Policie zadržela dalšího mladistvého lupiče, který se zaměřoval na zranitelné seniory. Přímo na ulici jim v nestřeženém okamžiku vytrhával tašky nebo kabelky. Zajímavé je, že si vybral stejný rajón, jako jeho 13letý předchůdce před rokem a to Mariánské Hory.
Ostrava - Mariánské Hory se před rokem staly lokalitou, kde nebylo radno po setmění vycházet na ulici. Bylo to kvůli 13letému chlapci, který neustále utíkal z výchovného ústavu a pak doslova řádil v ulicích. Přepadl například na zastávce školáka, aby mu ukradl mobil, pobodal a okradl ženu, jiné strhl náušnice. Vše kvůli penězům na drogy.
přepadená žena, natočeno 13.1. 2020: "Viděla jsem dva malé cigány. Jeden mě začal prohledávat. Bylo to v takové rychlosti, že jsem to ani nepostřehla. Vytáhl mi klíče, ty po mně mrskl a rozrazil mi ret. Mlátil mě a vyrval mi náušnice,"
Mladistvý nakonec skončil v přísnějším zařízení pro delikventy a loupeže ustaly. Nyní se našel jeho nástupce, který toho do 15 let stihl také dost napáchat. Zajímavé je to, že si vybral stejný rajón, tedy Mariánské Hory. Seniorům surově vytrhával kabelky a tašky z rukou. Takto jeden z případů natočil kamerový systém.
Eva Michalíková, mluvčí PČR MS kraje: "Z ústavu opakovaně utíkal a nadále se měl dopouštět protiprávního jednání. Jeho teritoriem byla především Ostrava – Mariánské Hory, kde si měl vybírat snadné oběti, kterými byli především senioři. Nejstarší oběti bylo 92 let."
Hledaného mladíka si nakonec všiml policista v civilu a zavolal kolegy. 15letý delikvent při výslechu řekl, že ukradené věci prodával kamarádům nebo v zastavárně. Za peníze si kupoval pervitin. Soud na něj uvalil vazbu a hrozí mu až 5 let vězení.
---
Odborná porota ocenila mimořádné zásahy v rámci Ankety Dobrovolní hasiči roku 2020. V Moravskoslezském kraji nejlepšího výsledku dosáhla jednotka z Havířova-Životic, která obsadila třetí místo za zásah při tragickém požáru.
V květnu loňského roku došlo k tragickému požáru v Havířově-Šumbarku. Po příjezdu na místo hasiči vyprostili z bytu dvě děti, které následně zemřely. Třetí dítě se podařilo zachránit díky obětavým lidem. Zásah byl náročný pro všechny složky. Na místě pomáhali také dobrovolní hasiči z Havířova-Životic.
Robert Ponzer, dobrovolný hasič Havířov-Životice: "Po příjezdu na místo jsme po dohodě z velitelem šli do toho bytu. Snažili jsme se zachránit, co se dalo. Po příjezdu byli všichni obyvatelé domu už pryč. Tam jsme se dozvěděli, že bohužel dvě děti bojují o život v sanitce. Pak se ukázalo, že ten boj nezvládly. Pracovat s tím, že někdo bojuje o život a nemyslet na to, je po psychické stránce strašně těžké."
Hasiči chtěli, aby široká veřejnost věděla o tomto náročném zásahu a práci všech složek a přihlásili se do 10. ročníku Ankety Dobrovolní hasiči roku, kde získali třetí místo. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v Brně.
Zoroslav Blaho, dobrovolný hasič Havířov-Životice: "Nečekali jsme to, zkusili jsme to a nepočítali jsme absolutně s tím, že si odvezeme nějakou cenu. Nás to velice mile potěšilo. Jsme za to rádi, všem každopádně děkujeme, kteří nám poslali hlasy. Bez nich by to nešlo.”
Hasiči kromě finanční odměny dostali novou vysílačku a led světlo. Největší odměnou jim však bylo uznání za jejich práci.
---
V předchozí reportáži jsme přinesli informace o tom, že pilotům dronů hrozí pokuty za létání v zakázaných prostorech. Zjišťovali jsme, zda si vedle policie takové zakázané zóny nechají zřídit například průmyslové podniky.
Trvalé nebo dočasně zakázané prostory vyhlašuje Úřad civilního letectví. Samozřejmostí jsou bezletové zóny v okolí letišť, ve vojenských prostorech či u jaderných elektráren.
Z bezpečnostních důvodů si může o vyhrazení prostoru se zákazem letu požádat i policie nebo i kdokoli jiný. Žadatel však musí takový požadavek dostatečně odůvodnit.
