Ve středu jsme vám ukázali unikátní vánoční výzdobu na Prokešově náměstí v Ostravě a hned v noci na ní zaútočili vandalové. Tři mladíci se snažili do obřího dárku prokopnout díru a ještě se přitom natáčeli.
Od středy zdobí Prokešovo náměstí u nové radnice v Ostravě unikátní dílo dcery světoznámého malíře Adolfa Borna výtvarnice Eriky Bornové. Obří dar rozděluje Ostravany téměř jako očkování. Některým se líbí, jiní nadávají. Ke které skupině patří tři mladíci, kteří se po jedné hodině v noci pokoušeli instalaci poničit, je jasné.
Obří dárek vyvázl bez újmy. Mladíkům se ho prokopnout nepodařilo a navíc je záhy vyrušili strážníci, kteří střeží magistrát.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Předmětnou událost zaregistrovala strážní služba Magistrátu města Ostravy. Poté, co se dostavila na místo zjistila, že k poškození nedošlo a mladíky z místa incidentu vykázala."
Instalace Velký dar - úhel pohledu je vytvořena profesionálními kulisáky z Národního divadla Moravskoslezského a jen tak něco ji nezničí. Na stavbu byly využity pevné materiály jako železo a dřevo.
David Bazika, hlavní scénograf Národního divadla Moravskoslezského: "V okolí 100, 150 kilometrů neexistuje tým, který by takovou práci dovedl udělat."
Erika Bornová, autorka díla: "Tady máte dar, který za těch 6 neděl můžete rozbalit, pak tady máte sáňky, na kterých si můžete zasáňkovat a kouli, kterou můžete ozdobit vánoční stromek."
I když první útok vandalů vánoční výzdoba přečkala, chtěli bychom apelovat na všechny lidi, aby si uvědomili, že za měsíc jsou tady Vánoce, svátky klidu a pohody. Každému se líbí něco jiného a Vánoce přece mají být i kýčovité.
---
Také Podhorská nemocnice v Bruntále je nucena reagovat na nárůst covidové nákazy v regionu. Musela přepracovat jednotku intenzivní péče na covidovou a zásadně posílit počet covidových lůžek na interně. Současně zastavuje plánované operace.
Testovací místo v Bruntále registruje nárůst pozitivních případů
Pavel Kameník, ředitel nemocnice: „Provozujeme odběrové místo s kapacitou 300 klientů denně, záchyt je 30% denně, každý si spočítá, je to 100 pozitivních pacientů denně. Jinak provozujeme očkovací místo, kde jsme museli navýšit dvojnásobnou kapacitu ze 100 na 204 slotů pro očkovací místo.“
Nemocnice operativně přebudovala svou JIP na covidovou jednotku.
Pavel Kameník, ředitel nemocnice: „Jinak samozřejmě museli jsme provést profilaci lůžkového fondu pro covid pacienty. Znamená to, že naše JIP je pouze pro covidové pacienty a interní oddělení jsme z 9 infekčních lůžek museli přepracovat na 30 infekčních covidových lůžek.“
Petra Machová, staniční sestra JIP: „Nacházíte se momentálně na interní JIPce v Bruntále, momentálně tady máme covid jednotku. Zajišťujeme pacienty v tom horším stavu. Momentálně máme na JIPce 3 covidové pacienty, čekáme na překlad z interny na dalšího pacienta, ráno nám bohužel jedna pacientka zemřela.“
85% zaměstnanců nemocnice je očkovaných, díky tomu jsou pouze 4 v pracovní neschopnosti. Nemocnice posílila také kapacitu očkovacího centra.
Petra Žváčková, PR oddělení nemocnice: „V současné době jsme navýšili počet očkovaných na 200 na den. Očkování je na základě předchozí rezrvace přes systém, který najdete přes naše stránky a vakcína, kterou používáme, je Pfizer.“
Kromě očkování nemocnice apeluje zejména na osobní zodpovědné chování každého jednotlivce.
