Na Jihu Ostravy vznikne nová cyklotrasa
Cyklistická doprava zažívá v posledních letech nebývalý rozvoj a pandemie nového koronaviru to ještě urychlila. Ostrava na to pohotově zareagovala a dnes už je po městě 260 kilometrů cyklostezek. Další se nyní začne budovat v jižní části města, kde propojí Hrabůvku, Dubinu a Starou Bělou.
Ostravské městské části Nová Bělá, Dubina a Stará Bělá budou propojeny novou cyklotrasou. Bude měřit kilometr a 6000 metrů a doplní stávající síť v souladu s koncepcí rozvoje cyklistické dopravy. Prakticky propojí Hrabůvku, Dubinu a Starou Bělou. Cyklotrasa bude mít označení F a U.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ulice Kaminského a Švabinského budou propojeny. Je to délka necelé dva kilometry."
Stavba zahrnuje úpravy komunikací, výstavbu samotné cyklotrasy a navazujících chodníků, homogenizaci a odvodnění silnice I/58, doplnění veřejného osvětlení. Částečně se bude jednat o novostavby a v některých místech se upraví stávající síť komunikací.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „Postupně v Ostravě budujeme síť vzájemně navazujících cyklostezek a cyklotras, takže je mohou zájemci používat jako alternativní dopravu do zaměstnání nebo k bezpečné rekreační cyklistice."
Městský ateliér MAPPA také připravuje cyklopropojení po celé trase ulice 28. října a Opavská.
Tomáš Macura, primátor Ostravy : "Přemýšlíme o dalších výzvách. Pro nás asi největší je cyklistické zprůjezdnění ulice 28. října až po Opavskou. Vlastě celý ten velký bulvár."
Cyklotrasa na Jihu města bude hotova v červnu příštího roku a bude stát 18 milionů korun. Ještě letos bude dokončena úprava Jantarové stezky v Martinově. Stezka pro cyklisty se staví také ve Výškovické ulici.
---
Řecko bez testu, odběrová místa byla na nápor připravena
Lidé, kteří mají zaplacenou dovolenou v Řecku, zažívají asi perné chvíle. Dobrou zprávou je, že od 17. srpna nebudou potřebovat potvrzení o negativním testu na Covid-19. Systém odběrových míst byl na zvýšený počet samoplátců připraven.
Odběrová místa se připravovala na zvýšený počet samoplátců, kteří se chystali zejména do Řecka. Ne všechny nemocnice ale testují i o víkendu. Lidé začali volat na odběrové místo i v Havířově.
Dominika Hajná, zdravotní sestra NsP Havířov: "Dneska jsme třeba měli pět samoplátců, je to tak různé. Je to tak do deseti samoplátců denně a o to Řecko začíná být zájem až od pondělí 17. 8., kdy už se ti lidé objednávají na ty testy.”
Ve čtvrtek došlo k obratu a lidé do Řecka potvrzení nebudou potřebovat.
Šárka Pokorná, EXIM Tours: “Určitě to jsou zmatky, protože každým dnem je něco jiného. Mění se ty podmínky každý den jak pro nás, tak pro klienty. Teď je to úleva, že lidé nebudou muset na poslední chvíli řešit testy.”
Systém pro testování samoplátců se ale nemění. A to i proto, že situace se vyvíjí a může se kdykoliv změnit.
Irma Kaňová, PR manažer NsP Havířov: "Odběrové místo v havířovské nemocnici je otevřeno denně od pondělí do pátku od 8 do 14 hodin. O víkendech fungují tzv. víkendové služby, které jsou dané moravskoslezským krajem. Právě jsou otevřeny pro tyto cestovatelé, kteří potřebují test při výjezdu do zahraničí a tyto služby jsou rozepsány na jednotlivé nemocnice v MSK. Havířov do konce srpna mít žádnou službu mít nebude.”
Pokud samoplátci budou potřebovat PCR test v Havířově doporučují, aby se lidé nejdříve telefonicky objednali. Tel.: 596 491 773, 596 491 774.
---
Bloudění v kukuřici pro malé i velké
Kousek za Opavou, ve Zlatníkách, vyrostlo kukuřičné bludiště. V labyrintu chodeb jsou uschovány indície, které musíte najít, abyste sestavili tajenku. Je to zábava nejen pro děti, ale také pro dospělé.
