Také Podhorská nemocnice v Bruntále je nucena reagovat na nárůst covidové nákazy v regionu. Musela přepracovat jednotku intenzivní péče na covidovou a zásadně posílit počet covidových lůžek na interně. Současně zastavuje plánované operace.
Testovací místo v Bruntále registruje nárůst pozitivních případů
Pavel Kameník, ředitel nemocnice: „Provozujeme odběrové místo s kapacitou 300 klientů denně, záchyt je 30% denně, každý si spočítá, je to 100 pozitivních pacientů denně. Jinak provozujeme očkovací místo, kde jsme museli navýšit dvojnásobnou kapacitu ze 100 na 204 slotů pro očkovací místo.“
Nemocnice operativně přebudovala svou JIP na covidovou jednotku.
Pavel Kameník, ředitel nemocnice: „Jinak samozřejmě museli jsme provést profilaci lůžkového fondu pro covid pacienty. Znamená to, že naše JIP je pouze pro covidové pacienty a interní oddělení jsme z 9 infekčních lůžek museli přepracovat na 30 infekčních covidových lůžek.“
Petra Machová, staniční sestra JIP: „Nacházíte se momentálně na interní JIPce v Bruntále, momentálně tady máme covid jednotku. Zajišťujeme pacienty v tom horším stavu. Momentálně máme na JIPce 3 covidové pacienty, čekáme na překlad z interny na dalšího pacienta, ráno nám bohužel jedna pacientka zemřela.“
85% zaměstnanců nemocnice je očkovaných, díky tomu jsou pouze 4 v pracovní neschopnosti. Nemocnice posílila také kapacitu očkovacího centra.
Petra Žváčková, PR oddělení nemocnice: „V současné době jsme navýšili počet očkovaných na 200 na den. Očkování je na základě předchozí rezrvace přes systém, který najdete přes naše stránky a vakcína, kterou používáme, je Pfizer.“
Kromě očkování nemocnice apeluje zejména na osobní zodpovědné chování každého jednotlivce.
---
Opavané mají v třídění odpadu značné rezervy. Ukázala to analýza, která detailně rozebrala půl tuny odpadků ze sídlištních popelnic. Skutečný komunální odpad, který už nelze vytřídit, představoval jen 40%. Velkou část tvořilo vyhozené jídlo a bio odpad.
Popelářské auto zamířilo s komunálním odpadem z jednoho z opavských sídlišť namísto na skládku, do sběrného dvora, aby jej dokonale vytřídili odborníci.
Robin Liška, regionální manager, JRK: „Budeme mít na sobě ochranné obleky, ochranné rukavice a speciální respirátory.“
Hned na první pohled bylo jasné, že obrovská kupa obsahuje spoustu komodit, které do komunálního odpadu nepatří. A pro jejich vytřídění jsou určené speciální kontejnery.
Martin Škrabánek, odb. životního prostředí, Magistrát Opava: „Překvapený určitě jsem, protože bych tady nečekal plasty a sklo. Je to sice v malém množství, ale určitě to tam nepatří. A ty potraviny – to je taky škoda vyhazovat.“
Odborníci na odpady se pustili do práce: podrobně prošli snad každou položku z hromady. Ty, které do komunálního odpadu, a tedy na skládku nepatřily, rozdělili do pytlů. Takto vytřídili celkem 15 složek např. plasty, sklo, kovy, textil, elektro nebo potraviny.
Radek Klvač, odborný pracovník v ekologii: „Tady vidíme slupky od potravin, od brambor, vyhozené bonbony, pytlík bonbonů, celý neporušený.“
Robin Liška, regionální manager, JRK: „Našli jsme třeba také půl kila párků, celé chleby, rohlíky.“
Právě zbytky jídla tvořily třetinu z celkového množství půl tuny odpadu. Je to zřejmě tím, že nádoby na bioodpad v sídlištní zástavbě chybí.
Robin Liška, regionální manager, JRK: „Ukázalo se, že lidé plýtvají jídlem. Bylo by nejlepší se zamyslet nad tím, co člověk kupuje a zda to spotřebuje. Jestli toho nemá zbytečně mnoho.“
V komunálním odpadu nemělo co dělat např. také 50 kilogramů plastu a stejné množství skla. Přitom kontejnery na tyto komodity jsou po Opavě rozmístěné vcelku hojně.
