Velká, i když naštěstí simulovaná dopravní nehoda několika vozidel, prověřila možnosti a souhru IZS a všech jeho složek. Vlivem nepozornosti při předjíždění došlo ke střetu dvou osobních automobilů a dodávky v obci Nové Heřminovy.
Výsledkem nehody byl velký počet zraněných, který si vynutil zásah všech záchranných složek. MSN Krnov musela aktivovat traumaplán a přepravit k ošetření nemocnice celkem 22 zraněných.
Ladislav Václavec, ředitel MSN Krnov: „My máme nastavený urgentní příjem tak, aby během dvou hodin byl schopen ošetřit dvacet zraněných lidí, takže to budeme zkoušet na jeho maximum, bude zasahovat policie, budou zasahovat hasiči, budou zasahovat sanitky záchranného systému a naše sanitky, které budou rozvážet pacienty do našich zařízení.“
Celému zásahu záchranných složek byli přítomni také starostové okolních měst, ředitel SN nemocnice Opava a hejtman MS kraje. Důležité bylo zejména prověření kapacitních možností urgentního příjmu nemocnice.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Je to cvičení IZS, simuluje velkou dopravní nehodu v obci Nové Heřminovy a musím říct, že všichni prokazují obrovskou profesionalitu, je to neskutečný přístup a vidíme, jak to všechno funguje, jako dobře seřízený hodinový stroj, jsem opravdu nadšený, že nám takhle fungují traumaplány v nemocnicích a koordinace se složkami IZS. Všem bych chtěl moc poděkovat.“
Ladislav Václavec, ředitel MSN Krnov: „Kapacitně ten urgent by měl být schopen ošetřit 20 zraněných, což si myslím, že naplníme a zvládáme to. Je tady šikovný tým, kteří jsou připraveni na všechno.“
Cvičení současně prověřilo a vyzkoušelo provoz informační linky Integrovaného bezpečnostního centra Ostrava.
---
Slezská Ostrava má ve své správě největší městský hřbitov a každoročně se mu dostává nadstandardní péče. Investuje do něj nejen městský obvod, ale i magistrát. V letošním roce je potřeba rozšířit prostory pro pohřbívání.
Slezská Ostrava má ve své správě hned pět 5 pohřebišť. Jednak je to ústřední hřbitov a také menší pohřebiště v Heřmanicích, Muglinově, Koblově a Kunčičkách. Největší je samozřejmě slezskoostravský ústřední hřbitov, který se rozprostírá na ploše 27 hektarů a je na něm 16 tisíc hrobů. Slouží celé Ostravě a tak jsou největší investice právě do něj.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V letošním roce se zaměřujeme přímo na pohřbívání a rozšiřujeme zbývající pole na Ústředním hřbitově, což nám umožní zajistit pohřbívání na tomto největším ostravském hřbitově i v následujících desetiletích. Na ústředním hřbitově jsme zrealizovali i stavbu nových kolumbárií. Dnešním trendem už je nepohřbívat do země, ale využívají se alternativní způsoby. Kolumbárium je jedním z nich a umožňuje uložení uren bez toho, aby se člověk musel potom starat třeba o nějaký hrob a nést tím náklady a další spojené činnosti."
Vzniknout by mělo 13 míst pro dvojhroby a 249 klasických hrobů. Vystavěny budou nové chodníky, kanalizace, vodovod, osazena budou solární svítidla. V plánu jsou i terénní a sadové úpravy, výsadba, ale i kácení dřevin, zatravnění a nový mobiliář.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Celkově by tyto peníze měly zlepšit tento prostor, aby byl důstojnější, kvalitnější a aby hřbitovy byly i dostupnější z hlediska mobility. Jedná se často i o oplocení, ochranu, kamerový systém. Jedná se i o celkovou revitalizaci hřbitovů z hlediska zeleně, z hlediska chodníků a celkové opravy, aby hřbitovy a celé tyto areály mohly být bezproblémově navštěvovány."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "S rekonstrukcemi ústředního hřbitova ve větším rozsahu jsme začali už před mnoha lety, protože jsme se dohodli s městem, že nám každoročně přispěje speciální částkou, abychom zde mohli realizovat větší investice. Ten hřbitov, přestože je ve správě Slezské Ostravy, slouží celé Ostravě. My jsme v uplynulých letech udělali mnoho investic, které spočívaly v rekonstrukci objektů hřbitovní správy, nového centrálního stanoviště kontejnerů, opravena byla přístupová schodiště a rampa ke krematoriu. V neposlední řadě jsme vybudovali i nové technické zázemí pro dělníky, kteří se starají o naše slezskoostravské hřbitovy a posledním projektem byl předprostor kostela sv. Josefa."
