Dnes vám přinášíme dobrou zprávu z Městské nemocnice Ostrava. Covidových pacientů už ubylo natolik, že se ortopedie může vrátit ke své obvyklé práci a znovu provádí plánované operace. Kvůli pandemii jich byli zdravotníci nuceni odložit stovky.
Pan Jan Effenberger má 59 let a celý život aktivně sportuje. V posledních letech se vrhl hlavně na stolní tenis, což zřejmě byla poslední kapka pro jeho kyčel. Kvůli velké bolesti musel k lékaři a ten ho poslal na operaci. Jenže do toho vstoupil covid a tak se dočkal endoprotézy po několika odkladech až nyní po roce a půl.
Jan Effenberger, pacient:
"Je to jenom o bolesti, o bolesti, o bolesti. Teď zjišťuju, že naše zdravotnictví je na té úrovni, že týden po operaci už se cítím dobře, pomalu začínám chodit, ale hlavně to začíná být bez bolesti."
Podobných příběhů jsou a budou stovky. Jen fifejdská nemocnice dělala před pandemií v roce 2019 600 operací endoprotéz za rok. O rok později jich bylo o 140 méně a loni už pouze 360. Ortopedie se totiž musela starat o covidové pacienty, ale nyní už se vrací do normálu. Rozhodně to ale není snadný rozjezd.
Michal Mačák, primář ortopedie MNO: "Musíte velmi opatrně ten vlak zase rozjet, protože ty pacienty jsme už čtyři krát nebo pět krát odvolávali. Byli objednaní, věděli termín měsíc, dva až tři dopředu, což znamená asi 200 pacientů a těch 200 pacientů, když se objeví další vlna covidu, musíte zastavit. Musíte jim všem zavolat."
Mnoha lidem se navíc v průběhu covidu zhoršil zdravotní stav a nebo se nějaká komplikace objeví při předoperačním vyšetření, což se nemocnice dozví těsně před operací. Primář se nyní obává nástupu omikronu. Ne, kvůli nárůstu počtu covidových pacientů, ale kvůli karanténám personálu, které mohou plánovanou operativu ovlivnit.
---
Arboristé v opavských parcích obnovují bezpečnostní vazby dřevin, které jsou důležité pro jejich stabilitu. Na laně šplhají do korun stromů, aby odstranili stará lana, která bránila rozlomení rozrostlých dřevin, a nahrazují je novými.
Tato lípa má asi 30 metrů. Patří spíš k těm průměrně vysokým stromům, které v opavských parcích rostou. Do její koruny šplhají arboristé, aby lany sepjali rozdvojený kmen, který by mohl způsobit rozlomení stromu a ohrozit kolemjdoucí. Ještě předtím ořežou suché větve a také ty, které ohrožují stabilitu stromu.
Robin Jaroš, technický pracovník, Arbotyl : „Musíme ten strom odlehčit, aby nebyl v zatíženém stavu a ta vazba by nebyla doplá.“
Dřevin, jejichž koruny poutá bezpečnostní vazba, je v Opavě 65. Většina lan už neplní svou funkci a potřebují vyměnit.
Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Je to ocelové lano s jádrem ze syntetického materiálu. “
Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „V případě, že končí životnost bezpečnostní vazby, tak ji musíme vyměnit."
Poté, co arboristé tuto práci dokončí, budou pokračovat v ošetřování stromů napadených jmelím. S touto činností začali už vloni v zimě.
Jiří Vaníček, ved. odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Ty ořezy rozhodně pomohly mnoha desítkám stromů. Jmelí jako prarazit je dehydrovalo a vysálo. Ty stromy pak usychají.“
---
Ranní požár rodinného domu ve Velkých Albrechticích na NJ způsobil škodu 5 milionů korun. Zsahovalo pět jednotek hasičů, kteří požár pod kontrolu dostali zhruba za dvě hodiny. Zásah komplikoval silný mráz. Čtyři obyvatelé domu unikli před ohněm bez zranění, příčina vzniku požáru je v šetření.
SIlničáři varují před kluzkými vozovkami v Jeseníkách a Beskydech. Místy je na cestách ujetá vrstva sněhu, která klouže. Podobná situace je i na Opavsku.
---
V bývalé výpravní hale na vlakovém nádraží v Havířově intenzivně postupují práce na výstavbě kulturně sportovního centra. Nový areál by se měl otevřít v září. Radnice už má i návrhy, jak se bude hala jmenovat. Nápady vymysleli školáci.
