U katastrálního úřadu ve Frýdku budou semafory
Přechod pro chodce u katastrálního úřadu ve Frýdku budou řídit semafory. Výstavba světelného signalizačního zařízení za téměř dva miliony už běží. Práce by měly být hotové do konce měsíce.
Třída T. G. Masaryka u katastrálního úřadu ve Frýdku je velmi frekventovaným místem. Plynulejší dopravu a hlavně bezpečnější přecházení lidí by v brzké době měly usnadnit semafory. V těchto dnech se budují v místech současného přechodu pro chodce.
“Je to místo, které je kritické hlavně ráno, když chodí děti do školy, a pak odpoledne, když chodí ze školy. Vždycky to místo hlídali městští policisté. Že je tam nutné dát semafory, jsme věděli dlouho. Nyní se to realizuje. Slibujeme si od toho větší bezpečnost chodců a plynulejší provoz mezi křižovatkami,” uvedl náměstek primátora Frýdku-Místku Karel Deutscher.
Světelné signalizační značení bude stát 1 milion 800 tisíc korun. práce provádí Technické služby.
“Ty práce spočívají hlavně ve výkopových pracích, aby mohla být přivedena příslušná kabeláž. Pod samotnou komunikací je jeden protlak. Budou tam postaveny tři sloupy na světelné signalizační zařízení, bude tam osm návěstidel a dva videodetektory,” popsal předseda představenstva TS F-M Jaromír Kohut.
Práce skončí do konce května, samotné semafory ale začnou fungovat později, v návaznosti na kolaudační řízení.
---
Města pracují na projektech, které udrží vodu v krajině
Města si stále více uvědomují problém se suchem a realizují různé projekty. V Orlové a Havířově staví retenční nádrže a chystají opatření i na vodních tocích.
Srážky v posledních dnech přírodě určitě pomohou. Nicméně, problém se suchem zdaleka nevyřeší.
Města si problém uvědomují. V Havířově, v městské části Šumbark, zachycují veškerou dešťovou vodu do nové retenční a zároveň zádržné nádrže pod parkovištěm.
"Těch 120 kubíků vody, které jsou zádržné, využíváme pro čištění komunikací, kanalizací, čištění čerpacích stanic splaškových vod, ale také pro zalévání zeleně ve městě. Když taková retenční nádrž nebyla, tak jsme byli nuceni používat klasickou pitnou vodu z rozvodu,” řekl náměstek Technických služeb Havířov Václav Zyder.
Město plánuje vybudování dalších retenčních nádrží. Stejnou cestou se vydali i v sousední Orlové, kde také vybudovali velkou retenční nádrž se vsakem.
Město má rovněž zpracovanou územní studii vody.
"Další opatření v budoucnu budou i na jednotlivých vodních tocích. Jsou to různé hráze, nádrže, malé vodní nádrže a podobně. Samozřejmě je problém zadržet vodu, bohužel, ani geologie nám není moc příznivá, protože na většině území nelze zasakovat. To znamená, že ji dokážeme zadržovat jen pomocí úprav na vodních tocích,” řekla vedoucí odboru rozvoje a investic Martina Szotkovská.
Orlová, Havířov, Karviná a Ostrava jsou rovněž zapojení do projektu LIFE-IP, který zastřešuje Moravskoslezský kraj a který bude koordinovat společné kroky na období deseti let. Projekt je zaměřen právě na efektivní využívání zdrojů, k ochraně a zlepšení životního prostředí a přírody.
---
V Palkovicích rozšíří základní a mateřskou školu
Palkovicím na Frýdeckomístecku přibývá občanů, a to jak dospělých, tak především dětí. Kapacita místní školy a školky ale začíná být nedostačující. Vedení obce chce proto rozšířit zařízení. Projekt by se mohl začít realizovat ještě letos.
Na základní a mateřské škole v Palkovicích se chystají změny. Protože dětí neustále přibývá, vyvstala potřeba navýšit kapacity a tudíž rozšířit mateřskou, potažmo i základní školu.
“Dostaly jsme v loňském roce dotace na rozšíření školky, protože v Palkovicích nás utěšeně přibývá. Přibývá jak dospělých, tak i dětí, což je úzce spojené s tímto, no a děti se potřebují umístit do školky, proto jsme zažádali o rozšíření školky o 24 dětí,” řekl starosta Palkovic Radim Bača.
Nové prostory by školka mohla najít mimo budovu základní školy, ve které v současnosti sídlí.
