Letiště Leoše Janáčka Ostrava je znovu spojeno se světem. Polská společnost LOT totiž začala provozovat pravidelnou leteckou linku do Varšavy, která v podstatě zajistí napojení na celou Evropu. Vedení letiště zdůraznilo, že riziko nákazy během letu je téměř nulové.
V neděli před půlnocí přiletělo na mošnovské letiště první letadlo polské společnosti LOT. Na palubě bylo 13 pasažérů a brzy ráno letadlo odstartovalo s 8 cestujícími na zpáteční let do Varšavy. Odstartovala tím svůj provoz pravidelná letecká linka Ostrava Varšava.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: „Tato nová linka bude hrát významnou roli v celkovém rozvoji regionu a zejména při jeho ekonomické obnově po návratu do běžného režimu po ukončení pandemie. Letecké spojení je důležité pro zajištění mobility obyvatel kraje a významně pomůže současným i novým investorům. Zároveň umožní cestujícím jednoduché a pohodlné spojení s celým světem."
Po zastavení letů do Londýna společnosti Ryanair kvůli pandemii, je linka do Varšavy jedinou pravidelnou leteckou linkou z Ostravy.
Stanislav Bujnovský, obchodní ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: "Nejdůležitější nyní je tuto linku rozšířit. Momentálně létáme 5 krát týdně, ale od 1.4. chceme, aby létala tato linka 10 krát týdně."
Zatímco počet cestujících v loňském roce klesl, výrazně roste nákladní doprava.
Stanislav Bujnovský, obchodní ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: "Momentálně máme 3 pravidelné linky. DHL do Lipska, UPS do Kolína nad Rýnem a linky do Číny.
Cestující se prý nemusejí bát nákazy covidem-19. Při pobytu na letišti i během letů je riziko téměř nulové. Důvodem je směr proudění a vysoká rychlost výměny vzduchu.
---
Až budu jednou doktorka, budu si nesmírně vážit práce sestřiček. To jsou slova medičky, která pomáhá v havířovské nemocnici. Studenti střední i vysoké školy jsou ochotní pomáhat, dokud to bude potřeba.
Nemocnice v kraji se už neobejdou bez pomoci studentů středních zdravotnických škol nebo mediků. I v havířovské nemocnici se začlenili do týmů.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NsP Havířov: "V současné době působí v havířovské nemocnici na 50 studentů Střední zdravotnické školy Karviná, které máme rozdělené na kontrolních hlídkách. Tam jich působí 30 studentů a 20 studentek čtvrtého ročníku obor praktická sestra jsme zapojili přímo do práce na odděleních lůžkových, pracují s našimi kolegyněmi."
Kateřina Hřivnáčová pomáhá na oddělení ARO, kde se starají o ty nejtěžší pacienty. Přesto, že nezastane tu nejkvalifikovanější práci, je na oddělení důležitá.
Kateřina Hřivnáčová, studentka Střední zdrav. školy Karviná: ,"Je to určitě vážná nemoc a mladí lidé by to neměli určitě podceňovat a měli by dodržovat nařízení vlády, protože tady můžeme vidět, že ti lidé na to vážně umírají a sestřičky jsou z toho unavené a jsem ráda, že jim můžeme pomoci. Vůbec bych si nedokázala před půl rokem představit, že bych mohla něco takového zažít.”
Hana Vyvialová je budoucí lékařka. Nyní pečuje o necovidové pacienty na jednotce intenzivní péče.
Hana Vyvialová, studentka Lékařské fakulty Ostrava: "Jelikož jsem viděla, že nemocnice to už nezvládají, chybí personál, tak jsem chtěla pomoci. Jednou, až budu doktorkou, budu si velice vážit práce sestřiček a už teď je obdivuji za to, co dělají. Na nich to oddělení stojí.”
Studenti jsou ochotni v nemocnici pomáhat, dokud to bude potřeba.
---
Bezplatná, diskrétní a důležitá pomoc pro ženy, které nečekaně otěhotní a nevědí si rady. Tím se zabývá projekt Hnutí pro život ČR „Nesoudíme. Pomáháme“. Nově se do jeho podpory zapojilo i město Frýdek-Místek, to pomůže rozšířit povědomí o tom, kam se mohou ženy v nelehké situaci obrátit.
Až 18 tisíc žen podstoupí ročně v České republice umělé ukončení těhotenství. Jen ve Frýdku-Místku to bylo například z posledních údajů 258. Často to bývá kvůli tomu, že ženy neví, co mají při zjištění nečekaného těhotenství dělat, bojí se následků, nebo reakce svého okolí.