Před lety se rozhodovalo, zda výpravní hala v Havířově půjde k zemi. Nakonec prošel celý přednádražní prostor rekonstrukcí a v budově vzniká velké sportovně-kulturní centrum.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Stavba neuvěřitelně pokročila. Já jsem se byl dneska opět podívat i do toho zázemí a jde vidět, že ty práce pokračují mílovými kroky. Jsem za to moc rád, protože to vypadá, že se termínově stihne dokončit rekonstrukce tak, jak máme naplánováno a tudíž v září tohoto roku už bychom mohli objekt zpřístupnit občanům a už by mohli plně využívat jeho kapacitu. To zázemí už začíná vypadat tak, jak se bude používat.”
Vyžití v hale bude opravdu velké, na své si přijdou příznivci různých sportů.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Tady se zrovna nacházíme u konstrukce horolezecké stěny. Tady v této spodní části se bude nacházet prostor pro hru basketbalu, volejbalu, nebo badmintonu. Když se dostaneme nahoru po schodech, tak tam je zázemí pro bowling a jeho zázemí. Takže tam bude možnost si dát i kávu, posedět, koukat se z ochozu, co se děje dole a zároveň si zahrát bowling. Samozřejmě nahoře jsou také tělocvičny, které budou využívané pro různé sportovní kategorie. Tady vpravo se bude nacházet zázemí pro městskou policii, kde budou napojeny jednotlivé kamery i z tohoto prostoru.”
Jak se bude nový areál nazývat, tak o tom radnice nechala rozhodnout školáky.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “My jsme se dneska o tom bavili v rámci porady vedení. Chceme to ještě prodiskutovat a v rámci nějaké diskuze s veřejností, ještě zvažujeme ten formát, ale ty návrhy, které jsme dostali z těch škol, jsou moc fajn. Mě se moc líbí. Já sám tam mám pár favoritů, takže doufám, že to dopadne dobře a nakonec to bude třeba H3, Havrland a je tam spoustu zajímavých nápadů."
Vnitřní rekonstrukce včetně vybavení bude stát více než padesát milionů korun.
---
Před 10 lety vzniklo v opavské Slezské nemocnici Muzeum ošetřovatelství. Tato expozice dokumentuje vývoj lékařské péče. Tisíce exponátů připomínají, jak se zdravotnictví proměnilo během jednoho století. Vzácné předměty teď přebírá do svých sbírek Slezské zemské muzeum, které tak získá největší ucelenou sbírku zdravotnických exponátů v republice. V únoru nejzajímavější z nich vystaví v svých výstavních prostorách.
Muzeum ošetřovatelství se nachází v areálu Slezské nemocnice. Připomíná práci zdravotních sester v historickém průřezu. K vidění je tady třeba kompletní zubní ordinace nebo zařízení nemocničního pokoje z minulého století. Dále zdravotnické nástroje a pomůcky nebo první učebnice, které popisují, jak se starat o pacienty.
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Jeden z nejstarších předmětů je tato váha vyrobená v New Yorku vyrobená v roce 1937. Vážily se na ní ingredience na přípravu léčiv v naší nemocniční lékárně.“
Zakladatelka muzea, Lenka Hanková, se ujala předmětů, které byly na odpis. Exponáty sem věnovali soukromí dárci, zdravotnická zařízení nebo třeba lékaři, kteří modernizovali své ordinace. O výjimečně obsáhlou sbírku projevilo zájem opavské Slezské zemské muzeum.
David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Je to absolutně unikátní soubor. Po zpracování budeme mít největší nemocniční fond mezi muzei v ČR.“
Pracovníci muzea teď předměty připravují k převozu. Nejdříve je zdokumentují, potom pečlivě zabalí a uloží do krabic.
Kamil Valušek, fotograf, Slezské zemské muzeum: „Dokumentace probíhá tak, že se fotí dispozice, jak to bylo v tom původním stavu.“
Na většině exponátů není vůbec znát zub času. Mnohé předměty jsou třeba ještě v původních obalech. Slezské zemské muzeum hodlá představit nové přírůstky do svých sbírek na výstavě, kterou plánuje na únor.
---
Strážníci v pondělí zachránili život sedmnáctiletému mladíkovi. V Ostravě-Mariánských Horách si hlídka všimla muže, který se žiletkou opakovaně řezal do zápěstí. Ukončit svůj život chtěl kvůli neshodám v rodině. Strážníkům se mladíka podařilo přesvědčit, aby od záměru upustil.
