Ostravské školy se přihlásily k celostátnímu projektu "Pěšky do škol," který si klade za cíl motivovat děti i jejich rodiče ke zdravému pohybu. Rodiče, kteří děti vozí auty, navíc před školami vytváří často nebezpečné situace.
Takto to ráno vypadalo před Základní školou Ivana Sekaniny v Ostravě-Porubě, která se přihlásila k projektu "Pěšky do škol." Děti tentokrát odmítly nabídku svých rodičů na cestu vozem a přišly pěšky nebo přijely na kolech či koloběžkách.
anketa, žáci: "Chodím pěšky a přijde mi to fajn."
"Super akce, že můžeme jít takhle všichni spolu pěšky a na koloběžkách."
"Jo, dobrý, bylo to super."
Miroslava Bukovská, ředitelka ZŠ Ivana Sekaniny: "Škole e také mi se ta kampaň líbí. Už ji pořádáme čtvrtý rok. Loni jsme museli v omezeném měřítku a jsme rádi, že jsme se mohli vrátit zase tady k tomu cirkusu, jak já říkám."
Akce se koná po celé zemi a protože se k ní nejvíce škol přihlásilo v Ostravě, přijeli autoři projektu z Prahy, aby děti pozdravili.
Blanka Klimešová, organizátorka projektu: "Děláme projekt, který se jmenuje Bezpečné cesty do školy a snažíme se měnit okolí škol tak, aby bylo bezpečné pro děti a rodiči se nemuseli bát děti pustit pěšky."
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: "Celkem 14 škol v Ostravě se zapojilo do projektu Pěšky do školy. Jsem moc ráda, protože ten projekt propaguje udržitelnou dopravu. Více než 40 procent dětí rodiče vozí do škol, možná i proto, že se o ně bojí."
V Ostravě je pod jednotlivými městskými obvody 55 škol a některé z nich vyřešily bezpečnost tak, že vymezily před budovou prostor "Kiss and Ride," kde se v určitou dobu nesmí parkovat.
---
Chata Prašivá pod stejnojmenným beskydským vrcholem slaví 100 let. Stavět se sice měla už počátkem minulého století, kvůli I. světové válce však byla otevřena až v září 1921.
Mezi turisty je chata Prašivá velmi oblíbená. Snadno dostupná je z několika směrů. Lidé oceňují dobrou kuchyni, klasické turistické ubytování i možnost vystoupat na rozhlednu. Podoba chaty je přitom věrná době jejího vystavění v roce 1921.
Jaromír Polášek, historik, Muzeum Beskyd: “Práce šly velice rychle. V létě už byly vykopané sklepy, vodojem, začalo se roubit, stavět a v září chata byla připravená na slavnostní otevření.”
Jan Havelka, čestný předseda Klubu českých turistů: ”Já jsem tady teď dvě noci spal a v té chatě je všechno bezvadně opraveno. A jelikož jsem tady byl, když se to dělalo, tak vím, že tady chyběly kusy vnějších trámů, které byly shnilé a všechny ty trámy nahradili, nikde to nezáplatovali něčím moderním.”
Celodřevěné stavení prošlo v minulých sedmi letech průběžnými opravami. Potřebné peníze se podařilo získat díky sbírkám a štědrosti radnic v okolí.
Martin Stiller, provozovatel chaty Prašivá: “Ale samozřejmě je důležité zdůraznit ta veřejnostní podpora. Ty stovky a stovky dobrovolníků, kteří tady pomohli. Odpracovalo se tady 15 tisíc hodin dobrovolnických prací, tak to musí samozřejmě musí být někde vidět.”
Chata Prašivá je oblíbeným cílem turistů a ti jsou za její opravu vděční. Jen neradi by o ni přišli, jako se to stalo u jiných horských chat.
Jan Škutek, turista: “Opravovat se to opravovalo pěkně. Není to jak na Slaviču, jak nám to tam teď zburali.”
A jedna důležitá informace na závěr. Slavný medvěd, který děsí návštěvníky chaty u hlavního vchodu, pochází z Vysokých Tater, kde byl uloven někdy kolem roku 1930.
---
Nový Jičín se chystá prodat pozemky v lokalitě, která byla plánována jako průmyslová zóna. Žádost o odkup podala společnost, která již v sousedství postavila skladovací a výrobní haly. Zveřejnění záměru posvětilo zastupitelstvo.