“Je takový plán, že by se třídy ze školy, kde jsou dvě třídy tzv. školkové, přestěhovaly do budovy, ve které teď sídlí Obecní úřad. Tím pádem by se navýšila kapacita i pro školu,” sdělil ředitel ZŠ a MŠ Palkovice Milan Šponer.
Po přestěhování školky by tak ve škole mohly vzniknout dvě nové velké moderní učebny. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se projekt začít realizovat během přelomu tohoto a příštího roku.
---
Lidé pro lidi vyrobili už víc jak 4 000 štítů
Dobrovolníci z iniciativy Lidé pro lidi byli zřejmě jedněmi z prvních v našem kraji, kteří začali vyrábět a distribuovat ochranné štíty. Teď ale nastal čas, aby se znovu vrátili do práce. A protože je těchto ochranných pomůcek stále nedostatek, začali s výrobou pomáhat studenti.
S nápadem vyrábět celoobličejové štíty přišli zaměstnanci jedné opavské IT firmy už v březnu, kdy ochranných pomůcek bylo žalostně málo. Programátoři sice měli nařízenou práci doma, ovšem namísto toho tiskli na 3D lískárnách komponenty pro výrobu štítů. Strhli i svého šéfa.
Jednoduše jsme se spojili a řekli jsme si, že teď je asi priorita nějde jinde. A tak začalo asi 15 našich zaměstnanců pracovat výhradně pro komunitu,“ říká výkonný ředitel Internet Billboard Opava Michal Matula.
Iniciativa Lidé pro lidi začala brzy fungovat jako malá firma. K ajťákům přibyli i další dobrovolníci, kteří chtěli pomoci třeba s objednávkymi, zajišťování materiálu či distribucí. Pomáhá i Věra Palyzová, která dává dohromady jednotlivé části štítů doma u kuchyňského stolu:
„Dostanu zvlášť čelenku, vizor a podbradník – tyto díly se disinfikují a poté se kompletují. Nakonec se přidá gumička,“ popisuje.
Většina dobrovolníků nyní znovu nastupuje do práce. Aby se ale výroba ochranných štítů nezastavila, přidali se studenti, kteří zatím do školy nemusí.
„Měla jsem pocit, že jsem v této složité době ještě s ničím nepomohla, tak jsem tady,“ řekla nám jedna ze studentek Slezského gymnázia.
Poptávka po ochranných štítech stále neklesá. Po zdravotnícich, policistech nebo pečovatelích je teď potřebují třeba knihovníci nebo učitelé.
„V této chvíli máme už pro 900 štítů odběratele, a to předveším z opavských škol,“ zdůraznil jeden z dobrovolníků iniciativy Lidé pro lidi a zároveň učitel na Slezském gymnáziu Radim Frič, který spolupráci se studenty koordinuje.
Dobrovolníci z iniciativy Lidé pro lidi díky sponzorům vyrobili víc jak 4000 štítů, které zdarma rozvezli po celé republice. V Moravskoslezském kraji byli zřejmě prvními, kteří se do výroby těchto ochranných pomůcek pustili.
---
BUDOVA OSVĚTOVÉ BESEDY V LUBNĚ PROŠLA REKONSTRUKCÍ
Sbor dobrovolných hasičů Lubno v letošním roce slaví hned dvě výročí, 90 let od svého založení a 85 let od vzniku budovy Osvětové besedy. Město proto hasičům nadělilo neobvyklý dárek. Budovu hasičské zbrojnice s Osvětovou besedou jim kompletně zrekonstruovalo.
"Vytvořili jsme tady místo pro setkávání, nejen hasičů, ale všech spolků, které jsou na území Lubna, Frýdlantu, Nové Vsi i pro veřejnost tak, aby se zde mohli dělat různé akce, společenská setkání a besedy," uvedla starostka Helena Pešatová.
Původní budova už byla na hranici životnosti, suterénní zdivo bylo navlhlé a veškeré konstrukce byly ve špatném stavu. I proto se město rozhodlo zasáhnout.
"Nový návrh budovy nebyl zas až tak složitý, protože město mělo poměrně jasnou představu, co chce s tímhle prostorem udělat. Vznikly zde čtyři hlavní prostory, což je sál s barem, klubovna dětí, byt správce a prostory pro sbor dobrovolných hasičů. Kolem budovy vznikly zpevněné prostory pro parkování aut a pro přístupy," dodal projektant Otmar Voneš
Původně měla být budova slavnostně otevřena už letos na jaře. Kvůli koronavirové pandemie se ale termín musel přesunout.
