Ostravský mrakodrap vzejde z architektonické soutěže. Domluvil se na tom investor stavby s Ostravou a zastupitelstvo to schválilo. Nová dominanta města by měla být dokončena v roce 2035.
Definitivní podoba mrakodrapu, který má vzniknout v centru Ostravy vedle Nové Karoliny, nakonec vzejde z architektonické soutěže. Dohodl se na tom investor s vedením města a posvětilo to i zastupitelstvo. Objekt nazvaný Ostrava Tower by se mohl stát novou dominantou krajské metropole.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Záměrem města je vyhnout se dalším změnám návrhu projektu s různorodou kvalitou. Lokalita Slzy je pro nás významná a budoucí zástavba klíčová, cestu architektonické soutěže nyní považujeme za jedinou možnou pro nalezení trvalého a kvalitního řešení pro město. Architektonický návrh zástavby považujeme za nedílnou součást kupní smlouvy, stejně jako závazek budoucího využití pozemků k zástavbě. Město se bude podílet na výběru nezávislých porotců a také bude mít své odborné zástupce v porotě při hodnocení návrhů.“
Jindřich Vaněk, mluvčí investora společnosti RT Torax: "Od architektonické soutěže si společnost RT Torax slibuje především vysokou míru kvality architektury výškové budovy."
Zadavatelem architektonické soutěže bude investor. Součástí zadání ale budou i podmínky, na kterých trvá město. Jde o dodržení regulačních podmínek, propojení s veřejným prostorem i urbanistickou strukturou města a také dopravní infrastrukturou.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora: "Cílem je pohlídat, aby ten návrh skutečně reagoval na to okolí. Abychom měli vazbu na Frýdlantské mosty a centrum města a nevznikl nám nějaký solitér."
Architektonická soutěž by měla být vypsána do června a její vítěz by měl být znám do konce roku. Samotná stavba je plánována na 3 roky a měla by být dokončena asi v roce 2035.
---
Sdílená kola v Opavě vstupují do své čtvrté sezóny. Jejich provozovatelem i nadále zůstává firma Nextbike. Letos se v pilotním projektu tento typ dopravy posune do městských částí. Navýší se počet kol, stanic. A také cena za výpůjčku.
Systém půjčování kol, která slouží pro přepravu městem, začal v Opavě fungovat v březnu roku 2020. Přestože to zpočátku vypadalo, že kvůli lockdownu a době pandemie koronaviru to budou mít sdílená kola těžké, opak byl pravdou.
Jaromír Hudeček, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Začali jsme přibližně na 45 000 výpůjčkách v roce 2020. Za loňský rok 2022 jsme měli 181 000 výpůjček. Což je velmi pěkné číslo. Ten vzestup byl enormní.“
Zpočátku měli Opavané k dispozici osm desítek kol. Jejich počet se postupně navyšoval a letos vyjede do ulic 110 bicyklů. Lidé si je mohou vypůjčit přes staženou aplikaci v mobilu, propojenou s bankovní kartou. Kolo se odemkne přes QR kód. Prvních 15 minut jízdy je zdarma. Další minuty za poplatek. V letošním roce provozovatel sdílených kol cenu navýší.
Lukáš Luňák, obchodní ředitel, Nextbike: „Je to aktuální dorovnání tržní ceny, samozřejmě v kontextu doby, jaká je a inflace, kterou Česko zažívá. Je to tedy jen nucený krok.“
Provoz sdílených kol na území Opavy stojí město 1,8 mil. korun za devět měsíců. Město totiž platí první čtvrt hodinu výpůjčky. A zájem je velký. V sezóně si denně jeden bicykl vypůjčí až 5 cyklistů. Nejvytíženější jsou stojany u nádraží Opava-východ. Vloni měli Opavané k dispozici 49 výpůjčních míst. Letos jich bude ještě o deset více. Nově budou stojany také v některých městských částech.
Jaromír Hudeček, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Zkoušíme rozvést systém sdílených kol do Malých Hoštic, do Vávrovic a Palhance. V každé této části budou tři stanice. Budeme zkoušet, jaký zájem občanů městských částí je na propojení do centra města.“
Podle zájmu se kola mohou rozšířit také do dalších částí Opavy. Po zimní pauze do ulic modro-šedé bicykly vyrazí zase 1. března.
---
Krátké zprávy, 20. února, 16 h - 1
Ostrava v souvislosti s dopady rostoucích cen energií pomáhá organizacím, které zajišťují sportovní, kulturní a volnočasové aktivity pro Ostravany. Únorové jednání zastupitelstva rozhodlo o podpoře v celkové výši více než 8,5 milionů korun, které si rozdělí dvacet pět subjektů. Podpořeny budou energeticky náročné sporty, jako třeba hokej nebo plavání, ale také Dolní oblast Vítkovice nebo například organizace Junák – český skaut.
