Jak už jsme vás informovali, Ostrava se rozhodla, že nebude bourat známý mrakodrap na Ostrčilově ulici v centru, ale že jej opraví podle návrhu architekty Evy Jiřičné. Pro tento projekt chce město získat soukromého investora. Vybraný partner provede rekonstrukci za své peníze a město pak část domu odkoupí.
Mrakodrap na Ostrčilově ulici v centru Ostravy patří k nejznámnějším moderním stavbám ve městě. To bylo jedním z důvodů, proč se radní rozhodli, že ho nezbourají, ale nechají opravit. Byla k tomu přizvána světoznámá architektka Eva Jiřičná, podle jejíhož návrhu bude mrakodrap opraven. Město také rozhodlo, že pro rekonstrukci přibere privátního investičního partnera.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátor Ostravy: „Obchodní model počítá s tím, že město investorovi prodá nemovitosti pro stavbu, investor stavbu jako celek zrealizuje a město následně odkoupí část nemovitosti zpět, v tomto případě byty za účelem nájemního bydlení a parkovací místa pro své nájemníky a veřejnost. Jedná se o koncept v Česku unikátní a s ohledem na naši legislativu také velmi komplikovaný.“
Podobný model, kdy objekt postaví soukromý investor a město pak od něj koupí byty a parkovací místa už byl úspěšně využit při projektu Nových Laubů, které se v nejbližších dnech začnou stavět.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Město nemůže být ve svém městě univerzální developer a tak hledáme cesty, jak zapojit privátní investory."
Cílem rekonstrukce ostravské dominanty je podpořit bydlení obyvatel v centru města a zpestřit a rozšířit nabídku bytů. Dobrá statika domu umožní, že bude ještě přistavěno jedno patro, ve kterém bude restaurace.
Eva Jiřičná, architektka: "Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Naším úkolem bylo studovat potenciál existujícího bloku jako pokračování původní ideje - bydlení ve výškových budovách s ohledem na dnešní požadavky na kvalitu, existující regulace, ekologii a životní prostředí."
Předběžné konzultace s investory budou probíhat jednokolově a to písemně. Vyjádření dodavatelů Ostrava očekává do 10. srpna 2021.
---
Po zhruba 5 měsících oprav vozovky je opět plně průjezdný hlavní tah I/11 přes obce Střítež a Nebory na Třinecku. Nutné uzavírky komplikovaly život především místním obyvatelům. Ti se už těší, až bude příští rok dokončen obchvat, na který bude z jejich obcí svedena veškerá tranzitní doprava.
Silnice přes Střítež a Nebory je součástí hlavního tahu mezi Ostravou a slovenskou hranicí. Přestože v jejím sousedství se už buduje poslední část obchvatu, který veškerou tranzitní dopravu z obcí na konci příštího roku odvede, museli místní strpět rozsáhlou opravu. Ta začala v polovině března
Tomáš Kokotek, obyvatel Hnojníku: “Je to už zdlouhavé docela. A hlavně je to nepříjemné, že se tady nedá projet, že je tady zákaz.”
Důvodem rekonstrukce silnice byl její velmi špatný stav. Na tom se projevila především nákladní automobilová doprava. Silničáři už nemohli opravovat jen některá místa, ale museli přikročit k celkové rekonstrukci.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Rekonstrukce vozovky v délce cca 2,4 km je dokončena. Stavbaři od března provedli opravy provozních škod formovaných léta zátěží osmi tisíc automobilů všech kategorií denně. Nový povrch umožní plynulejší průjezd dopravy, nesporným přínosem je také zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Cena opravy se vyšplhala asi na cca 35,7 milionu Kč bez DPH a časově se podařilo dodržet domluvený předpoklad časového termínu.”
K úplnému dokončení prací schází jen vodorovné značení. Pracovníkům však dělají problémy řidiči, kteří projíždějí uzavřeným úsekem.
Neukáznění řidiči komplikovali průběh prací po celou dobu. Za porušení zákazu vjezdu jim často dávali pokuty policisté.
---
Dnes pro vás máme výzvu nebo spíš prosbu, abyste nebyli lhostejní ke svému okolí. Provozovatel sdílených jízdních kol v Ostravě si totiž stěžuje, že se v poslední době stále častěji stávají bicykly terčem vandalů a několik kol bylo i ukradeno. Pokud jste něčeho takového svědky, neváhejte zavolat strážníky.
Ostravu trápí vandalové, kteří ničí sdílená jízdní kola. Přitom tento způsob dopravy je ve městě stále populárnější a v současné době využívá kola více než 55 tisíc lidí. V posledních týdnech ale značně přibylo jejich ničení i krádeží.
