Letecká záchranná služba musí zasahovat nejen kvůli závažnosti události, ale často také kvůli nepřístupnému terénu. Poslední takový zásah se odehrál v údolí Bílé Opavy, kde se musel lékař k pacientovi spustit z vrtulníku a po ošetření ho zase navijákem pilot vytáhl i s pacientem nahoru.
Údolím Bíle Opavy vede asi nejkrásnější stezka v Jeseníkách, ale bohužel také nejméně přístupná pro záchranáře. Vine se neustále okolím řeky a ze strany od silnice je asi 200 metrový sráz, takže vytažení případného pacienta je velmi obtížné. Při úrazech tam proto často letí vrtulník. Tak tomu bylo i teď, když 67letý muž uklouzl a sjel asi tři metry do koryta Opavy.
Tomáš Skokan, zástupce náčelníka Horské služby Jeseníky: "Vyslali jsme tam 2 posádky. Jednu z Ovčárny a druhou z Karlova. Už po cestě se posádky spojily s vrtulníkem a byly domluveny na nějakém postupu. Vyšlo to nakonec tak, že jsme k pacientovi dorazili zároveň."
Vrtulník zůstal viset nad zraněným a lékař se spustil na palubním jeřábu po laně několik desítek metrů na zem, aby ho ošetřil.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Provedl prvotní vyšetření, při němž zjistil poranění hlavy, hrudníku a horní končetiny. V rámci základního ošetření byla podána analgetika, zajištění krčním límcem a uložení do vakuové matrace."
Tomáš Skokan, zástupce náčelníka Horské služby Jeseníky: "Pána jsme společně vytáhli z toho koryta a přivolali jsme zpátky vrtulník, který mezitím čekal na Ovčárně. Pacienta i s doktorem vyzvedl, přeletěli na Ovčárnu, kde pacienta přeložili dovnitř do vrtulníku."
Horská služba radí turistům, aby do hor vyráželi v kvalitní obuvi a pokud nejsou příliš zdatní, aby v údolí Bílé Opavy šli raději po modré značce. Žlutá je náročnější. Za loňský rok byl palubní jeřáb letecké záchranné služby využit 21 krát a letos už to bylo ve 14 případech.
---
Garáže u jednoho z havířovských hřišť byly pomalovány hanlivými nápisy. To se nelíbilo otci dětí, které si tam chodí hrát, a proto se to rozhodl změnit. Nyní se podívejte na výsledek.
Takto krásně pohádkovými bytostmi vyzdobil pan Škobrtal z Havířova zadní stěny garáží, které se nachází v bezprostřední blízkosti hřiště. Motivací pro něho byly děti.
Vít Škobrtal, autor maleb: "Tato stěna u hřiště byla pomalovaná hanlivými a nelichotivými obrázky. A vzhledem k tomu, že si tu hrají malé děti, i moje děti, tak jsem se rozhodl, že by nebylo špatné zkusit navrhnout majitelům, garážníkům, jestli by byli ochotni povolit, abych ji nějakým způsobem vylepšil.”
anketa: “Je to perfektní, vrací se tady více dětí."
anketa: “Hodně se mi to líbí, protože tady je celkem dobrý beton a taťka to tady chtěl vyzdobit, ať tady je více dětí. Tak se rozhodl, že začne malovat.”
anketa: “Jsem rád, protože je to tu alespoň více veselejší.”
Městu se nápad zalíbil a autora podpořilo finančně na nákup barev a sprejů.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Nápad je to skvělý a mne už v hlavě napadá, že bychom mohli i některé výměníky takto vyzdobit. Já si myslím, že když budu mít poradu s řediteli školek, tak možná některé školky mají boční škaredou plochu nevyužitou a tam by se to mohlo také osvěžit pro ty děti.”
Zájem o graffiti neprojevily jen děti, ale autora oslovili i místní obyvatelé, kteří vznesli požadavek, aby na jednu garáž nasprejoval postavičky ze seriálu Simpsonovi.
---
Nerezová vana a vířivka v nové přístavbě budou výsledkem rekonstrukce krytého bazénu ve Studénce. Tato stavba je ve městě největší investiční akcí letošního roku.
