Darujte krev před odjezdem na dovolenou!
Po obnovení běžného provozu v nemocnicích stoupá spotřeba krve a poptávka po dárcích. Lékaři upozorňují, aby přišli k odběru ještě předtím, než odjedou na zahraniční dovolenou. Poptávka je i po krevní plazmě lidí, kteří prodělali koronavirus. Protilátky v ní obsažené, mohou pomoci nemocným.
Víc jak 70 dárců krve a plazmy zareagovalo na výzvu transfúzního oddělení Slezské nemocnice a přišlo během jednoho dne k odběrům. 10 000 registrovaných dárců chodilo v době karantény k odběrům v nižším počtu. Nemocnice totiž fungovaly v omezeném provozu.
Lukáš Stejskal, primář Hematologicko-transfúzního odd., Slezská nemocnice: "Nebylo potřeba tolik krve, měli jsme zhruba o 1/3 dárců méně. Ale když se začalo zase operovat, tak opět poptávka stoupla."
Nyní se vše pomalu vrací do běžných kolejí. Dobrovolníci mohou opět přispívat odběrem krve, plazmy i kostní dřeně. Jen je teď nově potřeba objednat se dopředu, aby byl omezený rizikový kontakt.
Darovat plazmu mohou také lidé, kteří prodělali COVID-19. Z bezpečnostního hlediska tak mohou učinit jen muži či netěhotné ženy Jejich protilátky teď mohou pomoci nemocným ve vážném stavu.
Lukáš Stejskal, primář Hematologicko-transfúzního odd., Slezská nemocnice: "Pokud někdo prodělal onemocnění Covid-19, má 2x negativní testy, je uzdraven a měl mírný průběh, tak 14 dní potom se k nám může přihlásit."
Prozatím se podařilo nashromáždit několik desítek takovýchto odběrů, ovšem použity zatím nebyly.
Lidé, kteří chtějí darovat krev, by tak měli učinit ještě předtím, než odjedou na dovolenou. Po návratu ze zahraničí je totiž nutná čtyřtýdenní pauza.
Nejbližší akci pro dobrovolníky pořádá opavská hematologicko-transfúzní stanice 26. června.
---
V porodnici MNO jsou nové útulné rodinné pokoje
Olympionik Vavřinec Hradilek vyzkoušel se svou přítelkyní jako první zbrusu nové rodinné pokoje v porodnici Městské nemocnice Ostrava. Ty vznikly přeměnou standardních pokojů a rodiny se v nich mohu cítit jako doma. Ostrava tak pokračuje v modernizaci nemocnice.
Oddělení gynekologie a porodnictví Městské nemocnice Ostrava nabízí maminkám a jejich rodinám další vylepšení. Nově mohou totiž využít poporodní rodinné pokoje, kde se budou cítit příjemně téměř jako doma. Pokoje vznikly přeměnou standardních místností v lůžkové stanici šestinedělí v pavilonu H1.
Marek Ožana, primář oddělení Gynekologie a porodnictví MNO: „Nastávajícím maminkám k porodu nabízíme tři porodní pokoje vybavené širokou škálou pomůcek a zařízení, které přispívají nejen jí, ale také jejímu doprovodu k co největšímu pohodlí a spokojenosti. Můžu zmínit Hammock – speciální závěsný aparát, porodní stoličku, porodní vanu, možnost bylinné napářky, aromaterapie a další. Z péče o novorozence a maminku je běžnou praxí takzvaný bonding – přiložení dítěte na tělo matky nebo otce bezprostředně po porodu. Ten je umožněn i maminkám po císařském řezu, a to po delší dobu než v minulých letech. Dnes již standardně provádíme pozdní podvaz pupečníku i u císařských řezů, což má pozitivní vliv na poporodní adaptaci dítěte. A úplnou novinkou jsou dva rodinné pokoje pro novopečenou maminku a její doprovod – partnera i sourozence miminka.“
Nové jsou podlahy, vybavení interiéru, přibyly kuchyňské linky s lednicí a mikrovlnou troubou i varnou konvicí. Pokoje jsou vybaveny i úložným prostorem pro maminky a jejich doprovod, fénem, přebalovacím pultem s vaničkou a dalším zařízením včetně pohovky na spaní pro tatínka a další rodinné příslušníky.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Jsem velice rád, že se pokračuje ve vylepšeních nemocnice. Je to sice malý střípek v mozaice toho, co se už udělalo a co se chystá, ale důležitý."
jako první nový pokoj vyzkoušel olympionik kajakář Vavřinec Hradílek se svou přítelkyní.
