V Moravskoslezském kraji startuje očkovací kampaň. Její slogan si hraje se slovy PRO a PROTI, které v tomto případě znamená jsem PROočkovaný a mám PROTilátky. Propagátorem očkování je například mořeplavec Richard Konkolski.
Spojil jsem PRO a PROTI, jsem PROočkovaný, mám PROTIlátky. To je slogan kampaně na podporu očkování v Moravskoslezském kraji, která nyní startuje. Cílem je samozřejmě podpořit zájem o očkování a vysvětlit lidem důvody, proč je tak důležité.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „S partnery kampaně jsme v úzkém kontaktu a intenzivně komunikujeme už od začátku pandemie. Boj proti koronaviru musí být systematický a jasně cílený, proto jsme spojili síly. Jsme ve fázi, kdy je naší hlavní zbraní vakcinace. Naše kampaň má podpořit zájem o očkování všech věkových skupin. Věřím, že lidé, kteří se zatím nerozhodli a zvažují všechna pro i proti, se nakonec i díky naší iniciativě rozhodnou očkováním chránit sebe i své okolí."
Kampaň upozorňuje na pozitiva vakcinace, ale neslibuje zázraky. Ukazuje, že klady očkování výrazně převažují nad nevýhodami.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: „Abychom získali kolektivní imunitu, musí mít protilátky více než 70 procent populace. Už z historie víme, že nejbezpečnějším způsobem, jak protilátky dlouhodobě získat, je očkování. Vakcinace pomáhá v boji se smrtelnými infekčními nemocemi již od konce 18. století. Nejdříve to byla inokulace proti pravým neštovicím, následovaly vakcíny proti choleře, moru, tyfu, vzteklině, tuberkulóze nebo třeba černému kašli, přenosné dětské obrně či spalničkám. Zodpovědní cestovatelé jen málokdy vyrazí na delší cesty bez očkování proti virové hepatitidě A nebo břišnímu tyfu. No a vakcínami tohoto století pro celý svět jsou ty proti koronaviru. Právě ony nám mohou pomoci vrátit se k normálnímu životu."
Tvářemi kampaně jsou známé osobnosti našeho kraje, ale také třeba zdravotnický záchranář Petr Jaššo.
Petr Jaššo, ZZS MS kraje: "Chtěli jsme ukázat, že i prvky kritické infrastruktury, jako jsou hasiči, policisté nebo záchranáři, se nebojí očkovat a chceme pomoci ke zvládnutí situace."
Richard Konkolski, mořeplavec: "Jsem plně přesvědčen, že to očkování zabere a pomůže k ochran celé naší společnosti."
Jan Fišar, herec NDM: "Očkovat, očkovat, očkovat."
Celá kampaň vyjde na milion korun a o náklady se rovným dílem podělí Moravskoslezský kraj a zdravotní pojišťovna RBP.
---
Nový Jičín ve druhém kole nabídkového řízení prodával zbývající parcely v lokalitě Za Školou v Žilině. Tyto pozemky pro výstavbu rodinných domů nabídl formou elektronické aukce. Zájem o ně byl, prodat se nepodařilo pouze dvě stavební místa.
První kolo veřejné soutěže, ve které město Nový Jičín v lokalitě Za školou v Žilině nabídlo k prodeji celkem 23 pozemků, proběhlo počátkem února. Tehdy našlo své budoucí vlastníky 14 parcel. Zbývajících devět pozemků teď radnice nabídla v elektronické aukci.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Výhodou této soutěže je, že zájemci o tyto pozemky se mohli aktivně účastnit pohodlí svého domova a také vysoká transparentnost.”
Vyhlašovací cena byla jako v prvním kole 1 650 korun za metr čtvereční bez daně. V e-aukci se prodalo sedm pozemků, bez stavitele zůstávají dva, jeden o výměře zhruba 1200 metrů čtverečních - a největší parcela položená více ve svahu.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “To je pozemek, který má výměru téměř dva tisíce metrů čtverečních. Je to místo na kraji lokality, důvodem bude pravděpodobně právě jeho velikost. vychází na téměř čtyři miliony korun.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “U toho velkého pozemku rozhodne rada, potažmo zastupitelstvo. Jsou dvě možnosti, jít mimo znalecký posudek, tedy snížit cenu, nebo se tento pozemek může rozdělit. To ale musíme zjistit, zda je to technicky možné.”
