Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Dělníci dokázali vyrobit za minutu 2 tisíce cigaret
  • Novým starostou MOaP je Petr Veselka
  • Jak snížit ceny energií? F-M sází na recyklaci plastů
  • Nový Jičín hostil školu Zdravých měst
  • Žáci ze ZŠ K. Světlé v Havířově se zapojili do akce Jsem laskavec

Dělníci dokázali vyrobit za minutu 2 tisíce cigaret

Unikátní kousek se podařil celníkům z našeho kraje. Na Frýdeckomístecku objevili továrnu na výrobu padělků cigaret. Dělníci dokázali na profesionálních strojích vyrobit za minutu až 2 tisíce cigaret. Dva šéfové fabriky skončili za mřížemi.

Závěrečnou razií s krycím názvem "BASA" ukončili celníci z odboru pátrání Ostrava a Skupinou operativního nasazení akci, na které pracovali od začátku roku. Při razii zajistili na Frýdeckomístecku halu s výrobní linkou na cigarety. 

Pavla Zdobnická, mluvčí Celního úřadu pro MS kraj: "Zadrželi jsme šest osob české a ukrajinské národnosti a zajistili výrobní linku na cigarety. Při domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor na Frýdecko-Místecku objevili a zajistili komponenty k výrobě více než 44 milionů cigaret, zhruba 5 000 kusů cigaret, odpad z předešlé výroby, finanční hotovost."

Hala s výrobní linkou byla odhlučněna, zaizolována a osazen několika kamerami, aby podezřelí ztížili své odhalení. V objektu bylo zajištěno ubytování s kompletním vybavením pro nelegální zaměstnance, kteří cigarety vyráběli. Další objekt využívali na likvidaci odpadu vzniklého při výrobě. Celý případ byl následně předán policistům.

Daniela Vlčková, mluvčí PČR MS kraje: "Spolupráce vyvrcholila koncem července. Následný zásah u nelegálních výrobců odhalil možný únik na spotřební dani přesahující 140 milionů korun. Muži velký rozsah své trestné činnosti, na kterou se připravovali, popírají."

Dva muži, kteří vše organizovali byli obviněni za krácení daní a za porušování práv k ochranné známce například cigaret značky Marlboro. Hrozí jim 10 let vězení. 

---

Novým starostou MOaP je Petr Veselka

Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz má nového starostu. Stal se jím radní Petr Veselka z hnutí ANO. Zastupitelé centrálního ostravského obvodu ho zvolili na mimořádném zastupitelstvu.

Na ostravském magistrátu se mimořádně sešli zastupitelé Moravské Ostravy a Přívozu, aby zvolili nového starostu. Reagovali na demisi starostky Zuzany Ožanové, která ji podala 8. listopadu z důvodu zvolení Poslankyní parlamentu.

Zuzana Ožanová, radní MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Já jsem už před volbami v minulém roce prohlásila, že pokud budu zvolena do Poslanecké sněmovny, tak rezignuji na funkci starostky. Takže nic jiného než to, že jsem dodržela svůj slib.”

Zatímco koalice na nového starostu navrhla Petra Veselku z Hnutí Ano, opozice pak někdejší starostku Petru Bernfeldovou z hnutí Ostravak, pro kterou ale hlasovalo jen 9 zastupitelů. Starostovský řetěz tak získal Petr Veselka.

Petr Veselka (ANO), starosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Nechystám vůbec žádné změny, protože tady ta koalice funguje a pracuje velmi dobře, takže já jenom navážu na tu práci a budu se snažit, aby ty projekty velké, které jsou rozdělané, se dojely. Takže nikdo ode mě žádnou revoluci nemůže čekat. Přistupuju k té funkci s pokorou a chci se opírat o dobrou práci koalice, místostarostů, radních a hlavně úředníků, na které je v současné době kladen velký tlak.”

Petra Bernfeldová (OSTRAVAK), zastupitelka MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Určitě mě to mrzí, protože to první nějaké zklamání proběhlo před 3 lety. Takže tím, že opravdu jsme ty volby vyhráli, tak si myslím, že vůči občanům , vůči voličům, jsem tou starostkou měla být já.”

Nový starosta se bude věnovat čistě této funkce. Veškerou ostatní činnost ukončil.

---

Jak snížit ceny energií? F-M sází na recyklaci plastů

Frýdek-Místek hledá řešení, jak snížit ceny za energie. Jedním z kroků může být revoluční výroba energie zužitkováním plastového odpadu. Na tomto projektu začaly spolupracovat městské společnosti s vědci z ostravské Vysoké školy báňské.

Frýdek-Místek chce být energeticky více soběstačný. Městské společnosti Frýdecká skládka a dodavatel tepla DISTEP se proto zapojily do unikátního projektu ostravské Vysoké školy báňské. Na půdě školy, pak jejich zástupci podepsali memorandum o spolupráci.

Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Pro nás je to velmi důležité, protože na tomto konkrétním příkladu ukazujeme, jak by se měla odehrát zelená dohoda. To znamená přechod z té klasické energetiky na energetiku nízkoemisní, nízkouhlíkovou, na energetiku moderní."

Jiří Čuda, předseda představenstva DISTEP: "Já jsem iniciátor tohoto memoranda, protože s univerzitou spolupracuji dlouhá léta. S tím, že jsem tu svou spolupráci započal na tomto projektu už před rokem a půl. S tím, že od počátku to bylo stanoveno právě proto, abychom hledali nějaké alternativy, jak zpracovávat plasty. Jak se zbavit závislosti na primárních zdrojích tepla."

Vysoká škola má provozní jednotku, která je schopná z vytříděného odpadu získat užitečné formy energie.

Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Mluvím konkrétně teda o technologii pyrolýzy. Do budoucna bychom chtěli v tomto ekosystému s touto firmou DISTEP pracovat dále i na využití plazmové technologie, která by měla možnost třeba nadále využívat i směsný komunální odpad a přetvořit ho na užitečné formy energie." - A dají se říct nějaká množství? Kolik se toho vyrobí? Z jakého množství odpadu, kolik energie? - "V tuto chvíli ta naše jednotka, kterou tady máme jako poloprovozní, tak ta umí vygenerovat nebo umí zpracovat zhruba 1 tunu odpadu za hodinu."

Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecká skládka: "Odpadů neustále přibývá. A hlavně ten odpad je strašně různorodý, takže v podstatě ta materiálová recyklace je drahá a chybí nám recyklační kapacity. Nejenom v republice, ale vůbec v celé Evropě. V podstatě se teď jedná o nějaké množství 1 500 tun odpadu, které jsme hned schopni předat do této technologie."

Václav Snášel, rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava: "Největší problém současné energetiky je, že je vysoce centralizovaná. To znamená, že jakmile se na jednom konci Evropy něco stane, tak to má dopad na celý zbytek Evropy. Tady je snaha využít ty lokální zdroje. Protože my se na ty odpady musíme dívat jako na zdroj energie, poměrně významný a využít je v tom místě, kde ta energie vzniká. Takže tohle je jedna z těch klíčových věcí."

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Za město Frýdek-Místek jsem velmi rád, že jsme se dostali na čelo pelotonu mezi městy, která hledají způsob, jak se stát do jisté míry energeticky nezávislým městem. Na jedné straně máme šanci využít odpady a na druhé straně garantovat nějakým způsobem energii občanům v určitých cenových hladinách."

Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Já jsem velice rád, že k uzavření toho memoranda došlo a podle mě to jenom dokazuje, že ten krok, kdy zastupitelstvo zřídilo gesci městských společností byl správný. Opravdu bylo třeba věnovat se těm městským společnostem, opravdu bylo třeba chtít reálné výsledky a já bych chtěl poděkovat i za odvahu managementu, kdy vlastně management byl iniciátorem tady těchto kroků."

Cílem je nahrazení fosilních zdrojů alternativními a trvale udržitelnými. Soběstačnost města, nižší ceny pro obyvatele a minimální dopad na životní prostředí. Principem pyrolýzy je rozklad materiálu za vysoké teploty bez přístupu kyslíku. Využívá se například při výrobě dřevěného uhlí.

---

Nový Jičín hostil školu Zdravých měst

Nový Jičín hostil Podzimní školu Zdravých měst. Zkušenosti a příklady dobré praxe si tu předali zástupci 70 sídel z celé republiky. Pořádající město se prezentovalo participativním rozpočtem.

Členem Národní sítě Zdravých měst je Nový Jičín od roku 2015. Z nováčka se postupně vypracoval mezi ty zkušenější a teď v listopadu hostil Podzimní školu Zdravých měst. Zúčastnili se jí zástupci 70 sídel.

Jitka Boušková, Národní síť Zdravých měst ČR: “Cílem je, aby se potkali, nasdíleli si dobrou praxi v tématech, jak zapojovat veřejnost, jaké dělají osvětové kampaně k udržitelnému rozvoji a nebo jak to město řídit.”

Program rozložený do tří dnů se skládal ze dvou základních bloků.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jednak je to taková vzájemná inspirace v příkladech dobré praxe, kdy města prezentují nějaké projekty nebo aktivity, které považují za zajímavé a prospěšné. Zítra a pozítří budou probíhat školení pro úředníky a pro politiky, aby se ve své práci mohli zdokonalovat.”

Jan Krkoška (ANO 2011), náměstek hejtmana MSK: “My se budeme v Novém Jičína bavit a informovat o projektech, které můžeme sdílet napříč celou Českou republikou. Ty nápady, které vznikly třeba v Moravskoslezském kraji, mohou jít dál a nebo naopak.”

Třeba Nový Jičín jako příklad dobré praxe prezentoval na konferenci participativní rozpočet, prostřednictvím kterého lidé rozhodují o menších projektech ve městě, a konkrétně jeho využití i v evropském projektu studentů zdejší Mendelovy střední školy.

---

Žáci ze ZŠ K. Světlé v Havířově se zapojili do akce Jsem laskavec

Děti ze Základní školy Karolíny Světlé v Havířově se rozhodly pomoci zvířatům. Uspořádaly sbírku pro dětmarovický útulek a připojily se tak k celorepublikovému happeningu #jsemlaskavec.

Celá ZŠ K. Světlé se zapojila do Světového dne laskavosti. Den laskavých skutků se ve škole pořádal už potřetí. Tentokrát se zaměřením na pomoc zvířatům v útulku. Děti tak nosily do vestibulu krmivo, pamlsky, hračky, nebo deky.

Lucie Volejníčková, učitelka: "Děti si připravily celou akci, propagovaly ji, natočily si video, pekly perníčky a ten, kdo donese nějaký dar, tak dostane od nás za odměnu. Přišla s tím kolegyně, která má sama psa a ví, že ten útulek v Dětmarovicích není nějakým způsobem extra podporovaný. Oni mají nouzi o žrádlo a finanční prostředky, takže vybrala dětmarovický útulek.”

Myslíš si, že je dobře, že jsou pejsci v útulku?

anketa: “Není do dobře, protože by se správně měli i venčit a navíc se nemohou procházet, když chtějí vyvenčit.”

anketa: “My doma máme zvířátko pejska a starám se o něho tak, že když vidím, že má prázdnou misku, tak mu ji naplním.”

V předchozích ročnících například škola podpořila mobilní hospic Ondrášek v Ostravě.

---

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
16. listopadu 2021, 17:00

Dělníci dokázali vyrobit za minutu 2 tisíce cigaret

Unikátní kousek se podařil celníkům z našeho kraje. Na Frýdeckomístecku objevili továrnu na výrobu padělků cigaret. Dělníci dokázali na profesionálních strojích vyrobit za minutu až 2 tisíce cigaret. Dva šéfové fabriky skončili za mřížemi.

Závěrečnou razií s krycím názvem "BASA" ukončili celníci z odboru pátrání Ostrava a Skupinou operativního nasazení akci, na které pracovali od začátku roku. Při razii zajistili na Frýdeckomístecku halu s výrobní linkou na cigarety. 

Pavla Zdobnická, mluvčí Celního úřadu pro MS kraj: "Zadrželi jsme šest osob české a ukrajinské národnosti a zajistili výrobní linku na cigarety. Při domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor na Frýdecko-Místecku objevili a zajistili komponenty k výrobě více než 44 milionů cigaret, zhruba 5 000 kusů cigaret, odpad z předešlé výroby, finanční hotovost."

Hala s výrobní linkou byla odhlučněna, zaizolována a osazen několika kamerami, aby podezřelí ztížili své odhalení. V objektu bylo zajištěno ubytování s kompletním vybavením pro nelegální zaměstnance, kteří cigarety vyráběli. Další objekt využívali na likvidaci odpadu vzniklého při výrobě. Celý případ byl následně předán policistům.

Daniela Vlčková, mluvčí PČR MS kraje: "Spolupráce vyvrcholila koncem července. Následný zásah u nelegálních výrobců odhalil možný únik na spotřební dani přesahující 140 milionů korun. Muži velký rozsah své trestné činnosti, na kterou se připravovali, popírají."

Dva muži, kteří vše organizovali byli obviněni za krácení daní a za porušování práv k ochranné známce například cigaret značky Marlboro. Hrozí jim 10 let vězení. 

---

Novým starostou MOaP je Petr Veselka

Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz má nového starostu. Stal se jím radní Petr Veselka z hnutí ANO. Zastupitelé centrálního ostravského obvodu ho zvolili na mimořádném zastupitelstvu.

