Hlásiče požáru a detektory plynu prokazatelně zachraňují životy a je velmi důležité si je opatřit. Seniorům v tom výrazně pomáhá Moravskoslezský kraj i Ostrava, které v rámci svých projektů zdarma tato zařízení distribuují. Kraj k tomu využívá síť Senior Pointů.
Hlásiče požáru a detektory oxidu uhelnatého jsou zejména v zimním obdobím životně důležitým opatřením. Proto se Ostrava i MS kraj snaží dostat tato zařízení k co největšímu počtu obyvatel. Ostrava nechala tato zařízení namontovat do svých asi 13 tisíc bytů a hasiči potvrdili, že v posledních 5 letech už možná zachránila desítky životů.
Martin Pliska, vedoucí útvaru prevence HZS MS kraje: "Od roku 2018 už HZS MS kraje eviduje 154 hlášení instalovaných detektorů pouze na území města Ostravy. V 82 případech to byly hlásiče požáru a v 72 případech detektory CO2. Je tedy možné říct, že detektory opravdu pomohly zachránit lidské životy."
Krajský úřad rozdává tato zařízení zdarma seniorům po celém regionu. Dostat mohou jak detektor plynu tak hlásič požáru. Jen letos jich kraj rozdal 1600.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Starší lidé patří do nejzranitelnější skupiny obyvatel kraje. Zvláště Ti, kteří žijí sami. Stačí trocha jejich nepozornosti nebo neobratnosti a může dojít k velkému neštěstí. Naše detektory a hlásiče seniory chrání před požárem nebo nebezpečným oxidem uhelnatým, který je životu nebezpečný i tím, že jeho únik nelze jednoduše rozpoznat. Je bezbarvý a bez jakéhokoli zápachu. Určitě doporučuji starším lidem, aby si hlásiče doma umístili."
Krajský úřad využívá k distribuci hlásičů a detektorů tzv. Senior Pointy.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Na Senior Pointech, kterých už je v MS kraji 16, nejvíce z celé země a které jsme znovu na příští rok podpořili částkou 1, 5 milionů korun, nám potvrdili, že zájem je větší a větší, protože si to mezi sebou říkají."
Ostrava a kraj tak už dohromady rozdali více než 26 tisíc zařízení, která zachraňují životy, což jejich pokladny vyšlo zhruba na 13, 5 milionů korun.
---
Obyvatele Frýdku-Místku čeká v roce 2023 regionálně nejnižší navýšení ceny tepelné energie. Společnost Veolia udržela po dohodě s městskou společností DISTEP nárůst pod dvacet procent. Obě společnost navíc uzavřely memorandum o větší spolupráci.
Teplárna ve Sviadnově má obrovskou výhodu, dokáže vyrábět teplo z uhlí, plynu i biomasy. Díky tomu dokázal její provozovatel, společnost Veolia, udržet ceny tepla pro příští rok na nižší úrovni, než tomu bude jinde.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: "Ceny se liší od velikosti odběrů odběratele. Případně i cenové lokality. Nicméně i ceny tepla v rámci, ať už Ostravy, Karviné nebo Frýdku-Místku se pohybují v řádech desítek procent. V Ostravě je to trochu víc, z důvodů palivové základny. Tam se pohybujeme kolem 40 procent, Karviná a Frýdek-Místek se bude pohybovat něco přes 30 procent."
Významným odběratelem tepla ve Frýdku-Místku je městská společnost Distep, která ho dále distribuuje do dalších domů a firem. S Veolií nyní uzavřela memorandum o ještě intenzivnější spolupráci.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: "Ta spolupráce bude spočívat v tom, že v rámci teplárenství, nejenom ve Frýdku-Místku, ale obecně, potřebujeme modernizovat. Potřebujeme investovat a potřebujeme rozšířit naši palivovou základnu o další zdroje. Frýdek-Místek má tu výhodu, že využívá dneska biomasu, využívá částečně černé uhlí, ale černé uhlí tady v regionu končí a budeme od něho postupně odcházet. Tak potřebujeme spolupráci s městem a se společností Distep najít nejefektivnější řešení pro teplárenství v rámci města Frýdku-Místku."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Naším dlouhodobým cílem je, aby město Frýdek-Místek prostřednictvím své společnosti Distep dosáhlo přijatelné ceny a dostatečného množství tepla. Tady je to velmi o aktivním a schopném vedení, které dokázalo v současné situaci vyjednat s Veolií podmínky, které, tak jak jsme avizovali ještě před koncem roku, udrží ten nárůst v řádech inflace. A tato cena bude dodržena. Pro mě je to velmi dobrá zpráva, jak ze společnosti, tak zároveň ve vtahu k občanům. Nejenom, že plníme své sliby, ale zároveň jsme schopni je naplnit."
