Významné ocenění získal ostravský domov pro seniory Kamenec. Na slavnostním jednání pořádaném ministerstvem průmyslu a obchodu získal ocenění v rámci Národního programu Česká kvalita. Cenu získal za perfektní sociální služby.
Domov pro seniory Kamenec byl otevřen v roce 1975 s kapacitou 200 lůžek ve 121 pokojích. Dnes po téměř 50 letech je už vše nové a moderní, ale kapacita zůstala téměř stejná. To nejdůležitější však je, že jsou spokojeni klienti, což nyní navíc potvrdil Domov Kamenec ziskem prestižní značky Česká kvalita.
Juraj Chomič, ředitel Domova Kamenec: "Podařilo se nám uspět, takže máme právo držet logo České kvality, Czech made a už více nic dalšího není."
Domov pro seniory se tak stal jednou z 12 nových organizací, které byly takto za rok 2021 oceněny. Kamenec za oblast poskytování sociálních služeb. Česká kvalita zviditelňuje důvěryhodné a nezávislé značky kvality, které jsou založené na objektivním ověřování kvality výrobků nebo služeb třetí stranou.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Myslím, že všechny naše domovy jsou na velice kvalitní úrovni a tento domov je výjimečný tím, že navíc ještě získal značku Česká kvalita, které mu dodávají punc jednoho z nejlepších domovů v ČR."
Domov Kamenec je jedním z 8 zařízení sociálních služeb, které jsou zřizovány městem Ostrava. Nyní může ke své prezentaci využívat logo Česká kvalita.
---
Sobota, 10 hodin 23 minut. To byl přesný čas, kdy do Bruntálu dorazilo letošní Betlémské světlo. Přivezli ho, jako každý rok, skauti z Brna. První zájemci čekali na své světlo už na nádraží.
Betlémské světlo se na nádraží moc neohřálo, bude již nyní k dispozici všem zájemcům.
Pavlína Konečná, referent cestovního ruchu, MěÚ Bruntál: „Betlémské světlo se převeze do domova důchodců, aby kdokoli, kdo to teď nestihl, si ho mohl odpálit a mít doma.“
Anketa, první zájemci: „Přišli jsme si pro světlo betlémské s rodinou, s dětmi, s manželem.“
„Přišli jsme si pro betlémské světlo, ano děti dvě.“
Novým symbolem vánoc v Bruntále je také originální anděl, kterého již mnozí mohli potkat na různých místech ve městě, ve školce i v nemocnici.
Pavlína Konečná, referent cestovního ruchu, MěÚ Bruntál: „Je to nápad informačního centra, abychom lidem udělali radost, abychom navodili tu správnou vánoční nebo adventní náladu a chtěli jsme ukázat všem, i našim rodinám, jak to tady v Bruntále a okolí máme pěkné, takže anděl cestuje tam, kde si ho lidé přejí. To znamená třeba do Karlovy Studánky, byly jsme i ve Zlatých Horách a tady po okolí. A ještě něco máme v plánu, tak se těšte.“
Další cestování bruntálského anděla je prozatím obestřeno tajemstvím. Můžeme prozradit, že se nebojí ani do hor a během vánočních svátků bude hlídat Bruntál shora.
---
Celá republika, a také Novojičínští, si připomněli 10. výročí úmrtí Václava Havla. A kde jinde, než na nádvoří, které od letošního roku nese jméno tohoto prvního polistopadového prezidenta.
Malý happening na počest Václava Havla se v Novém Jičíně konal večer 18. prosince, a to na prostranství, které je od letošního roku oficiálně pojmenováno jako Nádvoří Václava Havla.
Ivan Janík, Novojičínská otevřená společnost: “My na něj nechceme vzpomínat se smutkem a nechcete nějakou velkou nostalgii. Chceme jen si tady připomenout jeho odkaz a to, aby myšlenky Václava Havla tady zůstaly stále.”
Havlovo nádvoří ozdobil také vánoční stromek, jehož příběh se pojí s obcemi z jižní Moravy, které v létě zasáhlo tornádo, a kam i někteří Novojičínští jezdili pomáhat.
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), zastupitel města: “Stromeček je z darů z Liberecka, kde jsme byli pro stromy, které tamní lidé věnovali jižní Moravě postižené tornádem, a jižní Morava nám jeden stromeček a část ozdob, které byly také darované, dala, abychom ho věnovali Václavu Havlovi.”
Na stromech v prostoru nádvoří se před pár dny objevili na počest Havla i papíroví ptáci. Šlo o celorepublikový projekt Ptačí sněm pro Václava Havla inspirovaný dílem známého výtvarníka Petra Síse. Svými výtvory se do něj zapojila místní Základní škola Komenského 66. Ptáci zavěšeni ve volném prostoru symbolizují myšlenku svobody.
