Nápor uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijíždějí na bohumínské nádraží, neustává. Už téměř tři týdny se jim v jejich cestě do bezpečí snaží pomáhat desítky dobrovolníků. Každou noc na nádraží čekají na příjezd evakuačních vlaků. Lidem se snaží být i psychickou oporou.
Je krátce po jedné hodině v noci a všichni dobrovolníci, strážníci, zástupci Červeného kříže jsou nachystáni na příjezd dalších stovek běženců.
Do Bohumína přijíždí každou noc několik vlaků. Většina uprchlických rodin pokračuje ve své cestě dále.
Musí však přestoupit na jiný vlak, který míří dál do Prahy, Vídně či Berlína. …Lidé jsou po mnoha dnech na útěku vyčerpání, zmatení, mnohdy hladoví. Organizace na vlakovém nádraží je velmi propracovaná. Každý přesně ví, co má dělat, koho kam nasměrovat, jak pomoci.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: “Ona se ta situace tady na bohumínském nádraží nějak zásadně nemění. …0,37 Struktura lidí se mění maximálně v tom sociálním postavení. Jde vidět, že přijíždějí lidé chudší. Vidíme to na tom oblečení, na tom, co mají s sebou, ale jsou to všechno lidi, kteří prchají před nebezpečím a ohrožením života. My je nerozlišujeme kdo je odkud, ale snažíme se jim poskytnout maximální péči.”
Dobrovolníci pomáhají uprchlíkům se zavazadly, kočárky. Lidé, kteří musí čekat na další spoj naleznou zázemí ve vestibulu, děti mohou složit hlavu ve vyhřívaném stanu, který pro ně zabezpečili dobrovolní hasiči z Kopytova.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: “Máme pro ně připraveno občerstvení v podobě jídla, máme pro ně připravenou kávu, čaj, místnost na spaní, pokud jsou opravdu unavení. Mají možnost tady vykonat hygienu a naši dobrovolníci se jim snaží pobyt zpříjemnit, než přijede další vlak, na který čekají.”
Velmi důležití jsou i ukrajinští dobrovolníci, kteří se starají o tlumočení.
Ivan Pavlovyč, tlumočník: “Ta pomoc, co tady děláte pro naše lidi, to je prostě úžasné. Nikdy nebude dost vděku, za to co vy děláte. Já si také uvědomuji, jaká to je zátěž i pro ty občany i pro stát….0,50 Já jako této národnosti to beru tak, že tady musím být. Chci a musím tady být a snažím se pomáhat, co to jen půjde a čím můžu. Nejvíce teď můžu překládat. Jak tady jezdí ty vlaky, je tady hodně lidí a je třeba je roztřídit.”
Zoufalství lidí, jde vidět v každých očích. Tyto ženy chtějí zůstat v Česku a rychle si najít práci. Bydlely blízko ruských hranic a nechápou, jak mohl Putin takto na své krajany zaútočit.
Iliana, Ukrajinka: “Bylo to 24. února ráno, když se to stalo. Ještě jsme spali. Nikdo nevěřil, že se může něco takového stát. Byl to neskutečný stres. Vůbec jsme nevěděli, co máme dělat, jak se zachovat. Začali jsme hledat sklepy a úkryty, kde se schovat.”
Iliana, Ukrajinka: “Je to opravdu hrozné. Moje rodina je roztržena. Mám děti, vnuka, dceru a snachu v Polsku. Doma jsme měli své podnikání, byty, všechno jsme tam museli nechat, vše opustit.”
Prozatím se nepředpokládá, že by příval uprchlíků měl polevit. Dobrovolníci jsou však odhodláni pomáhat až do konce.
---
Zprávy krátké, 17. 3. 2022, 1
Více než 2,2 miliardy korun - tuto částku Moravskoslezský kraj rozdělí poskytovatelům sociálních služeb. Rozhodli o tom zastupitelé na středečním jednání, i přesto, že kraj kvůli rozpočtovému provizoriu zatím neví, kolik peněz letos od státu pro sociální služby dostane.
