Způsobuje popáleniny a vytlačuje ostatní rostliny. Ostrava vyrazila do boje s bolševníkem velkolepým, jehož likvidace může trvat i deset let.
Ostrava se v minulosti zaměřila na hubení nebezpečných parazitů a invazivních rostlin. Teď přichází na řadu bolševník velkolepý. Bolševník je obří rostlina, která utlačuje původní českou přírodu. Nebezpečný je ale i pro člověka.
Marek Vašenda, vedoucí, Středisko lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: "V první fázi jsme chemicky ošetřili. To znamená, že někdy v období května jsme bolševník ošetřili herbicidy. Ten následně zabral, rostliny se utlumily. Po aplikaci herbicidu jsme se dostali k tomu, že jsme mohli přistoupit k frézování celé plochy až do 20 cm hloubky, čímž jsme zničili kořeny bolševníku, což je taková druhá fáze. Zásadní pro to, aby se tu dále neobjevoval."
Likvidace probíhá na více místech najednou. Momentálně probíhají práce na ulici Trnkovecká ve Slezské Ostravě.
Tomáš Šlonc, revírník, Ostravské městské lesy a zeleň: "Aplikace se nejlépe dělá, nebo nejúčinnější je, když je suché a teplé počasí. Zaschne rosa už ráno, takže trošku v pozdějších hodinách a vlastně se snažím pouze na ty rostliny, které chceme zlikvidovat, tak ať zbytečně ten Roundup nedostávám jakoby někam jinam."
Boj s touto nebezpečnou rostlinou se může protáhnout až na deset let. Ostrava ale hodlá v systematickém čištění pokračovat, dokud bolševník z městských pozemků úplně nezmizí.
---
Více strážníků v ulicích a důslednější kontroly. Městská policie se zaměřila na část Muglinova, odkud přicházejí opakované stížnosti na hluk, rušení nočního klidu i kriminalitu. Na kontrolu se přišel podívat také starosta Richard Vereš, který považuje bezpečnost za jednu z hlavních priorit obvodu.
Falešné ulice v Mauglí nově patří k velmi rušným částem města. Kolem bytových domů často posedávají jejich obyvatelé a chovají se hlučně, což s sebou přináší i časté stížnosti dalších tamních obyvatel. Proto zde městská policie provádí častější dohledové akce.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Městská policie ve spolupráci s městskými obvody vyhodnocuje bezpečnostní situaci ve městě a na základě zjištěných poznatků přizpůsobuje jak intenzitu, tak zaměření hlídkové činnosti strážníků. Například zde v této lokalitě jsme posílili hlídkovou činnost. To, že zde byly instalovány také kamery městského kamerového systému, mohlo pomoci."
Nová Hrušov ve Slezské Ostravě patří k lokalitám, na které se vedení radnice v posledních letech zaměřuje. Patří totiž k částem města, ze kterých přicházejí podněty od občanů v souvislosti s bezpečností a přestupkovým chováním.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Nacházíme se na pomezí spodního Šenova a Hrušova, což je lokalita, která je zdejšími obyvateli dlouhodobě hodnocena jako sociálně vyloučená, ale také problematická z hlediska bezpečnosti. My se pravidelně zabýváme touto situací, vnímáme samozřejmě podněty občanů a komunikujeme velmi intenzivně jak s městskou policií, tak s Policií České republiky, se kterými se snažíme aktivně přistupovat právě k řešení problémů s bezpečností v oblasti. V minulých letech jsme přistoupili k instalaci dalších bezpečnostních kamer, které v lokalitě dnes slouží k monitorování bezpečnostní situace. Současně zde probíhají i nejrůznější bezpečnostní akce."
Místní strážníky posílili také členové operativního oddílu pořádkové jednotky, aby bylo možné preventivní akci provést na co největším území.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Strážníci se tedy zaměřují na veřejný pořádek, ve večerních hodinách, zejména na rušení nočního klidu, dále na občanské soužití a na případný pohyb nežádoucích osob."