Veolia navýší cenu v regionu o 19,5 procenta. Distep se s ní ale dohodl, že pro jeho zákazníky bude navýšení o dvě procenta nižší, tedy o 17,5 procenta.
Jiří Čuda, předseda představenstva DISTEP: "Jednoznačně, tak jak deklarují právě od poloviny tohoto roku, vzhledem k tomu, že známe a víme, jaká je palivová základna, jakým způsobem hospodaříme, jakým způsobem teplo distribuujeme, tak jsme dneska schopni udržet cenu na úrovni inflace. Kdy v tuto chvíli navýšení ceny tepla je v řádu cca 130 korun za gigajoul."
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já bych určitě chtěl ocenit aktivitu naší společnosti Distep, která opravdu jenom nevyčkává, ale průžně reaguje a aktivně na vývoj. Jak, co se týká technologií, tak spolupráce s producentem tepla na území města. A je třeba říct, že pouze taková aktivní obchodní politika vede k tomu, že ta cena, přesto, že se zvyšuje, tak je nadále udržitelná. A můžeme se opět pochválit jedním z nejmenších nárůstů v širokém okolí."
Distep nyní zažívá situaci, že se k němu opět chtějí připojit klienti, kteří se v minulosti kvůli výhodnějším nabídkám odpojili. Zároveň se připojují obecně další noví odběratelé.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: "Snažíme se společně s naším partnerem napojovat veškerou novou výstavbu, i existující výstavbu, která dneska není napojena na síť CZT, znovu napojovat na CZT. Tak, abychom mohli co nejvíce tepla, které vyrobíme v naší teplárně, uplatnit v rámci města Frýdku-Místku."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Což je samozřejmě velmi dobrý signál. Protože dalšími odběrateli dochází k šetření těch režijních nákladů a může být ta výsledná cena opět přijatelnější a samozřejmě, že děláme i ty kroky, že veškeré naše investiční akce už připravujeme tak, abychom je napojili, ty nové objekty, na Distep."
Distep je dodavatelem 85 % tepelné energie ze soustavy centrálního vytápění na území města. Tepelnou energií a teplou vodou zásobuje přibližně 18 300 domácností. Kompletní rozvodné trasy mají 41 kilometrů.
---
Hasiči od pátečních ranních hodin zasahovali na mnoha místech celého Moravskoslezského kraje. Nejčastěji u problémů v dopravě. Na mnoha místech uvízly autobusy a nákladní vozy a těžký sníh také lámal stromy. Na silnici I/57 u obce Vrchy v kopci uvízlo 20 kamionů.
Řidičům se v pátek otevřel 700 metrů dlouhý úsek nově budovaného obchvatu Karviné. Cesta byla zprovozněna už 11. prosince pro hromadnou dopravu. Teď je zde provoz veden bez omezení podle schváleného provizorního dopravního značení. Práce budou pokračovat po novém roce.
---
Opava bude mít schodkový, zhruba dvou miliardový rozpočet. Ve srovnání s loňským rokem narostly výdaje o čtvrtinu. A to především kvůli zvyšování cen energií a pohonných hmot. Rozpočet vyrovná úvěr a pak také úspory z předchozího roku. Daně z nemovitostí, poplatky za svoz odpadu, ani jízdné v MHD se ale nezvýší. Rozpočet ještě musí schválit zastupitelé.
