Jistě už jste slyšeli, že nedílnou součástí Městské policie Ostrava je jízdní oddíl. Loni jsme vím představili dva starokladrubské nováčky, kteří nahradili vysloužilé koně. Uplynul rok jejich výcviku a tak jsme se byli podívat, jak jsou Isca a Saki připraveni na nástup do služby.
Na začátku loňského roku dorazili do Ostravy dva starokladrubští koně - bělouš Isca a vraník Saki. V 6 letech začali plnit své poslání v jízdním oddíle městské policie Ostrava a nahradili koně odcházející do důchodu. Uplynul rok. Nováčci na první pohled zesílili, Isca je mnohem světlejší, ale hlavně se toho hodně naučili.
Simona Zajková, strážnice hipolog, MP Ostrava: "Cílem těch nácviků je, aby se nebáli běžného provozu, kdy je máme do služeb. Aby se nebáli aut, cyklistů, chodců nebo třeba psů."
Jízdní oddíl sídlí v areálu Integrovaného výjezdového centra Ostrava -Jih. Koně zde mají výborné podmínky, aby mohly plnit náročné služební úkoly.
Marie Hořínková, ošetřovatelka koní: "Péče o zvířata musí být dělaná s láskou. Pokud vás práce baví, je jedno jestli ten kůň skáče parkur, běhá dostihy a nebo ho máte jako miláčka na procházky."
Využití jízdního oddílu je různorodé. Kromě běžných služebních úkolů se například účastní i různých slavností, kde svým majestátním vzhledem dodávají akcím na významu.
Tomáš Novák, strážník hipolog, MP Ostrava: "Kůň je nenahraditelným pomocníkem hlavně v nepřístupných částech v terénu. Je to v těch okrajových částech města. Pomáháme i PČR například po pohřešovaných osobách, kdy je z toho koně mnohem lepší rozhled."
Jízdní oddíl ostravských strážníků disponuje 12 starokladrubskými koňmi. Polovina jsou vraníci a polovina bělouši. Stará se o ně o celkem 13 strážníků.
---
Radnice v Havířově ocenila pedagogy za rok 2020. Pro ty by byl ale největší dárek, kdyby se už konečně vrátily děti do škol. Učitelé chtějí, aby ministerstvo oznámilo termín co nejdříve a i podmínky, za jakých se budou žáci testovat.
Povolání vysokoškolsky vzdělaných pedagogů bylo mnoho let hodně podceňováno. Poslední rok ukázal, jak důležitou roli znamenají pro děti i rodiče. Pandemie změnila naprosto vše, výuka se přenesla k počítačům. V této nelehké době radnice v Havířově cítila povinnost vybraným pedagogům poděkovat a ocenit jejich práci za rok 2020.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Já bych chtěla popřát nejen těm, kterým jsme dnes gratulovali, ale všem havířovským učitelům k jejich svátku, ať se jim konečně navrátí děti do škol a hlavně, ať se jich drží zdraví.”
Právě na návrat dětí do škol učitelé čekají. Ministr školství Plaga oznámil, že nejdříve se vrátí celý první stupeň a to rotačně.
Markéta Fonioková, učitelka ZŠ K. Světlé Havířov: "Myslím, že je hlavně dobře, že se děti vrátí do škol. Bohužel tato forma není úplně nejšťastnější. Bylo by nejlepší, kdyby děti byly trvale ve škole, ale pokud to jinak nejde, tak se tomu přizpůsobíme a zvládneme to. Jsem ráda, že už se to takto nastínilo a je vidina, že se děti vrátí.”
Školy doufají, že se přesný termín, kdy se děti vrátí do škol, dozvědí co nejdříve. Učitelé by už rádi také věděli, jak bude probíhat testování žáků.
Dagmar Hejdová, učitelka ZŠ Gorkého Havířov: "Nedokážu si to představit, říkají, že by tam mohl i někdo docházet ty testy dělat, ale to si myslím, že není reálné. Ale pokud budeme dělat sami samotesty, tak mám trochu obavy, že ty výsledky nebudou odpovídající, že nebude možné se na ně tolik spolehnout.”
