Zemřel první redaktor TV POLAR František Dýmal

Dnes pro vás máme smutnou zprávu. Ve věku 57 let zemřel František Dýmal, který patřil k hlavním tvářím zpravodajství TV Nova od jejího vzniku v roce 1994. Byl také prvním redaktorem a moderátorem TV Polar a díky svým kriminálním reportážím si vysloužil přezdívku Krvavý Franta.

Pokud patříte mezi naše věrné diváky a nebo si pamatujete na první roky vysílání TV NOVA, jistě si vzpomenete i na Františka Dýmala. Krvavý Franta se proslavil hlavně tím, že mu neunikl žádný zločin. Měl známosti v podsvětí, mezi policisty i politiky.

František Dýmal, reportáž: "Víno obsahující toluen a metylalkohol se může nacházet v kterékoliv z těchto lahví."

Při povodních v roce 97 neváhal riskovat život a s Karlem Lopraisem objížděli zatopené oblasti. Jeho reportáže často Televizní noviny na Nově otevíraly.

František Dýmal, reportáž: "Projíždíme Tatrou Karla Lopraise zatopeným Bohumínem. Obyvatelé nadále zůstávají odříznutí od okolního světa."

František Dýmal byl ale také zároveň prvním redaktorem a moderátorem TV Polar, která vznikla v roce 1994, tedy ve stejném roce jako TV NOVA.

František Dýmal, reportáž: "Hezké odpoledne při sledování prvního regionálního vysílání z ostravského televizního studia." 

Jaroslav Korytář, jednatel TV Polar: "František Dýmal byl vlastně prvním redaktorem naší TV Polar. Když začala Nova v únoru 1994 vysílat a Vladimír Železný dospěl k závěru, že chce být obklopen planetami kolem Novy a spolupracoval s regionálními studii, mezi která jsme patřili, tak František se stal postupem času vlajkovou lodí."  

František Dýmal zemřel po dlouhé těžké nemoci 16. září. Poslední rozloučení se uskuteční ve Studénce v úzkém kruhu nejbližší rodiny.

---

Opavský kongres 1820: setkání politické smetánky

Před 200 lety se do Opavy sjeli evropští monarchové a diplomaté na Kongres Svaté aliance. Ten měl dát odpověď na otázku, jak dál postupovat proti šířícím se myšlenkám francouzské revoluce na starém kontinentě. Tyto události budou připomínat v nadcházejících týdnech ve slezské metropoli nejrůznější akce. Tou první je výstava ve Slezském divadle.

Slezské divadlo na podzim roku 1820 bezpochyby navštívili všichni významní vládci a diplomaté Evropy. Během víc jak dvou měsíčního trvání Opavského kongresu to pro ně bylo jedno z mála společenských rozptýlení. Proto připomínka dvou stého výročí této události začíná právě zde.

Ondřej Haničák, autor výstavy, Slezské zemské muzeum:   „Opava byla vybrána ze strategických důvodů.Všichni 3 klíčoví hráči (panovníci), to měli relativně stejně daleko.  A také Opava byla malé město, které bylo vojensky i policejně dobře střežitelné.“

Jen málo kdo ví, že se do Opavy sjeli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský korunní princ Vilém IV. a také další významná evropská politická smetánka, aby se pod taktovkou rakouského kancléře Metternicha dohodli, jak zarazit ideje francouzské revoluce volnost, rovnost, bratrství, které ohrožovaly vlády monarchů v Evropě.

Jana Foltysová, organizátorka akce, Magistrát Opava:  „Výsledkem bylo rozhodnutí o potlačení demokratických svobod. Tak možná ani proto se dříve  tolik nepřipomínalo toto výročí.“

Ve slezské metropoli rokovali asi dva měsíce. Pro zdejší, tehdy asi deseti tisícové město, to byla velká událost i byznys. Ovšem z hlediska politického spíš krok zpět.

Ondřej Haničák, autor výstavy, Slezské zemské muzeum: " Z hlediska globálního historického vývoje byly kongresy Svaté aliance spíš brzdnými silami pokroku."

Souběžně s touto výstavou najdou lidé v centru města označené budovy, které v době Opavského kongresu hostily jeho účastníky, nebo zde probíhala významná jednání . Např. Blücherův palác či budova Slezské univerzity na Masarykově třídě.

