Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Zájem o očkování roste, stejně ale i počet hospitalizací
  • K vykrytí vysoké spotřeby plynu slouží podzemní zásobníky
  • Biokoridor ve Vlaštovičkách je téměř dokončený
  • Plavecké závody v Novém Jičíně za účasti olympioniků
  • Vyhodnocení celostátní výzvy 10 tisíc kroků

Zájem o očkování roste, stejně ale i počet hospitalizací

Tak jako jiná očkovací centra v kraji, tak i v Havířově začíná být o vakcinaci větší zájem. Nápor nemocnice čeká v prosinci. Bohužel, ale i ve vztahu k hospitalizacím. Nadále platí, že na jednotkách intenzivní péče leží v těžkém stavu převážně neočkovaní. V nemocnici už pomáhá i armáda.

Zhoršená epidemická situace a přísné restrikce. To je důvod, proč se zvedá zájem o očkování. V havířovském očkovacím centru je dnes nahlášeno nějakých 450 lidí na očkování, převažují zatím třetí dávky.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "V případě, že prodloužíme dobu až na 12 hodin a zavedeme třeba soboty, případně neděle, když bude velký tlak, tak se dostáváme na čísla, která jsme průměrně dělali ve sportovní hale. Těch 600, 700 jsme schopni zvládnout tady u nás.”

anketa: "Rozhodoval jsem se dodnes a v podstatě zvítězilo to, že česká vláda omezuje veřejný život, kulturu, restaurace a ten hlavní problém je pro mne práce. Já potřebuji jezdit na služebky do zahraničí.”

anketa: “Nerozhodovala jsem se dlouho, protože mám astma. Pro mne je chřipka, nebo větší nachlazení problém.”

V nemocnici se léčí na 70 covidových pacientů a nemocnice ví, že počet bude narůstat.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "Narůstá počet jak standardních hospitalizací, tak těch těžkých na JIP. Dnes mám v reportu deset lidí s opravdu těžkým průběhem. Čím víc budeme potřebovat JIP, čím víc budeme potřebovat anesteziology a intenzivisty, tak tím méně můžeme operovat ty odkladné výkony.”

Zdravotníkům od pondělí na covidových odděleních pomáhá už i armáda. Prozatím se jedná o šest vojáků.

---

K vykrytí vysoké spotřeby plynu slouží podzemní zásobníky

Rostoucí ceny elektrické energie a plynu vyvolávají u odběratelů otázky, zda se nemusejí obávat výpadků v dodávkách. Pokud jde o zemní plyn, který také slouží k výrobě elektrické energie, jeho dodávky z Ruska do České republiky zatím ohroženy nejsou.

Ze strategických důvodů není možné spoléhat pouze na aktuální dodávky plynu plynovodem. Proto se po celou letní sezonu uskladňuje v zásobnících, aby byl k dispozici v zimním období, kdy je jeho spotřeba vyšší a překračuje kapacitu dodávek. Dva podzemní zásobníky se nacházejí v Moravskoslezském kraji. Jeden je ve Štramberku, druhý v Třanovicích.

Simona Hladíková, mluvčí RWE Gas Storage CZ: “Společně s podzemním zásobníkem plynu tady v Třanovicích provozujeme v České republice ještě dalších pět. Většina z nich je na území Moravy, jeden z nich je kousek od Prahy v Hájích u Příbrami. Zásobníky zemního plynu slouží v podstatě velmi zjednodušeně k tomu, aby dokrývaly zvýšenou spotřebu zemního plynu během zimní topné sezony.”

K ukládání plynu v podzemí slouží lokality, kde se původně nacházel přírodní plyn. Hornina v hloubce okolo 500 metrů dokáže plyn opakovaně přijímat a vydávat.

