Horská služba musela vyrazit o uplynulém víkendu hned k několika turistům, kteří přecenili své síly a nebo se nedostatečně oblékli. V těchto dnech, kdy teplota klesla hluboko pod bod mrazu, je dobré a teplé oblečení klíčové. Lidé by se také rozhodně neměli vydávat mimo vyznačené turistické trasy.
Asi už jste slyšeli o velkém nárůstu návštěvnosti na horách. Lidé po stovkách proudí například na Pustevny či Lysou Horu v Beskydech a nebo na Praděd v Jeseníkách. Jsou mezi nimi často i sváteční turisté, kteří podceňují nebezpečí zimy na horách. Obzvlášť nyní, když v neděli teplota klesla až k mínus 15 stupňům jde o život. Horská služba například hledala pod Lysou dvojici, kdy žena byla jen v teniskách a muž v teplákách.
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: „Jenže se nevraceli po žluté, ale zabočili na jinou cestu, která se jim zdála vhodná. Po ní pokračovali směrem dolů a postupně bojovali s hlubokým sněhem. Kolem čtvrté hodiny už ani nevěděli, zda na cestě ještě jsou.“
Horská služba naštěstí mohla využít lokalizaci mobilu a tak je našla. I pro profesionály byl pohyb v hlubokém sněhu náročný. Byli už zcela vyčerpaní, podchlazení a pomalu prý vzdávali boj o život. Podobných zásahů měla horská služba hned několik.
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: „Jak se ukázalo, v podstatě vždy šlo o to, že zachraňovaní měli špatné vybavení do zimních zasněžených hor. Podle všeho to vypadá, že v posledních týdnech lidé vyměnili návštěvu nákupních center za horskou túru, ale vybavení a oblečení mají stále stejné."
V zimě pomáhá v horských oblastech speciální jednotka policistů, která je pro pohyb na sněhu vybavena.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MS kraje: "Policejní lyžařské hlídky monitorují lokality, kde se nacházejí lyžaři a návštěvníci hor, ale také kontrolují zabezpečení chat a rekreačních objektů. Dále spolupracují s horskou službou při pátrání po osobách či se podílejí na pomoci zraněným. V této době také kontrolují dodržování mimořádných opatření."
Horská služba proto radí, aby si sebou lidé do hor brali i rozum a když jsou na túru, pořádně se oblékli. Důležité je také držet se vyznačených turistických tras.
---
Zatímco někteří horníci společnosti OKD budou po odchodu ze šachty pobírat až 8 tisíc korun měsíčně po dobu 5 let, havíři, kteří pracovali ve stejných dolech pod jinými firmami, nedostanou nic. Na státní příspěvek mají totiž nárok jen zaměstnanci státní firmy OKD, což se ostatním pracovníkům nelíbí.
Postupný konec těžby černého uhlí bude mít dopad nejen na horníky a povrchové zaměstnance společnosti OKD, ale také na řadu navázaných firem. Některé dodavatelsky spolupracují přímo na těžbě, jiné zajišťují dodávky materiálu a služeb, které už nebudou zapotřebí. Jejich zaměstnanci se teď ptají, proč také nemají zvýhodněné podmínky odchodu jako pracovníci OKD.
Roman Klimša, horník: “Já mám smlouvu do konce roku. Většina těch firem prodlužuje smlouvy o měsíc, o dva měsíce, prostě krátkodobě. Tady jde o to, že pokud se stát rozhodl utlumit těžbu a rozhodl se vlastně obnovit ten sociální program, co tenkrát začal už u Paskova, nechápu tedy proč se to nestahuje i na zaměstnance těch firem, že? Děláme ve stejném prostředí stejnou práci za stejných podmínek. Žijeme tady, odvádíme tady daně, zdravotní, sociální, všechno. Ale na toto nemáme nárok. Nechápu, proč na to nemají zaměstnanci firem nárok, opravdu ne.”
Problém je v tom, že nikdo přesně neví, kolika lidí se útlum těžby uhlí přímo dotkne.