Ostravská univerzita ocenila premiéra Petra Fialu cenou za zásluhy o svobodu a demokracii. Oceněn byl pár hodin po návratu ze setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Podle rektora Laty má cesta nezpochybnitelně pozitivní efekt a symbolický význam.
---
Následující zprávou jistě potěšíme všechny obyvatele MS kraje. Kvalita ovzduší se zlepšuje. Jedním z hlavním faktorů je podle radních výměna starých kotlů za nové ekologické, kterou stát dotuje a také tlak kraje na firmy, které znečišťují ovzduší.
Plocha v MS kraji, kde byl překročen imisní limit pro kvalitu ovzduší se meziročně zmenšila. Metodika porovnává roky 2019 a 2020. Imisní limit prachu byl překročen pouze na dvou měřících stanicích a to v Ostravě-Radvanicích a ve Věřňovicích. Ubylo i karcinogenního benzoapyrenu, který je například ve výfukových plynech.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Jsem rád, že dýcháme zas o trochu lepší vzduch, že rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je menší. Je znát, že práce Moravskoslezského kraje a krajského úřadu, ať už jde o skvěle rozjeté kotlíkové dotace na podporu výměny lokálních topenišť nebo o tlak na ekologizaci provozů, nese výsledky.”
MS kraj chystá 4. kolo kotlíkových dotacích, které odborníci považují za velmi podstatnou složku pro zlepšování ovzduší. Radní požádali stát o asi 700 milionů korun. Předběžně už projevilo zájem 5 a půl tisíce lidí. V kraji je přibližně asi 25 tisíc starých kotlů, které už od září budou nezákonné.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: „Ostré žádosti o kotlíkové dotace bude krajský úřad přijímat pravděpodobně od 1. července. Pokud si ministerstvo pospíší a peníze, o které jsme požádali, dostaneme rychleji, budeme žádosti přijímat už koncem jara."
Kraj také průběžně přezkoumává integrovaná povolení podniků a prověřuje, zda využívají nejmodernější dostupnou techniku, popřípadě jim zpřísňuje emisní limity. Připravují se i dobrovolné dohody s velkými znečišťovateli o dalších opatřeních ke zlepšení životního prostředí.
---
Zprávy krátké, 17. 3. 2022, 2
Havířov se rozhodl spolupracovat s trenéry sportovních klubů, kteří od března vedou na školách hodiny tělesné výchovy. Děti se tak během roku zábavnou formou seznámí s různými sporty a zlepší si pohybovou
průpravu.
Patrik Gabryš, lektor parkuru: “Já jsem rád, že Havířov do toho šlápl. Řekněme si to na rovinu, ty děti mají v tomto věku dvě hodiny tělocviku týdně. Dlouho tady ministerstvo lavíruje, že přidá, ale tohle je možná ještě lepší cesta, jak ten tělocvik v tom věku, kdy se ta pohybová gramotnost tvoří, zpestřit a nechat je projít různými sporty."
---
Mezi desítkami krytů, které by v Moravskoslezském kraji mohly v případě nutnosti sloužit k evakuaci obyvatelstva, jsou i podzemní kryty, které byly ještě před časem utajované. V 60. letech minulého století si je nechali vybudovat tehdejší pohlaváři KSČ.
Zatímco mnohé kryty byly budovány v obytných domech, firemních areálech nebo na šachtách právě pro ukrytí řadového obyvatelstva, několik jich bylo vystavěno v režimu utajení a dlouhé roky je hlídala armáda. Jeden takový kryt je v Chotěbuzi na Karvinsku. Sloužit měl jako velitelské stanoviště pro vedení OV KSČ v Karviné. Vedle filtrů vzduchu, zásoby vody nebo zdroje elektřiny nechyběly ani prostředky potřebné k politickému a možná i vojenskému řízení okresu.
Mnohem větší kryt mělo v době studené války také krajské vedení strany. V 60. letech si ho nechalo vybudovat v Bílovci.