"Věříme, že až tady ta nemoc pomine, tak budeme moci všechny zájemce pozvat tady k nám, aby na vlastní oči se přišli přesvědčit, jak to tady je pěkné a k čemu se tyto prostory dají využít," vzkazuje starostka.
Pronájem prostor a bližší informace najdete na facebookových stránkách Osvětová beseda Lubno, nebo na telefonním čísle 603 428 109.
---
Mažoretky ze Studénky během epidemie trénovaly prostřednictvím sociálních sítí
Mažoretky Petra ze Studénky během epidemické krize nezahálely a snažily se trénovat pomocí videí, která si mezi sebou rozesílaly. Plnohodnotného tréninku se dočkaly až nyní po vládou uvolněných opatřeních.
„Co se týká úrovně tak si myslím, že to holky vzaly sportovně. Jsou na sociálních sítích, kde natáčejí videa, jak doma trénují, třeba doma na zahradě, podle toho, kdo má jaké možnosti,“ uvedla vedoucí spolu Mažoretky Petra Studénka Honová.
I když se mladé mažoretky připravovaly na finále mistrovských soutěží, které byly kvůli nouzovému stavu zrušeny, tak se snažily i nadále udržet v kondici.
„Dělají si i různé výzvy, kde dělají nejrůznější sestavy a potom se to jednotlivě učí. Koukáme na různá videa z postupových soutěží a hledáme chyby, abychom odstranily nedostatky a potom při těch mistrovských zkouškách, aby byly co nejlepší,“ sdělila Honová
„Zadávaly nám přes telefon různé sestavy, které jsme si pak posílaly,“
„Zkoušela jsem se naučit nějaké nové prvky,“
„Skoro každý den venku na zahradě,“
Jestli vůbec mažoretky čeká nějaká sezona zatím jisté není, zatím čekají na rozhodnutí asociace.
„Než budeme vědět nějaké rozhodnutí, tak trénujeme jednou týdně. Každou středu od čtyř do šesté. Momentálně je to v rámci dobrovolnosti, je to na rodičích, jestli je pustí nebo ne. Ony se určitě rády uvidí, ale ne každý rodič souhlasí,“ uvedla Honová
Mažoretky ze Studénky mají 22 členů a účastní se řady postupových českých, evropských i světových soutěží.
---
U katastrálního úřadu ve Frýdku budou semafory
Přechod pro chodce u katastrálního úřadu ve Frýdku budou řídit semafory. Výstavba světelného signalizačního zařízení za téměř dva miliony už běží. Práce by měly být hotové do konce měsíce.
Třída T. G. Masaryka u katastrálního úřadu ve Frýdku je velmi frekventovaným místem. Plynulejší dopravu a hlavně bezpečnější přecházení lidí by v brzké době měly usnadnit semafory. V těchto dnech se budují v místech současného přechodu pro chodce.
“Je to místo, které je kritické hlavně ráno, když chodí děti do školy, a pak odpoledne, když chodí ze školy. Vždycky to místo hlídali městští policisté. Že je tam nutné dát semafory, jsme věděli dlouho. Nyní se to realizuje. Slibujeme si od toho větší bezpečnost chodců a plynulejší provoz mezi křižovatkami,” uvedl náměstek primátora Frýdku-Místku Karel Deutscher.
Světelné signalizační značení bude stát 1 milion 800 tisíc korun. práce provádí Technické služby.
“Ty práce spočívají hlavně ve výkopových pracích, aby mohla být přivedena příslušná kabeláž. Pod samotnou komunikací je jeden protlak. Budou tam postaveny tři sloupy na světelné signalizační zařízení, bude tam osm návěstidel a dva videodetektory,” popsal předseda představenstva TS F-M Jaromír Kohut.
Práce skončí do konce května, samotné semafory ale začnou fungovat později, v návaznosti na kolaudační řízení.
---
Města pracují na projektech, které udrží vodu v krajině
Města si stále více uvědomují problém se suchem a realizují různé projekty. V Orlové a Havířově staví retenční nádrže a chystají opatření i na vodních tocích.
Srážky v posledních dnech přírodě určitě pomohou. Nicméně, problém se suchem zdaleka nevyřeší.
Města si problém uvědomují. V Havířově, v městské části Šumbark, zachycují veškerou dešťovou vodu do nové retenční a zároveň zádržné nádrže pod parkovištěm.