Vedení radnice se snaží zvýšit bezpečnost této oblasti mnoha způsoby. Jedním z nich je i kultivace veřejného prostoru a snaží se také odkoupit ubytovny.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My jsme oslovili všechny soukromé vlastníky v lokalitě, kteří mají problémové bytové domy. Některé z nich by se daly hodnotit jako ubytovny, právě s žádostí o informaci, zda by měli zájem nám budovy odprodat. U dvou vlastníků tento zájem projevený byl, takže jsme zpracovali znalecké posudky a dnes jednáme o cenách, za které by to bylo možné. Ostatní vlastníci buďto nereagovali, nebo sdělili, že nemají o prodej zájem."
Podobné akce chce vedení slezsko-ostravské radnice opakovat častěji a má připraveny i další preventivní programy, aby se bezpečnost v této oblasti zvýšila.
---
OSTRAVSKÁ FAJNA DÍLNA SE STĚHUJE
Ostravská Fajna dílna se stěhuje do větších prostor v Hlubinské ulici. Veřejná dílna a řemeslný inkubátor získá více místa, modernější vybavení a rozšíří i záběr aktivit. Například o autokrosařskou dílnu nebo gastro provoz. Nové zázemí vyjde město na zhruba 60 milionů korun, ale 45 milionů pokryje evropská dotace. Stěhování už začalo přesunem truhlářské dílny.
BĚHEM PĚTI MĚSÍCŮ 67 KRÁDEŽÍ V OBCHODECH
Během měsíce přišel i třiadvacetkrát nakupovat do jednoho obchodu v Havířově. Ale nikdy nezaplatil. Zboží cpal do tašek a jednou dokonce i do kalhot nebo s ním utekl. 42letého recidivistu nakonec policisté chytili a napočítali mu za pět měsíců 67 krádeží se škodou za 74 tisíc korun. Nyní už je ve vazbě a hrozí mu až dva roky vězení.
---
Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola připravila ve spolupráci s městem pobyt pro studenty z Rakouska, kteří dorazili do Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus plus. Pracovní program jim připravila společnost Distep.
Například nahlédnout do útrob potrubní sítě pod sídlištěm Slezská ve Frýdku-Místku a projít se kolektory zdejšího energo centra měli možnost studenti z Rakouska, a to během svého pobytu ve Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus+.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je tady pět dětí, pět studentů ve věku 16 až 17 let z Rakouska, ze školy na okraji Lince. Je to Vyšší průmyslová škola, kde studenti studují pět let už poněkud hlouběji své technické obory a jsou u nás čtyři týdny ve Frýdku-Místku. A jsem velmi rád, že naše městská společnost DISTEP pro ně připravila velmi pěkný, opravdu velmi pěkný program."
Co to přinese městu, taková návštěva? Určitě to není ojedinělá záležitost.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "No, my každý rok hostíme mnohem více studentů v rámci projektu Erasmus+. Tento rok to bude konkrétně ze šesti zemí. A co to přinese? No, minimálně pohled někoho jiného zvenku na naše město. Pohled mladých lidí, kteří samozřejmě vidí svět poněkud jinak, ale dokážou také více říci, jak si to myslí."
Koordinátorem projektu je Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola Frýdek-Místek.
Marta Michaláková, koordinátorka projektu, SPŠ, OA a JŠ Frýdek-Místek: "Dohodli jsme se tam, že v rámci projektu Erasmus+, který je financován Evropskou unií, budeme spolupracovat a tato spolupráce se nám opravdu daří. Každý rok vysíláme tak čtyři až šest studentů do Rakouska. Jsou to studenti z různých oborů. Posíláme tam hlavně Technické zařízení budov, potom posíláme nějaké ekonomy a také posíláme IT studenty a studenty ze strojírenství. Vždycky nám tato škola poskytla opravdu kvalitní praktická místa, a proto se asi zřejmě rozvinula ta spolupráce i opačně, že rakouská škola v posledních letech také posílá různé studenty a letos je tady pět studentů z Technického zařízení budov. A proto jsme rádi, že můžeme pokračovat v rámci toho projektu Erasmus+, že můžeme podporovat takovéto profesionální zaměření těch studentů a že získají praxi právě u nás."
Právě o praxi pro rakouské studenty se postarala městská společnost Distep.
Jiří Čuda, předseda představenstva, Distep Frýdek-Místek: "Pravidelně umožňujeme studentům technických oborů účastnit se praxí v naší společnosti právě proto, aby nasbírali zkušenosti, a tak, aby potom našli další pracovní uplatnění třeba i v naší společnosti. Studenti tady mají připravený čtyřtýdenní program od pondělí do pátku, kdy procházejí provozy společnosti, technickými částmi, kolektorem a zároveň zpracovávají a dívají se i do technických dokumentací."