Návrat dětí do škol má nyní v rukou ministerstvo zdravotnictví. Pokud se situace bude i nadále zlepšovat, žáci by mohli do lavic poprvé usednout 12. dubna.
---
Opava se konečně dočká nového zimního stadionu. Připravený je projekt na opravu stávající budovy, která už nevyhovuje. Chybí především zázemí pro sportovce a diváky. Stavět by se mohlo začít ještě na konci roku.
Historie opavského zimního stadionu se začala psát v r. 1898, kdy bylo postaveno kluziště. O sto let později dostalo střechu. Pak se přistavovaly tribuny, technické zázemí nebo šatny či restaurace. Poté tady žádné větší úpravy provedeny nebyly. A v posledních letech budova spíš chátrala.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Hygienicky je nevyhovující, energeticky samozřejmě také už nevyhovuje.“
Nyní je připravený projekt, ve kterém je místo na kvalitní ledovou plochu, tréninkový trenažer, šatny, tělocvičnu a regenerační zónu pro druholigový hokejový tým i mládežnické celky. A také komfortní prostory pro diváky. Kapacita bude sice oproti současným víc jak 5 000 nižší, nicméně vychází z průzkumu návštěvnosti jednotlivých zápasů. A také z omezeného rozpočtu.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Kapacita stadionu bude kolem 2 000, dá se případně navýšit na 2500 lidí, pro Chance ligu by to mělo stačit.“
Rekonstrukce bude stát asi 200 milionů korun. Většinu zaplatí město.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Připravujeme si svoje vlastní finance. Také si chceme pomoci tím, že bychom enegetiku a provoz energií mohli dělat externě formou energy contractingu. Jednáme s Národní sportovní agenturou, kde bychom formou dotací mohli získat až 50 mil. korun.“
Pokud vše půjde dobře, mohla by být rekonstrukce zahájena ještě na konci letošního roku. Hotovo by mělo být v roce 2022.
---
V loňském roce si zemědělci stěžovali na přemnožené hraboše. Hlodavci jim ve velkém decimovali úrodu a v celé zemi se řešilo, jak škůdce zlikvidovat. Například v Bludovicích u Havířova na hraboše nasadili dravé ptáky, na které budou spoléhat i letos.
Od uplynulé zimy zemědělci očekávali snížení počtu přemnožených hlodavců, kteří jim loni ve velkém likvidovali úrodu. V zimě sice mrzlo, ale sněhová pokrývka působila jako izolace a hlodavci proto mrazem netrpěli tak, aby to snížilo jejich populaci. Místo mrazů však na hraboše zapůsobila voda z tajícího sněhu.
Slavomír Bača, agronom: “Sněhová pokrývka způsobuje spíše zamokření půdy, než promrznutí. I to zamokření pro ty hraboše bude mít nepříjemné dopady. Takže jsme rádi, že je sníh.”
Hraboše je sice možné za určitých podmínek likvidovat chemicky, v Bludovicích na ně však nasadili dravé ptáky. Těm na polích postavili takzvané berle, ze kterých ptáci svou kořist vyhlížejí.
Jan Kotula, zemědělec, Zámecký dvůr Havířov-Bludovice: “Nasadili jsme berle. Ty necháváme spíše preventivně na polili, tedy na některých. Tím, že ta sněhová pokrývka byla a nebyla zas až tak velká, tak si myslíme, že nám to pomohlo.”
Ne všude ale draví ptáci pomohou a zemědělci proto budou muset opět použít chemii.
Slavomír Bača, agronom: “Hubení hrabošů je v současné době povoleno pouze na výjimku a chemický přípravek, který obsahuje účinnou látku na hraboše, není už tak účinný. Každopádně se musíme domlouvat s příslušnými orgány, abychom ty hraboše mohli hubit.”
Jak zemědělci přiznávají, podmáčená pole nesvědčí nejen hrabošům, ale ani jejich technice.
Jan Kotula, zemědělec, Zámecký dvůr Havířov-Bludovice: "Už jsme částečně vjeli do polí. Máme zaseto, máme rozvezený kompost. Ten se musel rozvážet převážně v noci, potažmo brzy ráno, protože jsme museli jezdit po zmrzlém, abychom nevynášeli nepořádek a abychom se tam vůbec udrželi.”
