Ostrava má nového dodavatele elektřiny. Končí tak období nejistoty a i když bude město platit o 20 milionů korun měsíčně více, ceny na burze jsou ještě vyšší, než přijatá nabídka.
11. ledna ukončil dodavatel elektrické energie pro Ostravu společnost Lumius dodávky elektřiny a město tak muselo okamžitě hledat náhradu. Do zadávacího řízení se přihlásil jeden zájemce, který splnil veškeré podmínky. Rada města byla s jeho nabídkou spokojena. Elektřinu magistrátu, některým obvodům a 25 městským organizacím bude dodávat ČEZ ESCO.
Radim Babinec, náměstek primátora Ostravy: "Vybrali jsme stabilního dodavatele, což v dnešní době, geopolitické situaci a situaci na energetickém trhu, jsme dopadli dobře. ČEZ skýtá nejvyšší stabilitu v rámci energetického trhu."
Během aukce 10. března ČEZ původní nabídku snížil o 45 procent. I přesto je ale o 20 milionů korun měsíčně vyšší, než elektřina od bývalého dodavatele. Nejvíce ceny energie dopadnou na Ostravské komunikace, které se starají o veřejné osvětlení. Do konce roku zaplatí o asi 80 milionů korun více.
Josef Babka, předseda dozorčí rady OK: "Předpoklad je dopad zhruba 80 milionů korun, které samozřejmě směřují hlavně k městu. Kde se dá pokračovat v dalších úsporách, jsou technická opatření, kdy budeme měnit klasické za ledkové žárovky."
Navýšení ceny elektřiny chce vedení města pokrýt z rozpočtové rezervy a z přebytku hospodaření za loňský rok. Město chce také urychlit projekty na snížení spotřeby energií.
---
Obří komplex skleníků pro vzdělávání, vědu a výzkum. Ale také jako exkluzivní turistická atraktivita. Do pěti let by měly vyrůst na okraji Karviné v území po těžbě uhlí. Projekt ponese název EDEN Silesia a má být jediný ve střední Evropě. Výstavba vyjde minimálně na 2,4 miliardy korun.
Biomy, které ukrývají svět jako ve sci-fi filmu. Jednoduše řečeno obří skleníky se vzácnými druhy rostlin, motýlů a hmyzu. Slezská univerzita by chtěla ve spolupráci s městem Karviná, krajem a odborníky vybudovat tento EDEN Silesia i u Karviné. Inspirovala se v anglickém Cornwallu.
Tomáš Gongol, prorektor pro strategii a komunikaci Slezské univerzity: "Celý ten projekt koncipujeme jako vzdělávací a vědecko-výzkumný park. Takovou živou laboratoř, kam chceme také pozvat veřejnost, aby se mohla dívat doslova pod ruky vědcům a studentům. Přitom, když tam cokoliv budou tvořit."
David Harland, CEO Eden Project International: "Tady máme přesně ty správné ingredience, aby byl projekt úspěšným. Máme skvělé partnery, jedinečnou lokaci, jednu z nejlepších na celém světě, jakou jsem kdy viděl. A máme k tomu výborný příběh o přírodě kolem. Strašně se na to těšíme."
Projekt má být zasazen do bývalé zóny Nad Barborou. Nyní se musí připravit studie proveditelnosti, která by měla být hotová do září, aby mohla univerzita podat žádost o evropskou dotaci.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MSK: "Kraj teďka pomůže městu Karviná s koupí pozemků od Asentalu. Celkově ty pozemky stojí zhruba přes 120 milionů korun. Kraj říká, že pokud to bude sloužit Edenu, tak se na tom bude podílet polovinou."
Kdy se začne stavět, se zatím neví, ale evropská dotace, která může být až 95 procent nákladů, jasně stanoví, že hotovo musí být do roku 2027.
---
V Havířově jsou dvě internátní střední školy, které nabídly ubytovací místa uprchlickým rodinám. Kapacita Střední školy technických oborů už je od víkendu plná. První dny budou pro všechny náročné, protože škola musí vše zvládnout za plného provozu.
V této budově našlo dočasné bydlení 94 lidí, kteří uprchli z různých částí válkou zmítané Ukrajiny. Azyl jim poskytla Střední škola technických oborů v Havířově. Nejmladší obyvatelkou je tato šestiměsíční holčička. Mladá maminka uprchla z doněcké oblasti.
