Blokové čištění ulic probíhá v Novém Jičíně od dubna do září. Na zákaz parkování v daných úsecích vždy upozorňují několik dní dopředu cedule. Přesto někteří řidiči informaci ignorují. K odtahům vozidel město zatím nepřistoupilo, pokuty už ale padly.
Systematická očista ulic, chodníků a parkovišť začala v Novém Jičíně v dubnu a potrvá do konce září. Nejde ale jen o to, zbavit město od nánosů zimních posypů a prachu, ale také o obnovu vodorovného značení nebo čištění kanálových vpustí.
Pavel Tichý, ředitel TSM Nový Jičín: “Rajónové čištění města je prováděno na základě harmonogramu, který je schválen odborem dopravy města Nový Jičín. Zahájení prací je oznamováno v předstihu nejméně deseti dnů přenosným dopravním značením s dodatkovou tabulkou upřesňující rozsah a dálku omezení.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Toto omezení je avizováno dopředu a je vždy na několik málo hodin v pracovní den.”
Přesto se téměř vždy najdou majitelé vozů, kteří se pokyny dopravního značení neřídí, a nechají auto na ulici odstavené.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je pravdou, že nejsme proto, abychom vozidla občanů odtahovali, bohužel v minulém týdnu byla situace na ulici U Jičínky tristní. V daném úseku, který se měl čistit, zůstalo zhruba třicet aut. Tam už městská policie některá vozidla pokutovala.”
Během našeho natáčení byli řidiči vzorní na úseku ulice Komenského, na parkovišti u Lidlu zůstalo stát více aut. Za stěračem se jim objevil vzkaz, hrozí jim pokuta až 2 tisíc korun.
---
V Karviné proběhlo jednání Kolegia ředitelů městských policií Statutárních měst České republiky. Profesní jednání se zaměřilo například na dřívější odchody strážníků do důchodu.
17. června proběhlo jednání Kolegia ředitelů městských policií Statutárních měst České republiky a Hlavního města Prahy. Hostitelem a pořadatelem tohoto jednání byla Městská policie Karviná.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Jsou tady ředitelé z 27 statutárních měst a z Prahy, budeme projednávat standardní záležitosti kolegia, jako jsou změny zákonů a podobně."
Profesní jednání bylo zaměřeno například na nejpalčivější otázky řešení veřejného pořádku v covidové době, co dělali strážníci nad rámec svých povinností, přístup státu k městským policiím a také otevřelo otázku dřívějšího odchodu strážníků do důchodu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Ten dřívější odchod do důchodu je pro nás hodně důležitý. Nedokážeme si představit, že by strážníci v 65 letech honili pachatele, to je hlavní téma, které rezonuje."
Omar Teriaki, místopředseda pověřený předsednictvím Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy: "Je to citlivé téma hlavně teď po covidu, kdy plno profesí má pocit, a oprávněný pocit, že dělat do 65-67 je nepřínosné."
Současná podoba zákona v otázce pravomocí strážníků ve městech je podle ředitele Petra Bičeje dostatečná.
---
Ve Frýdku-Místku přibývá lokalit, na kterých se sníží počet sečí trávy. Město tím vytváří malé louky s lučními porosty, které prospívají přírodě. Zároveň je třeba kvůli nedávným klimatickým podmínkám počítat s menším zpožděním, které mají technické služby v souvislosti s kosením trávy.
V poslední době tráva stále roste extrémní rychlostí. Letos se ve Frýdku-Místku rozhodli podpořit rozvoj lučních porostů. Některé lokality se tak vůbec nesečou a počet sečí se na nich sníží.
Anketa: 1.) "Mohlo by to být častěji, protože oni sečou, až je to narostené hodně velké." -Co říkáte na to, že město vytipovalo některé lokality, které nebude séct, protože to prospívá přírodě?- "To je taky pravda, kdysi byla tráva po pás a bylo to pěkné, že?" 2.) "Jsem říkala, že už je to vysoké, ale zrovna říkali, že to se musí vysemenit, že ta druhá tráva je největší, tak bohužel, musíme počkat, až to posečou." 3.) "Určitě bych, kde to je možné tu trávu nesekl."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Některé plochy, část z parku Smetany, případně sídliště K Hájku nebo plocha nad Arboretem namátkou, tak tam byly ty seče sníženy pouze na dvě s cílem vzniku květnatých luk, které jsou dneska takový módní trend."