Jiří Klos, HZS MSK, vedoucí pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení: "Z hlediska té dispozice je nevhodný pro ukryti obyvatelstva. Sloužil prostě jako záložní velitelské stanoviště a nikdy nebyl použit pro veřejnost, pro ukryti obyvatelstva. V době realizace musel vyhovět nějakým technickým normám, které byly tehdy a samozřejmě ty stavební konstrukce a to zařízení odpovídá tomu účelu využití. To znamená, že ta stavba měla odolat účinku zbraní hromadného ničení. Samozřejmě byl to utajovaný objekt, protože sloužil jako velitelské stanoviště, takže samozřejmě i z pohledu z té dokumentace a veškerých technických náležitostí v podstatě nejsou k dispozici ty materiály."
Oba dříve utajované kryty mají nyní ve správě hasiči.
Martin Türke, HZS MSK, velitel stanice Bílovec: "Ten objekt používá hasičský záchranný sbor v současné době k výcviku pro složky integrovaného záchranného systému, pro jednotky sboru dobrovolných hasičů, pro policii. Dispozičně to, co je za mnou, je hasičská stanice, která vznikla přestavbou skladu, který byl součástí celého komplexu. Ten se skládá ze dvou budov a z té podzemní části. Ta podzemní část je opravdu rozsáhlý bunkr, který je technologicky rozdělen na takzvanou čistou část, kde mohli přebývat a velet. A pak je ta technologická část, která se skládá z technologií vytápění, vodního hospodářství, odpadového hospodářství, je tam vlastně zdroj elektrické energie a tak podobně."
Přestože by mnohé kryty mohly v případě potřeby skutečně posloužit k ochraně obyvatelstva, kryty v Chotěbuzi a Bílovci k tomuto účelu určeny nejsou.
---
Zprávy krátké, 17. 3. 2022, 3
Kraj chystá v našem regionu další stání pro karavany. Podpoří rozšíření sítě takzvaných stellplatzů. Nová karavanová místa by měla přibýt v Tošovicích, u Těrlické přehrady, hotelu Vitality ve Vendryni nebo na předměstí Opavy.
Ostravský dopravní podnik avizuje víkendovou výluku. Od pátku do neděle bude probíhat výměna kolejí v zastávce Ferona a údržba tramvajové trati v úseku zastávek Poruba,Vřesinská - Budišovice,Zátiší. V úsecích bude zavedena náhradní autobusová doprava.
---
Budova polyfunkčního komunitního centra Slezské diakonie v Karviné má za sebou náročnou rekonstrukci. Peníze na modernizaci získala z Evropské unie, částečně na opravu finančně přispěl i Moravskoslezský kraj. Změnou prošla nejen její vnější část, ale zbrusu nové je i vnitřní vybavení.
Kompletní modernizace budovy polyfunkčního komunitního centra Slezské diakonie v Karviné-Ráji probíhala devět měsíců. Objekt si už rekonstrukci zasloužil, do budovy zatékalo, okna netěsnila, omítka opadávala a celkové prostory a vybavení byly už dávno zastaralé.
Iveta Kuczerová, vedoucí střediska: "Myslím, že jsme to stihli za velmi rychlou dobu, udělala se kompletní rekonstrukce budovy od střechy, fasády, oken, elektroinstalace i vybavení."
Zuzana Filipková, ředitelka Slezské Diakonie: "My jsme měli opravdu velkou radost, když jsme dostali finance z EU a MSK, abychom mohli tu budovu kompletně zrekonstruovat."
Slavnostního otevření centra se zúčastnilo mnoho významných hostů, kteří si nové prostory prohlédli.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MSK: "Povedl se obrovský projekt. Povedly se peníze z Evropy, na které kraj přidal malým dílem na to, aby se dokončila střecha a vytvořilo se prostředí pro volnočasovou a pro práci Slezské diakonie právě v Karviné."
Budovu, stejně jako dříve, bude využívat několik služeb najednou.