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Ujížděla jsem vlakem s děťátkem, když začali střílet. Dojeli jsme na Slovensko a dostali se k vám."
Jak se teď cítíte?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: "Cítím se v bezpečí a dítě také. Tam je to opravdu strašné, podle zpráv ostřelují koridory a mnoho lidí nemá možnost utéct."
Kapacita internátní školy se naplnila o víkendu. Znamenalo to ihned zajistit personál, celodenní stravování a zjistit, co rodiny potřebují.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Havířov-Šumbark: "Je to všechno začátek. Přes víkend se nám tady nastěhovali. Vím, že v pondělí většina z nich navštívila úřad práce a jsou poučení z toho krajského centra, jak mají postupovat, kde se mají hlásit. Teď je to pro nás velký úkol, doladit to soužití, že to tak řeknu. Protože na jedné straně tady musí probíhat výuka, musí fungovat škola, musí fungovat internátní domov mládeže a samozřejmě školní jídelna. To jsou místa, kde se budou jak ti běženci, tak naši zaměstnanci a žáci setkávat. Takže musíme vytvořit určitý řád."
Téměř plnou kapacitu běženců už má i druhá internátní škola ve Školní ulici, kde už je ubytováno přes sedmdesát lidí.
---
Bruntálskou Základní školu Okružní navštěvují i děti původem z Ukrajiny. Část jich zde žije už delší dobu se svými rodiči, kteří pracují v místních firmách. Před nedávnem k nim přibyly další děti.
Nově příchozí děti jsou do slova a do písmene váleční uprchlíci. Do školy nastoupily v podstatě ihned po svém příjezdu.
Leoš Sekanina, ředitel školy: „Potřebují možná teď nejvíce psychickou pomoc, kterou jim spolužáci docela dopřávají a mám z toho radost, že se tyto nové děti začlenily.“
Mikola, žák z Ukrajiny: „Ano, mám tady kamarády.“
Ukrajinským dětem pomáhá i školní žákovská rada, a to třeba i sbírkou a podobně. Svým přístupem v by děti mohly být vzorem i některým dospělým.
Elena Zlámalová, spolužačka: „Někteří dali různé věci, třeba pouzdro, pastelky, lepidlo, strouhátko a gumu. Já jsem si třeba vyrobila deníček a tam si píšu ukrajinsky různé názvy věcí a povídám si s ní přes ten deníček.“
Žák školy: „Ano, jako jde to dobře.“
Škola se snaží zajišťovat dětem všechny potřebné pomůcky. Učitelé například stahují ze servrů ukrajinské učebnice a využívají je ve výuce.
Irina Kerhartová, třídní učitelka: „Děti z Ukrajiny se přizpůsobily, jsou šikovné, komunikativní, líbí se jim ve škole, rádi chodí do školy a jsou hodně kamarádské, s dětmi komunikují a máme je tady všichni rádi.“
Přístup dětí k ukrajinským spolužákům je naprosto spontánní. Ukázalo se, že dětská solidarita a kamarádství opravdu fungují.
---
Městský obvod Ostrava-Jih se intenzivně zapojil do humanitární pomoci Ukrajině. Připravuje nejen ubytování pro uprchlíky, ale organizuje také sbírky a dětem zařizuje místa ve školách a v zájmových kroužcích.
Ve školských zařízeních v obvodu Ostrava-Jih je v současné době umístěno 21 dětí z Ukrajiny. Dvacet z nich navštěvuje základní školy a jedno dítě mateřskou školu. Děti jsou zařazovány do tříd podle věku.
Dagmar Hrabovská, místostarostka MOb Ostrava-Jih: :Ostrava se ubírá trošku jinou filosofií než město Praha a Brno. Tato města se snaží o vytvoření ukrajinských malotřídek. Ostrava se kloní spíš k tomu, že je důležitější, aby se děti adaptovaly ve třídách v rámci inkluzivního vzdělávání.”
Radnice pro uprchlíky pořádá i humanitární sbírky. Na Ukrajinu už dopravila zdravotnický materiál a v současné době pořádá sbírku všeho, co je potřeba do domácností. Od kuchyňského vybavení, čistících prostředků, přikrývek a oblečení až po hračky a školní potřeby pro děti Lidé, kteří sem přicházejí totiž nemají vůbec nic.