Prodej pozemků v červnu schválí zastupitelstvo. Město teď ještě musí dokončit zasíťování celé lokality, vybudování komunikací, chodníků, osvětlení a inženýrských sítí má být hotovo do konce roku.
---
V Ostravě byla dokončena výstavba centra uměleckých terapií Skořápka a nic tedy nebrání tomu, aby mohl být zahájen unikátní projekt určený především pro mentálně postižené. Zařízení bude sloužit k jejich mimoškolní výchově uměleckého zaměření. Budou třeba malovat, tančit nebo hrát na hudební nástroje.
Mariánské Hory v Ostravě se staly místem, kde od nového školního roku začne fungovat unikátní projekt zaměřený na výchovu, vzdělávání a integraci mentálně postižených. Přestavbou bývalé mateřské školy totiž vzniklo Městské centrum uměleckých terapií Skořápka. Zařízení je ojedinělé v celé naší zemi.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Centrum vzniklo rekonstrukcí dvoupodlažního objektu bývalé mateřské školy v ulici U Dvoru. Nově je v něm zázemí pro různé tvůrčí činnosti od hudebních a výtvarných oborů až po rukodělné disciplíny. Za cennou považuji přeměnu už nevyužívaného školského zařízení v takto multifunkční areál. Ačkoli projekt, se kterým jsme pracovali, se připravoval řadu let a návrh byl poplatný době, povedlo se nám při stavbě provést ještě dílčí úpravy fasády, které se, věřím, pozitivně promítly do finálního vzhledu objektu."
Ve Skořápce je keramická dílna s vypalovací pecí a hrnčířským kruhem, zvukotěsná místnost pro bicí nástroje, muzikoterapii a rytmickou terapii, učebny pro múzické, výtvarné a rukodělné disciplíny a k dispozici je i zrcadlový sál. Klienti se ale také mohou učit vařit ve cvičné kuchyni.
Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a Múzické školy Ostrava: „Nesmírně se těšíme na první zvonění, které odstartuje na území města Ostravy novou etapu unikátního integračního, uměleckého, terapeutického a sociálního programu a společného hledání a nalézání cesty ke štěstí s těmi, kteří touží žít a růst, avšak potřebují k tomu naši pomoc a kus naší práce. Slavnostní otevření Skořápky chystáme ještě před prázdninami na 18. června."
Od září bude ve Skořápce fungovat také dopolední estetická školička. Zájemci o tento projekt se již nyní mohou hlásit prostřednictvím webu školy www.lko.cz. Služby Skořápky by mohlo využívat až 500 dětí. Přestavba stála 23 milionů korun.
Lidová konzervatoř a Múzická škola Ostrava je příspěvková organizace města, která dosud měla dohromady přes tisíc žáků. Z pěti set žáků múzické školy byly dvě třetiny s postižením. Konzervatoř sídlí ve dvou budovách v Přívoze. Múzická škola má budovu v Mariánských Horách. Vedle uměleckých oborů nabízí také obory terapeutické, které jsou cíleny k účinné pomoci při léčbě zdravotního postižení a ke zmírnění případného defektu.
---
Havířov se rozhodl investovat do oprav domů, které slouží podnikatelům. Výměnu oken vítají i v tom největším ve městě na ulici Palackého. Nájemníci si od toho slibují, že se jim sníží i náklady za teplo.
Havířov investoval v posledních letech zejména do obytných domů a sanací. Nyní došla řada také na podnikatelské objekty.
Paní Renata Poláčková má už dvacet let šicí dílnu o rozloze 350 metrů čtverečních v podnikatelském domě na ulici Palackého. Prostory firmě vyhovují. S podmínkami pro práci to ale bylo horší.
Renata Poláčková, majitelka šicí dílny: "V zimě se tady nedá vydržet, já mám peřovou bundu, abych tady mohla vůbec pracovat, protože v odpoledních hodinách je tady příšerná zima. V létě je tady takové horko, že se tady nedá vydržet. To, že se konečně po dvaceti letech vymění okna, vítám tedy velmi."