Jakub Unucka (ODS a TOP 09), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region): “Ten útlum OKD přišel tak rychle, že vlastně na to není skoro nikdo připravený, takže první je nutné zjistit, kolika lidí se to týká. Tady jsem jednal s ministerstvem financí. Nedopátrali jsme se toho počtu, tak teď děláme analýzu účetnictví OKD, které říká, kdo všechno s OKD obchoduje, kolik lidí vlastně je závislých na penězích z OKD a vyjede nám nějaký výsledek. Máme skupinu pracovní, kde je hospodářská komora, svaz průmyslu, kraj, úřad práce Moravskoslezský pakt zaměstnanosti a zkusíme vymyslet, co pro ty lidi můžeme udělat.”
Kraj zkouší využít program burzy práce aktivovaný před časem kvůli covidu. Firmám, které konec těžby uhlí ohrožuje, by mohl stát pomoci například při vyplácení odstupného lidem.
---
V noci z neděle na pondělí spadly teploty až k mínus 20 stupňům. I v Azylovém domě Havířově byli připravení využít maximální kapacitu. Lidem bez domova se nyní snaží pomoci také sociální služby, které spustily provoz i o víkendech.
Pokud udeří takto silné mrazy, lidem, kteří žijí na ulici, jde o život. Armáda spásy v Havířově byla připravená otevřít i všechna místa k sezení. Kapacita ale zcela naplněná nebyla.
Andrea Schmidová, vedoucí Azylového domu a noclehárny pro muže AS: "Tím, že včera tak mrzlo, tak příjem na noclehárnu jsme udělali o něco dříve a dneska mohli být na noclehárně do 9 hodin rána. Což bylo o pár hodin déle, protože standardně odcházejí v sedm hodin ráno.”
Například tento muž nechtěl využít Armádu spásy a i nedělní noc strávil venku.
anketa: "Se spaním to nemám dobré, já spávám pod mostem. Tak dá se to, ale ráno už je zima. To už jsou obavy, že člověk může umrznout. Můžu jít i na azyl bydlet, ale to je na každém člověku.”
Během dne mohou lidé bez domova využívat nízkoprahové centrum Sociálních služeb města Havířova, a to i o víkendu. Kvůli vládním opatřením se tam ale lidé musí v intervalech střídat.
Michal Fabian, vedoucí nízkoprahového centra pro osoby bez přístřeší: “Teď v tuto chvíli je kapacita šest osob na hodinu a půl. Takto se tady ti klienti musí prostřídat a musí to všechno stihnout.”
To znamená uvařit si jídlo, umýt se, popřípadě převléct se do suchých věcí, to vše jste schopni jim nabídnout?
Michal Fabian, vedoucí nízkoprahového centra pro osoby bez přístřeší: “Ano určitě jsme.”
Mrazivá noc se očekává i dnes. Proto terénní pracovníci Armády spásy vyjedou večer do ulic, aby popřípadě pomohli lidem před umrznutím.
---
V Jeseníkách došlo v pátek 16. ledna k tragické události. Lavina v oblasti Velkého Kotle strhla skialpinistu, který se spolu se dvěma přáteli nacházel v lavinové oblasti. Horská služba upozorňuje všechny návštěvníky hor, aby dbali jejích pokynů a pohybovali se jen po značených trasách. Hřebenové túry nedoporučuje vůbec.
V Jeseníkách je od neděle vyhlášen třetí stupeň lavinového nebezpečí. Ve výšce 1300 metrů na mořem je vrstva sněhu 110 cm, v závětrných lavinových svazích je sněhu ještě více. Lyžaři, kteří se pustí mimo značené trasy, velmi riskují uvolnění lavin.
Jiří Hejtmántek, HS Ovčárna pod Pradědem: „Šli si sjet něco v kotli nějakou stráň a neměli tam vlastně co dělat a díky tomu, že je tolik sněhu, je kritická vrstva zhruba půl metru pod povrchem a oni se do té kritické vrstvy prolomili a odjela ta lavina.“
Vítězslav Kaller, náčelník HS Jeseníky: „Byl na místě mrtvej. Resuscitovali, byl pokus o resuscitaci ale nedopadlo to dobře. Byl tam i lékař ale po hodině resuscitace zhruba byla konstatována smrt.
V Jeseníkách napadlo během posledních dnů velké množství prachového sněhu a pobyt v lavinových oblastech je velmi nebezpečný.
