Poslední léta přinesla významnou proměnu Bělského lesa, největší zelené plochy v Ostravě. Nyní zde přibyly nové povalové chodníky a další prvky, které propojily takzvané Starobělské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží.
Návštěvníkům Bělského lesa a zejména zdejší Stezky vody se bude procházet opět o něco jednodušeji. Byla dokončena další část povahových chodníků, která jim umožní přejít podmáčená místa.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Použil se materiál, který je spojený s lesem: dřevo, kámen. Tak ať to do té přírody co nejvíc zapadne. A smyslem této etapy vlastně bylo otevřít les a propojit jednotlivá atraktivní místa Bělského lesa tak, aby návštěvník mohl i v tomto období lesem projít. Náklady jsou přes 13 milionů korun z celkových povalových chodníků, včetně právě těch schodišť, které byly dost navštěvovány z té strany Výškovic a navštěvování běžeckých okruhů. Takže víte, že jsme nedávno otevřeli běžecké okruhy a teď jsme je vlastně propojili s těmi ostatními částmi. A myslím si, že dostatečně tady v podstatě rezonuje to zadržování vody. Je to stejný projekt, jako se teď postupně dokreslil. Projekt k jezeru tedy bude podle mě z hlediska hospodaření taky nádherný."
Magda Cigánková, spoluautorka návrhu, architektka: "V rámci našeho projektování jsme s kolegyní především chtěly propojit stávající cestu vody, která tady byla, s křížovou cestou. Protože se nám úplně nelíbilo, když skončila cesta vody, že se lidé tak bezprizorně pouštěli po celém Bělském lese. A to prošlapávání nebylo zrovna to pravé ořechové. A vzhledem k tomu, že po covidu v lese je opravdu těch lidí strašně moc, tak jsme se snažily je nějakým směrem nasměrovat, aby v lese zůstala aspoň část přírody neprošlapaná těmi návštěvníky. Ta naše část, co jsme dělaly s kolegyní, je vlastně odsud až k začátku křížové cesty. My jsme se snažily v rámci projektu držet i mírnou linku tak, aby se dalo projít i kočárkem."
Stejně jako u předchozích projektů provedla úpravy městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň. Práce začaly v srpnu.
Martin Mati, technický ředitel, Ostravské městské lesy a zeleň: "Myslím si, že jsme vytvořili nádherný projekt, ale s čím jsme si hodně vyhráli, tak je právě voda. Jsou to cesty vody, ale myslím si, že za námi se otvírá ta nejhezčí část cest vody. Co se týče přírody a užívání si, toho kochání se přírodou. Vytvořili jsme několik tůní a opravdu musím říct, že náš bagrista byl téměř génius. Hráli jsme si opravdu na centimetry s vodou, že uvidíte, jak se to z jedné tůně přelévá do druhé tůně, a zase do třetí. Mění se to taky v čase. Záleží na tom, jak naprší, jestli je léto nebo zima. A opravdu v každém ročním období tady uvidíte trochu něco jiného, trochu jinak fungování vody. A když se na to zaměříte, tak budete nadšení."
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Už v roce 2015 Městské lesy představily vedení města několik zajímavých projektů týkajících se úpravy celé městské významné zeleně. No a po rekapitulaci toho materiálu jsem zjistil, že vlastně z těch sedmi projektů 5 už došlo ke svému naplnění. Takže je to úžasné. Já bych chtěl za nás, za lesníky, skutečně poděkovat vedení města, že přistoupilo k tomu, co jsme postupně navrhovali, a měli jsme možnost ukázat, že některé věci v lese umíme udělat."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Samozřejmě dostatečný mobiliář, posezení. Vidíme tady naše klasické čtyřhranné lavice, jsou tady i dětské prvky, některé pohybové věci doplněné, už myslím si, že atraktivní prasátka od běžeckých okruhů směrem dolů pro děti. Instrumentální ukázkové cedule."
Bělský les s rozlohou zhruba 160 hektarů je vyhledávaným místem pro rekreaci. Od roku 2023 mohou návštěvníci lesa využívat Stezku vody. V roce 2025 se zde otevřel park nad rybníkem s mnoha atrakcemi.
---
Charita se intenzivně připravuje na Tříkrálovou sbírku. Třeba ve Studénce a v Novém Jičíně oslovuje dobrovolníky, chystá kostýmy a pečetí pokladničky. Koledníci vyrazí do ulic zkraje ledna.