Spolupráce mezi školami v Rakousku a Frýdku-Místku bude pokračovat i nadále.
---
Slezskoostravský hrad se stal hostitelem netradiční akce. Motorkářská sezóna je v plném proudu a tak se na něm sešli majitelé legendárních motocyklů Harley-Davidson na tzv. Prostřední míli, kde jsou vítání milovníci těchto strojů z celé země i ze zahraničí. Vyvrcholením je samozřejmě společná vyjížďka.
Prostřední míle je každý rok největší Harlejáckou akcí a na jejím pořadatelství se střídají jednotlivé pobočky neboli Chaptery klubů majitelů Harleyů. Letos se této prestiže dostalo ostravskému Chapteru, který společně s místním dealerstvím připravil na Slezskoostravském hradě dva dny plné zábavy, dobrého jídla, přátel a hudby.
Martin Stopa, ředitel HOG Ostrava Chapter: "Prostřední míle vznikla s velice dobrým úmyslem spojit v létě všechny Chaptery v Česku a Slovensku a pořádat jednu akci pro nás pro všechny. A předáváme si pohár. Ten cestuje prostě těmi městy, které organizují tyhle akce. Je to super vidět se s kamarády z Bratislavy, z Hradce Králové, odkud všude přijeli. Komunita kolem Harley-Davidson je právě komunitou proto, protože je držák. Jsou to pořád stejní lidé, kteří uznávají hodnoty a klasické kvality člověka. To znamená, stisk ruky znamená podepsaná smlouva. Když se něco řekne, tak to prostě platí a běda když ne. A to je to, co je trvalé. To je trvalá hodnota."
Vyvrcholením každého setkání motorkářů je samozřejmě spanilá jízda. Ostravský Chapter trasu naplánoval do památníku 2. světové války v Hrabyni a zpět na hrad, kde pak pokračoval program.
anketa, motorkáři: "Tak se sdružujeme. Je nás přes dvě stě členů už dneska, nebo kolik. Je to úžasné, úžasná atmosféra. Ženy jezdí a některé jezdí lépe na těch motorkách než chlapi.
"Mně se na té komunitě hrozně líbí to, že vlastně je úplně jedno, jestli jsi údržbář, nebo jestli si šéf v nějaké firmě. Prostě máme spolu rovnocenný vztah a to je prostě hrozně super."
"Kamarádíme se s celou republikou, Slovenskem, s Maďary a různě. Motorkáři se tak nějak víc kamarádí."
"Milujeme Čechy a často tady přijíždíme. Máme v Čechách také svůj Free Chapter Morava.
"Máme to tady rádi, tak jsme tady. "
"Je to nádherný. Tady ta akce. Krásně se to tady prolíná. Všechno. Je to perfektní. Máme tady krásné holky, to je nádhera!"
Putovní pohár Ostrava předala maďarskému Chapteru, který bude Prostřední míli organizovat příští rok.
Sasa, člen Four Rivers Chapter Hungary: "Míli uspořádáme u jezera Balaton, které je nejlepším místem pro pořádání letních akcí i motorkářských vyjížděk.
Letos čeká majitele silných strojů ještě také Poslední míle, která každý rok motorkářskou sezónu oficiálně uzavírá. Uskuteční se na začátku října v Rožnově pod Radhoštěm.
---
MARATON EMILA ZÁTOPKA OSTRAVA LETOS NEBUDE
Maraton Emila Zátopka Ostrava 2026 letos nebude. Organizátoři závod plánovaný na 24. října přesunuli na příští rok kvůli rozsáhlým opravám silnic v Ostravě a okolí, které podle nich neumožňují připravit kvalitní a bezpečnou trasu. Nový termín organizátoři oznámí do konce listopadu. Už 6. září ale bude v Ostravě nejstarší maraton v Česku, 67. ročník BREMBO Ostrava City Marathonu.
---
Letní slavnosti vína v Bruntále, přestože se nekonají v žádné vinařské oblasti, si získaly tradici a velkou oblibu. Letos se konaly již popáté.
V zámeckém parku v okolí historické sala terreny zněla po celý den lidová hudba netradiční cimbálovky FCM Radegast. Několik jihomoravských vinařství tady představilo své nejlepší produkty.
