Do Slezské nemocnice v Opavě si přišlo během prvních tří očkovacích dnů pro vakcínu 250 seniorů starších 80 let. Kvůli sníženým dodávkám očkovací látky je ale otázkou, kolik zaregistrovaných seniorů přijde na řadu dál.
Slezská nemocnice spustila očkování seniorů starších 80 let 20. ledna. Vakcínu si tady objednalo víc jak 1 600 zájemců. Někteří z nich už mají za sebou aplikaci první dávky.
seniorka: „Mám obavy. Zápal plic a ty věci, které s onemocněním související – to není nic příjemného.“
O tom, kolik seniorů vakcínu proti Covid – 19 dostane, rozhodne počet dodaných dávek. Současný nedostatek vakcín očkování zřejmě zbrzdí o dva až tři týdny.
Hana Hozová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „V této první fázi naočkujeme 250 seniorů. Co se týká dalšího očkování, musíme počkat na to, kolik vakcín dostaneme, a od toho se bude odvíjet ten počet.“
V ordinaci jsou k dispozici dva lékaři, kteří nejprve shrnou se seniorem jeho anamnézu. Po změření tlaku a teploty následuje aplikace vakcíny. Vše je otázkou několika minut.
Prozatím se v očkovací centrum proměnila jedna z ambulancí kožního oddělení. Denně tady zvládnou obsloužit až stovku zájemců. V budoucnu by se očkovací místo mohlo přesunout blíž k centru města, do prostor, které nabídla Fakulta veřejných politik Slezské univerzity.
Petr Kümpel, primář infekčního odd., Slezská nemocnice: „Vzhledem k tomu, že očekáváme, že v příštích 14 dnech – třech týdnech bude ještě omezené množství vakcíny, tak bychom využili stávajících prostor a očkovali v nemocnici.“
Kromě očkování seniorů pokračuje také vakcinace zdravotníků. Slezská nemocnice má proočkovanou asi jednu třetinu svých zaměstnanců.
---
Pacienti, kteří prodělali covid-19 s těžším průběhem a přetrvávají u nich zdravotní potíže, mohou nově využít služby nově vzniklého post covidového centra v Nemocnici s poliklinikou v Karviné-Ráji. Nabízí například léčebně-rehabilitační pobyty v Sanatoriích Klimkovice, se kterým nemocnice spolupracuje.
Karvinský region si prošel třemi vlnami pandemie způsobené COVID-19 od jejího počátku. Mnozí pacienti si stěžují na přetrvávající potíže zejména bolesti páteře, hlavy, únavu, nebo přetrvávající potíže s dýcháním či viděním.
Ivo Žolnerčík, ředitel NsP Karviná-Ráj: “Na základě toho, že k nám chodí pacienti, u kterých vidíme, že prošli covidem a mají následky, tak po dohodě s MSK jsme se rozhodli udělat centrum post covidové péče. My, jako vedení nemocnice, cítíme potřebu těmto občanům pomoct."
Postcovidové centrum je zřízeno ve dvou úrovních, ta první je v úrovni lůžkové péče.
Věra Murínová, mluvčí Nsp Karviná-Ráj: “Pacienti mohou být doléčeni v rámci rekonvalescenční péče v Sanatoriích Klimkovice a druhá část post covidové péče je vedena ambulantní sférou, tzn., že pro všechny pacienty, kteří prodělali covid a stále se necítí fit, cítí bolesti, únavu, bolesti hlavy, dýchací potíže, tak jsme připraveni s nimi hledat řešení."
Ambulantní část centra post covidové péče bude spuštěna v průběhu příštího týdne. Veřejnost bude informována prostřednictvím webu a facebooku nemocnice.
---
V posledních dnech, kdy se teplota pohybuje kolem bodu mrazu je obzvlášť nebezpečné vstupovat na led. Přes den se totiž vždy oteplí a led taje. Hasiči nyní využívají zamrzlé plochy k nácviku záchrany osob, pod kterými se led prolomil.