Tříkrálová sbírka patří mezi největší dobročinné akce v České republice, její výtěžek pomáhá lidem v nouzi přímo v regionu. Její organizace i ve studénecké Charitě vrcholila v prosinci ještě před Vánoci.
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Dneska budeme pečetit pokladničky s pracovnicemi městského úřadu ve Studénce. Jinak další pokladničky do obcí, které koledují pro naší Charitu, tak ty už jsou rozvezené. Tady ve Studénce budeme mít zapečetěno 40 pokladniček a jinak celkově 172 pokladničky.”
Markéta Bőhmová, odbor financí a rozpočtu, MěÚ Studénka: “Pečetění pokladniček spočívá v tom, že vlastně každá ta pokladnička je přelepená štítkem, kde je razítko města, podpis od oprávněné osoby a vlastně datum, kdy byla ta pokladnička zapečetěná.”
Důkladné přípravy probíhají také v novojičínské Charitě.
Markéta Brožová, koordinátor Tříkrálové sbírky, Charita Nový Jičín: “Balíme tašky pro koledníky, oslovujeme koledníčky, žádáme, jestli by nám někdo nepřišel pomoct, protože koledníku je vždycky málo. A jinak samozřejmě chystáme Tříkrálový průvod, doufám, že se potkáme opět u jesliček 6. ledna v 10 hodin.”
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Počítáme zase s pomocí pracovníků, jejich rodin a dětí a už se pomaličku hlásí i děti ze škol, kde jsme rozdali pozvánky ke koledování, takže doufáme, že se nám ty skupinky podaří naplnit a že budeme moci vyrazit do ulic.”
Sbírka bude probíhat od 1. do 14. ledna. Peníze pomáhají realizovat služby pro lidi v nouzi. Ve Studénce půjdou také a dovybavení domu sv. Jáchyma, jehož stavba bude právě v průběhu trvání Tříkrálové sbírky dokončena.
---
Knihovna Petra Bezruče v Opavě přichází s výraznou novinkou. Po více než třiceti letech mění svůj vizuální styl. Má nové logo, nové barvy i moderní grafiku. Zároveň před hlavní budovu nechala instalovat výdejový box, díky kterému si lidé budou moci vyzvednout své knihy kdykoliv.
Knihovna města Opavy zahajuje novou etapu. Moderní vizuální identita odkazuje k současným trendům i potřebám čtenářů a má osvěžit tvář jedné z nejnavštěvovanějších kulturních institucí ve městě.
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “Původní logo pocházelo z 90. let, bylo víc než 35 let staré a myslíme si, že si zaslouží upgrade. Dělali jsme si velký průzkum jak s tou značkou KPBO a zjistili jsme, že vlastně všechna písmenka nejsou důležitá v tom našem logu.”
Novým symbolem je K s tildou, prvek, který nabízí mnoho výkladů.
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “Někdo v tom vidí otevřenou knihu, někdo dým z dýmky Petra Bezruče, někdo řeku. A líbí se nám na tom, že to logo je takové hravé.”
Knihovna mění i barevnou paletu.
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “Z takové lehce zlaté, kterou jsme celé roky používali, jsme se odhodlali k hlavním barvám, kterými jsou cihlově oranžová a burgundy, což je vínově červená.”
Knihovna však nepřichází jen s novým vzhledem. Před hlavní budovou instalovala také výdejový box, který čtenářům umožní vyzvednout si rezervované knihy kdykoliv.
Miloš Bednařík, IT oddělení, Knihovna Petra Bezruče: “Naši čtenáři nyní budou mít nově možnost prostřednictvím našeho webového katalogu si jakýkoliv dokument z knihovny odložit přímo do výdejového boxu a budou mít pět dní na to, aby si ho vyzvedli.”
Box bude v provozu 24/7 a nabídne 30 schránek. Nový vizuální styl i výdejový box mají knihovnu přiblížit současným trendům a zároveň udělat její služby přístupnější.
---
Hornické tradice mají v našem regionu hluboké kořeny a jednou z nich je i Skok přes kůži. S koncem těžby černého uhlí jsou tímto aktem do hornického cechu přijímaní lidé, kteří chtějí uchovávat odkaz svých předků a předávat hornické tradice dalším generacím.
Ve Stonavě se každoročně v prosinci koná tradiční hornická slavnost Skok přes kůži. V době, kdy těžba černého uhlí je u svého konce, jsou do hornického cechu přijímáni ti, kteří chtějí tradice svých předků předávat dalším generacím.
