Teplo z vyčištěné odpadní vody by v budoucnu mohlo pomáhat vytápět Ostravu. U čistírny v Přívoze chce Veolia postavit tři velká tepelná čerpadla. Město si od projektu slibuje menší závislost na plynu při odchodu od uhlí.
Vyčištěná voda z ostravské ústřední čistírny dnes odtéká do Černého potoka a dál do Odry. Odnáší s sebou ale i energii, kterou by město chtělo využít. Voda má totiž i v zimě kolem deseti až patnácti stupňů. Právě její teplo by se mohlo vracet do ostravských domácností.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „A právě tato pročištěna odpadní voda bude procházet přes tyto čerpadla, které tuto nízkotepelnou hodnotu budou jímat.“
Tři tepelná čerpadla mají mít celkový výkon čtyřicet megawattů. Energii z vody předají do teplárenské soustavy, na kterou je napojeno osmdesát tisíc domácností. Podle města by v teplých měsících mohla pokrýt téměř devadesát procent potřeby tepla. V zimě budou pomáhat dalším zdrojům. Technologie má vzniknout na městských pozemcích u čistírny. Ostrava je chce investorovi pronajmout.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „My jako město nechceme pozemky prodávat, protože jsou strategické pro rozvoj ústřední čistírny.“
Investorem i provozovatelem má být Veolia. Náklady se předběžně odhadují na dvě miliardy korun, pětapadesát procent mají pokrýt dotace z Modernizačního fondu.
Využití odpadního tepla je jednou z cest, jak nahradit uhlí, které zatím dominuje výrobě tepla v Třebovicích. Veolia současně buduje i plynové zdroje. Dvě kogenerační jednotky vznikají v areálu odpadové společnosti OZO.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: „Zemní plyn je sice fosilní palivo, nicméně oproti výrobě třeba tepla z uhlí, která je dominantní dneska ještě způsob výroby v Ostravě ušetříme zhruba polovinu emisí CO2, to znamená je o polovinu lepší z pohledu životního prostředí.“
Kogenerační jednotky vyrábějí současně elektřinu i teplo. Podobný zdroj už Veolia na jaře spustila v Ostravě-Jihu. Projekt u čistírny má ale pomoci, aby odchod od uhlí neznamenal přílišnou závislost na plynu. Jeho příprava je zatím na začátku.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Předpokládáme, že zahájení by mohlo být, dejme tomu do 3 let a spuštěná do 5 let.“
Prvním krokem je záměr pronájmu pozemků. Samotnou smlouvu by zastupitelé mohli projednat v prosinci. Následovat má projektování a příprava stavby.
---
Žáci druhého stupně na Základní škole Mládežnická v Havířově si už pro oběd nechodí k výdejnímu okénku. Škola zavedla stravování formou bufetu, což se hned projevilo i menším množstvím zbytků.
Stále více škol přemýšlí nad celkovým konceptem stravování dětí. Nejde už jen o vyvážený a zdravý jídelníček, ale také o omezení plýtvání potravinami. I proto se další škola v Havířově rozhodla vydat cestou bufetového stravování.
Aleš Kundel, ředitel ZŠ Mládežnická Havířov: „Děti velké množství jídla vracely. Takže určitá ekonomika toho provozu, jakési zásady zacházení s jídlem, stravovací návyky, to bylo to, co nás k tomu vedlo. Napřed jsme si sami pro sebe navrhli, jak by to asi mělo vypadat a co od celé té myšlenky chceme. A poté se nám ve spolupráci s dodavateli a samozřejmě se zřizovatelem, městem Havířov, podařilo tu myšlenku realizovat.“
Iveta Kočí Palkovská (ANO), primátorka Havířova: „Já jsem moc ráda za to, že už druhá škola se inspirovala a opravdu zřídila tuto jídelnu, kde přijdou děti a můžou si vybrat, na co mají chuť, můžou si vybrat množství, což samozřejmě zamezuje plýtvání jídlem. A to je ta důležitá zpráva, že každý se nají podle svých potřeb a na druhou stranu se šetří potravinami a tím nejvzácnějším, co máme.“
Anketa: „Je to lepší, protože se více najím, nabíráme si to, co sníme, a tak.“
Anketa: „Je to lepší a myslím si, že ten oběd je dobrý. A můžu si nabrat i toho dost, kolik toho sním.“ Stane se ti někdy, že nesníš všechno? „Jo, stane. Třeba já neodhadnu, jak mám velký hlad.“
Anketa: „Podle mě je to lepší, že si můžeme vlastně dát, co chceme. A jako prostě, že když třeba nejíme těstoviny, tak si můžeme dát třeba rýži. A prostě si můžeme nabrat, kolik chceme, a je to celé na nás.“
Myslíš si, že se teď méně plýtvá jídlem?