Dotazovaní zástupci velkých podniků v MSK potvrdili, že zatím o vymezení bezletových prostorů pro drony neuvažují. Spoléhají na své interní směrnice a také další platné předpisy.
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: “My máme bezletové zóny v rámci ČEZ nad jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany. Nad ostatními neuvažujeme o tom, že bychom požádali o bezletové zóny, nebo jiný speciální režim. My využíváme práva vlastníka, který si může určit pravidla využívání dronů nad jeho objekty. Takže například nad turisticky zajímavou lokalitou Dlouhé Stráně, kdo chce využívat dron, tak si musí požádat.”
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Pokud by chtěl někdo v průmyslových objektech OKD pořizovat fotografické nebo audiovizuální záznamy, tak by měl zažádat o povolení. Řídíme se interními směrnicemi bez toho není možné záběry pořizovat.”
Teoreticky vůbec by drony neměly létat nad hladinami a hrázemi přehradních nádrží.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V rámci ochranných pásem I. a II. stupně kolem vodních nádrží v povodí Odry se zakazuje pohyb vznášedel nebo například dronů níže než 150 metrů nad vodní hladinou. Navíc jako správci nesouhlasíme s přelety nad objekty přehradních hrází nebo odběrných objektů z důvodů provozní bezpečnosti a zabezpečení objektů proti narušení. Toto omezení se týká všech přehrad, tedy i nevodárenských.”
Piloti dronů by v každém případě měli vždy létat jen tak, aby svým strojem nikoho neohrozili, nezranili a nezpůsobili ani materiální škodu.
---
Tři králové letos bohužel do ulic nevyšli. Ale o tradiční sbírku lidé rozhodně nepřijdou. Přesunula se totiž hlavně na internet. Zájemci mohou také přispět bezhotovostně formou převodu na účet, ale ve městech se najdou i fyzické kasičky. Například ve Frýdku-Místku na magistrátu, v budově charity a podobně.
Tři krále letos hlídá PES. A protože je na nejvyšším pátém stupni, tak bohužel nemohli koledníci vyjít do ulic. Rozhodně to ale neznamená, že by se nekonala ani významná Tříkrálová sbírka, pouze dostala moderní rozměr.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme uzpůsobili trošičku ten model koledy a jedna možnost, jak se zapojit do tříkrálové sbírky nebo prožít tříkrálovou sbírku je prostřednictvím webových stránek na je natočena online koleda, je možné přispět přes platební bránu do online kasičky. Stejně tak je možné ten příspěvek tříkrálový zaslat přímo pod variabilním symbolem 77708004 přímo Charitě Frýdek-Místek."
Charita se tak snažila i přes přenesení do online prostoru zachovat maximum toho, co běžně tříkrálová sbírka lidem nabízí.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Kromě koledy a koledování, které si mohou lidé pustit a takhle ty koledníky pustit k sobě přes monitor, je možné si stáhnout nálepky, je možné si objednat křídy a podobně tak, aby maximum toho bylo zachováno i při těch opatřeních, které jsou v platnosti."
Přesto mysleli tvůrci letošní sbírky také na starší, kteří by rádi přispěli, ale neovládají tak dobře internet. Kromě primární online sbírky najdou lidé kasičky také na mnoha místech ve městě, například v kostelech.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Protože pro velkou část dárců tříkrálové sbírky to není úplně preferovaná forma, tak jsme rozmístili a stále ještě rozmísťujeme, protože ta síť se rozšiřuje statické pokladničky, které jsou k nalezení třeba tady jsme viděli teď po cestě v charitních zařízeních, obecní úřady, kostely, často lékárny a podobně."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Bohužel letos neuvidíme kvůli vládním opatřením koledující tři krále v ulicích. Na tradiční sbírku, která se koná každoročně, se dá přispět buď online, ale také do kasiček, které jsou umístěny na některých místech ve městě. Jedním z takových míst jsou právě informace Magistrátu ve Frýdku-Místku na ulici Radniční."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "V rámci Charity Frýdek-Místek jich máme přes 70 v terénu a ten jejich seznam je na našich webových stránkách, kde podle jednotlivých obcích je možné najít, kde tříkrálová kasička je a pokud někdo má ten zájem se zapojit do tříkrálové sbírky, tak ten příspěvek tam může fyzicky vhodit. A i takto si tu koledu prožít."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Moc prosím všechny, kteří mají tu možnost a mohou dle svých možností přispět. Pomůžete tím dobré věci, zejména uživatelům Charity Frýdek-Místek, což jsou senioři, zdravotně, ale i duševně nemocní spoluobčané Frýdku-Místku."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Statické pokladničky budou venku do 24. ledna a online koleda, ta bezhotovostní forma bude fungovat do konce dubna."