Jaroslava Trajerová, Hnutí pro život ČR: "Třeba se na nás obrátila maminka, která nečekaně zjistila, že nečekaně otěhotněla, čekala druhé dítě, žila s partnerem, když mu oznámila, že čeká druhé dítě, tak on jí řekl seber se a vypadni a jestli nepůjdeš na potrat, tak už tě tady nechci. Takže my jsme této slečně, protože nebyla vdaná zprostředkovali azylové ubytování, zprostředkovali jsme jí kompletní podporu výbavičky a doprovázíme ji dál."
Pomoc ze strany Hnutí pro život je v rámci jejich projektu „Nesoudíme. Pomáháme“. Ten se rozhodlo podpořit i město Frýdek-Místek.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Projekt nabízí pomoc ženám, které se dostaly v souvislosti s nečekaným těhotenstvím do složité životní situace, a které se cítí například okolnostmi nebo rodinou nuceny k potratu. Proto jsem právě tomuto projektu udělil i osobní záštitu. Touto záštitou přispívám i k tomu, aby se informace o existenci bezplatné pomoci ženám v nouzi dále šířila i u nás ve Frýdku-Místku."
Všechno přitom začíná u bezplatné telefonní linky 800 108 000 nebo na emailu . Hnutí pomáhá řešit nečekaná těhotenství u řady žen napříč všemi společenskými vrstvami.
Jaroslava Trajerová, Hnutí pro život ČR: "Jsou to převážně středoškolačky a vysokoškolačky, které se na nás obrací. Mohu jenom snad uvést příklad, kdy na jaře jenom kvůli mimořádnému stavu jsme zavedli i finanční pomoc až do výše padesáti tisíc korun, tak jsme řešili právě nečekaná těhotenství u manželských párů, které očekávaly narození třetího dítěte a z důvodu toho, že přišli o veškeré příjmy, pokud pracovali v oblastech, které se zavřely, tak jsme jim pomáhali s placením nájmu, aby nemusel ten tlak na ten potrat, na to rozhodnutí, že za každou cenu nebyl tak velký."
Jedním z cílů projektu je i připomínat mužům jejich zodpovědnost a obnovit celospolečenský respekt k nenarozeným dětem. Letošní rok je navíc kvůli koronaviru a karanténám specifický, takže klientek, které požádaly o pomoc už je ve třetím čtvrtletí tolik, co jindy za celý rok.
Jaroslava Trajerová, Hnutí pro život ČR: "Typický příklad jsou asi těhotenství třetích dětí do rodin. Tam většinou je problém v tom, že máte malý byt, malé auto, tři autosedačky nedáte do auta a pak musíte řešit co bude dál a často právě ten tlak toho času je obrovský. Lékař vám řekne rozhodněte se co nejdřív, máte určité zákonné lhůty a žena neví, co má dělat. Tak je právě potřeba, aby lékař věděl, a o to se snažíme, zavolejte si tady na anonymní celorepublikovou linku, kde spolu můžeme projít ty možnosti, které má."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Naším dlouhodobým cílem je vytvořit systém sociálních služeb, které pokrývají všechny potřeby našich obyvatel. A právě projekt „Nesoudíme. Pomáháme“ do tohoto systému zapadá a v souvislosti s naší strategií rozvíjet nejen síť našich městských organizací, ale i podporovat neziskové organizace zaměřené na sociální služby."
V projektu „Nesoudíme. Pomáháme.“ tak se ženami projdou všechny obavy a jsou schopni zajistit komplexní podporu včetně psychoterapie, sociálně-právního poradenství, hmotnou i finanční výpomoc, zprostředkování ubytování, návaznost na regionální odborníky a případně ženy i během těhotenství doprovází.
---
Dlouhodobě nevyužívaný a za hranicí životnosti. Takový byl stav spojovacího krčku mezi Kinem Petra Bezruče ve Frýdku-Místku a protější budovou s obchody a restaurací. Město se proto rozhodlo krček zbourat. Demoliční práce by měly být hotové začátkem listopadu.
Roky chátrající budova Kina Petra Bezruče budí už delší dobu mezi místními rozporuplné pocity. Několik let je již připraven návrh na její rekonstrukci. Bylo naplánováno, že by o ní mohli rozhodnout také lidé v referendu, to ale na mimořádném červencovém zastupitelstvu neprošlo. Řešení situace navíc komplikuje v poslední době i pandemie koronaviru, která výrazně krátí městský rozpočet.