Zdražování elektřiny, plynu, pohonných hmot, zákonné navyšování platů státních zaměstnanců a také vysoká míra inflace komplikovala sestavení rozpočtu města Opavy.
Celková výše výdajů přesahuje 1,8 miliard korun.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Rozpočet máme připravený schodkový. Ten schodek je způsobený vysokými náklady na energie, mzdy, na provoz, pohonné hmoty atd.“
Rozdíl mezi příjmy a výdaji pro následující rok činí 336 milionů korun.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Rozpočet vyrovnáme úvěrem. Buď to bude revolvingový úvěr nebo kontokorent.“
Je to z toho důvodu, že se jedná o předfinancování všech dotačních titulů, které máme z národních i evropských programů, abychom dodělali všechny důležité investiční akce.“
Mnohé z nich začaly být realizovány už letos a jsou tedy zohledněny ve stávajícím rozpočtu. Další projekty reagují na současnou ekonomickou krizi. A tak město hodlá investovat např. do fotovoltaických elektráren, úsporného veřejného osvětlení nebo zateplování budov.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Investice plánujeme zhruba ve výši 300 mil Kč pro začátek. Uvidíme, co zůstane ze závěrečného účtu, ze zůstatku. Očekáváme, že by to mohlo být ještě asi 100 -200 mil Kč, které můžeme na investice použít.“
Pokračovat bude např. rekonstrukce kulturní památky, obchodního domu Breda, rozšiřovat se budou mateřské školy, které kapacitou nestačí, stavět se budou cyklostezky.
Přestože se úspory v rozpočtu se hledaly těžko, občané Opavy to nepocítí.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Nenavyšujeme poplatky, za komunál atd. Nenavyšujeme daně z nemovitostí a pozemků. Snažíme se tu linii držet tak, abychom nezdražovali ani v dopravním podniku a jiných službách, které poskytujeme.“
Rozpočet budou opavští zastupitelé schvalovat na svém zasedání 19. prosince, kde jej mohou připomínkovat také občané.
---
Kulturní dům z přístavby Hotelu Praha v Novém Jičíně s největší pravděpodobností nebude. Projekt zkomplikovaly problémy se statikou budovy a také úvaha, zda je kapacita sálu pro Nový Jičín dostačující.
V Novém Jičíně vznikal kulturní dům z přístavby Hotelu Praha. Před pěti lety dostala budova za 22 milionů korun fasádu a nová okna. K rekonstrukci interiéru už nedošlo. Vznikla pracovní skupina, která měla záměr přezkoumat. Ve spolupráci s městským architektem nechala zpracovat i stavebně-technický průzkum objektu.
Martin Gazda (SZ/TOP 09), zastupitel Nového Jičína, předseda pracovní skupiny: “Během toho šetření, které probíhalo přímo na místě, zjistili statický nedostatek, kdy byly narušeny podlahy a vyztužující prvky, takže ta budova je teď nebezpečná a měla by se staticky zajistit.”
Maximální kapacita 270 lidí, nosné sloupy uvnitř sálu a další problémy vedly pracovní skupinu k tomu, že doporučila radě města záměr ukončit.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Rada města formálně nerozhodla o ukončení projektu, nicméně je potřeba říci, že ten objekt pro kulturní účely není vhodný z daleko více důvodů, než jen ta statika, kterou aktuálně řešíme. Je to otázka kapacity.“
Zastavení projektu kritizuje bývalý starosta města, za jehož éry rekonstrukce začala.
Jaroslav Dvořák (ČSSD), zastupitel Nového Jičína: ”Já to beru z několika hledisek, to první je politické. O tom, že z přístavby Hotelu Praha nebude kulturní dům, se začalo mluvit už před čtyřmi lety. A proinvestovalo se 23 milionů, kdo za to bude mít nějakou odpovědnost.”
Radnice teď bude řešit, co s budovou. Ve hře je jiné využití, prodej a zazněla i demolice.
---
Správa CHKO Beskydy nechala obnovit dřevěné zábradlí u nelegální cestě nazvané Andělské schody, která vede na vrchol Smrku. Zkratka totiž protíná jedno z nejcennějších míst beskydské přírody. Lidé tam nesmí.