2131 nově nakažených koronavirem přibylo v úterý v MS kraji, přitom v neděli bylo jen 418 nových případů. Nejvíce nemocných s covidem je na Ostravsku, Karvinsku, FM a nemocnost stoupá také na NJ. Nejméně nakažených je na Bruntálsku.
---
Lyžařským areálem na Kopřivné se začal rozléhat neobvyklý zvuk motorových pil. Podobně jako v loňském roce tady vzniká série ledových soch. Od těch, které můžeme dnes vidět například na Pustevnách se však budou lišit tématem i svým rozmístěním.
Sochy tvoří z ledu parta profesionálů, kteří jsou specialisty na objekty z ledu a z písku.
Karel Ležatka, provozovatel: Letos budou ledové sochy rozmístěné v celém areálu u jednotlivých zastavení těch lyžařů a letošním tématem jsou zvířata a jejich ochrana, takže ve spolupráci se ZOO Ostrava výtěžek z letošní expozice vlastně půjde na záchovné programy ohrožených zvířat.
Marian Maršálek, sochař, Moravský Kras: „ Děláme zvířata z ostravské ZOO, tak tohle bude zebra.“
Led, použitý při výrobě soch je vyroben z obyčejné vody, jen pily potřebují menší úpravu.
Marian Maršálek, sochař, Moravský Kras: „Je to vlastně led, zmrzlý v mrazírnách, jako kdybychom ho nechali zmrznout v ledničce. Vodou, větší díry vodou se sněhem.“
Albert Šimrák, sochař, Slovensko: „Jsou to obyčejné pily, jen, aby to šlo lehčeji, tak se musí ubrat na těch uberácích trochu více zuby, aby to šlo lehčeji do ledu.“
Pro výrobu soch na Kopřivné bude použito zhruba 170 kvádrů, každý po 80 kilogrmech.
Karel Ležatka, provozovatel: „Tyhlety ledové kvádry se spolu pospojují, spojí se a z toho se potom vytesávají samotné ledové sochy. Letos to není jenom o ledových sochách, budeme mít i obrovské sněhové sochy, vysněžili jsme hromady sněhu a budou tady i nádherné veliké sochy i ze sněhu. Loni tady byl obrovský drak, letos to budou zase zvířata, sloni a podobně.
Vydrží-li příznivé počasí, plánují na Kopřivné sochy osvětlit již v pátek 21. ledna při večerním lyžování.
---
Dnes vám přinášíme dobrou zprávu z Městské nemocnice Ostrava. Covidových pacientů už ubylo natolik, že se ortopedie může vrátit ke své obvyklé práci a znovu provádí plánované operace. Kvůli pandemii jich byli zdravotníci nuceni odložit stovky.
Pan Jan Effenberger má 59 let a celý život aktivně sportuje. V posledních letech se vrhl hlavně na stolní tenis, což zřejmě byla poslední kapka pro jeho kyčel. Kvůli velké bolesti musel k lékaři a ten ho poslal na operaci. Jenže do toho vstoupil covid a tak se dočkal endoprotézy po několika odkladech až nyní po roce a půl.
Jan Effenberger, pacient:
"Je to jenom o bolesti, o bolesti, o bolesti. Teď zjišťuju, že naše zdravotnictví je na té úrovni, že týden po operaci už se cítím dobře, pomalu začínám chodit, ale hlavně to začíná být bez bolesti."
Podobných příběhů jsou a budou stovky. Jen fifejdská nemocnice dělala před pandemií v roce 2019 600 operací endoprotéz za rok. O rok později jich bylo o 140 méně a loni už pouze 360. Ortopedie se totiž musela starat o covidové pacienty, ale nyní už se vrací do normálu. Rozhodně to ale není snadný rozjezd.
Michal Mačák, primář ortopedie MNO: "Musíte velmi opatrně ten vlak zase rozjet, protože ty pacienty jsme už čtyři krát nebo pět krát odvolávali. Byli objednaní, věděli termín měsíc, dva až tři dopředu, což znamená asi 200 pacientů a těch 200 pacientů, když se objeví další vlna covidu, musíte zastavit. Musíte jim všem zavolat."
Mnoha lidem se navíc v průběhu covidu zhoršil zdravotní stav a nebo se nějaká komplikace objeví při předoperačním vyšetření, což se nemocnice dozví těsně před operací. Primář se nyní obává nástupu omikronu. Ne, kvůli nárůstu počtu covidových pacientů, ale kvůli karanténám personálu, které mohou plánovanou operativu ovlivnit.
---
Arboristé v opavských parcích obnovují bezpečnostní vazby dřevin, které jsou důležité pro jejich stabilitu. Na laně šplhají do korun stromů, aby odstranili stará lana, která bránila rozlomení rozrostlých dřevin, a nahrazují je novými.
