Nový Jičín navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík. Zajímal se třeba o to, jak město řeší nakládání s odpady. Na separačním dvoře ocenil Reuse centrum.
Relaxační Lesopark Skalky a Kamenné divadlo - to byla místa, která v Novém Jičíně navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík. Zajímal se ale také o to, jak město řeší nakládání s odpady, na separačním dvoře ocenil například Reuse centrum.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Nový Jičín jde tou cestou moderního oběhového hospodářství, jednak se snaží předcházet vzniku odpadu, nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. A když už ten odpad vznikne, tak ho co nejlépe vytřídit a materiálově využít znovu.”
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “Jsem rád, že ministr Petr Hladík vyslyšel mé pozvání a dorazil k nám do Nového Jičína, protože jsem přesvědčen, že město, jak vedení, tak úředníci z odboru životního prostředí se snaží dělat pro zlepšení životního prostředí v našem městě vše, co jde.”
Vedení radnice návštěvu ministra využilo k diskusi o nové legislativě, která města a obce tlačí ke snižování skládkovaného odpadu.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Máme určitě v plánu s panem ministrem probrat, jak to bude se započítáváním kompostérů do v podstatě odpadu, který nevzniká. Dále se také budeme ptát, jak to bude se tříděním PET lahví, které brzy budou zálohované, a bude to také velký zásah do odpadového hospodářství města, protože PET lahve jsou jedna ze složek, které se následně nejlépe prodávají a ze kterých je i nějaký zisk.”
Návštěvu města ukončil ministr beseda s občany v Žerotínském zámku.
---
Lidem, kteří chodí přes náměstí Nad Terasou v Havířově, se nelíbí, že během celého léta tam nefunguje fontána. Správa sportovních a rekreačních zařízení tvrdí, že vodní prvek zničili vandalové a oprava bude složitá.
Sochy, fontány a kašny vždy patřily k Havířovu. Vodní prvky plní nejen estetický dojem, ale v letních dnech osvěžují vzduch. Fontána je dominantou i na náměstí Nad Terasou v městské části Podlesí. Nyní je ale neudržovaná a voda z ní za celé léto netryská. A lidé se ptají proč.
anketa: "Bylo by to hezčí, stoprocentně. Nevím, možná se tam koupou psy, děti. Nevím.”
anketa: "Někdo asi nemá zájem, aby fungovala.”
anketa: "Nikde se o tom nepíše." Měla by podle vás ta kašna fungovat? "Já myslím, že jo, když už je tady. Praly se v tom záclony. Já jsem se dívala, říkala jsem, co to má být.”
anketa: "Chybí to. Osvěží to vzduch, chybí to. Loni to fungovalo, takže opravdu nevím.”
Proč ta kašna nefunguje podle vás?
anketa: “Protože se tu koupali bezdomovci, umývali se tam a pak nemohly děcka. Tak to přestali pouštět. Není to dobré, protože to bylo pěkné i večer, jely ty barvy a teď tady nejede nic."
anketa: "Já jsem si toho všimla. Mám starší dceru a vždy jsme se chodily dívat po zimě, jestli už je tam voda a pořád ne. Určitě bych uvítala, protože takto to je nevzhledné a nevím, proč tam není. Nebylo to po zimě vůbec uklizené, je to škoda.”
Fontány a kašny spravuje Správa sportovních a rekreačních zařízení.
Jiří Matěj, ředitel SSRZ Havířov: "Tam došlo k vandalismu, jsou tam uřezané dráty atd. My jsme poptali firmu, která by to měla opravit a ta zatím tu opravu ještě nezahájila. My o tom víme, chceme to opravit, ale tam ten vandalismus, že to tak zdevastovali, tam to je složité zprovoznit.”
Problém s vandalismem už město na náměstí řešilo. Jen co fontána prošla v roce 2016 nákladnou opravou, někdo nalil do vodního prvku saponát a náměstí zakryla pěna. Radost z toho měly ale jen děti. Nefunkční je i kyvadlo a vodní prvek na náměstí Republiky. Město zvažuje, jak s dominantou náměstí do budoucna naloží.
---
Hornická poliklinika v centru Ostravy nabízí pacientům nové vyšetření. V neurologické ambulanci lékaři poskytují EEG metodu pro vyšetření mozkové aktivity. Vyšetření nemá žádnou kontraindikaci, není nutná žádná speciální předchozí příprava a trvá 20-30 minut.