Žáci a studenti 10 škol z Bruntálska i regionu polského Prudniku obeslali fotosoutěž bezmála 200 fotografiemi na vypsaná témata. Pořádání soutěže se zhostil místní Spolek bruntálských fotografů.
Soutěž proběhla již pošesté, tradici jejího konání nepřerušily ani dva covidové roky.
Alena Pajkošová, vedou Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „V době covidu to bylo takové velmi složité a ceny jsme jeli předávat do polského Prudniku.“
Joanna Korzeniovska (PL), středisko kultury Prudnik: „Já jsem moc ráda a děti taky, jsme rádi, že můžeme jezdit a cestovat zase do Bruntálu."
Josef Danyi, spoluautor soutěže: „Naším patronem je pan Jindřich Štreit. Zhruba se účastnilo na 40 fotografů s Polska a Česka a celkem bylo zasláno kolem 200 fotografií. Hodnotila je porota z Polska a Česka ve složení Joanna Korzienowska, Piotr Kulczik, já, moje maličkost a Vladimír Kaštyl.“
Soutěž je omezena věkem žáků a podmínkou všech soutěžních témat je vztah k domácím regionům.
Vladimír Kaštyl, spoluautor soutěže: „Témata 6. ročníku byla Krajina a architektura, potom Lidé a portrét, Ze života – reportáž a volné téma, které se dalo vlastně fotografovat mobilem."
S rostoucí zkušeností mladých fotografů a rozvojem techniky stoupá také úroveň.
Jindřich Štreit, fotograf a patron soutěže: „Také se mi líbí, jak je organizována. Kromě toho tématického i ta úroveň celé té fotografické soutěže je opravdu velice dobrá.“
Thaisa Otipková, 2. místo kategorie Krajina: „Mě začalo bavit fotit asi před rokem. Tak většinou krajinu, ale ráda fotím i lidi."
1. září příštího roku bude zahájen další, již 7. ročník soutěže.
---
Hlásiče požáru a detektory plynu prokazatelně zachraňují životy a je velmi důležité si je opatřit. Seniorům v tom výrazně pomáhá Moravskoslezský kraj i Ostrava, které v rámci svých projektů zdarma tato zařízení distribuují. Kraj k tomu využívá síť Senior Pointů.
Hlásiče požáru a detektory oxidu uhelnatého jsou zejména v zimním obdobím životně důležitým opatřením. Proto se Ostrava i MS kraj snaží dostat tato zařízení k co největšímu počtu obyvatel. Ostrava nechala tato zařízení namontovat do svých asi 13 tisíc bytů a hasiči potvrdili, že v posledních 5 letech už možná zachránila desítky životů.
Martin Pliska, vedoucí útvaru prevence HZS MS kraje: "Od roku 2018 už HZS MS kraje eviduje 154 hlášení instalovaných detektorů pouze na území města Ostravy. V 82 případech to byly hlásiče požáru a v 72 případech detektory CO2. Je tedy možné říct, že detektory opravdu pomohly zachránit lidské životy."
Krajský úřad rozdává tato zařízení zdarma seniorům po celém regionu. Dostat mohou jak detektor plynu tak hlásič požáru. Jen letos jich kraj rozdal 1600.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Starší lidé patří do nejzranitelnější skupiny obyvatel kraje. Zvláště Ti, kteří žijí sami. Stačí trocha jejich nepozornosti nebo neobratnosti a může dojít k velkému neštěstí. Naše detektory a hlásiče seniory chrání před požárem nebo nebezpečným oxidem uhelnatým, který je životu nebezpečný i tím, že jeho únik nelze jednoduše rozpoznat. Je bezbarvý a bez jakéhokoli zápachu. Určitě doporučuji starším lidem, aby si hlásiče doma umístili."
Krajský úřad využívá k distribuci hlásičů a detektorů tzv. Senior Pointy.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Na Senior Pointech, kterých už je v MS kraji 16, nejvíce z celé země a které jsme znovu na příští rok podpořili částkou 1, 5 milionů korun, nám potvrdili, že zájem je větší a větší, protože si to mezi sebou říkají."