---
Opavané mají v třídění odpadu značné rezervy. Ukázala to analýza, která detailně rozebrala půl tuny odpadků ze sídlištních popelnic. Skutečný komunální odpad, který už nelze vytřídit, představoval jen 40%. Velkou část tvořilo vyhozené jídlo a bio odpad.
Popelářské auto zamířilo s komunálním odpadem z jednoho z opavských sídlišť namísto na skládku, do sběrného dvora, aby jej dokonale vytřídili odborníci.
Martin Škrabánek, odb. životního prostředí, Magistrát Opava: „Překvapený určitě jsem, protože bych tady nečekal plasty a sklo. Je to sice v malém množství, ale určitě to tam nepatří. A ty potraviny – to je taky škoda vyhazovat.“
Odborníci na odpady se pustili do práce: podrobně prošli snad každou položku z hromady. Ty, které do komunálního odpadu, a tedy na skládku nepatřily, rozdělili do pytlů. Takto vytřídili celkem 15 složek např. plasty, sklo, kovy, textil, elektro nebo potraviny.
Právě zbytky jídla tvořily třetinu z celkového množství půl tuny odpadu. Je to zřejmě tím, že nádoby na bioodpad v sídlištní zástavbě chybí.
Robin Liška, regionální manager, JRK: „Ukázalo se, že lidé plýtvají jídlem. Bylo by nejlepší se zamyslet nad tím, co člověk kupuje a zda to spotřebuje. “
V komunálním odpadu nemělo co dělat např. také 50 kilogramů plastu a stejné množství skla.
Podrobná analýza ukáže, jak je možné třídění odpadu ve městě ještě zefektivnit. V souvislosti se zvyšující se cenou za ukládání odpadu na skládku a postupným omezením skládkování, to bude potřeba.
Michal Jedlička (KDU-ČSL), náměstek primátora, Magistrát Opava: „Aktuální poplatek pro dospělého občana je 660 korun. Ale město na tuto částku doplácí ještě více než 400 korun. Celkový náklad je přes 1000 korun na občana. A poplatek za uložení odpadu na skládku každým rokem stoupá.“
Přestože analýza odpadků v popelářském voze nedopadla nejlépe, Opavané na tom nejsou ale vůbec špatně. Každý občan pošle za rok na skládku asi 200 kg komunálního odpadu, a to je polovina republikového průměru.
Příklady vytříděných složek z 500 kg komunálního odpadu:
150 kg jídlo
50 kg plast
50 kg sklo
9 kg kov
---
Havířov je dalším městem, které se zapojilo do projektu Clairo. Smyslem projektu je měření koncentrací látek v ovzduší, na které bude navazovat plánování a způsob výsadby vhodného typu zeleně s pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší.
Nenápadný senzor umístěný na stožáru monitoruje základní znečišťující veličiny ovzduší. V Havířově jsou nyní v rámci projektu Clairo rozmístěny tři. Město se tak řadí mezi další v Moravskoslezském kraji, kde probíhá unikátní výzkum, do kterého jsou zapojeny tři univerzity.
Jiří Bílek, garant projektu Clairo, institut environmentálních technologií VŠB-TUO: "Cílem projektu Clairo je ověření způsobilosti zeleně, odstraňovat znečišťující látky z ovzduší za předpokladu, že se o tu zeleň staráme tak, aby prosperovala v oblastech, které jsou ekologicky dotčené.”
V Havířově jsou nově senzory v Prostřední Suché, na Šumbarku a v lokalitě Podlesí.
Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: "Vybrali jsme tyto lokality, abychom doplnili měření na stanicích, které jsou ve vlastnictví Českého meteorologického ústavu a Zdravotního ústavu a dále jsme je vybrali v souladu s tímto projektem, aby až se bude provádět revitalizace v daných lokalitách zeleně, tak bychom vybírali tu vhodnou zeleň a dávali takové typy druhů stromů a keřů, které zlepší mikroklima v dané oblasti."