Lukáš Luňák, jednatel společnosti Nextbike: "Za poslední asi měsíc evidujeme zhruba 60 zničených jízdních kol, ať už je někdo rozebere nebo jim zničí zámek."
Asi dvacet kol pak bylo ukradeno. Část z nich se ale vždy zase dohledá díky GPS zařízení. Policie tak vyšetřuje jen některé z těchto případů. Na vandaly se ale chce společně se strážníky nyní zaměřit.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté Městského ředitelství v Ostravě, ve spolupráci s městskou policií, provádí mimo jiné v rámci běžného výkonu služby preventivní dohled a kontrolu sdílených jízdních kol."
Vandalismu ale můžeme zabránit všichni, když nebudeme lhostejní ke svému okolí.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "My bychom rádi vyzvali občany nebo návštěvníky Ostravy, aby, pokud uvidí kolo v nestandardní situaci, není umístěno ve stojanu, je na nějakém neobvyklém místě nebo je poškozeno, problém nahlásili přímo na zákaznický servis společnosti Nextbike nebo rovnou kontaktovali policii na lince 158."
Vytipovány byly i lokality, kde k ničení kol dochází nejčastěji. Jde o okolí ulic Zengrova, Erbenova, Tavičská, v Husově sadu, u Nové Karoliny nebo také v Komenského sadech. Tak nebuďte lhostejní k tomu, co se kolem vás děje.
---
Na Jihu Ostravy aktuálně probíhá velké množství investic. Rekonstrukcí procházejí například budovy mateřských i základních škol, a to jak zevnitř, tak zvenku a vznikají i nová parkovací místa, kterých je v obvodu stále nedostatek.
V Ostravě-Jihu začala stavba nového parkoviště. Na ulici Jičínská ve Výškovicích tak vznikne stovka nových parkovacích stání. Pokračuje i rekonstrukce ulice Dr. Lukášové, která by měla skončit do konce prázdnin.
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Určitě se všem v okolí nesmírně uleví, protože teď je tam ta dopravní situace velice komplikovaná."
Z největších investičních akcí se blíží ke konci i Zeleň za Lunou, kde budou moci lidé relaxovat i sportovat už koncem tohoto měsíce.
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: "Tam bude jednak workoutové hřiště a taky ovál, na kterém se bude dát běhat, případně jezdit na bruslích a jsou tam i pěkné parkové úpravy."
Další takovou zajímavou akcí, která určitě se bude našim obyvatelům líbit, je revitalizace výškovických rybníků.” ((((Těch se bohužel ještě v letošním roce nedočkají.))))
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Probíhají zde stavební práce. V horním rybníčku máme přírodní hráz, která odděluje velké ryby od malých, aby se nemísily. Už se začíná rýsovat nové molo. Postavíme ještě dětské hřiště a mlátové chodníčky.”
Tato relaxační a rekreační zóna se lidem otevře v plné kráse už příští rok na jaře. V současné době probíhá i rekonstrukce zábřežského hřbitova, kde se opravují popraskané chodníky a buduje nové osvětlení. A připravuje se oprava podchodu pod ulicí Plzeňskou.
---
Téměř každý vydatnější déšť ještě nedávno zatopil okolí bytových domů v novojičínské Žilině a mateřskou školu pod nimi. Teď už se ale místní obyvatelé vody obávat nemusí. Provedená opatření ji drží v kanálech.
Dva bytové domy a mateřskou školu na ulici Beskydská v novojičínské Žilině trápil poslední léta každý vydatnější déšť, voda kolem budov vytvořila lagunu a dostávala se do sklepů.
Josef Rivec, zastupující obyvatele domů Beskydská 442 a 443: “Největší problém tohoto prostoru byl ten, že voda z celého Puntíku a tady z těch přilehlých pozemků je svedena do silniční příkopy a ta příkopa byla napojena na stávající kanalizaci. Kanalizace se stala nefunkční z toho důvodu, že veškerá voda šla do této příčné příkopy, neudržovala se a ta voda zaplavoval tyto pozemky, zaplavoval 2 krát 12 bytových jednotek a také majetek města, tedy mateřskou školku.”
Situace se ještě zhoršila po výstavbě rodinných domků ve svahu, která zmenšila možnost vsakování vody. V loňském roce byly bytové domy zaplaveny jedenáctkrát. Obyvatelé na problém upozornili zastupitelstva loni v říjnu. Na radikální nápravu si museli počkat do letošního května.