---
Nápor uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijíždějí na bohumínské nádraží, neustává. Už téměř tři týdny se jim v jejich cestě do bezpečí snaží pomáhat desítky dobrovolníků. Každou noc na nádraží čekají na příjezd evakuačních vlaků. Lidem se snaží být i psychickou oporou.
Je krátce po jedné hodině v noci a všichni dobrovolníci, strážníci, zástupci Červeného kříže jsou nachystáni na příjezd dalších stovek běženců.
Do Bohumína přijíždí každou noc několik vlaků. Většina uprchlických rodin pokračuje ve své cestě dále.
Musí však přestoupit na jiný vlak, který míří dál do Prahy, Vídně či Berlína. …Lidé jsou po mnoha dnech na útěku vyčerpání, zmatení, mnohdy hladoví. Organizace na vlakovém nádraží je velmi propracovaná. Každý přesně ví, co má dělat, koho kam nasměrovat, jak pomoci.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: “Ona se ta situace tady na bohumínském nádraží nějak zásadně nemění. …0,37 Struktura lidí se mění maximálně v tom sociálním postavení. Jde vidět, že přijíždějí lidé chudší. Vidíme to na tom oblečení, na tom, co mají s sebou, ale jsou to všechno lidi, kteří prchají před nebezpečím a ohrožením života. My je nerozlišujeme kdo je odkud, ale snažíme se jim poskytnout maximální péči.”
Dobrovolníci pomáhají uprchlíkům se zavazadly, kočárky. Lidé, kteří musí čekat na další spoj naleznou zázemí ve vestibulu, děti mohou složit hlavu ve vyhřívaném stanu, který pro ně zabezpečili dobrovolní hasiči z Kopytova.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: “Máme pro ně připraveno občerstvení v podobě jídla, máme pro ně připravenou kávu, čaj, místnost na spaní, pokud jsou opravdu unavení. Mají možnost tady vykonat hygienu a naši dobrovolníci se jim snaží pobyt zpříjemnit, než přijede další vlak, na který čekají.”
Velmi důležití jsou i ukrajinští dobrovolníci, kteří se starají o tlumočení.
Ivan Pavlovyč, tlumočník: “Ta pomoc, co tady děláte pro naše lidi, to je prostě úžasné. Nikdy nebude dost vděku, za to co vy děláte. Já si také uvědomuji, jaká to je zátěž i pro ty občany i pro stát….0,50 Já jako této národnosti to beru tak, že tady musím být. Chci a musím tady být a snažím se pomáhat, co to jen půjde a čím můžu. Nejvíce teď můžu překládat. Jak tady jezdí ty vlaky, je tady hodně lidí a je třeba je roztřídit.”
Zoufalství lidí, jde vidět v každých očích. Tyto ženy chtějí zůstat v Česku a rychle si najít práci. Bydlely blízko ruských hranic a nechápou, jak mohl Putin takto na své krajany zaútočit.
Iliana, Ukrajinka: “Bylo to 24. února ráno, když se to stalo. Ještě jsme spali. Nikdo nevěřil, že se může něco takového stát. Byl to neskutečný stres. Vůbec jsme nevěděli, co máme dělat, jak se zachovat. Začali jsme hledat sklepy a úkryty, kde se schovat.”
Iliana, Ukrajinka: “Je to opravdu hrozné. Moje rodina je roztržena. Mám děti, vnuka, dceru a snachu v Polsku. Doma jsme měli své podnikání, byty, všechno jsme tam museli nechat, vše opustit.”
Prozatím se nepředpokládá, že by příval uprchlíků měl polevit. Dobrovolníci jsou však odhodláni pomáhat až do konce.
---
Zprávy krátké, 17. 3. 2022, 1
Více než 2,2 miliardy korun - tuto částku Moravskoslezský kraj rozdělí poskytovatelům sociálních služeb. Rozhodli o tom zastupitelé na středečním jednání, i přesto, že kraj kvůli rozpočtovému provizoriu zatím neví, kolik peněz letos od státu pro sociální služby dostane.