Podrobná analýza, která bude hotová za půl roku pak ukáže, jak je možné třídění odpadu ve městě ještě zefektivnit. V souvislosti se zvyšující se cenou za ukládání odpadu na skládku a postupným omezením skládkování, to bude potřeba.
Michal Jedlička (KDU-ČSL), náměstek primátora, Magistrát Opava: „Aktuální poplatek pro dospělého občana je 660 korun. Ale město na tuto částku doplácí ještě více než 400 korun. Celkový náklad je přes 1000 korun na občana. A poplatek za uložení odpadu na skládku každým rokem stoupá.“
Přestože analýza odpadků v popelářském voze nedopadla nejlépe, Opavané na tom nejsou ale vůbec špatně. Každý občan pošle za rok na skládku asi 200 kg komunálního odpadu, a to je polovina republikového průměru.
Příklady vytříděných složek z 500 kg komunálního odpadu:
150 kg jídlo
50 kg plast
50 kg sklo
9 kg kov
---
Havířov je dalším městem, které se zapojilo do projektu Clairo. Smyslem projektu je měření koncentrací látek v ovzduší, na které bude navazovat plánování a způsob výsadby vhodného typu zeleně s pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší.
Nenápadný senzor umístěný na stožáru monitoruje základní znečišťující veličiny ovzduší. V Havířově jsou nyní v rámci projektu Clairo rozmístěny tři. Město se tak řadí mezi další v Moravskoslezském kraji, kde probíhá unikátní výzkum, do kterého jsou zapojeny tři univerzity.
Jiří Bílek, garant projektu Clairo, institut environmentálních technologií VŠB-TUO: "Cílem projektu Clairo je ověření způsobilosti zeleně, odstraňovat znečišťující látky z ovzduší za předpokladu, že se o tu zeleň staráme tak, aby prosperovala v oblastech, které jsou ekologicky dotčené.”
V Havířově jsou nově senzory v Prostřední Suché, na Šumbarku a v lokalitě Podlesí.
Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: "Vybrali jsme tyto lokality, abychom doplnili měření na stanicích, které jsou ve vlastnictví Českého meteorologického ústavu a Zdravotního ústavu a dále jsme je vybrali v souladu s tímto projektem, aby až se bude provádět revitalizace v daných lokalitách zeleně, tak bychom vybírali tu vhodnou zeleň a dávali takové typy druhů stromů a keřů, které zlepší mikroklima v dané oblasti."
Projekt byl zahájen v roce 2018 a zapojila se do něj města Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Karviná či Rychvald. Měření v Havířově bude probíhat do dubna příštího roku.
---
Více soukromí a důstojnost. Takové podmínky nyní nabízí klientům s mentálním postižením chráněné bydlení Archa v Novém Jičíně. Umožnila to přestavba přízemí budovy, ve které vznikly nové jednolůžkové pokoje.
Chráněné bydlení Archa pro dospělé lidi s mentálním postižením funguje v novojičínské Žilině 10 let. Ještě nedávno tu většina klientů sdílela dvoulůžkové pokoje. Po rekonstrukci přízemí tu mají už jedenáct jednolůžkových místností.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Dvoulůžkové pokoje, kde spolu bydlí dva dospělí lidé s mentálním postižením, ve většině případů i s přidruženým duševním onemocněním, sebou prostě nesou riziko konfliktů, problémových situací a také je to nedůstojné, aby dospělí lidé, kteří se dosud neznali, museli bydlet spolu.”
Přestavbu investoval Moravskoslezský kraj a podporovatelé zařízení. Jedenáct z patnácti klientů už tak má svůj vlastní pokoj.
pan Richard, obyvatel chráněného bydlení: “Moc se mi tu líbí, jsme ti spokojený, mám tu vlastní pokoj a pomáhám tady, uklízím.”
pan Milan, obyvatel chráněné bydlení: “Jak mám volno, tak sním oběd a jdu si spočinout."
Klienti si sami uklízí, ti, kteří to zvládnou, sami nakupují, vaří si nebo perou prádlo. Postupný nácvik samostatnosti pak může být krokem k další nezávislosti.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Ideální situace, když se nám našeho klienta postupně během let pomocí těch nácviku podaří připravit na to, aby se mohl posunout do samostatného bydlení už mimo naši službu.”
