Přestože se dlouholetá éra dobývání černého uhlí na Ostravsku blíží ke svému definitivnímu konci, z podzemí se bude ještě po dobu několika desítek let těžit surovina pro výrobu elektrické energie a tepla. Místo uhlí to však bude metan.
Důlní plyn metan byl vždy velkou hrozbou pro bezpečnost v podzemí černouhelných dolů. Jeho řízená těžba nyní pokračuje i po ukončení těžby uhlí v téměř všech šachtách v regionu. Metan se bude těžit i po brzkém uzavření posledního činného Dolu ČSM ve Stonavě.
Kamil Kaufman, vedoucí oddělení koncepce a rozvoje společnosti DIAMO: “Co se týče délky čerpání metanu, tak ta záleží samozřejmě na tom, kdy se nám ten důl zatopí. Dneska můžu říct, že to zatápění může trvat desítky let.”
Důvodem těžby metanu je především bezpečnost. Vysoce výbušný plyn se totiž v podzemí stále uvolňuje a vystupuje na povrch.
Miroslav Alman, mechanik degazace: ”Degazovat musíme proto, protože když se sníží tlak v ovzduší, tak u těch hrází dochází k tomu, že ten metan vystupuje z těch stařin a může to vlastně ohrozit pracovníky, nebo nedej bože může nastat výbuch nebo zašlehnutí metanu.”
Metan se těží z podzemí na mnoha místech. Ložiska se liší svou vydatností.
Miroslav Alman, mechanik degazace: ”Na lokalitě ČSA máme 30 degazačních zdrojů, z toho je teď v provozu 9.”
Vytěžený metan je cennou surovinou pro výrobu elektrické energie a tepla.
Kamil Kaufman, vedoucí oddělení koncepce a rozvoje společnosti DIAMO: “Důlní plyn bude využíván v maximální míře pro výrobu elektrické energie a tepla v areálech, které budou nějakým způsobem zmodernizovány nebo přebudovány na nově využití.”
Dá se předpokládat, že metan z uzavřených dolů se bude využívat minimálně až do roku 2050.
---
Lékařská knihovna Fakultní nemocnice Ostrava se přestěhovala do zcela nových prostor. Ty vznikly rekonstrukcí přízemní budovy, která sousedí s tzv. „Malým internátem.“ Součástí knihovny jsou i dvě moderně vybavené učebny, z nichž jedna je k dispozici Lékařské fakultě Ostravské univerzity.
Nejen zdravotníci, ale také studenti středních a vysokých škol teď najdou veškerou odbornou literaturu i zázemí pro studium v nové budově lékařské knihovny FNO.
Ludmila Stuchlá, vedoucí Lékařské knihovny FNO: „Beletrii tady určitě nenajdete. My tady máme pouze odborné knihy, časopisy a jiná media (CD a DVD).“
Odborné veřejnosti je k dispozici téměř 40 tisíc knih a časopisů, mezi nimi i velmi vzácné exponáty.
Ludmila Stuchlá, vedoucí Lékařské knihovny FNO: „Od roku 1862 tady máme Časopis lékařů českých. Tady je jeho první ročník.“
Petr Vávra, náměstek ředitele FNO pro vědu, výzkum a výuku: „Já považuji za obrovský přínos dvě moderně vybavené studijní místnosti, čili auly pro 30 studujících.“
Využívat je budou nejen zdravotníci nemocnice, ale pravidelně také studenti Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Marek Tabašek, náměstek ředitele FNO pro techniku a provoz: „Stavba, jako taková, včetně toho interiéru, vyšla na 23 milionů korun včetně DPH. Stavba včetně vybavení interiéru trvala zhruba půl roku.“
Lékařská knihovna má ve Fakultní nemocnici Ostrava dlouhou tradici. Funguje už od roku 1959 a je zapojena do projektu CzechELib, který zajišťuje přístup ke klíčovým elektronickým informačním zdrojům pro výzkumnou a vzdělávací sféru v ČR.
---
Jak už jsme vás informovali v těsném sousedství Stodolní ulice V Ostravě by měl vzniknout moderní multifukční komplex domů s byty a dalšími funkcemi. Město lokalitu nabídlo k prodeji a už má vážného zájemce, který nabídl zajímavý projekt.