Vavřinec Hradílek, čerstvý otec, kajakář: "Lucie je z Ostravy a jejím přáním bylo rodit tam, kde rodila její maminka, sestra i babička."
Za rodinné pokoje zaplatí zájemci 1200 korun za den. V letošním roce už se do konce května narodilo v MNO 543 dětí.
---
Havířov vrátí na přeplatcích nájemníkům 48 milionů korun
Nejen mírné zimy, ale především sanace domů, se projevují i ve vyúčtování za vytápění. V Havířově se v letošním roce vrátí zpět do peněženek nájemníků městských bytů přes 48 milionů korun.
Průměrně 7600 korun dostanou zpět nájemníci, kteří bydlí v městských bytech v Havířově po vyúčtování za teplo a spotřebu vody. Za tímto příznivým výsledkem stojí zejména masivní investice do sanací domů.
Jiří Lankočí, jednatel společnosti MRA Havířov: "Investuje se do bytového fondu, každý rok se zatepluje, sanuje nějakých pět domů. Což těm lidem strašně šetří náklady. Můžeme to srovnat na nákladech v domech, které v roce 2017 nebyly zatepleny, nebyly opraveny a v roce 2019 už jsou po opravách, tak tam lidé ušetřili nějakých padesát procent v nákladech na topení.”
anketa: "Já si myslím, že to je především ve velikosti zálohy a potom spotřeby. Ceny asi podle mě zůstávají stejné. Mi vracejí kolem osmi tisíc korun."
anketa: "Jsem ráda, protože já to mám jako, že šetřím. Důchod, co přidají, tak zase vše zdraží."
Díky úsporám se v letošním roce vrátí lidem zpět do peněženek 48 milionů korun.
Město v posledních třech letech vynaložilo do sanací domů zhruba 250 milionů korun. Havířov má ve své správě celkově 7 666 bytů.
---
Tramvajová trať stále rozděluje obyvatele Poruby
V Ostravě-Porubě se strhla bouřlivá debata na veřejném projednávání k plánované tramvajové trati v částech Poruba a Pustkovec. Ta má vést od Slovanu kolem obchodního centra Duha až ke Globusu.
Přes 3 kilometry dlouhá tramvajová trať s šesti bezbariérovými zastávkami by měla ulehčit dopravě na 7. a 8. obvodu Poruby. Projekt je zařazen v dlouhodobých strategických plánech ostravského magistrátu. Ne všem se ale zamlouvá.
Martin Chovanec, ředitel technického úseku DPO: “Tramvajová doprava měst velikosti Ostravy plní tu základní nosnou funkci, protože dokáže přepravit tu větší kapacitu. To znamená ten větší počet cestujících, což v tom sídlišti na 7., 8. obvodě víme, že existuje.”
Miroslav Bezděk, ředitel projektové firmy: “Kam ty auta dáme? Všichni lidi nemůžou jezdit. Tam se nedostanou hasiči, požárníci, jsou to problémy. Takže chceme, aby ti lidi nechávali auta doma a aby používali ty tramvaje.”
Na veřejném projednávání v aule VŠB se sešli většinou odpůrci stavby tramvajové trati.
Anketa: účastníci veřejného setkání: “Na jedné straně se tady mluví o ekologii, na druhé straně se to tu likviduje a ničí.”
“Myslím si, že by se měla postavit., že to je rozumné řešení a že se to ocení až v budoucnu.”
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: “My samozřejmě dlouhodobě víme, že veřejnost, která především bydlí v bezprostřední blízkosti trati má velké obavy z té tratě. Obávají se, že ta tramvaj bude vypadat, nebo ta trať podobně jako například v této chvíli na Opavské a to jsou právě ty příklady, které my chceme řešit, protože Opavská projde kompletní revitalizací.”
Stavba trati si vyžádá zhruba 700 milionů korun a je to běh na dlouhou trať. V současné době se řeší její vliv na životní prostředí, následovat bude územní řízení a poté stavební povolování, což potrvá roky.