Anketa: 1.) "Tady by to měli celé zbourat a né rekonstrukce proboha." 2.) "Že to už mohli do provozu dat, cosi tady, že to tak je furt ladem, také baračisko a ladem." 3.) "No je to katastrofa, co na to mám říct. Nikdo s tím nic nedělá a nevím, jestli nejsou na to peníze."
Zatím se město pustilo do malé investiční akce v podobě demolice spojovacího krčku mezi kinem a protějším objektem občasné vybavenosti.
Anketa: 3.) "Nevím jako, to mají celé zbourat a dat nějaké nové zábradlí, že to už je něco, neschopné asi provozu."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Spojovací krček byl dlouhodobě nevyužívaný a jeho technický stav už byl za hranicí životnosti, odpadávaly z něj podhledy a vlivem netěsnosti z něj také zatékalo do objektu kina. S ohledem na bezpečnost osob, které pod ním procházely do přilehlé budovy s obchody a s restaurací a na skutečnost, že se zachováním krčku se nepočítá ani při případné rekonstrukci a modernizaci kina, bude v těchto dnech stržen. Bezpečnost občanů je totiž pro nás prvořadá."
Práce realizuje ostravská společnost Demonstav, vyjdou na zhruba půl milionu korun a hotové by měly být začátkem listopadu.
---
Gymnázium Karviná modernizuje venkovní sportovní hřiště. Studenti se mohou těšit na nový umělý trávník, vybudováno bude i workoutové hřiště nebo sektor pro vrh koulí. Finančně na přestavbu areálu přispěl Moravskoslezský kraj.
I když karvinské gymnázium, stejně jako ostatní školská zařízení, zeje kvůli distanční výuce prázdnotou, v areálu je rušno. Momentálně tady probíhají práce na modernizaci výkonného multifunkčního sportoviště.
Miloš Kučera, ředitel Gymnázia Karviná: "To nové hřiště bude stát v půdorysu toho starého, které už nesplňovalo požadavky dnešní doby, bylo prohliněné."
Hřiště se bude skládat z 200 metrů dlouhého oválu s umělým povrchem. Jedna rovinka bude zakončena doskočištěm pro skok daleký a druhá bude umožňovat klasickou sportovní disciplínu 100 metrů na čas.
Miloš Kučera, ředitel Gymnázia Karviná: "V těch obloucích vznikne tady před námi sektor vrh koulí a v druhém oblouku vznikne workoutové hřiště a ještě tam bude streetballový koš, takže i basketbal na jeden koš se bude moci u nás provozovat. "
Aby se jednotlivé činnosti daly provozovat souběžně, bude fotbalové hřiště odděleno vysokou sítí.
Josef Štipčák, strojník: "Momentálně navážíme pod asfalt frakci 032, zároveň se to válcuje, hutní."
Hřiště budou využívat i házenkáři pro kondiční cvičení a tréninky.
---
Novojičínská radnice přistoupila ke změně systému sběru použitých jedlých olejů. Lidé je dosud mohli odevzdávat na separačních dvorech. Teď už jsou ale ve městě rozmístěny také speciální kontejnery na tuto surovinu
Černá popelnice s oranžovým víkem - takto vypadá nádoba na sběr použitých jedlých olejů. V Novém Jičíně je nyní v různých lokalitách rozmístěno takovýchto kontejnerů celkem 27. Dosud mohli lidé olej z domácnosti, které mohou dále posloužit zejména v chemickém průmyslu, odevzdávat pouze na dvou sběrných dvorech.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Rozhodli jsme se udělat ještě další krok, blíže k občanům, aby měli motivaci. Protože je to materiál, který, pokud se leje do kanalizace, způsobuje degradaci této struktury.”
Město se na sběru této suroviny dohodlo se specializovanou firmou, která odpad pravidelně sváží. Na každém kontejneru je také uvedena bezplatná linka, kam může kdokoliv zavolat, pokud bude naplněný.
Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Je důležité, aby ten olej byl vylitý do PET lahve, zašroubované. Je potřeba, aby byl čistý, nesmíchaný s dalšími příměsemi. Neměly by tam být samozřejmě technické oleje, vyjeté oleje a podobně.”
Podstatné také je, aby lidé do nádob na oleje z kuchyně nevhazovali jiné odpadky, třeba plechovky, jako bylo vidět na sběrném stanovišti u parkoviště Na Valech. Přesné rozmístění černých popelnic lze dohledat na mapě na webu města.