Kamil Žák, vedoucí odboru správy majetku, MěÚ Nový Jičín: “Nám se podařilo díky kamerovým zkouškám a díky tomu, že jsme toto území odkryli, tak jsme zjistili, že prakticky v bezprostřední vzdálenosti je dešťová kanalizace, která by tu vodu měla být schopna bez problémů odvést. Podařilo se nám zajistit firmu a výsledkem je to, že kanalizace je propojena.”
Problémová situace tak byl nakonec vyřešena během jednoho měsíce, práce vyšly na zhruba 100 tisíc korun. Účinnost opatření už prověřilo několik vydatnějších dešťů a bouřek.
---
Denisa Hradilová, kurátkorka Slezského zemského muzea, získala prestižní stipendium Alfreda Bandera, které je určeno českým historikům umění a chemikům. V rámci něj se bude snažit zjistit více fragmentech egyptských látek, které ukrývá depozitář Slezského zemského muzea.
Slezské zemské muzeum uchovává ve sbírkách 51 fragmentů látek z období od 4. do 8. století s různými vyobrazeními. Jde o textilie, které užívali Koptové - nejstarší Egypťané, kteří přijali křesťanství. Jejich původ se snaží rozluštit kurátorka a doktorandka Filosofické fakulty Univerzity Palackého Denisa Hradilová, která o nich píše disertační práci.
Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Tato drobná textilie znázorňuje skupiny tří nebo čtyř postav. Podle mého názru jde o jedno z nejstarších vyobrazení svaté rodiny.“
Látky do muzea přivezli cestovatelé, amatérští archeologové i sběratelé umění. Bohužel, jednotlivé vzory byly nešetrně vystřižené a nalepené na pevnou podložku. Denisa Hradilová bude zkoumat výrobní techniky nebo také z jaké části oděvu fragment pochází.
Rozjede se do Turína, Londýna nebo do Vídně. Nevynechá ani muzeum v Egyptě.
Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Potřebuji si ověřit jednak provenienci koptských textilií. To bude souviset s komparací našich kusů s kusy ve sbírkách v zahraničí, které jsou daleko lépe zpracované.“
Na bádání bude mít Hadilová díky Banderově stipendiu rok. Doufá, že se navzdory nepříznivé pandemické situaci podaří všechny naplánované cesty uskutečnit. Výsledky svého snažení chce ukázat na výstavě.
---
Jak už jsme vás informovali, Ostrava se rozhodla, že nebude bourat známý mrakodrap na Ostrčilově ulici v centru, ale že jej opraví podle návrhu architekty Evy Jiřičné. Pro tento projekt chce město získat soukromého investora. Vybraný partner provede rekonstrukci za své peníze a město pak část domu odkoupí.
Mrakodrap na Ostrčilově ulici v centru Ostravy patří k nejznámnějším moderním stavbám ve městě. To bylo jedním z důvodů, proč se radní rozhodli, že ho nezbourají, ale nechají opravit. Byla k tomu přizvána světoznámá architektka Eva Jiřičná, podle jejíhož návrhu bude mrakodrap opraven. Město také rozhodlo, že pro rekonstrukci přibere privátního investičního partnera.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátor Ostravy: „Obchodní model počítá s tím, že město investorovi prodá nemovitosti pro stavbu, investor stavbu jako celek zrealizuje a město následně odkoupí část nemovitosti zpět, v tomto případě byty za účelem nájemního bydlení a parkovací místa pro své nájemníky a veřejnost. Jedná se o koncept v Česku unikátní a s ohledem na naši legislativu také velmi komplikovaný.“
Podobný model, kdy objekt postaví soukromý investor a město pak od něj koupí byty a parkovací místa už byl úspěšně využit při projektu Nových Laubů, které se v nejbližších dnech začnou stavět.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Město nemůže být ve svém městě univerzální developer a tak hledáme cesty, jak zapojit privátní investory."
Cílem rekonstrukce ostravské dominanty je podpořit bydlení obyvatel v centru města a zpestřit a rozšířit nabídku bytů. Dobrá statika domu umožní, že bude ještě přistavěno jedno patro, ve kterém bude restaurace.
Eva Jiřičná, architektka: "Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Naším úkolem bylo studovat potenciál existujícího bloku jako pokračování původní ideje - bydlení ve výškových budovách s ohledem na dnešní požadavky na kvalitu, existující regulace, ekologii a životní prostředí."
Předběžné konzultace s investory budou probíhat jednokolově a to písemně. Vyjádření dodavatelů Ostrava očekává do 10. srpna 2021.
