Městská nemocnice Ostrava je na pomoc uprchlíkům dobře připravena. Už před válkou v ní totiž pracovali ukrajinští manželé, kteří hned po vypuknutí konfliktu začali organizovat pomoc. Žena je navíc 24 hodin na telefonu připravena tlumočit uprchlíkům v Ostravě.
Tetiana Prokhorenko a její manžel Andrej jsou lékaři. Před více než třemi lety se rozhodli se svými dvěmi dětmi přestěhovat z ukrajinského Dnipru do Ostravy. Jejich rodná země už prý nebyla po konfliktu v roce 2014 bezpečná. Práci ve fifejdské nemocnici měli dohodnutu dopředu a hned nastoupili. Muž na ARU a žena na ředitelství, jako úřednice. V Ostravě se jim líbí, ale zasáhla do toho válka. Neváhali a začali organizovat pomoc.
Tetiana Prokhorenko, zaměstnankyně MNO: "Zapojili se všichni kolegové. Nasbírali jsme hodně, hodně všeho možného. Byly to prostředky z lékárny, převazy, léky proti bolesti, anestetika, ale i výživa pro děti."
S přílivem uprchlíků v nemocnici vyvstala potřeba tlumočníka, čehož se bez váhání Tetiana Prokhorenko ujala a 24 hodin je k dispozici na telefonu. Na pomoc už ale není sama. U všech vchodů jsou vyškolení pracovníci.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "Na vrátnicích máme připravené mapky areálu a členové ostrahy s orientací také pomohou. Jsou vybaveni tlumočnickými kartami a Google překladačem."
Když je potřeba Tetiana dochází i na oddělení, kde jsou ukrajinští pacienti a mají problém se dorozumět.
Tetiana Prokhorenko, zaměstnankyně MNO: "Překládám i pro kolegy, moou si klidně zavolat a já jim poradím."
Rodina Prokhorenků chce v Česku zůstat. Tetina dokončuje další vysokou školu zaměřenou na management ve zdravotnictví. Libí se ji náš zdravotní systém. Ukrajinci jsou zvyklí za zdravotní péči platit na místě, což je jedna z věcí, kterou musí uprchlíkům často vysvětlovat.
---
Lidé ze sociální odboru karvinského magistrátu společně se zástupci úřadu práce, firem a organizací nabízející práci navštívili Ukrajinky, které jsou od začátku března ubytovány na studentských kolejích v Karviné-Novém městě. Seznámili je s dalšími možnostmi jejich dočasného pobytu na území České republiky.
Na koleje Obchodně podnikatelské fakulty, kde je zhruba stovka žen a dětí dočasně ubytována, přišli lidé z různých organizací, aby je informovali o dalším postupu a možnostech, které mají.
René Vašek, ředitel ÚP Karviná: "Pochopitelně prioritou úřadu práce není to, abychom těmto osobám, které unikají před válečným konfliktem poskytovali pouze dávky v hmotné nouzi, ale jde nám o to, aby se, po tu dobu, co jsou nuceni pobývat na území ČR, zapojily do pracovního procesu, aby se pro ně podařilo nalézt vhodné zaměstnání."
S nabídkou zaměstnání přišla i karvinská rájecká nemocnice. Mezi Ukrajinkami hledali zástupci nemocnice lékaře a zdravotní sestry.
Věra Murínová, mluvčí NsP Karviná-Ráj: "Jsme připraveni jim nabídnout nejen pracovní poměr, ale i pomoc s vyřízením nostrifikací, tedy uznání těch jejich titulů, s jazykovou bariérou a uznání odborné zkoušky."
Julija Malynina, lékařka z Ukrajiny: "Jestli taková možnost bude, abych prošla kurzy, složila atestace a potvrdila svůj diplom, určitě bych chtěla pracovat jako lékařka. Jestli se to podaří, to uvidíme."
Ukrajinky se také od přítomných zástupců společnosti Heimstaden dozvěděli, jaké možnosti mají do budoucna ohledně bydlení. Na kolejích mají jen dočasně zajištěné ubytování a stravu.
---
Domov seniorů v Havířově dělá všechno proto, aby senioři po celý den jen nesledovali, co se děje na Ukrajině. Je to ale těžké, protože mnozí z nich si pamatují na druhou světovou válku i náročné období po ní.