Předpokládáte, že se vám to projeví i na účtu, to znamená, že ušetříte za teplo?
Renata Poláčková, majitelka šicí dílny: “Určitě ano, protože letošní zimu jsem protopila na elektřině o osm tisíc více."
Simona Součková, mluvčí MRA Havířov: "Jedná se o největší objekt v Havířově, který má rozlohu zhruba 3000 metrů čtverečních, sídlí zde desítky firem. Mění se tady okna, ta okna jsou komfortnější pro užívání, protože mají jiný tvar než ta původní, s tím, že jsou šestikomorová a jedná se o trojskla."
Opravy budou stát přes jedenáct milionů korun, současně město investuje i do dalších komerčních objektů.
---
Bednář, dráteník nebo třeba hrnčíř. To je jen malý výčet zajímavých řemesel, která se v minulosti vyskytovala ve starém Frýdku, Místku a okolí. Muzeum Beskyd s rozvolněním otevřelo výstavu, která představuje všechna stará řemesla i některé výrobky vážených řemeslníků.
Ve Frýdku-Místku a jeho okolí bývalo v minulosti velké množství významných řemeslníků. Jejich obory i některé zajímavé výtvory mohou opět díky rozvolnění vidět na vlastní oči návštěvníci Muzea Beskyd na frýdeckém zámku.
Marek Weissbrod, autor a komisař výstavy: "K některým řemeslům máme těch informací hodně, je to obsáhlejší, ale u některých jsou jenom takové letmé zmínky. Třeba o tom, že byli v Místku nožíři v 16. století, což potom už nebývalo."
Výstava je rozdělena podle materiálů, kterým se řemeslníci zabývali a pokud to jenom šlo, snažili se v muzeu představit i konkrétního řemeslníka a jeho i několik stovek let staré výtvory.
Marek Weissbrod, autor a komisař výstavy: "Máme tady řemesla, která zpracovávají kov, jako byli právě nožíři, kováři, podkováři a podobně. Máme tady dřevozpracující řemesla. Mezi taková nejzajímavější patří bednáři, jejichž dílnu tady máme bohatě zastoupenou. Pro naše město jsou právě nejtypičtější textilní řemesla, mezi která patří pláteníci, kteří tady byli velice početně zastoupení."
Většina exponátů pochází ze sbírek Muzea Beskyd a některé jsou zapůjčeny ze soukromých sbírek.
Marek Weissbrod, autor a komisař výstavy: "Mezi nejstarší exponáty a nejzajímavější patří cechovní truhla, která je z roku 1669 a má i takovou zajímavost, kterou je tajná schránka, která se tam dá otevřít."
Karolina Bobková, Muzeum Beskyd: "U nás se otevřelo v úterý 11. května. Máme samozřejmě nějaká protiepidemická opatření a máme snížený provoz, sníženou kapacitu prohlídek a samozřejmě expozice zámecký okruh nefunguje, protože podle vládních nařízení jsou skupinové prohlídky zakázány."
Na výstavách může být jednorázově 16 lidí a v expozici Beskydy, příroda a lidé až 25 návštěvníků.
Karolina Bobková, Muzeum Beskyd: "Ta opatření zůstávají stejná jako byla v prosinci. Je to jeden návštěvník na 15 metrů čtverečních, takže my jsme s tím počítali a jsme rádi, že vůbec alespoň nějací návštěvníci mohou přijít."
Aktuálně v muzeu probíhají dvě výstavy a už se chystá i program na léto.
Karolina Bobková, Muzeum Beskyd: "Návštěvníci si mohou prohlédnout oblíbenou expozici Beskydy, příroda a lidé, ke které jsme nově vydali také dětského průvodce, knižní publikaci a na léto chystáme také spoustu výstav. Je to výstava Dakar - Proč? Protože Karel Loprais. Tato výstava naláká spousty příznivců tohoto automobilového rally, chystáme také výstavu pro děti Fenomén Igráček. No a protože děti byly ochuzeny o školní docházku, tak se mohou těšit na výstavu Návrat do škol.
Výstava starých řemesel bude tady v prostorách frýdeckého zámku k vidění až do 6. června.