Jaká bude letošní úroda, to zemědělci ještě netuší. Doufají však, že škod od hrabošů bude méně než loni.
---
Nový Jičín má plán, jak reagovat na dopady změny klimatu. Adaptační strategii připravovalo spolu s odborníky a veřejností téměř dva roky. Teď ji schválilo zastupitelstvo. Prvním konkrétním krokem bylo také přijetí nové vyhlášky o sečení trávy.
Povodně, sucho nebo jiné extrémní projevy počasí. Nový Jičín chce být na tyto negativní dopady změny klimatu lépe připraven a nachystal konkrétních opatření, která je mají zmírnit.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Samozřejmě my si nemyslíme, že jako město jsme schopni změnit fakt, že se klima mění, ale můžeme na něj reagovat a právě to má za úkol ten zpracovaný dokument Adaptační strategie na změnu klimatu.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to souhrn opatření stávajících budov, ale i nově budovaných budov, veřejných prostor, parkovišť, hřišť, kdy město reaguje na tyto klimatické změny.”
Součástí dokumentu je akční plán se 145 konkrétními místy, kde by bylo možné navržená opatření realizovat. Zastupitelé jej schválili 15. března.
Počítá s úpravou koryt, pokrytím parkovacích ploch propustnou dlažbou. Tam, kde voda stéká ze svahů, by mohla být zaústěna do tzv. průlehů. Souvisejícím krokem je i změna vyhlášky města, která snižuje počet sečení trávy v některých lokalitách ze čtyř na dvě ročně.
Eva Bártková, vedoucí Odboru životního prostředí, Nový Jičín: ”Tak jsme z té obecně závazné vyhlášky vyjmuli 11 ploch, kde není nutné sekat tak často. My jsme ty plochy vybrali poměrně pečlivě, protože si uvědomujeme, že občané mohou také nesouhlasit a chtějí mít v okolí posekanou trávu.”
Na adaptační strategii pracovala specializovaná firma, dotčené odbory města a vyjadřovala se k ní i veřejnost. Dokument, včetně mapy, je na webu města.
---
Jistě už jste slyšeli, že nedílnou součástí Městské policie Ostrava je jízdní oddíl. Loni jsme vím představili dva starokladrubské nováčky, kteří nahradili vysloužilé koně. Uplynul rok jejich výcviku a tak jsme se byli podívat, jak jsou Isca a Saki připraveni na nástup do služby.
Na začátku loňského roku dorazili do Ostravy dva starokladrubští koně - bělouš Isca a vraník Saki. V 6 letech začali plnit své poslání v jízdním oddíle městské policie Ostrava a nahradili koně odcházející do důchodu. Uplynul rok. Nováčci na první pohled zesílili, Isca je mnohem světlejší, ale hlavně se toho hodně naučili.
Simona Zajková, strážnice hipolog, MP Ostrava: "Cílem těch nácviků je, aby se nebáli běžného provozu, kdy je máme do služeb. Aby se nebáli aut, cyklistů, chodců nebo třeba psů."
Jízdní oddíl sídlí v areálu Integrovaného výjezdového centra Ostrava -Jih. Koně zde mají výborné podmínky, aby mohly plnit náročné služební úkoly.
Marie Hořínková, ošetřovatelka koní: "Péče o zvířata musí být dělaná s láskou. Pokud vás práce baví, je jedno jestli ten kůň skáče parkur, běhá dostihy a nebo ho máte jako miláčka na procházky."
Využití jízdního oddílu je různorodé. Kromě běžných služebních úkolů se například účastní i různých slavností, kde svým majestátním vzhledem dodávají akcím na významu.
Tomáš Novák, strážník hipolog, MP Ostrava: "Kůň je nenahraditelným pomocníkem hlavně v nepřístupných částech v terénu. Je to v těch okrajových částech města. Pomáháme i PČR například po pohřešovaných osobách, kdy je z toho koně mnohem lepší rozhled."
Jízdní oddíl ostravských strážníků disponuje 12 starokladrubskými koňmi. Polovina jsou vraníci a polovina bělouši. Stará se o ně o celkem 13 strážníků.