Projekt byl zahájen v roce 2018 a zapojila se do něj města Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Karviná či Rychvald. Měření v Havířově bude probíhat do dubna příštího roku.
---
Více soukromí a důstojnost. Takové podmínky nyní nabízí klientům s mentálním postižením chráněné bydlení Archa v Novém Jičíně. Umožnila to přestavba přízemí budovy, ve které vznikly nové jednolůžkové pokoje.
Chráněné bydlení Archa pro dospělé lidi s mentálním postižením funguje v novojičínské Žilině 10 let. Ještě nedávno tu většina klientů sdílela dvoulůžkové pokoje. Po rekonstrukci přízemí tu mají už jedenáct jednolůžkových místností.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Dvoulůžkové pokoje, kde spolu bydlí dva dospělí lidé s mentálním postižením, ve většině případů i s přidruženým duševním onemocněním, sebou prostě nesou riziko konfliktů, problémových situací a také je to nedůstojné, aby dospělí lidé, kteří se dosud neznali, museli bydlet spolu.”
Přestavbu investoval Moravskoslezský kraj a podporovatelé zařízení. Jedenáct z patnácti klientů už tak má svůj vlastní pokoj.
pan Richard, obyvatel chráněného bydlení: “Moc se mi tu líbí, jsme ti spokojený, mám tu vlastní pokoj a pomáhám tady, uklízím.”
pan Milan, obyvatel chráněné bydlení: “Jak mám volno, tak sním oběd a jdu si spočinout."
Klienti si sami uklízí, ti, kteří to zvládnou, sami nakupují, vaří si nebo perou prádlo. Postupný nácvik samostatnosti pak může být krokem k další nezávislosti.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Ideální situace, když se nám našeho klienta postupně během let pomocí těch nácviku podaří připravit na to, aby se mohl posunout do samostatného bydlení už mimo naši službu.”
Za poslední dva roky se do běžné bytové zástavby podařilo přesunout pět klientů. Dochází za nimi jen terénní služba.
---
Ve středu jsme vám ukázali unikátní vánoční výzdobu na Prokešově náměstí v Ostravě a hned v noci na ní zaútočili vandalové. Tři mladíci se snažili do obřího dárku prokopnout díru a ještě se přitom natáčeli.
Od středy zdobí Prokešovo náměstí u nové radnice v Ostravě unikátní dílo dcery světoznámého malíře Adolfa Borna výtvarnice Eriky Bornové. Obří dar rozděluje Ostravany téměř jako očkování. Některým se líbí, jiní nadávají. Ke které skupině patří tři mladíci, kteří se po jedné hodině v noci pokoušeli instalaci poničit, je jasné.
Obří dárek vyvázl bez újmy. Mladíkům se ho prokopnout nepodařilo a navíc je záhy vyrušili strážníci, kteří střeží magistrát.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Předmětnou událost zaregistrovala strážní služba Magistrátu města Ostravy. Poté, co se dostavila na místo zjistila, že k poškození nedošlo a mladíky z místa incidentu vykázala."
Instalace Velký dar - úhel pohledu je vytvořena profesionálními kulisáky z Národního divadla Moravskoslezského a jen tak něco ji nezničí. Na stavbu byly využity pevné materiály jako železo a dřevo.
David Bazika, hlavní scénograf Národního divadla Moravskoslezského: "V okolí 100, 150 kilometrů neexistuje tým, který by takovou práci dovedl udělat."
Erika Bornová, autorka díla: "Tady máte dar, který za těch 6 neděl můžete rozbalit, pak tady máte sáňky, na kterých si můžete zasáňkovat a kouli, kterou můžete ozdobit vánoční stromek."
I když první útok vandalů vánoční výzdoba přečkala, chtěli bychom apelovat na všechny lidi, aby si uvědomili, že za měsíc jsou tady Vánoce, svátky klidu a pohody. Každému se líbí něco jiného a Vánoce přece mají být i kýčovité.