---
V Moravskoslezském kraji startuje očkovací kampaň. Její slogan si hraje se slovy PRO a PROTI, které v tomto případě znamená jsem PROočkovaný a mám PROTilátky. Propagátorem očkování je například mořeplavec Richard Konkolski.
Spojil jsem PRO a PROTI, jsem PROočkovaný, mám PROTIlátky. To je slogan kampaně na podporu očkování v Moravskoslezském kraji, která nyní startuje. Cílem je samozřejmě podpořit zájem o očkování a vysvětlit lidem důvody, proč je tak důležité.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „S partnery kampaně jsme v úzkém kontaktu a intenzivně komunikujeme už od začátku pandemie. Boj proti koronaviru musí být systematický a jasně cílený, proto jsme spojili síly. Jsme ve fázi, kdy je naší hlavní zbraní vakcinace. Naše kampaň má podpořit zájem o očkování všech věkových skupin. Věřím, že lidé, kteří se zatím nerozhodli a zvažují všechna pro i proti, se nakonec i díky naší iniciativě rozhodnou očkováním chránit sebe i své okolí."
Kampaň upozorňuje na pozitiva vakcinace, ale neslibuje zázraky. Ukazuje, že klady očkování výrazně převažují nad nevýhodami.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: „Abychom získali kolektivní imunitu, musí mít protilátky více než 70 procent populace. Už z historie víme, že nejbezpečnějším způsobem, jak protilátky dlouhodobě získat, je očkování. Vakcinace pomáhá v boji se smrtelnými infekčními nemocemi již od konce 18. století. Nejdříve to byla inokulace proti pravým neštovicím, následovaly vakcíny proti choleře, moru, tyfu, vzteklině, tuberkulóze nebo třeba černému kašli, přenosné dětské obrně či spalničkám. Zodpovědní cestovatelé jen málokdy vyrazí na delší cesty bez očkování proti virové hepatitidě A nebo břišnímu tyfu. No a vakcínami tohoto století pro celý svět jsou ty proti koronaviru. Právě ony nám mohou pomoci vrátit se k normálnímu životu."
Tvářemi kampaně jsou známé osobnosti našeho kraje, ale také třeba zdravotnický záchranář Petr Jaššo.
Petr Jaššo, ZZS MS kraje: "Chtěli jsme ukázat, že i prvky kritické infrastruktury, jako jsou hasiči, policisté nebo záchranáři, se nebojí očkovat a chceme pomoci ke zvládnutí situace."
Richard Konkolski, mořeplavec: "Jsem plně přesvědčen, že to očkování zabere a pomůže k ochran celé naší společnosti."
Jan Fišar, herec NDM: "Očkovat, očkovat, očkovat."
Celá kampaň vyjde na milion korun a o náklady se rovným dílem podělí Moravskoslezský kraj a zdravotní pojišťovna RBP.
---
Nový Jičín ve druhém kole nabídkového řízení prodával zbývající parcely v lokalitě Za Školou v Žilině. Tyto pozemky pro výstavbu rodinných domů nabídl formou elektronické aukce. Zájem o ně byl, prodat se nepodařilo pouze dvě stavební místa.
První kolo veřejné soutěže, ve které město Nový Jičín v lokalitě Za školou v Žilině nabídlo k prodeji celkem 23 pozemků, proběhlo počátkem února. Tehdy našlo své budoucí vlastníky 14 parcel. Zbývajících devět pozemků teď radnice nabídla v elektronické aukci.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Výhodou této soutěže je, že zájemci o tyto pozemky se mohli aktivně účastnit pohodlí svého domova a také vysoká transparentnost.”
Vyhlašovací cena byla jako v prvním kole 1 650 korun za metr čtvereční bez daně. V e-aukci se prodalo sedm pozemků, bez stavitele zůstávají dva, jeden o výměře zhruba 1200 metrů čtverečních - a největší parcela položená více ve svahu.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “To je pozemek, který má výměru téměř dva tisíce metrů čtverečních. Je to místo na kraji lokality, důvodem bude pravděpodobně právě jeho velikost. vychází na téměř čtyři miliony korun.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “U toho velkého pozemku rozhodne rada, potažmo zastupitelstvo. Jsou dvě možnosti, jít mimo znalecký posudek, tedy snížit cenu, nebo se tento pozemek může rozdělit. To ale musíme zjistit, zda je to technicky možné.”