Ve vodách krytého bazénu ve Studénce si lidé naposledy mohli zaplavat zhruba před dvěma lety. Z důvodu havarijního stavu potrubí musel být uzavřen.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Rekonstrukce bazénu byla vynucené investice. Po první covidové pauze se po napuštění bazénu zjistilo, že jsou velké úniky vody. Hledala se příčina, zjistilo se, že je to potrubím, které je umístěno pod bazénovou betonovou vanou.”
Projekt opravy zahrnuje pořízení nerezové vany, novou vířivku a odpočinkovou zónu a proto vznikla i přístavba. Kompletně nová bude i technologie bazénu.
Radmila Nováková, vedoucí odboru SŘPÚaR: “Nový bazén se musí osadit trošku konstrukčně výše, takže tam vznikne ne úplně bezbariérový přístup, bude to schodištěm, takže mobilní zvedáky budeme mít k dispozici jen pro ty potřeby, kdy to bude nutné.”
Stavba začala na konci května, srpnový termín dokončení se ale firmě dodržet nepodaří.
Radmila Nováková, vedoucí odboru SŘPÚaR: “Vícepráce, které souvisí s nedokonalostmi projektu a s některými věcmi, které se nedaly předpokládat dopředu, tak nám posunuly termín dokončení stavby. Předpoklad je, že se dostaneme někdy možná až do konce října včetně kolaudace.”
Tato největší investiční akce Studénky v letošním roce přijde na 27 milionů korun.
---
Popelka a Princ Bajaja. Dvě známé pohádky, ze kterých si děti udělaly krátká divadelní představení. Umožnil jim to příměstský tábor Střediska volného času Klíč ve Frýdku-Místku. V rámci něj si během týdne samy vytvořily scénář, kostýmy i drobné rekvizity. A samozřejmě nazkoušely samotné divadlo.
Jsou ještě malí, ale s ledovým klidem by se mohli postavit na prkna velkého divadla. Možná jednou slavní dětští herci zcela zaplnili příměstský tábor Divadlo na cestách.
Anketa: 1.) "Je to nádherný tábor, už jsem tady čtvrtým rokem a je to tady super. A hraju macecha od Popelky." – A jaké to je být takovým hercem? – "Je to zajímavé velice a zábavné." 2.) "Mě se tady líbí, jsem tady poprvé a hraju Popelku." – A jak to jde? – "No, dobře, zatím. Zatím si všechno pamatuju." 3.) "Mě se tady líbí, jsem tady taky poprvé a hraju od Popelky ségru." 4.) "Já jsem tady taky poprvé a líbí se mi to tady a hraju nevlastní sestru." 5.) "Mě se tady taky líbí a hraju prince a zatím je všechno dobře."
Tábor je rozdělený na dvě skupiny a každá nacvičuje svou vlastní pohádku.
Šimon Rohovský, divadelní herec: "Právě teď je tady skupina, která nacvičuje pohádku Princ Bajaja, jak už jste určitě slyšeli a druhá skupina pracuje na Popelce."
Anketa: 6.) "Ráda to dělám, protože už mám jedno divadlo za sebou." 7.) "My teď děláme loutky a já teď budu je malovat. A mě se tady strašně líbí."
Kurz divadelního tvoření naučil děti pracovat s textem a rozvíjet jejich divadelní talent. Vše záleží jen na jejich tvořivosti.
Šimon Rohovský, divadelní herec: "Kdy jsme si pouze přečetli tu jednu pohádku a děti se snaží podle toho vytvořit scénář, vyrobit si své vlastní kostýmy, rekvizity a samy na tom pracovat."
Divadelní týden zakončili představením pro rodiče a kamarády. Středisko volného času Klíč ve Frýdku-Místku má v plánu tento tábor ještě zopakovat od 8. do 12. srpna a je na něm ještě několik volných míst.
---
Za velké slávy a přítomnosti kněžny Alžběty Lukrécie bylo v Jablunkově otevřeno muzeum trojmezí. Jeho expozice mapují život v nejvýchodnější části Česka od 15.století.