Ostravská univerzita ocenila premiéra Petra Fialu cenou za zásluhy o svobodu a demokracii. Oceněn byl pár hodin po návratu ze setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Podle rektora Laty má cesta nezpochybnitelně pozitivní efekt a symbolický význam.
---
Následující zprávou jistě potěšíme všechny obyvatele MS kraje. Kvalita ovzduší se zlepšuje. Jedním z hlavním faktorů je podle radních výměna starých kotlů za nové ekologické, kterou stát dotuje a také tlak kraje na firmy, které znečišťují ovzduší.
Plocha v MS kraji, kde byl překročen imisní limit pro kvalitu ovzduší se meziročně zmenšila. Metodika porovnává roky 2019 a 2020. Imisní limit prachu byl překročen pouze na dvou měřících stanicích a to v Ostravě-Radvanicích a ve Věřňovicích. Ubylo i karcinogenního benzoapyrenu, který je například ve výfukových plynech.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Jsem rád, že dýcháme zas o trochu lepší vzduch, že rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je menší. Je znát, že práce Moravskoslezského kraje a krajského úřadu, ať už jde o skvěle rozjeté kotlíkové dotace na podporu výměny lokálních topenišť nebo o tlak na ekologizaci provozů, nese výsledky.”
MS kraj chystá 4. kolo kotlíkových dotacích, které odborníci považují za velmi podstatnou složku pro zlepšování ovzduší. Radní požádali stát o asi 700 milionů korun. Předběžně už projevilo zájem 5 a půl tisíce lidí. V kraji je přibližně asi 25 tisíc starých kotlů, které už od září budou nezákonné.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: „Ostré žádosti o kotlíkové dotace bude krajský úřad přijímat pravděpodobně od 1. července. Pokud si ministerstvo pospíší a peníze, o které jsme požádali, dostaneme rychleji, budeme žádosti přijímat už koncem jara."
Kraj také průběžně přezkoumává integrovaná povolení podniků a prověřuje, zda využívají nejmodernější dostupnou techniku, popřípadě jim zpřísňuje emisní limity. Připravují se i dobrovolné dohody s velkými znečišťovateli o dalších opatřeních ke zlepšení životního prostředí.
---
Zprávy krátké, 17. 3. 2022, 2
Havířov se rozhodl spolupracovat s trenéry sportovních klubů, kteří od března vedou na školách hodiny tělesné výchovy. Děti se tak během roku zábavnou formou seznámí s různými sporty a zlepší si pohybovou
průpravu.
Patrik Gabryš, lektor parkuru: “Já jsem rád, že Havířov do toho šlápl. Řekněme si to na rovinu, ty děti mají v tomto věku dvě hodiny tělocviku týdně. Dlouho tady ministerstvo lavíruje, že přidá, ale tohle je možná ještě lepší cesta, jak ten tělocvik v tom věku, kdy se ta pohybová gramotnost tvoří, zpestřit a nechat je projít různými sporty."
---
Mezi desítkami krytů, které by v Moravskoslezském kraji mohly v případě nutnosti sloužit k evakuaci obyvatelstva, jsou i podzemní kryty, které byly ještě před časem utajované. V 60. letech minulého století si je nechali vybudovat tehdejší pohlaváři KSČ.
Zatímco mnohé kryty byly budovány v obytných domech, firemních areálech nebo na šachtách právě pro ukrytí řadového obyvatelstva, několik jich bylo vystavěno v režimu utajení a dlouhé roky je hlídala armáda. Jeden takový kryt je v Chotěbuzi na Karvinsku. Sloužit měl jako velitelské stanoviště pro vedení OV KSČ v Karviné. Vedle filtrů vzduchu, zásoby vody nebo zdroje elektřiny nechyběly ani prostředky potřebné k politickému a možná i vojenskému řízení okresu.
Mnohem větší kryt mělo v době studené války také krajské vedení strany. V 60. letech si ho nechalo vybudovat v Bílovci.