Tomáš Diósi, provozní ředitel RWE Gas Storage CZ: “Zásobník lze vybudovat jenom tam, kde existuje již přírodní struktura. Konkrétně tady na Třanovicích máme čtyři rezervoáry v podzemí, v kterých uskladňujeme plyn a do těchto struktur vlastně v létě přebytky plynu po dovozu vtláčíme a v zimní topné sezoně je zase můžeme vytěžit zpátky. Ten rezervoár je tvořen porézní horninou, do které my do těch jednotlivých malých pórů, které jsou vzájemně propojeny, vtláčíme ten zemní plyn a on nám v rámci té těžební a vtláčecí sezony neunikne, protože kolem jsou těsnící jílové vrstvy, které umožní tomu zemnímu plynu zůstat vlastně v té jedné struktuře, takže v létě do té struktury vtlačíme, v zimě těžíme a k tomu nám slouží několik desítek, takzvaných produkčních sond, kterýma ten plyn dopravujeme.”

V současné době jsou zásobníky naplněné a připravené pokrýt zvýšenou spotřebu. Jen v Třanovicích je ho k dispozici více než 500 milionů krychlových metrů.

Tomáš Diósi, provozní ředitel RWE Gas Storage CZ: “Tady v této lokalitě z celkové naší skladovací kapacity 2,7 miliardy metrů krychlových tady dokážeme uskladnit 530 milionů. To je plyn, který v tom roku cyklujeme, takže pro zákazníka uskladníme a pak vytěžíme zpátky do soustavy. Nicméně ta struktura pojme přibližně dvakrát tolik.”

Po opětovném vytěžení prochází zemní plyn procesem vysoušení a než se dostane k odběratelům, je z bezpečnostních důvodů odorizován, aby byl cítit při případném úniku.

---

Biokoridor ve Vlaštovičkách je téměř dokončený

V rámci projektu Zelené hradby se do okolí Opavy vrací aleje stromů či pásy křovin tak, jak tomu bylo dříve. Součástí je také biokoridor u místní části Vlaštovičky, který bude sloužit jako úkryt pro živočichy. A až stromy trochu povyrostou, může se stát také příjemným relaxačním místem

Projekt zelené hradby realizuje Opava od roku 2015. V rámci něj se snaží město obklopit zelení, vysadit do krajiny aleje stromů podél polních cest nebo třeba remízky. Teď vzniká pás zeleně nedaleko opavské místní části Vlaštovičky.

René Holuša (OMČO), starosta Vlaštoviček: „Kolem Vlaštoviček jsou pole, není tady les. To je jediná věc, která tady chybí. Proto vznikají iniciativy, kdy čistíme stávající remízky, a vznikl také nápad udělat nový biokoridor."

 Sazenice za 80 000 korun zaplatilo město Opava. Nářadí do rukou vzali dobrovolníci z Vlaštoviček a stromy a keře zasadili. Na pásu dlouhém dva kilometry a širokém asi 10 metrů bude dohromady 150 stromů.

Petr Zalibor, myslivecký hospodář, Spolek Opavice: „Když přijde ke sklizni,  tak jsme rádi za každý kousek vybudovaného krytu na poli, ať se zvěř může schovat na rozlehlých lánech.“

Takové remízky byly v poli dříve vysázené vždy na hranicích pozemků. S kolektivizací z polí vymizely. 

Karel Kovalčík, odb. Životního prostředí, Magistrát Opava: „Cílem je trochu tu krajinu změnit z širokých lánů a vrátit remízky a jiné krajinné prvky zpět.“

Prozatím je osázený pás uprostřed polí oplocený. To aby pletivo ochránilo dřeviny před okusem zvěře. Až zeleň povyroste, plot se odstraní, a tento biokoridor bude volně přístupný veřejnosti.

---

Plavecké závody v Novém Jičíně za účasti olympioniků

V Novém Jičíně se uskutečnily plavecké závody, tradiční 44. ročník Malé ceny. Vodu zdejšího bazénu rozčeřili mimo jiné i reprezentanti České republiky, včetně účastníků olympijských her.

Kvalitní účast měly plavecké závody, které se konaly v Novém Jičíně. Ve 44. ročníku Malé ceny změřilo síly více než 240 plavců z celé republiky a čtyř slovenských klubů, včetně slovenské juniorské reprezentace. Na startu se objevili také čeští reprezentanti.