Na ostravském magistrátu se mimořádně sešli zastupitelé Moravské Ostravy a Přívozu, aby zvolili nového starostu. Reagovali na demisi starostky Zuzany Ožanové, která ji podala 8. listopadu z důvodu zvolení Poslankyní parlamentu.

Zuzana Ožanová, radní MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Já jsem už před volbami v minulém roce prohlásila, že pokud budu zvolena do Poslanecké sněmovny, tak rezignuji na funkci starostky. Takže nic jiného než to, že jsem dodržela svůj slib.”

Zatímco koalice na nového starostu navrhla Petra Veselku z Hnutí Ano, opozice pak někdejší starostku Petru Bernfeldovou z hnutí Ostravak, pro kterou ale hlasovalo jen 9 zastupitelů. Starostovský řetěz tak získal Petr Veselka.

Petr Veselka (ANO), starosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Nechystám vůbec žádné změny, protože tady ta koalice funguje a pracuje velmi dobře, takže já jenom navážu na tu práci a budu se snažit, aby ty projekty velké, které jsou rozdělané, se dojely. Takže nikdo ode mě žádnou revoluci nemůže čekat. Přistupuju k té funkci s pokorou a chci se opírat o dobrou práci koalice, místostarostů, radních a hlavně úředníků, na které je v současné době kladen velký tlak.”

Petra Bernfeldová (OSTRAVAK), zastupitelka MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Určitě mě to mrzí, protože to první nějaké zklamání proběhlo před 3 lety. Takže tím, že opravdu jsme ty volby vyhráli, tak si myslím, že vůči občanům , vůči voličům, jsem tou starostkou měla být já.”

Nový starosta se bude věnovat čistě této funkce. Veškerou ostatní činnost ukončil.

---

Jak snížit ceny energií? F-M sází na recyklaci plastů

Frýdek-Místek hledá řešení, jak snížit ceny za energie. Jedním z kroků může být revoluční výroba energie zužitkováním plastového odpadu. Na tomto projektu začaly spolupracovat městské společnosti s vědci z ostravské Vysoké školy báňské.

Frýdek-Místek chce být energeticky více soběstačný. Městské společnosti Frýdecká skládka a dodavatel tepla DISTEP se proto zapojily do unikátního projektu ostravské Vysoké školy báňské. Na půdě školy, pak jejich zástupci podepsali memorandum o spolupráci.

Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Pro nás je to velmi důležité, protože na tomto konkrétním příkladu ukazujeme, jak by se měla odehrát zelená dohoda. To znamená přechod z té klasické energetiky na energetiku nízkoemisní, nízkouhlíkovou, na energetiku moderní."

Jiří Čuda, předseda představenstva DISTEP: "Já jsem iniciátor tohoto memoranda, protože s univerzitou spolupracuji dlouhá léta. S tím, že jsem tu svou spolupráci započal na tomto projektu už před rokem a půl. S tím, že od počátku to bylo stanoveno právě proto, abychom hledali nějaké alternativy, jak zpracovávat plasty. Jak se zbavit závislosti na primárních zdrojích tepla."

Vysoká škola má provozní jednotku, která je schopná z vytříděného odpadu získat užitečné formy energie.

Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Mluvím konkrétně teda o technologii pyrolýzy. Do budoucna bychom chtěli v tomto ekosystému s touto firmou DISTEP pracovat dále i na využití plazmové technologie, která by měla možnost třeba nadále využívat i směsný komunální odpad a přetvořit ho na užitečné formy energie." - A dají se říct nějaká množství? Kolik se toho vyrobí? Z jakého množství odpadu, kolik energie? - "V tuto chvíli ta naše jednotka, kterou tady máme jako poloprovozní, tak ta umí vygenerovat nebo umí zpracovat zhruba 1 tunu odpadu za hodinu."

Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecká skládka: "Odpadů neustále přibývá. A hlavně ten odpad je strašně různorodý, takže v podstatě ta materiálová recyklace je drahá a chybí nám recyklační kapacity. Nejenom v republice, ale vůbec v celé Evropě. V podstatě se teď jedná o nějaké množství 1 500 tun odpadu, které jsme hned schopni předat do této technologie."

Václav Snášel, rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava: "Největší problém současné energetiky je, že je vysoce centralizovaná. To znamená, že jakmile se na jednom konci Evropy něco stane, tak to má dopad na celý zbytek Evropy. Tady je snaha využít ty lokální zdroje. Protože my se na ty odpady musíme dívat jako na zdroj energie, poměrně významný a využít je v tom místě, kde ta energie vzniká. Takže tohle je jedna z těch klíčových věcí."