---
Poruba přišla o další vzácný strom. U kostela svatého Mikuláše dosud stály čtyři historické lípy, které byly kdysi součástí aleje vedoucí do Klimkovic. Jedna z nich teď musela padnout k zemi, protože ohrožovala bezpečnost kolemjdoucích.
V Porubě museli pokácet další historickou lípu, I po veškerém možném ošetření se ji bohužel nepodařilo zachránit. Jde o jednu z líp pod kostelem svatého Mikuláše, jejichž počet se tak snížil na tři.
Miroslav Otisk (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “V průběhu jsme zkoušeli opravdu maximum, co se dalo. Od odstranění jmelí až po injektáže. Bohužel ten stav toho zbytku stromu už je takový, že by ohrožoval kolemjdoucí, proto jsme usoudili, že ho pokácíme.”
Jeho odkaz ale ještě nekončí. Přemístěn bude k rybníku pod zámkem, kde bude sloužit opět jako biotop, tedy útočiště pro hmyz. Lípy u kostela sv. Mikuláše jsou vůbec nejstaršími stromy v obvodu.
Martin Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: “První zmínky jsou někdy kolem roku 1836, což je shodou okolností rok, kdy zemřel Karel Hynek Mácha , takže teoreticky tyto stromy pamatují ještě Karla Hynka Máchu a původně byly vysázeny a tvořily alej podél cesty do Klimkovic.”
Miroslav Otisk (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Pokud kácíme jakýkoliv strom, vždy probíhá náhradní výsadba. Čili musíme vysadit strom nový."
Konkrétně pod kostelem svatého Mikuláše budou vysázeny dvě mladé lípy.
---
Město Opava vydalo knihu srovnávacích fotografií s názvem Proměny Opavy. Obsahuje historické snímky z přelomu 19. a 20. století a zároveň fotografie ze současnosti. Díky pauzovacímu papíru se oba pohledy prolnou v jeden celek. Kniha vyšla v nákladu 800 kusů a už je téměř rozebraná. Vydavatel zvažuje kvůli velkému zájmu dotisk.
Vydání knihy předcházela aplikace, která je součástí webových stránek města Opavy. Ta srovnává historické snímky s fotografiemi ze současnosti. Jejich důmyslné překrytí zvýraznilo proměnu místa v čase.
Eva Sůrová, vedoucí Turistického informačního centra v Opavě: „Kniha vznikla na základě webové aplikace, která sklidila velký úspěch. První snímky zde byly vloženy před asi 3 lety. Vloni jsme doplnili další. Celkem je v aplikaci asi 60 dvojic snímků.
Do knihy pak bylo převzato 47 snímků z centra Opavy, které zachycují důvěrně známá místa na přelomu 19. a 20. století až do poloviny minulého století. Autor projektu, fotograf Jan Langer, pak přidal jejich současnou podobu. Často musel složitě hledat místo, odkud byl původní snímek pořízený. To bylo totiž pro srovnávací publikaci klíčové.
Jan Langer, autor projektu a fotografií: „Při té realizaci mnohokrát došlo na to, že pohled z toho stejného místa prostě realizovat nejde. Protože už tam nestojí stavby, ze kterých byl záběr pořízen, pokud se jednalo o snímky z nadhledu. Nebo že zástavba je posunutá.“
Do terénu vycházel fotograf s notebookem a naskenovanými historickými fotografiemi. To aby našel stejný úhel pohledu, který zachytili jeho předkové. Třeba snímek z radničního okna, který zobrazuje zástavbu domů na Horním náměstí, fotil několikrát, než s ním byl spokojený.
Kniha zachycuje rozvoj Opavy v jednotlivých obdobích v průřezu jednoho století. Použití pauzovacích papírů prolíná minulost se současností.
Zdeněk Kravar, autor textové části knihy: „Tady na těchto dvou fotografiích vidíme, jak se Opava během desetiletí v poválečném rozmachu rozšiřovala směrem na periferii.“
Staré pohlednice a snímky poskytli jako podklad pro knihu sběratelé. Vděčným námětem je opavská tramvajová dráha, která sloužila od r. 1905 do r. 1956. Zajímavé jsou také momentky z běžného života.
Tomáš Elis, sběratel: „Ty se staly velmi milým a plastickým oživením knihy a dokladují reálný život v ulicích města.“
Milovníci historie si pro knihu Proměny Opavy mohou přijít do opavského Turistického informačního centra. Zájem o ni je tak velký, že k prodeji zbývají poslední desítky kusů. Vydavatel publikace, Statutární město Opava, ale plánuje na příští rok dotisk.
