Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • V Životicích se konala veřejná debata o obchvatu Havířova
  • V okrajových částí Karviné přibyly fotopasti
  • Nevyužitá čistička bude v Žilině Spolkovým domem
  • Rekordy v návštěvnosti koupališť zatím nepadly
  • Pískové sochy a vylepšené bikové tratě na Kopřivné
  • Opavský skauting slaví 100 let

V Životicích se konala veřejná debata o obchvatu Havířova

Obyvatelé Životic v Havířově chtějí více informací o plánované výstavbě obchvatu. Během veřejné debaty se zástupci města i Ředitelství silnic a dálnic ale ke schodě nedošli. Ne všichni jsou ale proti stavbě. Například obyvatelé na Bludovickém kopci by obchvat uvítali.

V Havířově-Životicích se po dvou letech konala opět veřejná diskuze na téma výstavby obchvatu. Právě místní obyvatelé se stavbou nesouhlasí. Tvrdí, že silnice by Životice rozdělila na dvě části.

Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “My se budeme snažit vysvětlovat, že stavba je přínosná pro celé město Havířov. To znamená, že dopravu, která nyní prochází centrem Havířova, vyvedeme mimo centrum a do budoucna budeme moci například dvoupruh změnit na jednopruh a ten druhý pruh vyhradit pro cyklostezky."

Iniciátorem debaty byl místní občan, se kterým město řešilo také petici.

David Kolarčík, iniciátor setkání a místní občan: "Já předpokládám, že občané se dozví informace ze strany města a ŘSD, tak zároveň by se město a ŘSD mělo dozvědět pocity, nálady, náměty ze strany občanů. Já vím, že to je možná bláhové, ale ten dialog by tady měl zaznít.”

Argumenty pro výstavbu obchvatu místní nepřesvědčily.

anketa: "Podle mého názoru není provoz Havířova extrémní, je ve srovnání s porovnáním s jinými městy velice nízký a bez nákladní dopravy. Vy tady chcete čtyřicet let starou megalomanskou stavbu.”

Naopak, kdo by obchvat uvítal, jsou obyvatelé, kteří bydlí na Bludovickém kopci.

anketa: "To je slibované už padesát let a stále se nic neděje a vidíte, že skutečně ten provoz je tady šílený."

V současné době je dokončena technicko-ekonomická studie. Následně musí dojít ke schválení EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí. Samotná stavba obchvatu by mohla nejdříve začít v roce 2028.

---

V okrajových částí Karviné přibyly fotopasti

V okrajových částech Karviné přibyly fotopasti. Strážníci Městské policie Karviná si je pořídili díky společnému přeshraničnímu projektu městských policií z polského Jastrzębia, Karviné a Havířova. Krátce po instalaci už mají první záchyty lidí, kteří zakládají černé skládky.

Takto vypadají fotografie, které vyhodnocují karvinští městští strážníci z nových fotopastí. Jejich nákup mohla místní městská policie uskutečnit díky společnému projektu Karviné, Havířova a polského města Jastrzebie.

Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Máme tam už pár pachatelů, kteří zakládají černé skládky, vozí nám tam hlavně suť, hlavně stavebníci z Karviné, už máme několik poznatků. Předali jsme to na Odbor stavebního a životního prostředí."

Každá fotopast je strategicky umístěná tak, aby nebyla vidět a zároveň mohla reagovat na pohyb v terénu.

Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Nezdá se to, ale je s tím hodně práce. Musíte najít místo, vysekat případnou travinu, křoví a musíte je dát i takticky, aby na sebe viděly, aby nám je občané nekradli.” 

V rámci společného projektu každé město zpracovalo určitou část z projektu. Karviná má nové fotopasti, strážníci z Jastrzebia pořizovali minikamery a v Havířově mají strážníci novou laserovou střelnici. Tu si také všichni společně vyzkoušeli. Během výcviku se díky ní zaměří strážníci zejména na odbourávání chyb, či zlozvyků, které někdy i při střelbě mají.

Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: “Můžete se zaměřit na ty chyby, které dělají při té ostré střelbě. To znamená strhávání, ten základní postoj, dobré držení zbraně."

Trenažér může také simulovat různé situace. Karvinští strážníci ji po dohodě s kolegy budou využívat.

---

Nevyužitá čistička bude v Žilině Spolkovým domem

Nový Jičín po auditu svého nemovitého majetku řeší smysluplné využití některých objektů. Například z bývalé čističky odpadních vod v místní části Žilina by mohl být Spolkový dům. Sloužil by potřebám osadního výboru a dobrovolným hasičům.

Bývalá čistička odpadních vod v místní části Nového Jičína Žilina slouží aktuálně jako sklad bytového odboru města. V rámci auditu využitelnosti nemovitého majetku byla navržen k prodeji. Nicméně po komunikaci radnice a osadního výboru vznikla myšlenka vytvořit z objektu Spolkový dům.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tím hlavním důvodem je skutečnost, že v místní části Žilina není žádný uzavřený prostor, kde by spolkové a komunitní aktivity mohly probíhat. A proto jsme nalezli tento prostor jako vhodný a plánujeme tedy záměr rekonstrukce tohoto objektu na Spolkový dům.”

Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), předseda osadního výboru v Žilině: “Nemáme prostor, kde uskladnit věci. Zároveň to bylo i o tom, že nemáme zázemí pro naše žilinské polky, což jsou hlavně malí hasiči, ale také myslivci a Klub přátel Žiliny, nemáme kde za nepříznivého počasí a především v zimě kde schovat.”

Rekonstrukce za 2,3 miliony korun měla proběhnout letos. V dubnu už bylo vydáno stavební povolení.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Nicméně byla podána tři odvolání ke krajskému úřadu a zároveň tito občané podali i podnět k revizi rozhodnutí zastupitelstva o tomto záměru.”

S daným účelem využití objektu nesouhlasí tři majitelé sousedních nemovitostí. Ovšem na schůzi v červnu zastupitelé pokračování projektu Spolkového domu posvětili.

---

Rekordy v návštěvnosti koupališť zatím nepadly

Česko zažilo zatím nejteplejší týden letošního roku. Teploty na mnoha místech atakovaly 35 stupňů a počasí tak lákalo k vodě. Nejvíce lidí mířilo na porubské letní koupaliště.

Na koupalištích stále platí protikoronavirová opatření. Jejich kapacita je omezená na polovinu a před vstupem do areálů musí návštěvníci předložit čestné prohlášení, negativní testy, nebo potvrzení o očkování. Výjimku mají jen přírodní koupaliště.

Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Momentálně máme všechna koupaliště v provozu, otevřena pro návštěvníky. Letní koupaliště v Porubě je úplně bez omezení, bez jakýchkoliv testů, bez omezení počtu návštěvníků.”

I přes tropické počasí, které v posledních dnech v Česku panuje, rekord v návštěvnosti zatím letos překonán nebyl.

Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Momentálně jsme neřešili nedostatečnou kapacitu. Zatím se všichni návštěvníci vešli. I když pravda, na některých areálech byly trošku delší čekací doby na vstup tím, že se musely předkládat ta čestná prohlášení, tak to trošičku zdržovalo. Nicméně na letním koupališti v Porubě bylo o víkendu přes 7 tisíc návštěvníků."

Anketa: návštěvníci krytého bazénu: “Je to super, konečně je hezky, tak je to paráda.”

“Voda je super, je teplá voda konečně a udělali tady celkem spoustu nových věcí a tobogán je ozvučený.”

Nejlepší sezóna byla v roce 2015, kdy například letní koupaliště ve Vřesině několikrát za sebou navštívilo 13 tisíc lidí, což je plná kapacita.