Jiří Hejmántek, HS Ovčárna pod Pradědem: „Tady v Jeseníkách v této oblasti je to oblast Vysoké Hole na všechny světové strany, ať se to týče Velkého Kotle, Malého Kotle a na druhé straně Svinní Žleb, Medvědí Žleb tak tohle jsou všecko lavinové svahy. Každý ukázněný turista, který tyhle pravidla dodržuje, tomu žádné nebezpečí lavin nehrozí a může v klidu chodit na výlet.“
Zejména o víkendech se tady na horách nachází velké množství pěších turistů, běžkařů a skialpinistů.
Anketa, lyžaři na Pradědu: „Skialpy, na Pradědu. Určitě bysme nejeli tam, kde to je zakázané.“
„Dneska se nám líbí, akorát tedy hodně padá sníh.“
„My jsme šli ze Skřítku. Metrový závěje.“
„Úplně skvělé, napadl čerstvý sníh. Byli jsme na vrcholu a teď jedem tady na sjezdovce.“
„Je to dobrý, je hodně prašanu. Na stezkách.“
Horská služba zdůrazňuje, že těm, kteří se v horách pohybují jen po značených trasách, nebezpečí lavin nehrozí a mohou si užívat horského slunce i krásných zimních výhledů.
---
Pracovníci Technických služeb Karviná v těchto dnech demontují vánoční osvětlení z ulic města, tří stromů a také odvážejí do skladu světelné ozdoby ze zámku nebo radnice. Každá ozdoba se bude před uskladněním kontrolovat.
K vánočním svátkům patří neodmyslitelně světelně nazdobené centrum města a hlavních ulic ve městě. V Karviné si na výzdobě dávají záležet a každoročně světelných ozdob přibývá. Hned po 6. lednu pak začínají pracovníci TS s její demontáží, která trvá kvůli množství i několik týdnů.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: “Opravdu těch vánočních ozdob a nazdobených stromů máme oproti jiným městům opravdu hodně, ale jsme rádi, že máme tak krásně nazdobenou Karvinou, protože našim občanům se to velmi líbí, i dětem."
Pracovníci technických služeb také musí zohlednit klimatické podmínky.
Martin Rebro, pracovník Odboru komunálních služeb MMK: "Musí postupovat opatrně při nízkých teplotách, kdy mrazy mohou poškodit kabely světelných řetězů, takže toto je věc, která může demontáž brzdit."
Funkčnost vánoční výzdoby se tady v dílně Technických služeb kontroluje dvakrát. Na začátku vánoční sezóny, v průběhu října i po jejím skončení.
Martin Rebro, pracovník Odboru komunálních služeb MMK: "Se překontroluji všechny prvky, zda-li jsou funkční. podle toho se tedy objednávají opravy a repasé."
Poškozené a neopravitelné prvky se vyřazují a u těch, které jsou určeny k opravě, se objedná oprava na další rok.
---
Kryté bazény jsou v posledním roce spíše zavřené než otevřené, a tak kreativní Češi našli náhradní řešení. Ovšem jen ti, kteří milují otužování. Narůstá obliba venkovního koupání v zimě. Plavci například i v lednu rozčeřili vody nádrže Čerťák u Nového Jičína.
Teplota vzduchu je mínus 2 stupně, voda v nádrži Čerťák má asi jeden stupeň nad nulou. Otužilci, kterých je v Novém Jičíně několik samostatných skupin, nevynechali ani tento lednový den a ponořili svá těla do ledového sevření.
Libor Pístecký, otužilec: “Má to tu výhodu, že když se člověk chodí koupat do toho přírodního jezera, tak ta voda se postupně ochlazuje. A když člověk na konci srpna pokračuje přes září, říjen, tak nakonec v lednu, v únoru zjistí, že je zimní plavec.”
Filip Larmer, otužilec: “Co mě k tomu vedlo? Takový ta touha vyzkoušet trošku to tělo, co vydrží, protože my jsme dneska takoví zhýčkaní a ono tak všechno lépe funguje, i ta imunita.”
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Já bych se úplně za otužilce nepovažoval, ale také to občas zajdu vyzkoušet. Je to poměrně zajímavá aktivita, která člověku trošičku otevře obzory.”
Město před několika dny na základě podnětu milovníků chladných ponorů nechalo u břehu postavit 3 lavičky, které zejména v zimě usnadní převlékání plavců.
