V Havířově řeší složitou situaci. Křižovatka v Prostřední Suché je přetížená. Vybudování klasického objezdu by bylo ale technicky i finančně náročné. Proto město zvolí variantu objezdu postaveného z plastových bloků.
Kdo potřebuje projet křižovatkou v Havířově - Prostřední Suché a vyjet zejména z Fryštátské ulice, musí se obrnit trpělivostí. Město už několik let hledá řešení, jak v tomto úseku zabezpečit plynulost a také zamezit častým dopravním nehodám. Postavit klasický kruhový objezd, by byl ale problém. Proto vznikl jiný projekt.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Nechtěli jsme vykupovat pozemky, nechtěli jsme vynakládat obrovské finanční prostředky do nákladného řešení. Takže myslím si, že toto řešení, které máme, není drahé a řeší celou situaci. Je to řešení podobné jak je rondlík u vlakového nádraží."
anketa: “Já si myslím, že by to pomohlo té situaci, která tam nastává ve špičkách. Myslím si, že je to dobrá věc.”
anketa: “Jezdím tam každý den, nevím, jestli kruhový objezd přinese tížený výsledek. Nicméně je to místo, kde je hodně dopravních nehod a zácpy.”
anketa: “Jako neřidička si také myslím, že by to bylo lepší a rychlejší určitě.”
K realizaci projektu by mělo dojít v příštím roce.
---
Ostrava chce znovu pomoci podnikatelům v pohostinství, kteří se po covidové pandemii dávají dohromady jen velmi pomalu a proto jim odpustí nájemné za předzahrádky. Podnikatelé mohou o úlevu požádat za celý rok 2021.
Majitelé restaurací, hospod, cukráren i kaváren hlásí, že hosté se po skončení vládních omezení v souvislosti s pandemií sice vrátili, ale je jich méně a někdy i výrazně. Proto se vedení ostravského magistrátu rozhodlo, že jim pomůže a nebudou muset platit nájemné za předzahrádky.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Právnické a fyzické osoby mohou požádat o poskytnutí stoprocentní slevy z nájemného u nájemních smluv, uzavřených se statutárním městem Ostrava a sjednaných za účelem umístění a provozování restaurační předzahrádky. Slevu na nájem ve stoprocentní výši lze žádat za celé období kalendářního roku 2021."
Magistrát zároveň vyzval také jednotlivé městské obvody, aby se zachovaly podobně. Největší městská část Ostrava - Jih ale nic podobného neplánuje. Oproti tomu Poruba, kde je více než 70 předzahrádek, podnikatelům poplatky už odpustila.
Martin Otipka, mluvčí Ostravy - Poruby: "Poruba nemá s provozovateli předzahrádek sjednány žádné nájemní smlouvy, logicky tedy žádný nájem promíjet nemůže. Podnikatelé ale platí za předzahrádky místní poplatek a ten jsme jim v loňském roce a do poloviny letošního roku prominuli. Od července je pak v platnosti obecně závazná vyhláška města, která je od poplatku osvobozuje."
Centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, kde je díky Stodolní ulici asi nejvíce předzahrádek, bude o případné pomoci podnikatelům v pohostinství teprve jednat.
---
Novodobé dokumenty o historii farnosti, pamětní mince, ale i vzkazy pro další generace. Báň na věži kostela ve Skalici u Frýdku-Místku opět získala časovou schránku s různými dokumenty. Farnost tam navíc vrátila také všechny původní materiály nalezené při rekonstrukci. Nejstarší dokumenty byly z první poloviny 19. století.
Sada připravených dokumentů, které půjdou do časové schránky v báni věže kostela svatého Martina ve Skalici u Frýdku-Místku. Každý z pozvaných hostů něčím přispěl a také se všichni společně podepsali na dokument o poslední opravě věže.
Paweł Grodek, duchovní správce farnosti Skalice: "Úplně jsem nadšený a děkuji za tu účast primátora města, zastupitelů města, památkářů, farníků, pana místostarosty z Raškovic i představených firem."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Doufám, že opravená věž a báň zůstane dlouho nahoře a ty artefakty, které jsme do ní dneska vložili, objeví opravdu ideálně ne naši synové a dcery, ale vnuci a vnučky. A věž a kostel bude sloužit občanům Skalice."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Za město Frýdek-Místek jsme přispěli pamětní mincí k 750. výročí založení Frýdku-Místku. Je stříbrná, hodnotná, tak doufáme, že budoucím generacím se bude líbit, až časovou schránku otevřou."
Nechyběly ani respirátory, jako symbol nelehkého covidového období. Farnost si připravila dopis kronikářky Věry Pánkové i další dokumenty.