---
Významné ocenění získal ostravský domov pro seniory Kamenec. Na slavnostním jednání pořádaném ministerstvem průmyslu a obchodu získal ocenění v rámci Národního programu Česká kvalita. Cenu získal za perfektní sociální služby.
Domov pro seniory Kamenec byl otevřen v roce 1975 s kapacitou 200 lůžek ve 121 pokojích. Dnes po téměř 50 letech je už vše nové a moderní, ale kapacita zůstala téměř stejná. To nejdůležitější však je, že jsou spokojeni klienti, což nyní navíc potvrdil Domov Kamenec ziskem prestižní značky Česká kvalita.
Juraj Chomič, ředitel Domova Kamenec: "Podařilo se nám uspět, takže máme právo držet logo České kvality, Czech made a už více nic dalšího není."
Domov pro seniory se tak stal jednou z 12 nových organizací, které byly takto za rok 2021 oceněny. Kamenec za oblast poskytování sociálních služeb. Česká kvalita zviditelňuje důvěryhodné a nezávislé značky kvality, které jsou založené na objektivním ověřování kvality výrobků nebo služeb třetí stranou.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Myslím, že všechny naše domovy jsou na velice kvalitní úrovni a tento domov je výjimečný tím, že navíc ještě získal značku Česká kvalita, které mu dodávají punc jednoho z nejlepších domovů v ČR."
Domov Kamenec je jedním z 8 zařízení sociálních služeb, které jsou zřizovány městem Ostrava. Nyní může ke své prezentaci využívat logo Česká kvalita.
---
Sobota, 10 hodin 23 minut. To byl přesný čas, kdy do Bruntálu dorazilo letošní Betlémské světlo. Přivezli ho, jako každý rok, skauti z Brna. První zájemci čekali na své světlo už na nádraží.
Betlémské světlo se na nádraží moc neohřálo, bude již nyní k dispozici všem zájemcům.
Pavlína Konečná, referent cestovního ruchu, MěÚ Bruntál: „Betlémské světlo se převeze do domova důchodců, aby kdokoli, kdo to teď nestihl, si ho mohl odpálit a mít doma.“
Anketa, první zájemci: „Přišli jsme si pro světlo betlémské s rodinou, s dětmi, s manželem.“
„Přišli jsme si pro betlémské světlo, ano děti dvě.“
Novým symbolem vánoc v Bruntále je také originální anděl, kterého již mnozí mohli potkat na různých místech ve městě, ve školce i v nemocnici.
Pavlína Konečná, referent cestovního ruchu, MěÚ Bruntál: „Je to nápad informačního centra, abychom lidem udělali radost, abychom navodili tu správnou vánoční nebo adventní náladu a chtěli jsme ukázat všem, i našim rodinám, jak to tady v Bruntále a okolí máme pěkné, takže anděl cestuje tam, kde si ho lidé přejí. To znamená třeba do Karlovy Studánky, byly jsme i ve Zlatých Horách a tady po okolí. A ještě něco máme v plánu, tak se těšte.“
Další cestování bruntálského anděla je prozatím obestřeno tajemstvím. Můžeme prozradit, že se nebojí ani do hor a během vánočních svátků bude hlídat Bruntál shora.
---
Celá republika, a také Novojičínští, si připomněli 10. výročí úmrtí Václava Havla. A kde jinde, než na nádvoří, které od letošního roku nese jméno tohoto prvního polistopadového prezidenta.
Malý happening na počest Václava Havla se v Novém Jičíně konal večer 18. prosince, a to na prostranství, které je od letošního roku oficiálně pojmenováno jako Nádvoří Václava Havla.
Ivan Janík, Novojičínská otevřená společnost: “My na něj nechceme vzpomínat se smutkem a nechcete nějakou velkou nostalgii. Chceme jen si tady připomenout jeho odkaz a to, aby myšlenky Václava Havla tady zůstaly stále.”
Havlovo nádvoří ozdobil také vánoční stromek, jehož příběh se pojí s obcemi z jižní Moravy, které v létě zasáhlo tornádo, a kam i někteří Novojičínští jezdili pomáhat.
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), zastupitel města: “Stromeček je z darů z Liberecka, kde jsme byli pro stromy, které tamní lidé věnovali jižní Moravě postižené tornádem, a jižní Morava nám jeden stromeček a část ozdob, které byly také darované, dala, abychom ho věnovali Václavu Havlovi.”
Na stromech v prostoru nádvoří se před pár dny objevili na počest Havla i papíroví ptáci. Šlo o celorepublikový projekt Ptačí sněm pro Václava Havla inspirovaný dílem známého výtvarníka Petra Síse. Svými výtvory se do něj zapojila místní Základní škola Komenského 66. Ptáci zavěšeni ve volném prostoru symbolizují myšlenku svobody.