Jan Dohnal, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Prosím opravdu všechny, doneste to sem do Obřadní síně. Všechny tyto věci určitě využijeme. Pokud by se stalo, že těch věcí bude více než je potřeba, tak ve spolupráci s naším sociálním odborem jsme je schopni distribuovat dál.”
O sbírku pro uprchlíky z Ukrajiny je mezi lidmi velký zájem. Jen během dopoledne přišly do Obřadní síně bezmála tři desítky lidí
Sbírka bude probíhat do čtvrtečního odpoledne. Věcmi, které donesete, radnice vybaví 17 bytů na Čujkovově ulici, které pro uprchlíky v současné době připravuje.
---
V judo hale Tělovýchovné jednoty Baník Karviná uskutečnilo soustředění pro děti od benjamínků až po dorostence z oddílů napříč republikou a Slovenskem. Trenéři y pilovali s mladými sportovci jejich techniky a zkoušeli je naučit i něco nového.
Na tatami v judohale karvinské TJ Baník Karviná procvičovali pod vedením trenérů nejrůznější nové techniky, hmaty a chvaty děti z různých oddílů, například z Děčína, Vyškova nebo Povážské Bystrice.
Karel Štefánik, předseda oddílu juda TJ Baník Karviná: "Smysl je naučit se nové techniky, zdokonalit se i po fyzické stránce a vystřídat si soupeře, aby si děti vyzkoušely jiné kamarády, více zkušené, méně zkušené a naučily se nové věci. Třeba vychytání těch technik, každý ten trenér to má trochu jinak naučené, takže i poznatky mezi námi trenéry, nácviky do různých chvatů, přechodů. Jsou tam třeba malé niance, které mohou pomoci závodníkovi, že si najde ten svůj způsob do toho daného chvatu."
anketa: účastníci soustředění: "Se tady furt učíme nové věci a pořád je něco, čeho můžeme dosáhnout.” "Judo dělám 11let a semináře mi ukazují nové techniky a tak."Třeba jsme se naučil nové techniky na zemi.” "Rozhodně jsem se naučil nové chvaty. Například přecházení do jiné techniky a nějaké techniky na zemi.”
Soustředění pořádá karvinský oddíl judistů pravidelně.
---
Ostrava má nového dodavatele elektřiny. Končí tak období nejistoty a i když bude město platit o 20 milionů korun měsíčně více, ceny na burze jsou ještě vyšší, než přijatá nabídka.
11. ledna ukončil dodavatel elektrické energie pro Ostravu společnost Lumius dodávky elektřiny a město tak muselo okamžitě hledat náhradu. Do zadávacího řízení se přihlásil jeden zájemce, který splnil veškeré podmínky. Rada města byla s jeho nabídkou spokojena. Elektřinu magistrátu, některým obvodům a 25 městským organizacím bude dodávat ČEZ ESCO.
Radim Babinec, náměstek primátora Ostravy: "Vybrali jsme stabilního dodavatele, což v dnešní době, geopolitické situaci a situaci na energetickém trhu, jsme dopadli dobře. ČEZ skýtá nejvyšší stabilitu v rámci energetického trhu."
Během aukce 10. března ČEZ původní nabídku snížil o 45 procent. I přesto je ale o 20 milionů korun měsíčně vyšší, než elektřina od bývalého dodavatele. Nejvíce ceny energie dopadnou na Ostravské komunikace, které se starají o veřejné osvětlení. Do konce roku zaplatí o asi 80 milionů korun více.
Josef Babka, předseda dozorčí rady OK: "Předpoklad je dopad zhruba 80 milionů korun, které samozřejmě směřují hlavně k městu. Kde se dá pokračovat v dalších úsporách, jsou technická opatření, kdy budeme měnit klasické za ledkové žárovky."
Navýšení ceny elektřiny chce vedení města pokrýt z rozpočtové rezervy a z přebytku hospodaření za loňský rok. Město chce také urychlit projekty na snížení spotřeby energií.
---
Obří komplex skleníků pro vzdělávání, vědu a výzkum. Ale také jako exkluzivní turistická atraktivita. Do pěti let by měly vyrůst na okraji Karviné v území po těžbě uhlí. Projekt ponese název EDEN Silesia a má být jediný ve střední Evropě. Výstavba vyjde minimálně na 2,4 miliardy korun.