Kukuřičné
bludiště vyrostlo na jednom hektaru půdy. Bylo vysázeno tak, aby
v něm vznikla tří kilometrová spleť úzkých chodeb. Denně
jimi projde klidně i stovka návštěvníků.
Zuzana
Vostálová, team leader, Kukuřičné bludiště Opava:
„Začínali
jsme, když byla kukuřice v úrovni kolenou. Teď už je v některých
místech i třímetrová, takže je vážně vysoká.“
Vzrostlé
rostliny vytvářejí vysokou, neprostupnou hradbu, takže máte
pocit, jako byste byli opravdu v labyrintu. Porost je tak hustý, že
skrz něj ani nevidíte. Do bludiště vyráží každý
vyzbrojený malou kartičkou. V zeleném porostu jsou ukryté
indicie, které skládají tajenku.
Adéla:
„Hledáme
písmenka, které zapisujeme na řádek.“
V
kukuřici můžete strávit hledáním libovolnou dobu. Posbírat
všechna písmena vám
zabere nanejvýš
hodinu. Ale pokud rádi soutěžíte, můžete to zkusit také na
čas.
Cestu
ven ale nakonec všichni zaručeně najdou. A jak vidíte, nebloudí
tady jen děti. Do kukuřice se vypravila také spousta dospělých.
Věra:
„Není
to zábava jen pro děti, bavíme se u toho i my dospělí.“
Když
najdete z bludiště šťastně cestu ven, čeká vás ještě
dokončit úkol.
Štěpán:
„Z
těchto všech písmen, co tady máme napsaných, teď musíme
vymyslet slova.“
Pro
každého účastníka je připravena odměna v podobě samolepky
kukuřičné rodinky, která návštěvníky na trase provází.
Komu se bloudění zalíbilo, může si jej zopakovat až do konce
září, než zemědělci kukuřici sklidí. A také si může
vyzkoušet projít se
labyrintem za tmy. Noční bloudění se strašidly tady chystají na
29. srpna.
---
Technotrasa připomíná historii smaltování a slévárenství ve Frýdlantě nad Ostravicí
Jednou za měsíc se lidé mohou projít Frýdlantem nad Ostravicí s průvodci. Technotrasa vede po zajímavých místech, která souvisí s historií města především se slévárenstvím a průmyslovou i uměleckou produkcí smaltovaných výrobků.
Komentovaná procházka po Frýdlantě nad Ostravicí zaměřená na nedávnou historii se setkává s velkým zájmem. Takzvanou Technotrasu zaštiťuje Moravskoslezský kraj. Účastníci se během procházky seznámí s tím, co město nejvíce proslavilo.
Dagmar Janovská, Turistické informační centrum Frýdlant nad Ostravicí: “Naše dnešní prohlídka se jmenuje Po stopách Frýdlantské litiny a smaltu. Je určena široké veřejnosti, lidé se nám hlásí například z Opavy, byli ale i z Brna, z Prahy, Uherského Hradiště. Prohlídka je vhodná pro všechny, včetně starších dětí. Účastníci se na prohlídce dozví historii smaltu a litiny, což jsou dvě průmyslová odvětví, která nejvíce proslavila město Frýdlant nad Ostravicí. Dále nahlédnou do dílny uměleckého smaltu a litiny, kde je pan Pražák zasvětí do toho, jak vlastně vzniká smalt, jak se maluje, jak se potom vypaluje, takže to je opravdu velice zajímavá prohlídka.”
Kateřina Švarcová, průvodkyně: “Během prohlídky návštěvníci mohou vidět to nejzajímavější, co se ve Frýdlantu dochovalo z produkce frýdlantských železáren, takže například majestátní litinový kříž, který se nachází před kostelem svatého Bartoloměje, nebo například také náhrobek rodiny Homoláčů. Ten je zase za tím kostelem a poté se přesuneme k dnešnímu důchodců, který byl původně vybudován jako Bedřichův klášter pro schovanky - dcery místních úředníků. Bohužel se nepodíváme do interiéru, kde se nachází dvojice unikátních litinových sloupů.”
Ladislav Tobola, účastník akce: “Mě zajímá technika, hutě a smaltování. Už jen ten princip, jak se smaltuje. Prostě to vidět, včetně odlévání. Já už jsme takový technik. S prohlídkou jsem spokojený, včetně výkladu o historii města.”
Závěr prohlídky je ve firmě Beskyd, kde exkurzi provází majitel společnosti.