"Těch 120 kubíků vody, které jsou zádržné, využíváme pro čištění komunikací, kanalizací, čištění čerpacích stanic splaškových vod, ale také pro zalévání zeleně ve městě. Když taková retenční nádrž nebyla, tak jsme byli nuceni používat klasickou pitnou vodu z rozvodu,” řekl náměstek Technických služeb Havířov Václav Zyder.
Město plánuje vybudování dalších retenčních nádrží. Stejnou cestou se vydali i v sousední Orlové, kde také vybudovali velkou retenční nádrž se vsakem.
Město má rovněž zpracovanou územní studii vody.
"Další opatření v budoucnu budou i na jednotlivých vodních tocích. Jsou to různé hráze, nádrže, malé vodní nádrže a podobně. Samozřejmě je problém zadržet vodu, bohužel, ani geologie nám není moc příznivá, protože na většině území nelze zasakovat. To znamená, že ji dokážeme zadržovat jen pomocí úprav na vodních tocích,” řekla vedoucí odboru rozvoje a investic Martina Szotkovská.
Orlová, Havířov, Karviná a Ostrava jsou rovněž zapojení do projektu LIFE-IP, který zastřešuje Moravskoslezský kraj a který bude koordinovat společné kroky na období deseti let. Projekt je zaměřen právě na efektivní využívání zdrojů, k ochraně a zlepšení životního prostředí a přírody.
---
V Palkovicích rozšíří základní a mateřskou školu
Palkovicím na Frýdeckomístecku přibývá občanů, a to jak dospělých, tak především dětí. Kapacita místní školy a školky ale začíná být nedostačující. Vedení obce chce proto rozšířit zařízení. Projekt by se mohl začít realizovat ještě letos.
Na základní a mateřské škole v Palkovicích se chystají změny. Protože dětí neustále přibývá, vyvstala potřeba navýšit kapacity a tudíž rozšířit mateřskou, potažmo i základní školu.
“Dostaly jsme v loňském roce dotace na rozšíření školky, protože v Palkovicích nás utěšeně přibývá. Přibývá jak dospělých, tak i dětí, což je úzce spojené s tímto, no a děti se potřebují umístit do školky, proto jsme zažádali o rozšíření školky o 24 dětí,” řekl starosta Palkovic Radim Bača.
Nové prostory by školka mohla najít mimo budovu základní školy, ve které v současnosti sídlí.
“Je takový plán, že by se třídy ze školy, kde jsou dvě třídy tzv. školkové, přestěhovaly do budovy, ve které teď sídlí Obecní úřad. Tím pádem by se navýšila kapacita i pro školu,” sdělil ředitel ZŠ a MŠ Palkovice Milan Šponer.
Po přestěhování školky by tak ve škole mohly vzniknout dvě nové velké moderní učebny. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se projekt začít realizovat během přelomu tohoto a příštího roku.
---
Lidé pro lidi vyrobili už víc jak 4 000 štítů
Dobrovolníci z iniciativy Lidé pro lidi byli zřejmě jedněmi z prvních v našem kraji, kteří začali vyrábět a distribuovat ochranné štíty. Teď ale nastal čas, aby se znovu vrátili do práce. A protože je těchto ochranných pomůcek stále nedostatek, začali s výrobou pomáhat studenti.
S nápadem vyrábět celoobličejové štíty přišli zaměstnanci jedné opavské IT firmy už v březnu, kdy ochranných pomůcek bylo žalostně málo. Programátoři sice měli nařízenou práci doma, ovšem namísto toho tiskli na 3D lískárnách komponenty pro výrobu štítů. Strhli i svého šéfa.
Jednoduše jsme se spojili a řekli jsme si, že teď je asi priorita nějde jinde. A tak začalo asi 15 našich zaměstnanců pracovat výhradně pro komunitu,“ říká výkonný ředitel Internet Billboard Opava Michal Matula.
Iniciativa Lidé pro lidi začala brzy fungovat jako malá firma. K ajťákům přibyli i další dobrovolníci, kteří chtěli pomoci třeba s objednávkymi, zajišťování materiálu či distribucí. Pomáhá i Věra Palyzová, která dává dohromady jednotlivé části štítů doma u kuchyňského stolu:
„Dostanu zvlášť čelenku, vizor a podbradník – tyto díly se disinfikují a poté se kompletují. Nakonec se přidá gumička,“ popisuje.
Většina dobrovolníků nyní znovu nastupuje do práce. Aby se ale výroba ochranných štítů nezastavila, přidali se studenti, kteří zatím do školy nemusí.
„Měla jsem pocit, že jsem v této složité době ještě s ničím nepomohla, tak jsem tady,“ řekla nám jedna ze studentek Slezského gymnázia.