Neposečené plochy jsou ekologicky přínosné. Nabídnou potravu motýlům, včelám a poskytnou úkryt drobným živočichům a broukům.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "V očích občanů to budí tak trošku zmatek, protože nám tady občas volají. Teď je to ještě navíc umocněno tím, že máme v rámci té první seče nějaký tří, čtyřdenní skluz díky počátku, kdy ty klimatické podmínky byly hodně nevyhovující a několik dní jsme do terénu nemohli vyjet, takže teď volají, proč tato plocha je pokosená, proč tato není pokosená."
Luční porosty jsou například na ulici Horní, za garážemi na ulici Na Kopci, v parku Sady Svobody, v dubovém háji za Frýdou, v alejích na ulici Lysohorského, na ulici 28. října, Janáčkova nebo v parku Sady Bedřicha Smetany. Kompletní přehled je na webu města.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Parterové plochy, které v minulosti jsme sekali zhruba na 21,5 hektarech, tak doznaly některé změny. Byly vyčleněny některé plochy, to jsou především parky, kde se dneska pouze mulčuje, to znamená ta četnost je tam 8 za rok s tím, že je to beze sběru."
Technické služby se navíc snaží koordinovat sečení trávy s blokovým čištěním.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Bezprostřední plochy zelené, které navazují na parkoviště nebo na ty komunikace, tak se snažíme taky den předem posekat, aby se to následně v rámci blokového čištění mohlo uklidit, takže i z toho pohledu občané někdy volají, proč zrovna tato plocha a když tam máte ještě takto přerostlou trávu."
Všechny plochy nicméně podléhají obecně závazné vyhlášce, podle které musí město povést seč dvakrát ročně. U některých ploch to ale město provádí vícekrát.
---
Havířov bude vlastnit 49% akcií v nově založené společnosti s ČEZ ESCO. Mnozí opoziční zastupitelé si myslí, že se město chystá k odpojení od centrálního vytápění. Primátor tvrdí, že se nic takového nechystá.
Město musí být soběstačné a mít možnost si některé energetické projekty řídit samo. Právě proto Havířov založí společnost s ČEZ ESCO. Někteří zastupitelé mají obavy, že dojde k odpojení od centrálního zásobování teplem.
Martin Rédr (Piráti), zastupitel: "Je předpoklad, že když se odpojí část domů z Havířova, teplárna pojede dál na plný výkon, takže ty emise z ní se nesníží a navíc ještě přibudou lokální emise v podobě drobných kotelen, které budou na plyn vyrábět to teplo.”
Opozici také vadilo, že město bude menšinový vlastník s 49% akcií.
Milada Halíková (za KSČM), zastupitelka: "V nové společnosti nebude mít město většinu a nebude moci na žádné úrovni rozhodovat, co se skutečně v této společnosti bude dít."
Vedení radnice tvrdí, že cílem nové společnosti není odpojení od centrálního zásobování teplem.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Já si myslím, že se komíny stavět nebudou, určitě ne v dohledné době. My tím, že deklarujeme, že chceme zachovat ten systém toho zásobování teplem, tak lidé mohou být v klidu. My potřebujeme řešit energetiku nejen co se týče teplárenství, ale energetiku co se týče elektrické energie. To není odchod z jednoho monopolu a vytvoření monopolu města, to je vytvoření nějaké synergie, která v rámci těch možností může fungovat. Na druhou stranu městu to dává více alternativ při rozhodování a nebude odkázáno jen na jedno řešení a čekat na to, až někdo dá cenu a vy řeknete ano, tu cenu musíme akceptovat."
Za svůj podíl v nové společnosti s názvem ENVEZ Havířov zaplatí 4,6 milionu korun.