Anketa, vystavující vinařství: „My jsme z vinařství Příroda a dneska tady máme vína od suchých, polosladká a sladká. Jsme z Čejkovic u Hodonína, takové menší vinařství, šestým rokem to děláme. Solaris, to je vlastně odrůda rezistentní, co pěstujeme, děláme z ní, má 35 g cukru a dalo by se to zařadit od výběr z cimet až slámové, ledové.“
„Vinařství Víno Blatel. Blatnice pod svatým Antonínkem a máme tady typické blatnické odrůdy, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, šedé, Blatnický roháč a nebo Merlot třeba z červených, burčák Solaris, i burčák ze Solarisu.“
„Naše vinařství je z Velkých Pavlovic, jmenuje se Vinařství Řádek a máme tady devět vzorků nebo druhů, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Neuburgské, Hibernal, Pálavu, Rulandské šedé třeba. Jde tak zhruba všechno stejně bych řekl, ale asi nejvíc jde Hibernal.“
Stejně pestré, jako nabídka vín, byly také chutě návštěvníků.
Anketa, návštěvníci: „Mají, ano, výborné. Veltlín, Rulandské šedé mňam.“
„Jsem to já?“
„My jsme z Čejkovic u Hodonína. Vinařství Kohút.“
„Těžko říct. Chardonay. Nějaký Blatnický roháč.“
„Bílé suché. Moravské.“
„Já mám ráda Pálavu. A dala jsem si frizzante.“
A k dobrému vínu patřilo také stylové občerstvení.
Šimona Rychtaříková, prodejce: „Já jsem dovezla tady výborné paštičky z Olomouce, které sama vyrábím z pečeného masa. Máme tady mnoho druhů, kančí, krůtí, vepřové, to nejlepší, co může k vínečku být. Nejnovější bude asi krůtí s mangem tady. Je to taková specialitka, co jsem poprvé dělala na Valentýna a velice se uchytila, takže ji dělám už docela často.“
Díky bohaté nabídce i pestrému programu se páté Slavnosti vína protáhly až do večerních hodin.
---
Způsobuje popáleniny a vytlačuje ostatní rostliny. Ostrava vyrazila do boje s bolševníkem velkolepým, jehož likvidace může trvat i deset let.
Ostrava se v minulosti zaměřila na hubení nebezpečných parazitů a invazivních rostlin. Teď přichází na řadu bolševník velkolepý. Bolševník je obří rostlina, která utlačuje původní českou přírodu. Nebezpečný je ale i pro člověka.
Marek Vašenda, vedoucí, Středisko lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: "V první fázi jsme chemicky ošetřili. To znamená, že někdy v období května jsme bolševník ošetřili herbicidy. Ten následně zabral, rostliny se utlumily. Po aplikaci herbicidu jsme se dostali k tomu, že jsme mohli přistoupit k frézování celé plochy až do 20 cm hloubky, čímž jsme zničili kořeny bolševníku, což je taková druhá fáze. Zásadní pro to, aby se tu dále neobjevoval."
Likvidace probíhá na více místech najednou. Momentálně probíhají práce na ulici Trnkovecká ve Slezské Ostravě.
Tomáš Šlonc, revírník, Ostravské městské lesy a zeleň: "Aplikace se nejlépe dělá, nebo nejúčinnější je, když je suché a teplé počasí. Zaschne rosa už ráno, takže trošku v pozdějších hodinách a vlastně se snažím pouze na ty rostliny, které chceme zlikvidovat, tak ať zbytečně ten Roundup nedostávám jakoby někam jinam."
Boj s touto nebezpečnou rostlinou se může protáhnout až na deset let. Ostrava ale hodlá v systematickém čištění pokračovat, dokud bolševník z městských pozemků úplně nezmizí.
---
Více strážníků v ulicích a důslednější kontroly. Městská policie se zaměřila na část Muglinova, odkud přicházejí opakované stížnosti na hluk, rušení nočního klidu i kriminalitu. Na kontrolu se přišel podívat také starosta Richard Vereš, který považuje bezpečnost za jednu z hlavních priorit obvodu.