18. ledna spěchala záchranná služba do Ostravy -Poruby, kde se při bruslení na rybníku propadl 14 hoch. Bez pomoci se nemohl dostat ven a i jeho zachránci se propadli. Naštěstí je ale vody v rybníku jen po ramena.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: " Ve vodě zůstal uvězněn asi pět minut, než mu pomohli svědkové události. Záchranáři zjistili, že je dítě podchlazené, avšak bez známek zranění, či tonutí. Po prvotním vyšetření, zajištění tepelného komfortu a dalších opatřeních v rámci přednemocniční neodkladné péče, byl chlapec transportován do ostravské Fakultní nemocnice."
Na podobné situace se v těchto dnech připravují hasiči. Jednotlivé stanice k tomu využívají vodní plochy v okolí. Trénují i různé postupy pro různé situace.
Petr Kůdela, mluvčí ZZS MS kraje: "Mezi použitými technickými prostředky byl házecí pytlík s plovacím lanem, páteřní deska, jeden díl nastavovacího žebříku, nafukovací saně, provizorně byl vyzkoušen i polohovací pás."
Pokud se k záchraně člověka, se kterým se prolomil led dostanete jako první, nesnažte se dojít až k němu. Nejlepší je se posunovat po ledu v leže a podat mu větev, nějaké oblečení nebo třeba hokejku. Ještě před záchranou je ale nejlepší zavolat tísňovou linku.
---
Radnice připravila další opatření ke zmírnění dopadů epidemie a vládních omezení na podnikatele, kteří museli na podzim a opět nyní v lednu uzavřít provozovny. Poskytne slevy na nájmu a stejně jako na jaře také přímou finanční pomoc.
Novojičínští podnikatelé, kteří mají své provozovny v prostorách města, se dočkají pomoci radnice v podobě slevy na nájemném, stejně, jako tomu bylo na jaře loňského roku. S konkrétní verzí město v tuto chvíli vyčkává na to, jak bude koncipován vládní dotační program COVID - Nájemné.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “V případě, že by stát kompenzoval 50 procent nájemného za 4. čtvrtletí, tak město přidá slevu ve výši 50 procent. Čili v případě, že podnikatelé požádají o COVID - Nájemné stát, tak by mohli mít kompenzován 100 procentní nájem.”
Pokud by stát kompenzoval 100 procent nájemného za 4. čtvrtletí, město by svou podporu posunulo na první čtvrtletí roku 2021. Formou finančního daru pak také pomůže dalším živnostníkům, kteří nejsou v nájmu v městských objektech.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Podmínkou bude opět uzavření provozovny, sídlo a provozovna na území Nového Jičína. Během února by podnikatelů mohli žádat o pomoc v maximální výši 20 tisíc korun.”
Sdružení novojičínských podnikatelů pomoc měst vítá, ale současně upozorňuje na těžkou situaci zejména v maloobchodě a službách.
Andrej Droščín, člen výboru, Novojičínské sdružení podnikatelů: “Tento sektor byl ponechán bez dostatečné vládní pomoci, která teď přichází v omezené míře a bohužel pro mnohé již pozdě.”
Podle zástupce sdružení podnikatelů tato krize zdaleka nekončí a mají obavy, že některé provozovny už neotevřou.
---
Zbytky z kuchyně, od zapečených nudlí přes cukroví až po slané pečivo. I to občas dokážou dát lidé do ptačích krmítek. Přitom si vůbec neuvědomují, že místo aby jim v zimě pomohli, mohou je tím zabít. Ve Frýdku-Místku proto od loňského roku běží osvětová kampaň, která má za cíl naučit, co do krmítek nepatří a naopak.
Hledání potravy je pro ptáky v zimním období velmi náročné. V řadě měst proto bývá už dlouhá léta zvykem, že lidé mohou ptáky přikrmovat. Jenže ne každý ví, co do krmítek patří a co ne. Ve Frýdku-Místku o tom mají vynikající přehled i ti nejmenší předškoláci.
Anketa Děti: 1.) "Co papají ptáčci? - Papají oříšky." 2.) "Zrní, oříšky a ovoce." 3.) "Tam nepatří sušenky a chleba tam nepatří."
Přesto se občas objeví lidé, kteří dávají do krmítek to, co tam nepatří, například zbytky z kuchyně.