V současné době se také připravuje projektová dokumentace k rekonstrukci krematoria. Pak se bude hledat zhotovitel a na přelomu roku by mohla rekonstrukce za 200 milionů Kč začít.
---
V ULICÍCH F-M JSOU DALŠÍ KAMENY ZMIZELÝCH
V ulicích Frýdku-Místku najdete další Kameny zmizelých. Mosazné destičky, které připomínají osudy obětí nacismu. Posledního odhalení se zúčastnila i dcera zavražděné převaděčky Marie Pětrošové, šestaosmdesátiletá Milena Ručková. Maminku jí odvezlo gestapo 10 dnů po porodu a už ji nikdy neviděla. Ve městě už je 17 kamenů, takzvaných Stolpersteinů.
OBNOVA POPULACE ORLOSUPA BRADATÉHO
Zoo Ostrava pokračuje v návratu ohrožených orlosupů bradatých do evropské přírody. Zatímco letos se převáželi mladí ptáci k vypuštění do Francie, Bulharska a Španělska, loňský samec vypuštěný v Bulharsku mezitím během své pouti Evropou doletěl až nedaleko Ostravy, kde se před dvěma lety vylíhl.
---
Veškerá technika, zázemí hasičů a také síň tradic, kde jsou vystaveny historické předměty, kroniky a fotografie mapující historii zábřežských dobrovolných hasičů. To vše a více si mohli prohlédnout návštěvníci Dne otevřených dveří SDH Ostrava-Zábřeh.
Skoro čtyři stovky dětí z Ostravy-Jihu si nenechalo ujít jedinečnou příležitost poznat z blízka práci dobrovolných hasičů. Sbor ze Zábřehu totiž pořádal svůj tradiční Den otevřených dveří.
Štěpán Popek, starosta Sboru dobrovolných hasičů Ostrava-Zábřeh: „Žáci mohli vidět síň tradic, které je takové naše muzeum, veškerou historii sboru, mohli si prohlédnout techniku, kterou tady máme pro ně vystavenou venku a zároveň i na dalších stanovištích mohli vidět konkrétní vybavení, jako jsou motorové pily, dýchací přístroje, lezecké vybavení."
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Mě se tady líbilo hodně, nejvíc asi mě zaujaly ty auta, že jsme se mohli podívat do toho menšího auta a i dovnitř.“
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Hadice, přístroje, dýchací přístroje, to mě hodně zaujalo, protože to je strašně těžké.“
Štěpán Popek, starosta Sboru dobrovolných hasičů Ostrava-Zábřeh: „Vlastně ta hlavní pointa toho dne otevřených dveří je přilákat nové mladé hasiče. Těch zásahových hasičů postupně ubývá, protože té práce a zásahu stále přibývá. Například jednotka Ostrava-Zábřeh je v posledních pěti letech v kategorii PO3 nejvytíženější jednotka v celé Ostravě a má v průměru okolo 150 až 160 zásahu ročně.“
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Jo, chtěl bych být hasičem.“
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Chtěla bych to taky dělat, možná to zkusím.“
V loňském roce oslavili zábřežští dobrovolní hasiči 135. výročí od svého založení.