---
Výstava ukáže vývoj kola i cyklistiky
Výstava s názvem Fenomén cyklistika mapuje vývoj snad nejrozšířenějšího dopravního prostředku, který je poháněný lidskou energíí – jízdního kola. V opavském Obecním domě můžete vidět i ty nejstarší modely: odrážecí kolo, velocipéd nebo vysoké kolo.
Předchůdcem jízdního kola bylo toto dřevěné odrážedlo – draisina, které se začalo vyrábět od roku 1817 v Německu. O půl století později se objevil ve Francii velocipéd poháněný šlapadly na hřídeli kola. A začíná éra vysokých kol, které uměli ovládat jen silní muži. Nebylo to totiž vůbec jednoduché.
Michal Dvořák, spoluautor výstavy: Museli mít odvahu to roztlačit, přes stupačku se vyhoupnout do sedla a šlapáním pak udržet rovnováhu.“
Bezpečnými se bicykly staly až v minulém století, kdy přední i zadní kolo dostalo díky anglickým konstruktérům stejný průměr. Začaly se vyrábět i dětské varianty v podobě tříkolek. Vznikaly spolky, které pořádaly závody i vyjížďky na pikniky a výlety. První slezský spolek byl založený německými milovníky cyklistiky roku 1884 v Opavě. Velké popularity se jízda na kole dočkala také na Jesenicku
Karin Raszková, spoluautorka výstavy: „Dámy jezdily krásně oblečené na výlety. A aby se sukénka nezachytila do kola, tak k tomu byly ochranné síťky.“
V době svého vzniku byl bicykl poměrně drahou záležitostí. Dovolit si jej mohli jen bohatší vrstvy. V minulém století kolo svůj reprezentativní význam ztratilo. A díky rozšíření výroby se začalo používat jako levný dopravní prostředek.
Petr Lexa Přendík, kurátor výstavy: „Celý ten průběh 20. století, který tady máme zmapovaný, prostřednictvím různých bicyklů, ať už turistických či závodních, nám dokládá to, že kola se za posledních 100 let až tak nezměnila. Změnil se jen design a doplňky.“
Výstava s názvem Fenomén cyklistika je k vidění v Expozici Cesta města v opavském Obecním domě do 4. října.
---
Darujte krev před odjezdem na dovolenou!
Po obnovení běžného provozu v nemocnicích stoupá spotřeba krve a poptávka po dárcích. Lékaři upozorňují, aby přišli k odběru ještě předtím, než odjedou na zahraniční dovolenou. Poptávka je i po krevní plazmě lidí, kteří prodělali koronavirus. Protilátky v ní obsažené, mohou pomoci nemocným.
Víc jak 70 dárců krve a plazmy zareagovalo na výzvu transfúzního oddělení Slezské nemocnice a přišlo během jednoho dne k odběrům. 10 000 registrovaných dárců chodilo v době karantény k odběrům v nižším počtu. Nemocnice totiž fungovaly v omezeném provozu.
Lukáš Stejskal, primář Hematologicko-transfúzního odd., Slezská nemocnice: "Nebylo potřeba tolik krve, měli jsme zhruba o 1/3 dárců méně. Ale když se začalo zase operovat, tak opět poptávka stoupla."
Nyní se vše pomalu vrací do běžných kolejí. Dobrovolníci mohou opět přispívat odběrem krve, plazmy i kostní dřeně. Jen je teď nově potřeba objednat se dopředu, aby byl omezený rizikový kontakt.
Darovat plazmu mohou také lidé, kteří prodělali COVID-19. Z bezpečnostního hlediska tak mohou učinit jen muži či netěhotné ženy Jejich protilátky teď mohou pomoci nemocným ve vážném stavu.
Lukáš Stejskal, primář Hematologicko-transfúzního odd., Slezská nemocnice: "Pokud někdo prodělal onemocnění Covid-19, má 2x negativní testy, je uzdraven a měl mírný průběh, tak 14 dní potom se k nám může přihlásit."
Prozatím se podařilo nashromáždit několik desítek takovýchto odběrů, ovšem použity zatím nebyly.
Lidé, kteří chtějí darovat krev, by tak měli učinit ještě předtím, než odjedou na dovolenou. Po návratu ze zahraničí je totiž nutná čtyřtýdenní pauza.
Nejbližší akci pro dobrovolníky pořádá opavská hematologicko-transfúzní stanice 26. června.