Nejstarší zděný dům v Jablunkově se po rozsáhlé rekonstrukci proměnil v Muzeum trojmezí. To bude pokračovat v činnosti jablunkovské výstavní síně, která pro nevyhovující prostory ukončila provoz před dvěma lety. Muzeum trojmezí nabídne stálou expozici i prostory pro proměnné výstavy. Je novou pobočkou Muzea Těšínska, jeho vybudování přišlo na 55 milionů korun.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Rekonstrukcí Knížecího domu zachránil Moravskoslezský kraj další památkově chráněnou budovu. Tento dům, s renesančním jádrem z konce 16. století, se navíc proměnil v nové muzeum, které bude dalším důležitým nositelem historie i tradic našeho regionu. Už samotný název muzea vypovídá o rozmanitosti a bohatosti zdejší oblasti, na kterou působily vlivy české, slovenské a polské kultury. Návštěvníci Muzea trojmezí tak mají jedinečnou příležitost seznámit se s kouzlem místní krajiny a života v horské části Těšínska."
Kraj v posledních letech zpřístupnil bohaté sbírky Muzea Těšínska také v Archeoparku v Chotěbuzi a v předloni zrekonstruované Historické budově v Českém Těšíně. Od 22. července, kdy bude Muzeum trojmezí slavnostně otevřeno, se návštěvníci budou moci seznámit se stálou expozicí Krajina a lidé.
David Pindur, historik, Muzeum Těšínska: “Dneska v Knížecím domě v Jablunkově otevíráme stálou expozici s názvem Krajina a lidé. Jak již název napovídá, v podstatě je věnována nejen městu Jablunkov, ale celé okolní krajině, celé nejvýchodnější části České republiky a přilehlému příhraničí polskému i slovenskému. Jsme na trojmezí, ten samotný bod je na Hrčavě od roku 1993, takže v podstatě celému tomu horském regionu Jablunkovska s přesahy do Polska a na Slovensko. Expozice je koncipována multioborově. To znamená, je tady část přírodovědná, etnografická, historická i archeologická. Mezi určitá lákadla patří třeba archeologické nálezy, které zde byly učiněny v průběhu rekonstrukce tohoto domu. Stavebně historické konstrukce, ta udírna, základy pece z přelomu 18. a 19. století, ale samozřejmě velikým špekem jsou pozdně renesanční barokní kachle, ve které zde byly nalezeny a které jsou na velmi vysoké umělecké úrovni. Na jedné z nich je dokonce i znak města Těšína, což zase dokládá, vazbu na těšínská knížata z rodu Piastovců, kterým tento dům patřil. Expozice jsou věnovány v podstatě řekněme posledním asi pěti stům letům od toho 15. století až do poloviny 50. letech minulého století, tedy období socialismu. Je tady i zajímavá filmotéka. Můžete si tady pustit zajímavý film z československého filmového týdeníku z roku 1955 o elektrifikaci obce Hrčavy, poslední obci v Ostravském kraji, kde ještě nebyl zaveden elektrický proud. Takže i tento film, který jsme objevili v Národním filmovém archivu, získali jsme reprodukční práva, tak je možno si tady pustit a prohlédnout. Ten dům náležel ve druhé polovině 20. století město Jablunkovu, sloužil k obytným účelům. Od roku 1993 byl v přízemí obchod s potravinami a v patře bylo šest městských malometrážních bytů. Takové spíše sociální bydlení, řekli bychom dneska. Ti nájemníci se vystěhovali v roce 2020 a pak byla zahájena stavební rekonstrukce. Ten stav nebyl úplně optimální. V průběhu realizace stavební části projektu došlo k objevu několika historických prvků, o kterých se nevědělo, protože byly buď skryty pod omítkou, jako ta různá ostění kamenná, pískovcová, a nebo to byla největší senzace - objev té udírny, toho zazděného začerněného prostoru, který přináležel ke kuchyni v té pozdější garsonce. Myslím si, že Jablunkov jako město i v podstatě celý region získává nový kulturní stánek. Doufejme, že ta naše pobočka Muzea Těšínska bude žít nejen návštěvností stálé expozice, ale i těch proměnných výstav, ať již tady vedle ve výstavním sále, kde plánujeme dva až tři výstavy ročně, tak i na té chodbě budou fotografické výstavy. Momentálně je tady fotografické fotografická výstava o pralese Mionší.”