Otakar Závalský, ornitolog: "Odpad z lidské kuchyně v žádném případě nepatří do ptačích krmítek. Si nesmíme si plést lidský žaludek s žaludkem ptačím. Ten lidský žaludek snese solené maso, smažené, pečené a všechno možné, i kynuté, kdežto pro ptáky to můžou být i smrtelné kombinace, zejména ty solené věci."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Velice děkuji všem občanům, kteří mají to laskavé srdce a krmí ptáčky v krmítkách, ale chtěl bych zároveň požádat všechny, aby tam nedávali zbytky z kuchyně a jídlo lidské, které ptáci opravdu nejedí."
V případě, že si nejste jistí, co ptákům do krmítka dát, určitě vám poradí internet, ale v parku najdete také tabuli, kde je detailně popsáno, jak správně ptáky v zimě přikrmovat. Ve Frýdku-Místku už loni spustili osvětovou kampaň a informativní cedulky o krmení najdou lidé i přímo u krmítek.
Otakar Závalský, ornitolog: "Do ptačích krmítek patří to, co jim umožňuje energeticky prostě přežít zimu, to znamená olejná semena, tuk, ať už rostlinný nebo živočišný a zase upozorňuji nesolený, nezpracovaný, maximálně ztopený do těch lojových koulí, jak se říká. No a pochopitelně ideálním krmivem jsou veškeré oříšky, lískové, nesolené arašídy i vlašské ořechy. To je pro ně pochoutka."
Bobuložraví ptáci mají rádi ovoce, například jablka. Místo obilí se pak doporučuje raději proso, které se dává do papouščích směsí.
Otakar Závalský, ornitolog: "Co se týče krmení vodních ptáků, tak ani to pečivo není příliš ideální. Zase to není přirozená potrava, je to lepší dát skutečně to obilí, kukuřici nebo nakrájenou zeleninu, ale v žádném případě ne nějaké velké objemy chleba, které pak zůstávají na místě a hnijí a jsou potravou akorát pro potkany."
Lidé by si měli hlavně uvědomit, že krmítka nejsou korýtka a krmit ptáky tím, co jim pomůže zdravě přečkat zimní období.
---
Do Slezské nemocnice v Opavě si přišlo během prvních tří očkovacích dnů pro vakcínu 250 seniorů starších 80 let. Kvůli sníženým dodávkám očkovací látky je ale otázkou, kolik zaregistrovaných seniorů přijde na řadu dál.
Slezská nemocnice spustila očkování seniorů starších 80 let 20. ledna. Vakcínu si tady objednalo víc jak 1 600 zájemců. Někteří z nich už mají za sebou aplikaci první dávky.
seniorka: „Mám obavy. Zápal plic a ty věci, které s onemocněním související – to není nic příjemného.“
O tom, kolik seniorů vakcínu proti Covid – 19 dostane, rozhodne počet dodaných dávek. Současný nedostatek vakcín očkování zřejmě zbrzdí o dva až tři týdny.
Hana Hozová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „V této první fázi naočkujeme 250 seniorů. Co se týká dalšího očkování, musíme počkat na to, kolik vakcín dostaneme, a od toho se bude odvíjet ten počet.“
V ordinaci jsou k dispozici dva lékaři, kteří nejprve shrnou se seniorem jeho anamnézu. Po změření tlaku a teploty následuje aplikace vakcíny. Vše je otázkou několika minut.
Prozatím se v očkovací centrum proměnila jedna z ambulancí kožního oddělení. Denně tady zvládnou obsloužit až stovku zájemců. V budoucnu by se očkovací místo mohlo přesunout blíž k centru města, do prostor, které nabídla Fakulta veřejných politik Slezské univerzity.
Petr Kümpel, primář infekčního odd., Slezská nemocnice: „Vzhledem k tomu, že očekáváme, že v příštích 14 dnech – třech týdnech bude ještě omezené množství vakcíny, tak bychom využili stávajících prostor a očkovali v nemocnici.“
Kromě očkování seniorů pokračuje také vakcinace zdravotníků. Slezská nemocnice má proočkovanou asi jednu třetinu svých zaměstnanců.