Oblast zvaná Rezidence Stodolní je mezi ulicemi Porážkovou, Stodolní a Masnou a má téměř 4 tisíce metrů čtverečních, na kterých je asi 5 polorozpadlých domů. Záměr prodat tento komplex vyhlásilo město loni na podzim. Zájem projevili dva investoři, ale vyhověl pouze jeden.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Hodnotící komise nabídky posoudila tak, že jedna nevyhovuje. Zbývá jediná nabídka, ale zato podle nás velmi dobrá. Je to nabídka, kterou podává společnost Linkcity. Záměr je multifunkční komplex zahrnující jak funkci bydlení, tak i funkci komerční a volnočasovou. Přidanou hodnotou je, že autorem projektu je světoznámé architektonické studio Bogle Architects."
Komplex je městské památkové zóně a byl postaven ve třicátých letech. Celou oblast město postupně rekonstruuje a dostavuje tak, aby vznikla nová funkční čtvrť. Dominantou budou historická jatka.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Město staví galerii, tedy opravuje historická jatka, připravujeme stavbu prodloužení ulice Masné, podél které vznikají postupně bytové domy."
Investor chce budovy převážně zbourat. Součástí projektu je i lávka přes Místeckou, která se bude rozšiřovat. Rezidence Stodolní by mohla být hotova v roce 2025.
---
Online veletrh středních škol má za sebou i okres Frýdek-Místek. V posledním kole se do něj zapojilo 12 škol. Zvýšenému zájmu o studium se v současné době těší nejen řemeslné obory, ale také hlavně zdravotnické a sociální. Zřejmě kvůli častému nedostatku zaměstnanců v těchto profesích.
Čtveřice vybraných studentů Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek usedla k počítači, aby mohla odpovídat na dotazy uchazečů o studium.
Vendula Mecová, studentka 4. ročníku oboru sociální činnost: "Převážně se přihlašovali teda studenti. Někdy se objevilo, že i rodiče, kteří chtěli zjistit více informací pro ty svoje děti, které se chtějí hlásit a mají o to zájem."
Eva Jemelková, výchovná poradkyně SZŠ Frýdek-Místek: "Potom hovoří učitelé, kteří předávají informace o přijímacím řízení, o uplatnitelnosti na trhu práce, o mimoškolních aktivitách a celkově odpovídáme na dotazy uchazečů."
Kvůli stále probíhajícím a neustále měnícím se omezením se totiž nepořádají Dny otevřených dveří, ani veletrh vzdělávání. Vše je už druhým rokem formou online.
Eva Jemelková, výchovná poradkyně SZŠ Frýdek-Místek: "I za to jsme rádi, že nám Moravskoslezský kraj tady tuto možnost nabídl a zprostředkoval. Že můžeme nabízet naše dva obory Praktickou sestru a Sociální činnost, které jsou bych řekla v dnešní době atraktivní. Ukazuje se, že je stále velký nedostatek zdravotnických pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Musím konstatovat, že tato dnešní doba epidemie, pandemie celosvětové v podstatě nám trošku udělala i reklamu."
Studenti zdravotnických škol měli během pandemie větší množství zapojení v praxi. A sami přiznávají, že škola je velmi dobře připravila.
Vendula Mecová, studentka 4. ročníku oboru sociální činnost: "Já jsem ze začátku vůbec nečekala, co to všechno bude obnášet a vůbec jsem tomu nerozuměla. Nevěděla jsem ani, že to obnáší, že budeme chodit na praxe do sociálních služeb. Chodíme k seniorům, k postiženým dětem, do jesliček, do hospice. Ta naše praxe probíhá tak, že v prvním ročníku se to učíme ve škole teoreticky, kdy nás na to paní učitelky v odborných učebnách, u lůžek a z odbornými figurínami učí, jak máme například převlékat postele, jak máme s klientem manipulovat, polohovat. Jak se dělá správná hygiena, ale ty praxe v tom domově pro seniory nejsou jenom o tady tom. Lidé se toho bojí, že to je hygiena a tady tyto věci. Děláme tam i volnočasové aktivity, jako například, že jdeme nějakému imobilnímu klientovi přečíst knížku nebo s někým, kdo je celkem soběstačný, si jdeme zahrát nějaké hry. Myslím si, že se toho vůbec nikdo nemusí bát těch praxí. Ty učitelky nás na to opravdu dobře připravují, i na té praxi nám pomáhají pečovatelky, sestry a tak dále."
Matěj Tomaščin, student 3. ročníku oboru praktická sestra: "Já studuju obor praktická sestra. Tento obor jsem si vybral, protože jsem už od mala chtěl pomáhat lidem a byl jsem veden k tomu. Na praxi jsem se dostal a byl jsem na interní jednotce intenzivní péče. A zážitky z té praxe, rozhodně jsem se tam toho naučil hodně. Protože jsem předtím skoro nikde nebyl. Ale samozřejmě mi pomohly i sestry."
Poslední pohovory na Online veletrhu středních škol budou 24. ledna na školách v okrese Opava a 25. ledna ukončí veletrh okres Ostrava. Nerozhodní deváťáci tak mají ještě šanci se na cokoliv zeptat. Přihlášky na školy musí být odevzdány nejpozději do 1. března.
---
Po dvouleté pauze mohly letos školy opět vyslat své žáky na lyžařské kurzy. Zatímco dříve měly některé školy potíže naplnit minimální kapacitu, letos se ředitelé škol setkali s velkým zájmem a některé školy pořádají dokonce několik kurzů.
Pořádání lyžařských kurzů bylo pro mnohé školy problematické. Vedle nedostatku sněhu se učitelé setkávali i s nezájmem rodičů. Aby školy naplnily kapacitu, účastnily se děti napříč všemi ročníky. Letos je situace jiná. Některé školy kvůli velkému zájmu pořádají i několik kurzů. Například ZŠ Palkovice pořádá tři.
Milan Šponer, ředitel ZŠ Palkovice: “Zájem je poměrně velký. Je nás tady necelých 50 žáků ze čtyř tříd, čili dvě šesté a dvě sedmé. Takže řekněme takových 60 až 70 procent se tohoto pobytu účastní.”
Alena Jakubková, žákyně ZŠ Palkovice: “Já jsem na lyžáku poprvé a těšila jsem se hlavně na kamarády a že bude sranda na pokoji a hlavně jako lyžování a na ten svah taky. Já nelyžuju, já jsem na snowboardu a zatím se učím, ale víceméně mi to asi jde.”
Jan Vašek, žák ZŠ Palkovice: “Je to tady super. Docela i sjezdovka se mi líbí a pokoje jsou dobře vybavené, takže máme všecko. Už mám nějaké zkušenosti. Byl jsem i jednou v Alpách, ale každým lyžováním se učím.”
Některé školy pořádají pobytové kurzy s ubytováním na horských chatách, jiné vypravují každý den ke sjezdovkám autobusy. Do Bukovce na Jablunkovsku posílá děti také ZŠ v Rychvaldě.
Daniel Cigánek, ředitel ZŠ Rychvald: “Vzhledem k tomu, že minulé dva roky naši žáci nebyli na lyžařském výcviku, tak v letošním školním roce evidujeme zvýšený zájem ze strany rodičů a žáků. Na lyžařský kurz pojede přibližně 50 žáků z 8. a 9. tříd.”
Ceny lyžařských kurzů se liší především podle ubytování. Pětidenní pobyt v Beskydech přijde rodiče školáků na 3 až 5 tisíc korun.
---
Známá karvinská výtvarnice Jarka Rybová finišuje s přípravami na svou samostatnou výstavu, která se uskuteční po osmi letech, a to v městském domě kultury. Co všechno bude na výstavěi k vidění a co konkrétního paní Rybová tvoří, prozradí naše reportáž.
Paní Rybová se v těchto dnech připravuje na svou samostatnou výstavu a dokončuje poslední díla, která budou zdobit prostory Mánesovy síně městského domu kultury.
Jarka Rybová, karvinská výtvarnice: "Na výstavě bude celá široká škála mé tvorby. Budou tam soupravy, které vznikaly vytáčením na hrnčířském kruhu, budou tam modelované plastiky, budou tam kachle a budou tam reliéfní obrazy."
Jeden z keramických reliéfů se nachází ve smuteční síni v Dolní Lutyni.
Jarka Rybová, karvinská výtvarnice: "Reliéf, který je na čelní stěně, je vytvářen na téma “Naše cesta nikdy nekončí". Je tady instalován před dvěma lety, ale vlastní práce začala už před čtyřmi lety, protože celý jeden rok probíhala příprava, návrhy, schvalování a vlastní realizace. To téma jsme musela svým způsobem nějak prožít, nešlo to udělat jenom tak, proto udělat reliéf do smuteční síně bylo trochu těžší téma."
Podobné keramické reliéfy jako tento, který zdobí smuteční síň v Dolní Lutyni, budou součástí výstavy.