Anketa: „Já si myslím, že určitě, že fakt si každý nabere, kolik sní, a je to lepší.“ Máte na výběr ale z jednoho jídla, to vám nevadí? „Jako minulý rok to bylo v tom lepší, že jsme měli vlastně dvě jídla, ale aspoň se tím teďka nebude plýtvat.“
Formou bufetu se prozatím stravují žáci druhého stupně. Menší děti chodí k výdejnímu okénku.
Aleš Kundel, ředitel ZŠ Mládežnická Havířov: „Snažíme se i tam trošku myslet, ne hospodárně, ale tak, abychom v těch dětech skutečně vypěstovali nějaké zdravé stravovací návyky. To znamená, aby i ty děti regulovaly množství jídla, které dostanou, a v závislosti na tom, co by potom vracely, nebo ne. Takže i tam se samozřejmě snažíme s tím pracovat. Zatím tedy žáci prvních až čtvrtých tříd se stravují klasicky, to znamená, jdou si pro výdej jídla k okénku, ale do budoucna plánujeme i možné úpravy tohoto. Takže zatím nic ani neslibujeme, je to všechno ve fázi, řekněme, myšlenky a nějakého projektu.“
Škola bude reagovat také na zpětnou vazbu od žáků. Od příštího měsíce si proto budou moci vybírat ze dvou hlavních jídel.
---
V KARVINÉ ODSTŘELILI VĚŽ DOLU ČSA
Z panoramatu Karviné zmizela téměř sedmdesát metrů vysoká skipová věž bývalého Dolu ČSA. Státní podnik DIAMO ji ve středu ráno odstranil řízeným odstřelem. K demolici železobetonové konstrukce o hmotnosti přibližně 19 tisíc tun použili střelmistři téměř 147 kilogramů trhavin a připravili 948 vývrtů. Věž sloužila k dopravě uhlí z podzemí a při jedné jízdě dokázala vyvézt přes 19 tun. Těžba na Dole ČSA skončila v roce 2021. Likvidace důlního areálu pokračuje, o zachování některých dalších budov se teprve rozhodne.
MLADÍCI VYKRADLI PRODEJNÍ AUTOMAT
Ostravští policisté pátrají po třech osobách v souvislosti s krádeží z prodejního automatu. Dva mladíci se měli začátkem září násilím dostat dovnitř a odcizit sportovní zboží za více než deset tisíc korun. Při krádeži navíc automat poškodili. Z místa pak utekli společně s dívkou, která události přihlížela. Policie nyní žádá veřejnost o pomoc se zjištěním totožnosti všech tří osob zachycených na videozáznamu. Případní svědci mohou volat na linku 158.
---
Na hlavních tazích procházejících Těrlickem nechala radnice umístit radary k měření rychlosti vozidel. Cílem je zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „V letošním roce jsme v obci Těrlicko instalovali celkem čtyři radary. Především proto, abychom snížili rychlost vozidel a taky zvýšili bezpečnost na komunikacích. Ty radary jsme instalovali na čtyřech místech. První je vlastně ve směru z Bludovického kopce do centra Těrlicka. Druhý je na známém místě u stavebnin Papuga. Třetí je na Kostelci, kde se nám také podařilo snížit povolenou rychlost na 50 kilometrů za hodinu, za což děkujeme Ředitelství silnic a dálnic.
Čtvrtý nový radar je v centru obce u sběrného dvora a historicky se měří rychlost i v Hradišti ve směru od Třanovic.
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „A protože jsme si před instalací těchto radarů udělali týdenní měření, abychom věděli nejenom, jaká je intenzita dopravy v Těrlicku, ale také především kolik aut tady projede a jak rychle, tak jsme stejné měření udělali také po instalaci těchto radarů. No a výsledek je velmi dobrý, protože řidičů, kteří před instalací radarů dodržovali rychlost 50 kilometrů za hodinu, bylo 22 procent a nyní jich máme 44 procent. Došlo nám také k výraznému snížení, a to o jednu třetinu, počtu řidičů, kteří překračovali tu rychlost o více než 30 kilometrů za hodinu."
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „Důležitý je taky ukazatel na závěr je ten, že před těmi třemi lety byl průjezd vozidel za 24 hodin 8 429 a nyní, o tři roky později, je ten průjezd 8 206. Ve stejném období, ve stejném víkendu, takže je to úplně srovnatelný údaj, který nám klesl o 2,6 procenta, což je taky dobré, protože nám ta dopravní intenzita tady neroste. A to je žádoucí."
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „No a poslední věc. Nejedná se pouze o zvýšení bezpečnosti v dopravě, ale také jsme v Těrlicku zakoupili celkem tři defibrilátory. Dva jsou stabilně umístěny před vchodem do jednotlivých kulturních zařízení, to znamená v Těrlicku a v Hradišti, no a ten třetí je mobilní, který bude využíván na všechny obecní akce.“
---
Výběr střední školy patří k důležitým rozhodnutím v životě mladých lidí. Usnadnit jim ho pomáhá tradiční Veletrh povolání ve Víceúčelové hale v Opavě, kde si žáci mohli vyzkoušet nejrůznější profese a zjistit, jaké možnosti studia a pracovního uplatnění se jim nabízejí.
Jakou střední školu si vybrat a jaké povolání má budoucnost? Odpovědi hledali žáci na tradičním Veletrhu povolání v Opavě. Dvoudenní akce nabídla více než stovku stánků škol a zaměstnavatelů i možnost vyzkoušet si nejrůznější profese.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Veletrh povolání je velmi oblíbená akce. Máme z toho velmi pozitivní zpětné ohlasy, jak od rodičů, od studentů. Školy zde mohou prezentovat vše, co mají ve svých výukových programech. A naopak zaměstnavatelé tady hledají své potenciální zaměstnance.”
Veletrh společně připravily město Opava, Okresní hospodářská komora a Úřad práce. Letos se na něm představilo rekordních 63 základních škol.
Lukáš Pavelek, ředitel OHK Opava, pořadatel akce: “Pro děti je to zejména ta dopolední část, kde si můžou vyzkoušet jednotlivé obory, je to hodně interaktivní a odpoledne potom přicházejí znovu už se svými rodiči. Cílem té akce je samozřejmě ukázat, co mohou děti ze základních škol studovat v Opavě za střední školy a kde následně najdou to uplatnění."
Žáci tak mohli na jednom místě zjistit nejen to, kde vybraný obor vystudovat, ale také jaké pracovní uplatnění jim může nabídnout.
Petra Ballová, ředitelka, Úřad práce Opava: “Je velmi důležité, abychom dětem pomohli vybrat si obor, který je bude bavit studovat a který bude uplatnitelný a ideálně samozřejmě uplatnitelný ve firmách tady na Opavsku.”
Velký prostor dostala také tradiční řemesla, jejichž studium podporuje Moravskoslezský kraj. Od pekařů a zahradníků až po truhláře nebo klempíře. Zájemci se mohli seznámit s jednotlivými obory, možnostmi stipendií a zapojit se do soutěže.
Jana Trombíková, odbor školství mládeže a sportu, KÚ MSK: “My prezentujeme jako Moravskoslezský kraj vybraná řemesla a školy, na kterých se tato řemesla dají učit. A prezentujeme je proto, protože současně nabízíme možnost získat stipendia při studiu nebo při výběru toho konkrétního oboru.”
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Moravskoslezský kraj podporuje tento veletrh a jsme za to velice rádi, protože nepokrývá jenom tady Opavu, ale celý vlastně region. Jsou tady školy ze Šumperku, Jeseníku, samozřejmě z Opavy. My jsme za to velice rádi.”
Zatímco někteří školáci na veletrhu teprve hledali inspiraci, jiní už měli o svém dalším studiu poměrně jasnou představu.
anketa: žáci ZŠ: “Teď jsme byli v střední škole elektrotechnické z Ostravy a docela mě to zaujalo. Takže přemýšlím nad tím, nebo strojírenskou nějakou, hliníkové odlitky a tak dále.”
“Mám vybrané tři školy. Jedna je Mendelovo gymnázium, druhá je Hotelovka v Krnově a třetí je Slezské gymnázium v Opavě. Myslím si, že tady tenhle projekt je velmi dobrý.”
“Jsem rozhodnuta pro Mendelovo gymnázium v Opavě, protože chci potom pokračovat dál na vysokou školu medicíny. A potom chci se stát pediatrem.”
Veletrh tak mladým lidem opět pomohl zorientovat se v nabídce škol i budoucích profesí.