Ostrava a kraj tak už dohromady rozdali více než 26 tisíc zařízení, která zachraňují životy, což jejich pokladny vyšlo zhruba na 13, 5 milionů korun.
---
Obyvatele Frýdku-Místku čeká v roce 2023 regionálně nejnižší navýšení ceny tepelné energie. Společnost Veolia udržela po dohodě s městskou společností DISTEP nárůst pod dvacet procent. Obě společnost navíc uzavřely memorandum o větší spolupráci.
Teplárna ve Sviadnově má obrovskou výhodu, dokáže vyrábět teplo z uhlí, plynu i biomasy. Díky tomu dokázal její provozovatel, společnost Veolia, udržet ceny tepla pro příští rok na nižší úrovni, než tomu bude jinde.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: "Ceny se liší od velikosti odběrů odběratele. Případně i cenové lokality. Nicméně i ceny tepla v rámci, ať už Ostravy, Karviné nebo Frýdku-Místku se pohybují v řádech desítek procent. V Ostravě je to trochu víc, z důvodů palivové základny. Tam se pohybujeme kolem 40 procent, Karviná a Frýdek-Místek se bude pohybovat něco přes 30 procent."
Významným odběratelem tepla ve Frýdku-Místku je městská společnost Distep, která ho dále distribuuje do dalších domů a firem. S Veolií nyní uzavřela memorandum o ještě intenzivnější spolupráci.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: "Ta spolupráce bude spočívat v tom, že v rámci teplárenství, nejenom ve Frýdku-Místku, ale obecně, potřebujeme modernizovat. Potřebujeme investovat a potřebujeme rozšířit naši palivovou základnu o další zdroje. Frýdek-Místek má tu výhodu, že využívá dneska biomasu, využívá částečně černé uhlí, ale černé uhlí tady v regionu končí a budeme od něho postupně odcházet. Tak potřebujeme spolupráci s městem a se společností Distep najít nejefektivnější řešení pro teplárenství v rámci města Frýdku-Místku."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Naším dlouhodobým cílem je, aby město Frýdek-Místek prostřednictvím své společnosti Distep dosáhlo přijatelné ceny a dostatečného množství tepla. Tady je to velmi o aktivním a schopném vedení, které dokázalo v současné situaci vyjednat s Veolií podmínky, které, tak jak jsme avizovali ještě před koncem roku, udrží ten nárůst v řádech inflace. A tato cena bude dodržena. Pro mě je to velmi dobrá zpráva, jak ze společnosti, tak zároveň ve vtahu k občanům. Nejenom, že plníme své sliby, ale zároveň jsme schopni je naplnit."
Veolia navýší cenu v regionu o 19,5 procenta. Distep se s ní ale dohodl, že pro jeho zákazníky bude navýšení o dvě procenta nižší, tedy o 17,5 procenta.
Jiří Čuda, předseda představenstva DISTEP: "Jednoznačně, tak jak deklarují právě od poloviny tohoto roku, vzhledem k tomu, že známe a víme, jaká je palivová základna, jakým způsobem hospodaříme, jakým způsobem teplo distribuujeme, tak jsme dneska schopni udržet cenu na úrovni inflace. Kdy v tuto chvíli navýšení ceny tepla je v řádu cca 130 korun za gigajoul."
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já bych určitě chtěl ocenit aktivitu naší společnosti Distep, která opravdu jenom nevyčkává, ale průžně reaguje a aktivně na vývoj. Jak, co se týká technologií, tak spolupráce s producentem tepla na území města. A je třeba říct, že pouze taková aktivní obchodní politika vede k tomu, že ta cena, přesto, že se zvyšuje, tak je nadále udržitelná. A můžeme se opět pochválit jedním z nejmenších nárůstů v širokém okolí."