A protože se umělecká keramická plastika v posledních letech vůbec nevystavuje, neměli byste si nechat ujít příležitost její výstavu zhlédnout na vlastní oči. Začíná vernisáží 22. února v Mánesově síni Městského domu kultury.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Přestože se dlouholetá éra dobývání černého uhlí na Ostravsku blíží ke svému definitivnímu konci, z podzemí se bude ještě po dobu několika desítek let těžit surovina pro výrobu elektrické energie a tepla. Místo uhlí to však bude metan.
Důlní plyn metan byl vždy velkou hrozbou pro bezpečnost v podzemí černouhelných dolů. Jeho řízená těžba nyní pokračuje i po ukončení těžby uhlí v téměř všech šachtách v regionu. Metan se bude těžit i po brzkém uzavření posledního činného Dolu ČSM ve Stonavě.
Kamil Kaufman, vedoucí oddělení koncepce a rozvoje společnosti DIAMO: “Co se týče délky čerpání metanu, tak ta záleží samozřejmě na tom, kdy se nám ten důl zatopí. Dneska můžu říct, že to zatápění může trvat desítky let.”
Důvodem těžby metanu je především bezpečnost. Vysoce výbušný plyn se totiž v podzemí stále uvolňuje a vystupuje na povrch.
Miroslav Alman, mechanik degazace: ”Degazovat musíme proto, protože když se sníží tlak v ovzduší, tak u těch hrází dochází k tomu, že ten metan vystupuje z těch stařin a může to vlastně ohrozit pracovníky, nebo nedej bože může nastat výbuch nebo zašlehnutí metanu.”
Metan se těží z podzemí na mnoha místech. Ložiska se liší svou vydatností.
Miroslav Alman, mechanik degazace: ”Na lokalitě ČSA máme 30 degazačních zdrojů, z toho je teď v provozu 9.”
Vytěžený metan je cennou surovinou pro výrobu elektrické energie a tepla.
Kamil Kaufman, vedoucí oddělení koncepce a rozvoje společnosti DIAMO: “Důlní plyn bude využíván v maximální míře pro výrobu elektrické energie a tepla v areálech, které budou nějakým způsobem zmodernizovány nebo přebudovány na nově využití.”
Dá se předpokládat, že metan z uzavřených dolů se bude využívat minimálně až do roku 2050.
---
Lékařská knihovna Fakultní nemocnice Ostrava se přestěhovala do zcela nových prostor. Ty vznikly rekonstrukcí přízemní budovy, která sousedí s tzv. „Malým internátem.“ Součástí knihovny jsou i dvě moderně vybavené učebny, z nichž jedna je k dispozici Lékařské fakultě Ostravské univerzity.
Nejen zdravotníci, ale také studenti středních a vysokých škol teď najdou veškerou odbornou literaturu i zázemí pro studium v nové budově lékařské knihovny FNO.
Ludmila Stuchlá, vedoucí Lékařské knihovny FNO: „Beletrii tady určitě nenajdete. My tady máme pouze odborné knihy, časopisy a jiná media (CD a DVD).“
Odborné veřejnosti je k dispozici téměř 40 tisíc knih a časopisů, mezi nimi i velmi vzácné exponáty.
Ludmila Stuchlá, vedoucí Lékařské knihovny FNO: „Od roku 1862 tady máme Časopis lékařů českých. Tady je jeho první ročník.“
Petr Vávra, náměstek ředitele FNO pro vědu, výzkum a výuku: „Já považuji za obrovský přínos dvě moderně vybavené studijní místnosti, čili auly pro 30 studujících.“
Využívat je budou nejen zdravotníci nemocnice, ale pravidelně také studenti Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Marek Tabašek, náměstek ředitele FNO pro techniku a provoz: „Stavba, jako taková, včetně toho interiéru, vyšla na 23 milionů korun včetně DPH. Stavba včetně vybavení interiéru trvala zhruba půl roku.“
Lékařská knihovna má ve Fakultní nemocnici Ostrava dlouhou tradici. Funguje už od roku 1959 a je zapojena do projektu CzechELib, který zajišťuje přístup ke klíčovým elektronickým informačním zdrojům pro výzkumnou a vzdělávací sféru v ČR.
---
Jak už jsme vás informovali v těsném sousedství Stodolní ulice V Ostravě by měl vzniknout moderní multifukční komplex domů s byty a dalšími funkcemi. Město lokalitu nabídlo k prodeji a už má vážného zájemce, který nabídl zajímavý projekt.