Dva roky žili senioři v domově se strachem z covidu, zakázané byly návštěvy, nekonaly se společné akce, v domovech byla často karanténa. Nyní zažívají klienti další těžké období a tím je obava z války. Aktivizační pracovníci se snaží seniory každý den něčím rozptýlit.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Samozřejmě to pro ně není jednoduché. Hlavně pro ty, kteří si pamatují druhou světovou válku, pamatují si následně i těžké roky po válce. Hlad, omezená strava. Samozřejmě tito lidé mají z toho deprese, jsou z toho smutní."
Na druhou světovou válku si pamatuje i paní Marie Scheirová.
Marie Scheirová, klientka Domova seniorů Havířov: "Okna pryč, dveře pryč, seděli jsme ve sklepě. Bojíme se všichni, proto to sledujeme, to je hrůza. To si mohli dovolit jenom Rusi.”
To, co se děje na Ukrajině, odsuzuje také pan Jaroslav Opletal, který je synovcem Jana Opletala.
Co by si o tom myslel váš strýc, kdyby žil?
Jaroslav Opletal, klient Domova seniorů Havířov: “Určitě by se mu to nelíbilo, protože chtěl být doktorem. On chtěl léčit lidi a Putin je zabíjí. Co to je za smysl?”
Seniorům nyní hodně pomáhá, že už za nimi mohou každý den docházet příbuzní.
---
Velmi pozorný byl policista dozorčí služby karvinského policejního obvodního oddělení. Na kamerách si všiml podivně se chovajícího muže, který stále našlapoval na zábradlí mostu a nakláněl se přes něj. Vše nasvědčovalo tomu, že muž chce spáchat sebevraždu. Čin mu na místě přivolaná hlídka rozmluvila a předala ho lékařům.
Ukončit život kvůli pocitu nezvládnutí životní situace, do které se dostal, se rozhodl muž středního věku z Karviné. Jeho podivné chování sledoval službu konající policista na monitoru kamerového systému pár minut před půlnocí. Na místo proto vyslal hlídku, která byla nejblíž.
Adam Babisz, policista PČR Karviná: "My jsme byli kousek odsud, viděli jsme pána, který stojí opřený o zábradlí a dívá se dolů. S kolegou jsme k němu šli ze dvou stran kvůli taktice, kdyby chtěl skočit. Pána jsme rozmluvili, řekl, že má nějaké problémy, dluhy."
Muže následně posadili do auta, kde jeden z policistů poslouchal jeho příběh, druhý mezitím zavolal sanitku. Není to poprvé, co tento policista zachránil lidský život.
Adam Babisz, policista PČR Karviná: "Bohužel se to stává častěji, než bychom chtěli."
Tento příběh dopadl dobře díky kamerovému systému, který je v Karviné na vysoké úrovni.
Zlatuše Viačková, mluvčí PČR MSK: "Díky kamerovému systému policisté hlídkové služby mohli pomoci muži, který potřeboval mít někoho vedle sebe. Při naší práci nám velmi pomáhají a to nejen při zásahu, jaký se odehrál na kovonském mostě, ale i při pátrání různé trestné činnosti."
Kromě pevných kamerových bodů pomáhají ve městě i kamery mobilní umístěné v pojízdné služebně městské policie.
---
Zápisy do prvních tříd proběhnou letos na počátku příštího měsíce. V Bruntále konkrétně v pátek a v sobotu 8. a 9. dubna. Školy se již na tyto dny připravují a informují rodiče o možnostech, které děti ve škole mají. Některé, jako například ZŠ Okružní, pro ně pořádají i Dny otevřených dveří.
Den otevřených dveří probíhá pravidelně ještě před zápisem dětí do první třídy. Rodiče získají předem přímo na místě o škole podrobné informace. Podle nich se pak mohou rozhodnout, zda do školy svého budoucího prvňáčka zapíší.
Maminka: „My jsme dneska přišli na Den otevřených dveří, abychom se podívali, jak to tady vypadá ve škole, protože máme předškolačku a vybíráme si školu, kam půjde do první třídy.“
Leoš Sekanina, ředitel školy: „Škola pracuje podle vlastního školního vzdělávacího programu. Ten je standardní, škola není na nic úzce specializovaná.“
Žáci oceňují na své škole hlavně její celkové vybavení. Prvořadé jsou pro ně zejména ipedy a další výpočetní technika.
