Socha Věry Špinarové z Ostravy bude prodána v aukci
Kauza nechtěné sochy Věry Špinarové se chýlí ke konci. Radnice centrálního obvodu Ostravy se dohodla s autorem díla, že socha bude prodána v aukci. V budoucnu by se měl z Kuřího rynku přestěhovat na klidnější místo i Leoš Janáček.
Jak už asi víte, socha Věry Špinarové na zastávce v Husově sadu se nesetkala s velkým pochopením. Mnoha lidem se nelíbila socha a ani místo, kde byla umístěna. Vznikla petice a za její odstranění horoval i syn zpěvačky Adam Pavlík. Radnice nechala sochu posoudit odborníky a ti nakonec dali lidem za pravdu. Nyní se vedení obvodu podařilo domluvit i s autorem díla Davidem Moješčíkem a socha muže být prodána v aukci. "Nyní se pokusíme dohodnout ideální podmínky s aukční síní. Rádi bychom, aby socha šla do jarní aukční sezóny a prodala se minimálně za cenu, kterou obvod investoval do jejího pořízení, což je cca 680 tisíc korun?" potvrzuje radní MOaP Lukáš Jansa.
Kam až se vyšplhá v aukci cena se uvidí. Nový majitel by si Věru Špinarovou mohl hned potom odvézt. Stěhování čeká také sochu Leoše Janáčka. Na Kuřím rynku se z něj stala jakási pouťová atrakce a není to důstojné. "Budeme se snažit, aby to bylo místo komornější. Shodli jsme se s autorem, že to bude místo, kde Janáček zemřel, tedy areál městské nemocnice," vysvětluje dále radní.
V budoucnu už chce radnice na všechna významnější díla v centru vyhlašovat veřejné soutěže tak, aby už se podobný případ nemohl opakovat.
---
Ve městech přibyly nádoby na sběr jedlých tuků a olejů
Od Nového roku musí všechny obce zajistit odběrová místa na jedlé tuky a oleje. Mnohá města se na to připravila už dopředu. Například v Orlové mohou lidé takto třídit odpad už čtyři roky.
Přepálený tuk po smažení by se rozhodně neměl vylévat do dřezu. V kanalizačním systému to způsobuje velké problémy. Od letošního roku platí zákon, že obce musí obyvatelům umožnit vyhazovat tuky a jedlé oleje na sběrných místech. Pro Orlovou to však není žádná novinka. Občané mohou tuky třídit už od roku 2015.
4,05 Na začátku projektu bylo vybudováno 17 stanovišť, kde lidé mají možnost odkládat tyto jedlé tuky a oleje. Postupem času a zkušeností byl počet snížen na patnáct stanovišť," řekla za společnost SMO Veronika Nogová.
V Havířově mohou lidé třídit tento druh odpadu od loňského léta.
"Teď kontejnerů bude třicet po celém městě, když uvidíme, že některé se nám rychle naplňují, tak je posílíme, když uvidíme, že pomalu, tak je přesuneme jinde,” řekl náměstek primátora Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL).
V Karviné mohou jedlé tuky a oleje lidé do sběrného dvora technických služeb odevzdávat od začátku jeho fungování. Nově Karviná na své náklady pořídila 35 nádob, které jsou rozmístěny různě po městě. Nejvíce je jich u školních jídelen, kde se vaří ve velkém.
I v ostatních městech mohou lidé oleje a tuky donést do sběrných dvorů, a to v uzavřených plastových nádobách.
---
Zámek v Hnojníku bude po záchraně vysokou školou
Zámek v Hnojníku se zřejmě konečně dočkal majitele, který ho dokáže zachránit před zkázou. Novým vlastníkem se stala skupina škol Prigo. Ta už začala s drobnými záchrannými pracemi a připravuje celkovou rekonstrukci památky.
Po dlouhých letech se památkově chráněný zámek v Hnojníku dočká záchrany. Od španělských vlastníků zámek koupila česká skupina škol Prigo. Po rekonstrukci by v zámku měli studovat vysokoškoláci. Revitalizací projde také zámecký park.