---

Pískové sochy a vylepšené bikové tratě na Kopřivné

Nová lákadla pro návštěvníky Jeseníků nabízí areál na Kopřivné v Malé Morávce. Na vrcholu sjezdovky vyrostly obří pískové sochy dílem sochařů, kteří tady v zimě vystavovali sochy ledové. Zdejší oblíbený bikový areál je pak od letošního roku obohacen o nové prvky a kvalitnější povrch. To vše láká do krajiny pod Pradědem návštěvníky každého věku.

Po velkém úspěchu ledových soch v zimním období se organizátoři rozhodli pro instalaci letní varianty – obřích soch z písku.

Karel Ležatka, provozovatel areálu: „Máme tady pískové sochy, které vlastně tematicky patří sem do tohoto prostředí. Jsou tady lesní zvířata, je tady hrad Sovinec a máme tady takovou naučnou stezku o rodině kůrovcových a jejich pobytu v lese a co to vlastně pro ten ekosystém znamená. "

Zhruba 40 tun písku zpracovali sochaři do podoby objektů a zvířat, typických pro tento kraj. Krása soch je symbolicky pomíjivá, přesto by měly na vrcholu vydržet několik týdnů. Vyjet se k nim dá i lanovkou.

Karel Ležatka, provozovatel areálu: „Může to mít každý doma, je to úplně standardní jemný písek, je trošičku vyztužený v podstatě jako tužidlem."

Velkého vylepšení i obohacení se dočkal i zdejší areál pro bikery.

Aleš Hanzel, biker a pořadatel akcí: „My máme nově refreshovaný celý Fun Trail, který je úplně vyhlazený od shora až dolů, potom na Spicy Freeride, která je taková letečtější, tam máme spoustu nových prvků."

David „Trail Hunter“ Polesný, biker a propagátor bikingu: „Je to takové pestré a opravdu hodně záživné. Nicméně baví mě i Fun Trail, který je opravdu pěkně vyladěný trail.“

Organizátoři akcí dále chystají českou enduro sérii a několik bikových táborů pro nejmenší cyklisty. Velká kulturní akce čeká Kopřivnou v polovině července, kdy tady vystoupí kapela Lucie.

Karel Ležatka, provozovatel areálu: „V plném složení. Takže 14.7. srdečně zvu."

---

Opavský skauting slaví 100 let

Sto let skautingu v Opavě rekapituluje výstava v Obecním domě, kde jsou k vidění exponáty a fotografie, které poskytli především jeho současní členové. V Opavě působí kromě „tradičních“ oddílů Skautů také oddíly zaměřené na vodní sporty.

Skaut - hnutí, které vzniklo v Anglii a mělo za úkol naučit chlapce všestrannosti, u nás se začalo rozvíjet pod názvem Junák od r. 1912. O 9 let později tento fenomén přichází i do Opavy a to díky studentovi Otakaru Peterkovi, který se sem přistěhoval.

Petr Tesař, autor výstavy, předseda okresní rady Junáka v Opavě: „Svým spolužákům vykládal o tom, co to skauting je. Vzbudilo to takový takový ohlas, že už za několik týdnů vzniká v Opavě první skautská družina Vlků."

Nejprve to byla jen chlapecká záležitost, později se přidaly i dívky. Aby si uměli poradit v každé situaci, učili se rozdělat oheň nebo orientovat se v krajině. Skautig je také životní styl, jehož součástí je čestné chování, pomoc druhým nebo ochrana přírody. 

Většina oddílů, které nyní v Opavě sdružují víc jak 400 členů, se věnuje všeobecným aktivitám. Výstava představuje také oddíly vodních skautů, které vznikaly od r. 1991.

Ivana Maloušková, kurátorka, Opavská kulturní organizace: „Plánujeme komentované prohlídky s autorem výstavy, letní workshopy se skauty. Na sobotu 4. září máme připravený program Putování se skauty.“

Účastníci společně dorazí na tábořiště, kde se budou moci zapojit do nejrůznějších skautských aktivit.