Falešné ulice v Mauglí nově patří k velmi rušným částem města. Kolem bytových domů často posedávají jejich obyvatelé a chovají se hlučně, což s sebou přináší i časté stížnosti dalších tamních obyvatel. Proto zde městská policie provádí častější dohledové akce.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Městská policie ve spolupráci s městskými obvody vyhodnocuje bezpečnostní situaci ve městě a na základě zjištěných poznatků přizpůsobuje jak intenzitu, tak zaměření hlídkové činnosti strážníků. Například zde v této lokalitě jsme posílili hlídkovou činnost. To, že zde byly instalovány také kamery městského kamerového systému, mohlo pomoci."
Nová Hrušov ve Slezské Ostravě patří k lokalitám, na které se vedení radnice v posledních letech zaměřuje. Patří totiž k částem města, ze kterých přicházejí podněty od občanů v souvislosti s bezpečností a přestupkovým chováním.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Nacházíme se na pomezí spodního Šenova a Hrušova, což je lokalita, která je zdejšími obyvateli dlouhodobě hodnocena jako sociálně vyloučená, ale také problematická z hlediska bezpečnosti. My se pravidelně zabýváme touto situací, vnímáme samozřejmě podněty občanů a komunikujeme velmi intenzivně jak s městskou policií, tak s Policií České republiky, se kterými se snažíme aktivně přistupovat právě k řešení problémů s bezpečností v oblasti. V minulých letech jsme přistoupili k instalaci dalších bezpečnostních kamer, které v lokalitě dnes slouží k monitorování bezpečnostní situace. Současně zde probíhají i nejrůznější bezpečnostní akce."
Místní strážníky posílili také členové operativního oddílu pořádkové jednotky, aby bylo možné preventivní akci provést na co největším území.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Strážníci se tedy zaměřují na veřejný pořádek, ve večerních hodinách, zejména na rušení nočního klidu, dále na občanské soužití a na případný pohyb nežádoucích osob."
Vedení radnice se snaží zvýšit bezpečnost této oblasti mnoha způsoby. Jedním z nich je i kultivace veřejného prostoru a snaží se také odkoupit ubytovny.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My jsme oslovili všechny soukromé vlastníky v lokalitě, kteří mají problémové bytové domy. Některé z nich by se daly hodnotit jako ubytovny, právě s žádostí o informaci, zda by měli zájem nám budovy odprodat. U dvou vlastníků tento zájem projevený byl, takže jsme zpracovali znalecké posudky a dnes jednáme o cenách, za které by to bylo možné. Ostatní vlastníci buďto nereagovali, nebo sdělili, že nemají o prodej zájem."
Podobné akce chce vedení slezsko-ostravské radnice opakovat častěji a má připraveny i další preventivní programy, aby se bezpečnost v této oblasti zvýšila.
---
OSTRAVSKÁ FAJNA DÍLNA SE STĚHUJE
Ostravská Fajna dílna se stěhuje do větších prostor v Hlubinské ulici. Veřejná dílna a řemeslný inkubátor získá více místa, modernější vybavení a rozšíří i záběr aktivit. Například o autokrosařskou dílnu nebo gastro provoz. Nové zázemí vyjde město na zhruba 60 milionů korun, ale 45 milionů pokryje evropská dotace. Stěhování už začalo přesunem truhlářské dílny.
BĚHEM PĚTI MĚSÍCŮ 67 KRÁDEŽÍ V OBCHODECH
Během měsíce přišel i třiadvacetkrát nakupovat do jednoho obchodu v Havířově. Ale nikdy nezaplatil. Zboží cpal do tašek a jednou dokonce i do kalhot nebo s ním utekl. 42letého recidivistu nakonec policisté chytili a napočítali mu za pět měsíců 67 krádeží se škodou za 74 tisíc korun. Nyní už je ve vazbě a hrozí mu až dva roky vězení.
---
Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola připravila ve spolupráci s městem pobyt pro studenty z Rakouska, kteří dorazili do Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus plus. Pracovní program jim připravila společnost Distep.
Například nahlédnout do útrob potrubní sítě pod sídlištěm Slezská ve Frýdku-Místku a projít se kolektory zdejšího energo centra měli možnost studenti z Rakouska, a to během svého pobytu ve Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus+.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je tady pět dětí, pět studentů ve věku 16 až 17 let z Rakouska, ze školy na okraji Lince. Je to Vyšší průmyslová škola, kde studenti studují pět let už poněkud hlouběji své technické obory a jsou u nás čtyři týdny ve Frýdku-Místku. A jsem velmi rád, že naše městská společnost DISTEP pro ně připravila velmi pěkný, opravdu velmi pěkný program."