Akce upomínající na Opavský kongres budou probíhat až do poloviny listopadu. Chystá se ještě další výstava, která shrne průběh diplomatických jednání, dopřát si můžete také ochutnávku kongresového menu nebo také odbornou publikaci.

OPAVSKÝ KONGERES 1820

Evropská politika vs. opavská kultura a každodennost 13.9. - 2.12. 2020 Slezské divadlo

Místa paměti 14.9. - 30.11. 2020 centrum města

Ochutnávka menu 10.10. 2020 Zámek Raduň

Křižovatka evropské diplomacie 21.10. - 14.3. 202 Obecní dům

Opava v r. 1820 24.10. 2020 Kostel sv. Václava

---

Složky IZS byly oceněny za zásah při požáru v Bohumíně

Jistě ještě máte v živé paměti tragický požár v Bohumíně, při kterém zahynulo 11 lidí. Zásah složek IZS byl velmi náročný a i díky jejich profesionalitě nedošlo k ještě horším následkům. Hasiči, zdravotníci a policisté si za svou dobrou práci vysloužili poděkování od svých velitelů i hejtmana našeho kraje.

8. srpna začal v 11. patře panelového domu v Bohumíně hořet jeden z bytů. Oheň se šířil tak rychle, že i když dělaly všechny složky IZS co mohly, zahynulo celkem 11 lidí. Na místě zasahovalo mnoho desítek záchranářů, pro které byl zásah velmi náročný fyzicky i psychicky. Ve čtvrtek si proto pozval hejtman Ivo Vondrák zástupce všech složek, aby jim společně s jejich veliteli poděkoval.

Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Já vám strašně moc děkuji za to, jak jste se k té situaci postavili. Byla to obrovská tragédie, ale podle mého názoru jste udělali maximum a to maximum bylo projevem vaší profesionality."  

Na dno si samozřejmě sáhli hlavně hasiči, kteří po vypnutí proudu museli do 1. patra běhat. Z ohně se navíc šířil nesnesitelný žár. 

Vladimír Vlček, ředitel HZS MS kraje: "Děkuji, děkuji hasičům profesionálním i dobrovolným, policistům, strážníkům, zdravotníkům, prostě všem, kteří se na zásahu podíleli." 

Poděkování si ale samozřejmě zaslouží všichni, včetně bohumínských strážníků, kteří přímo na místě dopadli pachatele. 

Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Jsem přesvědčený, že jsme obstáli a obstojíme i příště."

Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: "Já jsem mnoho let hrdý na to, že pracuji tady v tom kraji, protože tak, jak funguje IZS tady, nefunguje nikde a je to o vztazích mezi lidmi." 

Žhář, který oheň zapálil, je za mřížemi a čeká ho soud a pravděpodobně doživotní trest.

---

Adaptační kurz SPŠ – OA Bruntál v Karlově pod Pradědem

Nástup do prvních ročníků škol nebývá jednoduchý. Je to velká změna přístupu učitelů, prostředí i systému výuky. A neplatí to jen pro prvňáčky z mateřských škol. Adaptovat na nové prostředí se vyplatí i budoucím studentům. Příkladem jdou Střední průmyslové škole a obchodní akademii v Bruntále.

Adaptační kurzy jsou stále důležitější a stávají se součástí výuky. Studenti bruntálské průmyslovky a obchodní akademie jsou žáci z celé Moravy. Ty často čeká také nové bydlení.

Jan Meca, ředitel SPŠ – OA Bruntál: „Ta změna pro ty středoškoláky, ten přechod z té základní na střední školu je vždycky pro ty žáky náročný, takže já to považuju za takovou nezbytnou součást školy, kdy chceme adaptovat žáky na nový kolektiv, na nové učitele a taky na změnu přístupu, kdy na té střednmí škole se už díváme na ty žáky jako na dospělé lidi.“

Na adaptačním kurzu v Karlově pod Pradědem jsme zastihli budoucí studenty strojírenství, informační technologie a obchodní akademie.

Lukáš Vařecha, student:  "Jsem z Ostravy až, jsem tu na intru a dělám informační technologie. Ano, celkem se tu všichni mezi sebou, je tu hodně her.