Poptávka po ochranných štítech stále neklesá. Po zdravotnícich, policistech nebo pečovatelích je teď potřebují třeba knihovníci nebo učitelé.
„V této chvíli máme už pro 900 štítů odběratele, a to předveším z opavských škol,“ zdůraznil jeden z dobrovolníků iniciativy Lidé pro lidi a zároveň učitel na Slezském gymnáziu Radim Frič, který spolupráci se studenty koordinuje.
Dobrovolníci z iniciativy Lidé pro lidi díky sponzorům vyrobili víc jak 4000 štítů, které zdarma rozvezli po celé republice. V Moravskoslezském kraji byli zřejmě prvními, kteří se do výroby těchto ochranných pomůcek pustili.
---
BUDOVA OSVĚTOVÉ BESEDY V LUBNĚ PROŠLA REKONSTRUKCÍ
Sbor dobrovolných hasičů Lubno v letošním roce slaví hned dvě výročí, 90 let od svého založení a 85 let od vzniku budovy Osvětové besedy. Město proto hasičům nadělilo neobvyklý dárek. Budovu hasičské zbrojnice s Osvětovou besedou jim kompletně zrekonstruovalo.
"Vytvořili jsme tady místo pro setkávání, nejen hasičů, ale všech spolků, které jsou na území Lubna, Frýdlantu, Nové Vsi i pro veřejnost tak, aby se zde mohli dělat různé akce, společenská setkání a besedy," uvedla starostka Helena Pešatová.
Původní budova už byla na hranici životnosti, suterénní zdivo bylo navlhlé a veškeré konstrukce byly ve špatném stavu. I proto se město rozhodlo zasáhnout.
"Nový návrh budovy nebyl zas až tak složitý, protože město mělo poměrně jasnou představu, co chce s tímhle prostorem udělat. Vznikly zde čtyři hlavní prostory, což je sál s barem, klubovna dětí, byt správce a prostory pro sbor dobrovolných hasičů. Kolem budovy vznikly zpevněné prostory pro parkování aut a pro přístupy," dodal projektant Otmar Voneš
Původně měla být budova slavnostně otevřena už letos na jaře. Kvůli koronavirové pandemie se ale termín musel přesunout.
"Věříme, že až tady ta nemoc pomine, tak budeme moci všechny zájemce pozvat tady k nám, aby na vlastní oči se přišli přesvědčit, jak to tady je pěkné a k čemu se tyto prostory dají využít," vzkazuje starostka.
Pronájem prostor a bližší informace najdete na facebookových stránkách Osvětová beseda Lubno, nebo na telefonním čísle 603 428 109.
---
Mažoretky ze Studénky během epidemie trénovaly prostřednictvím sociálních sítí
Mažoretky Petra ze Studénky během epidemické krize nezahálely a snažily se trénovat pomocí videí, která si mezi sebou rozesílaly. Plnohodnotného tréninku se dočkaly až nyní po vládou uvolněných opatřeních.
„Co se týká úrovně tak si myslím, že to holky vzaly sportovně. Jsou na sociálních sítích, kde natáčejí videa, jak doma trénují, třeba doma na zahradě, podle toho, kdo má jaké možnosti,“ uvedla vedoucí spolu Mažoretky Petra Studénka Honová.
I když se mladé mažoretky připravovaly na finále mistrovských soutěží, které byly kvůli nouzovému stavu zrušeny, tak se snažily i nadále udržet v kondici.
„Dělají si i různé výzvy, kde dělají nejrůznější sestavy a potom se to jednotlivě učí. Koukáme na různá videa z postupových soutěží a hledáme chyby, abychom odstranily nedostatky a potom při těch mistrovských zkouškách, aby byly co nejlepší,“ sdělila Honová
„Zadávaly nám přes telefon různé sestavy, které jsme si pak posílaly,“
„Zkoušela jsem se naučit nějaké nové prvky,“
„Skoro každý den venku na zahradě,“
Jestli vůbec mažoretky čeká nějaká sezona zatím jisté není, zatím čekají na rozhodnutí asociace.
„Než budeme vědět nějaké rozhodnutí, tak trénujeme jednou týdně. Každou středu od čtyř do šesté. Momentálně je to v rámci dobrovolnosti, je to na rodičích, jestli je pustí nebo ne. Ony se určitě rády uvidí, ale ne každý rodič souhlasí,“ uvedla Honová
Mažoretky ze Studénky mají 22 členů a účastní se řady postupových českých, evropských i světových soutěží.
---