---
Letiště Leoše Janáčka Ostrava je znovu spojeno se světem. Polská společnost LOT totiž začala provozovat pravidelnou leteckou linku do Varšavy, která v podstatě zajistí napojení na celou Evropu. Vedení letiště zdůraznilo, že riziko nákazy během letu je téměř nulové.
V neděli před půlnocí přiletělo na mošnovské letiště první letadlo polské společnosti LOT. Na palubě bylo 13 pasažérů a brzy ráno letadlo odstartovalo s 8 cestujícími na zpáteční let do Varšavy. Odstartovala tím svůj provoz pravidelná letecká linka Ostrava Varšava.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: „Tato nová linka bude hrát významnou roli v celkovém rozvoji regionu a zejména při jeho ekonomické obnově po návratu do běžného režimu po ukončení pandemie. Letecké spojení je důležité pro zajištění mobility obyvatel kraje a významně pomůže současným i novým investorům. Zároveň umožní cestujícím jednoduché a pohodlné spojení s celým světem."
Po zastavení letů do Londýna společnosti Ryanair kvůli pandemii, je linka do Varšavy jedinou pravidelnou leteckou linkou z Ostravy.
Stanislav Bujnovský, obchodní ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: "Nejdůležitější nyní je tuto linku rozšířit. Momentálně létáme 5 krát týdně, ale od 1.4. chceme, aby létala tato linka 10 krát týdně."
Zatímco počet cestujících v loňském roce klesl, výrazně roste nákladní doprava.
Stanislav Bujnovský, obchodní ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: "Momentálně máme 3 pravidelné linky. DHL do Lipska, UPS do Kolína nad Rýnem a linky do Číny.
Cestující se prý nemusejí bát nákazy covidem-19. Při pobytu na letišti i během letů je riziko téměř nulové. Důvodem je směr proudění a vysoká rychlost výměny vzduchu.
---
Až budu jednou doktorka, budu si nesmírně vážit práce sestřiček. To jsou slova medičky, která pomáhá v havířovské nemocnici. Studenti střední i vysoké školy jsou ochotní pomáhat, dokud to bude potřeba.
Nemocnice v kraji se už neobejdou bez pomoci studentů středních zdravotnických škol nebo mediků. I v havířovské nemocnici se začlenili do týmů.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NsP Havířov: "V současné době působí v havířovské nemocnici na 50 studentů Střední zdravotnické školy Karviná, které máme rozdělené na kontrolních hlídkách. Tam jich působí 30 studentů a 20 studentek čtvrtého ročníku obor praktická sestra jsme zapojili přímo do práce na odděleních lůžkových, pracují s našimi kolegyněmi."
Kateřina Hřivnáčová pomáhá na oddělení ARO, kde se starají o ty nejtěžší pacienty. Přesto, že nezastane tu nejkvalifikovanější práci, je na oddělení důležitá.
Kateřina Hřivnáčová, studentka Střední zdrav. školy Karviná: ,"Je to určitě vážná nemoc a mladí lidé by to neměli určitě podceňovat a měli by dodržovat nařízení vlády, protože tady můžeme vidět, že ti lidé na to vážně umírají a sestřičky jsou z toho unavené a jsem ráda, že jim můžeme pomoci. Vůbec bych si nedokázala před půl rokem představit, že bych mohla něco takového zažít.”
Hana Vyvialová je budoucí lékařka. Nyní pečuje o necovidové pacienty na jednotce intenzivní péče.
Hana Vyvialová, studentka Lékařské fakulty Ostrava: "Jelikož jsem viděla, že nemocnice to už nezvládají, chybí personál, tak jsem chtěla pomoci. Jednou, až budu doktorkou, budu si velice vážit práce sestřiček a už teď je obdivuji za to, co dělají. Na nich to oddělení stojí.”
Studenti jsou ochotni v nemocnici pomáhat, dokud to bude potřeba.
---
Bezplatná, diskrétní a důležitá pomoc pro ženy, které nečekaně otěhotní a nevědí si rady. Tím se zabývá projekt Hnutí pro život ČR „Nesoudíme. Pomáháme“. Nově se do jeho podpory zapojilo i město Frýdek-Místek, to pomůže rozšířit povědomí o tom, kam se mohou ženy v nelehké situaci obrátit.
Až 18 tisíc žen podstoupí ročně v České republice umělé ukončení těhotenství. Jen ve Frýdku-Místku to bylo například z posledních údajů 258. Často to bývá kvůli tomu, že ženy neví, co mají při zjištění nečekaného těhotenství dělat, bojí se následků, nebo reakce svého okolí.