---
Těžba černého uhlí v Česku definitivně skončila, ale pro bývalé havíře z Dolu Doubrava zůstává hornictví stále součástí života. Po letech se znovu sešli lidé, kteří na jedné z nejstarších šachet Karvinska strávili většinu svého pracovního života.
Už jsou v penzi, ale většinu svého života strávili na bývalém dole Doubrava. Díky aktivitě jednoho z bývalých kolegů dostali možnost se znovu potkat.
Jiří Lincer, bývalý vedoucí centrální údržby, organizátor setkání: "Někteří se neviděli 35, 40 let. Samozřejmě je to fajn. Dávají si telefonní čísla, setkávají se."
Miroslav Vozár, bývalý důlní záměčník: "Na dole Doubrava jsem dělal od roku 1984. Dělal jsem v centrální údržbě a ten pán, který s vámi teď mluvil, to byl můj vedoucí kdysi."
Těžba černého uhlí v Česku definitivně skončila po zhruba 250 letech letos v únoru. Nyní probíhá likvidace poslední šachty, Dolu ČSM. V bývalých hornících to zanechalo silné emoce.
Tomáš Staníček, bývalý důlní zámečník: "Spíš mě mrzí, jak se chováme k pozůstalosti, těm šachtám. Já bych nikdy neřekl, že šachta může během roku zmizet z povrchu země."
Když zavírali Doubravu v roce 2007, řada těchto horníků přešla na jinou šachtu, kde pracovali až do odchodu do penze. Dnešní havíři jsou v jiné situaci. Hledají novou práci.
Jiří Lincer, bývalý vedoucí centrální údržby, organizátor setkání: "Myslím si, že kdo chce, ten si práci najde, no ne? Je to určitě velká změna po řadě let. Když někdo dělá na jednom pracovišti a v padesátce přejde někam jinam."
Bývalí havíři, kterých se i po devatenácti letech od uzavření jejich šachty sešlo na dvě stě, doufají, že hornická historie z regionu nezmizí.
---
OSTRAVA POŘÍDILA 4 CISTERNY DOBROVOLNÝM HASIČŮM
Dobrovolní hasiči z Ostravy-Radvanic, Koblova, Heřmanic a Antošovic dostali nové hasičské cisterny. Pořídilo je město Ostrava za 48 milionů korun a přispěl na ně i kraj. V plánu jsou ještě další vozy pro tři jednotky.
---
Mladí zpěváci předvedli svůj hlas. Oblíbená pěvecká soutěž Karvinský talent letos slaví už 17. ročník. V předkole museli soutěžící překonat trému a zaujmout odbornou porotu. Ti nejlepší postoupí do velkého zářijového finále.
Karvinský talent už 17 let pomáhá objevovat nové hudební hvězdy. Do soutěže se hlásí talentované děti z celého regionu. Každý rok přicházejí noví odvážní zpěváci.
Dagmar Czinege, ředitelka ZŠ a MŠ Prameny, zakladatelka soutěže: "My máme vždycky kolem 150 soutěžících ve třech kategoriích. Je to už takové stabilní. Ale překvapila nás ta čtvrtá kategorie, protože ta dua, tria, kvarteta, to je těžká kategorie a nečekali jsme takový zájem, tak jsme mile překvapeni."
Výkony mladých talentů letos hodnotí velmi silná a zkušená porota.
Andonis Civopulos, předseda poroty: "Ti zpěváci se tak vylepšují a stále to jde dopředu a vybírají si i těžké skladby, což je fajn."
Rozhodování poroty není vůbec jednoduché. Zpěváci do svých vystoupení dali maximum.
Proč sis vybrala tu písničku?
Elen Hrdlovičová, soutěžící z Karviné: "Já chodím do Permoníku do pěveckého sboru Permoník Karviná a zpívala jsem to vlastně jako sólo v našem repertoáru. Takže jsem vlastně jen písničku přeložila do angličtiny a zazpívala ji na této soutěži."
Ti nejúspěšnější soutěžící se začnou připravovat na vrchol celé soutěže. Velké finále se uskuteční v září.