Leoš Sekanina, ředitel školy: „Někteří oceňuji, a to možná více rodiče, možnost zájmových kroužků, možnost školní družiny, která má dlouhou otevírací dobu, právě abychom vyšli vstříc rodičům.“
Anketa, žáci školy: „Líbí se mi tady, že tu máme tablety a roboty, tělocvik mě hodně baví.“
„Tělocvik mě hodně baví a výtvarka.“
„Hodně se mi tady líbí, co tady mají jako za výběr kroužků. Do košíkářství tady.“
V příštím školním roce hodlá Základní škola Okružní otevřít dvě první třídy. Obě by měly mít čtyřiadvacet žáků.
---
Úřadující florbalové šampionky z Vítkovic zažily šok. Ve dvou domácích semifinálových zápasech proti FBC Ostrava dvakrát prohrály a pokud chtějí postoupit do Superfinále a mistrovský titul obhájit, budou muset sérii na čtyři vítězství proti městským rivalkám otočit.
Takto bouřlivě slavily florbalistky FBC Ostrava dvě nečekaná vítězství na palubovce Vítkovic. Po výhrách 4:2 a 1:0 vedou dva nula na zápasy a jsou na nejlepší cestě k velké senzaci.
Michaela Mlejnková, kapitánka FBC Ostrava: "Možná jsme překvapily i samy sebe, ale ještě zdaleka není konec, chybějí ještě dva důležité kroky."
Vítkovický tým vyhrál v extralize 70 zápasů v řadě, a tak dvě porážky v semifinále jsou pro něj nečekanou komplikací.
Denisa Ferenčíková, kapitánka 1. SC TEMPISH Vítkovice: "Je to komplikace, nedáváme góly, v tom je problém. Ale teď si odpočineme, potrénujeme a věřím, že tu sérii ještě zvrátíme a Superfinále si zahrajeme."
Semifinálová série bude pokračovat dvěma zápasy na palubovce FBC Ostrava, postupující narazí v Superfinále na lepší tým z dvojice Chodov – Tatran Střešovice.
---
Městská nemocnice Ostrava je na pomoc uprchlíkům dobře připravena. Už před válkou v ní totiž pracovali ukrajinští manželé, kteří hned po vypuknutí konfliktu začali organizovat pomoc. Žena je navíc 24 hodin na telefonu připravena tlumočit uprchlíkům v Ostravě.
Tetiana Prokhorenko a její manžel Andrej jsou lékaři. Před více než třemi lety se rozhodli se svými dvěmi dětmi přestěhovat z ukrajinského Dnipru do Ostravy. Jejich rodná země už prý nebyla po konfliktu v roce 2014 bezpečná. Práci ve fifejdské nemocnici měli dohodnutu dopředu a hned nastoupili. Muž na ARU a žena na ředitelství, jako úřednice. V Ostravě se jim líbí, ale zasáhla do toho válka. Neváhali a začali organizovat pomoc.
Tetiana Prokhorenko, zaměstnankyně MNO: "Zapojili se všichni kolegové. Nasbírali jsme hodně, hodně všeho možného. Byly to prostředky z lékárny, převazy, léky proti bolesti, anestetika, ale i výživa pro děti."
S přílivem uprchlíků v nemocnici vyvstala potřeba tlumočníka, čehož se bez váhání Tetiana Prokhorenko ujala a 24 hodin je k dispozici na telefonu. Na pomoc už ale není sama. U všech vchodů jsou vyškolení pracovníci.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "Na vrátnicích máme připravené mapky areálu a členové ostrahy s orientací také pomohou. Jsou vybaveni tlumočnickými kartami a Google překladačem."
Když je potřeba Tetiana dochází i na oddělení, kde jsou ukrajinští pacienti a mají problém se dorozumět.
Tetiana Prokhorenko, zaměstnankyně MNO: "Překládám i pro kolegy, moou si klidně zavolat a já jim poradím."
Rodina Prokhorenků chce v Česku zůstat. Tetina dokončuje další vysokou školu zaměřenou na management ve zdravotnictví. Libí se ji náš zdravotní systém. Ukrajinci jsou zvyklí za zdravotní péči platit na místě, což je jedna z věcí, kterou musí uprchlíkům často vysvětlovat.