“Stav zámku je poměrně neutěšený, historie se na tom podepsala. Každopádně ve spolupráci s projekční kanceláři, respektive s památkáři, se pokusíme ten zámek dát do stavu, který byl na počátku 19. století a v souvislosti s tím chceme provést určité úpravy v duchu nové ve starém. Ten časový horizont máme 3 až 4 roky. Pak bychom chtěli otevřít budovu nejenom našim vysokoškolským studentům, ale taky, pokud jde o zámeckou zahradu, tak tady běžným občanům a samozřejmě návštěvníkům Hnojníku. Každopádně všechno to záleží na tom, jakým způsobem bude probíhat stavební řízení, komunikace s památkovým úřadem a v neposlední řadě také financování, protože takhle velká investice není financovatelná z vlastních zdrojů. Snažíme se o projektové fondy, a to nejen z České republiky ale i ze zahraničí. Myslím si, že Hnojníku by vysoká škola, respektive školské zařízení slušelo,” řekl Pavel Petr, zřizovatel skupiny Prigo.
V Hnojníku budou studovat budoucí zdravotníci i specialisté na kybernetickou bezpečnost.
“Školy Prigo se momentálně poměrně dynamicky rozvíjejí. Týká se to zejména vysoké školy, kde na rozdíl od jiných vysokých škol každoročně zaznamenáváme nárůst počtu studentů, zhruba o 25 procent. Naše vysoká škola momentálně sídlí v Havířově, což tak určitě zůstane. V Havířově máme vynikající vztahy a určitě bychom tam chtěli zůstat, nicméně budova, kde jsme momentálně v nájmu, nám kapacitně v následujících letech nebude postačovat. To byl důvod, proč jsme hledali nové prostory nejen pro vysokou školu, ale pro všechny skupiny a školy skupiny. Na školách Prigo se mentálně nejvíce rozvíjí zdravotnické obory, které nabízíme zejména na naší vyšší odborné škole. Je to například obor Diplomovaná dětská sestra, který nyní realizujeme v Havířově a i v Havířově na vysoké škole Prigo počítáme s tím, že bychom v budoucnu rádi akreditovali zdravotnické obory Dětskou sestru, Všeobecnou sestru, případně na vysoké a vyšší odborné škole uvažujeme o veterinářství. Čili je možné, že to budou zrovna ty zdravotnické obory, které budeme potom otevírat tady v Hnojníku. Dalším z oborů, které bychom rádi nabízeli v budoucnosti, je obor Kybernetická bezpečnost, který v regionu žádná škola momentálně nenabízí. I tam očekáváme poměrně výraznou poptávku a i tento obor by možná mohl být jednou otevřen tady v Hnojníku,” vysvětlila rektorka Vysoké školy Prigo Zuzana Machová.
Hnojnický zámek má zajímavou historii.
“Původně to byl velkostatek, který má kořeny už někdy ve 12. století. Ale v takové podobě, v jaké je to teď, tak do té podoby to dostali až Beesové z Chrostiny, kteří to koupili v 18. století a vlastnili zámek více než 200 let. V roce 1947 byla poslední majitelka, která na zámku žila, vystěhována do Německa. Pak měl zámek například místní Národní výbor, Rašelinářský ústav, který si ho přizpůsobil k tomu, aby tady mohli fungovat. Na zámku byla i obřadní síň, v přízemí byly byty. Těsně po revoluci byl zámek ještě v relativně dobrém stavu, kdy asi opravdu stačilo jenom vymalovat a v podstatě začít fungovat,” shrnula historii zámku Linda Foltýnová.
Zajímavostí hnojnického zámku je návštěva prezidenta Masaryka, který v roce 1930 při cestě na Těšínsko navštívil svého dřívějšího spolužáka, syna původního majitele zámku.
---
Nový Jičín poplatek za nocleh turistů nechce
Nový Jičín odmítl zavedení místního poplatku z pobytu turistů, který nově umožňuje novela zákona. I když by tak do rozpočtu města mohlo plynout až tři čtvrtě milionu korun ročně, prioritou je podle radnice podpora cestovního ruchu.