---
CELNÍCI ZADRŽELI TÉMĚŘ 18 TUN TABÁKU
Ostravští celníci zadrželi kamion s téměř osmnácti tunami surového tabáku. Náklad směřoval z Itálie do Estonska, řidič ale předložil doklady s vážnými nesrovnalostmi. Podezření vzbudila také cílová společnost, která podniká v realitách a neměla oprávnění tabák převzít. Celníci zajistili celý náklad i kamion s návěsem. Předpokládaný daňový únik vyčíslili na 65 milionů korun.
OPAVA BUDE MÍT NOVÉHO PRIMÁTORA
Vedení Opavy se po komunálních volbách změní. Uskupení OK Změna pro Opavu, ODS a Zelená pro Opavu podepsala memorandum o povolební spolupráci. Společně mají v devětatřicetičlenném zastupitelstvu těsnou většinu dvaceti mandátů. Novým primátorem se má stát lídr OK Změny pro Opavu, bývalý basketbalista Petr Czudek. Vítězné ANO dosavadního primátora Tomáše Navrátila se sedmnácti mandáty tak zamíří do opozice. Koaliční smlouvu chtějí nové strany podepsat příští týden.
---
Konala se Malá cena Nového Jičína, závody, kterých se zúčastnili plavci napříč věkovými kategoriemi od žactva až po kategorii Open. Historie tohoto plaveckého klání se píše od roku 1977.
Malá cena Nového Jičína je tradičním závodem pořádaným místním plaveckým klubem. V říjnu se konal jeho 48. ročník. Dobré jméno tohoto podniku i letos potvrdila velká účast závodníků.
Vendula Frantová, předsedkyně Plaveckého klubu Nový Jičín: “Pro nás to jsou jedny z nejdůležitých závodů, které tady pořádáme v Novém Jičíně. Máme tady účastníky jak z České republiky, většinou teda z Moravy, ale jsou tady i z východních Čech. Pak tady máme pár týmů ze Slovenska a zavítali letos k nám i z Polska. Máme tady necelých 300 závodníků, což je celkem slušný počet pro letošní rok.”
Ještě před startem prvního závodu se klub rozloučil se svou odchovankyní Leilou Ludmilou Mareček, která je několikanásobnou mistryní republiky v mladších juniorech v disciplíně 50 a 100 metrů prsa.
Vendula Frantová, předsedkyně Plaveckého klubu Nový Jičín: “Je to naše jedna z nejúspěšnějších plavkyň, dostala se letos na mistrovství Evropy juniorů a jelikož přestupuje na školu do Ostravy, tak bude přestupovat i do Klubu plaveckých sportů Ostrava.”
Leila Ludmila Mareček, Plavecký klub Nový Jičín: “Určitě budu na tenhle klub hezky vzpomínat. Mám tu spoustu zážitků a plavu tu asi šest roků určitě. Kolik závodů vás ještě čeká v barvách Nového Jičína? Ještě jedny závody a dneska Nový Jičín tady."
Ještě tedy jako členka novojičínského klubu se na domácí Malé ceně představila ve své nejoblíbenější disciplíně - 50 metrů prsa. Letos ve Znojmě ji absolvovala v novém osobním rekordu 31,98 sekundy.
Závodní program Malé ceny zahrnoval různé disciplíny v různých věkových kategoriích, od žactva, tedy nejmladší ročníky 2015, až po kategorii Open.
Vendula Frantová, předsedkyně Plaveckého klubu Nový Jičín: “Které nové naděje vám tady vyrůstají? Máme tady jednu teďka, která nám začíná růst a je to Kristýnka Fabíková, která vyniká v kraulových disciplínách i na dlouhých tratích."
Kristýna Fabíková, Plavecký klub Nový Jičín: “Zatím jsem plavala 50 znak, ještě mě čeká dopoledne 100 metrů volný způsob a odpoledne 200 metrů volný způsob a 200 znak. Sice moje silnější disciplíny jsou spíše delší tratě, třeba od 400 metrů volný způsob až klidně do pěti kilometrů, ale nemám je tu nemám přihlášené. Ale nejvíce mám dneska šance na 200 volný způsob.”
Kristýna Fabíková, Plavecký klub Nový Jičín: “Plavu už devátým rokem a přivedl mě k tomu zároveň i bratr, který plaval přede mnou, a vztah k té vodě. Vlastně celkově ta voda přináší takový klid a je to zároveň i uvolnění do každodenního života.”
Dosavadním největším úspěchem této plavkyně je 1. místo na zimním mistrovství České republiky na 400 metrů volný způsob v žákovské kategorii, a teď už jako juniorka si z letního mistrovství přivezla dvě stříbra a jeden bronz.
