Ničivé povodně v roce 2024 měly v Ostravě ohromné následky a jejich odstraňování ještě stále pokračuje. Rekonstrukce čeká Domov pro seniory Slunovrat a hotovo ještě není ani v Domově Iris. Práce pokračují i v útulku pro psy a zcela obnovena není ani dopravní infrastruktura.
Povodně na podzim roku 2004 způsobily jen v Ostravě škody za 1,5 miliardy korun. Tou největší na městském majetku bylo zaplavení Ústřední čistírny odpadních vod a zničení další vodohospodářské infrastruktury. Opravy si vyžádaly 600 milionů korun. Voda také vytopila dva domovy pro seniory. Slunovrat v Přívoze zaplavila voda až do výšky prvního patra.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "V současné době tak prakticky, řekl bych, téměř všechny škody jsou zahlazeny. Některé věci se podařilo udělat i navíc. To, co chybí, tak to je kuchyň."
V těchto dnech už končí veřejná soutěž na dodavatele a v následujících týdnech bude moci začít samotná rekonstrukce kuchyně.
Vojtěch Curylo, ředitel Domova Slunovrat: "Funguje už domov se zvláštním režimem? Správa organizace, prádelna, údržba. Kompletně je opravený i rohový dům. Zbývá kuchyň, protože se po povodních rozhodlo, že se postaví nová kuchyň."
Na dokončení oprav také čeká útulek pro psy v Třebovicích, kde bylo rozhodnuto o demolici části budovy.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Dokresluje se projektová dokumentace pro celkovou rekonstrukci, ale ten objekt už byl v tak technicky špatném stavu po povodních, že vlastně bude muset být celý snesen."
Rekonstruovány také budou některé komunikace a dopravní infrastruktura, například lávka přes Ondřejnici a mostek v ulici Nad Porubkou ve Svinově.
---
Kulturní srdce Karviné čeká zásadní vizuální i funkční proměna. Od května začne modernizace vestibulu Městského domu kultury. Rekonstrukce za 8 milionů má za cíl vytvořit moderní prostředí.
Městský dům kultury Karviná patří mezi klíčové instituce. Jeho vstupní brána musí být přehledná jak pro každodenní provoz, tak pro špičkové kulturní akce. Stávající podoba vestibulu už neodpovídá potřebám moderního kulturního centra.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora Karviné: "Letos jsme se rozhodli pro modernizaci vstupních prostor a samozřejmě celého foyer, které bude poskytovat návštěvníkům a klientům krok do budoucna. Máme 21. století, takže chceme jít dál."
Cílem není jen oprava zastaralého interiéru, ale vytvoření reprezentativního prostoru. Návštěvníky má naladit na kulturu ještě před začátkem představení.
Olga Hrubec, ředitelka MěDK: "Hlavní změnou je přemístění pokladny. Ta v současné době neumožňuje přehled po celém prostoru, takže bude umístěna do centrální části zadní stěny vestibulu. Další výraznou úpravou bude úprava stěn, kdy dojde k demontáži stávajících obkladů. Stěny budou opatřeny světlou otěruvzdornou stěrkou. Hodně výrazným prvkem změny bude nové osvětlení. To současné snižuje světlou výšku prostoru a neodpovídá nárokům na hospodárný provoz. No a velkou změnou bude výměna vstupních dveří. Ty budou nahrazeny sestavou dveří s hliníkovými rámy a ve stejném stylu budou také vnitřní interiérové dveře."
Práce jsou naplánovány tak, aby co nejméně zasáhly do hlavní divadelní sezony. Milovníci kultury si i nadále užijí řadu letních akcí pod širým nebem.
Olga Hrubec, ředitelka MěDK: "My počítáme s tím, že modernizace začne v polovině května a skončí na konci prázdnin. Takže první akce tady v Domě kultury, velká akce bude koncert v sále 12. září."
Městský dům kultury Karviná loni navštívilo přes 127 tisíc diváků. Proměna vstupní haly vyjde na přibližně 8 milionů korun.
---
UZAVÍRKA MOSTU U VELKÝCH ALBRECHTIC
Od 28. února do 8. března bude uzavřená silnice III/46427 u Velkých Albrechtic. Důvodem je navýšení kapacity provizorního mostu přes řeku Bílovku, ten byl nainstalován po ničivé podvodni na podzim 2024. Řidiči musí týden počítat s objízdnou trasou a omezením dopravy v okolí.
EIA K OBCHVATU HAVÍŘOVA
Krajský úřad Moravskoslezského kraje vrátil dokumentaci EIA k obchvatu Havířova k dopracování. Ředitelství silnic a dálnic spolu se zpracovatelem doplní požadované podklady a znovu je předloží k posouzení. Má jít o běžný krok v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, který má zpřesnit informace a zapracovat připomínky odborníků i veřejnosti.
---
Už od roku 2009 dává Ostrava jasně najevo, že si svého architektonického dědictví váží – a jinak tomu nebude ani letos. Na obnovu kulturních památek a významných městských staveb je pro rok 2026 připraveno pět a půl milionu korun.
Program na podporu rekonstrukcí a oprav významných městských staveb a kulturních památek je pro Ostravu velmi důležitý. Umožňuje totiž majitelům udržovat i rekonstruovat objekty v dobrém stavu, a to samozřejmě přispívá ke zlepšení vzhledu celého města.
Cyril Vltavský, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu: "Když si projdete Ostravou, tak zjistíte, že Ostrava je zajímavá nejen sakrálními stavbami, ale je tady mnoho objektů, které dělají Ostravu Ostravou, které jsou takovým obrazem města."
Markéta Langrová, členka rady města Ostravy: "I v letošním roce jsme vyhlásili dvě dotační výzvy na obnovu památek na území města Ostravy. Jednak je to výzva číslo 9., která se týká významných městských staveb a industriálního dědictví. Zde je alokovaná částka ve výši 4 miliony korun. A máme zde i druhou výzvu, která se týká sakrálních staveb."
Dotace je podmíněna spolufinancováním majitele. Žádost bude možné podávat v období od 2. března do 4. května do 12:00 hodin. Po shromáždění žádostí rozhoduje Rada a zastupitelstvo města na podnět komise Muzejní letopisy české názvosloví a Heraldické rady města.
Markéta Langrová, členka rady města Ostravy: "Pro obě výzvy platí, že doba realizace tohoto projektu trvá od 1. ledna letošního roku do 30. června roku 2027."
Zájemci o dotaci naleznou veškeré informace k programu na webu města. Maximální výše dotace u významných staveb je půl milionu, u sakrálních pak 50 tisíc korun.
---
Ve Frýdku-Místku je řada historických budov, které těžko odolávají vlhkosti. Vedení města proto systematicky provádí u těchto objektů hydroizolaci. Úspěšnou rekonstrukci má za sebou například Základní škola v Lískovci.
Rekonstrukce Základní a Mateřské školy ve Frýdku-Místku Lískovci byla v plánu už několik let. Zásadním problémem byla vlhkost historické budovy.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dnes už máme v podstatě třetí hydroizolaci, kterou děláme. Je to problém všech starších budov, které byly postaveny na nějakou životnost, a ta izolace v podstatě proti vodě nebyla úplně kvalitně provedená, nebo někde nebyla vůbec. Anebo prostě dožila. Takže teď se vracíme k tomu zpátky. Je to finančně náročné, je to technicky náročné. Museli jsme to dělat na dvě etapy, protože škola v podstatě může si dovolit tu práci jenom o prázdninách."
Pavel Hrtús, technik realizace investic: "Tato Základní škola včetně školní družiny měla velký problém s vlhkostí, která se tlačila do zdiva. V podstatě bylo potřeba odstranit staré, nesoudržné, zvlhlé omítky. Provedla se dodatečná hydroizolace formou tlakové injektáže. To znamená, že se vytvořila clona proti vzlínání vlhkosti do zdiva. Byly provedeny sanační omítky, aby ta vlhkost, nějaká zbytková, se dostávala ven a nezůstávala ve zdivu. A došlo také k podkopání celého objektu po celém obvodu s tím, že veškerá srážková voda byla drenáží odvedena od objektu školy a napojena do kanalizace."
Libor Kvapil, ředitel ZŠ a MŠ Lískovec: "Máme z toho velkou radost a v podstatě, když si člověk poprvé v roce 2002 ve Zpravodaji města přečetl, že se do toho investují peníze, tak jsme měli naději, a další dva roky se to tady provádělo na etapy. Získali jsme nové prostory, které se dají využít pro práci s dětmi. Jakožto keramická dílna vznikla, rozšířily jsme dílny a celkově se to prostředí uzdravilo a je v pořádku."
Kolik takových starších budov vás doběhne s tou hydroizolací?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já se obávám, že veškeré starší objekty, které mají více než 80 let. Samozřejmě to jsou všechno historické objekty, takže budeme to dělat na Záložně, budeme to dělat na Národním domě a budeme to dělat u Českého domu, prostě všude u těch starších staveb. A samozřejmě budeme ještě pokračovat u některých škol."