Města a obce smějí podle novely zákona od 1. ledna letošního roku vybírat za každé přespání návštěvníka v penzionu, hotelu a dalších ubytovacích zařízeních až 21 korun za noc, od příštího roku pak tato částka může stoupnout až na padesáti korunu. Novojičínská radnice inkasovat tento poplatek odmítla.
“Chceme podporovat turismus na území města a zavedení této nové místní daně, nebo tak zvaného turistického poplatku, by znamenalo spíše snížení turistického ruchu nebo naopak převedení té finanční povinnosti na turisty,” sdělil Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína.
“Já si myslím, že postoj novojičínské radnice je naprosto v pořádku. Protože do Nového Jičína, dle mých zkušeností, z 90 procent jezdí lidé za prací, pouze zbytek jsou turisté,” reagoval Marek Bystroň, provozovatel penzionu v Novém Jičíně.
Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 v Novém Jičíně evidováno více než 36 tisíc zpoplatněných přenocování.
“Kdybychom k běžnému nocležnému připočítali jen dvacetikorunový poplatek z pobytu, znamenalo by to přínos do městského rozpočtu téměř tři čtvrtě milionu korun,” uvedla Marie Machková, tisková mluvčí MěÚ Nový Jičín.
Město ale dosud nemělo zavedeny ani původní poplatky platné do konce roku 2019, a to z ubytovací kapacity a za lázeňský a rekreační pobyt.
---
Karvinští diváci si popovídali s tvůrci českého filmu
Karvinští diváci měli jedinečnou příležitost osobně vyzpovídat režiséra Miloslava Šmídmajera a herce Lukáše Příkazkého, Hanu Vagnerovou a Terezu Srbovou. Ti do Karviné zavítali v rámci předpremiéry nové české krimikomedie.
Karvinští milovníci filmů se mohli osobně setkat se známým režisérem a několika herci a to v rámci předpremiéry nové české komedie Případ mrtvého nebožtíka. Všechny také ještě před začátkem filmu vyzpovídali. Do kin by na tento film měli zamířit především ti, kteří mají rádi legraci, řekl režisér a dodal:
"Samozřejmě, že ten film má děj, ale ten není tak podstatný jako ty komické scény s tím, že herci, kteří to hrají, to hrají s vážnou tváří," řekl režisér Miloslav Šmídmajer.
Jednu z rolí dostala Hana Vagnerová.
"Já hraji detektiva Skálovou, všichni ji říkají Scullyová, ona z toho má noční můry, je to ranařka, neohrožená, má pocit, že do všeho půjde po hlavě, všechno vyřeší a nikdo ji nesahá ani po kotníky, ale velice často narazí," prozradila Hana Vagnerová, herečka.
Hana Vagnerová je známá z vážných kriminálních seriálů, hrát krimikomedii je podle ní těžší.
"Myslím, že je to těžší žánr, ale mám to hrozně ráda, tak tomu držím palce a doufám, že se to povedlo," dodala.
I Lukáš Příkazký má zkušenosti z krimiseriálů.
"Rozdíl je v tom, že když máte vypadat věrohodně jako policajt, v kriminálce, tak vám to lidi musí věřit, že je to realita, kdežto tohle je komedie a většina těch okolností je úplně mimo a vy paradoxně, pokud ji vážněji zahrajete, tak ta situace vyleze, vy nemusíte ani vyrábět ten humor," řekl Příkazký.
Pro Terezu Srbovou žijící v Londýně, herečku, která je v současné době nejobsazovanější českou herečkou v zahraničí, jde o vůbec první český film, ve kterém hraje.
"Mě byl Miloš sympatický od začátku jako člověk, takže pomalu aniž bych četla scénář, tak jsem věděla, že s ním chci pracovat," řekla herečka.
Tereza Srbová je známá ze zahraničních filmů jako Východní přísliby, Inkoustové srdce nebo z Příběhu špionky.
Film se natáčel skoro celý v Olomouci, kde se také konala předpremiéra. Před ní ale měli karvinští diváci příležitost vidět film jako úplně první.
