Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Bývalá výpravní hala se mění na velké sportovní centrum
  • V MNO se znovu rozjíždí ortopedické operace
  • Arboristé svazují koruny stromů
  • Zvony v Karviné občas rozeznívají ručně zvoníci
  • Křeslo novojičínského starosty bylo největší atrakcí

Bývalá výpravní hala se mění na velké sportovní centrum

V bývalé výpravní hale na vlakovém nádraží v Havířově intenzivně postupují práce na výstavbě kulturně sportovního centra. Nový areál by se měl otevřít v září. Radnice už má i návrhy, jak se bude hala jmenovat. Nápady vymysleli školáci.

Před lety se rozhodovalo, zda výpravní hala v Havířově půjde k zemi. Nakonec prošel celý přednádražní prostor rekonstrukcí a v budově vzniká velké sportovně-kulturní centrum.

Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Stavba neuvěřitelně pokročila. Já jsem se byl dneska opět podívat i do toho zázemí a jde vidět, že ty práce pokračují mílovými kroky. Jsem za to moc rád, protože to vypadá, že se termínově stihne dokončit rekonstrukce tak, jak máme naplánováno a tudíž v září tohoto roku už bychom mohli objekt zpřístupnit občanům a už by mohli plně využívat jeho kapacitu. To zázemí už začíná vypadat tak, jak se bude používat.”

Vyžití v hale bude opravdu velké, na své si přijdou příznivci různých sportů.

Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Tady se zrovna nacházíme u konstrukce horolezecké stěny. Tady v této spodní části se bude nacházet prostor pro hru basketbalu, volejbalu, nebo badmintonu. Když se dostaneme nahoru po schodech, tak tam je zázemí pro bowling a jeho zázemí. Takže tam bude možnost si dát i kávu, posedět, koukat se z ochozu, co se děje dole a zároveň si zahrát bowling. Samozřejmě nahoře jsou také tělocvičny, které budou využívané pro různé sportovní kategorie. Tady vpravo se bude nacházet zázemí pro městskou policii, kde budou napojeny jednotlivé kamery i z tohoto prostoru.”

Jak se bude nový areál nazývat, tak o tom radnice nechala rozhodnout školáky.

Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “My jsme se dneska o tom bavili v rámci porady vedení. Chceme to ještě prodiskutovat a v rámci nějaké diskuze s veřejností, ještě zvažujeme ten formát, ale ty návrhy, které jsme dostali z těch škol, jsou moc fajn. Mě se moc líbí. Já sám tam mám pár favoritů, takže doufám, že to dopadne dobře a nakonec to bude třeba H3, Havrland a je tam spoustu zajímavých nápadů."

Vnitřní rekonstrukce včetně vybavení bude stát více než padesát milionů korun. 

---

V MNO se znovu rozjíždí ortopedické operace

Dnes vám přinášíme dobrou zprávu z Městské nemocnice Ostrava. Covidových pacientů už ubylo natolik, že se ortopedie může vrátit ke své obvyklé práci a znovu provádí plánované operace. Kvůli pandemii jich byli zdravotníci nuceni odložit stovky.

Pan  Jan Effenberger má 59 let a celý život aktivně sportuje. V posledních letech se vrhl hlavně na stolní tenis, což zřejmě byla poslední kapka pro jeho kyčel. Kvůli velké bolesti musel k lékaři a ten ho poslal na operaci. Jenže do toho vstoupil covid a tak se dočkal endoprotézy po několika odkladech až nyní po roce a půl.

Jan Effenberger, pacient:

"Je to jenom o bolesti, o bolesti, o bolesti. Teď zjišťuju, že naše zdravotnictví je na té úrovni, že týden po operaci už se cítím dobře, pomalu začínám chodit, ale hlavně to začíná být bez bolesti." 

Podobných příběhů jsou a budou stovky. Jen fifejdská nemocnice dělala před pandemií v roce 2019 600 operací endoprotéz za rok. O rok později jich bylo o 140 méně a loni už pouze 360. Ortopedie se totiž musela starat o covidové pacienty, ale nyní už se vrací do normálu. Rozhodně to ale není snadný rozjezd.

Michal Mačák, primář ortopedie MNO: "Musíte velmi opatrně ten vlak zase rozjet, protože ty pacienty jsme už čtyři krát nebo pět krát odvolávali. Byli objednaní, věděli termín měsíc, dva až tři dopředu, což znamená asi 200 pacientů a těch 200 pacientů, když se objeví další vlna covidu, musíte zastavit. Musíte jim všem zavolat." 

Mnoha lidem se navíc v průběhu covidu zhoršil zdravotní stav a nebo se nějaká komplikace objeví při předoperačním vyšetření, což se nemocnice dozví těsně před operací. Primář se nyní obává nástupu omikronu. Ne, kvůli nárůstu počtu covidových pacientů, ale kvůli karanténám personálu, které mohou plánovanou operativu ovlivnit. 

---

V Krnovské nemocnici otevřeli novou zubní ordinaci. Celkem jsou nově v okrese Bruntál čtyři, ale podle zjištění by zubaře potřebovalo na 25 tisíc lidí.

Ladislav Václavec, ředitel, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov: “SZZ Krnov má celkem čtyři ordinace a zatím evidujeme přes 8 tisíc pacientů. Zájem je obrovský, nejsou to jen občané z okresu Bruntál, ale z celého kraje i mimo něj. Například se nám hlásí až z Ústí nad Labem.”


---


Arboristé svazují koruny stromů

Arboristé v opavských parcích obnovují bezpečnostní vazby dřevin, které jsou důležité pro jejich stabilitu. Na laně šplhají do korun stromů, aby odstranili stará lana, která bránila rozlomení rozrostlých dřevin, a nahrazují je novými.