Výstava o historii opavského skautingu bude pro návštěvníky otevřená až do podzimu.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
23. června 2021, 16:00

V Životicích se konala veřejná debata o obchvatu Havířova

Obyvatelé Životic v Havířově chtějí více informací o plánované výstavbě obchvatu. Během veřejné debaty se zástupci města i Ředitelství silnic a dálnic ale ke schodě nedošli. Ne všichni jsou ale proti stavbě. Například obyvatelé na Bludovickém kopci by obchvat uvítali.

V Havířově-Životicích se po dvou letech konala opět veřejná diskuze na téma výstavby obchvatu. Právě místní obyvatelé se stavbou nesouhlasí. Tvrdí, že silnice by Životice rozdělila na dvě části.

Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “My se budeme snažit vysvětlovat, že stavba je přínosná pro celé město Havířov. To znamená, že dopravu, která nyní prochází centrem Havířova, vyvedeme mimo centrum a do budoucna budeme moci například dvoupruh změnit na jednopruh a ten druhý pruh vyhradit pro cyklostezky."

Iniciátorem debaty byl místní občan, se kterým město řešilo také petici.

David Kolarčík, iniciátor setkání a místní občan: "Já předpokládám, že občané se dozví informace ze strany města a ŘSD, tak zároveň by se město a ŘSD mělo dozvědět pocity, nálady, náměty ze strany občanů. Já vím, že to je možná bláhové, ale ten dialog by tady měl zaznít.”

Argumenty pro výstavbu obchvatu místní nepřesvědčily.

anketa: "Podle mého názoru není provoz Havířova extrémní, je ve srovnání s porovnáním s jinými městy velice nízký a bez nákladní dopravy. Vy tady chcete čtyřicet let starou megalomanskou stavbu.”

Naopak, kdo by obchvat uvítal, jsou obyvatelé, kteří bydlí na Bludovickém kopci.

anketa: "To je slibované už padesát let a stále se nic neděje a vidíte, že skutečně ten provoz je tady šílený."

V současné době je dokončena technicko-ekonomická studie. Následně musí dojít ke schválení EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí. Samotná stavba obchvatu by mohla nejdříve začít v roce 2028.

---

V okrajových částí Karviné přibyly fotopasti

V okrajových částech Karviné přibyly fotopasti. Strážníci Městské policie Karviná si je pořídili díky společnému přeshraničnímu projektu městských policií z polského Jastrzębia, Karviné a Havířova. Krátce po instalaci už mají první záchyty lidí, kteří zakládají černé skládky.

Takto vypadají fotografie, které vyhodnocují karvinští městští strážníci z nových fotopastí. Jejich nákup mohla místní městská policie uskutečnit díky společnému projektu Karviné, Havířova a polského města Jastrzebie.

Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Máme tam už pár pachatelů, kteří zakládají černé skládky, vozí nám tam hlavně suť, hlavně stavebníci z Karviné, už máme několik poznatků. Předali jsme to na Odbor stavebního a životního prostředí."

Každá fotopast je strategicky umístěná tak, aby nebyla vidět a zároveň mohla reagovat na pohyb v terénu.

Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Nezdá se to, ale je s tím hodně práce. Musíte najít místo, vysekat případnou travinu, křoví a musíte je dát i takticky, aby na sebe viděly, aby nám je občané nekradli.” 

V rámci společného projektu každé město zpracovalo určitou část z projektu. Karviná má nové fotopasti, strážníci z Jastrzebia pořizovali minikamery a v Havířově mají strážníci novou laserovou střelnici. Tu si také všichni společně vyzkoušeli. Během výcviku se díky ní zaměří strážníci zejména na odbourávání chyb, či zlozvyků, které někdy i při střelbě mají.

Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: “Můžete se zaměřit na ty chyby, které dělají při té ostré střelbě. To znamená strhávání, ten základní postoj, dobré držení zbraně."