Paweł Grodek, duchovní správce farnosti Skalice: "Taková básnička. Z naší strany krátká informace ohledně dějin farnosti a obec Raškovice svůj dokument, který byl připravený předem. To nevíme, to je překvapení pro další generace, co tam dali."
Václav Průcha, místostarosta Raškovic: "Milí Raškovjané, věříme, že náš vzkaz a pozdrav naleznete, i když za velmi dlouhou dobu a s radostí a pochopením té doby si jej přečtete. Dovolujeme si také zaslat několik střípků informací o naší, vaší kouzelné vesnici. Děkuji."
Do báně se také vrátila původní schránka s originálními dokumenty z první poloviny 19. a 20. století.
Milan Žák, majitel firmy ARTES: "Máme s tím zkušenosti, děláme to běžně. Teď jsme to třeba dělali na věži v Palkovicíh a čeká nás to ještě na věži v Bernarticích. My jsme dělali novou konstrukci věže. Repliku podle původní stavby a dělali jsme oplechování, pozinkovaným plechem."
Oprava věže je už u konce. Ve sbírce Daruj F-M na ni lidé přispěli přes 313 tisíc a dalších 200 tisíc přidal Frýdek-Místek. Další peníze byly z farnosti, kraje, od obce Raškovice a z dotací. Oprava vyšla na více než 1 milion korun.
---
Historicky první květinová louka v Porubě měla mezi lidmi obrovský ohlas. Nenašel se nikdo, komu by se nelíbila. Letničky na konci Hlavní třídy podél Francouzské ulice byly vysazeny letos na na jaře a postupně kvetly po celé léto. Květinových luk proto bude přibývat.
40 druhů letniček. mezi nimi například Krásnoočko, slunečnice, zářivky, nebo levandule po celé léto dělaly radost lidem. První květinová louka, kterou v Porubě vytvořili letos na jaře, se stala nejfotografovanějším místem obvodu.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: "Neustále to lidi fotili, sdíleli fotografie a hlavně, co bylo důležité, Ta květinová louka neustále rostla a tím pádem tady byly vidět různé květinky po dobu celého půl roku. Počet nehod se naštěstí nezvýšil, nicméně mělo to za následek, a to nám i psali lidi, že raději se tady projíždějí automobilem po Francouzské ulici protože je to krásně naladí hned po ránu a odpoledne se tady procházejí třeba s pejskem."
Minulý týden si lidé mohli květiny natrhat a odnést domů, čehož využily desítky zájemců. Poté byla louka pokosena a opět by měla vykvést už příští rok na jaře.
Renáta Hovjacká: "Necháme tady tu masu tak 14 dnů ležet na místě, kdy v podstatě by to mělo uschnout, semínka by se měla vyklepat ze semeníku a potom to prohrabeme, zkusíme to uválcovat, možná na to dáme trošku substrátu a uvidíme příští rok, co nám z toho vzejde."
Vykvést by měla nejen louka na Francouzské ulici, ale i na dalších pěti místech Poruby. Mimo jiné na náměstích a v Oáze klidu.
---
S velkým ohlasem veřejnosti se setkal další ročník novojičínské Muzejní školy nejen pro seniory. Otevřít musela hned dva semináře. Na jedné z přednášek například účastníci získali návod, jak pátrat po předcích.
Muzejní škola nejen pro seniory začala v Novém Jičíně svůj další ročník, a to velmi úspěšně. Přes narušení chodu v uplynulém období se do ní vrátili věrní posluchači a přišli i nováčci. Otevřeny jsou současně dva semináře.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Během dvou dnů se naplnila kapacita dopolední i odpolední školy. Máme za sebou tři přednášky a dneska nás čeká přednáška o genealogii.”
Martin Pytr, genealog: ”Genealogie, česky rodopis, když to řeknu laicky, tak je to o pátrat po předcích a sestavovat rodokmen.”
posluchači muzejní školy:
“Chodím sem velice ráda, je to pro mne přínosné a ta témata mě skutečně zajímají.”
“Zajímají mě spíše nejen ty fakta, ale jak žili, jak se chovali, jaké byly vazby mezi nimi. Ale je to těžké, protože se už člověk nemá koho zeptat.”
Martin Pytr se v případě svých předků dostal dokonce až do třicátých let 17. století. Při bádání doporučuje začít u nejstarších příbuzných.
Martin Pytr, genealog: “Zjistit informace v rodině od starších žijících pamětníků. Protože archivy počkají, ale nikdo vám tam neřekne, kdo je ten starší pán na té fotce.”
V dalších lekcích čeká posluchače třeba téma Nového Jičína na fotografiích před 100 lety nebo jaké výtvarné klenoty ukrývá depozitář muzea.