Prodej pozemků v červnu schválí zastupitelstvo. Město teď ještě musí dokončit zasíťování celé lokality, vybudování komunikací, chodníků, osvětlení a inženýrských sítí má být hotovo do konce roku.
---
V Ostravě byla dokončena výstavba centra uměleckých terapií Skořápka a nic tedy nebrání tomu, aby mohl být zahájen unikátní projekt určený především pro mentálně postižené. Zařízení bude sloužit k jejich mimoškolní výchově uměleckého zaměření. Budou třeba malovat, tančit nebo hrát na hudební nástroje.
Mariánské Hory v Ostravě se staly místem, kde od nového školního roku začne fungovat unikátní projekt zaměřený na výchovu, vzdělávání a integraci mentálně postižených. Přestavbou bývalé mateřské školy totiž vzniklo Městské centrum uměleckých terapií Skořápka. Zařízení je ojedinělé v celé naší zemi.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Centrum vzniklo rekonstrukcí dvoupodlažního objektu bývalé mateřské školy v ulici U Dvoru. Nově je v něm zázemí pro různé tvůrčí činnosti od hudebních a výtvarných oborů až po rukodělné disciplíny. Za cennou považuji přeměnu už nevyužívaného školského zařízení v takto multifunkční areál. Ačkoli projekt, se kterým jsme pracovali, se připravoval řadu let a návrh byl poplatný době, povedlo se nám při stavbě provést ještě dílčí úpravy fasády, které se, věřím, pozitivně promítly do finálního vzhledu objektu."
Ve Skořápce je keramická dílna s vypalovací pecí a hrnčířským kruhem, zvukotěsná místnost pro bicí nástroje, muzikoterapii a rytmickou terapii, učebny pro múzické, výtvarné a rukodělné disciplíny a k dispozici je i zrcadlový sál. Klienti se ale také mohou učit vařit ve cvičné kuchyni.
Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a Múzické školy Ostrava: „Nesmírně se těšíme na první zvonění, které odstartuje na území města Ostravy novou etapu unikátního integračního, uměleckého, terapeutického a sociálního programu a společného hledání a nalézání cesty ke štěstí s těmi, kteří touží žít a růst, avšak potřebují k tomu naši pomoc a kus naší práce. Slavnostní otevření Skořápky chystáme ještě před prázdninami na 18. června."
Od září bude ve Skořápce fungovat také dopolední estetická školička. Zájemci o tento projekt se již nyní mohou hlásit prostřednictvím webu školy www.lko.cz. Služby Skořápky by mohlo využívat až 500 dětí. Přestavba stála 23 milionů korun.
Lidová konzervatoř a Múzická škola Ostrava je příspěvková organizace města, která dosud měla dohromady přes tisíc žáků. Z pěti set žáků múzické školy byly dvě třetiny s postižením. Konzervatoř sídlí ve dvou budovách v Přívoze. Múzická škola má budovu v Mariánských Horách. Vedle uměleckých oborů nabízí také obory terapeutické, které jsou cíleny k účinné pomoci při léčbě zdravotního postižení a ke zmírnění případného defektu.
---
Havířov se rozhodl investovat do oprav domů, které slouží podnikatelům. Výměnu oken vítají i v tom největším ve městě na ulici Palackého. Nájemníci si od toho slibují, že se jim sníží i náklady za teplo.
Havířov investoval v posledních letech zejména do obytných domů a sanací. Nyní došla řada také na podnikatelské objekty.
Paní Renata Poláčková má už dvacet let šicí dílnu o rozloze 350 metrů čtverečních v podnikatelském domě na ulici Palackého. Prostory firmě vyhovují. S podmínkami pro práci to ale bylo horší.
Renata Poláčková, majitelka šicí dílny: "V zimě se tady nedá vydržet, já mám peřovou bundu, abych tady mohla vůbec pracovat, protože v odpoledních hodinách je tady příšerná zima. V létě je tady takové horko, že se tady nedá vydržet. To, že se konečně po dvaceti letech vymění okna, vítám tedy velmi."