Dlouhé stráně poprvé využily náhradní díl vyrobený kovovým 3D tiskem. Byl hotový sedmkrát rychleji než ve výrobním závodě, a to za 14 dní.
---
V Novém Jičíně se v poslední době množí případy vandalství. Různými značkami a nápisy někdo poničil například fasádu kaple v Janáčkových sadech, a také další objekty a nemovitosti, některé v majetku města.
Stěnu nemovitosti na ulici Generála Hlaďo v Novém Jičíně si někdo označkoval třemi nápisy, ten největší je o rozměru téměř metr a půl krát tři a půl metru. Druhý čerstvý případ podobného vandalismu je z Janáčkových sadů.
René Černohorský, tiskový mluvčí Policie ČR, ÚO Nový Jičín: “Policisté z novojičínského obvodního oddělení zahájili úkony trestního řízení směřující k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin poškození cizí věci. Tohoto přečinu se dopustil neznámý pachatel tím, že v přesně neurčené době mezi 11. a 12 únorem v Novém Jičíně v Janáčkových sadech fixem tmavě modré barvy pokreslil kapli Svatého kříže.”
Na stěnu kaple někdo načmáral několik znaků, stejnými symboly označil v parku i fontánu, odpadkový koš nebo informační tabuli naučné stezky Františka Palackého.
Ilona Majorošová, tisková mluvčí MP Nový Jičín: “Samozřejmě všechny tyto případy postupně konzultujeme s Policií České republiky. V případě, že člověk zaznamená graffiti na své nemovitosti nebo na dalším majetku, je dobré toto konzultovat s Policií České republiky, oznámit to, protože se většinou jedná o trestný čin.”
Vandalové se také vyřádili na majetku města, bez jejich povšimnutí nezůstali budova, ve které sídlí Střední Odborná škola Educa, bývalý pivovar U jezu ani odpadní kontejnery.
---
Jak se žilo ve středně zámožné zemědělské rodině na přelomu 19. a 20. století mohou lidé vidět v Kotulově dřevěnce v Havířově. Stavba ale byla postavena už v 18. století. Nyní roubenka potřebuje novou střechu, což je nelehký úkol.
Kotulova dřevěnka v Havířově pochází z roku 1781 a je nejstarším dokladem původní zástavby. Od roku 1997 se stala další pobočkou Muzea Těšínska. Roubenka potřebuje neustálou péči a nyní prochází rekonstrukcí.
Soňa Kavanová, průvodce: “Přece jenom je doba jiná, máme tady kyselé deště. Více propadne tomu poničení. Když jsme tady ukončili sezonu, tak se s tím mělo začít, ale bohužel nebyly došky. Došky to je vlastně ta sláma, která se pokládá na tu střechu a firma, která to měla dělat, tak ty došky nemohla získat, protože úroda byla potlučená kroupami a nebylo, kde brát.”
Firma se přímo specializuje opravy takto starých lidových staveb a došky nakonec koupila.
Milan Juráň, jednatel společnosti: "V Česku jsme dva roky čekali na došek, ale neurodila se sláma, a když se urodila, tak nám to polehlo a nedala se použít. Sháněli jsme to z Polska, tam se také neurodilo, dokonce i z Maďarska jsme brávali. Tam se také dva roky neurodilo, nebo jim to polehlo a tento došek je kvalitní a je až z Rumunska dovezený.”
V následujících dnech bude do areálu dovezeno na 60 metrů krychlových slámy. Pokládat se bude až ve 40centimetrových vrstvách. Takto ošetřená střecha by měla vydržet až 20 let. Kotulova dřevěnka bude chtít zahájit sezonu tradičně 1. května oblíbenou akcí Den řemesel.
---
Krátké zprávy, 20. února, 16 h - 2
Díky teplému počasí taje sníh z nejvyšších poloh. Pro vodohospodáře je to příznivá situace, protože se téměř všechny přehrady ve správě státního podniku Povodí Odry doplnily vodou.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Vodní díla na Beskydské straně povodí Odry mají své zásobní prostory zcela zaplněny a v současnosti odtéká vyšší množství například z vodních děl Šance či Morávka, aby se vyprázdnil retenční prostornádrže, který slouží pro zachycení povodní. Na Jesenické straně je přehrada Kružberk plná, Slezská
Harta je naplněna na 87 %. Přehrady tak budou opět připraveny na případný další průběh tání."