Biomy, které ukrývají svět jako ve sci-fi filmu. Jednoduše řečeno obří skleníky se vzácnými druhy rostlin, motýlů a hmyzu. Slezská univerzita by chtěla ve spolupráci s městem Karviná, krajem a odborníky vybudovat tento EDEN Silesia i u Karviné. Inspirovala se v anglickém Cornwallu.
Tomáš Gongol, prorektor pro strategii a komunikaci Slezské univerzity: "Celý ten projekt koncipujeme jako vzdělávací a vědecko-výzkumný park. Takovou živou laboratoř, kam chceme také pozvat veřejnost, aby se mohla dívat doslova pod ruky vědcům a studentům. Přitom, když tam cokoliv budou tvořit."
David Harland, CEO Eden Project International: "Tady máme přesně ty správné ingredience, aby byl projekt úspěšným. Máme skvělé partnery, jedinečnou lokaci, jednu z nejlepších na celém světě, jakou jsem kdy viděl. A máme k tomu výborný příběh o přírodě kolem. Strašně se na to těšíme."
Projekt má být zasazen do bývalé zóny Nad Barborou. Nyní se musí připravit studie proveditelnosti, která by měla být hotová do září, aby mohla univerzita podat žádost o evropskou dotaci.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MSK: "Kraj teďka pomůže městu Karviná s koupí pozemků od Asentalu. Celkově ty pozemky stojí zhruba přes 120 milionů korun. Kraj říká, že pokud to bude sloužit Edenu, tak se na tom bude podílet polovinou."
Kdy se začne stavět, se zatím neví, ale evropská dotace, která může být až 95 procent nákladů, jasně stanoví, že hotovo musí být do roku 2027.
---
V Havířově jsou dvě internátní střední školy, které nabídly ubytovací místa uprchlickým rodinám. Kapacita Střední školy technických oborů už je od víkendu plná. První dny budou pro všechny náročné, protože škola musí vše zvládnout za plného provozu.
V této budově našlo dočasné bydlení 94 lidí, kteří uprchli z různých částí válkou zmítané Ukrajiny. Azyl jim poskytla Střední škola technických oborů v Havířově. Nejmladší obyvatelkou je tato šestiměsíční holčička. Mladá maminka uprchla z doněcké oblasti.
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Ujížděla jsem vlakem s děťátkem, když začali střílet. Dojeli jsme na Slovensko a dostali se k vám."
Jak se teď cítíte?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: "Cítím se v bezpečí a dítě také. Tam je to opravdu strašné, podle zpráv ostřelují koridory a mnoho lidí nemá možnost utéct."
Kapacita internátní školy se naplnila o víkendu. Znamenalo to ihned zajistit personál, celodenní stravování a zjistit, co rodiny potřebují.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Havířov-Šumbark: "Je to všechno začátek. Přes víkend se nám tady nastěhovali. Vím, že v pondělí většina z nich navštívila úřad práce a jsou poučení z toho krajského centra, jak mají postupovat, kde se mají hlásit. Teď je to pro nás velký úkol, doladit to soužití, že to tak řeknu. Protože na jedné straně tady musí probíhat výuka, musí fungovat škola, musí fungovat internátní domov mládeže a samozřejmě školní jídelna. To jsou místa, kde se budou jak ti běženci, tak naši zaměstnanci a žáci setkávat. Takže musíme vytvořit určitý řád."
Téměř plnou kapacitu běženců už má i druhá internátní škola ve Školní ulici, kde už je ubytováno přes sedmdesát lidí.
---
Bruntálskou Základní školu Okružní navštěvují i děti původem z Ukrajiny. Část jich zde žije už delší dobu se svými rodiči, kteří pracují v místních firmách. Před nedávnem k nim přibyly další děti.
Nově příchozí děti jsou do slova a do písmene váleční uprchlíci. Do školy nastoupily v podstatě ihned po svém příjezdu.
Leoš Sekanina, ředitel školy: „Potřebují možná teď nejvíce psychickou pomoc, kterou jim spolužáci docela dopřávají a mám z toho radost, že se tyto nové děti začlenily.“
Mikola, žák z Ukrajiny: „Ano, mám tady kamarády.“
Ukrajinským dětem pomáhá i školní žákovská rada, a to třeba i sbírkou a podobně. Svým přístupem v by děti mohly být vzorem i některým dospělým.