---
Velká, i když naštěstí simulovaná dopravní nehoda několika vozidel, prověřila možnosti a souhru IZS a všech jeho složek. Vlivem nepozornosti při předjíždění došlo ke střetu dvou osobních automobilů a dodávky v obci Nové Heřminovy.
Výsledkem nehody byl velký počet zraněných, který si vynutil zásah všech záchranných složek. MSN Krnov musela aktivovat traumaplán a přepravit k ošetření nemocnice celkem 22 zraněných.
Ladislav Václavec, ředitel MSN Krnov: „My máme nastavený urgentní příjem tak, aby během dvou hodin byl schopen ošetřit dvacet zraněných lidí, takže to budeme zkoušet na jeho maximum, bude zasahovat policie, budou zasahovat hasiči, budou zasahovat sanitky záchranného systému a naše sanitky, které budou rozvážet pacienty do našich zařízení.“
Celému zásahu záchranných složek byli přítomni také starostové okolních měst, ředitel SN nemocnice Opava a hejtman MS kraje. Důležité bylo zejména prověření kapacitních možností urgentního příjmu nemocnice.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Je to cvičení IZS, simuluje velkou dopravní nehodu v obci Nové Heřminovy a musím říct, že všichni prokazují obrovskou profesionalitu, je to neskutečný přístup a vidíme, jak to všechno funguje, jako dobře seřízený hodinový stroj, jsem opravdu nadšený, že nám takhle fungují traumaplány v nemocnicích a koordinace se složkami IZS. Všem bych chtěl moc poděkovat.“
Ladislav Václavec, ředitel MSN Krnov: „Kapacitně ten urgent by měl být schopen ošetřit 20 zraněných, což si myslím, že naplníme a zvládáme to. Je tady šikovný tým, kteří jsou připraveni na všechno.“
Cvičení současně prověřilo a vyzkoušelo provoz informační linky Integrovaného bezpečnostního centra Ostrava.
---
Slezská Ostrava má ve své správě největší městský hřbitov a každoročně se mu dostává nadstandardní péče. Investuje do něj nejen městský obvod, ale i magistrát. V letošním roce je potřeba rozšířit prostory pro pohřbívání.
Slezská Ostrava má ve své správě hned pět 5 pohřebišť. Jednak je to ústřední hřbitov a také menší pohřebiště v Heřmanicích, Muglinově, Koblově a Kunčičkách. Největší je samozřejmě slezskoostravský ústřední hřbitov, který se rozprostírá na ploše 27 hektarů a je na něm 16 tisíc hrobů. Slouží celé Ostravě a tak jsou největší investice právě do něj.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V letošním roce se zaměřujeme přímo na pohřbívání a rozšiřujeme zbývající pole na Ústředním hřbitově, což nám umožní zajistit pohřbívání na tomto největším ostravském hřbitově i v následujících desetiletích. Na ústředním hřbitově jsme zrealizovali i stavbu nových kolumbárií. Dnešním trendem už je nepohřbívat do země, ale využívají se alternativní způsoby. Kolumbárium je jedním z nich a umožňuje uložení uren bez toho, aby se člověk musel potom starat třeba o nějaký hrob a nést tím náklady a další spojené činnosti."
Vzniknout by mělo 13 míst pro dvojhroby a 249 klasických hrobů. Vystavěny budou nové chodníky, kanalizace, vodovod, osazena budou solární svítidla. V plánu jsou i terénní a sadové úpravy, výsadba, ale i kácení dřevin, zatravnění a nový mobiliář.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Celkově by tyto peníze měly zlepšit tento prostor, aby byl důstojnější, kvalitnější a aby hřbitovy byly i dostupnější z hlediska mobility. Jedná se často i o oplocení, ochranu, kamerový systém. Jedná se i o celkovou revitalizaci hřbitovů z hlediska zeleně, z hlediska chodníků a celkové opravy, aby hřbitovy a celé tyto areály mohly být bezproblémově navštěvovány."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "S rekonstrukcemi ústředního hřbitova ve větším rozsahu jsme začali už před mnoha lety, protože jsme se dohodli s městem, že nám každoročně přispěje speciální částkou, abychom zde mohli realizovat větší investice. Ten hřbitov, přestože je ve správě Slezské Ostravy, slouží celé Ostravě. My jsme v uplynulých letech udělali mnoho investic, které spočívaly v rekonstrukci objektů hřbitovní správy, nového centrálního stanoviště kontejnerů, opravena byla přístupová schodiště a rampa ke krematoriu. V neposlední řadě jsme vybudovali i nové technické zázemí pro dělníky, kteří se starají o naše slezskoostravské hřbitovy a posledním projektem byl předprostor kostela sv. Josefa."