Tříkrálová sbírka je největší sbírkovou akcí v České republice a v celostátním měřítku probíhá od roku 2001, loni se v Česku vybralo přes rekordních 119 milionů korun.
---
Nový Jičín, stejně jako většina měst a obcí, každým rokem vydává vlastní kalendář. Pro rok 2021 se jeho tvůrci v Návštěvnickém centru rozhodli inspirovat oblíbeným koníčkem Čechů. Sesbírali do něj kuchařské recepty místních občanů
Nástěnný kalendář Nového Jičína na rok 2021 už po páté za sebou prezentuje fotografie občanů, místních i návštěvníků, kteří zachytili zajímavé pohledy na město a podělili se o ně s ostatními prostřednictvím stránek Návštěvnického centra. Jeho stolní varianta letos poprvé využila oblíbené činnosti Čechů - vaření a pečení. Obsahuje téměř 30 receptů tak, jak je připravují místní lidé.
Kristýna Juliová, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Loni jsme zveřejnili výzvu, kdy nám nejen obyvatelé Nového Jičína mohli posílat své recepty a my jsme z těch nejlepších sestavili letošní kalendář.”
Sešly se v něm regionální nápady jak připravit originální předkrmy, polévky, hlavní jídla i dezerty. Autoři museli dodat přesný seznam ingrediencí, postup a kvalitní fotografii hotového pokrmu.
Nikola Maňáková, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Naše rodina také přispěla svými recepty. My jsme konkrétně z Valašska, takže tady můžete objevit naše tradiční recepty, například typický velikonoční pokrm pečené zaječí stehýnko a třeba můj tatínek také přispěl receptem na pečené kuřátko.”
Kristýna Juliová, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Určitě mě velice zaujal levandulový sirup. To jsem nikdy neslyšela a je to určitě zajímavý recept. Nebo i takový tradiční, jako jsou borůvkové kynuté knedlíky, ty tam máme taky.”
Další kalendář s regionálními recepty, tak jak si je doma, často z generace na generaci, předávají sami Novojičíňáci, chystá Návštěvnické centrum až na rok 2023, rok 2022 budou provázet tipy na výlety v tomto regionu.
---
Policie zadržela dalšího mladistvého lupiče, který se zaměřoval na zranitelné seniory. Přímo na ulici jim v nestřeženém okamžiku vytrhával tašky nebo kabelky. Zajímavé je, že si vybral stejný rajón, jako jeho 13letý předchůdce před rokem a to Mariánské Hory.
Ostrava - Mariánské Hory se před rokem staly lokalitou, kde nebylo radno po setmění vycházet na ulici. Bylo to kvůli 13letému chlapci, který neustále utíkal z výchovného ústavu a pak doslova řádil v ulicích. Přepadl například na zastávce školáka, aby mu ukradl mobil, pobodal a okradl ženu, jiné strhl náušnice. Vše kvůli penězům na drogy.
přepadená žena, natočeno 13.1. 2020: "Viděla jsem dva malé cigány. Jeden mě začal prohledávat. Bylo to v takové rychlosti, že jsem to ani nepostřehla. Vytáhl mi klíče, ty po mně mrskl a rozrazil mi ret. Mlátil mě a vyrval mi náušnice,"
Mladistvý nakonec skončil v přísnějším zařízení pro delikventy a loupeže ustaly. Nyní se našel jeho nástupce, který toho do 15 let stihl také dost napáchat. Zajímavé je to, že si vybral stejný rajón, tedy Mariánské Hory. Seniorům surově vytrhával kabelky a tašky z rukou. Takto jeden z případů natočil kamerový systém.
Eva Michalíková, mluvčí PČR MS kraje: "Z ústavu opakovaně utíkal a nadále se měl dopouštět protiprávního jednání. Jeho teritoriem byla především Ostrava – Mariánské Hory, kde si měl vybírat snadné oběti, kterými byli především senioři. Nejstarší oběti bylo 92 let."
Hledaného mladíka si nakonec všiml policista v civilu a zavolal kolegy. 15letý delikvent při výslechu řekl, že ukradené věci prodával kamarádům nebo v zastavárně. Za peníze si kupoval pervitin. Soud na něj uvalil vazbu a hrozí mu až 5 let vězení.
---
Odborná porota ocenila mimořádné zásahy v rámci Ankety Dobrovolní hasiči roku 2020. V Moravskoslezském kraji nejlepšího výsledku dosáhla jednotka z Havířova-Životic, která obsadila třetí místo za zásah při tragickém požáru.