---
Parta nadšených otužilců z Karviné se před pár dny vrátila z jubilejního 20.ročníku Světového setkáni otužilců u Baltického moře v Polsku. Kromě nezapomenutelných zážitků přivezli zpátky do Karviné i slanou vodu z Baltu, kterou podle tradice smíchali s lokalitou, kde se koupou, a tou je Karvinské moře.
To jsou oni. Zdravé jádro karvinských otužilců, kteří se sedmým rokem pravidelně několikrát týdně schází na Karvinském moři, aby se, jak vidíte, za každého počasí vykoupali. A čím chladněji, tím lépe. Říkají si Karviná Penguins neboli Tučňáci.
Peter Pedro Ondruch, zakladatel skupiny otužilců Karviná Penguins: “Pravidelným, úplně pravidelným setkáním nepsaného zákonu pro nás je neděle v osm ráno, kdy všichni ještě spí. "
V roce 2020 se poprvé karvinští otužilci zúčastnili Světového setkání otužilců u Baltského moře v polském Mielnu, které je hlavním světovým centrem otužování a letos, protože šlo o jubilejní 20. ročník, si tuto příležitost také nenechali ujít.
Peter Pedro Ondruch, zakladatel skupiny otužilců Karviná Penguins: “Jsou tam opravdu zástupci z celého světa, my jsme bydleli vedle Finů, Švédi, Dánové, Estonci, spousta klubů z Polska, protože Polsko zažívá v otužování velký boom."
Hlavní tradicí všech zúčastněných klubů je pak přinesení vod ze svých koupacích zdrojů a její rituálního vylévání do Baltského moře. A naopak, voda z moře je pak smíchána s vodou tam, odkud tým otužilců pochází a kde se koupou. V případě karvinských otužilců je to pak Karvinské moře.
Jiří Hanzel, otužilec: “Chtěl jsem zkusit, jak to na mě bude působit a ty “následky” byly pozitivní. ”
Jiří Pšenička, otužilec: "Říká se, že je to zdravé, já už mám skoro sedmdesát a asi jo. "
Peter Pedro Ondruch, zakladatel skupiny otužilců Karviná Penguins: “Lidé cítí, že ten zdravotní benefit je především."
Každý, kdo si chce otužování vyzkoušet, může se ke skupině karvinských Tučňáků kdykoliv přidat.
---
Ostravský mrakodrap vzejde z architektonické soutěže. Domluvil se na tom investor stavby s Ostravou a zastupitelstvo to schválilo. Nová dominanta města by měla být dokončena v roce 2035.
Definitivní podoba mrakodrapu, který má vzniknout v centru Ostravy vedle Nové Karoliny, nakonec vzejde z architektonické soutěže. Dohodl se na tom investor s vedením města a posvětilo to i zastupitelstvo. Objekt nazvaný Ostrava Tower by se mohl stát novou dominantou krajské metropole.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Záměrem města je vyhnout se dalším změnám návrhu projektu s různorodou kvalitou. Lokalita Slzy je pro nás významná a budoucí zástavba klíčová, cestu architektonické soutěže nyní považujeme za jedinou možnou pro nalezení trvalého a kvalitního řešení pro město. Architektonický návrh zástavby považujeme za nedílnou součást kupní smlouvy, stejně jako závazek budoucího využití pozemků k zástavbě. Město se bude podílet na výběru nezávislých porotců a také bude mít své odborné zástupce v porotě při hodnocení návrhů.“
Jindřich Vaněk, mluvčí investora společnosti RT Torax: "Od architektonické soutěže si společnost RT Torax slibuje především vysokou míru kvality architektury výškové budovy."
Zadavatelem architektonické soutěže bude investor. Součástí zadání ale budou i podmínky, na kterých trvá město. Jde o dodržení regulačních podmínek, propojení s veřejným prostorem i urbanistickou strukturou města a také dopravní infrastrukturou.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora: "Cílem je pohlídat, aby ten návrh skutečně reagoval na to okolí. Abychom měli vazbu na Frýdlantské mosty a centrum města a nevznikl nám nějaký solitér."
Architektonická soutěž by měla být vypsána do června a její vítěz by měl být znám do konce roku. Samotná stavba je plánována na 3 roky a měla by být dokončena asi v roce 2035.
---
Sdílená kola v Opavě vstupují do své čtvrté sezóny. Jejich provozovatelem i nadále zůstává firma Nextbike. Letos se v pilotním projektu tento typ dopravy posune do městských částí. Navýší se počet kol, stanic. A také cena za výpůjčku.