Jaroslava Trajerová, Hnutí pro život ČR: "Třeba se na nás obrátila maminka, která nečekaně zjistila, že nečekaně otěhotněla, čekala druhé dítě, žila s partnerem, když mu oznámila, že čeká druhé dítě, tak on jí řekl seber se a vypadni a jestli nepůjdeš na potrat, tak už tě tady nechci. Takže my jsme této slečně, protože nebyla vdaná zprostředkovali azylové ubytování, zprostředkovali jsme jí kompletní podporu výbavičky a doprovázíme ji dál."
Pomoc ze strany Hnutí pro život je v rámci jejich projektu „Nesoudíme. Pomáháme“. Ten se rozhodlo podpořit i město Frýdek-Místek.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Projekt nabízí pomoc ženám, které se dostaly v souvislosti s nečekaným těhotenstvím do složité životní situace, a které se cítí například okolnostmi nebo rodinou nuceny k potratu. Proto jsem právě tomuto projektu udělil i osobní záštitu. Touto záštitou přispívám i k tomu, aby se informace o existenci bezplatné pomoci ženám v nouzi dále šířila i u nás ve Frýdku-Místku."
Všechno přitom začíná u bezplatné telefonní linky 800 108 000 nebo na emailu . Hnutí pomáhá řešit nečekaná těhotenství u řady žen napříč všemi společenskými vrstvami.
Jaroslava Trajerová, Hnutí pro život ČR: "Jsou to převážně středoškolačky a vysokoškolačky, které se na nás obrací. Mohu jenom snad uvést příklad, kdy na jaře jenom kvůli mimořádnému stavu jsme zavedli i finanční pomoc až do výše padesáti tisíc korun, tak jsme řešili právě nečekaná těhotenství u manželských párů, které očekávaly narození třetího dítěte a z důvodu toho, že přišli o veškeré příjmy, pokud pracovali v oblastech, které se zavřely, tak jsme jim pomáhali s placením nájmu, aby nemusel ten tlak na ten potrat, na to rozhodnutí, že za každou cenu nebyl tak velký."
Jedním z cílů projektu je i připomínat mužům jejich zodpovědnost a obnovit celospolečenský respekt k nenarozeným dětem. Letošní rok je navíc kvůli koronaviru a karanténám specifický, takže klientek, které požádaly o pomoc už je ve třetím čtvrtletí tolik, co jindy za celý rok.
Jaroslava Trajerová, Hnutí pro život ČR: "Typický příklad jsou asi těhotenství třetích dětí do rodin. Tam většinou je problém v tom, že máte malý byt, malé auto, tři autosedačky nedáte do auta a pak musíte řešit co bude dál a často právě ten tlak toho času je obrovský. Lékař vám řekne rozhodněte se co nejdřív, máte určité zákonné lhůty a žena neví, co má dělat. Tak je právě potřeba, aby lékař věděl, a o to se snažíme, zavolejte si tady na anonymní celorepublikovou linku, kde spolu můžeme projít ty možnosti, které má."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Naším dlouhodobým cílem je vytvořit systém sociálních služeb, které pokrývají všechny potřeby našich obyvatel. A právě projekt „Nesoudíme. Pomáháme“ do tohoto systému zapadá a v souvislosti s naší strategií rozvíjet nejen síť našich městských organizací, ale i podporovat neziskové organizace zaměřené na sociální služby."
V projektu „Nesoudíme. Pomáháme.“ tak se ženami projdou všechny obavy a jsou schopni zajistit komplexní podporu včetně psychoterapie, sociálně-právního poradenství, hmotnou i finanční výpomoc, zprostředkování ubytování, návaznost na regionální odborníky a případně ženy i během těhotenství doprovází.
---
Dlouhodobě nevyužívaný a za hranicí životnosti. Takový byl stav spojovacího krčku mezi Kinem Petra Bezruče ve Frýdku-Místku a protější budovou s obchody a restaurací. Město se proto rozhodlo krček zbourat. Demoliční práce by měly být hotové začátkem listopadu.
Roky chátrající budova Kina Petra Bezruče budí už delší dobu mezi místními rozporuplné pocity. Několik let je již připraven návrh na její rekonstrukci. Bylo naplánováno, že by o ní mohli rozhodnout také lidé v referendu, to ale na mimořádném červencovém zastupitelstvu neprošlo. Řešení situace navíc komplikuje v poslední době i pandemie koronaviru, která výrazně krátí městský rozpočet.