Adéla Bakalářová, studentka: „Jsem z Bruntálu a je to tu fajn.“

Marian Minich, student: „Jsem z Břidličné, dělám obor strojírenství a velmi se mi tady líbí. Lepší než ve škole.“

Beo Blažek, student: „Mě se tady líbí, dělám na oboru strojírenství a hodnotím ten adaptační pobyt jako úspěšný.“

Edita Bikárová, studentka: „Nejvíc se mi líbí, že jsme se tady vlastně seznámili s kamarádama a máme lepší vztahy, než jsme měli předtím a nejsme takoví sami a bude to lepší.“

Lucie Pelcová, vedoucí kurzu: „Žáci se mezi sebou vzájemně seznámí, seznámí se s třídním učitelem, v odpoledním včerejším bloku probíhaly vlastně aktivity, kde se seznámili s chodem školy tak, aby byli připraveni na ten začátek školního roku a také probíhaly aktivity, zaměřené na styly učení, na ten přechod na stření školu ze základní školy, takže poznali vlastně jaký jsou studijní typ, takové ty podmínky učení jsme spolu probírali a dneska jsou to aktivity takové pohybové, zaměřené na spolupráci jednotlivých žáků a spolupráci s třídním učitelem.“

Adaptační kurz je dvoudenní s prvním seznamovacím dnem a druhým dnem, plným her v přírodě.

Elizabet Biskupová, studentka: „Tak včera jsme dělali různé styly učení a jak se efektivně učit, zkoušeli jsme si sluchové a takové vnímání.“

Adéla Adámková: „Poznávali jsme si co kdo má jako rád, jaký má zájmy, jaký má koníčky a tak.“

Kurz však není změnou jen pro studenty, je důležitý i pro nové třídní učitele.

David Pavelka, třídní učitel: „Jsem první rok třídní, takže si to užívám, tak že poznávám vůbec tu funkci toho třídního a ten kolektiv. Co se týká toho kolektivu, je to pro mě velké překvapení jsou tam žáci, kteří se nezajímají jenom o ty informační technologie ale taky o sport, máme tady výbornou klavíristku třeba, to jsem nečekal. Takže jsem překvapený, co všechno ti žáci umí a to se dá všechno odhalit právě na tom adapťáku.“

Lucie Pelcová, vedoucí kurzu: „Myslím si, že stále lepší studenti tady jezdí, hrozně přátelští, hrozně si to užívají a jsme rádi, že máme takové fajn žáky tady.“

V plánu jsou také další kurzy a výlety, jeden dokonce až do Chorvatska. Jeho letošní uskutečnění však bude záviset až na aktuální epidemiologické situaci.

---

V letním kině se promítal film karvinského režiséra

Karvinský režisér Lukáš Bulava natočil speciální dokumentární film Králové videa. Pamětníkům připomíná a nové generaci představuje fenomén minulé doby a to byl rychlodabing. Slavnostní premiéra se uskutečnila v karvinském letním kině.

V letním kině se konala slavnostní premiéra dokumentárního filmu Králové videa, karvinského režiséra Lukáše Bulavy. 

Jakub Gajdica, vedoucí kin: "My jsme uváděli všechny filmy Lukáše, které natočil a toto je první film, který se dostává do standardní kinodistribuce, což si možná diváci neumí uvědomit, ale je to obrovská věc, navíc dostává výborné recenze jak od diváků, tak filmových kritiků.” 

Lukáš Bulava, režisér: "Ten prvotní nápad vznikl v dětství, kde se u mě i u ostatních tvůrců tohoto filmu zrodila láska k filmu, protože díky těm západním hitům, které jsme mohli po celém Československu jako děcka sledovat v obýváku, tak tam vzniklo to, že jsme byli vděční a začali jsme si těch filmů vážit a víc se o ně zajímat."

Dokumentární film Králové videa se připravoval a natáčel čtyři roky. Pamětníkům připomíná a nové generaci představuje fenomén tehdejší doby a to byl jednohlasý rychlodabing.

Lukáš Bulava, režisér: "Obsah toho dokumentu nejen lidi pobaví, ale zároveň si z něj mohou vzít vděčnost jsme měli, když jsme se na ty filmy dívali."

Film karvinského režiséra se promítá už nyní v českých kinech a od října si do kin na tento unikát mohou zajít i diváci na Slovensku.

---