Systém půjčování kol, která slouží pro přepravu městem, začal v Opavě fungovat v březnu roku 2020. Přestože to zpočátku vypadalo, že kvůli lockdownu a době pandemie koronaviru to budou mít sdílená kola těžké, opak byl pravdou.
Jaromír Hudeček, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Začali jsme přibližně na 45 000 výpůjčkách v roce 2020. Za loňský rok 2022 jsme měli 181 000 výpůjček. Což je velmi pěkné číslo. Ten vzestup byl enormní.“
Zpočátku měli Opavané k dispozici osm desítek kol. Jejich počet se postupně navyšoval a letos vyjede do ulic 110 bicyklů. Lidé si je mohou vypůjčit přes staženou aplikaci v mobilu, propojenou s bankovní kartou. Kolo se odemkne přes QR kód. Prvních 15 minut jízdy je zdarma. Další minuty za poplatek. V letošním roce provozovatel sdílených kol cenu navýší.
Lukáš Luňák, obchodní ředitel, Nextbike: „Je to aktuální dorovnání tržní ceny, samozřejmě v kontextu doby, jaká je a inflace, kterou Česko zažívá. Je to tedy jen nucený krok.“
Provoz sdílených kol na území Opavy stojí město 1,8 mil. korun za devět měsíců. Město totiž platí první čtvrt hodinu výpůjčky. A zájem je velký. V sezóně si denně jeden bicykl vypůjčí až 5 cyklistů. Nejvytíženější jsou stojany u nádraží Opava-východ. Vloni měli Opavané k dispozici 49 výpůjčních míst. Letos jich bude ještě o deset více. Nově budou stojany také v některých městských částech.
Jaromír Hudeček, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Zkoušíme rozvést systém sdílených kol do Malých Hoštic, do Vávrovic a Palhance. V každé této části budou tři stanice. Budeme zkoušet, jaký zájem občanů městských částí je na propojení do centra města.“
Podle zájmu se kola mohou rozšířit také do dalších částí Opavy. Po zimní pauze do ulic modro-šedé bicykly vyrazí zase 1. března.
---
Krátké zprávy, 20. února, 16 h - 1
Ostrava v souvislosti s dopady rostoucích cen energií pomáhá organizacím, které zajišťují sportovní, kulturní a volnočasové aktivity pro Ostravany. Únorové jednání zastupitelstva rozhodlo o podpoře v celkové výši více než 8,5 milionů korun, které si rozdělí dvacet pět subjektů. Podpořeny budou energeticky náročné sporty, jako třeba hokej nebo plavání, ale také Dolní oblast Vítkovice nebo například organizace Junák – český skaut.
Dlouhé stráně poprvé využily náhradní díl vyrobený kovovým 3D tiskem. Byl hotový sedmkrát rychleji než ve výrobním závodě, a to za 14 dní.
---
V Novém Jičíně se v poslední době množí případy vandalství. Různými značkami a nápisy někdo poničil například fasádu kaple v Janáčkových sadech, a také další objekty a nemovitosti, některé v majetku města.
Stěnu nemovitosti na ulici Generála Hlaďo v Novém Jičíně si někdo označkoval třemi nápisy, ten největší je o rozměru téměř metr a půl krát tři a půl metru. Druhý čerstvý případ podobného vandalismu je z Janáčkových sadů.
René Černohorský, tiskový mluvčí Policie ČR, ÚO Nový Jičín: “Policisté z novojičínského obvodního oddělení zahájili úkony trestního řízení směřující k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin poškození cizí věci. Tohoto přečinu se dopustil neznámý pachatel tím, že v přesně neurčené době mezi 11. a 12 únorem v Novém Jičíně v Janáčkových sadech fixem tmavě modré barvy pokreslil kapli Svatého kříže.”
Na stěnu kaple někdo načmáral několik znaků, stejnými symboly označil v parku i fontánu, odpadkový koš nebo informační tabuli naučné stezky Františka Palackého.
Ilona Majorošová, tisková mluvčí MP Nový Jičín: “Samozřejmě všechny tyto případy postupně konzultujeme s Policií České republiky. V případě, že člověk zaznamená graffiti na své nemovitosti nebo na dalším majetku, je dobré toto konzultovat s Policií České republiky, oznámit to, protože se většinou jedná o trestný čin.”
Vandalové se také vyřádili na majetku města, bez jejich povšimnutí nezůstali budova, ve které sídlí Střední Odborná škola Educa, bývalý pivovar U jezu ani odpadní kontejnery.
---
Jak se žilo ve středně zámožné zemědělské rodině na přelomu 19. a 20. století mohou lidé vidět v Kotulově dřevěnce v Havířově. Stavba ale byla postavena už v 18. století. Nyní roubenka potřebuje novou střechu, což je nelehký úkol.