---
Socha Věry Špinarové z Ostravy bude prodána v aukci
Kauza nechtěné sochy Věry Špinarové se chýlí ke konci. Radnice centrálního obvodu Ostravy se dohodla s autorem díla, že socha bude prodána v aukci. V budoucnu by se měl z Kuřího rynku přestěhovat na klidnější místo i Leoš Janáček.
Jak už asi víte, socha Věry Špinarové na zastávce v Husově sadu se nesetkala s velkým pochopením. Mnoha lidem se nelíbila socha a ani místo, kde byla umístěna. Vznikla petice a za její odstranění horoval i syn zpěvačky Adam Pavlík. Radnice nechala sochu posoudit odborníky a ti nakonec dali lidem za pravdu. Nyní se vedení obvodu podařilo domluvit i s autorem díla Davidem Moješčíkem a socha muže být prodána v aukci. "Nyní se pokusíme dohodnout ideální podmínky s aukční síní. Rádi bychom, aby socha šla do jarní aukční sezóny a prodala se minimálně za cenu, kterou obvod investoval do jejího pořízení, což je cca 680 tisíc korun?" potvrzuje radní MOaP Lukáš Jansa.
Kam až se vyšplhá v aukci cena se uvidí. Nový majitel by si Věru Špinarovou mohl hned potom odvézt. Stěhování čeká také sochu Leoše Janáčka. Na Kuřím rynku se z něj stala jakási pouťová atrakce a není to důstojné. "Budeme se snažit, aby to bylo místo komornější. Shodli jsme se s autorem, že to bude místo, kde Janáček zemřel, tedy areál městské nemocnice," vysvětluje dále radní.
V budoucnu už chce radnice na všechna významnější díla v centru vyhlašovat veřejné soutěže tak, aby už se podobný případ nemohl opakovat.
---
Ve městech přibyly nádoby na sběr jedlých tuků a olejů
Od Nového roku musí všechny obce zajistit odběrová místa na jedlé tuky a oleje. Mnohá města se na to připravila už dopředu. Například v Orlové mohou lidé takto třídit odpad už čtyři roky.
Přepálený tuk po smažení by se rozhodně neměl vylévat do dřezu. V kanalizačním systému to způsobuje velké problémy. Od letošního roku platí zákon, že obce musí obyvatelům umožnit vyhazovat tuky a jedlé oleje na sběrných místech. Pro Orlovou to však není žádná novinka. Občané mohou tuky třídit už od roku 2015.
4,05 Na začátku projektu bylo vybudováno 17 stanovišť, kde lidé mají možnost odkládat tyto jedlé tuky a oleje. Postupem času a zkušeností byl počet snížen na patnáct stanovišť," řekla za společnost SMO Veronika Nogová.
V Havířově mohou lidé třídit tento druh odpadu od loňského léta.
"Teď kontejnerů bude třicet po celém městě, když uvidíme, že některé se nám rychle naplňují, tak je posílíme, když uvidíme, že pomalu, tak je přesuneme jinde,” řekl náměstek primátora Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL).
V Karviné mohou jedlé tuky a oleje lidé do sběrného dvora technických služeb odevzdávat od začátku jeho fungování. Nově Karviná na své náklady pořídila 35 nádob, které jsou rozmístěny různě po městě. Nejvíce je jich u školních jídelen, kde se vaří ve velkém.
I v ostatních městech mohou lidé oleje a tuky donést do sběrných dvorů, a to v uzavřených plastových nádobách.
---
Zámek v Hnojníku bude po záchraně vysokou školou
Zámek v Hnojníku se zřejmě konečně dočkal majitele, který ho dokáže zachránit před zkázou. Novým vlastníkem se stala skupina škol Prigo. Ta už začala s drobnými záchrannými pracemi a připravuje celkovou rekonstrukci památky.
Po dlouhých letech se památkově chráněný zámek v Hnojníku dočká záchrany. Od španělských vlastníků zámek koupila česká skupina škol Prigo. Po rekonstrukci by v zámku měli studovat vysokoškoláci. Revitalizací projde také zámecký park.