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Za město Frýdek-Místek jsem velmi rád, že jsme se dostali na čelo pelotonu mezi městy, která hledají způsob, jak se stát do jisté míry energeticky nezávislým městem. Na jedné straně máme šanci využít odpady a na druhé straně garantovat nějakým způsobem energii občanům v určitých cenových hladinách."

Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Já jsem velice rád, že k uzavření toho memoranda došlo a podle mě to jenom dokazuje, že ten krok, kdy zastupitelstvo zřídilo gesci městských společností byl správný. Opravdu bylo třeba věnovat se těm městským společnostem, opravdu bylo třeba chtít reálné výsledky a já bych chtěl poděkovat i za odvahu managementu, kdy vlastně management byl iniciátorem tady těchto kroků."

Cílem je nahrazení fosilních zdrojů alternativními a trvale udržitelnými. Soběstačnost města, nižší ceny pro obyvatele a minimální dopad na životní prostředí. Principem pyrolýzy je rozklad materiálu za vysoké teploty bez přístupu kyslíku. Využívá se například při výrobě dřevěného uhlí.

---

Nový Jičín hostil školu Zdravých měst

Nový Jičín hostil Podzimní školu Zdravých měst. Zkušenosti a příklady dobré praxe si tu předali zástupci 70 sídel z celé republiky. Pořádající město se prezentovalo participativním rozpočtem.

Členem Národní sítě Zdravých měst je Nový Jičín od roku 2015. Z nováčka se postupně vypracoval mezi ty zkušenější a teď v listopadu hostil Podzimní školu Zdravých měst. Zúčastnili se jí zástupci 70 sídel.

Jitka Boušková, Národní síť Zdravých měst ČR: “Cílem je, aby se potkali, nasdíleli si dobrou praxi v tématech, jak zapojovat veřejnost, jaké dělají osvětové kampaně k udržitelnému rozvoji a nebo jak to město řídit.”

Program rozložený do tří dnů se skládal ze dvou základních bloků.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jednak je to taková vzájemná inspirace v příkladech dobré praxe, kdy města prezentují nějaké projekty nebo aktivity, které považují za zajímavé a prospěšné. Zítra a pozítří budou probíhat školení pro úředníky a pro politiky, aby se ve své práci mohli zdokonalovat.”

Jan Krkoška (ANO 2011), náměstek hejtmana MSK: “My se budeme v Novém Jičína bavit a informovat o projektech, které můžeme sdílet napříč celou Českou republikou. Ty nápady, které vznikly třeba v Moravskoslezském kraji, mohou jít dál a nebo naopak.”

Třeba Nový Jičín jako příklad dobré praxe prezentoval na konferenci participativní rozpočet, prostřednictvím kterého lidé rozhodují o menších projektech ve městě, a konkrétně jeho využití i v evropském projektu studentů zdejší Mendelovy střední školy.

---

Žáci ze ZŠ K. Světlé v Havířově se zapojili do akce Jsem laskavec

Děti ze Základní školy Karolíny Světlé v Havířově se rozhodly pomoci zvířatům. Uspořádaly sbírku pro dětmarovický útulek a připojily se tak k celorepublikovému happeningu #jsemlaskavec.

Celá ZŠ K. Světlé se zapojila do Světového dne laskavosti. Den laskavých skutků se ve škole pořádal už potřetí. Tentokrát se zaměřením na pomoc zvířatům v útulku. Děti tak nosily do vestibulu krmivo, pamlsky, hračky, nebo deky.

Lucie Volejníčková, učitelka: "Děti si připravily celou akci, propagovaly ji, natočily si video, pekly perníčky a ten, kdo donese nějaký dar, tak dostane od nás za odměnu. Přišla s tím kolegyně, která má sama psa a ví, že ten útulek v Dětmarovicích není nějakým způsobem extra podporovaný. Oni mají nouzi o žrádlo a finanční prostředky, takže vybrala dětmarovický útulek.”

Myslíš si, že je dobře, že jsou pejsci v útulku?

anketa: “Není do dobře, protože by se správně měli i venčit a navíc se nemohou procházet, když chtějí vyvenčit.”

anketa: “My doma máme zvířátko pejska a starám se o něho tak, že když vidím, že má prázdnou misku, tak mu ji naplním.”

V předchozích ročnících například škola podpořila mobilní hospic Ondrášek v Ostravě.

---

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-16-11-2021-17-00