---
Po zhruba 5 měsících oprav vozovky je opět plně průjezdný hlavní tah I/11 přes obce Střítež a Nebory na Třinecku. Nutné uzavírky komplikovaly život především místním obyvatelům. Ti se už těší, až bude příští rok dokončen obchvat, na který bude z jejich obcí svedena veškerá tranzitní doprava.
Silnice přes Střítež a Nebory je součástí hlavního tahu mezi Ostravou a slovenskou hranicí. Přestože v jejím sousedství se už buduje poslední část obchvatu, který veškerou tranzitní dopravu z obcí na konci příštího roku odvede, museli místní strpět rozsáhlou opravu. Ta začala v polovině března
Tomáš Kokotek, obyvatel Hnojníku: “Je to už zdlouhavé docela. A hlavně je to nepříjemné, že se tady nedá projet, že je tady zákaz.”
Důvodem rekonstrukce silnice byl její velmi špatný stav. Na tom se projevila především nákladní automobilová doprava. Silničáři už nemohli opravovat jen některá místa, ale museli přikročit k celkové rekonstrukci.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Rekonstrukce vozovky v délce cca 2,4 km je dokončena. Stavbaři od března provedli opravy provozních škod formovaných léta zátěží osmi tisíc automobilů všech kategorií denně. Nový povrch umožní plynulejší průjezd dopravy, nesporným přínosem je také zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Cena opravy se vyšplhala asi na cca 35,7 milionu Kč bez DPH a časově se podařilo dodržet domluvený předpoklad časového termínu.”
K úplnému dokončení prací schází jen vodorovné značení. Pracovníkům však dělají problémy řidiči, kteří projíždějí uzavřeným úsekem.
Neukáznění řidiči komplikovali průběh prací po celou dobu. Za porušení zákazu vjezdu jim často dávali pokuty policisté.
---
Dnes pro vás máme výzvu nebo spíš prosbu, abyste nebyli lhostejní ke svému okolí. Provozovatel sdílených jízdních kol v Ostravě si totiž stěžuje, že se v poslední době stále častěji stávají bicykly terčem vandalů a několik kol bylo i ukradeno. Pokud jste něčeho takového svědky, neváhejte zavolat strážníky.
Ostravu trápí vandalové, kteří ničí sdílená jízdní kola. Přitom tento způsob dopravy je ve městě stále populárnější a v současné době využívá kola více než 55 tisíc lidí. V posledních týdnech ale značně přibylo jejich ničení i krádeží.
Lukáš Luňák, jednatel společnosti Nextbike: "Za poslední asi měsíc evidujeme zhruba 60 zničených jízdních kol, ať už je někdo rozebere nebo jim zničí zámek."
Asi dvacet kol pak bylo ukradeno. Část z nich se ale vždy zase dohledá díky GPS zařízení. Policie tak vyšetřuje jen některé z těchto případů. Na vandaly se ale chce společně se strážníky nyní zaměřit.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté Městského ředitelství v Ostravě, ve spolupráci s městskou policií, provádí mimo jiné v rámci běžného výkonu služby preventivní dohled a kontrolu sdílených jízdních kol."
Vandalismu ale můžeme zabránit všichni, když nebudeme lhostejní ke svému okolí.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "My bychom rádi vyzvali občany nebo návštěvníky Ostravy, aby, pokud uvidí kolo v nestandardní situaci, není umístěno ve stojanu, je na nějakém neobvyklém místě nebo je poškozeno, problém nahlásili přímo na zákaznický servis společnosti Nextbike nebo rovnou kontaktovali policii na lince 158."
Vytipovány byly i lokality, kde k ničení kol dochází nejčastěji. Jde o okolí ulic Zengrova, Erbenova, Tavičská, v Husově sadu, u Nové Karoliny nebo také v Komenského sadech. Tak nebuďte lhostejní k tomu, co se kolem vás děje.
---
Na Jihu Ostravy aktuálně probíhá velké množství investic. Rekonstrukcí procházejí například budovy mateřských i základních škol, a to jak zevnitř, tak zvenku a vznikají i nová parkovací místa, kterých je v obvodu stále nedostatek.
V Ostravě-Jihu začala stavba nového parkoviště. Na ulici Jičínská ve Výškovicích tak vznikne stovka nových parkovacích stání. Pokračuje i rekonstrukce ulice Dr. Lukášové, která by měla skončit do konce prázdnin.
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Určitě se všem v okolí nesmírně uleví, protože teď je tam ta dopravní situace velice komplikovaná."
Z největších investičních akcí se blíží ke konci i Zeleň za Lunou, kde budou moci lidé relaxovat i sportovat už koncem tohoto měsíce.