V květnu loňského roku došlo k tragickému požáru v Havířově-Šumbarku. Po příjezdu na místo hasiči vyprostili z bytu dvě děti, které následně zemřely. Třetí dítě se podařilo zachránit díky obětavým lidem. Zásah byl náročný pro všechny složky. Na místě pomáhali také dobrovolní hasiči z Havířova-Životic.
Robert Ponzer, dobrovolný hasič Havířov-Životice: "Po příjezdu na místo jsme po dohodě z velitelem šli do toho bytu. Snažili jsme se zachránit, co se dalo. Po příjezdu byli všichni obyvatelé domu už pryč. Tam jsme se dozvěděli, že bohužel dvě děti bojují o život v sanitce. Pak se ukázalo, že ten boj nezvládly. Pracovat s tím, že někdo bojuje o život a nemyslet na to, je po psychické stránce strašně těžké."
Hasiči chtěli, aby široká veřejnost věděla o tomto náročném zásahu a práci všech složek a přihlásili se do 10. ročníku Ankety Dobrovolní hasiči roku, kde získali třetí místo. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v Brně.
Zoroslav Blaho, dobrovolný hasič Havířov-Životice: "Nečekali jsme to, zkusili jsme to a nepočítali jsme absolutně s tím, že si odvezeme nějakou cenu. Nás to velice mile potěšilo. Jsme za to rádi, všem každopádně děkujeme, kteří nám poslali hlasy. Bez nich by to nešlo.”
Hasiči kromě finanční odměny dostali novou vysílačku a led světlo. Největší odměnou jim však bylo uznání za jejich práci.
---
V předchozí reportáži jsme přinesli informace o tom, že pilotům dronů hrozí pokuty za létání v zakázaných prostorech. Zjišťovali jsme, zda si vedle policie takové zakázané zóny nechají zřídit například průmyslové podniky.
Trvalé nebo dočasně zakázané prostory vyhlašuje Úřad civilního letectví. Samozřejmostí jsou bezletové zóny v okolí letišť, ve vojenských prostorech či u jaderných elektráren.
Z bezpečnostních důvodů si může o vyhrazení prostoru se zákazem letu požádat i policie nebo i kdokoli jiný. Žadatel však musí takový požadavek dostatečně odůvodnit.
Dotazovaní zástupci velkých podniků v MSK potvrdili, že zatím o vymezení bezletových prostorů pro drony neuvažují. Spoléhají na své interní směrnice a také další platné předpisy.
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: “My máme bezletové zóny v rámci ČEZ nad jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany. Nad ostatními neuvažujeme o tom, že bychom požádali o bezletové zóny, nebo jiný speciální režim. My využíváme práva vlastníka, který si může určit pravidla využívání dronů nad jeho objekty. Takže například nad turisticky zajímavou lokalitou Dlouhé Stráně, kdo chce využívat dron, tak si musí požádat.”
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Pokud by chtěl někdo v průmyslových objektech OKD pořizovat fotografické nebo audiovizuální záznamy, tak by měl zažádat o povolení. Řídíme se interními směrnicemi bez toho není možné záběry pořizovat.”
Teoreticky vůbec by drony neměly létat nad hladinami a hrázemi přehradních nádrží.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V rámci ochranných pásem I. a II. stupně kolem vodních nádrží v povodí Odry se zakazuje pohyb vznášedel nebo například dronů níže než 150 metrů nad vodní hladinou. Navíc jako správci nesouhlasíme s přelety nad objekty přehradních hrází nebo odběrných objektů z důvodů provozní bezpečnosti a zabezpečení objektů proti narušení. Toto omezení se týká všech přehrad, tedy i nevodárenských.”
Piloti dronů by v každém případě měli vždy létat jen tak, aby svým strojem nikoho neohrozili, nezranili a nezpůsobili ani materiální škodu.
---
Tři králové letos bohužel do ulic nevyšli. Ale o tradiční sbírku lidé rozhodně nepřijdou. Přesunula se totiž hlavně na internet. Zájemci mohou také přispět bezhotovostně formou převodu na účet, ale ve městech se najdou i fyzické kasičky. Například ve Frýdku-Místku na magistrátu, v budově charity a podobně.
Tři krále letos hlídá PES. A protože je na nejvyšším pátém stupni, tak bohužel nemohli koledníci vyjít do ulic. Rozhodně to ale neznamená, že by se nekonala ani významná Tříkrálová sbírka, pouze dostala moderní rozměr.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme uzpůsobili trošičku ten model koledy a jedna možnost, jak se zapojit do tříkrálové sbírky nebo prožít tříkrálovou sbírku je prostřednictvím webových stránek na je natočena online koleda, je možné přispět přes platební bránu do online kasičky. Stejně tak je možné ten příspěvek tříkrálový zaslat přímo pod variabilním symbolem 77708004 přímo Charitě Frýdek-Místek."