---
Zrekonstruovaný pramen v Korýtku byl slavnostně předán veřejnosti. Jde o nejúspěšnější projekt participativního rozpočtu loňského roku, pro který hlasovalo bezmála 1200 obyvatel Ostravy-Jihu.
Z pramene v Zábřehu Korýtku opět teče voda. Je to jediný funkční pramen v Ostravě-Jihu, který dlouhá léta chátral. Původní trubka byla zrezivělá a ucpaná, takže voda, která tady přitéká až z Ondřejníku, vydatně vytékala mimo ni. Teď se toto prameniště díky participativnímu rozpočtu dočkalo rekonstrukce.
Vítězslav Řehulka, farář římskokatolické církve: "Voda má i duchovní význam. V liturgii katolické církve vodu používáme při křtu dětí i při křtu dospělých a je znamením jednak očištění a jednak duchovního očištění a jednak také duchovního života s Kristem. (((Takže ta voda to, co naznačuje po té stránce přírodní, tak skrze naši víru, tak působí i v našich životech, našich srdcích.)))
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: "Jsem, rád, že tento projekt uspěl ((((a že našel takovou podporu mezi obyvateli Jihu a že pramen zase dneska teče.))))) Myslím si, že i účast na samotném požehnání toho pramene ukazuje, že ten pramen byl opravdu vyhledávaným místem pro místní."
Voda z pramene už prošla i rozbory vody, které ukázaly, že jde o nejčistší pramen v Ostravě.
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: "Účastníci toho dnešního požehnání, udělal jsem takové malé překvapení pro ně. Měli možnost vyzvednout si tady 50 lahví číslovaných vlastně s tou vodou, která byla dneska tady načepována a na té lahvi krom etikety, která připomíná tuto událost, je i historie tohoto prameniště."
Anketa: účastníci akce: “Já jsem moc ráda, že za prvé, že jsem se mohla toho zúčastnit a za druhé, že mám památku.”
“Je to tady pěkné. Já jsem to tady viděl předtím někdy a teď jsem s tím spokojený, že to tak vypadá.”
Původně tady v letech 1932 až 1981 stála vodárna a tento pramen se tehdy jímal do vodovodní sítě. Ostatní prameny, které kdysi na území zábřežské části Bělského lesa, nebo v místě dnešní haldy v Hrabůvce byly, už dávno zanikly.
---
Od loňského března fotil reportér Roman Vondrouš jak se odrazila pandemie koronaviru v ulicích Prahy. Nafotil deseti tisíce snímků. Pár jich vybral pro výstavu v Galerie Eisler v opavském Obecním domě. Na výstavě je k vidění také fotografie oceněná v mezinárodní soutěži World Press Photo.
První veřejná vernisáž, kterou připravila Opavská kulturní organizace po koronavirové pauze přivítala návštěvníky na venkovní terase. Slunečné počasí kontrastovalo s vážným tématem výstavy Romana Vondrouše, který mapoval od jara loňského roku Prahu ochromenou pandemií koronaviru.
Roman Vondrouš, fotograf, ČTK: „Měli jsme možnost fotit celosvětové téma. Pandemie se stala celosvětovým tématem a proto to byla tak mimořádná událost.“
Zpočátku fotil vylidněné ulice, lidi v rouškách, později přeplněné nemocnice nebo i demonstrace proti vládním nařízením. Dobu vypjatou emocemi i obavami.
O pár měsíců později pietní akce na Staroměstském náměstí a Pražském hradě řekly jasně, jak zákeřnou nemocí koronavirus je.
návštěvník výstavy: „Smutné obrázky, až mne zamrazilo.“
Pandemie koronaviru nabídla mnoho témat, které fotoreportér proměnil v historicky cenné snímky.
Jiří Siostrzonek, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: „Myslím si, že se jí zhostil naprosto eticky, fotograficky dokonale."
Mezi fotografiemi je také vítězný snímek World Press Photo z pražského Národního průmyslového summitu, kdy jeden z účastníků prochází dezinfekční branou.