Vlastimír Perna, trenér Plaveckého klubu Nový Jičín: “Máme tu čest tady mít tři olympioniky, Kristýnu Horskou, Honzu Šefla a Honzu Micku. Máme tady další plavce, kteří se před 14 dny zúčastnili mistrovství Evropy v Kazani, takže jsme rádi, že si udělali čas a přesto, že z a14 dní mají mistrovství světa v Abú Dhabí, tak přijeli do Nového Jičína.”

Vlastimír Perna byl až do srpna letošního roku dlouholetým šéftrenérem české plavecké reprezentace.

Kristýna Horská, účastnice OH v Tokiu: “My jsme sem přijeli za panem Pernou, rozloučit se s ním a poděkovat za ty roky, co věnoval plavecké reprezentaci.”

Jan Šefl, účastník OH v Tokiu: “Dal jsem si dvoustovku delfín, která nebývá mou obvyklou disciplínou, byl to nepříjemný start, ale myslím, že jsem všechny přítomné pobavil.”

Také domácí klub se může pochlubit několika reprezentanty. Například bronzovým medailistou z letošního ME juniorů Davidem Koutným.

David Koutný, juniorský reprezentant, Plavecký klub Nový Jičín: “Zatím jsem plaval 200 metrů motýla a svou hlavní disciplínu 400 kraul mám zítra.”

Šimon Vavřín, juniorský reprezentant, Plavecký klub Nový Jičín: “Teď jsem unavený po soustředění, takže forma není úplně ideální, ale to přijde. V polovině prosince mně čeká mistrovství republiky dospělých.”

Malá cena přinesla rekordy v moha disciplínách a byla pro plavce přípravou před prosincovým mistrovstvím republiky dospělých.

---

Vyhodnocení celostátní výzvy 10 tisíc kroků

Olomouc, Krnov, Dobříš, Bruntál. To je pořadí nejúspěšnějších měst v celostátní výzvě 10 tisíc kroků. Ta si kladla za cíl, rozpohybovat lidi, kteří dosud nesportovali. Účast i zájem více než šedesáti měst a obcí z celé republiky jeho splnění jen potvrdily.

Výzva 10 tisíc kroků má unikátní pravidla. Klade si za cíl přivést k pohybu všechny bez ohledu na věk a hmotnost.

Alena Pajkošová, vedoucí oddělení kultury MěÚ Bruntál: „U této výzva, když jste mladý a štíhlý, tak nemáte potřebné body. Takže v podstatě jsou zvýhodněni ti, kteří se pohybu nevěnují ve svém volném čase.“

Jaroslav Martínek, hlavní organizátor, Olomouc: „Účastnilo se více než 6 a půl tisíce lidí. Jedinečnost je dána tím, že se zaměřujeme hodně na starší lidi a na lidi, říkáme tomu slušně, s vyšším BMI.“

Hodnoceny byly i obce a města, týmy i jednotlivci. Akci podpořil i MS kraj.

Miroslav Žbánek (ANO), primátor Olomouce: „Je to také výzva pro nás,abysme například Krnovu, který nám dýchal na záda, příště zase utekli.“

Tomáš Hradil (nez.), starosta Krnova: „Snažil jsem se motivovat naše lidi a myslím, že se to celkem povedlo a že, opravdu, zapojení krnováků bylo neskutečné."

Pavel Svoboda (nez.), starosta Dobříše: „Dávalo smysl, že lidi v Dobříši chodili a všechny to bavilo, takže to bylo fajn. Chodili lidi i s berlemi.“

Miroslav Matys, 1. místo v kategorii mužů, Dobříš, 1496 km: „Chodil jsem u nás po lese. U nás v Brodcích jsem chodil jedině do lesa."

Libuše Výkrutová, vítězka kategorie žen, 1500 km, Uničov: „Člověk přišel na jiné myšlenky, vypustil problémy."

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Já bych chtěl poděkovat organizátorům a všem lidem, kteří se do téhleté výzvy zapojili, protože je to přeci o životním stylu, o pohybu a o tom, abychom byli zdraví.“

Vyhodnocení se stalo i novou výzvou k účasti na jarním kole. To bude zahájeno v Bruntále 1. dubna 2022 a vyhodnocena v Dobříši.


---

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat