Zesnulý P. Čolas obdržel in memoriam Cenu města Ostravy

Zastupitelstvo rozhodlo o udělení Ceny města Ostravy in memoriam zesnulému řediteli zoologické zahrady Petru Čolasovi. Patřil k nejuznávanějším odborníkům na záchranný chov zvířat v lidské péči a velkou měrou se zasloužil o rozvoj ostravské ZOO.

25. srpna náhle zemřel ve věku 55 let dlouholetý ředitel ostravské ZOO Petr Čolas. Zoologická zahrada se pod jeho vedením stala nejvyhledávanějším turistickým cílem České republiky a proto zastupitelé jednomyslně rozhodli, že mu bude in memoriam udělena Cena města Ostravy. Ocenění převzali jeho synové.

Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Odešel vynikající odborník a hlavně skvělý člověk, který má hlavní zásluhu na tom, že se ostravská zoo stala jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice. Udělení Ceny města Ostravy bude jen malou připomínkou toho, jak nesmazatelně se Petr Čolas svou prací zapsal do historie města.“

Petr Čolas se zabýval ochranou přírody, studiem primátů a dalších zvířat po celý svůj život. Do Zoologické zahrady Ostrava nastoupil v roce 1990 a o čtrnáct let později se stal jejím ředitelem. Patřil k nejuznávanějším světovým odborníkům na záchranný chov zvířat v lidské péči. Ostravskou zoo zapojil do celosvětových programů záchranného chovu. 

syn Petra Čolase: "Určitě bychom byli s bratrem radši, kdybychom tady dnes být nemuseli a cenu si přebíral náš otec, který zoologické zahradě věnoval prakticky celý svůj život. Malá útěcha pro nás je, že cenu věnujeme na záchranné projekty, kterým se tatínek dlouhodobě věnoval."

Za působení Petra Čolase  byl rekonstruován pavilon hrochů, vybudoval se pavilon evoluce, pavilon pro slony, hlavní vstup do areálu, safari asijských kopytníků nebo Návštěvnické centrum, které je střediskem ekologické výchovy v zoo.

---

Opava prodá Dukelské kasárny

Město Opava prodalo část pozemku bývalých Dukelských kasáren. Soukromý investor zde postaví víc jak tři stovky bytů. Hotovo by mělo být do osmi let.

Poslední vojáci opustili areál Dukelských kasáren před 10 lety. Od té doby chátrá. Před třemi lety vznila urbanistická studie, podle které tady mají vyrůst byty, ty v Opavě zoufale chybí. Záměr prodeje pozemku byl vyhlášený už vloni, jenže nakonec z něj sešlo. Letos se přihlásili kupci dva. Areál o rozloze 3,8 hektrů získala za 51 mil. korun ostravská firma JTA exklusive, jeden ze dvou zájemců, kteří předložili nabídku.

Petr Stanjura, hlavní architekt, Magistrát města Opavy: „Vychází ze studie, která byla zpracována před lety, kde jsme si jako město nadefinovali, že musí být zachována prostupnost územím.“

Parkovací místa budou schována v podzemních garážích.16 domů s víc jak 300 byty je rozloženo do čtyř skupin. Přitom každá z nich tvoří jakousi uzavřenou část. Prostory mezi domy tak budou poskytovat dost soukromí.

Tomáš Bindr, autor urbanistické studie, Atelier 38: „Území jsme rozložili do 4 kvadrantů, aby zdejší obyvatelé tady měli vlastní komunitní prostor.“

Na místě, kde teď stojí chátrající správní a provozní vojenské budovy, garáže, staré maštale i střelnice, vyrostou byty od 50 do 100 m. Jejich stavbu by měl developer zahájit do 4 let. Hotovo by mělo být za osm let. Kvůli koronavirové krizi město původní termín dokončení prodloužilo o dva roky.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Vzali jsme v potaz problém kovidu a přihlédli k tomu, jaký je dnes trh. A tak

Přilehlá část kasáren s historickými domy z 19. a 20. století, které jsou seřazeny do náměstíčka, zůstane i nadále v majetku města. Vniknout by tady měly sociální byty jednak pro mladé rodiny s dětmi a pak také pro seniory. A tak by mělo dojít k propojení generací.

---

Zimní stadion v NJ je pod střechou a s ledem

Ke konci se chýlí půl roku trvající rekonstrukce zimního stadionu v Novém Jičíně. Střecha už je hotová, zbývá opravit vnitřní prostory, do kterých během léta zateklo. Tyto práce stavbu o měsíc prodlouží, nicméně hokejisté už mohou na led.

Zimní stadion v Novém Jičíně, který je majetkem města, kryje nová střechu, uvnitř pokračují dokončovací práce, zejména v technickém zázemí, do kterého zateklo během deštivého června. Nachystána už je ale ledová plocha.

Lubomír Furmánek, místopředseda HK Nový Jičín, provozovatel sportoviště: “My už tuto halu budeme používat k tréninkovým účelům. Hokejový klub vydechne, protože jsme jezdili měsíc a půl po jiných zimních stadionech, bylo to náročné také především pro rodiče.”

Oprava rozmočených podhledů a některé další vícepráce protáhnou stavbu o měsíc, vše má být hotovo do konce září.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Díky, v uvozovkách,  nezabezpečení stavby ze strany zhotovitele došlo k zatečení do vnitřních prostor, které nebyly předmětem rekonstrukce. Město i provozovatel. hokejový klub, intenzivně řeší se stavební firmou záležitosti týkající se náhrady škody, uplatnění z pojistky firmy a podobně.”

Rekonstrukce střechy sportoviště přišla na necelých 55 milionů korun. Je největší investiční akcí měst a v letošním roce.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Na tuto akci byla získána dotace z ministerstva školství z programu Sport - investice pro územní samosprávné celky ve výši 25,3 miliony korun.”

