Aby se nemocnice mohla starat o pacienty, musí mít co nejvíce zdravých lékařů a sester. Riziko zavlečení nákazy do zařízení mohou nyní zdravotníci eliminovat i pomocí antigen testů, které jsou oproti PCR rychlejší.
Nejen na oddělení ARO v havířovské nemocnici zdravotníci zažívají perné chvíle. Největší obavy mají z toho, že jim onemocní personál.
Robert Bocek, primář ARO Nsp Havířov: "Ta náročnost a zejména na sesterský personál je enormní. Na ARO obecně u všech ventilovaných pacientů a u těch covidových ještě více. Přece jenom máme i nemocné sestry, bohužel. A ten počet sesterského personálu je stále ještě poddimenzovaný. Je to na hraně.”
Aby v nemocnici mohli více eliminovat zavlečení nákazy mezi pacienty a personál, začali používat další metodu testování.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NsP Havířov: "V současné době každý pacient, který má teplotu, kašel a různé další klinické příznaky, je potenciálně infekční. Náš personál k tomu přistupuje s obezřetností, ale tato situace se u nás změnila od minulého pátku, kdy máme k dispozici vyšetření, které nám umožní do určité míry ty pacienty předvyšetřit."
Ingrid Košťálová, vedoucí oddělení klinické biochemie NsP Havířov: "Jde o to, že se s ním nezjišťují protilátky, které vznikají později a jsou jenom krátce, ale přímo antigen covidu a je to podobné, jako když se dělá PCR test na zdravotním ústavu. Výhoda těchto testů je, že výsledek je už za půl hodiny a shoda s PCR je asi 80%."
Antigen testy se provádí na chirurgické ambulanci a centrálním příjmu. Neslouží však pro preventivní testování veřejnosti.
---
Na distanční výuku byly mnohé školy připraveny z druhého pololetí uplynulého školního roku a zpřísněná opatření je až tak nezaskočila.Co ale trápí třeba učňovské obory, je absence praktické výuky a odborný výcvik.
Prázdné chodby, ticho ve třídách, osiřelé školní lavice. Jen za katedrou nebo v kabinetě sedí učitelé, kteří přes obrazovku svého počítače vyučují svůj předmět. Jako třeba tady, na Střední škole techniky a služeb v Karviné.
S výkladem teorie dálkově problém není, opačná situace nastává v případě praktické výuky.
Yvetta Kałužová, ředitelka SŠTaS Karviná: "Je to zvláště těžké pro odborný výcvik, protože udělat odborný výcvik distančním způsobem nelze. Jedna věc je teoretické znalosti, které žáci budou mít, nicméně konkrétní praxe, konkrétní ohmatání si toho řemesla, to nám schází."
Distančně se vzdělávají například i budoucí cukrářky.
Gražyna Salamonová, učitelka odborných předmětů oboru Cukrář: "Z mé zkušenosti vím, že děvčata mi píšou, že už by se chtěla vrátit zpátky do školy, bohužel to nejde."
Pro žáky, kteří nemají doma počítač, vytvořila škola systém zápůjčního fondu výpočetní techniky, tak, aby se mohli zapojit do distančního vzdělávání i oni.
---
Závěr cyklistické sezóny a příprava na zimu je také časem bilancování. Ruku v ruce s rostoucí návštěvností hor bohužel stoupá i úrazovost. V Jeseníkách letos zaznamenali jak více zraněných cyklistů, tak pěších turistů.
Jeseníky letos zažily rekordní návštěvnost. Davy lidí proudily jak po oblíbené stezce Bílé Opavy, tak na Ovčárnu, Švýcárnu a také na Praděd. Stoupl jak počet pěších turistů, tak cyklistů, což mělo vliv i na úrazovost, která se oproti loňsku zvýšila o několik procent.