---
Pacienti, kteří prodělali covid-19 s těžším průběhem a přetrvávají u nich zdravotní potíže, mohou nově využít služby nově vzniklého post covidového centra v Nemocnici s poliklinikou v Karviné-Ráji. Nabízí například léčebně-rehabilitační pobyty v Sanatoriích Klimkovice, se kterým nemocnice spolupracuje.
Karvinský region si prošel třemi vlnami pandemie způsobené COVID-19 od jejího počátku. Mnozí pacienti si stěžují na přetrvávající potíže zejména bolesti páteře, hlavy, únavu, nebo přetrvávající potíže s dýcháním či viděním.
Ivo Žolnerčík, ředitel NsP Karviná-Ráj: “Na základě toho, že k nám chodí pacienti, u kterých vidíme, že prošli covidem a mají následky, tak po dohodě s MSK jsme se rozhodli udělat centrum post covidové péče. My, jako vedení nemocnice, cítíme potřebu těmto občanům pomoct."
Postcovidové centrum je zřízeno ve dvou úrovních, ta první je v úrovni lůžkové péče.
Věra Murínová, mluvčí Nsp Karviná-Ráj: “Pacienti mohou být doléčeni v rámci rekonvalescenční péče v Sanatoriích Klimkovice a druhá část post covidové péče je vedena ambulantní sférou, tzn., že pro všechny pacienty, kteří prodělali covid a stále se necítí fit, cítí bolesti, únavu, bolesti hlavy, dýchací potíže, tak jsme připraveni s nimi hledat řešení."
Ambulantní část centra post covidové péče bude spuštěna v průběhu příštího týdne. Veřejnost bude informována prostřednictvím webu a facebooku nemocnice.
---
V posledních dnech, kdy se teplota pohybuje kolem bodu mrazu je obzvlášť nebezpečné vstupovat na led. Přes den se totiž vždy oteplí a led taje. Hasiči nyní využívají zamrzlé plochy k nácviku záchrany osob, pod kterými se led prolomil.
18. ledna spěchala záchranná služba do Ostravy -Poruby, kde se při bruslení na rybníku propadl 14 hoch. Bez pomoci se nemohl dostat ven a i jeho zachránci se propadli. Naštěstí je ale vody v rybníku jen po ramena.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: " Ve vodě zůstal uvězněn asi pět minut, než mu pomohli svědkové události. Záchranáři zjistili, že je dítě podchlazené, avšak bez známek zranění, či tonutí. Po prvotním vyšetření, zajištění tepelného komfortu a dalších opatřeních v rámci přednemocniční neodkladné péče, byl chlapec transportován do ostravské Fakultní nemocnice."
Na podobné situace se v těchto dnech připravují hasiči. Jednotlivé stanice k tomu využívají vodní plochy v okolí. Trénují i různé postupy pro různé situace.
Petr Kůdela, mluvčí ZZS MS kraje: "Mezi použitými technickými prostředky byl házecí pytlík s plovacím lanem, páteřní deska, jeden díl nastavovacího žebříku, nafukovací saně, provizorně byl vyzkoušen i polohovací pás."
Pokud se k záchraně člověka, se kterým se prolomil led dostanete jako první, nesnažte se dojít až k němu. Nejlepší je se posunovat po ledu v leže a podat mu větev, nějaké oblečení nebo třeba hokejku. Ještě před záchranou je ale nejlepší zavolat tísňovou linku.
---
Radnice připravila další opatření ke zmírnění dopadů epidemie a vládních omezení na podnikatele, kteří museli na podzim a opět nyní v lednu uzavřít provozovny. Poskytne slevy na nájmu a stejně jako na jaře také přímou finanční pomoc.
Novojičínští podnikatelé, kteří mají své provozovny v prostorách města, se dočkají pomoci radnice v podobě slevy na nájemném, stejně, jako tomu bylo na jaře loňského roku. S konkrétní verzí město v tuto chvíli vyčkává na to, jak bude koncipován vládní dotační program COVID - Nájemné.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “V případě, že by stát kompenzoval 50 procent nájemného za 4. čtvrtletí, tak město přidá slevu ve výši 50 procent. Čili v případě, že podnikatelé požádají o COVID - Nájemné stát, tak by mohli mít kompenzován 100 procentní nájem.”