Jiří Klos, HZS MSK, vedoucí pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení: "Z hlediska té dispozice je nevhodný pro ukryti obyvatelstva. Sloužil prostě jako záložní velitelské stanoviště a nikdy nebyl použit pro veřejnost, pro ukryti obyvatelstva. V době realizace musel vyhovět nějakým technickým normám, které byly tehdy a samozřejmě ty stavební konstrukce a to zařízení odpovídá tomu účelu využití. To znamená, že ta stavba měla odolat účinku zbraní hromadného ničení. Samozřejmě byl to utajovaný objekt, protože sloužil jako velitelské stanoviště, takže samozřejmě i z pohledu z té dokumentace a veškerých technických náležitostí v podstatě nejsou k dispozici ty materiály."
Oba dříve utajované kryty mají nyní ve správě hasiči.
Martin Türke, HZS MSK, velitel stanice Bílovec: "Ten objekt používá hasičský záchranný sbor v současné době k výcviku pro složky integrovaného záchranného systému, pro jednotky sboru dobrovolných hasičů, pro policii. Dispozičně to, co je za mnou, je hasičská stanice, která vznikla přestavbou skladu, který byl součástí celého komplexu. Ten se skládá ze dvou budov a z té podzemní části. Ta podzemní část je opravdu rozsáhlý bunkr, který je technologicky rozdělen na takzvanou čistou část, kde mohli přebývat a velet. A pak je ta technologická část, která se skládá z technologií vytápění, vodního hospodářství, odpadového hospodářství, je tam vlastně zdroj elektrické energie a tak podobně."
Přestože by mnohé kryty mohly v případě potřeby skutečně posloužit k ochraně obyvatelstva, kryty v Chotěbuzi a Bílovci k tomuto účelu určeny nejsou.
---
Zprávy krátké, 17. 3. 2022, 3
Kraj chystá v našem regionu další stání pro karavany. Podpoří rozšíření sítě takzvaných stellplatzů. Nová karavanová místa by měla přibýt v Tošovicích, u Těrlické přehrady, hotelu Vitality ve Vendryni nebo na předměstí Opavy.
Ostravský dopravní podnik avizuje víkendovou výluku. Od pátku do neděle bude probíhat výměna kolejí v zastávce Ferona a údržba tramvajové trati v úseku zastávek Poruba,Vřesinská - Budišovice,Zátiší. V úsecích bude zavedena náhradní autobusová doprava.
---
Budova polyfunkčního komunitního centra Slezské diakonie v Karviné má za sebou náročnou rekonstrukci. Peníze na modernizaci získala z Evropské unie, částečně na opravu finančně přispěl i Moravskoslezský kraj. Změnou prošla nejen její vnější část, ale zbrusu nové je i vnitřní vybavení.
Kompletní modernizace budovy polyfunkčního komunitního centra Slezské diakonie v Karviné-Ráji probíhala devět měsíců. Objekt si už rekonstrukci zasloužil, do budovy zatékalo, okna netěsnila, omítka opadávala a celkové prostory a vybavení byly už dávno zastaralé.
Iveta Kuczerová, vedoucí střediska: "Myslím, že jsme to stihli za velmi rychlou dobu, udělala se kompletní rekonstrukce budovy od střechy, fasády, oken, elektroinstalace i vybavení."
Zuzana Filipková, ředitelka Slezské Diakonie: "My jsme měli opravdu velkou radost, když jsme dostali finance z EU a MSK, abychom mohli tu budovu kompletně zrekonstruovat."
Slavnostního otevření centra se zúčastnilo mnoho významných hostů, kteří si nové prostory prohlédli.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MSK: "Povedl se obrovský projekt. Povedly se peníze z Evropy, na které kraj přidal malým dílem na to, aby se dokončila střecha a vytvořilo se prostředí pro volnočasovou a pro práci Slezské diakonie právě v Karviné."
Budovu, stejně jako dříve, bude využívat několik služeb najednou.
---