Kotulova dřevěnka v Havířově pochází z roku 1781 a je nejstarším dokladem původní zástavby. Od roku 1997 se stala další pobočkou Muzea Těšínska. Roubenka potřebuje neustálou péči a nyní prochází rekonstrukcí.
Soňa Kavanová, průvodce: “Přece jenom je doba jiná, máme tady kyselé deště. Více propadne tomu poničení. Když jsme tady ukončili sezonu, tak se s tím mělo začít, ale bohužel nebyly došky. Došky to je vlastně ta sláma, která se pokládá na tu střechu a firma, která to měla dělat, tak ty došky nemohla získat, protože úroda byla potlučená kroupami a nebylo, kde brát.”
Firma se přímo specializuje opravy takto starých lidových staveb a došky nakonec koupila.
Milan Juráň, jednatel společnosti: "V Česku jsme dva roky čekali na došek, ale neurodila se sláma, a když se urodila, tak nám to polehlo a nedala se použít. Sháněli jsme to z Polska, tam se také neurodilo, dokonce i z Maďarska jsme brávali. Tam se také dva roky neurodilo, nebo jim to polehlo a tento došek je kvalitní a je až z Rumunska dovezený.”
V následujících dnech bude do areálu dovezeno na 60 metrů krychlových slámy. Pokládat se bude až ve 40centimetrových vrstvách. Takto ošetřená střecha by měla vydržet až 20 let. Kotulova dřevěnka bude chtít zahájit sezonu tradičně 1. května oblíbenou akcí Den řemesel.
---
Krátké zprávy, 20. února, 16 h - 2
Díky teplému počasí taje sníh z nejvyšších poloh. Pro vodohospodáře je to příznivá situace, protože se téměř všechny přehrady ve správě státního podniku Povodí Odry doplnily vodou.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Vodní díla na Beskydské straně povodí Odry mají své zásobní prostory zcela zaplněny a v současnosti odtéká vyšší množství například z vodních děl Šance či Morávka, aby se vyprázdnil retenční prostornádrže, který slouží pro zachycení povodní. Na Jesenické straně je přehrada Kružberk plná, Slezská
Harta je naplněna na 87 %. Přehrady tak budou opět připraveny na případný další průběh tání."
---
Parta nadšených otužilců z Karviné se před pár dny vrátila z jubilejního 20.ročníku Světového setkáni otužilců u Baltického moře v Polsku. Kromě nezapomenutelných zážitků přivezli zpátky do Karviné i slanou vodu z Baltu, kterou podle tradice smíchali s lokalitou, kde se koupou, a tou je Karvinské moře.
To jsou oni. Zdravé jádro karvinských otužilců, kteří se sedmým rokem pravidelně několikrát týdně schází na Karvinském moři, aby se, jak vidíte, za každého počasí vykoupali. A čím chladněji, tím lépe. Říkají si Karviná Penguins neboli Tučňáci.
Peter Pedro Ondruch, zakladatel skupiny otužilců Karviná Penguins: “Pravidelným, úplně pravidelným setkáním nepsaného zákonu pro nás je neděle v osm ráno, kdy všichni ještě spí. "
V roce 2020 se poprvé karvinští otužilci zúčastnili Světového setkání otužilců u Baltského moře v polském Mielnu, které je hlavním světovým centrem otužování a letos, protože šlo o jubilejní 20. ročník, si tuto příležitost také nenechali ujít.
Peter Pedro Ondruch, zakladatel skupiny otužilců Karviná Penguins: “Jsou tam opravdu zástupci z celého světa, my jsme bydleli vedle Finů, Švédi, Dánové, Estonci, spousta klubů z Polska, protože Polsko zažívá v otužování velký boom."
Hlavní tradicí všech zúčastněných klubů je pak přinesení vod ze svých koupacích zdrojů a její rituálního vylévání do Baltského moře. A naopak, voda z moře je pak smíchána s vodou tam, odkud tým otužilců pochází a kde se koupou. V případě karvinských otužilců je to pak Karvinské moře.
Jiří Hanzel, otužilec: “Chtěl jsem zkusit, jak to na mě bude působit a ty “následky” byly pozitivní. ”
Jiří Pšenička, otužilec: "Říká se, že je to zdravé, já už mám skoro sedmdesát a asi jo. "
Peter Pedro Ondruch, zakladatel skupiny otužilců Karviná Penguins: “Lidé cítí, že ten zdravotní benefit je především."
Každý, kdo si chce otužování vyzkoušet, může se ke skupině karvinských Tučňáků kdykoliv přidat.
---