Zoologická zahrada a botanický park Ostrava nedávno změnila po téměř dvaceti letech logo a celou svou vizuální identitu. Chce větší propojení s přírodou. Vedle nového loga zoo rozšiřuje chov dalších zvířat a nově postavený parkovací dům řeší nedostatek parkování.
---
Důl Frenštát, jehož činnost byla zastavena dříve, než v něm začala těžba uhlí, je po 40 letech připravený k zasypání. Demolici čeká řada povrchových objektů, ale samotné těžní věže strženy zřejmě nebudou.
Důl Frenštát se začal budovat v 80. letech minulého století. Fakticky nebyl nikdy dokončen a zhruba 30 let byl zakonzervovaný. Nyní je definitivně rozhodnuto o zasypání obou jam. Na vyvezení posledního okovu, tedy nádoby pro dopravu horníků a materiálu, se přijeli podívat ministři financí a životního prostředí.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Já jsem moc rád, že to rozhodnutí padlo, takže se dál těžit nebude. Nikdy tady nebyl vytěžen ani metrák uhlí."
Obec Trojanovice hodlá celou lokalitu postupně využít pro běžný život. Na šachtu však zapomenout nechce a nového využití by se měly dočkat i těžní věže.
Jiří Novotný (Naše Beskydy), starosta Trojanovic: “Těžní věže... To byla velmi těžká otázka. Nakonec jsme dali trošku na doporučení architektů. Jednu těžní věž asi zřejmě snížíme a druhou necháme tak. Zatím máme projektu na vybudování soukromého pivovaru.”
V nové a přínosnější využití bývalé šachty doufá také vedení kraje.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: “Věřím, že díky místním samosprávám ve spojení právě s Moravskoslezským krajem můžeme společně vytvořit příjemné zázemí jak pro turisty, tak pro místní obyvatele tím, že budeme společně tvořit projekty různorodého charakteru, ať to je podpora podnikání, nebo to je bydlení a nebo to je relaxace jako taková.”
Zasypávání důlních jam připraveným materiálem by mělo začít už v září.
---
Základní škola Františka Formana na Dubině si připsala velký úspěch. V rámci projektu města Pracujeme se dřevem, vyrobila nejdelší dřevěný vláček a vytvořila tak nový český rekord.
Během 14 dnů vyrobili žáci 23 tříd Základní školy Františka Formana dřevěný vláček dlouhý přes 54 a půl metru. Má 360 železničních vozů, z toho 23 lokomotiv. Vagónky děti vyráběly podle připravených plánků z nařezané bukové lišty o patnácti velikostech.
Pavel Papaj, žák ZŠ Františka Formana: “Každý žák si stavěl vlastní vagon, Potom jsme to všechno spojili do spirály a udělali jsme nejdělší vláček. Potom to skončilo takhle hezky v muzeu. Vagóny jsme dělali ze dřeva, bylo to docela jednoduché, jenom ty plánky byly trošičku komplikované a jinak v pohodě. Moc jsem si to užil, byla to sranda. Trochu jsem se bál, že to zkazím. Vláček se jmenuje podle naší školy a dostal jméno Formánek.”
Zájemci mohou vláček obdivovat ve Vagonářském muzeu ve Studénce. kde bude vystaven do konce prázdnin.
Vladimír Štalmach, ředitel ZŠ Františka Formana: "Já si myslím, že ten úspěch je super, určitě je to skvělé pro školu, takže do budoucna bysme chtěli na nějakém takovém projektu navázat. Možná i nějakým jiným způsobem. Záleží, teď se nám blíží přípravný týden , takže určitě v této záležitosti budeme hovořit s pedagogy a budeme vymýšlet, jak dál by se dalo vlastně na tady toto navázat. Třeba i v jiné oblasti."
Aktivita přispěla k popularizaci řemeslné činnosti a vedla děti nejen k práci se dřevem, ale i týmové spolupráci.
---
Černá perla v Ostravě se otevírá veřejnosti. Z bývalé architektonicky cenné administrativní budovy je teď medicínská klinika. Autorem rekonstrukce je ostravské Projektstudio. Jeho návrh zdůraznil vzhled pláště s černými díly. Otevření Černé perly navštívily více jak čtyři stovky návštěvníků.