Další velkou investicí na Lískovci základní škole bude výstavba multifunkčního sportovního hřiště pro žáky i pro veřejnost.
---
Opava rozšiřuje kamerový systém u kontejnerových stání. Reaguje tak na opakované problémy s nepořádkem a vznikem černých skládek. Nově přibylo devět mobilních kamer, které mají pomoci odhalovat přestupky a snížit náklady na úklid.
---
Včelařský kroužek z Havířova přiblížil veřejnosti tajemství zimního života v úlech. Návštěvníci se dozvěděli, jak si včely v chomáči udržují teplotu přes 30 stupňů, proč nebzučí křídly, ale zahřívají se chvěním svalů, i kdy vyrážejí na očistný prolet.
Včelařský kroužek Ambrožíci připravil pro veřejnost akci Zážitek s bzukotem včel. Lidé si tak mohli pomocí fonendoskopu poslechnout, jak zní úl během zimního období. Mnozí si mysleli, že bzukot vytvářejí včely křídly, což ale není pravda.
Jiří Vavřík, včelařský kroužek Ambrožíci: „Včelky vytvářejí teplo pohybem hrudních svalů a látkovou přeměnou, tedy tím, že konzumují potravu, kterou mají uloženou. Když je pod deset stupňů, tak pořád uprostřed toho zimního chomáče je 31 až 33 stupňů tepla.“
Další zajímavostí, kterou se veřejnost dozvěděla, je, že během zimy se včely v úle běžně nevyprazdňují. Výkaly hromadí ve výkalovém váčku v zadečku a čekají na vhodné podmínky k očistnému proletu.
Anketa: „Přijde mi zajímavé, že dokáže žít tolik živočichů na jednom místě a že dokážou vytvářet něco takového, jako je med.“
Anketa: „Překvapilo mě, že jsou ty včely v úlech tak zabalené. Nevěděl jsem, že je to tak chráněné různými dekami a peřinami, i když to dává smysl.“
Anketa: „Nevěděli jsme, že bzučí i takto v zimě a mají tak aktivní život, i když je zimní období.“
Podobné akce ze života včel pořádá včelařský kroužek Ambrožíci pravidelně během celého roku, protože se snaží probudit v lidech zájem o včelaření v době, kdy aktivních včelařů postupně ubývá.
---
Ničivé povodně v roce 2024 měly v Ostravě ohromné následky a jejich odstraňování ještě stále pokračuje. Rekonstrukce čeká Domov pro seniory Slunovrat a hotovo ještě není ani v Domově Iris. Práce pokračují i v útulku pro psy a zcela obnovena není ani dopravní infrastruktura.
Povodně na podzim roku 2004 způsobily jen v Ostravě škody za 1,5 miliardy korun. Tou největší na městském majetku bylo zaplavení Ústřední čistírny odpadních vod a zničení další vodohospodářské infrastruktury. Opravy si vyžádaly 600 milionů korun. Voda také vytopila dva domovy pro seniory. Slunovrat v Přívoze zaplavila voda až do výšky prvního patra.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "V současné době tak prakticky, řekl bych, téměř všechny škody jsou zahlazeny. Některé věci se podařilo udělat i navíc. To, co chybí, tak to je kuchyň."
V těchto dnech už končí veřejná soutěž na dodavatele a v následujících týdnech bude moci začít samotná rekonstrukce kuchyně.
Vojtěch Curylo, ředitel Domova Slunovrat: "Funguje už domov se zvláštním režimem? Správa organizace, prádelna, údržba. Kompletně je opravený i rohový dům. Zbývá kuchyň, protože se po povodních rozhodlo, že se postaví nová kuchyň."
Na dokončení oprav také čeká útulek pro psy v Třebovicích, kde bylo rozhodnuto o demolici části budovy.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Dokresluje se projektová dokumentace pro celkovou rekonstrukci, ale ten objekt už byl v tak technicky špatném stavu po povodních, že vlastně bude muset být celý snesen."
Rekonstruovány také budou některé komunikace a dopravní infrastruktura, například lávka přes Ondřejnici a mostek v ulici Nad Porubkou ve Svinově.
---
Kulturní srdce Karviné čeká zásadní vizuální i funkční proměna. Od května začne modernizace vestibulu Městského domu kultury. Rekonstrukce za 8 milionů má za cíl vytvořit moderní prostředí.