---
Lidé ze sociální odboru karvinského magistrátu společně se zástupci úřadu práce, firem a organizací nabízející práci navštívili Ukrajinky, které jsou od začátku března ubytovány na studentských kolejích v Karviné-Novém městě. Seznámili je s dalšími možnostmi jejich dočasného pobytu na území České republiky.
Na koleje Obchodně podnikatelské fakulty, kde je zhruba stovka žen a dětí dočasně ubytována, přišli lidé z různých organizací, aby je informovali o dalším postupu a možnostech, které mají.
René Vašek, ředitel ÚP Karviná: "Pochopitelně prioritou úřadu práce není to, abychom těmto osobám, které unikají před válečným konfliktem poskytovali pouze dávky v hmotné nouzi, ale jde nám o to, aby se, po tu dobu, co jsou nuceni pobývat na území ČR, zapojily do pracovního procesu, aby se pro ně podařilo nalézt vhodné zaměstnání."
S nabídkou zaměstnání přišla i karvinská rájecká nemocnice. Mezi Ukrajinkami hledali zástupci nemocnice lékaře a zdravotní sestry.
Věra Murínová, mluvčí NsP Karviná-Ráj: "Jsme připraveni jim nabídnout nejen pracovní poměr, ale i pomoc s vyřízením nostrifikací, tedy uznání těch jejich titulů, s jazykovou bariérou a uznání odborné zkoušky."
Julija Malynina, lékařka z Ukrajiny: "Jestli taková možnost bude, abych prošla kurzy, složila atestace a potvrdila svůj diplom, určitě bych chtěla pracovat jako lékařka. Jestli se to podaří, to uvidíme."
Ukrajinky se také od přítomných zástupců společnosti Heimstaden dozvěděli, jaké možnosti mají do budoucna ohledně bydlení. Na kolejích mají jen dočasně zajištěné ubytování a stravu.
---
Domov seniorů v Havířově dělá všechno proto, aby senioři po celý den jen nesledovali, co se děje na Ukrajině. Je to ale těžké, protože mnozí z nich si pamatují na druhou světovou válku i náročné období po ní.
Dva roky žili senioři v domově se strachem z covidu, zakázané byly návštěvy, nekonaly se společné akce, v domovech byla často karanténa. Nyní zažívají klienti další těžké období a tím je obava z války. Aktivizační pracovníci se snaží seniory každý den něčím rozptýlit.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Samozřejmě to pro ně není jednoduché. Hlavně pro ty, kteří si pamatují druhou světovou válku, pamatují si následně i těžké roky po válce. Hlad, omezená strava. Samozřejmě tito lidé mají z toho deprese, jsou z toho smutní."
Na druhou světovou válku si pamatuje i paní Marie Scheirová.
Marie Scheirová, klientka Domova seniorů Havířov: "Okna pryč, dveře pryč, seděli jsme ve sklepě. Bojíme se všichni, proto to sledujeme, to je hrůza. To si mohli dovolit jenom Rusi.”
To, co se děje na Ukrajině, odsuzuje také pan Jaroslav Opletal, který je synovcem Jana Opletala.
Co by si o tom myslel váš strýc, kdyby žil?
Jaroslav Opletal, klient Domova seniorů Havířov: “Určitě by se mu to nelíbilo, protože chtěl být doktorem. On chtěl léčit lidi a Putin je zabíjí. Co to je za smysl?”
Seniorům nyní hodně pomáhá, že už za nimi mohou každý den docházet příbuzní.
---
Velmi pozorný byl policista dozorčí služby karvinského policejního obvodního oddělení. Na kamerách si všiml podivně se chovajícího muže, který stále našlapoval na zábradlí mostu a nakláněl se přes něj. Vše nasvědčovalo tomu, že muž chce spáchat sebevraždu. Čin mu na místě přivolaná hlídka rozmluvila a předala ho lékařům.
Ukončit život kvůli pocitu nezvládnutí životní situace, do které se dostal, se rozhodl muž středního věku z Karviné. Jeho podivné chování sledoval službu konající policista na monitoru kamerového systému pár minut před půlnocí. Na místo proto vyslal hlídku, která byla nejblíž.