---
Horská služba musela vyrazit o uplynulém víkendu hned k několika turistům, kteří přecenili své síly a nebo se nedostatečně oblékli. V těchto dnech, kdy teplota klesla hluboko pod bod mrazu, je dobré a teplé oblečení klíčové. Lidé by se také rozhodně neměli vydávat mimo vyznačené turistické trasy.
Asi už jste slyšeli o velkém nárůstu návštěvnosti na horách. Lidé po stovkách proudí například na Pustevny či Lysou Horu v Beskydech a nebo na Praděd v Jeseníkách. Jsou mezi nimi často i sváteční turisté, kteří podceňují nebezpečí zimy na horách. Obzvlášť nyní, když v neděli teplota klesla až k mínus 15 stupňům jde o život. Horská služba například hledala pod Lysou dvojici, kdy žena byla jen v teniskách a muž v teplákách.
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: „Jenže se nevraceli po žluté, ale zabočili na jinou cestu, která se jim zdála vhodná. Po ní pokračovali směrem dolů a postupně bojovali s hlubokým sněhem. Kolem čtvrté hodiny už ani nevěděli, zda na cestě ještě jsou.“
Horská služba naštěstí mohla využít lokalizaci mobilu a tak je našla. I pro profesionály byl pohyb v hlubokém sněhu náročný. Byli už zcela vyčerpaní, podchlazení a pomalu prý vzdávali boj o život. Podobných zásahů měla horská služba hned několik.
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: „Jak se ukázalo, v podstatě vždy šlo o to, že zachraňovaní měli špatné vybavení do zimních zasněžených hor. Podle všeho to vypadá, že v posledních týdnech lidé vyměnili návštěvu nákupních center za horskou túru, ale vybavení a oblečení mají stále stejné."
V zimě pomáhá v horských oblastech speciální jednotka policistů, která je pro pohyb na sněhu vybavena.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MS kraje: "Policejní lyžařské hlídky monitorují lokality, kde se nacházejí lyžaři a návštěvníci hor, ale také kontrolují zabezpečení chat a rekreačních objektů. Dále spolupracují s horskou službou při pátrání po osobách či se podílejí na pomoci zraněným. V této době také kontrolují dodržování mimořádných opatření."
Horská služba proto radí, aby si sebou lidé do hor brali i rozum a když jsou na túru, pořádně se oblékli. Důležité je také držet se vyznačených turistických tras.
---
Zatímco někteří horníci společnosti OKD budou po odchodu ze šachty pobírat až 8 tisíc korun měsíčně po dobu 5 let, havíři, kteří pracovali ve stejných dolech pod jinými firmami, nedostanou nic. Na státní příspěvek mají totiž nárok jen zaměstnanci státní firmy OKD, což se ostatním pracovníkům nelíbí.
Postupný konec těžby černého uhlí bude mít dopad nejen na horníky a povrchové zaměstnance společnosti OKD, ale také na řadu navázaných firem. Některé dodavatelsky spolupracují přímo na těžbě, jiné zajišťují dodávky materiálu a služeb, které už nebudou zapotřebí. Jejich zaměstnanci se teď ptají, proč také nemají zvýhodněné podmínky odchodu jako pracovníci OKD.
Roman Klimša, horník: “Já mám smlouvu do konce roku. Většina těch firem prodlužuje smlouvy o měsíc, o dva měsíce, prostě krátkodobě. Tady jde o to, že pokud se stát rozhodl utlumit těžbu a rozhodl se vlastně obnovit ten sociální program, co tenkrát začal už u Paskova, nechápu tedy proč se to nestahuje i na zaměstnance těch firem, že? Děláme ve stejném prostředí stejnou práci za stejných podmínek. Žijeme tady, odvádíme tady daně, zdravotní, sociální, všechno. Ale na toto nemáme nárok. Nechápu, proč na to nemají zaměstnanci firem nárok, opravdu ne.”
Problém je v tom, že nikdo přesně neví, kolika lidí se útlum těžby uhlí přímo dotkne.