---
Radnice v Havířově ocenila pedagogy za rok 2020. Pro ty by byl ale největší dárek, kdyby se už konečně vrátily děti do škol. Učitelé chtějí, aby ministerstvo oznámilo termín co nejdříve a i podmínky, za jakých se budou žáci testovat.
Povolání vysokoškolsky vzdělaných pedagogů bylo mnoho let hodně podceňováno. Poslední rok ukázal, jak důležitou roli znamenají pro děti i rodiče. Pandemie změnila naprosto vše, výuka se přenesla k počítačům. V této nelehké době radnice v Havířově cítila povinnost vybraným pedagogům poděkovat a ocenit jejich práci za rok 2020.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Já bych chtěla popřát nejen těm, kterým jsme dnes gratulovali, ale všem havířovským učitelům k jejich svátku, ať se jim konečně navrátí děti do škol a hlavně, ať se jich drží zdraví.”
Právě na návrat dětí do škol učitelé čekají. Ministr školství Plaga oznámil, že nejdříve se vrátí celý první stupeň a to rotačně.
Markéta Fonioková, učitelka ZŠ K. Světlé Havířov: "Myslím, že je hlavně dobře, že se děti vrátí do škol. Bohužel tato forma není úplně nejšťastnější. Bylo by nejlepší, kdyby děti byly trvale ve škole, ale pokud to jinak nejde, tak se tomu přizpůsobíme a zvládneme to. Jsem ráda, že už se to takto nastínilo a je vidina, že se děti vrátí.”
Školy doufají, že se přesný termín, kdy se děti vrátí do škol, dozvědí co nejdříve. Učitelé by už rádi také věděli, jak bude probíhat testování žáků.
Dagmar Hejdová, učitelka ZŠ Gorkého Havířov: "Nedokážu si to představit, říkají, že by tam mohl i někdo docházet ty testy dělat, ale to si myslím, že není reálné. Ale pokud budeme dělat sami samotesty, tak mám trochu obavy, že ty výsledky nebudou odpovídající, že nebude možné se na ně tolik spolehnout.”
Návrat dětí do škol má nyní v rukou ministerstvo zdravotnictví. Pokud se situace bude i nadále zlepšovat, žáci by mohli do lavic poprvé usednout 12. dubna.
---
Opava se konečně dočká nového zimního stadionu. Připravený je projekt na opravu stávající budovy, která už nevyhovuje. Chybí především zázemí pro sportovce a diváky. Stavět by se mohlo začít ještě na konci roku.
Historie opavského zimního stadionu se začala psát v r. 1898, kdy bylo postaveno kluziště. O sto let později dostalo střechu. Pak se přistavovaly tribuny, technické zázemí nebo šatny či restaurace. Poté tady žádné větší úpravy provedeny nebyly. A v posledních letech budova spíš chátrala.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Hygienicky je nevyhovující, energeticky samozřejmě také už nevyhovuje.“
Nyní je připravený projekt, ve kterém je místo na kvalitní ledovou plochu, tréninkový trenažer, šatny, tělocvičnu a regenerační zónu pro druholigový hokejový tým i mládežnické celky. A také komfortní prostory pro diváky. Kapacita bude sice oproti současným víc jak 5 000 nižší, nicméně vychází z průzkumu návštěvnosti jednotlivých zápasů. A také z omezeného rozpočtu.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Kapacita stadionu bude kolem 2 000, dá se případně navýšit na 2500 lidí, pro Chance ligu by to mělo stačit.“
Rekonstrukce bude stát asi 200 milionů korun. Většinu zaplatí město.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Připravujeme si svoje vlastní finance. Také si chceme pomoci tím, že bychom enegetiku a provoz energií mohli dělat externě formou energy contractingu. Jednáme s Národní sportovní agenturou, kde bychom formou dotací mohli získat až 50 mil. korun.“
Pokud vše půjde dobře, mohla by být rekonstrukce zahájena ještě na konci letošního roku. Hotovo by mělo být v roce 2022.
---
V loňském roce si zemědělci stěžovali na přemnožené hraboše. Hlodavci jim ve velkém decimovali úrodu a v celé zemi se řešilo, jak škůdce zlikvidovat. Například v Bludovicích u Havířova na hraboše nasadili dravé ptáky, na které budou spoléhat i letos.