Policisté se v minulých dnech na Červenohorském sedle v Jeseníkách zaměřili na motorkáře. Kvůli prohřeškům jich pokutovali přes 6 desítek. Nejčastějšími za technický stav motorek a překročení rychlosti. Červenohorské sedlo je tradičně vyhledávaným místem motorkářů z Česka i Polska.
---
V Ostravě začal festival Folklor bez hranic. Soubory už tradičně putují po celém městě a kromě náměstí vystupují i v různých domovem pro seniory. Nejdále to letos měli umělci z Kostariky.
Ostrava je tradičním hostitelem Folkloru bez hranic. Festival vznikl už v roce 1998 s unikátním konceptem vystoupení v místech, kde se obyvatelé města běžně pohybují. Soubory jsou tak nejčastěji na náměstích jednotlivých obvodů a stěhují se celý týden. Organizátoři ale myslí i na ty, kteří sami přijít nemohou a tak se dopoledne konají vystoupení v domovech pro seniory.
Lukáš Pavlík, ředitel Folkloru bez hranic: "Kromě Folkloru bez hranic máme i Folklor bez bariér, kde bouráme bariéry nejen mezi národy, ale i mezi diváky, kteří už za námi bohužel nemohou dorazit na velká pódia."
V Domově Sluníčko v Zábřehu byli senioři úplně nadšeni a někteří si dokonce i zatančili či zazpívali s účinkujícími.
klienti Domova Sluníčko: "Krásní lidé, krásně tančí, nádherná hudba,"
"Mám folklor velice ráda."
Tereza Dvořáková, zástupkyně ředitele Domova Sluníčko: "Naši klienti je pozorují už 10 let. Folklor bez hranic k nám jezdí každý rok. Zažijeme krásné společenské dopoledne. Líbí se jim ten temperament a různé národnosti, které zde přijíždějí."
Za 25 let existence už na Folkloru bez hranic vystoupilo 168 souborů z 36 zemí světa. Velkou oblibu si získali také dětské soubory.
---
Nový Jičín navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík. Zajímal se třeba o to, jak město řeší nakládání s odpady. Na separačním dvoře ocenil Reuse centrum.
Relaxační Lesopark Skalky a Kamenné divadlo - to byla místa, která v Novém Jičíně navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík. Zajímal se ale také o to, jak město řeší nakládání s odpady, na separačním dvoře ocenil například Reuse centrum.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Nový Jičín jde tou cestou moderního oběhového hospodářství, jednak se snaží předcházet vzniku odpadu, nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. A když už ten odpad vznikne, tak ho co nejlépe vytřídit a materiálově využít znovu.”
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “Jsem rád, že ministr Petr Hladík vyslyšel mé pozvání a dorazil k nám do Nového Jičína, protože jsem přesvědčen, že město, jak vedení, tak úředníci z odboru životního prostředí se snaží dělat pro zlepšení životního prostředí v našem městě vše, co jde.”
Vedení radnice návštěvu ministra využilo k diskusi o nové legislativě, která města a obce tlačí ke snižování skládkovaného odpadu.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Máme určitě v plánu s panem ministrem probrat, jak to bude se započítáváním kompostérů do v podstatě odpadu, který nevzniká. Dále se také budeme ptát, jak to bude se tříděním PET lahví, které brzy budou zálohované, a bude to také velký zásah do odpadového hospodářství města, protože PET lahve jsou jedna ze složek, které se následně nejlépe prodávají a ze kterých je i nějaký zisk.”
Návštěvu města ukončil ministr beseda s občany v Žerotínském zámku.
---
Lidem, kteří chodí přes náměstí Nad Terasou v Havířově, se nelíbí, že během celého léta tam nefunguje fontána. Správa sportovních a rekreačních zařízení tvrdí, že vodní prvek zničili vandalové a oprava bude složitá.