“Stav zámku je poměrně neutěšený, historie se na tom podepsala. Každopádně ve spolupráci s projekční kanceláři, respektive s památkáři, se pokusíme ten zámek dát do stavu, který byl na počátku 19. století a v souvislosti s tím chceme provést určité úpravy v duchu nové ve starém. Ten časový horizont máme 3 až 4 roky. Pak bychom chtěli otevřít budovu nejenom našim vysokoškolským studentům, ale taky, pokud jde o zámeckou zahradu, tak tady běžným občanům a samozřejmě návštěvníkům Hnojníku. Každopádně všechno to záleží na tom, jakým způsobem bude probíhat stavební řízení, komunikace s památkovým úřadem a v neposlední řadě také financování, protože takhle velká investice není financovatelná z vlastních zdrojů. Snažíme se o projektové fondy, a to nejen z České republiky ale i ze zahraničí. Myslím si, že Hnojníku by vysoká škola, respektive školské zařízení slušelo,” řekl Pavel Petr, zřizovatel skupiny Prigo.
V Hnojníku budou studovat budoucí zdravotníci i specialisté na kybernetickou bezpečnost.
“Školy Prigo se momentálně poměrně dynamicky rozvíjejí. Týká se to zejména vysoké školy, kde na rozdíl od jiných vysokých škol každoročně zaznamenáváme nárůst počtu studentů, zhruba o 25 procent. Naše vysoká škola momentálně sídlí v Havířově, což tak určitě zůstane. V Havířově máme vynikající vztahy a určitě bychom tam chtěli zůstat, nicméně budova, kde jsme momentálně v nájmu, nám kapacitně v následujících letech nebude postačovat. To byl důvod, proč jsme hledali nové prostory nejen pro vysokou školu, ale pro všechny skupiny a školy skupiny. Na školách Prigo se mentálně nejvíce rozvíjí zdravotnické obory, které nabízíme zejména na naší vyšší odborné škole. Je to například obor Diplomovaná dětská sestra, který nyní realizujeme v Havířově a i v Havířově na vysoké škole Prigo počítáme s tím, že bychom v budoucnu rádi akreditovali zdravotnické obory Dětskou sestru, Všeobecnou sestru, případně na vysoké a vyšší odborné škole uvažujeme o veterinářství. Čili je možné, že to budou zrovna ty zdravotnické obory, které budeme potom otevírat tady v Hnojníku. Dalším z oborů, které bychom rádi nabízeli v budoucnosti, je obor Kybernetická bezpečnost, který v regionu žádná škola momentálně nenabízí. I tam očekáváme poměrně výraznou poptávku a i tento obor by možná mohl být jednou otevřen tady v Hnojníku,” vysvětlila rektorka Vysoké školy Prigo Zuzana Machová.
Hnojnický zámek má zajímavou historii.
“Původně to byl velkostatek, který má kořeny už někdy ve 12. století. Ale v takové podobě, v jaké je to teď, tak do té podoby to dostali až Beesové z Chrostiny, kteří to koupili v 18. století a vlastnili zámek více než 200 let. V roce 1947 byla poslední majitelka, která na zámku žila, vystěhována do Německa. Pak měl zámek například místní Národní výbor, Rašelinářský ústav, který si ho přizpůsobil k tomu, aby tady mohli fungovat. Na zámku byla i obřadní síň, v přízemí byly byty. Těsně po revoluci byl zámek ještě v relativně dobrém stavu, kdy asi opravdu stačilo jenom vymalovat a v podstatě začít fungovat,” shrnula historii zámku Linda Foltýnová.
Zajímavostí hnojnického zámku je návštěva prezidenta Masaryka, který v roce 1930 při cestě na Těšínsko navštívil svého dřívějšího spolužáka, syna původního majitele zámku.
---
Nový Jičín poplatek za nocleh turistů nechce
Nový Jičín odmítl zavedení místního poplatku z pobytu turistů, který nově umožňuje novela zákona. I když by tak do rozpočtu města mohlo plynout až tři čtvrtě milionu korun ročně, prioritou je podle radnice podpora cestovního ruchu.