---
Blokové čištění ulic probíhá v Novém Jičíně od dubna do září. Na zákaz parkování v daných úsecích vždy upozorňují několik dní dopředu cedule. Přesto někteří řidiči informaci ignorují. K odtahům vozidel město zatím nepřistoupilo, pokuty už ale padly.
Systematická očista ulic, chodníků a parkovišť začala v Novém Jičíně v dubnu a potrvá do konce září. Nejde ale jen o to, zbavit město od nánosů zimních posypů a prachu, ale také o obnovu vodorovného značení nebo čištění kanálových vpustí.
Pavel Tichý, ředitel TSM Nový Jičín: “Rajónové čištění města je prováděno na základě harmonogramu, který je schválen odborem dopravy města Nový Jičín. Zahájení prací je oznamováno v předstihu nejméně deseti dnů přenosným dopravním značením s dodatkovou tabulkou upřesňující rozsah a dálku omezení.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Toto omezení je avizováno dopředu a je vždy na několik málo hodin v pracovní den.”
Přesto se téměř vždy najdou majitelé vozů, kteří se pokyny dopravního značení neřídí, a nechají auto na ulici odstavené.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je pravdou, že nejsme proto, abychom vozidla občanů odtahovali, bohužel v minulém týdnu byla situace na ulici U Jičínky tristní. V daném úseku, který se měl čistit, zůstalo zhruba třicet aut. Tam už městská policie některá vozidla pokutovala.”
Během našeho natáčení byli řidiči vzorní na úseku ulice Komenského, na parkovišti u Lidlu zůstalo stát více aut. Za stěračem se jim objevil vzkaz, hrozí jim pokuta až 2 tisíc korun.
---
V Karviné proběhlo jednání Kolegia ředitelů městských policií Statutárních měst České republiky. Profesní jednání se zaměřilo například na dřívější odchody strážníků do důchodu.
17. června proběhlo jednání Kolegia ředitelů městských policií Statutárních měst České republiky a Hlavního města Prahy. Hostitelem a pořadatelem tohoto jednání byla Městská policie Karviná.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Jsou tady ředitelé z 27 statutárních měst a z Prahy, budeme projednávat standardní záležitosti kolegia, jako jsou změny zákonů a podobně."
Profesní jednání bylo zaměřeno například na nejpalčivější otázky řešení veřejného pořádku v covidové době, co dělali strážníci nad rámec svých povinností, přístup státu k městským policiím a také otevřelo otázku dřívějšího odchodu strážníků do důchodu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Ten dřívější odchod do důchodu je pro nás hodně důležitý. Nedokážeme si představit, že by strážníci v 65 letech honili pachatele, to je hlavní téma, které rezonuje."
Omar Teriaki, místopředseda pověřený předsednictvím Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy: "Je to citlivé téma hlavně teď po covidu, kdy plno profesí má pocit, a oprávněný pocit, že dělat do 65-67 je nepřínosné."
Současná podoba zákona v otázce pravomocí strážníků ve městech je podle ředitele Petra Bičeje dostatečná.
---
Ve Frýdku-Místku přibývá lokalit, na kterých se sníží počet sečí trávy. Město tím vytváří malé louky s lučními porosty, které prospívají přírodě. Zároveň je třeba kvůli nedávným klimatickým podmínkám počítat s menším zpožděním, které mají technické služby v souvislosti s kosením trávy.
V poslední době tráva stále roste extrémní rychlostí. Letos se ve Frýdku-Místku rozhodli podpořit rozvoj lučních porostů. Některé lokality se tak vůbec nesečou a počet sečí se na nich sníží.
Anketa: 1.) "Mohlo by to být častěji, protože oni sečou, až je to narostené hodně velké." -Co říkáte na to, že město vytipovalo některé lokality, které nebude séct, protože to prospívá přírodě?- "To je taky pravda, kdysi byla tráva po pás a bylo to pěkné, že?" 2.) "Jsem říkala, že už je to vysoké, ale zrovna říkali, že to se musí vysemenit, že ta druhá tráva je největší, tak bohužel, musíme počkat, až to posečou." 3.) "Určitě bych, kde to je možné tu trávu nesekl."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Některé plochy, část z parku Smetany, případně sídliště K Hájku nebo plocha nad Arboretem namátkou, tak tam byly ty seče sníženy pouze na dvě s cílem vzniku květnatých luk, které jsou dneska takový módní trend."