Distep nyní zažívá situaci, že se k němu opět chtějí připojit klienti, kteří se v minulosti kvůli výhodnějším nabídkám odpojili. Zároveň se připojují obecně další noví odběratelé.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: "Snažíme se společně s naším partnerem napojovat veškerou novou výstavbu, i existující výstavbu, která dneska není napojena na síť CZT, znovu napojovat na CZT. Tak, abychom mohli co nejvíce tepla, které vyrobíme v naší teplárně, uplatnit v rámci města Frýdku-Místku."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Což je samozřejmě velmi dobrý signál. Protože dalšími odběrateli dochází k šetření těch režijních nákladů a může být ta výsledná cena opět přijatelnější a samozřejmě, že děláme i ty kroky, že veškeré naše investiční akce už připravujeme tak, abychom je napojili, ty nové objekty, na Distep."
Distep je dodavatelem 85 % tepelné energie ze soustavy centrálního vytápění na území města. Tepelnou energií a teplou vodou zásobuje přibližně 18 300 domácností. Kompletní rozvodné trasy mají 41 kilometrů.
---
Hasiči od pátečních ranních hodin zasahovali na mnoha místech celého Moravskoslezského kraje. Nejčastěji u problémů v dopravě. Na mnoha místech uvízly autobusy a nákladní vozy a těžký sníh také lámal stromy. Na silnici I/57 u obce Vrchy v kopci uvízlo 20 kamionů.
Řidičům se v pátek otevřel 700 metrů dlouhý úsek nově budovaného obchvatu Karviné. Cesta byla zprovozněna už 11. prosince pro hromadnou dopravu. Teď je zde provoz veden bez omezení podle schváleného provizorního dopravního značení. Práce budou pokračovat po novém roce.
---
Opava bude mít schodkový, zhruba dvou miliardový rozpočet. Ve srovnání s loňským rokem narostly výdaje o čtvrtinu. A to především kvůli zvyšování cen energií a pohonných hmot. Rozpočet vyrovná úvěr a pak také úspory z předchozího roku. Daně z nemovitostí, poplatky za svoz odpadu, ani jízdné v MHD se ale nezvýší. Rozpočet ještě musí schválit zastupitelé.
Zdražování elektřiny, plynu, pohonných hmot, zákonné navyšování platů státních zaměstnanců a také vysoká míra inflace komplikovala sestavení rozpočtu města Opavy.
Celková výše výdajů přesahuje 1,8 miliard korun.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Rozpočet máme připravený schodkový. Ten schodek je způsobený vysokými náklady na energie, mzdy, na provoz, pohonné hmoty atd.“
Rozdíl mezi příjmy a výdaji pro následující rok činí 336 milionů korun.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Rozpočet vyrovnáme úvěrem. Buď to bude revolvingový úvěr nebo kontokorent.“
Je to z toho důvodu, že se jedná o předfinancování všech dotačních titulů, které máme z národních i evropských programů, abychom dodělali všechny důležité investiční akce.“
Mnohé z nich začaly být realizovány už letos a jsou tedy zohledněny ve stávajícím rozpočtu. Další projekty reagují na současnou ekonomickou krizi. A tak město hodlá investovat např. do fotovoltaických elektráren, úsporného veřejného osvětlení nebo zateplování budov.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Investice plánujeme zhruba ve výši 300 mil Kč pro začátek. Uvidíme, co zůstane ze závěrečného účtu, ze zůstatku. Očekáváme, že by to mohlo být ještě asi 100 -200 mil Kč, které můžeme na investice použít.“
Pokračovat bude např. rekonstrukce kulturní památky, obchodního domu Breda, rozšiřovat se budou mateřské školy, které kapacitou nestačí, stavět se budou cyklostezky.
Přestože se úspory v rozpočtu se hledaly těžko, občané Opavy to nepocítí.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Nenavyšujeme poplatky, za komunál atd. Nenavyšujeme daně z nemovitostí a pozemků. Snažíme se tu linii držet tak, abychom nezdražovali ani v dopravním podniku a jiných službách, které poskytujeme.“
Rozpočet budou opavští zastupitelé schvalovat na svém zasedání 19. prosince, kde jej mohou připomínkovat také občané.