---
V porodnici MNO jsou nové útulné rodinné pokoje
Olympionik Vavřinec Hradilek vyzkoušel se svou přítelkyní jako první zbrusu nové rodinné pokoje v porodnici Městské nemocnice Ostrava. Ty vznikly přeměnou standardních pokojů a rodiny se v nich mohu cítit jako doma. Ostrava tak pokračuje v modernizaci nemocnice.
Oddělení gynekologie a porodnictví Městské nemocnice Ostrava nabízí maminkám a jejich rodinám další vylepšení. Nově mohou totiž využít poporodní rodinné pokoje, kde se budou cítit příjemně téměř jako doma. Pokoje vznikly přeměnou standardních místností v lůžkové stanici šestinedělí v pavilonu H1.
Marek Ožana, primář oddělení Gynekologie a porodnictví MNO: „Nastávajícím maminkám k porodu nabízíme tři porodní pokoje vybavené širokou škálou pomůcek a zařízení, které přispívají nejen jí, ale také jejímu doprovodu k co největšímu pohodlí a spokojenosti. Můžu zmínit Hammock – speciální závěsný aparát, porodní stoličku, porodní vanu, možnost bylinné napářky, aromaterapie a další. Z péče o novorozence a maminku je běžnou praxí takzvaný bonding – přiložení dítěte na tělo matky nebo otce bezprostředně po porodu. Ten je umožněn i maminkám po císařském řezu, a to po delší dobu než v minulých letech. Dnes již standardně provádíme pozdní podvaz pupečníku i u císařských řezů, což má pozitivní vliv na poporodní adaptaci dítěte. A úplnou novinkou jsou dva rodinné pokoje pro novopečenou maminku a její doprovod – partnera i sourozence miminka.“
Nové jsou podlahy, vybavení interiéru, přibyly kuchyňské linky s lednicí a mikrovlnou troubou i varnou konvicí. Pokoje jsou vybaveny i úložným prostorem pro maminky a jejich doprovod, fénem, přebalovacím pultem s vaničkou a dalším zařízením včetně pohovky na spaní pro tatínka a další rodinné příslušníky.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Jsem velice rád, že se pokračuje ve vylepšeních nemocnice. Je to sice malý střípek v mozaice toho, co se už udělalo a co se chystá, ale důležitý."
jako první nový pokoj vyzkoušel olympionik kajakář Vavřinec Hradílek se svou přítelkyní.
Vavřinec Hradílek, čerstvý otec, kajakář: "Lucie je z Ostravy a jejím přáním bylo rodit tam, kde rodila její maminka, sestra i babička."
Za rodinné pokoje zaplatí zájemci 1200 korun za den. V letošním roce už se do konce května narodilo v MNO 543 dětí.
---
Havířov vrátí na přeplatcích nájemníkům 48 milionů korun
Nejen mírné zimy, ale především sanace domů, se projevují i ve vyúčtování za vytápění. V Havířově se v letošním roce vrátí zpět do peněženek nájemníků městských bytů přes 48 milionů korun.
Průměrně 7600 korun dostanou zpět nájemníci, kteří bydlí v městských bytech v Havířově po vyúčtování za teplo a spotřebu vody. Za tímto příznivým výsledkem stojí zejména masivní investice do sanací domů.
Jiří Lankočí, jednatel společnosti MRA Havířov: "Investuje se do bytového fondu, každý rok se zatepluje, sanuje nějakých pět domů. Což těm lidem strašně šetří náklady. Můžeme to srovnat na nákladech v domech, které v roce 2017 nebyly zatepleny, nebyly opraveny a v roce 2019 už jsou po opravách, tak tam lidé ušetřili nějakých padesát procent v nákladech na topení.”
anketa: "Já si myslím, že to je především ve velikosti zálohy a potom spotřeby. Ceny asi podle mě zůstávají stejné. Mi vracejí kolem osmi tisíc korun."
anketa: "Jsem ráda, protože já to mám jako, že šetřím. Důchod, co přidají, tak zase vše zdraží."
Díky úsporám se v letošním roce vrátí lidem zpět do peněženek 48 milionů korun.
Město v posledních třech letech vynaložilo do sanací domů zhruba 250 milionů korun. Havířov má ve své správě celkově 7 666 bytů.