Za poslední dva roky se do běžné bytové zástavby podařilo přesunout pět klientů. Dochází za nimi jen terénní služba.
---
V Jubilejní kolonii v Ostravě-Hrabůvce prochází rekonstrukcí poslední dům s původní fasádou. Jde o bytový dům na ulici Mládeže se čtyřmi bytovými jednotkami.
Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce roste do krásy. Rekonstrukcí aktuálně prochází poslední z bytových domů, který má původní vzhled. Dočká se tak nejen zateplení, ale i stejné fasády jako ostatní bytové domy v této lokalitě.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Rekonstrukcí projde střecha, zateplíme fasádu, obnovíme vnitřní a vnější izolace tohoto domu a také samozřejmě vyměníme okna a vstupní dveře. Celkové náklady na rekonstrukci tohoto domu vyjdou zhruba na 7 milionů korun.”
Stavební firma by ještě letos chtěla udělat fasádu domu a zateplit štít. Vše ale bude záležet na počasí.
Josef Kubját, stavbyvedoucí: “Na štítu se má provádět zateplení hlavně z toho důvodu, že i nájemníci si stěžují, mají uvnitř vlhkost, plísně. Samozřejmě letos ještě střechu musíme dokončit. A ještě letošní rok bysme chtěli aspoň částečně vyspravovat sklepy.”
Sklepy jsou kvůli vlhkosti ve špatném stavu. Veškerá omítka tak musela pryč.
Jedna z obyvatelek domu: "Co se týče samotného domu, tak to už chtělo rekonstrukci, protože máme doma plíseň, máme plno vody doma. Jo a musela jsem už vyhodit spoustu nábytku, koberce, protože nám to všechno zplesnivělo.”
O bydlení v Jubilejní kolonii, která byla postavena v letech 1921–1932 Vítkovickými železárnami, je velký zájem. V rámci Ostravy-Jihu se totiž jedná o reprezentativní lokalitu.
---
Také Podhorská nemocnice v Bruntále je nucena reagovat na nárůst covidové nákazy v regionu. Musela přepracovat jednotku intenzivní péče na covidovou a zásadně posílit počet covidových lůžek na interně. Současně zastavuje plánované operace.
Testovací místo v Bruntále registruje nárůst pozitivních případů
Pavel Kameník, ředitel nemocnice: „Provozujeme odběrové místo s kapacitou 300 klientů denně, záchyt je 30% denně, každý si spočítá, je to 100 pozitivních pacientů denně. Jinak provozujeme očkovací místo, kde jsme museli navýšit dvojnásobnou kapacitu ze 100 na 204 slotů pro očkovací místo.“
Nemocnice operativně přebudovala svou JIP na covidovou jednotku.
Pavel Kameník, ředitel nemocnice: „Jinak samozřejmě museli jsme provést profilaci lůžkového fondu pro covid pacienty. Znamená to, že naše JIP je pouze pro covidové pacienty a interní oddělení jsme z 9 infekčních lůžek museli přepracovat na 30 infekčních covidových lůžek.“
Petra Machová, staniční sestra JIP: „Nacházíte se momentálně na interní JIPce v Bruntále, momentálně tady máme covid jednotku. Zajišťujeme pacienty v tom horším stavu. Momentálně máme na JIPce 3 covidové pacienty, čekáme na překlad z interny na dalšího pacienta, ráno nám bohužel jedna pacientka zemřela.“
85% zaměstnanců nemocnice je očkovaných, díky tomu jsou pouze 4 v pracovní neschopnosti. Nemocnice posílila také kapacitu očkovacího centra.
Petra Žváčková, PR oddělení nemocnice: „V současné době jsme navýšili počet očkovaných na 200 na den. Očkování je na základě předchozí rezrvace přes systém, který najdete přes naše stránky a vakcína, kterou používáme, je Pfizer.“
Kromě očkování nemocnice apeluje zejména na osobní zodpovědné chování každého jednotlivce.