Slavnostní otevření muzea doprovázely dobové ukázky.
David Pindur, historik, Muzeum Těšínska: “Dneska jsme zhlédli historickou scénku, která nás přivedla do první poloviny 17. století, kdy žila poslední těšínská kněžna z rodu Piastovců Alžběta Lukrécie, které tento dům patřil. proto ten název Knížecí dům. Ona sama tady v neklidných časech 30leté války nejednou pobývala, jednou dokonce déle než rok. Ta scénka zobrazovala příchod kompanie císařské armády z jablunkovských šancí, což byla soustava opevnění na slezsko-uherské hranici. Celá ta hranice až po Istebnou a Koňakov byla zabezpečena těmito pevnostmi. Takže příchod posádky císařské armády a slavnostní přivítání - defilé na rynku, uvítání kněžny u jejího paláce v Jablunkově.”
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Pro město Jablunkov tato rekonstrukce Knížecího domu přes Moravskoslezský kraj, přes Muzeum Těšínska znamená, že jsme vytvořili spolupráci všech zúčastněných a myslím si, že jsme zvedli ten náš potenciál o jednu perlu a budeme na to moc pyšní. Co se týče Jablunkova a jeho památkové zóny, tak opravou Knížecího domu jsme zvelebili nádhernou budovu, která má nádherné klenby a vyplatí se ji navštívit.”
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: “Jsem moc rád, že se nám v posledních letech daří otevírat nová muzea a zpřístupňovat objekty, které často byly v dezolátním či havarijním stavu. Do toho zapadá i toto Muzeum trojmezí. Před třimi čtyřmi roky jsme budovu odkupovali od města. V roce 2020 jsme zahájili rekonstrukci a jsem rád, že se to podařilo. Hlavně děti a mládež jsou schopni se podívat, jak se žilo v minulosti, že tady byla krajina a příroda ještě před osídlením člověkem a je dobré si připomínat i ty chyby z minulosti a je to dobré, abychom se inspirovali do budoucna. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na 55 milionů korun a k tomu ještě 8,5 milionu na odkup nemovitosti od města. Ta lokalita je velmi turisticky zajímavá a tato expozice může to zase zatraktivnit. Lidé se tady v Jablunkově zastaví, navštíví muzeum, seznámí se se specifickým regionem, který leží na pomezí tří států, což je unikum v rámci Česka. Lidé si zvykají objevovat něco, co ani nevěděli, že tady v regionu máme. Největším lákadlem je zřejmě ta část expozice, která se našla úplně náhodou při rekonstrukci. Jsou to základy pece a udírny. Mladou generaci budou lákat interaktivní části výstavy.”
---
U petrovické hájenky se konal plenér pro účastníky kurzu relaxačního malování. Začátečníci i mírně pokročilí zkoušeli malovat akrylem především krajinu a různé květiny, ale i troufli si i na figurální motivy.
Už potřetí se mohli příznivci malování různými technikami účastnit pětidenního plenéru u petrovické hájenky. Věnoval se jim lektor a známý malíř Tomáš Oslizlok.
Tomáš Oslizlok, lektor, výtvarník: "Já se tady snažím všem radit, jak kreslit, malovat, jak používat barvy, štětce, kompozici, perspektivu a podobně."
Všichni měli k dispozici velkoformátové plátno, na který své motivy malovali akrylem.
Tomáš Oslizlok, lektor, výtvarník: "Malujeme různé motivy, jsou to krajina, květiny,, figurální motivy a někdy taky zátiší."
Všichni účastníci jsou amatérští výtvarníci, pro které je malování koníčkem. Patří do skupiny kurzů relaxačního malování, které pravidelně probíhají v městském domě kultury.
Květa Tajovská, účastnice plenéru: "Tam mám venku obraz "U řeky město" no a dnes dělám "Slunečnice", snad se mi to podaří dodělat."
Anton Svrček, účastník plenéru: "Jelikož chodím rád po horách, tak to je asi nejvíc a taky mě baví i scifi, tak občas i něco ze scifi."