Městskou průmyslovou zónu plánoval Nový Jičín v lokalitě za ulicemi Hřbitovní a Propojovací, na rozloze zhruba 140 tisíc metrů čtverečních. Žádost o odkup pozemků předložila radnici před časem společnost CTP, ta již v sousedství vystavěla haly, které pronajímá. Zveřejnění záměru prodeje odsouhlasilo zastupitelstvo města 13. září.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Nemyslíme si, že je v dnes doba, aby města našeho typu stavěla takovéto průmyslové zóny. Je tady velká nejistota týkající se možnosti získat dotace, potřeba případného dalšího financování ze strany města v řádech desítek milionů korun a některé nedořešené majetkoprávní vztahy.”
Záměr se ale nelíbí opozici, pod jejímž vedení v minulosti radnice tuto průmyslovou zónu plánovala. Vytýká vedení města, že s nimi dopředu prodej neprojednalo.
Jaroslav Dvořák (ČSSD), zastupitel Nového Jičína: “Chtěli jsme jít cestou městské průmyslové zóny, stejně jako jsou další města, Opava, Hlučín a v minulosti Kopřivnice. Vykoupili jsme pozemky od původních majitelů, nebylo to jednoduché, a už jsme připravovali projektovou dokumentaci, připravovali jsme žádost o dotaci na ministerstvo průmyslu a obchodu. Myslíme si, že je to zmařená příležitost.”
Podle znaleckého posudku by město za pozemky získalo 106 milionů korun.
---
Domov Alzheimer v Karviné-Darkově oslavil své 7. narozeniny. Klienti a jejich rodinní příslušníci i zaměstnanci si užili velkou zahradní party, kde nechyběl bohatý program, folklor nebo prezentace lidové tvorby.
Na zahradě Domova Alzheimer se konala narozeninová oslava k 7. výročí jeho otevření. Pro všechny klienty, jejich rodiny, zaměstnance i významné hosty a podporovatele domova z veřejnoprávních institucí byl připraven bohatý program.
Leona Seberová, ředitelka Domova Alzheimer Darkov: "Ano, už je to 7 let, co poskytujeme službu Domov se zvláštním režimem nejen karvinským občanům, ale i občanům ze vzdálenějšího okolí. Máme kapacitu 118 klientů a je toho času naplněn. Narozeninový den slouží klientům, rodinám, ale i zaměstnancům za jejich práci."
Po úvodním přivítání se přítomným představila skupina Bábrlinky z Darkova.
Radek Žádník, výkonný ředitel společnosti: “Mám velkou radost, že se tady scházíme posedmé, že s námi spolupracuje spoustu institucí ve městě."
Volnou zábavu na zahradě s ochutnávkou gastronomických pochoutek doprovázela cimbálová muzika. Byla připravena i aktivita týkající se lidových řemesel.
---
Na gulášovou soutěž do Moravskoslezského Kočova se sjely soutěžní party ze širokého okolí. Již 9. ročník kuchařského klání se od minulých odlišoval především pestrostí druhů gulášů i surovin. Celkem 12 týmů předvedlo své umění i různé recepty tohoto oblíbeného jídla.
Ukázalo se, že dobrý guláš je možné vyrobit i z jiného, než hovězího masa
Josef Havlík (nez.), starosta MS Kočova: „Máme tu pštrosí guláš. Jinak samozřejmě ten kraj je tady horský, takže převažují zvěřinové guláše, hovězí, vepřové.“
Anketa, soutěžní týmy: „Máme chalupářský guláš. Z hovězího masa. Kližka. Klasika.“
„Tak my jsme z Kočova a děláme srnčí guláš od nás, od Masařek.“
„Máme pštrosí guláš na pštrosím sádle a na australském víně to bude.“
„Tím, že se jmenujeme Specialisté z Nové Pláně, letos jsme si udělali guláš z Jelence viržinského.“
„Máme z divočáka. Každý rok vaříme pravidelně z divočáka. Ve středu ulovený mojí flintou, dva dny vyvěšený v dece, aby pěkně vyzrál a výsledek bude za hodinu.“
„My jsme tady místní sdružení, tady máme honitbu, no a máme srnčí guláš.“
Soutěž hodnotili degustací jak diváci, tak i odborná porota, akci doprovázela stylová country kapela.
Anketa, návštěvníci akce: „ Dobré dneska byly myslivecké guláše.“
„Mezinská srna. Perfektně doladěný guláš, lehce doladěná chilli, výborné.“
„U mě pštrosí.“
Návštěvníci nakonec vybrali jako nejlepší guláš Mezinská srna od Tří chlapů v chalupě, Odborná porota srnčí guláš týmu místních myslivců.