---
Kulturní dům z přístavby Hotelu Praha v Novém Jičíně s největší pravděpodobností nebude. Projekt zkomplikovaly problémy se statikou budovy a také úvaha, zda je kapacita sálu pro Nový Jičín dostačující.
V Novém Jičíně vznikal kulturní dům z přístavby Hotelu Praha. Před pěti lety dostala budova za 22 milionů korun fasádu a nová okna. K rekonstrukci interiéru už nedošlo. Vznikla pracovní skupina, která měla záměr přezkoumat. Ve spolupráci s městským architektem nechala zpracovat i stavebně-technický průzkum objektu.
Martin Gazda (SZ/TOP 09), zastupitel Nového Jičína, předseda pracovní skupiny: “Během toho šetření, které probíhalo přímo na místě, zjistili statický nedostatek, kdy byly narušeny podlahy a vyztužující prvky, takže ta budova je teď nebezpečná a měla by se staticky zajistit.”
Maximální kapacita 270 lidí, nosné sloupy uvnitř sálu a další problémy vedly pracovní skupinu k tomu, že doporučila radě města záměr ukončit.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Rada města formálně nerozhodla o ukončení projektu, nicméně je potřeba říci, že ten objekt pro kulturní účely není vhodný z daleko více důvodů, než jen ta statika, kterou aktuálně řešíme. Je to otázka kapacity.“
Zastavení projektu kritizuje bývalý starosta města, za jehož éry rekonstrukce začala.
Jaroslav Dvořák (ČSSD), zastupitel Nového Jičína: ”Já to beru z několika hledisek, to první je politické. O tom, že z přístavby Hotelu Praha nebude kulturní dům, se začalo mluvit už před čtyřmi lety. A proinvestovalo se 23 milionů, kdo za to bude mít nějakou odpovědnost.”
Radnice teď bude řešit, co s budovou. Ve hře je jiné využití, prodej a zazněla i demolice.
---
Správa CHKO Beskydy nechala obnovit dřevěné zábradlí u nelegální cestě nazvané Andělské schody, která vede na vrchol Smrku. Zkratka totiž protíná jedno z nejcennějších míst beskydské přírody. Lidé tam nesmí.
Žáci a studenti 10 škol z Bruntálska i regionu polského Prudniku obeslali fotosoutěž bezmála 200 fotografiemi na vypsaná témata. Pořádání soutěže se zhostil místní Spolek bruntálských fotografů.
Soutěž proběhla již pošesté, tradici jejího konání nepřerušily ani dva covidové roky.
Alena Pajkošová, vedou Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „V době covidu to bylo takové velmi složité a ceny jsme jeli předávat do polského Prudniku.“
Joanna Korzeniovska (PL), středisko kultury Prudnik: „Já jsem moc ráda a děti taky, jsme rádi, že můžeme jezdit a cestovat zase do Bruntálu."
Josef Danyi, spoluautor soutěže: „Naším patronem je pan Jindřich Štreit. Zhruba se účastnilo na 40 fotografů s Polska a Česka a celkem bylo zasláno kolem 200 fotografií. Hodnotila je porota z Polska a Česka ve složení Joanna Korzienowska, Piotr Kulczik, já, moje maličkost a Vladimír Kaštyl.“
Soutěž je omezena věkem žáků a podmínkou všech soutěžních témat je vztah k domácím regionům.
Vladimír Kaštyl, spoluautor soutěže: „Témata 6. ročníku byla Krajina a architektura, potom Lidé a portrét, Ze života – reportáž a volné téma, které se dalo vlastně fotografovat mobilem."
S rostoucí zkušeností mladých fotografů a rozvojem techniky stoupá také úroveň.
Jindřich Štreit, fotograf a patron soutěže: „Také se mi líbí, jak je organizována. Kromě toho tématického i ta úroveň celé té fotografické soutěže je opravdu velice dobrá.“
Thaisa Otipková, 2. místo kategorie Krajina: „Mě začalo bavit fotit asi před rokem. Tak většinou krajinu, ale ráda fotím i lidi."
1. září příštího roku bude zahájen další, již 7. ročník soutěže.
---