Další plenér se uskuteční 8. až 12. srpna, a to na Základní škole U Lesa. Volná místa na tento plenér ještě jsou.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Letecká záchranná služba musí zasahovat nejen kvůli závažnosti události, ale často také kvůli nepřístupnému terénu. Poslední takový zásah se odehrál v údolí Bílé Opavy, kde se musel lékař k pacientovi spustit z vrtulníku a po ošetření ho zase navijákem pilot vytáhl i s pacientem nahoru.
Údolím Bíle Opavy vede asi nejkrásnější stezka v Jeseníkách, ale bohužel také nejméně přístupná pro záchranáře. Vine se neustále okolím řeky a ze strany od silnice je asi 200 metrový sráz, takže vytažení případného pacienta je velmi obtížné. Při úrazech tam proto často letí vrtulník. Tak tomu bylo i teď, když 67letý muž uklouzl a sjel asi tři metry do koryta Opavy.
Tomáš Skokan, zástupce náčelníka Horské služby Jeseníky: "Vyslali jsme tam 2 posádky. Jednu z Ovčárny a druhou z Karlova. Už po cestě se posádky spojily s vrtulníkem a byly domluveny na nějakém postupu. Vyšlo to nakonec tak, že jsme k pacientovi dorazili zároveň."
Vrtulník zůstal viset nad zraněným a lékař se spustil na palubním jeřábu po laně několik desítek metrů na zem, aby ho ošetřil.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Provedl prvotní vyšetření, při němž zjistil poranění hlavy, hrudníku a horní končetiny. V rámci základního ošetření byla podána analgetika, zajištění krčním límcem a uložení do vakuové matrace."
Tomáš Skokan, zástupce náčelníka Horské služby Jeseníky: "Pána jsme společně vytáhli z toho koryta a přivolali jsme zpátky vrtulník, který mezitím čekal na Ovčárně. Pacienta i s doktorem vyzvedl, přeletěli na Ovčárnu, kde pacienta přeložili dovnitř do vrtulníku."
Horská služba radí turistům, aby do hor vyráželi v kvalitní obuvi a pokud nejsou příliš zdatní, aby v údolí Bílé Opavy šli raději po modré značce. Žlutá je náročnější. Za loňský rok byl palubní jeřáb letecké záchranné služby využit 21 krát a letos už to bylo ve 14 případech.
---
Garáže u jednoho z havířovských hřišť byly pomalovány hanlivými nápisy. To se nelíbilo otci dětí, které si tam chodí hrát, a proto se to rozhodl změnit. Nyní se podívejte na výsledek.
Takto krásně pohádkovými bytostmi vyzdobil pan Škobrtal z Havířova zadní stěny garáží, které se nachází v bezprostřední blízkosti hřiště. Motivací pro něho byly děti.
Vít Škobrtal, autor maleb: "Tato stěna u hřiště byla pomalovaná hanlivými a nelichotivými obrázky. A vzhledem k tomu, že si tu hrají malé děti, i moje děti, tak jsem se rozhodl, že by nebylo špatné zkusit navrhnout majitelům, garážníkům, jestli by byli ochotni povolit, abych ji nějakým způsobem vylepšil.”
anketa: “Je to perfektní, vrací se tady více dětí."
anketa: “Hodně se mi to líbí, protože tady je celkem dobrý beton a taťka to tady chtěl vyzdobit, ať tady je více dětí. Tak se rozhodl, že začne malovat.”
anketa: “Jsem rád, protože je to tu alespoň více veselejší.”
Městu se nápad zalíbil a autora podpořilo finančně na nákup barev a sprejů.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Nápad je to skvělý a mne už v hlavě napadá, že bychom mohli i některé výměníky takto vyzdobit. Já si myslím, že když budu mít poradu s řediteli školek, tak možná některé školky mají boční škaredou plochu nevyužitou a tam by se to mohlo také osvěžit pro ty děti.”
Zájem o graffiti neprojevily jen děti, ale autora oslovili i místní obyvatelé, kteří vznesli požadavek, aby na jednu garáž nasprejoval postavičky ze seriálu Simpsonovi.
---
Nerezová vana a vířivka v nové přístavbě budou výsledkem rekonstrukce krytého bazénu ve Studénce. Tato stavba je ve městě největší investiční akcí letošního roku.