Co to přinese městu, taková návštěva? Určitě to není ojedinělá záležitost.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "No, my každý rok hostíme mnohem více studentů v rámci projektu Erasmus+. Tento rok to bude konkrétně ze šesti zemí. A co to přinese? No, minimálně pohled někoho jiného zvenku na naše město. Pohled mladých lidí, kteří samozřejmě vidí svět poněkud jinak, ale dokážou také více říci, jak si to myslí."
Koordinátorem projektu je Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola Frýdek-Místek.
Marta Michaláková, koordinátorka projektu, SPŠ, OA a JŠ Frýdek-Místek: "Dohodli jsme se tam, že v rámci projektu Erasmus+, který je financován Evropskou unií, budeme spolupracovat a tato spolupráce se nám opravdu daří. Každý rok vysíláme tak čtyři až šest studentů do Rakouska. Jsou to studenti z různých oborů. Posíláme tam hlavně Technické zařízení budov, potom posíláme nějaké ekonomy a také posíláme IT studenty a studenty ze strojírenství. Vždycky nám tato škola poskytla opravdu kvalitní praktická místa, a proto se asi zřejmě rozvinula ta spolupráce i opačně, že rakouská škola v posledních letech také posílá různé studenty a letos je tady pět studentů z Technického zařízení budov. A proto jsme rádi, že můžeme pokračovat v rámci toho projektu Erasmus+, že můžeme podporovat takovéto profesionální zaměření těch studentů a že získají praxi právě u nás."
Právě o praxi pro rakouské studenty se postarala městská společnost Distep.
Jiří Čuda, předseda představenstva, Distep Frýdek-Místek: "Pravidelně umožňujeme studentům technických oborů účastnit se praxí v naší společnosti právě proto, aby nasbírali zkušenosti, a tak, aby potom našli další pracovní uplatnění třeba i v naší společnosti. Studenti tady mají připravený čtyřtýdenní program od pondělí do pátku, kdy procházejí provozy společnosti, technickými částmi, kolektorem a zároveň zpracovávají a dívají se i do technických dokumentací."
Spolupráce mezi školami v Rakousku a Frýdku-Místku bude pokračovat i nadále.
---
Slezskoostravský hrad se stal hostitelem netradiční akce. Motorkářská sezóna je v plném proudu a tak se na něm sešli majitelé legendárních motocyklů Harley-Davidson na tzv. Prostřední míli, kde jsou vítání milovníci těchto strojů z celé země i ze zahraničí. Vyvrcholením je samozřejmě společná vyjížďka.
Prostřední míle je každý rok největší Harlejáckou akcí a na jejím pořadatelství se střídají jednotlivé pobočky neboli Chaptery klubů majitelů Harleyů. Letos se této prestiže dostalo ostravskému Chapteru, který společně s místním dealerstvím připravil na Slezskoostravském hradě dva dny plné zábavy, dobrého jídla, přátel a hudby.
Martin Stopa, ředitel HOG Ostrava Chapter: "Prostřední míle vznikla s velice dobrým úmyslem spojit v létě všechny Chaptery v Česku a Slovensku a pořádat jednu akci pro nás pro všechny. A předáváme si pohár. Ten cestuje prostě těmi městy, které organizují tyhle akce. Je to super vidět se s kamarády z Bratislavy, z Hradce Králové, odkud všude přijeli. Komunita kolem Harley-Davidson je právě komunitou proto, protože je držák. Jsou to pořád stejní lidé, kteří uznávají hodnoty a klasické kvality člověka. To znamená, stisk ruky znamená podepsaná smlouva. Když se něco řekne, tak to prostě platí a běda když ne. A to je to, co je trvalé. To je trvalá hodnota."
Vyvrcholením každého setkání motorkářů je samozřejmě spanilá jízda. Ostravský Chapter trasu naplánoval do památníku 2. světové války v Hrabyni a zpět na hrad, kde pak pokračoval program.
anketa, motorkáři: "Tak se sdružujeme. Je nás přes dvě stě členů už dneska, nebo kolik. Je to úžasné, úžasná atmosféra. Ženy jezdí a některé jezdí lépe na těch motorkách než chlapi.