Od uplynulé zimy zemědělci očekávali snížení počtu přemnožených hlodavců, kteří jim loni ve velkém likvidovali úrodu. V zimě sice mrzlo, ale sněhová pokrývka působila jako izolace a hlodavci proto mrazem netrpěli tak, aby to snížilo jejich populaci. Místo mrazů však na hraboše zapůsobila voda z tajícího sněhu.
Slavomír Bača, agronom: “Sněhová pokrývka způsobuje spíše zamokření půdy, než promrznutí. I to zamokření pro ty hraboše bude mít nepříjemné dopady. Takže jsme rádi, že je sníh.”
Hraboše je sice možné za určitých podmínek likvidovat chemicky, v Bludovicích na ně však nasadili dravé ptáky. Těm na polích postavili takzvané berle, ze kterých ptáci svou kořist vyhlížejí.
Jan Kotula, zemědělec, Zámecký dvůr Havířov-Bludovice: “Nasadili jsme berle. Ty necháváme spíše preventivně na polili, tedy na některých. Tím, že ta sněhová pokrývka byla a nebyla zas až tak velká, tak si myslíme, že nám to pomohlo.”
Ne všude ale draví ptáci pomohou a zemědělci proto budou muset opět použít chemii.
Slavomír Bača, agronom: “Hubení hrabošů je v současné době povoleno pouze na výjimku a chemický přípravek, který obsahuje účinnou látku na hraboše, není už tak účinný. Každopádně se musíme domlouvat s příslušnými orgány, abychom ty hraboše mohli hubit.”
Jak zemědělci přiznávají, podmáčená pole nesvědčí nejen hrabošům, ale ani jejich technice.
Jan Kotula, zemědělec, Zámecký dvůr Havířov-Bludovice: "Už jsme částečně vjeli do polí. Máme zaseto, máme rozvezený kompost. Ten se musel rozvážet převážně v noci, potažmo brzy ráno, protože jsme museli jezdit po zmrzlém, abychom nevynášeli nepořádek a abychom se tam vůbec udrželi.”
Jaká bude letošní úroda, to zemědělci ještě netuší. Doufají však, že škod od hrabošů bude méně než loni.
---
Nový Jičín má plán, jak reagovat na dopady změny klimatu. Adaptační strategii připravovalo spolu s odborníky a veřejností téměř dva roky. Teď ji schválilo zastupitelstvo. Prvním konkrétním krokem bylo také přijetí nové vyhlášky o sečení trávy.
Povodně, sucho nebo jiné extrémní projevy počasí. Nový Jičín chce být na tyto negativní dopady změny klimatu lépe připraven a nachystal konkrétních opatření, která je mají zmírnit.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Samozřejmě my si nemyslíme, že jako město jsme schopni změnit fakt, že se klima mění, ale můžeme na něj reagovat a právě to má za úkol ten zpracovaný dokument Adaptační strategie na změnu klimatu.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to souhrn opatření stávajících budov, ale i nově budovaných budov, veřejných prostor, parkovišť, hřišť, kdy město reaguje na tyto klimatické změny.”
Součástí dokumentu je akční plán se 145 konkrétními místy, kde by bylo možné navržená opatření realizovat. Zastupitelé jej schválili 15. března.
Počítá s úpravou koryt, pokrytím parkovacích ploch propustnou dlažbou. Tam, kde voda stéká ze svahů, by mohla být zaústěna do tzv. průlehů. Souvisejícím krokem je i změna vyhlášky města, která snižuje počet sečení trávy v některých lokalitách ze čtyř na dvě ročně.
Eva Bártková, vedoucí Odboru životního prostředí, Nový Jičín: ”Tak jsme z té obecně závazné vyhlášky vyjmuli 11 ploch, kde není nutné sekat tak často. My jsme ty plochy vybrali poměrně pečlivě, protože si uvědomujeme, že občané mohou také nesouhlasit a chtějí mít v okolí posekanou trávu.”
Na adaptační strategii pracovala specializovaná firma, dotčené odbory města a vyjadřovala se k ní i veřejnost. Dokument, včetně mapy, je na webu města.
---