Sochy, fontány a kašny vždy patřily k Havířovu. Vodní prvky plní nejen estetický dojem, ale v letních dnech osvěžují vzduch. Fontána je dominantou i na náměstí Nad Terasou v městské části Podlesí. Nyní je ale neudržovaná a voda z ní za celé léto netryská. A lidé se ptají proč.
anketa: "Bylo by to hezčí, stoprocentně. Nevím, možná se tam koupou psy, děti. Nevím.”
anketa: "Někdo asi nemá zájem, aby fungovala.”
anketa: "Nikde se o tom nepíše." Měla by podle vás ta kašna fungovat? "Já myslím, že jo, když už je tady. Praly se v tom záclony. Já jsem se dívala, říkala jsem, co to má být.”
anketa: "Chybí to. Osvěží to vzduch, chybí to. Loni to fungovalo, takže opravdu nevím.”
Proč ta kašna nefunguje podle vás?
anketa: “Protože se tu koupali bezdomovci, umývali se tam a pak nemohly děcka. Tak to přestali pouštět. Není to dobré, protože to bylo pěkné i večer, jely ty barvy a teď tady nejede nic."
anketa: "Já jsem si toho všimla. Mám starší dceru a vždy jsme se chodily dívat po zimě, jestli už je tam voda a pořád ne. Určitě bych uvítala, protože takto to je nevzhledné a nevím, proč tam není. Nebylo to po zimě vůbec uklizené, je to škoda.”
Fontány a kašny spravuje Správa sportovních a rekreačních zařízení.
Jiří Matěj, ředitel SSRZ Havířov: "Tam došlo k vandalismu, jsou tam uřezané dráty atd. My jsme poptali firmu, která by to měla opravit a ta zatím tu opravu ještě nezahájila. My o tom víme, chceme to opravit, ale tam ten vandalismus, že to tak zdevastovali, tam to je složité zprovoznit.”
Problém s vandalismem už město na náměstí řešilo. Jen co fontána prošla v roce 2016 nákladnou opravou, někdo nalil do vodního prvku saponát a náměstí zakryla pěna. Radost z toho měly ale jen děti. Nefunkční je i kyvadlo a vodní prvek na náměstí Republiky. Město zvažuje, jak s dominantou náměstí do budoucna naloží.
---
Hornická poliklinika v centru Ostravy nabízí pacientům nové vyšetření. V neurologické ambulanci lékaři poskytují EEG metodu pro vyšetření mozkové aktivity. Vyšetření nemá žádnou kontraindikaci, není nutná žádná speciální předchozí příprava a trvá 20-30 minut.
Zoologická zahrada a botanický park Ostrava nedávno změnila po téměř dvaceti letech logo a celou svou vizuální identitu. Chce větší propojení s přírodou. Vedle nového loga zoo rozšiřuje chov dalších zvířat a nově postavený parkovací dům řeší nedostatek parkování.
---
Důl Frenštát, jehož činnost byla zastavena dříve, než v něm začala těžba uhlí, je po 40 letech připravený k zasypání. Demolici čeká řada povrchových objektů, ale samotné těžní věže strženy zřejmě nebudou.
Důl Frenštát se začal budovat v 80. letech minulého století. Fakticky nebyl nikdy dokončen a zhruba 30 let byl zakonzervovaný. Nyní je definitivně rozhodnuto o zasypání obou jam. Na vyvezení posledního okovu, tedy nádoby pro dopravu horníků a materiálu, se přijeli podívat ministři financí a životního prostředí.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Já jsem moc rád, že to rozhodnutí padlo, takže se dál těžit nebude. Nikdy tady nebyl vytěžen ani metrák uhlí."
Obec Trojanovice hodlá celou lokalitu postupně využít pro běžný život. Na šachtu však zapomenout nechce a nového využití by se měly dočkat i těžní věže.
Jiří Novotný (Naše Beskydy), starosta Trojanovic: “Těžní věže... To byla velmi těžká otázka. Nakonec jsme dali trošku na doporučení architektů. Jednu těžní věž asi zřejmě snížíme a druhou necháme tak. Zatím máme projektu na vybudování soukromého pivovaru.”
V nové a přínosnější využití bývalé šachty doufá také vedení kraje.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: “Věřím, že díky místním samosprávám ve spojení právě s Moravskoslezským krajem můžeme společně vytvořit příjemné zázemí jak pro turisty, tak pro místní obyvatele tím, že budeme společně tvořit projekty různorodého charakteru, ať to je podpora podnikání, nebo to je bydlení a nebo to je relaxace jako taková.”