Anketa, návštěvníci Jeseníků: „Hodně jezdím na kole.“
„Něco děláme ať nejsme jenom na tabletech. Je to baví.“
Robert Kothánek, dobrovolný člen HS: „Dost úrazů se stává na příjezdové cestě z Hvězdy na Ovčárnu, takže to je takové nebezpečné místo, kde ti lidi jezdí hodně rychle a neukázněně a potom je takové kritičtější místo při sjezdu ze Švýcárny po cyklostezce na Červenohorské sedlo.“
Úrazy se nevyhýbají ani hojně navštěvované stezce Bílé Opavy, která vede od chaty Barborka do Karlovy Studánky. Lidé se nejčastěji zraní, když podcení dřevěné lávky a žebříky, na kterých to zejména v deštivých dnech hodně klouže.
Robert Kothánek, dobrovolný člen HS: "Stezka Bílé Opavy je pouze pro pěší turisty a samozřejmě ta se doporučuje pouze v letních měsících, ne v zimních."
Více zraněných cyklistů letos zaznamenali i v okolí Karlova pod pradědem. kde zprovoznili nový bikepark.
Marek Koněrza, Horská služba Karlov pod Pradědem: "Bylo jednou tolik cyklistů, úrazů a různých nehod. Většinou úrazy v těch bikeových areálech na těch bikeových tratích, ale i v terénu se zvýšil počet těch lidí, takže se jezdilo pro cyklisty i do terénu."
Pokud se kamkoli do hor vydáte, nezapomeňte si stáhnout aplikaci záchranka. Kdyby se cokoli stalo, záchranáři budou u vás díky ní mnohem rychleji.
---
Dálniční známku mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem rušit nehodláme. Takové je prozatím stanovisko úředníků z ministerstva dopravy po jednání se zástupci obcí, které zrušení poplatku dlouhodobě požadují. Obce přesto ještě věří, že se s nimi o problému bude bavit ministr dopravy.
„Kdo nemá 1500 korun na dálniční známku, nemá tím pádem ani na to, aby provozoval vozidlo.“ Takto se vyjádřili úředníci z ministerstva dopravy k žádosti obcí, které už roky volají po zrušení poplatku na dálnici D56 mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ty odpovědi byly v těch mantinelech, které nám odpovídají už více než 3 roky, to znamená, že to jakoby nechtějí dovolit a vůbec se neohlížejí na ty místní podmínky, které tady jsou."
David Hejneš, starosta Žabně: "My jsme tu reakci úředníků čekali, protože jsme s nimi jednali a dopisy přišly zcela jasné, že oni výjimky nepodporují, takže ta reakce těch úředníků byla předpokladatelná. Nicméně mnohé věci jsme si vyříkali a máme nějaké nové argumenty a nová situace určitě nastala."
Zástupci dotčených obcí poukazují na to, že nejkratší dvanáctikilometrový úsek dálnice v České republice odmítá většina zdejších řidičů platit a tisíce jich denně využívá stále starou cestu. V polovině srpna kvůli tomu rozjeli petici, ke které se přidalo celkem 25 obcí a za měsíc ji podepsalo přes 8 tisíc lidí.
Anketa: 1.) "Nechtějí, protože se tam jezdí furt 80 skoro, takže to je asi ten důvod." 2.) "To bych s tím souhlasila, protože opravdu je to kousek a často opravdu tam člověk nejezdí do té Ostravy a kvůli já nevím jednou za měsíc, tak já si myslím, že to není fér." 3.) "Já mám názor takový, že až se to opraví, tak ať se vybírá dálniční známka."
Boj za bezplatnou dálnici obce nevzdávají, o konkrétních plánech ale mluvit nechtějí, jedno z možností však může být například i blokáda staré cesty.
David Hejneš, starosta Žabně: "Teď v tuto chvíli čekáme co pan ministr, protože stále nemáme odpověď na naši petici."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Pokud pan ministr se k tomu žádným způsobem nepostaví, tak jsme spolu se starosty dohodnutí, na dalším postupu a budeme dál tlačit."