Součástí projektu je úsporné osvětlení, nové ozvučení, led obrazovka a vzduchotechnika. Ta po spuštění zbaví halu mlhy, kterou lze ještě uvnitř vidět. Nainstalováno zde bude také i nové elektrické požární zabezpečení.

---

Kočárová show "Od kolébky po hrob"

Obyvatelé Karviné i návštěvníci města měli jedinečnou příležitost vidět kočárovou show nazvanou Od kolébky po hrob. Nechyběl kočár pracovní, lovecký, dětský, ale třeba i nádherný pohřební kočár z roku 1850, který táhli dva fríští koně.

Dny Evropského dědictví nabídli obyvatelům Karviné i turistům výjimečný program. U zámku Fryštát a posléze i na blízkém náměstí si mohli lidé prohlédnout šestnáct dobových kočárů tažených koňmi.

Valter Broda, organizátor kočárové show: “6Napadla mě taková myšlenka ukázat lidem, jak se kdysi žilo. Nahlédnout do minulosti. Viděl jsem v Kroměříži ukázky formou soutěží a abychom se neopakovali, tak jsem to nazval Od kolébky po hrob, ty koně v zápřeží člověka provázely.” 

O každém kočárovém spřežení se lidé dozvěděli podrobnosti díky komentovanému výkladu.

Lenka Gotthardová, moderátorka kočárové show: "Viděli jsme tady děťátka, jak je vezla maminka, viděli jsme k čemu byli koně využiti, třeba jako žebřiňák, kdy rekruti, vojáci odjíždějí, viděli jsme školačky, hasičské vozy a řadu dalších, takže je to opravdu o tom životě, který byl s koňmi spojen. Když jsme se narodili a až nás vezli na hřbitov pohřebním vozem."

Nádherné smuteční spřežení z roku 1850 táhli dva fríští koně. Tento kočár je unikát, který se podařilo zachránit, prozradil Vítězslav Dernický z Nové Bělé, jehož dědeček založil roku 1932 pohřební ústav Charitas.

Vítězslav Dernický, majitel pohřebního kočáru: "Ten vůz má 170 roků. Byl před 15 lety celý renovovaný, tam zůstala jen kola a skla. Já ho každý měsíc přetírám olejíčkem, stojí v krásné garáži na koberci, přikrytý. Vyjíždí 10x do roka, berou ho sedláci, dokážeme udělat i dva páry koní, pro velké sedláky, pro Romy."

V průvodu nechyběla ani historická hasičská koňská stříkačka.

Zdeněk Svoboda, starosta SDH Dolní Marklowice: "Koňská stříkačka byla pořízena v roce 1927, ale vyrobena byla už v roce 1926, je v majetku SDH Dolní Marklowice. Používala se k hašení požárů, ale potom byly pořízeny motorové stříkačky, byla uložena a před nedávnem byla zrekonstruována. Můžu říct, že to hašení bylo náročné, to ruční pumpování je fyzicky namáhavé, děláme každý rok soutěže."

Je chválihodné, že majitelé tyto historické kočáry uchovali, a krásně je zrestaurovali.
Kočáry byly typické pro 19. století a tehdy si je mohl dovolit téměř každý.
Zapřažená také byla různá plemena koní.

Lenka Gotthardová, moderátorka kočárové show: "To je také velmi vzácné, ne každý kůň se hodí do kočáru. Pro ČR je nejtypičtějším plemenem kůň starokladrubský, ale viděli jsme i koně chladnokrevné, kteří byli využíváni v lese."

Po přehlídce pokračoval doprovodný program ještě v zámeckém parku.

---

Svět panenek Lýdie Galočíkové

Teď Vás vezmeme do království panenek. Lýdie Galočíková si jej vytvořila ze svých sběratelských exponátů. Její sbírka obsahuje panenky z počátku minulého století i ty současné. Pokud máte zájem, pustí vás do svého království nahlédnout.

Lýdie Galočíková, sběratelka: „Posledním přírůstkem v mém muzeu je tato kloubová panenka, kterou se mi podařilo zakoupit v původním obleční, v původní zavinovačce, má původní botičky.“

Tato prvorepubliková panenka je jednou z 600 celuloidových, porcelánových, látkových či slámových panenek, které během 7 let Lýdie Galočíková nasbírala. Některé z nich jsou velmi opotřebované - jejich majitelky si s nimi jistě rády hrály. Na některých zase zub času není vůbec znát, protože jsou pouze dekorativní. Ve sbírce jsou panenky různých velikostí.

A nechybí ani další hračky. Třeba tento víc jak 60 let starý medvídek, který dříve patřil mamince sběratelky.

Lýdie Galočíková, sběratelka: “S medvídkem si moc hrát nemohla, dostávala ho jen za odměnu. Jen seděl na poličce. A tak zůstal zachovalý.“

Je vidět, že majitelka sbírky má ráda staré časy. A tak aranžmá panenek doplnila ještě drobnostmi z minulého století: najdete zde šperky, rukavičky, kabelky či flakony od parfémů.

Čas od času paní Galočíková své poklady ukáže zájemcům. Po domluvě mohou do jejího království vstoupit a také si tady pohrát.

Lýdie Galočíková, sběratelka:" Jestliže se návštěvníkům něco zalíbí, řeknou mi, co chtějí do ruky. A mohou si to prohlédnout a nabrat z toho energii, kterou z panenek čerpám i já."

Každá panenka má své jméno napsané na malé vizitce. A jejich sběratelka je dokáže všechny pojmenovat. Protože mnohé panenky byly kdysi nedílnou součástí dětství jejich původních majitelů, kteří se s nimi mnohdy těžko loučili, nechybí u nich ani jejich fotografie.

---