---
Ostravské školy se přihlásily k celostátnímu projektu "Pěšky do škol," který si klade za cíl motivovat děti i jejich rodiče ke zdravému pohybu. Rodiče, kteří děti vozí auty, navíc před školami vytváří často nebezpečné situace.
Takto to ráno vypadalo před Základní školou Ivana Sekaniny v Ostravě-Porubě, která se přihlásila k projektu "Pěšky do škol." Děti tentokrát odmítly nabídku svých rodičů na cestu vozem a přišly pěšky nebo přijely na kolech či koloběžkách.
anketa, žáci: "Chodím pěšky a přijde mi to fajn."
"Super akce, že můžeme jít takhle všichni spolu pěšky a na koloběžkách."
"Jo, dobrý, bylo to super."
Miroslava Bukovská, ředitelka ZŠ Ivana Sekaniny: "Škole e také mi se ta kampaň líbí. Už ji pořádáme čtvrtý rok. Loni jsme museli v omezeném měřítku a jsme rádi, že jsme se mohli vrátit zase tady k tomu cirkusu, jak já říkám."
Akce se koná po celé zemi a protože se k ní nejvíce škol přihlásilo v Ostravě, přijeli autoři projektu z Prahy, aby děti pozdravili.
Blanka Klimešová, organizátorka projektu: "Děláme projekt, který se jmenuje Bezpečné cesty do školy a snažíme se měnit okolí škol tak, aby bylo bezpečné pro děti a rodiči se nemuseli bát děti pustit pěšky."
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: "Celkem 14 škol v Ostravě se zapojilo do projektu Pěšky do školy. Jsem moc ráda, protože ten projekt propaguje udržitelnou dopravu. Více než 40 procent dětí rodiče vozí do škol, možná i proto, že se o ně bojí."
V Ostravě je pod jednotlivými městskými obvody 55 škol a některé z nich vyřešily bezpečnost tak, že vymezily před budovou prostor "Kiss and Ride," kde se v určitou dobu nesmí parkovat.
---
Chata Prašivá pod stejnojmenným beskydským vrcholem slaví 100 let. Stavět se sice měla už počátkem minulého století, kvůli I. světové válce však byla otevřena až v září 1921.
Mezi turisty je chata Prašivá velmi oblíbená. Snadno dostupná je z několika směrů. Lidé oceňují dobrou kuchyni, klasické turistické ubytování i možnost vystoupat na rozhlednu. Podoba chaty je přitom věrná době jejího vystavění v roce 1921.
Jaromír Polášek, historik, Muzeum Beskyd: “Práce šly velice rychle. V létě už byly vykopané sklepy, vodojem, začalo se roubit, stavět a v září chata byla připravená na slavnostní otevření.”
Jan Havelka, čestný předseda Klubu českých turistů: ”Já jsem tady teď dvě noci spal a v té chatě je všechno bezvadně opraveno. A jelikož jsem tady byl, když se to dělalo, tak vím, že tady chyběly kusy vnějších trámů, které byly shnilé a všechny ty trámy nahradili, nikde to nezáplatovali něčím moderním.”
Celodřevěné stavení prošlo v minulých sedmi letech průběžnými opravami. Potřebné peníze se podařilo získat díky sbírkám a štědrosti radnic v okolí.
Martin Stiller, provozovatel chaty Prašivá: “Ale samozřejmě je důležité zdůraznit ta veřejnostní podpora. Ty stovky a stovky dobrovolníků, kteří tady pomohli. Odpracovalo se tady 15 tisíc hodin dobrovolnických prací, tak to musí samozřejmě musí být někde vidět.”
Chata Prašivá je oblíbeným cílem turistů a ti jsou za její opravu vděční. Jen neradi by o ni přišli, jako se to stalo u jiných horských chat.
Jan Škutek, turista: “Opravovat se to opravovalo pěkně. Není to jak na Slaviču, jak nám to tam teď zburali.”
A jedna důležitá informace na závěr. Slavný medvěd, který děsí návštěvníky chaty u hlavního vchodu, pochází z Vysokých Tater, kde byl uloven někdy kolem roku 1930.
---
Nový Jičín se chystá prodat pozemky v lokalitě, která byla plánována jako průmyslová zóna. Žádost o odkup podala společnost, která již v sousedství postavila skladovací a výrobní haly. Zveřejnění záměru posvětilo zastupitelstvo.