Anketa: 1.) "Tady by to měli celé zbourat a né rekonstrukce proboha." 2.) "Že to už mohli do provozu dat, cosi tady, že to tak je furt ladem, také baračisko a ladem." 3.) "No je to katastrofa, co na to mám říct. Nikdo s tím nic nedělá a nevím, jestli nejsou na to peníze."
Zatím se město pustilo do malé investiční akce v podobě demolice spojovacího krčku mezi kinem a protějším objektem občasné vybavenosti.
Anketa: 3.) "Nevím jako, to mají celé zbourat a dat nějaké nové zábradlí, že to už je něco, neschopné asi provozu."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Spojovací krček byl dlouhodobě nevyužívaný a jeho technický stav už byl za hranicí životnosti, odpadávaly z něj podhledy a vlivem netěsnosti z něj také zatékalo do objektu kina. S ohledem na bezpečnost osob, které pod ním procházely do přilehlé budovy s obchody a s restaurací a na skutečnost, že se zachováním krčku se nepočítá ani při případné rekonstrukci a modernizaci kina, bude v těchto dnech stržen. Bezpečnost občanů je totiž pro nás prvořadá."
Práce realizuje ostravská společnost Demonstav, vyjdou na zhruba půl milionu korun a hotové by měly být začátkem listopadu.
---
Gymnázium Karviná modernizuje venkovní sportovní hřiště. Studenti se mohou těšit na nový umělý trávník, vybudováno bude i workoutové hřiště nebo sektor pro vrh koulí. Finančně na přestavbu areálu přispěl Moravskoslezský kraj.
I když karvinské gymnázium, stejně jako ostatní školská zařízení, zeje kvůli distanční výuce prázdnotou, v areálu je rušno. Momentálně tady probíhají práce na modernizaci výkonného multifunkčního sportoviště.
Miloš Kučera, ředitel Gymnázia Karviná: "To nové hřiště bude stát v půdorysu toho starého, které už nesplňovalo požadavky dnešní doby, bylo prohliněné."
Hřiště se bude skládat z 200 metrů dlouhého oválu s umělým povrchem. Jedna rovinka bude zakončena doskočištěm pro skok daleký a druhá bude umožňovat klasickou sportovní disciplínu 100 metrů na čas.
Miloš Kučera, ředitel Gymnázia Karviná: "V těch obloucích vznikne tady před námi sektor vrh koulí a v druhém oblouku vznikne workoutové hřiště a ještě tam bude streetballový koš, takže i basketbal na jeden koš se bude moci u nás provozovat. "
Aby se jednotlivé činnosti daly provozovat souběžně, bude fotbalové hřiště odděleno vysokou sítí.
Josef Štipčák, strojník: "Momentálně navážíme pod asfalt frakci 032, zároveň se to válcuje, hutní."
Hřiště budou využívat i házenkáři pro kondiční cvičení a tréninky.
---
Novojičínská radnice přistoupila ke změně systému sběru použitých jedlých olejů. Lidé je dosud mohli odevzdávat na separačních dvorech. Teď už jsou ale ve městě rozmístěny také speciální kontejnery na tuto surovinu
Černá popelnice s oranžovým víkem - takto vypadá nádoba na sběr použitých jedlých olejů. V Novém Jičíně je nyní v různých lokalitách rozmístěno takovýchto kontejnerů celkem 27. Dosud mohli lidé olej z domácnosti, které mohou dále posloužit zejména v chemickém průmyslu, odevzdávat pouze na dvou sběrných dvorech.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Rozhodli jsme se udělat ještě další krok, blíže k občanům, aby měli motivaci. Protože je to materiál, který, pokud se leje do kanalizace, způsobuje degradaci této struktury.”
Město se na sběru této suroviny dohodlo se specializovanou firmou, která odpad pravidelně sváží. Na každém kontejneru je také uvedena bezplatná linka, kam může kdokoliv zavolat, pokud bude naplněný.
Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Je důležité, aby ten olej byl vylitý do PET lahve, zašroubované. Je potřeba, aby byl čistý, nesmíchaný s dalšími příměsemi. Neměly by tam být samozřejmě technické oleje, vyjeté oleje a podobně.”
Podstatné také je, aby lidé do nádob na oleje z kuchyně nevhazovali jiné odpadky, třeba plechovky, jako bylo vidět na sběrném stanovišti u parkoviště Na Valech. Přesné rozmístění černých popelnic lze dohledat na mapě na webu města.
---