Předpokládáte, že se vám to projeví i na účtu, to znamená, že ušetříte za teplo?
Renata Poláčková, majitelka šicí dílny: “Určitě ano, protože letošní zimu jsem protopila na elektřině o osm tisíc více."
Simona Součková, mluvčí MRA Havířov: "Jedná se o největší objekt v Havířově, který má rozlohu zhruba 3000 metrů čtverečních, sídlí zde desítky firem. Mění se tady okna, ta okna jsou komfortnější pro užívání, protože mají jiný tvar než ta původní, s tím, že jsou šestikomorová a jedná se o trojskla."
Opravy budou stát přes jedenáct milionů korun, současně město investuje i do dalších komerčních objektů.
---
Bednář, dráteník nebo třeba hrnčíř. To je jen malý výčet zajímavých řemesel, která se v minulosti vyskytovala ve starém Frýdku, Místku a okolí. Muzeum Beskyd s rozvolněním otevřelo výstavu, která představuje všechna stará řemesla i některé výrobky vážených řemeslníků.
Ve Frýdku-Místku a jeho okolí bývalo v minulosti velké množství významných řemeslníků. Jejich obory i některé zajímavé výtvory mohou opět díky rozvolnění vidět na vlastní oči návštěvníci Muzea Beskyd na frýdeckém zámku.
Marek Weissbrod, autor a komisař výstavy: "K některým řemeslům máme těch informací hodně, je to obsáhlejší, ale u některých jsou jenom takové letmé zmínky. Třeba o tom, že byli v Místku nožíři v 16. století, což potom už nebývalo."
Výstava je rozdělena podle materiálů, kterým se řemeslníci zabývali a pokud to jenom šlo, snažili se v muzeu představit i konkrétního řemeslníka a jeho i několik stovek let staré výtvory.
Marek Weissbrod, autor a komisař výstavy: "Máme tady řemesla, která zpracovávají kov, jako byli právě nožíři, kováři, podkováři a podobně. Máme tady dřevozpracující řemesla. Mezi taková nejzajímavější patří bednáři, jejichž dílnu tady máme bohatě zastoupenou. Pro naše město jsou právě nejtypičtější textilní řemesla, mezi která patří pláteníci, kteří tady byli velice početně zastoupení."
Většina exponátů pochází ze sbírek Muzea Beskyd a některé jsou zapůjčeny ze soukromých sbírek.
Marek Weissbrod, autor a komisař výstavy: "Mezi nejstarší exponáty a nejzajímavější patří cechovní truhla, která je z roku 1669 a má i takovou zajímavost, kterou je tajná schránka, která se tam dá otevřít."
Karolina Bobková, Muzeum Beskyd: "U nás se otevřelo v úterý 11. května. Máme samozřejmě nějaká protiepidemická opatření a máme snížený provoz, sníženou kapacitu prohlídek a samozřejmě expozice zámecký okruh nefunguje, protože podle vládních nařízení jsou skupinové prohlídky zakázány."
Na výstavách může být jednorázově 16 lidí a v expozici Beskydy, příroda a lidé až 25 návštěvníků.
Karolina Bobková, Muzeum Beskyd: "Ta opatření zůstávají stejná jako byla v prosinci. Je to jeden návštěvník na 15 metrů čtverečních, takže my jsme s tím počítali a jsme rádi, že vůbec alespoň nějací návštěvníci mohou přijít."
Aktuálně v muzeu probíhají dvě výstavy a už se chystá i program na léto.
Karolina Bobková, Muzeum Beskyd: "Návštěvníci si mohou prohlédnout oblíbenou expozici Beskydy, příroda a lidé, ke které jsme nově vydali také dětského průvodce, knižní publikaci a na léto chystáme také spoustu výstav. Je to výstava Dakar - Proč? Protože Karel Loprais. Tato výstava naláká spousty příznivců tohoto automobilového rally, chystáme také výstavu pro děti Fenomén Igráček. No a protože děti byly ochuzeny o školní docházku, tak se mohou těšit na výstavu Návrat do škol.
Výstava starých řemesel bude tady v prostorách frýdeckého zámku k vidění až do 6. června.
---