Městský dům kultury Karviná patří mezi klíčové instituce. Jeho vstupní brána musí být přehledná jak pro každodenní provoz, tak pro špičkové kulturní akce. Stávající podoba vestibulu už neodpovídá potřebám moderního kulturního centra.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora Karviné: "Letos jsme se rozhodli pro modernizaci vstupních prostor a samozřejmě celého foyer, které bude poskytovat návštěvníkům a klientům krok do budoucna. Máme 21. století, takže chceme jít dál."
Cílem není jen oprava zastaralého interiéru, ale vytvoření reprezentativního prostoru. Návštěvníky má naladit na kulturu ještě před začátkem představení.
Olga Hrubec, ředitelka MěDK: "Hlavní změnou je přemístění pokladny. Ta v současné době neumožňuje přehled po celém prostoru, takže bude umístěna do centrální části zadní stěny vestibulu. Další výraznou úpravou bude úprava stěn, kdy dojde k demontáži stávajících obkladů. Stěny budou opatřeny světlou otěruvzdornou stěrkou. Hodně výrazným prvkem změny bude nové osvětlení. To současné snižuje světlou výšku prostoru a neodpovídá nárokům na hospodárný provoz. No a velkou změnou bude výměna vstupních dveří. Ty budou nahrazeny sestavou dveří s hliníkovými rámy a ve stejném stylu budou také vnitřní interiérové dveře."
Práce jsou naplánovány tak, aby co nejméně zasáhly do hlavní divadelní sezony. Milovníci kultury si i nadále užijí řadu letních akcí pod širým nebem.
Olga Hrubec, ředitelka MěDK: "My počítáme s tím, že modernizace začne v polovině května a skončí na konci prázdnin. Takže první akce tady v Domě kultury, velká akce bude koncert v sále 12. září."
Městský dům kultury Karviná loni navštívilo přes 127 tisíc diváků. Proměna vstupní haly vyjde na přibližně 8 milionů korun.
---
UZAVÍRKA MOSTU U VELKÝCH ALBRECHTIC
Od 28. února do 8. března bude uzavřená silnice III/46427 u Velkých Albrechtic. Důvodem je navýšení kapacity provizorního mostu přes řeku Bílovku, ten byl nainstalován po ničivé podvodni na podzim 2024. Řidiči musí týden počítat s objízdnou trasou a omezením dopravy v okolí.
EIA K OBCHVATU HAVÍŘOVA
Krajský úřad Moravskoslezského kraje vrátil dokumentaci EIA k obchvatu Havířova k dopracování. Ředitelství silnic a dálnic spolu se zpracovatelem doplní požadované podklady a znovu je předloží k posouzení. Má jít o běžný krok v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, který má zpřesnit informace a zapracovat připomínky odborníků i veřejnosti.
---
Už od roku 2009 dává Ostrava jasně najevo, že si svého architektonického dědictví váží – a jinak tomu nebude ani letos. Na obnovu kulturních památek a významných městských staveb je pro rok 2026 připraveno pět a půl milionu korun.
Program na podporu rekonstrukcí a oprav významných městských staveb a kulturních památek je pro Ostravu velmi důležitý. Umožňuje totiž majitelům udržovat i rekonstruovat objekty v dobrém stavu, a to samozřejmě přispívá ke zlepšení vzhledu celého města.
Cyril Vltavský, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu: "Když si projdete Ostravou, tak zjistíte, že Ostrava je zajímavá nejen sakrálními stavbami, ale je tady mnoho objektů, které dělají Ostravu Ostravou, které jsou takovým obrazem města."
Markéta Langrová, členka rady města Ostravy: "I v letošním roce jsme vyhlásili dvě dotační výzvy na obnovu památek na území města Ostravy. Jednak je to výzva číslo 9., která se týká významných městských staveb a industriálního dědictví. Zde je alokovaná částka ve výši 4 miliony korun. A máme zde i druhou výzvu, která se týká sakrálních staveb."
Dotace je podmíněna spolufinancováním majitele. Žádost bude možné podávat v období od 2. března do 4. května do 12:00 hodin. Po shromáždění žádostí rozhoduje Rada a zastupitelstvo města na podnět komise Muzejní letopisy české názvosloví a Heraldické rady města.
Markéta Langrová, členka rady města Ostravy: "Pro obě výzvy platí, že doba realizace tohoto projektu trvá od 1. ledna letošního roku do 30. června roku 2027."
Zájemci o dotaci naleznou veškeré informace k programu na webu města. Maximální výše dotace u významných staveb je půl milionu, u sakrálních pak 50 tisíc korun.
---
Ve Frýdku-Místku je řada historických budov, které těžko odolávají vlhkosti. Vedení města proto systematicky provádí u těchto objektů hydroizolaci. Úspěšnou rekonstrukci má za sebou například Základní škola v Lískovci.