---
Teplo z vyčištěné odpadní vody by v budoucnu mohlo pomáhat vytápět Ostravu. U čistírny v Přívoze chce Veolia postavit tři velká tepelná čerpadla. Město si od projektu slibuje menší závislost na plynu při odchodu od uhlí.
Vyčištěná voda z ostravské ústřední čistírny dnes odtéká do Černého potoka a dál do Odry. Odnáší s sebou ale i energii, kterou by město chtělo využít. Voda má totiž i v zimě kolem deseti až patnácti stupňů. Právě její teplo by se mohlo vracet do ostravských domácností.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „A právě tato pročištěna odpadní voda bude procházet přes tyto čerpadla, které tuto nízkotepelnou hodnotu budou jímat.“
Tři tepelná čerpadla mají mít celkový výkon čtyřicet megawattů. Energii z vody předají do teplárenské soustavy, na kterou je napojeno osmdesát tisíc domácností. Podle města by v teplých měsících mohla pokrýt téměř devadesát procent potřeby tepla. V zimě budou pomáhat dalším zdrojům. Technologie má vzniknout na městských pozemcích u čistírny. Ostrava je chce investorovi pronajmout.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „My jako město nechceme pozemky prodávat, protože jsou strategické pro rozvoj ústřední čistírny.“
Investorem i provozovatelem má být Veolia. Náklady se předběžně odhadují na dvě miliardy korun, pětapadesát procent mají pokrýt dotace z Modernizačního fondu.
Využití odpadního tepla je jednou z cest, jak nahradit uhlí, které zatím dominuje výrobě tepla v Třebovicích. Veolia současně buduje i plynové zdroje. Dvě kogenerační jednotky vznikají v areálu odpadové společnosti OZO.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: „Zemní plyn je sice fosilní palivo, nicméně oproti výrobě třeba tepla z uhlí, která je dominantní dneska ještě způsob výroby v Ostravě ušetříme zhruba polovinu emisí CO2, to znamená je o polovinu lepší z pohledu životního prostředí.“
Kogenerační jednotky vyrábějí současně elektřinu i teplo. Podobný zdroj už Veolia na jaře spustila v Ostravě-Jihu. Projekt u čistírny má ale pomoci, aby odchod od uhlí neznamenal přílišnou závislost na plynu. Jeho příprava je zatím na začátku.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Předpokládáme, že zahájení by mohlo být, dejme tomu do 3 let a spuštěná do 5 let.“
Prvním krokem je záměr pronájmu pozemků. Samotnou smlouvu by zastupitelé mohli projednat v prosinci. Následovat má projektování a příprava stavby.
---
Žáci druhého stupně na Základní škole Mládežnická v Havířově si už pro oběd nechodí k výdejnímu okénku. Škola zavedla stravování formou bufetu, což se hned projevilo i menším množstvím zbytků.
Stále více škol přemýšlí nad celkovým konceptem stravování dětí. Nejde už jen o vyvážený a zdravý jídelníček, ale také o omezení plýtvání potravinami. I proto se další škola v Havířově rozhodla vydat cestou bufetového stravování.
Aleš Kundel, ředitel ZŠ Mládežnická Havířov: „Děti velké množství jídla vracely. Takže určitá ekonomika toho provozu, jakési zásady zacházení s jídlem, stravovací návyky, to bylo to, co nás k tomu vedlo. Napřed jsme si sami pro sebe navrhli, jak by to asi mělo vypadat a co od celé té myšlenky chceme. A poté se nám ve spolupráci s dodavateli a samozřejmě se zřizovatelem, městem Havířov, podařilo tu myšlenku realizovat.“
Iveta Kočí Palkovská (ANO), primátorka Havířova: „Já jsem moc ráda za to, že už druhá škola se inspirovala a opravdu zřídila tuto jídelnu, kde přijdou děti a můžou si vybrat, na co mají chuť, můžou si vybrat množství, což samozřejmě zamezuje plýtvání jídlem. A to je ta důležitá zpráva, že každý se nají podle svých potřeb a na druhou stranu se šetří potravinami a tím nejvzácnějším, co máme.“
Anketa: „Je to lepší, protože se více najím, nabíráme si to, co sníme, a tak.“
Anketa: „Je to lepší a myslím si, že ten oběd je dobrý. A můžu si nabrat i toho dost, kolik toho sním.“ Stane se ti někdy, že nesníš všechno? „Jo, stane. Třeba já neodhadnu, jak mám velký hlad.“
Anketa: „Podle mě je to lepší, že si můžeme vlastně dát, co chceme. A jako prostě, že když třeba nejíme těstoviny, tak si můžeme dát třeba rýži. A prostě si můžeme nabrat, kolik chceme, a je to celé na nás.“
Myslíš si, že se teď méně plýtvá jídlem?