Charita se tak snažila i přes přenesení do online prostoru zachovat maximum toho, co běžně tříkrálová sbírka lidem nabízí.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Kromě koledy a koledování, které si mohou lidé pustit a takhle ty koledníky pustit k sobě přes monitor, je možné si stáhnout nálepky, je možné si objednat křídy a podobně tak, aby maximum toho bylo zachováno i při těch opatřeních, které jsou v platnosti."
Přesto mysleli tvůrci letošní sbírky také na starší, kteří by rádi přispěli, ale neovládají tak dobře internet. Kromě primární online sbírky najdou lidé kasičky také na mnoha místech ve městě, například v kostelech.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Protože pro velkou část dárců tříkrálové sbírky to není úplně preferovaná forma, tak jsme rozmístili a stále ještě rozmísťujeme, protože ta síť se rozšiřuje statické pokladničky, které jsou k nalezení třeba tady jsme viděli teď po cestě v charitních zařízeních, obecní úřady, kostely, často lékárny a podobně."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Bohužel letos neuvidíme kvůli vládním opatřením koledující tři krále v ulicích. Na tradiční sbírku, která se koná každoročně, se dá přispět buď online, ale také do kasiček, které jsou umístěny na některých místech ve městě. Jedním z takových míst jsou právě informace Magistrátu ve Frýdku-Místku na ulici Radniční."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "V rámci Charity Frýdek-Místek jich máme přes 70 v terénu a ten jejich seznam je na našich webových stránkách, kde podle jednotlivých obcích je možné najít, kde tříkrálová kasička je a pokud někdo má ten zájem se zapojit do tříkrálové sbírky, tak ten příspěvek tam může fyzicky vhodit. A i takto si tu koledu prožít."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Moc prosím všechny, kteří mají tu možnost a mohou dle svých možností přispět. Pomůžete tím dobré věci, zejména uživatelům Charity Frýdek-Místek, což jsou senioři, zdravotně, ale i duševně nemocní spoluobčané Frýdku-Místku."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Statické pokladničky budou venku do 24. ledna a online koleda, ta bezhotovostní forma bude fungovat do konce dubna."
Tříkrálová sbírka je největší sbírkovou akcí v České republice a v celostátním měřítku probíhá od roku 2001, loni se v Česku vybralo přes rekordních 119 milionů korun.
---
Nový Jičín, stejně jako většina měst a obcí, každým rokem vydává vlastní kalendář. Pro rok 2021 se jeho tvůrci v Návštěvnickém centru rozhodli inspirovat oblíbeným koníčkem Čechů. Sesbírali do něj kuchařské recepty místních občanů
Nástěnný kalendář Nového Jičína na rok 2021 už po páté za sebou prezentuje fotografie občanů, místních i návštěvníků, kteří zachytili zajímavé pohledy na město a podělili se o ně s ostatními prostřednictvím stránek Návštěvnického centra. Jeho stolní varianta letos poprvé využila oblíbené činnosti Čechů - vaření a pečení. Obsahuje téměř 30 receptů tak, jak je připravují místní lidé.
Kristýna Juliová, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Loni jsme zveřejnili výzvu, kdy nám nejen obyvatelé Nového Jičína mohli posílat své recepty a my jsme z těch nejlepších sestavili letošní kalendář.”
Sešly se v něm regionální nápady jak připravit originální předkrmy, polévky, hlavní jídla i dezerty. Autoři museli dodat přesný seznam ingrediencí, postup a kvalitní fotografii hotového pokrmu.
Nikola Maňáková, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Naše rodina také přispěla svými recepty. My jsme konkrétně z Valašska, takže tady můžete objevit naše tradiční recepty, například typický velikonoční pokrm pečené zaječí stehýnko a třeba můj tatínek také přispěl receptem na pečené kuřátko.”
Kristýna Juliová, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Určitě mě velice zaujal levandulový sirup. To jsem nikdy neslyšela a je to určitě zajímavý recept. Nebo i takový tradiční, jako jsou borůvkové kynuté knedlíky, ty tam máme taky.”
Další kalendář s regionálními recepty, tak jak si je doma, často z generace na generaci, předávají sami Novojičíňáci, chystá Návštěvnické centrum až na rok 2023, rok 2022 budou provázet tipy na výlety v tomto regionu.
---