Rekonstrukce Základní a Mateřské školy ve Frýdku-Místku Lískovci byla v plánu už několik let. Zásadním problémem byla vlhkost historické budovy.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dnes už máme v podstatě třetí hydroizolaci, kterou děláme. Je to problém všech starších budov, které byly postaveny na nějakou životnost, a ta izolace v podstatě proti vodě nebyla úplně kvalitně provedená, nebo někde nebyla vůbec. Anebo prostě dožila. Takže teď se vracíme k tomu zpátky. Je to finančně náročné, je to technicky náročné. Museli jsme to dělat na dvě etapy, protože škola v podstatě může si dovolit tu práci jenom o prázdninách."
Pavel Hrtús, technik realizace investic: "Tato Základní škola včetně školní družiny měla velký problém s vlhkostí, která se tlačila do zdiva. V podstatě bylo potřeba odstranit staré, nesoudržné, zvlhlé omítky. Provedla se dodatečná hydroizolace formou tlakové injektáže. To znamená, že se vytvořila clona proti vzlínání vlhkosti do zdiva. Byly provedeny sanační omítky, aby ta vlhkost, nějaká zbytková, se dostávala ven a nezůstávala ve zdivu. A došlo také k podkopání celého objektu po celém obvodu s tím, že veškerá srážková voda byla drenáží odvedena od objektu školy a napojena do kanalizace."
Libor Kvapil, ředitel ZŠ a MŠ Lískovec: "Máme z toho velkou radost a v podstatě, když si člověk poprvé v roce 2002 ve Zpravodaji města přečetl, že se do toho investují peníze, tak jsme měli naději, a další dva roky se to tady provádělo na etapy. Získali jsme nové prostory, které se dají využít pro práci s dětmi. Jakožto keramická dílna vznikla, rozšířily jsme dílny a celkově se to prostředí uzdravilo a je v pořádku."
Kolik takových starších budov vás doběhne s tou hydroizolací?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já se obávám, že veškeré starší objekty, které mají více než 80 let. Samozřejmě to jsou všechno historické objekty, takže budeme to dělat na Záložně, budeme to dělat na Národním domě a budeme to dělat u Českého domu, prostě všude u těch starších staveb. A samozřejmě budeme ještě pokračovat u některých škol."
Další velkou investicí na Lískovci základní škole bude výstavba multifunkčního sportovního hřiště pro žáky i pro veřejnost.
---
Opava rozšiřuje kamerový systém u kontejnerových stání. Reaguje tak na opakované problémy s nepořádkem a vznikem černých skládek. Nově přibylo devět mobilních kamer, které mají pomoci odhalovat přestupky a snížit náklady na úklid.
---
Včelařský kroužek z Havířova přiblížil veřejnosti tajemství zimního života v úlech. Návštěvníci se dozvěděli, jak si včely v chomáči udržují teplotu přes 30 stupňů, proč nebzučí křídly, ale zahřívají se chvěním svalů, i kdy vyrážejí na očistný prolet.
Včelařský kroužek Ambrožíci připravil pro veřejnost akci Zážitek s bzukotem včel. Lidé si tak mohli pomocí fonendoskopu poslechnout, jak zní úl během zimního období. Mnozí si mysleli, že bzukot vytvářejí včely křídly, což ale není pravda.
Jiří Vavřík, včelařský kroužek Ambrožíci: „Včelky vytvářejí teplo pohybem hrudních svalů a látkovou přeměnou, tedy tím, že konzumují potravu, kterou mají uloženou. Když je pod deset stupňů, tak pořád uprostřed toho zimního chomáče je 31 až 33 stupňů tepla.“
Další zajímavostí, kterou se veřejnost dozvěděla, je, že během zimy se včely v úle běžně nevyprazdňují. Výkaly hromadí ve výkalovém váčku v zadečku a čekají na vhodné podmínky k očistnému proletu.
Anketa: „Přijde mi zajímavé, že dokáže žít tolik živočichů na jednom místě a že dokážou vytvářet něco takového, jako je med.“
Anketa: „Překvapilo mě, že jsou ty včely v úlech tak zabalené. Nevěděl jsem, že je to tak chráněné různými dekami a peřinami, i když to dává smysl.“
Anketa: „Nevěděli jsme, že bzučí i takto v zimě a mají tak aktivní život, i když je zimní období.“
Podobné akce ze života včel pořádá včelařský kroužek Ambrožíci pravidelně během celého roku, protože se snaží probudit v lidech zájem o včelaření v době, kdy aktivních včelařů postupně ubývá.
---