Elena Zlámalová, spolužačka: „Někteří dali různé věci, třeba pouzdro, pastelky, lepidlo, strouhátko a gumu. Já jsem si třeba vyrobila deníček a tam si píšu ukrajinsky různé názvy věcí a povídám si s ní přes ten deníček.“
Žák školy: „Ano, jako jde to dobře.“
Škola se snaží zajišťovat dětem všechny potřebné pomůcky. Učitelé například stahují ze servrů ukrajinské učebnice a využívají je ve výuce.
Irina Kerhartová, třídní učitelka: „Děti z Ukrajiny se přizpůsobily, jsou šikovné, komunikativní, líbí se jim ve škole, rádi chodí do školy a jsou hodně kamarádské, s dětmi komunikují a máme je tady všichni rádi.“
Přístup dětí k ukrajinským spolužákům je naprosto spontánní. Ukázalo se, že dětská solidarita a kamarádství opravdu fungují.
---
Městský obvod Ostrava-Jih se intenzivně zapojil do humanitární pomoci Ukrajině. Připravuje nejen ubytování pro uprchlíky, ale organizuje také sbírky a dětem zařizuje místa ve školách a v zájmových kroužcích.
Ve školských zařízeních v obvodu Ostrava-Jih je v současné době umístěno 21 dětí z Ukrajiny. Dvacet z nich navštěvuje základní školy a jedno dítě mateřskou školu. Děti jsou zařazovány do tříd podle věku.
Dagmar Hrabovská, místostarostka MOb Ostrava-Jih: :Ostrava se ubírá trošku jinou filosofií než město Praha a Brno. Tato města se snaží o vytvoření ukrajinských malotřídek. Ostrava se kloní spíš k tomu, že je důležitější, aby se děti adaptovaly ve třídách v rámci inkluzivního vzdělávání.”
Radnice pro uprchlíky pořádá i humanitární sbírky. Na Ukrajinu už dopravila zdravotnický materiál a v současné době pořádá sbírku všeho, co je potřeba do domácností. Od kuchyňského vybavení, čistících prostředků, přikrývek a oblečení až po hračky a školní potřeby pro děti Lidé, kteří sem přicházejí totiž nemají vůbec nic.
Jan Dohnal, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Prosím opravdu všechny, doneste to sem do Obřadní síně. Všechny tyto věci určitě využijeme. Pokud by se stalo, že těch věcí bude více než je potřeba, tak ve spolupráci s naším sociálním odborem jsme je schopni distribuovat dál.”
O sbírku pro uprchlíky z Ukrajiny je mezi lidmi velký zájem. Jen během dopoledne přišly do Obřadní síně bezmála tři desítky lidí
Sbírka bude probíhat do čtvrtečního odpoledne. Věcmi, které donesete, radnice vybaví 17 bytů na Čujkovově ulici, které pro uprchlíky v současné době připravuje.
---
V judo hale Tělovýchovné jednoty Baník Karviná uskutečnilo soustředění pro děti od benjamínků až po dorostence z oddílů napříč republikou a Slovenskem. Trenéři y pilovali s mladými sportovci jejich techniky a zkoušeli je naučit i něco nového.
Na tatami v judohale karvinské TJ Baník Karviná procvičovali pod vedením trenérů nejrůznější nové techniky, hmaty a chvaty děti z různých oddílů, například z Děčína, Vyškova nebo Povážské Bystrice.
Karel Štefánik, předseda oddílu juda TJ Baník Karviná: "Smysl je naučit se nové techniky, zdokonalit se i po fyzické stránce a vystřídat si soupeře, aby si děti vyzkoušely jiné kamarády, více zkušené, méně zkušené a naučily se nové věci. Třeba vychytání těch technik, každý ten trenér to má trochu jinak naučené, takže i poznatky mezi námi trenéry, nácviky do různých chvatů, přechodů. Jsou tam třeba malé niance, které mohou pomoci závodníkovi, že si najde ten svůj způsob do toho daného chvatu."
anketa: účastníci soustředění: "Se tady furt učíme nové věci a pořád je něco, čeho můžeme dosáhnout.” "Judo dělám 11let a semináře mi ukazují nové techniky a tak."Třeba jsme se naučil nové techniky na zemi.” "Rozhodně jsem se naučil nové chvaty. Například přecházení do jiné techniky a nějaké techniky na zemi.”
Soustředění pořádá karvinský oddíl judistů pravidelně.
---