Zasypávání důlních jam připraveným materiálem by mělo začít už v září.
---
Základní škola Františka Formana na Dubině si připsala velký úspěch. V rámci projektu města Pracujeme se dřevem, vyrobila nejdelší dřevěný vláček a vytvořila tak nový český rekord.
Během 14 dnů vyrobili žáci 23 tříd Základní školy Františka Formana dřevěný vláček dlouhý přes 54 a půl metru. Má 360 železničních vozů, z toho 23 lokomotiv. Vagónky děti vyráběly podle připravených plánků z nařezané bukové lišty o patnácti velikostech.
Pavel Papaj, žák ZŠ Františka Formana: “Každý žák si stavěl vlastní vagon, Potom jsme to všechno spojili do spirály a udělali jsme nejdělší vláček. Potom to skončilo takhle hezky v muzeu. Vagóny jsme dělali ze dřeva, bylo to docela jednoduché, jenom ty plánky byly trošičku komplikované a jinak v pohodě. Moc jsem si to užil, byla to sranda. Trochu jsem se bál, že to zkazím. Vláček se jmenuje podle naší školy a dostal jméno Formánek.”
Zájemci mohou vláček obdivovat ve Vagonářském muzeu ve Studénce. kde bude vystaven do konce prázdnin.
Vladimír Štalmach, ředitel ZŠ Františka Formana: "Já si myslím, že ten úspěch je super, určitě je to skvělé pro školu, takže do budoucna bysme chtěli na nějakém takovém projektu navázat. Možná i nějakým jiným způsobem. Záleží, teď se nám blíží přípravný týden , takže určitě v této záležitosti budeme hovořit s pedagogy a budeme vymýšlet, jak dál by se dalo vlastně na tady toto navázat. Třeba i v jiné oblasti."
Aktivita přispěla k popularizaci řemeslné činnosti a vedla děti nejen k práci se dřevem, ale i týmové spolupráci.
---
Černá perla v Ostravě se otevírá veřejnosti. Z bývalé architektonicky cenné administrativní budovy je teď medicínská klinika. Autorem rekonstrukce je ostravské Projektstudio. Jeho návrh zdůraznil vzhled pláště s černými díly. Otevření Černé perly navštívily více jak čtyři stovky návštěvníků.
Policisté se v minulých dnech na Červenohorském sedle v Jeseníkách zaměřili na motorkáře. Kvůli prohřeškům jich pokutovali přes 6 desítek. Nejčastějšími za technický stav motorek a překročení rychlosti. Červenohorské sedlo je tradičně vyhledávaným místem motorkářů z Česka i Polska.
---
V Ostravě začal festival Folklor bez hranic. Soubory už tradičně putují po celém městě a kromě náměstí vystupují i v různých domovem pro seniory. Nejdále to letos měli umělci z Kostariky.
Ostrava je tradičním hostitelem Folkloru bez hranic. Festival vznikl už v roce 1998 s unikátním konceptem vystoupení v místech, kde se obyvatelé města běžně pohybují. Soubory jsou tak nejčastěji na náměstích jednotlivých obvodů a stěhují se celý týden. Organizátoři ale myslí i na ty, kteří sami přijít nemohou a tak se dopoledne konají vystoupení v domovech pro seniory.
Lukáš Pavlík, ředitel Folkloru bez hranic: "Kromě Folkloru bez hranic máme i Folklor bez bariér, kde bouráme bariéry nejen mezi národy, ale i mezi diváky, kteří už za námi bohužel nemohou dorazit na velká pódia."
V Domově Sluníčko v Zábřehu byli senioři úplně nadšeni a někteří si dokonce i zatančili či zazpívali s účinkujícími.
klienti Domova Sluníčko: "Krásní lidé, krásně tančí, nádherná hudba,"
"Mám folklor velice ráda."
Tereza Dvořáková, zástupkyně ředitele Domova Sluníčko: "Naši klienti je pozorují už 10 let. Folklor bez hranic k nám jezdí každý rok. Zažijeme krásné společenské dopoledne. Líbí se jim ten temperament a různé národnosti, které zde přijíždějí."
Za 25 let existence už na Folkloru bez hranic vystoupilo 168 souborů z 36 zemí světa. Velkou oblibu si získali také dětské soubory.
---