Anketa: „Já si myslím, že určitě, že fakt si každý nabere, kolik sní, a je to lepší.“ Máte na výběr ale z jednoho jídla, to vám nevadí? „Jako minulý rok to bylo v tom lepší, že jsme měli vlastně dvě jídla, ale aspoň se tím teďka nebude plýtvat.“
Formou bufetu se prozatím stravují žáci druhého stupně. Menší děti chodí k výdejnímu okénku.
Aleš Kundel, ředitel ZŠ Mládežnická Havířov: „Snažíme se i tam trošku myslet, ne hospodárně, ale tak, abychom v těch dětech skutečně vypěstovali nějaké zdravé stravovací návyky. To znamená, aby i ty děti regulovaly množství jídla, které dostanou, a v závislosti na tom, co by potom vracely, nebo ne. Takže i tam se samozřejmě snažíme s tím pracovat. Zatím tedy žáci prvních až čtvrtých tříd se stravují klasicky, to znamená, jdou si pro výdej jídla k okénku, ale do budoucna plánujeme i možné úpravy tohoto. Takže zatím nic ani neslibujeme, je to všechno ve fázi, řekněme, myšlenky a nějakého projektu.“
Škola bude reagovat také na zpětnou vazbu od žáků. Od příštího měsíce si proto budou moci vybírat ze dvou hlavních jídel.
---
V KARVINÉ ODSTŘELILI VĚŽ DOLU ČSA
Z panoramatu Karviné zmizela téměř sedmdesát metrů vysoká skipová věž bývalého Dolu ČSA. Státní podnik DIAMO ji ve středu ráno odstranil řízeným odstřelem. K demolici železobetonové konstrukce o hmotnosti přibližně 19 tisíc tun použili střelmistři téměř 147 kilogramů trhavin a připravili 948 vývrtů. Věž sloužila k dopravě uhlí z podzemí a při jedné jízdě dokázala vyvézt přes 19 tun. Těžba na Dole ČSA skončila v roce 2021. Likvidace důlního areálu pokračuje, o zachování některých dalších budov se teprve rozhodne.
MLADÍCI VYKRADLI PRODEJNÍ AUTOMAT
Ostravští policisté pátrají po třech osobách v souvislosti s krádeží z prodejního automatu. Dva mladíci se měli začátkem září násilím dostat dovnitř a odcizit sportovní zboží za více než deset tisíc korun. Při krádeži navíc automat poškodili. Z místa pak utekli společně s dívkou, která události přihlížela. Policie nyní žádá veřejnost o pomoc se zjištěním totožnosti všech tří osob zachycených na videozáznamu. Případní svědci mohou volat na linku 158.
---
Na hlavních tazích procházejících Těrlickem nechala radnice umístit radary k měření rychlosti vozidel. Cílem je zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „V letošním roce jsme v obci Těrlicko instalovali celkem čtyři radary. Především proto, abychom snížili rychlost vozidel a taky zvýšili bezpečnost na komunikacích. Ty radary jsme instalovali na čtyřech místech. První je vlastně ve směru z Bludovického kopce do centra Těrlicka. Druhý je na známém místě u stavebnin Papuga. Třetí je na Kostelci, kde se nám také podařilo snížit povolenou rychlost na 50 kilometrů za hodinu, za což děkujeme Ředitelství silnic a dálnic.
Čtvrtý nový radar je v centru obce u sběrného dvora a historicky se měří rychlost i v Hradišti ve směru od Třanovic.
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „A protože jsme si před instalací těchto radarů udělali týdenní měření, abychom věděli nejenom, jaká je intenzita dopravy v Těrlicku, ale také především kolik aut tady projede a jak rychle, tak jsme stejné měření udělali také po instalaci těchto radarů. No a výsledek je velmi dobrý, protože řidičů, kteří před instalací radarů dodržovali rychlost 50 kilometrů za hodinu, bylo 22 procent a nyní jich máme 44 procent. Došlo nám také k výraznému snížení, a to o jednu třetinu, počtu řidičů, kteří překračovali tu rychlost o více než 30 kilometrů za hodinu."