Tato lípa má asi 30 metrů. Patří spíš k těm průměrně vysokým stromům, které v opavských parcích rostou. Do její koruny šplhají arboristé, aby lany sepjali rozdvojený kmen, který by mohl způsobit rozlomení stromu a ohrozit kolemjdoucí. Ještě předtím ořežou suché větve a také ty, které ohrožují stabilitu stromu.
Robin Jaroš, technický pracovník, Arbotyl : „Musíme ten strom odlehčit, aby nebyl v zatíženém stavu a ta vazba by nebyla doplá.“
Dřevin, jejichž koruny poutá bezpečnostní vazba, je v Opavě 65. Většina lan už neplní svou funkci a potřebují vyměnit.
Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Je to ocelové lano s jádrem ze syntetického materiálu. “
Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „V případě, že končí životnost bezpečnostní vazby, tak ji musíme vyměnit."
Poté, co arboristé tuto práci dokončí, budou pokračovat v ošetřování stromů napadených jmelím. S touto činností začali už vloni v zimě.
Jiří Vaníček, ved. odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Ty ořezy rozhodně pomohly mnoha desítkám stromů. Jmelí jako prarazit je dehydrovalo a vysálo. Ty stromy pak usychají.“
---
Ranní požár rodinného domu ve Velkých Albrechticích na NJ způsobil škodu 5 milionů korun. Zsahovalo pět jednotek hasičů, kteří požár pod kontrolu dostali zhruba za dvě hodiny. Zásah komplikoval silný mráz. Čtyři obyvatelé domu unikli před ohněm bez zranění, příčina vzniku požáru je v šetření.
SIlničáři varují před kluzkými vozovkami v Jeseníkách a Beskydech. Místy je na cestách ujetá vrstva sněhu, která klouže. Podobná situace je i na Opavsku.
---
V bývalé výpravní hale na vlakovém nádraží v Havířově intenzivně postupují práce na výstavbě kulturně sportovního centra. Nový areál by se měl otevřít v září. Radnice už má i návrhy, jak se bude hala jmenovat. Nápady vymysleli školáci.
Před lety se rozhodovalo, zda výpravní hala v Havířově půjde k zemi. Nakonec prošel celý přednádražní prostor rekonstrukcí a v budově vzniká velké sportovně-kulturní centrum.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Stavba neuvěřitelně pokročila. Já jsem se byl dneska opět podívat i do toho zázemí a jde vidět, že ty práce pokračují mílovými kroky. Jsem za to moc rád, protože to vypadá, že se termínově stihne dokončit rekonstrukce tak, jak máme naplánováno a tudíž v září tohoto roku už bychom mohli objekt zpřístupnit občanům a už by mohli plně využívat jeho kapacitu. To zázemí už začíná vypadat tak, jak se bude používat.”
Vyžití v hale bude opravdu velké, na své si přijdou příznivci různých sportů.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Tady se zrovna nacházíme u konstrukce horolezecké stěny. Tady v této spodní části se bude nacházet prostor pro hru basketbalu, volejbalu, nebo badmintonu. Když se dostaneme nahoru po schodech, tak tam je zázemí pro bowling a jeho zázemí. Takže tam bude možnost si dát i kávu, posedět, koukat se z ochozu, co se děje dole a zároveň si zahrát bowling. Samozřejmě nahoře jsou také tělocvičny, které budou využívané pro různé sportovní kategorie. Tady vpravo se bude nacházet zázemí pro městskou policii, kde budou napojeny jednotlivé kamery i z tohoto prostoru.”
Jak se bude nový areál nazývat, tak o tom radnice nechala rozhodnout školáky.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “My jsme se dneska o tom bavili v rámci porady vedení. Chceme to ještě prodiskutovat a v rámci nějaké diskuze s veřejností, ještě zvažujeme ten formát, ale ty návrhy, které jsme dostali z těch škol, jsou moc fajn. Mě se moc líbí. Já sám tam mám pár favoritů, takže doufám, že to dopadne dobře a nakonec to bude třeba H3, Havrland a je tam spoustu zajímavých nápadů."
Vnitřní rekonstrukce včetně vybavení bude stát více než padesát milionů korun.
---
Před 10 lety vzniklo v opavské Slezské nemocnici Muzeum ošetřovatelství. Tato expozice dokumentuje vývoj lékařské péče. Tisíce exponátů připomínají, jak se zdravotnictví proměnilo během jednoho století. Vzácné předměty teď přebírá do svých sbírek Slezské zemské muzeum, které tak získá největší ucelenou sbírku zdravotnických exponátů v republice. V únoru nejzajímavější z nich vystaví v svých výstavních prostorách.