---
Tramvajová trať stále rozděluje obyvatele Poruby
V Ostravě-Porubě se strhla bouřlivá debata na veřejném projednávání k plánované tramvajové trati v částech Poruba a Pustkovec. Ta má vést od Slovanu kolem obchodního centra Duha až ke Globusu.
Přes 3 kilometry dlouhá tramvajová trať s šesti bezbariérovými zastávkami by měla ulehčit dopravě na 7. a 8. obvodu Poruby. Projekt je zařazen v dlouhodobých strategických plánech ostravského magistrátu. Ne všem se ale zamlouvá.
Martin Chovanec, ředitel technického úseku DPO: “Tramvajová doprava měst velikosti Ostravy plní tu základní nosnou funkci, protože dokáže přepravit tu větší kapacitu. To znamená ten větší počet cestujících, což v tom sídlišti na 7., 8. obvodě víme, že existuje.”
Miroslav Bezděk, ředitel projektové firmy: “Kam ty auta dáme? Všichni lidi nemůžou jezdit. Tam se nedostanou hasiči, požárníci, jsou to problémy. Takže chceme, aby ti lidi nechávali auta doma a aby používali ty tramvaje.”
Na veřejném projednávání v aule VŠB se sešli většinou odpůrci stavby tramvajové trati.
Anketa: účastníci veřejného setkání: “Na jedné straně se tady mluví o ekologii, na druhé straně se to tu likviduje a ničí.”
“Myslím si, že by se měla postavit., že to je rozumné řešení a že se to ocení až v budoucnu.”
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: “My samozřejmě dlouhodobě víme, že veřejnost, která především bydlí v bezprostřední blízkosti trati má velké obavy z té tratě. Obávají se, že ta tramvaj bude vypadat, nebo ta trať podobně jako například v této chvíli na Opavské a to jsou právě ty příklady, které my chceme řešit, protože Opavská projde kompletní revitalizací.”
Stavba trati si vyžádá zhruba 700 milionů korun a je to běh na dlouhou trať. V současné době se řeší její vliv na životní prostředí, následovat bude územní řízení a poté stavební povolování, což potrvá roky.
---
Výstava ukáže vývoj kola i cyklistiky
Výstava s názvem Fenomén cyklistika mapuje vývoj snad nejrozšířenějšího dopravního prostředku, který je poháněný lidskou energíí – jízdního kola. V opavském Obecním domě můžete vidět i ty nejstarší modely: odrážecí kolo, velocipéd nebo vysoké kolo.
Předchůdcem jízdního kola bylo toto dřevěné odrážedlo – draisina, které se začalo vyrábět od roku 1817 v Německu. O půl století později se objevil ve Francii velocipéd poháněný šlapadly na hřídeli kola. A začíná éra vysokých kol, které uměli ovládat jen silní muži. Nebylo to totiž vůbec jednoduché.
Michal Dvořák, spoluautor výstavy: Museli mít odvahu to roztlačit, přes stupačku se vyhoupnout do sedla a šlapáním pak udržet rovnováhu.“
Bezpečnými se bicykly staly až v minulém století, kdy přední i zadní kolo dostalo díky anglickým konstruktérům stejný průměr. Začaly se vyrábět i dětské varianty v podobě tříkolek. Vznikaly spolky, které pořádaly závody i vyjížďky na pikniky a výlety. První slezský spolek byl založený německými milovníky cyklistiky roku 1884 v Opavě. Velké popularity se jízda na kole dočkala také na Jesenicku
Karin Raszková, spoluautorka výstavy: „Dámy jezdily krásně oblečené na výlety. A aby se sukénka nezachytila do kola, tak k tomu byly ochranné síťky.“
V době svého vzniku byl bicykl poměrně drahou záležitostí. Dovolit si jej mohli jen bohatší vrstvy. V minulém století kolo svůj reprezentativní význam ztratilo. A díky rozšíření výroby se začalo používat jako levný dopravní prostředek.
Petr Lexa Přendík, kurátor výstavy: „Celý ten průběh 20. století, který tady máme zmapovaný, prostřednictvím různých bicyklů, ať už turistických či závodních, nám dokládá to, že kola se za posledních 100 let až tak nezměnila. Změnil se jen design a doplňky.“
Výstava s názvem Fenomén cyklistika je k vidění v Expozici Cesta města v opavském Obecním domě do 4. října.
---