---
V Havířově řeší složitou situaci. Křižovatka v Prostřední Suché je přetížená. Vybudování klasického objezdu by bylo ale technicky i finančně náročné. Proto město zvolí variantu objezdu postaveného z plastových bloků.
Kdo potřebuje projet křižovatkou v Havířově - Prostřední Suché a vyjet zejména z Fryštátské ulice, musí se obrnit trpělivostí. Město už několik let hledá řešení, jak v tomto úseku zabezpečit plynulost a také zamezit častým dopravním nehodám. Postavit klasický kruhový objezd, by byl ale problém. Proto vznikl jiný projekt.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Nechtěli jsme vykupovat pozemky, nechtěli jsme vynakládat obrovské finanční prostředky do nákladného řešení. Takže myslím si, že toto řešení, které máme, není drahé a řeší celou situaci. Je to řešení podobné jak je rondlík u vlakového nádraží."
anketa: “Já si myslím, že by to pomohlo té situaci, která tam nastává ve špičkách. Myslím si, že je to dobrá věc.”
anketa: “Jezdím tam každý den, nevím, jestli kruhový objezd přinese tížený výsledek. Nicméně je to místo, kde je hodně dopravních nehod a zácpy.”
anketa: “Jako neřidička si také myslím, že by to bylo lepší a rychlejší určitě.”
K realizaci projektu by mělo dojít v příštím roce.
---
Ostrava chce znovu pomoci podnikatelům v pohostinství, kteří se po covidové pandemii dávají dohromady jen velmi pomalu a proto jim odpustí nájemné za předzahrádky. Podnikatelé mohou o úlevu požádat za celý rok 2021.
Majitelé restaurací, hospod, cukráren i kaváren hlásí, že hosté se po skončení vládních omezení v souvislosti s pandemií sice vrátili, ale je jich méně a někdy i výrazně. Proto se vedení ostravského magistrátu rozhodlo, že jim pomůže a nebudou muset platit nájemné za předzahrádky.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Právnické a fyzické osoby mohou požádat o poskytnutí stoprocentní slevy z nájemného u nájemních smluv, uzavřených se statutárním městem Ostrava a sjednaných za účelem umístění a provozování restaurační předzahrádky. Slevu na nájem ve stoprocentní výši lze žádat za celé období kalendářního roku 2021."
Magistrát zároveň vyzval také jednotlivé městské obvody, aby se zachovaly podobně. Největší městská část Ostrava - Jih ale nic podobného neplánuje. Oproti tomu Poruba, kde je více než 70 předzahrádek, podnikatelům poplatky už odpustila.
Martin Otipka, mluvčí Ostravy - Poruby: "Poruba nemá s provozovateli předzahrádek sjednány žádné nájemní smlouvy, logicky tedy žádný nájem promíjet nemůže. Podnikatelé ale platí za předzahrádky místní poplatek a ten jsme jim v loňském roce a do poloviny letošního roku prominuli. Od července je pak v platnosti obecně závazná vyhláška města, která je od poplatku osvobozuje."
Centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, kde je díky Stodolní ulici asi nejvíce předzahrádek, bude o případné pomoci podnikatelům v pohostinství teprve jednat.
---
Novodobé dokumenty o historii farnosti, pamětní mince, ale i vzkazy pro další generace. Báň na věži kostela ve Skalici u Frýdku-Místku opět získala časovou schránku s různými dokumenty. Farnost tam navíc vrátila také všechny původní materiály nalezené při rekonstrukci. Nejstarší dokumenty byly z první poloviny 19. století.
Sada připravených dokumentů, které půjdou do časové schránky v báni věže kostela svatého Martina ve Skalici u Frýdku-Místku. Každý z pozvaných hostů něčím přispěl a také se všichni společně podepsali na dokument o poslední opravě věže.
Paweł Grodek, duchovní správce farnosti Skalice: "Úplně jsem nadšený a děkuji za tu účast primátora města, zastupitelů města, památkářů, farníků, pana místostarosty z Raškovic i představených firem."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Doufám, že opravená věž a báň zůstane dlouho nahoře a ty artefakty, které jsme do ní dneska vložili, objeví opravdu ideálně ne naši synové a dcery, ale vnuci a vnučky. A věž a kostel bude sloužit občanům Skalice."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Za město Frýdek-Místek jsme přispěli pamětní mincí k 750. výročí založení Frýdku-Místku. Je stříbrná, hodnotná, tak doufáme, že budoucím generacím se bude líbit, až časovou schránku otevřou."
Nechyběly ani respirátory, jako symbol nelehkého covidového období. Farnost si připravila dopis kronikářky Věry Pánkové i další dokumenty.