Městskou průmyslovou zónu plánoval Nový Jičín v lokalitě za ulicemi Hřbitovní a Propojovací, na rozloze zhruba 140 tisíc metrů čtverečních. Žádost o odkup pozemků předložila radnici před časem společnost CTP, ta již v sousedství vystavěla haly, které pronajímá. Zveřejnění záměru prodeje odsouhlasilo zastupitelstvo města 13. září.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Nemyslíme si, že je v dnes doba, aby města našeho typu stavěla takovéto průmyslové zóny. Je tady velká nejistota týkající se možnosti získat dotace, potřeba případného dalšího financování ze strany města v řádech desítek milionů korun a některé nedořešené majetkoprávní vztahy.”
Záměr se ale nelíbí opozici, pod jejímž vedení v minulosti radnice tuto průmyslovou zónu plánovala. Vytýká vedení města, že s nimi dopředu prodej neprojednalo.
Jaroslav Dvořák (ČSSD), zastupitel Nového Jičína: “Chtěli jsme jít cestou městské průmyslové zóny, stejně jako jsou další města, Opava, Hlučín a v minulosti Kopřivnice. Vykoupili jsme pozemky od původních majitelů, nebylo to jednoduché, a už jsme připravovali projektovou dokumentaci, připravovali jsme žádost o dotaci na ministerstvo průmyslu a obchodu. Myslíme si, že je to zmařená příležitost.”
Podle znaleckého posudku by město za pozemky získalo 106 milionů korun.
---
Domov Alzheimer v Karviné-Darkově oslavil své 7. narozeniny. Klienti a jejich rodinní příslušníci i zaměstnanci si užili velkou zahradní party, kde nechyběl bohatý program, folklor nebo prezentace lidové tvorby.
Na zahradě Domova Alzheimer se konala narozeninová oslava k 7. výročí jeho otevření. Pro všechny klienty, jejich rodiny, zaměstnance i významné hosty a podporovatele domova z veřejnoprávních institucí byl připraven bohatý program.
Leona Seberová, ředitelka Domova Alzheimer Darkov: "Ano, už je to 7 let, co poskytujeme službu Domov se zvláštním režimem nejen karvinským občanům, ale i občanům ze vzdálenějšího okolí. Máme kapacitu 118 klientů a je toho času naplněn. Narozeninový den slouží klientům, rodinám, ale i zaměstnancům za jejich práci."
Po úvodním přivítání se přítomným představila skupina Bábrlinky z Darkova.
Radek Žádník, výkonný ředitel společnosti: “Mám velkou radost, že se tady scházíme posedmé, že s námi spolupracuje spoustu institucí ve městě."
Volnou zábavu na zahradě s ochutnávkou gastronomických pochoutek doprovázela cimbálová muzika. Byla připravena i aktivita týkající se lidových řemesel.
---
Na gulášovou soutěž do Moravskoslezského Kočova se sjely soutěžní party ze širokého okolí. Již 9. ročník kuchařského klání se od minulých odlišoval především pestrostí druhů gulášů i surovin. Celkem 12 týmů předvedlo své umění i různé recepty tohoto oblíbeného jídla.
Ukázalo se, že dobrý guláš je možné vyrobit i z jiného, než hovězího masa
Josef Havlík (nez.), starosta MS Kočova: „Máme tu pštrosí guláš. Jinak samozřejmě ten kraj je tady horský, takže převažují zvěřinové guláše, hovězí, vepřové.“
Anketa, soutěžní týmy: „Máme chalupářský guláš. Z hovězího masa. Kližka. Klasika.“
„Tak my jsme z Kočova a děláme srnčí guláš od nás, od Masařek.“
„Máme pštrosí guláš na pštrosím sádle a na australském víně to bude.“
„Tím, že se jmenujeme Specialisté z Nové Pláně, letos jsme si udělali guláš z Jelence viržinského.“
„Máme z divočáka. Každý rok vaříme pravidelně z divočáka. Ve středu ulovený mojí flintou, dva dny vyvěšený v dece, aby pěkně vyzrál a výsledek bude za hodinu.“
„My jsme tady místní sdružení, tady máme honitbu, no a máme srnčí guláš.“
Soutěž hodnotili degustací jak diváci, tak i odborná porota, akci doprovázela stylová country kapela.
Anketa, návštěvníci akce: „ Dobré dneska byly myslivecké guláše.“
„Mezinská srna. Perfektně doladěný guláš, lehce doladěná chilli, výborné.“
„U mě pštrosí.“
Návštěvníci nakonec vybrali jako nejlepší guláš Mezinská srna od Tří chlapů v chalupě, Odborná porota srnčí guláš týmu místních myslivců.
---