Ve vodách krytého bazénu ve Studénce si lidé naposledy mohli zaplavat zhruba před dvěma lety. Z důvodu havarijního stavu potrubí musel být uzavřen.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Rekonstrukce bazénu byla vynucené investice. Po první covidové pauze se po napuštění bazénu zjistilo, že jsou velké úniky vody. Hledala se příčina, zjistilo se, že je to potrubím, které je umístěno pod bazénovou betonovou vanou.”
Projekt opravy zahrnuje pořízení nerezové vany, novou vířivku a odpočinkovou zónu a proto vznikla i přístavba. Kompletně nová bude i technologie bazénu.
Radmila Nováková, vedoucí odboru SŘPÚaR: “Nový bazén se musí osadit trošku konstrukčně výše, takže tam vznikne ne úplně bezbariérový přístup, bude to schodištěm, takže mobilní zvedáky budeme mít k dispozici jen pro ty potřeby, kdy to bude nutné.”
Stavba začala na konci května, srpnový termín dokončení se ale firmě dodržet nepodaří.
Radmila Nováková, vedoucí odboru SŘPÚaR: “Vícepráce, které souvisí s nedokonalostmi projektu a s některými věcmi, které se nedaly předpokládat dopředu, tak nám posunuly termín dokončení stavby. Předpoklad je, že se dostaneme někdy možná až do konce října včetně kolaudace.”
Tato největší investiční akce Studénky v letošním roce přijde na 27 milionů korun.
---
Popelka a Princ Bajaja. Dvě známé pohádky, ze kterých si děti udělaly krátká divadelní představení. Umožnil jim to příměstský tábor Střediska volného času Klíč ve Frýdku-Místku. V rámci něj si během týdne samy vytvořily scénář, kostýmy i drobné rekvizity. A samozřejmě nazkoušely samotné divadlo.
Jsou ještě malí, ale s ledovým klidem by se mohli postavit na prkna velkého divadla. Možná jednou slavní dětští herci zcela zaplnili příměstský tábor Divadlo na cestách.
Anketa: 1.) "Je to nádherný tábor, už jsem tady čtvrtým rokem a je to tady super. A hraju macecha od Popelky." – A jaké to je být takovým hercem? – "Je to zajímavé velice a zábavné." 2.) "Mě se tady líbí, jsem tady poprvé a hraju Popelku." – A jak to jde? – "No, dobře, zatím. Zatím si všechno pamatuju." 3.) "Mě se tady líbí, jsem tady taky poprvé a hraju od Popelky ségru." 4.) "Já jsem tady taky poprvé a líbí se mi to tady a hraju nevlastní sestru." 5.) "Mě se tady taky líbí a hraju prince a zatím je všechno dobře."
Tábor je rozdělený na dvě skupiny a každá nacvičuje svou vlastní pohádku.
Šimon Rohovský, divadelní herec: "Právě teď je tady skupina, která nacvičuje pohádku Princ Bajaja, jak už jste určitě slyšeli a druhá skupina pracuje na Popelce."
Anketa: 6.) "Ráda to dělám, protože už mám jedno divadlo za sebou." 7.) "My teď děláme loutky a já teď budu je malovat. A mě se tady strašně líbí."
Kurz divadelního tvoření naučil děti pracovat s textem a rozvíjet jejich divadelní talent. Vše záleží jen na jejich tvořivosti.
Šimon Rohovský, divadelní herec: "Kdy jsme si pouze přečetli tu jednu pohádku a děti se snaží podle toho vytvořit scénář, vyrobit si své vlastní kostýmy, rekvizity a samy na tom pracovat."
Divadelní týden zakončili představením pro rodiče a kamarády. Středisko volného času Klíč ve Frýdku-Místku má v plánu tento tábor ještě zopakovat od 8. do 12. srpna a je na něm ještě několik volných míst.
---
Za velké slávy a přítomnosti kněžny Alžběty Lukrécie bylo v Jablunkově otevřeno muzeum trojmezí. Jeho expozice mapují život v nejvýchodnější části Česka od 15.století.