Města a obce smějí podle novely zákona od 1. ledna letošního roku vybírat za každé přespání návštěvníka v penzionu, hotelu a dalších ubytovacích zařízeních až 21 korun za noc, od příštího roku pak tato částka může stoupnout až na padesáti korunu. Novojičínská radnice inkasovat tento poplatek odmítla.
“Chceme podporovat turismus na území města a zavedení této nové místní daně, nebo tak zvaného turistického poplatku, by znamenalo spíše snížení turistického ruchu nebo naopak převedení té finanční povinnosti na turisty,” sdělil Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína.
“Já si myslím, že postoj novojičínské radnice je naprosto v pořádku. Protože do Nového Jičína, dle mých zkušeností, z 90 procent jezdí lidé za prací, pouze zbytek jsou turisté,” reagoval Marek Bystroň, provozovatel penzionu v Novém Jičíně.
Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 v Novém Jičíně evidováno více než 36 tisíc zpoplatněných přenocování.
“Kdybychom k běžnému nocležnému připočítali jen dvacetikorunový poplatek z pobytu, znamenalo by to přínos do městského rozpočtu téměř tři čtvrtě milionu korun,” uvedla Marie Machková, tisková mluvčí MěÚ Nový Jičín.
Město ale dosud nemělo zavedeny ani původní poplatky platné do konce roku 2019, a to z ubytovací kapacity a za lázeňský a rekreační pobyt.
---
Karvinští diváci si popovídali s tvůrci českého filmu
Karvinští diváci měli jedinečnou příležitost osobně vyzpovídat režiséra Miloslava Šmídmajera a herce Lukáše Příkazkého, Hanu Vagnerovou a Terezu Srbovou. Ti do Karviné zavítali v rámci předpremiéry nové české krimikomedie.
Karvinští milovníci filmů se mohli osobně setkat se známým režisérem a několika herci a to v rámci předpremiéry nové české komedie Případ mrtvého nebožtíka. Všechny také ještě před začátkem filmu vyzpovídali. Do kin by na tento film měli zamířit především ti, kteří mají rádi legraci, řekl režisér a dodal:
"Samozřejmě, že ten film má děj, ale ten není tak podstatný jako ty komické scény s tím, že herci, kteří to hrají, to hrají s vážnou tváří," řekl režisér Miloslav Šmídmajer.
Jednu z rolí dostala Hana Vagnerová.
"Já hraji detektiva Skálovou, všichni ji říkají Scullyová, ona z toho má noční můry, je to ranařka, neohrožená, má pocit, že do všeho půjde po hlavě, všechno vyřeší a nikdo ji nesahá ani po kotníky, ale velice často narazí," prozradila Hana Vagnerová, herečka.
Hana Vagnerová je známá z vážných kriminálních seriálů, hrát krimikomedii je podle ní těžší.
"Myslím, že je to těžší žánr, ale mám to hrozně ráda, tak tomu držím palce a doufám, že se to povedlo," dodala.
I Lukáš Příkazký má zkušenosti z krimiseriálů.
"Rozdíl je v tom, že když máte vypadat věrohodně jako policajt, v kriminálce, tak vám to lidi musí věřit, že je to realita, kdežto tohle je komedie a většina těch okolností je úplně mimo a vy paradoxně, pokud ji vážněji zahrajete, tak ta situace vyleze, vy nemusíte ani vyrábět ten humor," řekl Příkazký.
Pro Terezu Srbovou žijící v Londýně, herečku, která je v současné době nejobsazovanější českou herečkou v zahraničí, jde o vůbec první český film, ve kterém hraje.
"Mě byl Miloš sympatický od začátku jako člověk, takže pomalu aniž bych četla scénář, tak jsem věděla, že s ním chci pracovat," řekla herečka.
Tereza Srbová je známá ze zahraničních filmů jako Východní přísliby, Inkoustové srdce nebo z Příběhu špionky.
Film se natáčel skoro celý v Olomouci, kde se také konala předpremiéra. Před ní ale měli karvinští diváci příležitost vidět film jako úplně první.
---