---
Opavané mají v třídění odpadu značné rezervy. Ukázala to analýza, která detailně rozebrala půl tuny odpadků ze sídlištních popelnic. Skutečný komunální odpad, který už nelze vytřídit, představoval jen 40%. Velkou část tvořilo vyhozené jídlo a bio odpad.
Popelářské auto zamířilo s komunálním odpadem z jednoho z opavských sídlišť namísto na skládku, do sběrného dvora, aby jej dokonale vytřídili odborníci.
Robin Liška, regionální manager, JRK: „Budeme mít na sobě ochranné obleky, ochranné rukavice a speciální respirátory.“
Hned na první pohled bylo jasné, že obrovská kupa obsahuje spoustu komodit, které do komunálního odpadu nepatří. A pro jejich vytřídění jsou určené speciální kontejnery.
Martin Škrabánek, odb. životního prostředí, Magistrát Opava: „Překvapený určitě jsem, protože bych tady nečekal plasty a sklo. Je to sice v malém množství, ale určitě to tam nepatří. A ty potraviny – to je taky škoda vyhazovat.“
Odborníci na odpady se pustili do práce: podrobně prošli snad každou položku z hromady. Ty, které do komunálního odpadu, a tedy na skládku nepatřily, rozdělili do pytlů. Takto vytřídili celkem 15 složek např. plasty, sklo, kovy, textil, elektro nebo potraviny.
Radek Klvač, odborný pracovník v ekologii: „Tady vidíme slupky od potravin, od brambor, vyhozené bonbony, pytlík bonbonů, celý neporušený.“
Robin Liška, regionální manager, JRK: „Našli jsme třeba také půl kila párků, celé chleby, rohlíky.“
Právě zbytky jídla tvořily třetinu z celkového množství půl tuny odpadu. Je to zřejmě tím, že nádoby na bioodpad v sídlištní zástavbě chybí.
Robin Liška, regionální manager, JRK: „Ukázalo se, že lidé plýtvají jídlem. Bylo by nejlepší se zamyslet nad tím, co člověk kupuje a zda to spotřebuje. Jestli toho nemá zbytečně mnoho.“
V komunálním odpadu nemělo co dělat např. také 50 kilogramů plastu a stejné množství skla. Přitom kontejnery na tyto komodity jsou po Opavě rozmístěné vcelku hojně.
Podrobná analýza, která bude hotová za půl roku pak ukáže, jak je možné třídění odpadu ve městě ještě zefektivnit. V souvislosti se zvyšující se cenou za ukládání odpadu na skládku a postupným omezením skládkování, to bude potřeba.
Michal Jedlička (KDU-ČSL), náměstek primátora, Magistrát Opava: „Aktuální poplatek pro dospělého občana je 660 korun. Ale město na tuto částku doplácí ještě více než 400 korun. Celkový náklad je přes 1000 korun na občana. A poplatek za uložení odpadu na skládku každým rokem stoupá.“
Přestože analýza odpadků v popelářském voze nedopadla nejlépe, Opavané na tom nejsou ale vůbec špatně. Každý občan pošle za rok na skládku asi 200 kg komunálního odpadu, a to je polovina republikového průměru.
Příklady vytříděných složek z 500 kg komunálního odpadu:
150 kg jídlo
50 kg plast
50 kg sklo
9 kg kov
---
Havířov je dalším městem, které se zapojilo do projektu Clairo. Smyslem projektu je měření koncentrací látek v ovzduší, na které bude navazovat plánování a způsob výsadby vhodného typu zeleně s pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší.
Nenápadný senzor umístěný na stožáru monitoruje základní znečišťující veličiny ovzduší. V Havířově jsou nyní v rámci projektu Clairo rozmístěny tři. Město se tak řadí mezi další v Moravskoslezském kraji, kde probíhá unikátní výzkum, do kterého jsou zapojeny tři univerzity.
Jiří Bílek, garant projektu Clairo, institut environmentálních technologií VŠB-TUO: "Cílem projektu Clairo je ověření způsobilosti zeleně, odstraňovat znečišťující látky z ovzduší za předpokladu, že se o tu zeleň staráme tak, aby prosperovala v oblastech, které jsou ekologicky dotčené.”
V Havířově jsou nově senzory v Prostřední Suché, na Šumbarku a v lokalitě Podlesí.
Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: "Vybrali jsme tyto lokality, abychom doplnili měření na stanicích, které jsou ve vlastnictví Českého meteorologického ústavu a Zdravotního ústavu a dále jsme je vybrali v souladu s tímto projektem, aby až se bude provádět revitalizace v daných lokalitách zeleně, tak bychom vybírali tu vhodnou zeleň a dávali takové typy druhů stromů a keřů, které zlepší mikroklima v dané oblasti."
Projekt byl zahájen v roce 2018 a zapojila se do něj města Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Karviná či Rychvald. Měření v Havířově bude probíhat do dubna příštího roku.
---
Více soukromí a důstojnost. Takové podmínky nyní nabízí klientům s mentálním postižením chráněné bydlení Archa v Novém Jičíně. Umožnila to přestavba přízemí budovy, ve které vznikly nové jednolůžkové pokoje.
Chráněné bydlení Archa pro dospělé lidi s mentálním postižením funguje v novojičínské Žilině 10 let. Ještě nedávno tu většina klientů sdílela dvoulůžkové pokoje. Po rekonstrukci přízemí tu mají už jedenáct jednolůžkových místností.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Dvoulůžkové pokoje, kde spolu bydlí dva dospělí lidé s mentálním postižením, ve většině případů i s přidruženým duševním onemocněním, sebou prostě nesou riziko konfliktů, problémových situací a také je to nedůstojné, aby dospělí lidé, kteří se dosud neznali, museli bydlet spolu.”
Přestavbu investoval Moravskoslezský kraj a podporovatelé zařízení. Jedenáct z patnácti klientů už tak má svůj vlastní pokoj.
pan Richard, obyvatel chráněného bydlení: “Moc se mi tu líbí, jsme ti spokojený, mám tu vlastní pokoj a pomáhám tady, uklízím.”
pan Milan, obyvatel chráněné bydlení: “Jak mám volno, tak sním oběd a jdu si spočinout."
Klienti si sami uklízí, ti, kteří to zvládnou, sami nakupují, vaří si nebo perou prádlo. Postupný nácvik samostatnosti pak může být krokem k další nezávislosti.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Ideální situace, když se nám našeho klienta postupně během let pomocí těch nácviku podaří připravit na to, aby se mohl posunout do samostatného bydlení už mimo naši službu.”
Za poslední dva roky se do běžné bytové zástavby podařilo přesunout pět klientů. Dochází za nimi jen terénní služba.
---
V Jubilejní kolonii v Ostravě-Hrabůvce prochází rekonstrukcí poslední dům s původní fasádou. Jde o bytový dům na ulici Mládeže se čtyřmi bytovými jednotkami.
Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce roste do krásy. Rekonstrukcí aktuálně prochází poslední z bytových domů, který má původní vzhled. Dočká se tak nejen zateplení, ale i stejné fasády jako ostatní bytové domy v této lokalitě.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Rekonstrukcí projde střecha, zateplíme fasádu, obnovíme vnitřní a vnější izolace tohoto domu a také samozřejmě vyměníme okna a vstupní dveře. Celkové náklady na rekonstrukci tohoto domu vyjdou zhruba na 7 milionů korun.”
Stavební firma by ještě letos chtěla udělat fasádu domu a zateplit štít. Vše ale bude záležet na počasí.
Josef Kubját, stavbyvedoucí: “Na štítu se má provádět zateplení hlavně z toho důvodu, že i nájemníci si stěžují, mají uvnitř vlhkost, plísně. Samozřejmě letos ještě střechu musíme dokončit. A ještě letošní rok bysme chtěli aspoň částečně vyspravovat sklepy.”
Sklepy jsou kvůli vlhkosti ve špatném stavu. Veškerá omítka tak musela pryč.
Jedna z obyvatelek domu: "Co se týče samotného domu, tak to už chtělo rekonstrukci, protože máme doma plíseň, máme plno vody doma. Jo a musela jsem už vyhodit spoustu nábytku, koberce, protože nám to všechno zplesnivělo.”
O bydlení v Jubilejní kolonii, která byla postavena v letech 1921–1932 Vítkovickými železárnami, je velký zájem. V rámci Ostravy-Jihu se totiž jedná o reprezentativní lokalitu.
---