Jakub Unucka (ODS a TOP 09), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region): “Ten útlum OKD přišel tak rychle, že vlastně na to není skoro nikdo připravený, takže první je nutné zjistit, kolika lidí se to týká. Tady jsem jednal s ministerstvem financí. Nedopátrali jsme se toho počtu, tak teď děláme analýzu účetnictví OKD, které říká, kdo všechno s OKD obchoduje, kolik lidí vlastně je závislých na penězích z OKD a vyjede nám nějaký výsledek. Máme skupinu pracovní, kde je hospodářská komora, svaz průmyslu, kraj, úřad práce Moravskoslezský pakt zaměstnanosti a zkusíme vymyslet, co pro ty lidi můžeme udělat.”
Kraj zkouší využít program burzy práce aktivovaný před časem kvůli covidu. Firmám, které konec těžby uhlí ohrožuje, by mohl stát pomoci například při vyplácení odstupného lidem.
---
V noci z neděle na pondělí spadly teploty až k mínus 20 stupňům. I v Azylovém domě Havířově byli připravení využít maximální kapacitu. Lidem bez domova se nyní snaží pomoci také sociální služby, které spustily provoz i o víkendech.
Pokud udeří takto silné mrazy, lidem, kteří žijí na ulici, jde o život. Armáda spásy v Havířově byla připravená otevřít i všechna místa k sezení. Kapacita ale zcela naplněná nebyla.
Andrea Schmidová, vedoucí Azylového domu a noclehárny pro muže AS: "Tím, že včera tak mrzlo, tak příjem na noclehárnu jsme udělali o něco dříve a dneska mohli být na noclehárně do 9 hodin rána. Což bylo o pár hodin déle, protože standardně odcházejí v sedm hodin ráno.”
Například tento muž nechtěl využít Armádu spásy a i nedělní noc strávil venku.
anketa: "Se spaním to nemám dobré, já spávám pod mostem. Tak dá se to, ale ráno už je zima. To už jsou obavy, že člověk může umrznout. Můžu jít i na azyl bydlet, ale to je na každém člověku.”
Během dne mohou lidé bez domova využívat nízkoprahové centrum Sociálních služeb města Havířova, a to i o víkendu. Kvůli vládním opatřením se tam ale lidé musí v intervalech střídat.
Michal Fabian, vedoucí nízkoprahového centra pro osoby bez přístřeší: “Teď v tuto chvíli je kapacita šest osob na hodinu a půl. Takto se tady ti klienti musí prostřídat a musí to všechno stihnout.”
To znamená uvařit si jídlo, umýt se, popřípadě převléct se do suchých věcí, to vše jste schopni jim nabídnout?
Michal Fabian, vedoucí nízkoprahového centra pro osoby bez přístřeší: “Ano určitě jsme.”
Mrazivá noc se očekává i dnes. Proto terénní pracovníci Armády spásy vyjedou večer do ulic, aby popřípadě pomohli lidem před umrznutím.
---
V Jeseníkách došlo v pátek 16. ledna k tragické události. Lavina v oblasti Velkého Kotle strhla skialpinistu, který se spolu se dvěma přáteli nacházel v lavinové oblasti. Horská služba upozorňuje všechny návštěvníky hor, aby dbali jejích pokynů a pohybovali se jen po značených trasách. Hřebenové túry nedoporučuje vůbec.
V Jeseníkách je od neděle vyhlášen třetí stupeň lavinového nebezpečí. Ve výšce 1300 metrů na mořem je vrstva sněhu 110 cm, v závětrných lavinových svazích je sněhu ještě více. Lyžaři, kteří se pustí mimo značené trasy, velmi riskují uvolnění lavin.
Jiří Hejtmántek, HS Ovčárna pod Pradědem: „Šli si sjet něco v kotli nějakou stráň a neměli tam vlastně co dělat a díky tomu, že je tolik sněhu, je kritická vrstva zhruba půl metru pod povrchem a oni se do té kritické vrstvy prolomili a odjela ta lavina.“
Vítězslav Kaller, náčelník HS Jeseníky: „Byl na místě mrtvej. Resuscitovali, byl pokus o resuscitaci ale nedopadlo to dobře. Byl tam i lékař ale po hodině resuscitace zhruba byla konstatována smrt.
V Jeseníkách napadlo během posledních dnů velké množství prachového sněhu a pobyt v lavinových oblastech je velmi nebezpečný.