"Mně se na té komunitě hrozně líbí to, že vlastně je úplně jedno, jestli jsi údržbář, nebo jestli si šéf v nějaké firmě. Prostě máme spolu rovnocenný vztah a to je prostě hrozně super."
"Kamarádíme se s celou republikou, Slovenskem, s Maďary a různě. Motorkáři se tak nějak víc kamarádí."
"Milujeme Čechy a často tady přijíždíme. Máme v Čechách také svůj Free Chapter Morava.
"Máme to tady rádi, tak jsme tady. "
"Je to nádherný. Tady ta akce. Krásně se to tady prolíná. Všechno. Je to perfektní. Máme tady krásné holky, to je nádhera!"
Putovní pohár Ostrava předala maďarskému Chapteru, který bude Prostřední míli organizovat příští rok.
Sasa, člen Four Rivers Chapter Hungary: "Míli uspořádáme u jezera Balaton, které je nejlepším místem pro pořádání letních akcí i motorkářských vyjížděk.
Letos čeká majitele silných strojů ještě také Poslední míle, která každý rok motorkářskou sezónu oficiálně uzavírá. Uskuteční se na začátku října v Rožnově pod Radhoštěm.
---
MARATON EMILA ZÁTOPKA OSTRAVA LETOS NEBUDE
Maraton Emila Zátopka Ostrava 2026 letos nebude. Organizátoři závod plánovaný na 24. října přesunuli na příští rok kvůli rozsáhlým opravám silnic v Ostravě a okolí, které podle nich neumožňují připravit kvalitní a bezpečnou trasu. Nový termín organizátoři oznámí do konce listopadu. Už 6. září ale bude v Ostravě nejstarší maraton v Česku, 67. ročník BREMBO Ostrava City Marathonu.
---
Letní slavnosti vína v Bruntále, přestože se nekonají v žádné vinařské oblasti, si získaly tradici a velkou oblibu. Letos se konaly již popáté.
V zámeckém parku v okolí historické sala terreny zněla po celý den lidová hudba netradiční cimbálovky FCM Radegast. Několik jihomoravských vinařství tady představilo své nejlepší produkty.
Anketa, vystavující vinařství: „My jsme z vinařství Příroda a dneska tady máme vína od suchých, polosladká a sladká. Jsme z Čejkovic u Hodonína, takové menší vinařství, šestým rokem to děláme. Solaris, to je vlastně odrůda rezistentní, co pěstujeme, děláme z ní, má 35 g cukru a dalo by se to zařadit od výběr z cimet až slámové, ledové.“
„Vinařství Víno Blatel. Blatnice pod svatým Antonínkem a máme tady typické blatnické odrůdy, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, šedé, Blatnický roháč a nebo Merlot třeba z červených, burčák Solaris, i burčák ze Solarisu.“
„Naše vinařství je z Velkých Pavlovic, jmenuje se Vinařství Řádek a máme tady devět vzorků nebo druhů, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Neuburgské, Hibernal, Pálavu, Rulandské šedé třeba. Jde tak zhruba všechno stejně bych řekl, ale asi nejvíc jde Hibernal.“
Stejně pestré, jako nabídka vín, byly také chutě návštěvníků.
Anketa, návštěvníci: „Mají, ano, výborné. Veltlín, Rulandské šedé mňam.“
„Jsem to já?“
„My jsme z Čejkovic u Hodonína. Vinařství Kohút.“
„Těžko říct. Chardonay. Nějaký Blatnický roháč.“
„Bílé suché. Moravské.“
„Já mám ráda Pálavu. A dala jsem si frizzante.“
A k dobrému vínu patřilo také stylové občerstvení.
Šimona Rychtaříková, prodejce: „Já jsem dovezla tady výborné paštičky z Olomouce, které sama vyrábím z pečeného masa. Máme tady mnoho druhů, kančí, krůtí, vepřové, to nejlepší, co může k vínečku být. Nejnovější bude asi krůtí s mangem tady. Je to taková specialitka, co jsem poprvé dělala na Valentýna a velice se uchytila, takže ji dělám už docela často.“
Díky bohaté nabídce i pestrému programu se páté Slavnosti vína protáhly až do večerních hodin.
---