Nejstarší zděný dům v Jablunkově se po rozsáhlé rekonstrukci proměnil v Muzeum trojmezí. To bude pokračovat v činnosti jablunkovské výstavní síně, která pro nevyhovující prostory ukončila provoz před dvěma lety. Muzeum trojmezí nabídne stálou expozici i prostory pro proměnné výstavy. Je novou pobočkou Muzea Těšínska, jeho vybudování přišlo na 55 milionů korun.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Rekonstrukcí Knížecího domu zachránil Moravskoslezský kraj další památkově chráněnou budovu. Tento dům, s renesančním jádrem z konce 16. století, se navíc proměnil v nové muzeum, které bude dalším důležitým nositelem historie i tradic našeho regionu. Už samotný název muzea vypovídá o rozmanitosti a bohatosti zdejší oblasti, na kterou působily vlivy české, slovenské a polské kultury. Návštěvníci Muzea trojmezí tak mají jedinečnou příležitost seznámit se s kouzlem místní krajiny a života v horské části Těšínska."
Kraj v posledních letech zpřístupnil bohaté sbírky Muzea Těšínska také v Archeoparku v Chotěbuzi a v předloni zrekonstruované Historické budově v Českém Těšíně. Od 22. července, kdy bude Muzeum trojmezí slavnostně otevřeno, se návštěvníci budou moci seznámit se stálou expozicí Krajina a lidé.
David Pindur, historik, Muzeum Těšínska: “Dneska v Knížecím domě v Jablunkově otevíráme stálou expozici s názvem Krajina a lidé. Jak již název napovídá, v podstatě je věnována nejen městu Jablunkov, ale celé okolní krajině, celé nejvýchodnější části České republiky a přilehlému příhraničí polskému i slovenskému. Jsme na trojmezí, ten samotný bod je na Hrčavě od roku 1993, takže v podstatě celému tomu horském regionu Jablunkovska s přesahy do Polska a na Slovensko. Expozice je koncipována multioborově. To znamená, je tady část přírodovědná, etnografická, historická i archeologická. Mezi určitá lákadla patří třeba archeologické nálezy, které zde byly učiněny v průběhu rekonstrukce tohoto domu. Stavebně historické konstrukce, ta udírna, základy pece z přelomu 18. a 19. století, ale samozřejmě velikým špekem jsou pozdně renesanční barokní kachle, ve které zde byly nalezeny a které jsou na velmi vysoké umělecké úrovni. Na jedné z nich je dokonce i znak města Těšína, což zase dokládá, vazbu na těšínská knížata z rodu Piastovců, kterým tento dům patřil. Expozice jsou věnovány v podstatě řekněme posledním asi pěti stům letům od toho 15. století až do poloviny 50. letech minulého století, tedy období socialismu. Je tady i zajímavá filmotéka. Můžete si tady pustit zajímavý film z československého filmového týdeníku z roku 1955 o elektrifikaci obce Hrčavy, poslední obci v Ostravském kraji, kde ještě nebyl zaveden elektrický proud. Takže i tento film, který jsme objevili v Národním filmovém archivu, získali jsme reprodukční práva, tak je možno si tady pustit a prohlédnout. Ten dům náležel ve druhé polovině 20. století město Jablunkovu, sloužil k obytným účelům. Od roku 1993 byl v přízemí obchod s potravinami a v patře bylo šest městských malometrážních bytů. Takové spíše sociální bydlení, řekli bychom dneska. Ti nájemníci se vystěhovali v roce 2020 a pak byla zahájena stavební rekonstrukce. Ten stav nebyl úplně optimální. V průběhu realizace stavební části projektu došlo k objevu několika historických prvků, o kterých se nevědělo, protože byly buď skryty pod omítkou, jako ta různá ostění kamenná, pískovcová, a nebo to byla největší senzace - objev té udírny, toho zazděného začerněného prostoru, který přináležel ke kuchyni v té pozdější garsonce. Myslím si, že Jablunkov jako město i v podstatě celý region získává nový kulturní stánek. Doufejme, že ta naše pobočka Muzea Těšínska bude žít nejen návštěvností stálé expozice, ale i těch proměnných výstav, ať již tady vedle ve výstavním sále, kde plánujeme dva až tři výstavy ročně, tak i na té chodbě budou fotografické výstavy. Momentálně je tady fotografické fotografická výstava o pralese Mionší.”