Dagmar Janovská, Turistické informační centrum Frýdlant nad Ostravicí: “Vyprávění je velice poutavé a ukazuje výrobu od sešrotování železa přes formování, lití až vlastně úplně do expedici do skladu. Ve firmě Beskyd se vyrábějí různé lampy, různé držáky odlévané, různé takové mříže na kanalizaci a spoustu různých takových praktických věcí a vlastně firma Beskyd vyváží své výrobky do Itálie, Německa, Rakouska a prakticky vlastně do celé střední Evropy.”
Přibližně v polovině technotrasy je čas na občerstvení. Dobovou Dělnickou svačinu tvoří chléb se škvarkovou pomazánkou a melta.
Dagmar Janovská, Turistické informační centrum Frýdlant nad Ostravicí: “Co je takovou třešničkou této prohlídky, je taková ochutnávka dělnické svačiny, kdy máme pro účastníky připravenou domácí paštiku se škvarkovou pomazánkou a vlastně k tomu ochutnají meltové kafe, protože kdysi lidé neměli peníze na pravou kávu, takže se dělala káva z melty, takže my jim dáváme ochutnat tuto kávu, která je možná i zdravější, než ta, co se pije dnes.”
Kateřina Švarcová, průvodkyně: “Během dělnické svačinky návštěvníci uvidí také expozici Kulturního centra ve Frýdlantu a v ní se nachází to nejlepší z umělecké litiny, co vlastně ve Frýdlantě vzniklo. Jsou to věci zapůjčené z Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku a jedná se o různé dekorativní litinové předměty, takže také litinová kamna, ale zvláště drobné třeba umělecké figurky, které zdobily domácnosti movitějších občanů z okolí.”
Na Technotrasu se vyráží jednou měsíčně od června do října. Kapacita 30 účastníků bývá vyčerpána a zájemci si tak musí předem zajistit rezervaci.
---
V Bruntále byla otevřena nová cyklostezka v parku
Nová cyklostezka a in line dráha slouží zájemcům v Bruntále. Městský park se totiž po mnoha letech dočkal podstatného rozšíření.
Nová cyklostezka v nivě Černého
potoka ve směru na Staré Město je více než kilometr dlouhá, tři
a půl metru široká, má betonovou obrubu a po celé délce
asfaltový povrch. V plánu je také vytvoření travnatého pásu
pro běžce, který bude udržován podél vnitřního okruhu
cyklostezky.
Anketa, návštěvníci
cyklostezky:„Mně se tady jezdí
dobře. \jo často. Týdně asi dvakrát.“
„My jsme tady poprvé. Zatím dobrý.“
„Super.“
Petr Rys (STAN),
starosta Bruntálu: „Pro město je to velmi pozitivní, protože
jsme se dočkali rozšíření cyklostezky v parku, Je tady
kilometr nových povrchů, které budou jistě sloužit
„inlajnistům“, chodcům, cyklistům. Budou sloužit malým
dětem, které se tady budou učit jezdit a kole, budou sloužit všem
bruntálským velmi dobře.“
Cyklostezka je propojena se sítí stezek v
městském parku, které zde vznikly jako součást velké
rekonstrukce a revitalizace městského parku před více než deseti
lety.
Hana Šutovská (nez.),
místostarostka Bruntálu: „Stezku vnímáme hlavně po mnoha
desetiletích jako možnost obrovského rozšíření
sportovně-rekreační zóny městského parku.“
Jan Krkoška (ANO),
náměstek hejtmana Ms kraje: „Ms kraj vypsal nejmladší dotační
titul na podporu cyklostezek. Já se domnívám, že opravdu
cyklostezky, které propojují obce, jsou pro relaxaci rodin a je to
velmi potřebné, takže tohle je opravdu příjemná a užitečná
věc pro všechny obyvatele v Bruntále.
Cyklostezka leží v záplavové zóně
Černého potoka a má měkké podloží. Tyto složité podmínky
práci stavbařům komplikovaly.
Jiří Hendrych, zástupce
realizátora stavby:„Při zemních
pracech jsme narazili na jíl s vysokou plasticitou. Tudíž
muselo dojít k sanaci podloží.“
Náklady na novou cyklostezku představují
částku téměř šest a půl milionů korun bez DPH. Město získalo
dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje, jejíž maximální výše
je jeden a půl milionu korun. Zbytek hradí ze svého rozpočtu.
---