Pokud by stát kompenzoval 100 procent nájemného za 4. čtvrtletí, město by svou podporu posunulo na první čtvrtletí roku 2021. Formou finančního daru pak také pomůže dalším živnostníkům, kteří nejsou v nájmu v městských objektech.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Podmínkou bude opět uzavření provozovny, sídlo a provozovna na území Nového Jičína. Během února by podnikatelů mohli žádat o pomoc v maximální výši 20 tisíc korun.”
Sdružení novojičínských podnikatelů pomoc měst vítá, ale současně upozorňuje na těžkou situaci zejména v maloobchodě a službách.
Andrej Droščín, člen výboru, Novojičínské sdružení podnikatelů: “Tento sektor byl ponechán bez dostatečné vládní pomoci, která teď přichází v omezené míře a bohužel pro mnohé již pozdě.”
Podle zástupce sdružení podnikatelů tato krize zdaleka nekončí a mají obavy, že některé provozovny už neotevřou.
---
Zbytky z kuchyně, od zapečených nudlí přes cukroví až po slané pečivo. I to občas dokážou dát lidé do ptačích krmítek. Přitom si vůbec neuvědomují, že místo aby jim v zimě pomohli, mohou je tím zabít. Ve Frýdku-Místku proto od loňského roku běží osvětová kampaň, která má za cíl naučit, co do krmítek nepatří a naopak.
Hledání potravy je pro ptáky v zimním období velmi náročné. V řadě měst proto bývá už dlouhá léta zvykem, že lidé mohou ptáky přikrmovat. Jenže ne každý ví, co do krmítek patří a co ne. Ve Frýdku-Místku o tom mají vynikající přehled i ti nejmenší předškoláci.
Anketa Děti: 1.) "Co papají ptáčci? - Papají oříšky." 2.) "Zrní, oříšky a ovoce." 3.) "Tam nepatří sušenky a chleba tam nepatří."
Přesto se občas objeví lidé, kteří dávají do krmítek to, co tam nepatří, například zbytky z kuchyně.
Otakar Závalský, ornitolog: "Odpad z lidské kuchyně v žádném případě nepatří do ptačích krmítek. Si nesmíme si plést lidský žaludek s žaludkem ptačím. Ten lidský žaludek snese solené maso, smažené, pečené a všechno možné, i kynuté, kdežto pro ptáky to můžou být i smrtelné kombinace, zejména ty solené věci."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Velice děkuji všem občanům, kteří mají to laskavé srdce a krmí ptáčky v krmítkách, ale chtěl bych zároveň požádat všechny, aby tam nedávali zbytky z kuchyně a jídlo lidské, které ptáci opravdu nejedí."
V případě, že si nejste jistí, co ptákům do krmítka dát, určitě vám poradí internet, ale v parku najdete také tabuli, kde je detailně popsáno, jak správně ptáky v zimě přikrmovat. Ve Frýdku-Místku už loni spustili osvětovou kampaň a informativní cedulky o krmení najdou lidé i přímo u krmítek.
Otakar Závalský, ornitolog: "Do ptačích krmítek patří to, co jim umožňuje energeticky prostě přežít zimu, to znamená olejná semena, tuk, ať už rostlinný nebo živočišný a zase upozorňuji nesolený, nezpracovaný, maximálně ztopený do těch lojových koulí, jak se říká. No a pochopitelně ideálním krmivem jsou veškeré oříšky, lískové, nesolené arašídy i vlašské ořechy. To je pro ně pochoutka."
Bobuložraví ptáci mají rádi ovoce, například jablka. Místo obilí se pak doporučuje raději proso, které se dává do papouščích směsí.
Otakar Závalský, ornitolog: "Co se týče krmení vodních ptáků, tak ani to pečivo není příliš ideální. Zase to není přirozená potrava, je to lepší dát skutečně to obilí, kukuřici nebo nakrájenou zeleninu, ale v žádném případě ne nějaké velké objemy chleba, které pak zůstávají na místě a hnijí a jsou potravou akorát pro potkany."
Lidé by si měli hlavně uvědomit, že krmítka nejsou korýtka a krmit ptáky tím, co jim pomůže zdravě přečkat zimní období.
---