Slavnostní otevření muzea doprovázely dobové ukázky.
David Pindur, historik, Muzeum Těšínska: “Dneska jsme zhlédli historickou scénku, která nás přivedla do první poloviny 17. století, kdy žila poslední těšínská kněžna z rodu Piastovců Alžběta Lukrécie, které tento dům patřil. proto ten název Knížecí dům. Ona sama tady v neklidných časech 30leté války nejednou pobývala, jednou dokonce déle než rok. Ta scénka zobrazovala příchod kompanie císařské armády z jablunkovských šancí, což byla soustava opevnění na slezsko-uherské hranici. Celá ta hranice až po Istebnou a Koňakov byla zabezpečena těmito pevnostmi. Takže příchod posádky císařské armády a slavnostní přivítání - defilé na rynku, uvítání kněžny u jejího paláce v Jablunkově.”
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Pro město Jablunkov tato rekonstrukce Knížecího domu přes Moravskoslezský kraj, přes Muzeum Těšínska znamená, že jsme vytvořili spolupráci všech zúčastněných a myslím si, že jsme zvedli ten náš potenciál o jednu perlu a budeme na to moc pyšní. Co se týče Jablunkova a jeho památkové zóny, tak opravou Knížecího domu jsme zvelebili nádhernou budovu, která má nádherné klenby a vyplatí se ji navštívit.”
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: “Jsem moc rád, že se nám v posledních letech daří otevírat nová muzea a zpřístupňovat objekty, které často byly v dezolátním či havarijním stavu. Do toho zapadá i toto Muzeum trojmezí. Před třimi čtyřmi roky jsme budovu odkupovali od města. V roce 2020 jsme zahájili rekonstrukci a jsem rád, že se to podařilo. Hlavně děti a mládež jsou schopni se podívat, jak se žilo v minulosti, že tady byla krajina a příroda ještě před osídlením člověkem a je dobré si připomínat i ty chyby z minulosti a je to dobré, abychom se inspirovali do budoucna. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na 55 milionů korun a k tomu ještě 8,5 milionu na odkup nemovitosti od města. Ta lokalita je velmi turisticky zajímavá a tato expozice může to zase zatraktivnit. Lidé se tady v Jablunkově zastaví, navštíví muzeum, seznámí se se specifickým regionem, který leží na pomezí tří států, což je unikum v rámci Česka. Lidé si zvykají objevovat něco, co ani nevěděli, že tady v regionu máme. Největším lákadlem je zřejmě ta část expozice, která se našla úplně náhodou při rekonstrukci. Jsou to základy pece a udírny. Mladou generaci budou lákat interaktivní části výstavy.”
---
U petrovické hájenky se konal plenér pro účastníky kurzu relaxačního malování. Začátečníci i mírně pokročilí zkoušeli malovat akrylem především krajinu a různé květiny, ale i troufli si i na figurální motivy.
Už potřetí se mohli příznivci malování různými technikami účastnit pětidenního plenéru u petrovické hájenky. Věnoval se jim lektor a známý malíř Tomáš Oslizlok.
Tomáš Oslizlok, lektor, výtvarník: "Já se tady snažím všem radit, jak kreslit, malovat, jak používat barvy, štětce, kompozici, perspektivu a podobně."
Všichni měli k dispozici velkoformátové plátno, na který své motivy malovali akrylem.
Tomáš Oslizlok, lektor, výtvarník: "Malujeme různé motivy, jsou to krajina, květiny,, figurální motivy a někdy taky zátiší."
Všichni účastníci jsou amatérští výtvarníci, pro které je malování koníčkem. Patří do skupiny kurzů relaxačního malování, které pravidelně probíhají v městském domě kultury.
Květa Tajovská, účastnice plenéru: "Tam mám venku obraz "U řeky město" no a dnes dělám "Slunečnice", snad se mi to podaří dodělat."
Anton Svrček, účastník plenéru: "Jelikož chodím rád po horách, tak to je asi nejvíc a taky mě baví i scifi, tak občas i něco ze scifi."
Další plenér se uskuteční 8. až 12. srpna, a to na Základní škole U Lesa. Volná místa na tento plenér ještě jsou.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