Oblast zvaná Rezidence Stodolní je mezi ulicemi Porážkovou, Stodolní a Masnou a má téměř 4 tisíce metrů čtverečních, na kterých je asi 5 polorozpadlých domů. Záměr prodat tento komplex vyhlásilo město loni na podzim. Zájem projevili dva investoři, ale vyhověl pouze jeden.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Hodnotící komise nabídky posoudila tak, že jedna nevyhovuje. Zbývá jediná nabídka, ale zato podle nás velmi dobrá. Je to nabídka, kterou podává společnost Linkcity. Záměr je multifunkční komplex zahrnující jak funkci bydlení, tak i funkci komerční a volnočasovou. Přidanou hodnotou je, že autorem projektu je světoznámé architektonické studio Bogle Architects."
Komplex je městské památkové zóně a byl postaven ve třicátých letech. Celou oblast město postupně rekonstruuje a dostavuje tak, aby vznikla nová funkční čtvrť. Dominantou budou historická jatka.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Město staví galerii, tedy opravuje historická jatka, připravujeme stavbu prodloužení ulice Masné, podél které vznikají postupně bytové domy."
Investor chce budovy převážně zbourat. Součástí projektu je i lávka přes Místeckou, která se bude rozšiřovat. Rezidence Stodolní by mohla být hotova v roce 2025.
---
Online veletrh středních škol má za sebou i okres Frýdek-Místek. V posledním kole se do něj zapojilo 12 škol. Zvýšenému zájmu o studium se v současné době těší nejen řemeslné obory, ale také hlavně zdravotnické a sociální. Zřejmě kvůli častému nedostatku zaměstnanců v těchto profesích.
Čtveřice vybraných studentů Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek usedla k počítači, aby mohla odpovídat na dotazy uchazečů o studium.
Vendula Mecová, studentka 4. ročníku oboru sociální činnost: "Převážně se přihlašovali teda studenti. Někdy se objevilo, že i rodiče, kteří chtěli zjistit více informací pro ty svoje děti, které se chtějí hlásit a mají o to zájem."
Eva Jemelková, výchovná poradkyně SZŠ Frýdek-Místek: "Potom hovoří učitelé, kteří předávají informace o přijímacím řízení, o uplatnitelnosti na trhu práce, o mimoškolních aktivitách a celkově odpovídáme na dotazy uchazečů."
Kvůli stále probíhajícím a neustále měnícím se omezením se totiž nepořádají Dny otevřených dveří, ani veletrh vzdělávání. Vše je už druhým rokem formou online.
Eva Jemelková, výchovná poradkyně SZŠ Frýdek-Místek: "I za to jsme rádi, že nám Moravskoslezský kraj tady tuto možnost nabídl a zprostředkoval. Že můžeme nabízet naše dva obory Praktickou sestru a Sociální činnost, které jsou bych řekla v dnešní době atraktivní. Ukazuje se, že je stále velký nedostatek zdravotnických pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Musím konstatovat, že tato dnešní doba epidemie, pandemie celosvětové v podstatě nám trošku udělala i reklamu."
Studenti zdravotnických škol měli během pandemie větší množství zapojení v praxi. A sami přiznávají, že škola je velmi dobře připravila.
Vendula Mecová, studentka 4. ročníku oboru sociální činnost: "Já jsem ze začátku vůbec nečekala, co to všechno bude obnášet a vůbec jsem tomu nerozuměla. Nevěděla jsem ani, že to obnáší, že budeme chodit na praxe do sociálních služeb. Chodíme k seniorům, k postiženým dětem, do jesliček, do hospice. Ta naše praxe probíhá tak, že v prvním ročníku se to učíme ve škole teoreticky, kdy nás na to paní učitelky v odborných učebnách, u lůžek a z odbornými figurínami učí, jak máme například převlékat postele, jak máme s klientem manipulovat, polohovat. Jak se dělá správná hygiena, ale ty praxe v tom domově pro seniory nejsou jenom o tady tom. Lidé se toho bojí, že to je hygiena a tady tyto věci. Děláme tam i volnočasové aktivity, jako například, že jdeme nějakému imobilnímu klientovi přečíst knížku nebo s někým, kdo je celkem soběstačný, si jdeme zahrát nějaké hry. Myslím si, že se toho vůbec nikdo nemusí bát těch praxí. Ty učitelky nás na to opravdu dobře připravují, i na té praxi nám pomáhají pečovatelky, sestry a tak dále."
Matěj Tomaščin, student 3. ročníku oboru praktická sestra: "Já studuju obor praktická sestra. Tento obor jsem si vybral, protože jsem už od mala chtěl pomáhat lidem a byl jsem veden k tomu. Na praxi jsem se dostal a byl jsem na interní jednotce intenzivní péče. A zážitky z té praxe, rozhodně jsem se tam toho naučil hodně. Protože jsem předtím skoro nikde nebyl. Ale samozřejmě mi pomohly i sestry."