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „Důležitý je taky ukazatel na závěr je ten, že před těmi třemi lety byl průjezd vozidel za 24 hodin 8 429 a nyní, o tři roky později, je ten průjezd 8 206. Ve stejném období, ve stejném víkendu, takže je to úplně srovnatelný údaj, který nám klesl o 2,6 procenta, což je taky dobré, protože nám ta dopravní intenzita tady neroste. A to je žádoucí."
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „No a poslední věc. Nejedná se pouze o zvýšení bezpečnosti v dopravě, ale také jsme v Těrlicku zakoupili celkem tři defibrilátory. Dva jsou stabilně umístěny před vchodem do jednotlivých kulturních zařízení, to znamená v Těrlicku a v Hradišti, no a ten třetí je mobilní, který bude využíván na všechny obecní akce.“
---
Výběr střední školy patří k důležitým rozhodnutím v životě mladých lidí. Usnadnit jim ho pomáhá tradiční Veletrh povolání ve Víceúčelové hale v Opavě, kde si žáci mohli vyzkoušet nejrůznější profese a zjistit, jaké možnosti studia a pracovního uplatnění se jim nabízejí.
Jakou střední školu si vybrat a jaké povolání má budoucnost? Odpovědi hledali žáci na tradičním Veletrhu povolání v Opavě. Dvoudenní akce nabídla více než stovku stánků škol a zaměstnavatelů i možnost vyzkoušet si nejrůznější profese.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Veletrh povolání je velmi oblíbená akce. Máme z toho velmi pozitivní zpětné ohlasy, jak od rodičů, od studentů. Školy zde mohou prezentovat vše, co mají ve svých výukových programech. A naopak zaměstnavatelé tady hledají své potenciální zaměstnance.”
Veletrh společně připravily město Opava, Okresní hospodářská komora a Úřad práce. Letos se na něm představilo rekordních 63 základních škol.
Lukáš Pavelek, ředitel OHK Opava, pořadatel akce: “Pro děti je to zejména ta dopolední část, kde si můžou vyzkoušet jednotlivé obory, je to hodně interaktivní a odpoledne potom přicházejí znovu už se svými rodiči. Cílem té akce je samozřejmě ukázat, co mohou děti ze základních škol studovat v Opavě za střední školy a kde následně najdou to uplatnění."
Žáci tak mohli na jednom místě zjistit nejen to, kde vybraný obor vystudovat, ale také jaké pracovní uplatnění jim může nabídnout.
Petra Ballová, ředitelka, Úřad práce Opava: “Je velmi důležité, abychom dětem pomohli vybrat si obor, který je bude bavit studovat a který bude uplatnitelný a ideálně samozřejmě uplatnitelný ve firmách tady na Opavsku.”
Velký prostor dostala také tradiční řemesla, jejichž studium podporuje Moravskoslezský kraj. Od pekařů a zahradníků až po truhláře nebo klempíře. Zájemci se mohli seznámit s jednotlivými obory, možnostmi stipendií a zapojit se do soutěže.
Jana Trombíková, odbor školství mládeže a sportu, KÚ MSK: “My prezentujeme jako Moravskoslezský kraj vybraná řemesla a školy, na kterých se tato řemesla dají učit. A prezentujeme je proto, protože současně nabízíme možnost získat stipendia při studiu nebo při výběru toho konkrétního oboru.”
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Moravskoslezský kraj podporuje tento veletrh a jsme za to velice rádi, protože nepokrývá jenom tady Opavu, ale celý vlastně region. Jsou tady školy ze Šumperku, Jeseníku, samozřejmě z Opavy. My jsme za to velice rádi.”
Zatímco někteří školáci na veletrhu teprve hledali inspiraci, jiní už měli o svém dalším studiu poměrně jasnou představu.
anketa: žáci ZŠ: “Teď jsme byli v střední škole elektrotechnické z Ostravy a docela mě to zaujalo. Takže přemýšlím nad tím, nebo strojírenskou nějakou, hliníkové odlitky a tak dále.”
“Mám vybrané tři školy. Jedna je Mendelovo gymnázium, druhá je Hotelovka v Krnově a třetí je Slezské gymnázium v Opavě. Myslím si, že tady tenhle projekt je velmi dobrý.”
“Jsem rozhodnuta pro Mendelovo gymnázium v Opavě, protože chci potom pokračovat dál na vysokou školu medicíny. A potom chci se stát pediatrem.”
Veletrh tak mladým lidem opět pomohl zorientovat se v nabídce škol i budoucích profesí.