Trenažér může také simulovat různé situace. Karvinští strážníci ji po dohodě s kolegy budou využívat.

---

Nevyužitá čistička bude v Žilině Spolkovým domem

Nový Jičín po auditu svého nemovitého majetku řeší smysluplné využití některých objektů. Například z bývalé čističky odpadních vod v místní části Žilina by mohl být Spolkový dům. Sloužil by potřebám osadního výboru a dobrovolným hasičům.

Bývalá čistička odpadních vod v místní části Nového Jičína Žilina slouží aktuálně jako sklad bytového odboru města. V rámci auditu využitelnosti nemovitého majetku byla navržen k prodeji. Nicméně po komunikaci radnice a osadního výboru vznikla myšlenka vytvořit z objektu Spolkový dům.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tím hlavním důvodem je skutečnost, že v místní části Žilina není žádný uzavřený prostor, kde by spolkové a komunitní aktivity mohly probíhat. A proto jsme nalezli tento prostor jako vhodný a plánujeme tedy záměr rekonstrukce tohoto objektu na Spolkový dům.”

Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), předseda osadního výboru v Žilině: “Nemáme prostor, kde uskladnit věci. Zároveň to bylo i o tom, že nemáme zázemí pro naše žilinské polky, což jsou hlavně malí hasiči, ale také myslivci a Klub přátel Žiliny, nemáme kde za nepříznivého počasí a především v zimě kde schovat.”

Rekonstrukce za 2,3 miliony korun měla proběhnout letos. V dubnu už bylo vydáno stavební povolení.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Nicméně byla podána tři odvolání ke krajskému úřadu a zároveň tito občané podali i podnět k revizi rozhodnutí zastupitelstva o tomto záměru.”

S daným účelem využití objektu nesouhlasí tři majitelé sousedních nemovitostí. Ovšem na schůzi v červnu zastupitelé pokračování projektu Spolkového domu posvětili.

---

Rekordy v návštěvnosti koupališť zatím nepadly

Česko zažilo zatím nejteplejší týden letošního roku. Teploty na mnoha místech atakovaly 35 stupňů a počasí tak lákalo k vodě. Nejvíce lidí mířilo na porubské letní koupaliště.

Na koupalištích stále platí protikoronavirová opatření. Jejich kapacita je omezená na polovinu a před vstupem do areálů musí návštěvníci předložit čestné prohlášení, negativní testy, nebo potvrzení o očkování. Výjimku mají jen přírodní koupaliště.

Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Momentálně máme všechna koupaliště v provozu, otevřena pro návštěvníky. Letní koupaliště v Porubě je úplně bez omezení, bez jakýchkoliv testů, bez omezení počtu návštěvníků.”

I přes tropické počasí, které v posledních dnech v Česku panuje, rekord v návštěvnosti zatím letos překonán nebyl.

Lenka Papajová, mluvčí společnosti SAREZA: “Momentálně jsme neřešili nedostatečnou kapacitu. Zatím se všichni návštěvníci vešli. I když pravda, na některých areálech byly trošku delší čekací doby na vstup tím, že se musely předkládat ta čestná prohlášení, tak to trošičku zdržovalo. Nicméně na letním koupališti v Porubě bylo o víkendu přes 7 tisíc návštěvníků."

Anketa: návštěvníci krytého bazénu: “Je to super, konečně je hezky, tak je to paráda.”

“Voda je super, je teplá voda konečně a udělali tady celkem spoustu nových věcí a tobogán je ozvučený.”

Nejlepší sezóna byla v roce 2015, kdy například letní koupaliště ve Vřesině několikrát za sebou navštívilo 13 tisíc lidí, což je plná kapacita.