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: "Tam bude jednak workoutové hřiště a taky ovál, na kterém se bude dát běhat, případně jezdit na bruslích a jsou tam i pěkné parkové úpravy."
Další takovou zajímavou akcí, která určitě se bude našim obyvatelům líbit, je revitalizace výškovických rybníků.” ((((Těch se bohužel ještě v letošním roce nedočkají.))))
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Probíhají zde stavební práce. V horním rybníčku máme přírodní hráz, která odděluje velké ryby od malých, aby se nemísily. Už se začíná rýsovat nové molo. Postavíme ještě dětské hřiště a mlátové chodníčky.”
Tato relaxační a rekreační zóna se lidem otevře v plné kráse už příští rok na jaře. V současné době probíhá i rekonstrukce zábřežského hřbitova, kde se opravují popraskané chodníky a buduje nové osvětlení. A připravuje se oprava podchodu pod ulicí Plzeňskou.
---
Téměř každý vydatnější déšť ještě nedávno zatopil okolí bytových domů v novojičínské Žilině a mateřskou školu pod nimi. Teď už se ale místní obyvatelé vody obávat nemusí. Provedená opatření ji drží v kanálech.
Dva bytové domy a mateřskou školu na ulici Beskydská v novojičínské Žilině trápil poslední léta každý vydatnější déšť, voda kolem budov vytvořila lagunu a dostávala se do sklepů.
Josef Rivec, zastupující obyvatele domů Beskydská 442 a 443: “Největší problém tohoto prostoru byl ten, že voda z celého Puntíku a tady z těch přilehlých pozemků je svedena do silniční příkopy a ta příkopa byla napojena na stávající kanalizaci. Kanalizace se stala nefunkční z toho důvodu, že veškerá voda šla do této příčné příkopy, neudržovala se a ta voda zaplavoval tyto pozemky, zaplavoval 2 krát 12 bytových jednotek a také majetek města, tedy mateřskou školku.”
Situace se ještě zhoršila po výstavbě rodinných domků ve svahu, která zmenšila možnost vsakování vody. V loňském roce byly bytové domy zaplaveny jedenáctkrát. Obyvatelé na problém upozornili zastupitelstva loni v říjnu. Na radikální nápravu si museli počkat do letošního května.
Kamil Žák, vedoucí odboru správy majetku, MěÚ Nový Jičín: “Nám se podařilo díky kamerovým zkouškám a díky tomu, že jsme toto území odkryli, tak jsme zjistili, že prakticky v bezprostřední vzdálenosti je dešťová kanalizace, která by tu vodu měla být schopna bez problémů odvést. Podařilo se nám zajistit firmu a výsledkem je to, že kanalizace je propojena.”
Problémová situace tak byl nakonec vyřešena během jednoho měsíce, práce vyšly na zhruba 100 tisíc korun. Účinnost opatření už prověřilo několik vydatnějších dešťů a bouřek.
---
Denisa Hradilová, kurátkorka Slezského zemského muzea, získala prestižní stipendium Alfreda Bandera, které je určeno českým historikům umění a chemikům. V rámci něj se bude snažit zjistit více fragmentech egyptských látek, které ukrývá depozitář Slezského zemského muzea.
Slezské zemské muzeum uchovává ve sbírkách 51 fragmentů látek z období od 4. do 8. století s různými vyobrazeními. Jde o textilie, které užívali Koptové - nejstarší Egypťané, kteří přijali křesťanství. Jejich původ se snaží rozluštit kurátorka a doktorandka Filosofické fakulty Univerzity Palackého Denisa Hradilová, která o nich píše disertační práci.
Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Tato drobná textilie znázorňuje skupiny tří nebo čtyř postav. Podle mého názru jde o jedno z nejstarších vyobrazení svaté rodiny.“
Látky do muzea přivezli cestovatelé, amatérští archeologové i sběratelé umění. Bohužel, jednotlivé vzory byly nešetrně vystřižené a nalepené na pevnou podložku. Denisa Hradilová bude zkoumat výrobní techniky nebo také z jaké části oděvu fragment pochází.
Rozjede se do Turína, Londýna nebo do Vídně. Nevynechá ani muzeum v Egyptě.
Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Potřebuji si ověřit jednak provenienci koptských textilií. To bude souviset s komparací našich kusů s kusy ve sbírkách v zahraničí, které jsou daleko lépe zpracované.“
Na bádání bude mít Hadilová díky Banderově stipendiu rok. Doufá, že se navzdory nepříznivé pandemické situaci podaří všechny naplánované cesty uskutečnit. Výsledky svého snažení chce ukázat na výstavě.
---