David Hejneš, starosta Žabně: "Určitě se budeme snažit dále, ta situace je neúnosná každý den a každým dnem a budeme chtít to řešit do konce roku. Příští rok, takže pro nás je to téma na věčné časy."
Kapka naděje tak teoreticky ještě zůstává. Výjimky, které se musí zapracovat do zákona je možné udělit do poloviny listopadu.
---
Na svahu kopce u Oder na Novojičínsku se nově tyčí pandemický kříž. Symbol z bílého mramoru má připomínat aktuální složitou situaci, a všechny, jejichž životy ovlivnila. Současně má také lidi motivovat k procházkám po okolí.
Více než dva metry vysoký pandemický kříž z bílého mramoru je na svahu Tošovického kopce vidět už z dálky. Nechala jej zde vztyčit Římskokatolická farnost v Odrách.
Petr Kuník, farář Římskokatolické farnosti Odry: “My jsme ten kříž stavěli s určitou vděčností všem, kteří s tou pandemií bojovali a neustále bojují. Kteří překročí své vlastní zájmy. Je to poděkování zdravotníkům, hasičům, policistům i těm dobrovolníkům u šicích strojů.”
Podobných křížů je v Odrách a okolí mnoho a jsou vždy spojeny s tragickými událostmi jedinců nebo i s povodněmi a válkami. Tento nový vznikl jako dar místních farníků a má také lidi motivovat k procházkám. Svůj účel, jak je vidět, plní. Vystoupala k němu i paní Hermína Rossmanithová z Karviné.
Hermína Rossmanithová, Karviná: “Moc pěkný, krásný. A je tu výhled na celé Odry.”
Vedle kříže přibude ještě lavička, aby si lidé po výstupu na kopec mohli odpočinout a také si vychutnat pohled na Oderské vrchy a Odry samotné.
Kříž je z biblického pohledu symbolem naděje. Toto poselství obsahuje i citát na bílém mramoru: “Ve světě máte soužení, ale vzchopte se. Já jsem přemohl svět.”
---
Aby se nemocnice mohla starat o pacienty, musí mít co nejvíce zdravých lékařů a sester. Riziko zavlečení nákazy do zařízení mohou nyní zdravotníci eliminovat i pomocí antigen testů, které jsou oproti PCR rychlejší.
Nejen na oddělení ARO v havířovské nemocnici zdravotníci zažívají perné chvíle. Největší obavy mají z toho, že jim onemocní personál.
Robert Bocek, primář ARO Nsp Havířov: "Ta náročnost a zejména na sesterský personál je enormní. Na ARO obecně u všech ventilovaných pacientů a u těch covidových ještě více. Přece jenom máme i nemocné sestry, bohužel. A ten počet sesterského personálu je stále ještě poddimenzovaný. Je to na hraně.”
Aby v nemocnici mohli více eliminovat zavlečení nákazy mezi pacienty a personál, začali používat další metodu testování.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NsP Havířov: "V současné době každý pacient, který má teplotu, kašel a různé další klinické příznaky, je potenciálně infekční. Náš personál k tomu přistupuje s obezřetností, ale tato situace se u nás změnila od minulého pátku, kdy máme k dispozici vyšetření, které nám umožní do určité míry ty pacienty předvyšetřit."
Ingrid Košťálová, vedoucí oddělení klinické biochemie NsP Havířov: "Jde o to, že se s ním nezjišťují protilátky, které vznikají později a jsou jenom krátce, ale přímo antigen covidu a je to podobné, jako když se dělá PCR test na zdravotním ústavu. Výhoda těchto testů je, že výsledek je už za půl hodiny a shoda s PCR je asi 80%."
Antigen testy se provádí na chirurgické ambulanci a centrálním příjmu. Neslouží však pro preventivní testování veřejnosti.
---
Na distanční výuku byly mnohé školy připraveny z druhého pololetí uplynulého školního roku a zpřísněná opatření je až tak nezaskočila.Co ale trápí třeba učňovské obory, je absence praktické výuky a odborný výcvik.