---
CELNÍCI ZADRŽELI TÉMĚŘ 18 TUN TABÁKU
Ostravští celníci zadrželi kamion s téměř osmnácti tunami surového tabáku. Náklad směřoval z Itálie do Estonska, řidič ale předložil doklady s vážnými nesrovnalostmi. Podezření vzbudila také cílová společnost, která podniká v realitách a neměla oprávnění tabák převzít. Celníci zajistili celý náklad i kamion s návěsem. Předpokládaný daňový únik vyčíslili na 65 milionů korun.
OPAVA BUDE MÍT NOVÉHO PRIMÁTORA
Vedení Opavy se po komunálních volbách změní. Uskupení OK Změna pro Opavu, ODS a Zelená pro Opavu podepsala memorandum o povolební spolupráci. Společně mají v devětatřicetičlenném zastupitelstvu těsnou většinu dvaceti mandátů. Novým primátorem se má stát lídr OK Změny pro Opavu, bývalý basketbalista Petr Czudek. Vítězné ANO dosavadního primátora Tomáše Navrátila se sedmnácti mandáty tak zamíří do opozice. Koaliční smlouvu chtějí nové strany podepsat příští týden.
---
Konala se Malá cena Nového Jičína, závody, kterých se zúčastnili plavci napříč věkovými kategoriemi od žactva až po kategorii Open. Historie tohoto plaveckého klání se píše od roku 1977.
Malá cena Nového Jičína je tradičním závodem pořádaným místním plaveckým klubem. V říjnu se konal jeho 48. ročník. Dobré jméno tohoto podniku i letos potvrdila velká účast závodníků.
Vendula Frantová, předsedkyně Plaveckého klubu Nový Jičín: “Pro nás to jsou jedny z nejdůležitých závodů, které tady pořádáme v Novém Jičíně. Máme tady účastníky jak z České republiky, většinou teda z Moravy, ale jsou tady i z východních Čech. Pak tady máme pár týmů ze Slovenska a zavítali letos k nám i z Polska. Máme tady necelých 300 závodníků, což je celkem slušný počet pro letošní rok.”
Ještě před startem prvního závodu se klub rozloučil se svou odchovankyní Leilou Ludmilou Mareček, která je několikanásobnou mistryní republiky v mladších juniorech v disciplíně 50 a 100 metrů prsa.
Vendula Frantová, předsedkyně Plaveckého klubu Nový Jičín: “Je to naše jedna z nejúspěšnějších plavkyň, dostala se letos na mistrovství Evropy juniorů a jelikož přestupuje na školu do Ostravy, tak bude přestupovat i do Klubu plaveckých sportů Ostrava.”
Leila Ludmila Mareček, Plavecký klub Nový Jičín: “Určitě budu na tenhle klub hezky vzpomínat. Mám tu spoustu zážitků a plavu tu asi šest roků určitě. Kolik závodů vás ještě čeká v barvách Nového Jičína? Ještě jedny závody a dneska Nový Jičín tady."
Ještě tedy jako členka novojičínského klubu se na domácí Malé ceně představila ve své nejoblíbenější disciplíně - 50 metrů prsa. Letos ve Znojmě ji absolvovala v novém osobním rekordu 31,98 sekundy.
Závodní program Malé ceny zahrnoval různé disciplíny v různých věkových kategoriích, od žactva, tedy nejmladší ročníky 2015, až po kategorii Open.
Vendula Frantová, předsedkyně Plaveckého klubu Nový Jičín: “Které nové naděje vám tady vyrůstají? Máme tady jednu teďka, která nám začíná růst a je to Kristýnka Fabíková, která vyniká v kraulových disciplínách i na dlouhých tratích."
Kristýna Fabíková, Plavecký klub Nový Jičín: “Zatím jsem plavala 50 znak, ještě mě čeká dopoledne 100 metrů volný způsob a odpoledne 200 metrů volný způsob a 200 znak. Sice moje silnější disciplíny jsou spíše delší tratě, třeba od 400 metrů volný způsob až klidně do pěti kilometrů, ale nemám je tu nemám přihlášené. Ale nejvíce mám dneska šance na 200 volný způsob.”
Kristýna Fabíková, Plavecký klub Nový Jičín: “Plavu už devátým rokem a přivedl mě k tomu zároveň i bratr, který plaval přede mnou, a vztah k té vodě. Vlastně celkově ta voda přináší takový klid a je to zároveň i uvolnění do každodenního života.”
Dosavadním největším úspěchem této plavkyně je 1. místo na zimním mistrovství České republiky na 400 metrů volný způsob v žákovské kategorii, a teď už jako juniorka si z letního mistrovství přivezla dvě stříbra a jeden bronz.
---