Neposečené plochy jsou ekologicky přínosné. Nabídnou potravu motýlům, včelám a poskytnou úkryt drobným živočichům a broukům.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "V očích občanů to budí tak trošku zmatek, protože nám tady občas volají. Teď je to ještě navíc umocněno tím, že máme v rámci té první seče nějaký tří, čtyřdenní skluz díky počátku, kdy ty klimatické podmínky byly hodně nevyhovující a několik dní jsme do terénu nemohli vyjet, takže teď volají, proč tato plocha je pokosená, proč tato není pokosená."
Luční porosty jsou například na ulici Horní, za garážemi na ulici Na Kopci, v parku Sady Svobody, v dubovém háji za Frýdou, v alejích na ulici Lysohorského, na ulici 28. října, Janáčkova nebo v parku Sady Bedřicha Smetany. Kompletní přehled je na webu města.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Parterové plochy, které v minulosti jsme sekali zhruba na 21,5 hektarech, tak doznaly některé změny. Byly vyčleněny některé plochy, to jsou především parky, kde se dneska pouze mulčuje, to znamená ta četnost je tam 8 za rok s tím, že je to beze sběru."
Technické služby se navíc snaží koordinovat sečení trávy s blokovým čištěním.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Bezprostřední plochy zelené, které navazují na parkoviště nebo na ty komunikace, tak se snažíme taky den předem posekat, aby se to následně v rámci blokového čištění mohlo uklidit, takže i z toho pohledu občané někdy volají, proč zrovna tato plocha a když tam máte ještě takto přerostlou trávu."
Všechny plochy nicméně podléhají obecně závazné vyhlášce, podle které musí město povést seč dvakrát ročně. U některých ploch to ale město provádí vícekrát.
---
Havířov bude vlastnit 49% akcií v nově založené společnosti s ČEZ ESCO. Mnozí opoziční zastupitelé si myslí, že se město chystá k odpojení od centrálního vytápění. Primátor tvrdí, že se nic takového nechystá.
Město musí být soběstačné a mít možnost si některé energetické projekty řídit samo. Právě proto Havířov založí společnost s ČEZ ESCO. Někteří zastupitelé mají obavy, že dojde k odpojení od centrálního zásobování teplem.
Martin Rédr (Piráti), zastupitel: "Je předpoklad, že když se odpojí část domů z Havířova, teplárna pojede dál na plný výkon, takže ty emise z ní se nesníží a navíc ještě přibudou lokální emise v podobě drobných kotelen, které budou na plyn vyrábět to teplo.”
Opozici také vadilo, že město bude menšinový vlastník s 49% akcií.
Milada Halíková (za KSČM), zastupitelka: "V nové společnosti nebude mít město většinu a nebude moci na žádné úrovni rozhodovat, co se skutečně v této společnosti bude dít."
Vedení radnice tvrdí, že cílem nové společnosti není odpojení od centrálního zásobování teplem.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Já si myslím, že se komíny stavět nebudou, určitě ne v dohledné době. My tím, že deklarujeme, že chceme zachovat ten systém toho zásobování teplem, tak lidé mohou být v klidu. My potřebujeme řešit energetiku nejen co se týče teplárenství, ale energetiku co se týče elektrické energie. To není odchod z jednoho monopolu a vytvoření monopolu města, to je vytvoření nějaké synergie, která v rámci těch možností může fungovat. Na druhou stranu městu to dává více alternativ při rozhodování a nebude odkázáno jen na jedno řešení a čekat na to, až někdo dá cenu a vy řeknete ano, tu cenu musíme akceptovat."
Za svůj podíl v nové společnosti s názvem ENVEZ Havířov zaplatí 4,6 milionu korun.