Prázdné chodby, ticho ve třídách, osiřelé školní lavice. Jen za katedrou nebo v kabinetě sedí učitelé, kteří přes obrazovku svého počítače vyučují svůj předmět. Jako třeba tady, na Střední škole techniky a služeb v Karviné.
S výkladem teorie dálkově problém není, opačná situace nastává v případě praktické výuky.
Yvetta Kałužová, ředitelka SŠTaS Karviná: "Je to zvláště těžké pro odborný výcvik, protože udělat odborný výcvik distančním způsobem nelze. Jedna věc je teoretické znalosti, které žáci budou mít, nicméně konkrétní praxe, konkrétní ohmatání si toho řemesla, to nám schází."
Distančně se vzdělávají například i budoucí cukrářky.
Gražyna Salamonová, učitelka odborných předmětů oboru Cukrář: "Z mé zkušenosti vím, že děvčata mi píšou, že už by se chtěla vrátit zpátky do školy, bohužel to nejde."
Pro žáky, kteří nemají doma počítač, vytvořila škola systém zápůjčního fondu výpočetní techniky, tak, aby se mohli zapojit do distančního vzdělávání i oni.
---
Závěr cyklistické sezóny a příprava na zimu je také časem bilancování. Ruku v ruce s rostoucí návštěvností hor bohužel stoupá i úrazovost. V Jeseníkách letos zaznamenali jak více zraněných cyklistů, tak pěších turistů.
Jeseníky letos zažily rekordní návštěvnost. Davy lidí proudily jak po oblíbené stezce Bílé Opavy, tak na Ovčárnu, Švýcárnu a také na Praděd. Stoupl jak počet pěších turistů, tak cyklistů, což mělo vliv i na úrazovost, která se oproti loňsku zvýšila o několik procent.
Anketa, návštěvníci Jeseníků: „Hodně jezdím na kole.“
„Něco děláme ať nejsme jenom na tabletech. Je to baví.“
Robert Kothánek, dobrovolný člen HS: „Dost úrazů se stává na příjezdové cestě z Hvězdy na Ovčárnu, takže to je takové nebezpečné místo, kde ti lidi jezdí hodně rychle a neukázněně a potom je takové kritičtější místo při sjezdu ze Švýcárny po cyklostezce na Červenohorské sedlo.“
Úrazy se nevyhýbají ani hojně navštěvované stezce Bílé Opavy, která vede od chaty Barborka do Karlovy Studánky. Lidé se nejčastěji zraní, když podcení dřevěné lávky a žebříky, na kterých to zejména v deštivých dnech hodně klouže.
Robert Kothánek, dobrovolný člen HS: "Stezka Bílé Opavy je pouze pro pěší turisty a samozřejmě ta se doporučuje pouze v letních měsících, ne v zimních."
Více zraněných cyklistů letos zaznamenali i v okolí Karlova pod pradědem. kde zprovoznili nový bikepark.
Marek Koněrza, Horská služba Karlov pod Pradědem: "Bylo jednou tolik cyklistů, úrazů a různých nehod. Většinou úrazy v těch bikeových areálech na těch bikeových tratích, ale i v terénu se zvýšil počet těch lidí, takže se jezdilo pro cyklisty i do terénu."
Pokud se kamkoli do hor vydáte, nezapomeňte si stáhnout aplikaci záchranka. Kdyby se cokoli stalo, záchranáři budou u vás díky ní mnohem rychleji.
---
Dálniční známku mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem rušit nehodláme. Takové je prozatím stanovisko úředníků z ministerstva dopravy po jednání se zástupci obcí, které zrušení poplatku dlouhodobě požadují. Obce přesto ještě věří, že se s nimi o problému bude bavit ministr dopravy.