V současné době se také připravuje projektová dokumentace k rekonstrukci krematoria. Pak se bude hledat zhotovitel a na přelomu roku by mohla rekonstrukce za 200 milionů Kč začít.
---
V ULICÍCH F-M JSOU DALŠÍ KAMENY ZMIZELÝCH
V ulicích Frýdku-Místku najdete další Kameny zmizelých. Mosazné destičky, které připomínají osudy obětí nacismu. Posledního odhalení se zúčastnila i dcera zavražděné převaděčky Marie Pětrošové, šestaosmdesátiletá Milena Ručková. Maminku jí odvezlo gestapo 10 dnů po porodu a už ji nikdy neviděla. Ve městě už je 17 kamenů, takzvaných Stolpersteinů.
OBNOVA POPULACE ORLOSUPA BRADATÉHO
Zoo Ostrava pokračuje v návratu ohrožených orlosupů bradatých do evropské přírody. Zatímco letos se převáželi mladí ptáci k vypuštění do Francie, Bulharska a Španělska, loňský samec vypuštěný v Bulharsku mezitím během své pouti Evropou doletěl až nedaleko Ostravy, kde se před dvěma lety vylíhl.
---
Veškerá technika, zázemí hasičů a také síň tradic, kde jsou vystaveny historické předměty, kroniky a fotografie mapující historii zábřežských dobrovolných hasičů. To vše a více si mohli prohlédnout návštěvníci Dne otevřených dveří SDH Ostrava-Zábřeh.
Skoro čtyři stovky dětí z Ostravy-Jihu si nenechalo ujít jedinečnou příležitost poznat z blízka práci dobrovolných hasičů. Sbor ze Zábřehu totiž pořádal svůj tradiční Den otevřených dveří.
Štěpán Popek, starosta Sboru dobrovolných hasičů Ostrava-Zábřeh: „Žáci mohli vidět síň tradic, které je takové naše muzeum, veškerou historii sboru, mohli si prohlédnout techniku, kterou tady máme pro ně vystavenou venku a zároveň i na dalších stanovištích mohli vidět konkrétní vybavení, jako jsou motorové pily, dýchací přístroje, lezecké vybavení."
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Mě se tady líbilo hodně, nejvíc asi mě zaujaly ty auta, že jsme se mohli podívat do toho menšího auta a i dovnitř.“
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Hadice, přístroje, dýchací přístroje, to mě hodně zaujalo, protože to je strašně těžké.“
Štěpán Popek, starosta Sboru dobrovolných hasičů Ostrava-Zábřeh: „Vlastně ta hlavní pointa toho dne otevřených dveří je přilákat nové mladé hasiče. Těch zásahových hasičů postupně ubývá, protože té práce a zásahu stále přibývá. Například jednotka Ostrava-Zábřeh je v posledních pěti letech v kategorii PO3 nejvytíženější jednotka v celé Ostravě a má v průměru okolo 150 až 160 zásahu ročně.“
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Jo, chtěl bych být hasičem.“
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Chtěla bych to taky dělat, možná to zkusím.“
V loňském roce oslavili zábřežští dobrovolní hasiči 135. výročí od svého založení.