Muzeum ošetřovatelství se nachází v areálu Slezské nemocnice. Připomíná práci zdravotních sester v historickém průřezu. K vidění je tady třeba kompletní zubní ordinace nebo zařízení nemocničního pokoje z minulého století. Dále zdravotnické nástroje a pomůcky nebo první učebnice, které popisují, jak se starat o pacienty.
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Jeden z nejstarších předmětů je tato váha vyrobená v New Yorku vyrobená v roce 1937. Vážily se na ní ingredience na přípravu léčiv v naší nemocniční lékárně.“
Zakladatelka muzea, Lenka Hanková, se ujala předmětů, které byly na odpis. Exponáty sem věnovali soukromí dárci, zdravotnická zařízení nebo třeba lékaři, kteří modernizovali své ordinace. O výjimečně obsáhlou sbírku projevilo zájem opavské Slezské zemské muzeum.
David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Je to absolutně unikátní soubor. Po zpracování budeme mít největší nemocniční fond mezi muzei v ČR.“
Pracovníci muzea teď předměty připravují k převozu. Nejdříve je zdokumentují, potom pečlivě zabalí a uloží do krabic.
Kamil Valušek, fotograf, Slezské zemské muzeum: „Dokumentace probíhá tak, že se fotí dispozice, jak to bylo v tom původním stavu.“
Na většině exponátů není vůbec znát zub času. Mnohé předměty jsou třeba ještě v původních obalech. Slezské zemské muzeum hodlá představit nové přírůstky do svých sbírek na výstavě, kterou plánuje na únor.
---
Strážníci v pondělí zachránili život sedmnáctiletému mladíkovi. V Ostravě-Mariánských Horách si hlídka všimla muže, který se žiletkou opakovaně řezal do zápěstí. Ukončit svůj život chtěl kvůli neshodám v rodině. Strážníkům se mladíka podařilo přesvědčit, aby od záměru upustil.
2131 nově nakažených koronavirem přibylo v úterý v MS kraji, přitom v neděli bylo jen 418 nových případů. Nejvíce nemocných s covidem je na Ostravsku, Karvinsku, FM a nemocnost stoupá také na NJ. Nejméně nakažených je na Bruntálsku.
---
Lyžařským areálem na Kopřivné se začal rozléhat neobvyklý zvuk motorových pil. Podobně jako v loňském roce tady vzniká série ledových soch. Od těch, které můžeme dnes vidět například na Pustevnách se však budou lišit tématem i svým rozmístěním.
Sochy tvoří z ledu parta profesionálů, kteří jsou specialisty na objekty z ledu a z písku.
Karel Ležatka, provozovatel: Letos budou ledové sochy rozmístěné v celém areálu u jednotlivých zastavení těch lyžařů a letošním tématem jsou zvířata a jejich ochrana, takže ve spolupráci se ZOO Ostrava výtěžek z letošní expozice vlastně půjde na záchovné programy ohrožených zvířat.
Marian Maršálek, sochař, Moravský Kras: „ Děláme zvířata z ostravské ZOO, tak tohle bude zebra.“
Led, použitý při výrobě soch je vyroben z obyčejné vody, jen pily potřebují menší úpravu.
Marian Maršálek, sochař, Moravský Kras: „Je to vlastně led, zmrzlý v mrazírnách, jako kdybychom ho nechali zmrznout v ledničce. Vodou, větší díry vodou se sněhem.“
Albert Šimrák, sochař, Slovensko: „Jsou to obyčejné pily, jen, aby to šlo lehčeji, tak se musí ubrat na těch uberácích trochu více zuby, aby to šlo lehčeji do ledu.“
Pro výrobu soch na Kopřivné bude použito zhruba 170 kvádrů, každý po 80 kilogrmech.
Karel Ležatka, provozovatel: „Tyhlety ledové kvádry se spolu pospojují, spojí se a z toho se potom vytesávají samotné ledové sochy. Letos to není jenom o ledových sochách, budeme mít i obrovské sněhové sochy, vysněžili jsme hromady sněhu a budou tady i nádherné veliké sochy i ze sněhu. Loni tady byl obrovský drak, letos to budou zase zvířata, sloni a podobně.
Vydrží-li příznivé počasí, plánují na Kopřivné sochy osvětlit již v pátek 21. ledna při večerním lyžování.
---