„Kdo nemá 1500 korun na dálniční známku, nemá tím pádem ani na to, aby provozoval vozidlo.“ Takto se vyjádřili úředníci z ministerstva dopravy k žádosti obcí, které už roky volají po zrušení poplatku na dálnici D56 mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ty odpovědi byly v těch mantinelech, které nám odpovídají už více než 3 roky, to znamená, že to jakoby nechtějí dovolit a vůbec se neohlížejí na ty místní podmínky, které tady jsou."
David Hejneš, starosta Žabně: "My jsme tu reakci úředníků čekali, protože jsme s nimi jednali a dopisy přišly zcela jasné, že oni výjimky nepodporují, takže ta reakce těch úředníků byla předpokladatelná. Nicméně mnohé věci jsme si vyříkali a máme nějaké nové argumenty a nová situace určitě nastala."
Zástupci dotčených obcí poukazují na to, že nejkratší dvanáctikilometrový úsek dálnice v České republice odmítá většina zdejších řidičů platit a tisíce jich denně využívá stále starou cestu. V polovině srpna kvůli tomu rozjeli petici, ke které se přidalo celkem 25 obcí a za měsíc ji podepsalo přes 8 tisíc lidí.
Anketa: 1.) "Nechtějí, protože se tam jezdí furt 80 skoro, takže to je asi ten důvod." 2.) "To bych s tím souhlasila, protože opravdu je to kousek a často opravdu tam člověk nejezdí do té Ostravy a kvůli já nevím jednou za měsíc, tak já si myslím, že to není fér." 3.) "Já mám názor takový, že až se to opraví, tak ať se vybírá dálniční známka."
Boj za bezplatnou dálnici obce nevzdávají, o konkrétních plánech ale mluvit nechtějí, jedno z možností však může být například i blokáda staré cesty.
David Hejneš, starosta Žabně: "Teď v tuto chvíli čekáme co pan ministr, protože stále nemáme odpověď na naši petici."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Pokud pan ministr se k tomu žádným způsobem nepostaví, tak jsme spolu se starosty dohodnutí, na dalším postupu a budeme dál tlačit."
David Hejneš, starosta Žabně: "Určitě se budeme snažit dále, ta situace je neúnosná každý den a každým dnem a budeme chtít to řešit do konce roku. Příští rok, takže pro nás je to téma na věčné časy."
Kapka naděje tak teoreticky ještě zůstává. Výjimky, které se musí zapracovat do zákona je možné udělit do poloviny listopadu.
---
Na svahu kopce u Oder na Novojičínsku se nově tyčí pandemický kříž. Symbol z bílého mramoru má připomínat aktuální složitou situaci, a všechny, jejichž životy ovlivnila. Současně má také lidi motivovat k procházkám po okolí.
Více než dva metry vysoký pandemický kříž z bílého mramoru je na svahu Tošovického kopce vidět už z dálky. Nechala jej zde vztyčit Římskokatolická farnost v Odrách.
Petr Kuník, farář Římskokatolické farnosti Odry: “My jsme ten kříž stavěli s určitou vděčností všem, kteří s tou pandemií bojovali a neustále bojují. Kteří překročí své vlastní zájmy. Je to poděkování zdravotníkům, hasičům, policistům i těm dobrovolníkům u šicích strojů.”
Podobných křížů je v Odrách a okolí mnoho a jsou vždy spojeny s tragickými událostmi jedinců nebo i s povodněmi a válkami. Tento nový vznikl jako dar místních farníků a má také lidi motivovat k procházkám. Svůj účel, jak je vidět, plní. Vystoupala k němu i paní Hermína Rossmanithová z Karviné.
Hermína Rossmanithová, Karviná: “Moc pěkný, krásný. A je tu výhled na celé Odry.”
Vedle kříže přibude ještě lavička, aby si lidé po výstupu na kopec mohli odpočinout a také si vychutnat pohled na Oderské vrchy a Odry samotné.
Kříž je z biblického pohledu symbolem naděje. Toto poselství obsahuje i citát na bílém mramoru: “Ve světě máte soužení, ale vzchopte se. Já jsem přemohl svět.”
---