Poslední pohovory na Online veletrhu středních škol budou 24. ledna na školách v okrese Opava a 25. ledna ukončí veletrh okres Ostrava. Nerozhodní deváťáci tak mají ještě šanci se na cokoliv zeptat. Přihlášky na školy musí být odevzdány nejpozději do 1. března.
---
Po dvouleté pauze mohly letos školy opět vyslat své žáky na lyžařské kurzy. Zatímco dříve měly některé školy potíže naplnit minimální kapacitu, letos se ředitelé škol setkali s velkým zájmem a některé školy pořádají dokonce několik kurzů.
Pořádání lyžařských kurzů bylo pro mnohé školy problematické. Vedle nedostatku sněhu se učitelé setkávali i s nezájmem rodičů. Aby školy naplnily kapacitu, účastnily se děti napříč všemi ročníky. Letos je situace jiná. Některé školy kvůli velkému zájmu pořádají i několik kurzů. Například ZŠ Palkovice pořádá tři.
Milan Šponer, ředitel ZŠ Palkovice: “Zájem je poměrně velký. Je nás tady necelých 50 žáků ze čtyř tříd, čili dvě šesté a dvě sedmé. Takže řekněme takových 60 až 70 procent se tohoto pobytu účastní.”
Alena Jakubková, žákyně ZŠ Palkovice: “Já jsem na lyžáku poprvé a těšila jsem se hlavně na kamarády a že bude sranda na pokoji a hlavně jako lyžování a na ten svah taky. Já nelyžuju, já jsem na snowboardu a zatím se učím, ale víceméně mi to asi jde.”
Jan Vašek, žák ZŠ Palkovice: “Je to tady super. Docela i sjezdovka se mi líbí a pokoje jsou dobře vybavené, takže máme všecko. Už mám nějaké zkušenosti. Byl jsem i jednou v Alpách, ale každým lyžováním se učím.”
Některé školy pořádají pobytové kurzy s ubytováním na horských chatách, jiné vypravují každý den ke sjezdovkám autobusy. Do Bukovce na Jablunkovsku posílá děti také ZŠ v Rychvaldě.
Daniel Cigánek, ředitel ZŠ Rychvald: “Vzhledem k tomu, že minulé dva roky naši žáci nebyli na lyžařském výcviku, tak v letošním školním roce evidujeme zvýšený zájem ze strany rodičů a žáků. Na lyžařský kurz pojede přibližně 50 žáků z 8. a 9. tříd.”
Ceny lyžařských kurzů se liší především podle ubytování. Pětidenní pobyt v Beskydech přijde rodiče školáků na 3 až 5 tisíc korun.
---
Známá karvinská výtvarnice Jarka Rybová finišuje s přípravami na svou samostatnou výstavu, která se uskuteční po osmi letech, a to v městském domě kultury. Co všechno bude na výstavěi k vidění a co konkrétního paní Rybová tvoří, prozradí naše reportáž.
Paní Rybová se v těchto dnech připravuje na svou samostatnou výstavu a dokončuje poslední díla, která budou zdobit prostory Mánesovy síně městského domu kultury.
Jarka Rybová, karvinská výtvarnice: "Na výstavě bude celá široká škála mé tvorby. Budou tam soupravy, které vznikaly vytáčením na hrnčířském kruhu, budou tam modelované plastiky, budou tam kachle a budou tam reliéfní obrazy."
Jeden z keramických reliéfů se nachází ve smuteční síni v Dolní Lutyni.
Jarka Rybová, karvinská výtvarnice: "Reliéf, který je na čelní stěně, je vytvářen na téma “Naše cesta nikdy nekončí". Je tady instalován před dvěma lety, ale vlastní práce začala už před čtyřmi lety, protože celý jeden rok probíhala příprava, návrhy, schvalování a vlastní realizace. To téma jsme musela svým způsobem nějak prožít, nešlo to udělat jenom tak, proto udělat reliéf do smuteční síně bylo trochu těžší téma."
Podobné keramické reliéfy jako tento, který zdobí smuteční síň v Dolní Lutyni, budou součástí výstavy.
A protože se umělecká keramická plastika v posledních letech vůbec nevystavuje, neměli byste si nechat ujít příležitost její výstavu zhlédnout na vlastní oči. Začíná vernisáží 22. února v Mánesově síni Městského domu kultury.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