Paweł Grodek, duchovní správce farnosti Skalice: "Taková básnička. Z naší strany krátká informace ohledně dějin farnosti a obec Raškovice svůj dokument, který byl připravený předem. To nevíme, to je překvapení pro další generace, co tam dali."
Václav Průcha, místostarosta Raškovic: "Milí Raškovjané, věříme, že náš vzkaz a pozdrav naleznete, i když za velmi dlouhou dobu a s radostí a pochopením té doby si jej přečtete. Dovolujeme si také zaslat několik střípků informací o naší, vaší kouzelné vesnici. Děkuji."
Do báně se také vrátila původní schránka s originálními dokumenty z první poloviny 19. a 20. století.
Milan Žák, majitel firmy ARTES: "Máme s tím zkušenosti, děláme to běžně. Teď jsme to třeba dělali na věži v Palkovicíh a čeká nás to ještě na věži v Bernarticích. My jsme dělali novou konstrukci věže. Repliku podle původní stavby a dělali jsme oplechování, pozinkovaným plechem."
Oprava věže je už u konce. Ve sbírce Daruj F-M na ni lidé přispěli přes 313 tisíc a dalších 200 tisíc přidal Frýdek-Místek. Další peníze byly z farnosti, kraje, od obce Raškovice a z dotací. Oprava vyšla na více než 1 milion korun.
---
Historicky první květinová louka v Porubě měla mezi lidmi obrovský ohlas. Nenašel se nikdo, komu by se nelíbila. Letničky na konci Hlavní třídy podél Francouzské ulice byly vysazeny letos na na jaře a postupně kvetly po celé léto. Květinových luk proto bude přibývat.
40 druhů letniček. mezi nimi například Krásnoočko, slunečnice, zářivky, nebo levandule po celé léto dělaly radost lidem. První květinová louka, kterou v Porubě vytvořili letos na jaře, se stala nejfotografovanějším místem obvodu.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: "Neustále to lidi fotili, sdíleli fotografie a hlavně, co bylo důležité, Ta květinová louka neustále rostla a tím pádem tady byly vidět různé květinky po dobu celého půl roku. Počet nehod se naštěstí nezvýšil, nicméně mělo to za následek, a to nám i psali lidi, že raději se tady projíždějí automobilem po Francouzské ulici protože je to krásně naladí hned po ránu a odpoledne se tady procházejí třeba s pejskem."
Minulý týden si lidé mohli květiny natrhat a odnést domů, čehož využily desítky zájemců. Poté byla louka pokosena a opět by měla vykvést už příští rok na jaře.
Renáta Hovjacká: "Necháme tady tu masu tak 14 dnů ležet na místě, kdy v podstatě by to mělo uschnout, semínka by se měla vyklepat ze semeníku a potom to prohrabeme, zkusíme to uválcovat, možná na to dáme trošku substrátu a uvidíme příští rok, co nám z toho vzejde."
Vykvést by měla nejen louka na Francouzské ulici, ale i na dalších pěti místech Poruby. Mimo jiné na náměstích a v Oáze klidu.
---
S velkým ohlasem veřejnosti se setkal další ročník novojičínské Muzejní školy nejen pro seniory. Otevřít musela hned dva semináře. Na jedné z přednášek například účastníci získali návod, jak pátrat po předcích.
Muzejní škola nejen pro seniory začala v Novém Jičíně svůj další ročník, a to velmi úspěšně. Přes narušení chodu v uplynulém období se do ní vrátili věrní posluchači a přišli i nováčci. Otevřeny jsou současně dva semináře.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Během dvou dnů se naplnila kapacita dopolední i odpolední školy. Máme za sebou tři přednášky a dneska nás čeká přednáška o genealogii.”
Martin Pytr, genealog: ”Genealogie, česky rodopis, když to řeknu laicky, tak je to o pátrat po předcích a sestavovat rodokmen.”
posluchači muzejní školy:
“Chodím sem velice ráda, je to pro mne přínosné a ta témata mě skutečně zajímají.”
“Zajímají mě spíše nejen ty fakta, ale jak žili, jak se chovali, jaké byly vazby mezi nimi. Ale je to těžké, protože se už člověk nemá koho zeptat.”
Martin Pytr se v případě svých předků dostal dokonce až do třicátých let 17. století. Při bádání doporučuje začít u nejstarších příbuzných.
Martin Pytr, genealog: “Zjistit informace v rodině od starších žijících pamětníků. Protože archivy počkají, ale nikdo vám tam neřekne, kdo je ten starší pán na té fotce.”
V dalších lekcích čeká posluchače třeba téma Nového Jičína na fotografiích před 100 lety nebo jaké výtvarné klenoty ukrývá depozitář muzea.
---