---
Také Podhorská nemocnice v Bruntále je nucena reagovat na nárůst covidové nákazy v regionu. Musela přepracovat jednotku intenzivní péče na covidovou a zásadně posílit počet covidových lůžek na interně. Současně zastavuje plánované operace.
Testovací místo v Bruntále registruje nárůst pozitivních případů
Pavel Kameník, ředitel nemocnice: „Provozujeme odběrové místo s kapacitou 300 klientů denně, záchyt je 30% denně, každý si spočítá, je to 100 pozitivních pacientů denně. Jinak provozujeme očkovací místo, kde jsme museli navýšit dvojnásobnou kapacitu ze 100 na 204 slotů pro očkovací místo.“
Nemocnice operativně přebudovala svou JIP na covidovou jednotku.
Pavel Kameník, ředitel nemocnice: „Jinak samozřejmě museli jsme provést profilaci lůžkového fondu pro covid pacienty. Znamená to, že naše JIP je pouze pro covidové pacienty a interní oddělení jsme z 9 infekčních lůžek museli přepracovat na 30 infekčních covidových lůžek.“
Petra Machová, staniční sestra JIP: „Nacházíte se momentálně na interní JIPce v Bruntále, momentálně tady máme covid jednotku. Zajišťujeme pacienty v tom horším stavu. Momentálně máme na JIPce 3 covidové pacienty, čekáme na překlad z interny na dalšího pacienta, ráno nám bohužel jedna pacientka zemřela.“
85% zaměstnanců nemocnice je očkovaných, díky tomu jsou pouze 4 v pracovní neschopnosti. Nemocnice posílila také kapacitu očkovacího centra.
Petra Žváčková, PR oddělení nemocnice: „V současné době jsme navýšili počet očkovaných na 200 na den. Očkování je na základě předchozí rezrvace přes systém, který najdete přes naše stránky a vakcína, kterou používáme, je Pfizer.“
Kromě očkování nemocnice apeluje zejména na osobní zodpovědné chování každého jednotlivce.
---
Opavané mají v třídění odpadu značné rezervy. Ukázala to analýza, která detailně rozebrala půl tuny odpadků ze sídlištních popelnic. Skutečný komunální odpad, který už nelze vytřídit, představoval jen 40%. Velkou část tvořilo vyhozené jídlo a bio odpad.
Popelářské auto zamířilo s komunálním odpadem z jednoho z opavských sídlišť namísto na skládku, do sběrného dvora, aby jej dokonale vytřídili odborníci.
Martin Škrabánek, odb. životního prostředí, Magistrát Opava: „Překvapený určitě jsem, protože bych tady nečekal plasty a sklo. Je to sice v malém množství, ale určitě to tam nepatří. A ty potraviny – to je taky škoda vyhazovat.“
Odborníci na odpady se pustili do práce: podrobně prošli snad každou položku z hromady. Ty, které do komunálního odpadu, a tedy na skládku nepatřily, rozdělili do pytlů. Takto vytřídili celkem 15 složek např. plasty, sklo, kovy, textil, elektro nebo potraviny.
Právě zbytky jídla tvořily třetinu z celkového množství půl tuny odpadu. Je to zřejmě tím, že nádoby na bioodpad v sídlištní zástavbě chybí.
Robin Liška, regionální manager, JRK: „Ukázalo se, že lidé plýtvají jídlem. Bylo by nejlepší se zamyslet nad tím, co člověk kupuje a zda to spotřebuje. “
V komunálním odpadu nemělo co dělat např. také 50 kilogramů plastu a stejné množství skla.
Podrobná analýza ukáže, jak je možné třídění odpadu ve městě ještě zefektivnit. V souvislosti se zvyšující se cenou za ukládání odpadu na skládku a postupným omezením skládkování, to bude potřeba.