---

Pískové sochy a vylepšené bikové tratě na Kopřivné

Nová lákadla pro návštěvníky Jeseníků nabízí areál na Kopřivné v Malé Morávce. Na vrcholu sjezdovky vyrostly obří pískové sochy dílem sochařů, kteří tady v zimě vystavovali sochy ledové. Zdejší oblíbený bikový areál je pak od letošního roku obohacen o nové prvky a kvalitnější povrch. To vše láká do krajiny pod Pradědem návštěvníky každého věku.

Po velkém úspěchu ledových soch v zimním období se organizátoři rozhodli pro instalaci letní varianty – obřích soch z písku.

Karel Ležatka, provozovatel areálu: „Máme tady pískové sochy, které vlastně tematicky patří sem do tohoto prostředí. Jsou tady lesní zvířata, je tady hrad Sovinec a máme tady takovou naučnou stezku o rodině kůrovcových a jejich pobytu v lese a co to vlastně pro ten ekosystém znamená. "

Zhruba 40 tun písku zpracovali sochaři do podoby objektů a zvířat, typických pro tento kraj. Krása soch je symbolicky pomíjivá, přesto by měly na vrcholu vydržet několik týdnů. Vyjet se k nim dá i lanovkou.

Karel Ležatka, provozovatel areálu: „Může to mít každý doma, je to úplně standardní jemný písek, je trošičku vyztužený v podstatě jako tužidlem."

Velkého vylepšení i obohacení se dočkal i zdejší areál pro bikery.

Aleš Hanzel, biker a pořadatel akcí: „My máme nově refreshovaný celý Fun Trail, který je úplně vyhlazený od shora až dolů, potom na Spicy Freeride, která je taková letečtější, tam máme spoustu nových prvků."

David „Trail Hunter“ Polesný, biker a propagátor bikingu: „Je to takové pestré a opravdu hodně záživné. Nicméně baví mě i Fun Trail, který je opravdu pěkně vyladěný trail.“

Organizátoři akcí dále chystají českou enduro sérii a několik bikových táborů pro nejmenší cyklisty. Velká kulturní akce čeká Kopřivnou v polovině července, kdy tady vystoupí kapela Lucie.

Karel Ležatka, provozovatel areálu: „V plném složení. Takže 14.7. srdečně zvu."

---

Opavský skauting slaví 100 let

Sto let skautingu v Opavě rekapituluje výstava v Obecním domě, kde jsou k vidění exponáty a fotografie, které poskytli především jeho současní členové. V Opavě působí kromě „tradičních“ oddílů Skautů také oddíly zaměřené na vodní sporty.

Skaut - hnutí, které vzniklo v Anglii a mělo za úkol naučit chlapce všestrannosti, u nás se začalo rozvíjet pod názvem Junák od r. 1912. O 9 let později tento fenomén přichází i do Opavy a to díky studentovi Otakaru Peterkovi, který se sem přistěhoval.

Petr Tesař, autor výstavy, předseda okresní rady Junáka v Opavě: „Svým spolužákům vykládal o tom, co to skauting je. Vzbudilo to takový takový ohlas, že už za několik týdnů vzniká v Opavě první skautská družina Vlků."

Nejprve to byla jen chlapecká záležitost, později se přidaly i dívky. Aby si uměli poradit v každé situaci, učili se rozdělat oheň nebo orientovat se v krajině. Skautig je také životní styl, jehož součástí je čestné chování, pomoc druhým nebo ochrana přírody. 

Většina oddílů, které nyní v Opavě sdružují víc jak 400 členů, se věnuje všeobecným aktivitám. Výstava představuje také oddíly vodních skautů, které vznikaly od r. 1991.

Ivana Maloušková, kurátorka, Opavská kulturní organizace: „Plánujeme komentované prohlídky s autorem výstavy, letní workshopy se skauty. Na sobotu 4. září máme připravený program Putování se skauty.“

Účastníci společně dorazí na tábořiště, kde se budou moci zapojit do nejrůznějších skautských aktivit.

Výstava o historii opavského skautingu bude pro návštěvníky otevřená až do podzimu.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-23-06-2021-16-00