Adam Babisz, policista PČR Karviná: "My jsme byli kousek odsud, viděli jsme pána, který stojí opřený o zábradlí a dívá se dolů. S kolegou jsme k němu šli ze dvou stran kvůli taktice, kdyby chtěl skočit. Pána jsme rozmluvili, řekl, že má nějaké problémy, dluhy."
Muže následně posadili do auta, kde jeden z policistů poslouchal jeho příběh, druhý mezitím zavolal sanitku. Není to poprvé, co tento policista zachránil lidský život.
Adam Babisz, policista PČR Karviná: "Bohužel se to stává častěji, než bychom chtěli."
Tento příběh dopadl dobře díky kamerovému systému, který je v Karviné na vysoké úrovni.
Zlatuše Viačková, mluvčí PČR MSK: "Díky kamerovému systému policisté hlídkové služby mohli pomoci muži, který potřeboval mít někoho vedle sebe. Při naší práci nám velmi pomáhají a to nejen při zásahu, jaký se odehrál na kovonském mostě, ale i při pátrání různé trestné činnosti."
Kromě pevných kamerových bodů pomáhají ve městě i kamery mobilní umístěné v pojízdné služebně městské policie.
---
Zápisy do prvních tříd proběhnou letos na počátku příštího měsíce. V Bruntále konkrétně v pátek a v sobotu 8. a 9. dubna. Školy se již na tyto dny připravují a informují rodiče o možnostech, které děti ve škole mají. Některé, jako například ZŠ Okružní, pro ně pořádají i Dny otevřených dveří.
Den otevřených dveří probíhá pravidelně ještě před zápisem dětí do první třídy. Rodiče získají předem přímo na místě o škole podrobné informace. Podle nich se pak mohou rozhodnout, zda do školy svého budoucího prvňáčka zapíší.
Maminka: „My jsme dneska přišli na Den otevřených dveří, abychom se podívali, jak to tady vypadá ve škole, protože máme předškolačku a vybíráme si školu, kam půjde do první třídy.“
Leoš Sekanina, ředitel školy: „Škola pracuje podle vlastního školního vzdělávacího programu. Ten je standardní, škola není na nic úzce specializovaná.“
Žáci oceňují na své škole hlavně její celkové vybavení. Prvořadé jsou pro ně zejména ipedy a další výpočetní technika.
Leoš Sekanina, ředitel školy: „Někteří oceňuji, a to možná více rodiče, možnost zájmových kroužků, možnost školní družiny, která má dlouhou otevírací dobu, právě abychom vyšli vstříc rodičům.“
Anketa, žáci školy: „Líbí se mi tady, že tu máme tablety a roboty, tělocvik mě hodně baví.“
„Tělocvik mě hodně baví a výtvarka.“
„Hodně se mi tady líbí, co tady mají jako za výběr kroužků. Do košíkářství tady.“
V příštím školním roce hodlá Základní škola Okružní otevřít dvě první třídy. Obě by měly mít čtyřiadvacet žáků.
---
Úřadující florbalové šampionky z Vítkovic zažily šok. Ve dvou domácích semifinálových zápasech proti FBC Ostrava dvakrát prohrály a pokud chtějí postoupit do Superfinále a mistrovský titul obhájit, budou muset sérii na čtyři vítězství proti městským rivalkám otočit.
Takto bouřlivě slavily florbalistky FBC Ostrava dvě nečekaná vítězství na palubovce Vítkovic. Po výhrách 4:2 a 1:0 vedou dva nula na zápasy a jsou na nejlepší cestě k velké senzaci.
Michaela Mlejnková, kapitánka FBC Ostrava: "Možná jsme překvapily i samy sebe, ale ještě zdaleka není konec, chybějí ještě dva důležité kroky."
Vítkovický tým vyhrál v extralize 70 zápasů v řadě, a tak dvě porážky v semifinále jsou pro něj nečekanou komplikací.
Denisa Ferenčíková, kapitánka 1. SC TEMPISH Vítkovice: "Je to komplikace, nedáváme góly, v tom je problém. Ale teď si odpočineme, potrénujeme a věřím, že tu sérii ještě zvrátíme a Superfinále si zahrajeme."
Semifinálová série bude pokračovat dvěma zápasy na palubovce FBC Ostrava, postupující narazí v Superfinále na lepší tým z dvojice Chodov – Tatran Střešovice.
---