Michal Jedlička (KDU-ČSL), náměstek primátora, Magistrát Opava: „Aktuální poplatek pro dospělého občana je 660 korun. Ale město na tuto částku doplácí ještě více než 400 korun. Celkový náklad je přes 1000 korun na občana. A poplatek za uložení odpadu na skládku každým rokem stoupá.“
Přestože analýza odpadků v popelářském voze nedopadla nejlépe, Opavané na tom nejsou ale vůbec špatně. Každý občan pošle za rok na skládku asi 200 kg komunálního odpadu, a to je polovina republikového průměru.
Příklady vytříděných složek z 500 kg komunálního odpadu:
150 kg jídlo
50 kg plast
50 kg sklo
9 kg kov
---
Havířov je dalším městem, které se zapojilo do projektu Clairo. Smyslem projektu je měření koncentrací látek v ovzduší, na které bude navazovat plánování a způsob výsadby vhodného typu zeleně s pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší.
Nenápadný senzor umístěný na stožáru monitoruje základní znečišťující veličiny ovzduší. V Havířově jsou nyní v rámci projektu Clairo rozmístěny tři. Město se tak řadí mezi další v Moravskoslezském kraji, kde probíhá unikátní výzkum, do kterého jsou zapojeny tři univerzity.
Jiří Bílek, garant projektu Clairo, institut environmentálních technologií VŠB-TUO: "Cílem projektu Clairo je ověření způsobilosti zeleně, odstraňovat znečišťující látky z ovzduší za předpokladu, že se o tu zeleň staráme tak, aby prosperovala v oblastech, které jsou ekologicky dotčené.”
V Havířově jsou nově senzory v Prostřední Suché, na Šumbarku a v lokalitě Podlesí.
Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: "Vybrali jsme tyto lokality, abychom doplnili měření na stanicích, které jsou ve vlastnictví Českého meteorologického ústavu a Zdravotního ústavu a dále jsme je vybrali v souladu s tímto projektem, aby až se bude provádět revitalizace v daných lokalitách zeleně, tak bychom vybírali tu vhodnou zeleň a dávali takové typy druhů stromů a keřů, které zlepší mikroklima v dané oblasti."
Projekt byl zahájen v roce 2018 a zapojila se do něj města Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Karviná či Rychvald. Měření v Havířově bude probíhat do dubna příštího roku.
---
Více soukromí a důstojnost. Takové podmínky nyní nabízí klientům s mentálním postižením chráněné bydlení Archa v Novém Jičíně. Umožnila to přestavba přízemí budovy, ve které vznikly nové jednolůžkové pokoje.
Chráněné bydlení Archa pro dospělé lidi s mentálním postižením funguje v novojičínské Žilině 10 let. Ještě nedávno tu většina klientů sdílela dvoulůžkové pokoje. Po rekonstrukci přízemí tu mají už jedenáct jednolůžkových místností.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Dvoulůžkové pokoje, kde spolu bydlí dva dospělí lidé s mentálním postižením, ve většině případů i s přidruženým duševním onemocněním, sebou prostě nesou riziko konfliktů, problémových situací a také je to nedůstojné, aby dospělí lidé, kteří se dosud neznali, museli bydlet spolu.”
Přestavbu investoval Moravskoslezský kraj a podporovatelé zařízení. Jedenáct z patnácti klientů už tak má svůj vlastní pokoj.
pan Richard, obyvatel chráněného bydlení: “Moc se mi tu líbí, jsme ti spokojený, mám tu vlastní pokoj a pomáhám tady, uklízím.”
pan Milan, obyvatel chráněné bydlení: “Jak mám volno, tak sním oběd a jdu si spočinout."
Klienti si sami uklízí, ti, kteří to zvládnou, sami nakupují, vaří si nebo perou prádlo. Postupný nácvik samostatnosti pak může být krokem k další nezávislosti.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Ideální situace, když se nám našeho klienta postupně během let pomocí těch nácviku podaří připravit na to, aby se mohl posunout do samostatného bydlení už mimo naši službu.”
Za poslední dva roky se do běžné bytové zástavby podařilo přesunout pět klientů. Dochází za nimi jen terénní služba.
---