---
Těžba černého uhlí v Česku definitivně skončila, ale pro bývalé havíře z Dolu Doubrava zůstává hornictví stále součástí života. Po letech se znovu sešli lidé, kteří na jedné z nejstarších šachet Karvinska strávili většinu svého pracovního života.
Už jsou v penzi, ale většinu svého života strávili na bývalém dole Doubrava. Díky aktivitě jednoho z bývalých kolegů dostali možnost se znovu potkat.
Jiří Lincer, bývalý vedoucí centrální údržby, organizátor setkání: "Někteří se neviděli 35, 40 let. Samozřejmě je to fajn. Dávají si telefonní čísla, setkávají se."
Miroslav Vozár, bývalý důlní záměčník: "Na dole Doubrava jsem dělal od roku 1984. Dělal jsem v centrální údržbě a ten pán, který s vámi teď mluvil, to byl můj vedoucí kdysi."
Těžba černého uhlí v Česku definitivně skončila po zhruba 250 letech letos v únoru. Nyní probíhá likvidace poslední šachty, Dolu ČSM. V bývalých hornících to zanechalo silné emoce.
Tomáš Staníček, bývalý důlní zámečník: "Spíš mě mrzí, jak se chováme k pozůstalosti, těm šachtám. Já bych nikdy neřekl, že šachta může během roku zmizet z povrchu země."
Když zavírali Doubravu v roce 2007, řada těchto horníků přešla na jinou šachtu, kde pracovali až do odchodu do penze. Dnešní havíři jsou v jiné situaci. Hledají novou práci.
Jiří Lincer, bývalý vedoucí centrální údržby, organizátor setkání: "Myslím si, že kdo chce, ten si práci najde, no ne? Je to určitě velká změna po řadě let. Když někdo dělá na jednom pracovišti a v padesátce přejde někam jinam."
Bývalí havíři, kterých se i po devatenácti letech od uzavření jejich šachty sešlo na dvě stě, doufají, že hornická historie z regionu nezmizí.
---
OSTRAVA POŘÍDILA 4 CISTERNY DOBROVOLNÝM HASIČŮM
Dobrovolní hasiči z Ostravy-Radvanic, Koblova, Heřmanic a Antošovic dostali nové hasičské cisterny. Pořídilo je město Ostrava za 48 milionů korun a přispěl na ně i kraj. V plánu jsou ještě další vozy pro tři jednotky.
---
Mladí zpěváci předvedli svůj hlas. Oblíbená pěvecká soutěž Karvinský talent letos slaví už 17. ročník. V předkole museli soutěžící překonat trému a zaujmout odbornou porotu. Ti nejlepší postoupí do velkého zářijového finále.
Karvinský talent už 17 let pomáhá objevovat nové hudební hvězdy. Do soutěže se hlásí talentované děti z celého regionu. Každý rok přicházejí noví odvážní zpěváci.
Dagmar Czinege, ředitelka ZŠ a MŠ Prameny, zakladatelka soutěže: "My máme vždycky kolem 150 soutěžících ve třech kategoriích. Je to už takové stabilní. Ale překvapila nás ta čtvrtá kategorie, protože ta dua, tria, kvarteta, to je těžká kategorie a nečekali jsme takový zájem, tak jsme mile překvapeni."
Výkony mladých talentů letos hodnotí velmi silná a zkušená porota.
Andonis Civopulos, předseda poroty: "Ti zpěváci se tak vylepšují a stále to jde dopředu a vybírají si i těžké skladby, což je fajn."
Rozhodování poroty není vůbec jednoduché. Zpěváci do svých vystoupení dali maximum.
Proč sis vybrala tu písničku?
Elen Hrdlovičová, soutěžící z Karviné: "Já chodím do Permoníku do pěveckého sboru Permoník Karviná a zpívala jsem to vlastně jako sólo v našem repertoáru. Takže jsem vlastně jen písničku přeložila do angličtiny a zazpívala ji na této soutěži."
Ti nejúspěšnější soutěžící se začnou připravovat na vrchol celé soutěže. Velké finále se uskuteční v září.
---