---
Zrekonstruovaný pramen v Korýtku byl slavnostně předán veřejnosti. Jde o nejúspěšnější projekt participativního rozpočtu loňského roku, pro který hlasovalo bezmála 1200 obyvatel Ostravy-Jihu.
Z pramene v Zábřehu Korýtku opět teče voda. Je to jediný funkční pramen v Ostravě-Jihu, který dlouhá léta chátral. Původní trubka byla zrezivělá a ucpaná, takže voda, která tady přitéká až z Ondřejníku, vydatně vytékala mimo ni. Teď se toto prameniště díky participativnímu rozpočtu dočkalo rekonstrukce.
Vítězslav Řehulka, farář římskokatolické církve: "Voda má i duchovní význam. V liturgii katolické církve vodu používáme při křtu dětí i při křtu dospělých a je znamením jednak očištění a jednak duchovního očištění a jednak také duchovního života s Kristem. (((Takže ta voda to, co naznačuje po té stránce přírodní, tak skrze naši víru, tak působí i v našich životech, našich srdcích.)))
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: "Jsem, rád, že tento projekt uspěl ((((a že našel takovou podporu mezi obyvateli Jihu a že pramen zase dneska teče.))))) Myslím si, že i účast na samotném požehnání toho pramene ukazuje, že ten pramen byl opravdu vyhledávaným místem pro místní."
Voda z pramene už prošla i rozbory vody, které ukázaly, že jde o nejčistší pramen v Ostravě.
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: "Účastníci toho dnešního požehnání, udělal jsem takové malé překvapení pro ně. Měli možnost vyzvednout si tady 50 lahví číslovaných vlastně s tou vodou, která byla dneska tady načepována a na té lahvi krom etikety, která připomíná tuto událost, je i historie tohoto prameniště."
Anketa: účastníci akce: “Já jsem moc ráda, že za prvé, že jsem se mohla toho zúčastnit a za druhé, že mám památku.”
“Je to tady pěkné. Já jsem to tady viděl předtím někdy a teď jsem s tím spokojený, že to tak vypadá.”
Původně tady v letech 1932 až 1981 stála vodárna a tento pramen se tehdy jímal do vodovodní sítě. Ostatní prameny, které kdysi na území zábřežské části Bělského lesa, nebo v místě dnešní haldy v Hrabůvce byly, už dávno zanikly.
---
Od loňského března fotil reportér Roman Vondrouš jak se odrazila pandemie koronaviru v ulicích Prahy. Nafotil deseti tisíce snímků. Pár jich vybral pro výstavu v Galerie Eisler v opavském Obecním domě. Na výstavě je k vidění také fotografie oceněná v mezinárodní soutěži World Press Photo.
První veřejná vernisáž, kterou připravila Opavská kulturní organizace po koronavirové pauze přivítala návštěvníky na venkovní terase. Slunečné počasí kontrastovalo s vážným tématem výstavy Romana Vondrouše, který mapoval od jara loňského roku Prahu ochromenou pandemií koronaviru.
Roman Vondrouš, fotograf, ČTK: „Měli jsme možnost fotit celosvětové téma. Pandemie se stala celosvětovým tématem a proto to byla tak mimořádná událost.“
Zpočátku fotil vylidněné ulice, lidi v rouškách, později přeplněné nemocnice nebo i demonstrace proti vládním nařízením. Dobu vypjatou emocemi i obavami.
O pár měsíců později pietní akce na Staroměstském náměstí a Pražském hradě řekly jasně, jak zákeřnou nemocí koronavirus je.
návštěvník výstavy: „Smutné obrázky, až mne zamrazilo.“
Pandemie koronaviru nabídla mnoho témat, které fotoreportér proměnil v historicky cenné snímky.
Jiří Siostrzonek, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: „Myslím si, že se jí zhostil naprosto eticky, fotograficky dokonale."
Mezi fotografiemi je také vítězný snímek World Press Photo z pražského Národního průmyslového summitu, kdy jeden z účastníků prochází dezinfekční branou.
---