---
Poruba přišla o další vzácný strom. U kostela svatého Mikuláše dosud stály čtyři historické lípy, které byly kdysi součástí aleje vedoucí do Klimkovic. Jedna z nich teď musela padnout k zemi, protože ohrožovala bezpečnost kolemjdoucích.
V Porubě museli pokácet další historickou lípu, I po veškerém možném ošetření se ji bohužel nepodařilo zachránit. Jde o jednu z líp pod kostelem svatého Mikuláše, jejichž počet se tak snížil na tři.
Miroslav Otisk (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “V průběhu jsme zkoušeli opravdu maximum, co se dalo. Od odstranění jmelí až po injektáže. Bohužel ten stav toho zbytku stromu už je takový, že by ohrožoval kolemjdoucí, proto jsme usoudili, že ho pokácíme.”
Jeho odkaz ale ještě nekončí. Přemístěn bude k rybníku pod zámkem, kde bude sloužit opět jako biotop, tedy útočiště pro hmyz. Lípy u kostela sv. Mikuláše jsou vůbec nejstaršími stromy v obvodu.
Martin Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: “První zmínky jsou někdy kolem roku 1836, což je shodou okolností rok, kdy zemřel Karel Hynek Mácha , takže teoreticky tyto stromy pamatují ještě Karla Hynka Máchu a původně byly vysázeny a tvořily alej podél cesty do Klimkovic.”
Miroslav Otisk (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Pokud kácíme jakýkoliv strom, vždy probíhá náhradní výsadba. Čili musíme vysadit strom nový."
Konkrétně pod kostelem svatého Mikuláše budou vysázeny dvě mladé lípy.
---
Město Opava vydalo knihu srovnávacích fotografií s názvem Proměny Opavy. Obsahuje historické snímky z přelomu 19. a 20. století a zároveň fotografie ze současnosti. Díky pauzovacímu papíru se oba pohledy prolnou v jeden celek. Kniha vyšla v nákladu 800 kusů a už je téměř rozebraná. Vydavatel zvažuje kvůli velkému zájmu dotisk.
Vydání knihy předcházela aplikace, která je součástí webových stránek města Opavy. Ta srovnává historické snímky s fotografiemi ze současnosti. Jejich důmyslné překrytí zvýraznilo proměnu místa v čase.
Eva Sůrová, vedoucí Turistického informačního centra v Opavě: „Kniha vznikla na základě webové aplikace, která sklidila velký úspěch. První snímky zde byly vloženy před asi 3 lety. Vloni jsme doplnili další. Celkem je v aplikaci asi 60 dvojic snímků.
Do knihy pak bylo převzato 47 snímků z centra Opavy, které zachycují důvěrně známá místa na přelomu 19. a 20. století až do poloviny minulého století. Autor projektu, fotograf Jan Langer, pak přidal jejich současnou podobu. Často musel složitě hledat místo, odkud byl původní snímek pořízený. To bylo totiž pro srovnávací publikaci klíčové.
Jan Langer, autor projektu a fotografií: „Při té realizaci mnohokrát došlo na to, že pohled z toho stejného místa prostě realizovat nejde. Protože už tam nestojí stavby, ze kterých byl záběr pořízen, pokud se jednalo o snímky z nadhledu. Nebo že zástavba je posunutá.“
Do terénu vycházel fotograf s notebookem a naskenovanými historickými fotografiemi. To aby našel stejný úhel pohledu, který zachytili jeho předkové. Třeba snímek z radničního okna, který zobrazuje zástavbu domů na Horním náměstí, fotil několikrát, než s ním byl spokojený.
Kniha zachycuje rozvoj Opavy v jednotlivých obdobích v průřezu jednoho století. Použití pauzovacích papírů prolíná minulost se současností.
Zdeněk Kravar, autor textové části knihy: „Tady na těchto dvou fotografiích vidíme, jak se Opava během desetiletí v poválečném rozmachu rozšiřovala směrem na periferii.“
Staré pohlednice a snímky poskytli jako podklad pro knihu sběratelé. Vděčným námětem je opavská tramvajová dráha, která sloužila od r. 1905 do r. 1956. Zajímavé jsou také momentky z běžného života.
Tomáš Elis, sběratel: „Ty se staly velmi milým a plastickým oživením knihy a dokladují reálný život v ulicích města.“
Milovníci historie si pro knihu Proměny Opavy mohou přijít do opavského Turistického informačního centra. Zájem o ni je tak velký, že k prodeji zbývají poslední desítky kusů. Vydavatel publikace, Statutární město Opava, ale plánuje na příští rok dotisk.
---