Tato lípa má asi 30 metrů. Patří spíš k těm průměrně vysokým stromům, které v opavských parcích rostou. Do její koruny šplhají arboristé, aby lany sepjali rozdvojený kmen, který by mohl způsobit rozlomení stromu a ohrozit kolemjdoucí. Ještě předtím ořežou suché větve a také ty, které ohrožují stabilitu stromu.

Robin Jaroš, technický pracovník, Arbotyl : „Musíme ten strom odlehčit, aby nebyl v zatíženém stavu a ta vazba by nebyla doplá.“

Dřevin, jejichž koruny poutá bezpečnostní vazba, je v Opavě 65. Většina lan už neplní svou funkci a potřebují vyměnit. 

Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Je to ocelové lano s jádrem ze syntetického materiálu. “

Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „V případě, že končí životnost bezpečnostní vazby, tak ji musíme vyměnit."

Poté, co arboristé tuto práci dokončí, budou pokračovat v ošetřování stromů napadených jmelím. S touto činností začali už vloni v zimě.

Jiří Vaníček, ved. odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Ty ořezy rozhodně pomohly mnoha desítkám stromů. Jmelí jako prarazit je dehydrovalo a vysálo. Ty stromy pak usychají.“


---

Zvony v Karviné občas rozeznívají ručně zvoníci

Letos uplyne deset let, co byly při generální opravě kostela Povýšení svatého kříže v Karviné pořízeny čtyři nové zvony. I když jsou poháněny elektrickým motorem, občas je ručně rozeznívají karvinští zvoníci.

V roce 2012 byly při generální opravě farního kostela Povýšení svatého kříže pořízeny čtyři nové zvony. Odlévaly se za přítomnosti karvinských farníků v německém Pasově. 

I když jsou zvony poháněny elektrickým motorem, čas od času je ručně rozeznívají karvinští zvoníci, kterých je 12, stejně jako apoštolů.

Adam Bogocz, hlavní zvoník: “My zvoníme ručně každou neděli před bohoslužbami v poledne, pak v pátek ve tři, na památku ukřižování a potom při velkých jak kostelních tak světských svátcích. Pro nás osobně to je krásný pocit, najednou je člověk ve spojení se zvonem.”

Skupinu zvoníků vede diecézní kampanolog Tomáš Hejda. Na starosti má nejen zvony v Karviné, ale v celém Moravskoslezském kraji.

Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: “Jsem na toto území sám, jediný. Celkem nás je šest v republice, podle krajů je to rozděleno. Kampanologem jsme od roku 2018, za tu dobu jsem objel 120 kostelů, celkem mám zmapovaných přes dvě stě zvonů. Hlavním úkolem je udělat databázi zvonů, kolik jich máme."

Zvoníci se pravidelně schází každý třetí pátek v měsíci, kde se vzdělávají, probírají technické záležitosti, ale i historii zvonů.

Adam Bogocz, hlavní zvoník: "Zaměřujeme si i na údržbu, dotahování šroubů, kontrola srdcí, aby nám tady všechno fungovalo."

Letos se podařilo instalovat ráhna na kostele svatého Petra z Alkantary, i tam budou zvoníci zvonit ručně.

---

Areál bývalé skládky pod vrchem Cvilín, který má Krnov ve výpůjčce do roku 2029, bude na přechodnou dobu chráněnou plochou. Důvodem je výskyt vzácné ropuchy krátkonohé.

Dita Círová, mluvčí Krnova:Po technické rekultivaci přijde na řadě rekultivace biologická, to znamená, že se na plochu naveze finální vrstva ornice a dojde k zalesnění pozemku v lesoparkové úpravě. Po objevu ropuchy krátkonohé byla části pozemku stanovena přechodně chráněná plocha na dobu pěti let. Ta musí být z biologické rekultivace vyjmuta.”

---

Křeslo novojičínského starosty bylo největší atrakcí

Na prohlídku novojičínské radnice se obvykle vydávají významné návštěvy nebo třeba zahraniční hosté. Teď v lednu se ovšem na exkurzi do úřední budovy přihlásily děti z mateřské školy. Doplnily si tak aktuální vzdělávací téma.

Starosta Nového Jičína je zvyklý vítat na radnici různé návštěvy. Tu, ke které se musí sklánět a respektovat, že kdykoliv mění téma hovoru a poslouchá jen to, co se ji líbí, ovšem výjimečně.

Jana Štalmachová, vedoucí učitelka MŠ Jubilejní: “My jsme si na leden naplánovali téma město a napadlo nás, že bychom oslovili pana starostu, jestli by nám zpřístupnil radnici, mohli jsme si s ním povídat, podívat se na věž.”

Dětem starosta ukázal nejzajímavější části budovy, výklad, zejména o historii města, doplnila průvodkyně Návštěvnického centra. Kluci a holky si jako vůbec první hosté prohlédly nově rekonstruovanou místnost, ve které se konají jednání rady města, v obřadní síni si zahráli na ženicha a nevěstu a v aule se usadili na místa zastupitelů.

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Starosta má určité povinnosti, řeší určité problémy a dnešní den pro mne byl příjemný. Jsem rád, že existují paní učitelky, které udělají nějaký projektový den, tento se jmenuje Naše město, a děti mě jako starostu města navštívily.”

děti z MŠ Jubilejní: “Já tu budu jako starosta.”

Děti si z radnice odnesly základní informace a zajímavosti, starostovi na památku zanechaly nový, vlastnoručně vyrobený originál znaku města.






---



Mohlo by Vás také zajímat