Jiří Hejmántek, HS Ovčárna pod Pradědem: „Tady v Jeseníkách v této oblasti je to oblast Vysoké Hole na všechny světové strany, ať se to týče Velkého Kotle, Malého Kotle a na druhé straně Svinní Žleb, Medvědí Žleb tak tohle jsou všecko lavinové svahy. Každý ukázněný turista, který tyhle pravidla dodržuje, tomu žádné nebezpečí lavin nehrozí a může v klidu chodit na výlet.“
Zejména o víkendech se tady na horách nachází velké množství pěších turistů, běžkařů a skialpinistů.
Anketa, lyžaři na Pradědu: „Skialpy, na Pradědu. Určitě bysme nejeli tam, kde to je zakázané.“
„Dneska se nám líbí, akorát tedy hodně padá sníh.“
„My jsme šli ze Skřítku. Metrový závěje.“
„Úplně skvělé, napadl čerstvý sníh. Byli jsme na vrcholu a teď jedem tady na sjezdovce.“
„Je to dobrý, je hodně prašanu. Na stezkách.“
Horská služba zdůrazňuje, že těm, kteří se v horách pohybují jen po značených trasách, nebezpečí lavin nehrozí a mohou si užívat horského slunce i krásných zimních výhledů.
---
Pracovníci Technických služeb Karviná v těchto dnech demontují vánoční osvětlení z ulic města, tří stromů a také odvážejí do skladu světelné ozdoby ze zámku nebo radnice. Každá ozdoba se bude před uskladněním kontrolovat.
K vánočním svátkům patří neodmyslitelně světelně nazdobené centrum města a hlavních ulic ve městě. V Karviné si na výzdobě dávají záležet a každoročně světelných ozdob přibývá. Hned po 6. lednu pak začínají pracovníci TS s její demontáží, která trvá kvůli množství i několik týdnů.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: “Opravdu těch vánočních ozdob a nazdobených stromů máme oproti jiným městům opravdu hodně, ale jsme rádi, že máme tak krásně nazdobenou Karvinou, protože našim občanům se to velmi líbí, i dětem."
Pracovníci technických služeb také musí zohlednit klimatické podmínky.
Martin Rebro, pracovník Odboru komunálních služeb MMK: "Musí postupovat opatrně při nízkých teplotách, kdy mrazy mohou poškodit kabely světelných řetězů, takže toto je věc, která může demontáž brzdit."
Funkčnost vánoční výzdoby se tady v dílně Technických služeb kontroluje dvakrát. Na začátku vánoční sezóny, v průběhu října i po jejím skončení.
Martin Rebro, pracovník Odboru komunálních služeb MMK: "Se překontroluji všechny prvky, zda-li jsou funkční. podle toho se tedy objednávají opravy a repasé."
Poškozené a neopravitelné prvky se vyřazují a u těch, které jsou určeny k opravě, se objedná oprava na další rok.
---
Kryté bazény jsou v posledním roce spíše zavřené než otevřené, a tak kreativní Češi našli náhradní řešení. Ovšem jen ti, kteří milují otužování. Narůstá obliba venkovního koupání v zimě. Plavci například i v lednu rozčeřili vody nádrže Čerťák u Nového Jičína.
Teplota vzduchu je mínus 2 stupně, voda v nádrži Čerťák má asi jeden stupeň nad nulou. Otužilci, kterých je v Novém Jičíně několik samostatných skupin, nevynechali ani tento lednový den a ponořili svá těla do ledového sevření.
Libor Pístecký, otužilec: “Má to tu výhodu, že když se člověk chodí koupat do toho přírodního jezera, tak ta voda se postupně ochlazuje. A když člověk na konci srpna pokračuje přes září, říjen, tak nakonec v lednu, v únoru zjistí, že je zimní plavec.”
Filip Larmer, otužilec: “Co mě k tomu vedlo? Takový ta touha vyzkoušet trošku to tělo, co vydrží, protože my jsme dneska takoví zhýčkaní a ono tak všechno lépe funguje, i ta imunita.”
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Já bych se úplně za otužilce nepovažoval, ale také to občas zajdu vyzkoušet. Je to poměrně zajímavá aktivita, která člověku trošičku otevře obzory.”
Město před několika dny na základě podnětu milovníků chladných ponorů nechalo u břehu postavit 3 lavičky, které zejména v zimě usnadní převlékání plavců.
---