Milan Malich, předseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Většina z nich již nejsou horníci, ale řekl bych, že jsou zapálení pro tu věc, takže by měli i do budoucna udržovat hornické tradice."
Václav Bařák, účastník skoku: „Chci, aby tato tradice byla uchována, abychom potom i našim dětem říkali, co vlastně bylo to hornictví, a aby to pořád v nás zůstávalo."
Viktor Topiarz, účastník skoku: „Já osobně se domnívám, že to je velmi zajímavá a činorodá práce, a pokud v obci Stonava bude tradice nadále pokračovat, tak se velmi rád zapojím."
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta obce Stonava: „Stonava patří k hornickým obcím, možná je nejvíc hornická. Máme svůj spolek krojovaných horníků a pokud to půjde, budeme se snažit tuto tradici udržovat dál."
Skok přes kůži ale není jen slavnostním přijetím do hornického cechu. Celý program se řídí takzvaným pivním zákonem – zpívají se hornické písně, soutěží se, vzpomíná se na zesnulé kamarády. Jde o akci, která spojuje úctu k hornické minulosti s přátelskou a veselou atmosférou. V současné době navíc probíhá snaha o zapsání „Skoku přes kůži“ na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
---
Obec Slováků v Karviné má za sebou další klasické předvánoční setkání, při němž se zpívalo a tančilo, ale především se vroucně setkávali její členové. Letos za doprovodu vystoupení souboru Velká Magurka ze Slovenska.
Vánoční setkání obce Slováků je již dlouhou tradicí. Letos se konalo po jednatřicáté. Na akci bývají pravidelně pozvány soubory ze Slovenska, aby byla událost autentická a aby zaznívala slovenština ve své nejryzejší podobě.
Vilma Krňávková, předsedkyně Obce Slováků v Karvné: "Tento rok je to soubor Veľká Magurka. Loni jsme měli soubor Kelčovan. Před tím, ještě když jsme byli na tom trošku lépe finančně, tak chodívali z Oravské nížiny, Moravského Veselého, z východu jsme měli pozvané, Šmykňa účinkovala u nás z Nové Bystrice, z Bánské Bystrice. Bylo to velmi, velmi bohaté."
Viktor Chudoba, vedoucí soubor Velká Magurka: "Jsme dětský folklorní soubor Veľká Magurka z Oravské Lesné, z nejchladnější obce Oravy. Přišli jsme sem mezi tuto slovenskou menšinu, už počtvrté jsme tu zavítali a rádi se sem vracíme, protože jsou tu velmi dobří dobrosrdeční lidé. Přišli jsme s programem, který má název od Ondřeje do Třech králů. Je to taková scénická freska vánočních písní, koled, ukázka betlémské hry Kubovců a také scénická freska Tří králů."
Členky souboru Velká Magurka: "Já jsem se velmi těšila na to, jak budeme vystupovat, protože už jsem tu podruhé a velmi se mi to minule líbilo, jak to bylo zorganizované a takové velmi pěkné." "Těšíme se. Jsme tu poprvé a budeme zpívat, tancovat." "No, mně se velmi líbí Česko, takže jsem velmi ráda, že jsem tu, v Karviné."
Obec Slováků vznikla na popud přílivu slovenského obyvatelstva do Karviné během minulého století, a to především kvůli práci v dolech. Podle Vilmy Krňávkové je velice těžké propojit mladou generaci s tou starší, protože každý očekává jiný program a ne každý má vztah k národním zvykům a tradicím.
Vilma Krňávková, předsedkyně Obce Slováků v Karvné: "Generace už odchází, která chodila do slovenské školy a tu vznikla ta smíšená manželství třeba. A tam už rozhodne, kdo je hlava rodiny, nebo že ten jazyk, nebo ta škola už se podle něj řeší."
Hlavním gró obce Slováků a veškerých akcí, které pořádá, je, aby slovenština zůstala živá a tento jazyk ani v rámci národnostních menšin nezemřel. V lednu Obec Slováků bude pořádat klasický Slovenský ples, přičemž další akce budou navazovat v průběhu roku.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Poslední léta přinesla významnou proměnu Bělského lesa, největší zelené plochy v Ostravě. Nyní zde přibyly nové povalové chodníky a další prvky, které propojily takzvané Starobělské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží.
Návštěvníkům Bělského lesa a zejména zdejší Stezky vody se bude procházet opět o něco jednodušeji. Byla dokončena další část povahových chodníků, která jim umožní přejít podmáčená místa.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Použil se materiál, který je spojený s lesem: dřevo, kámen. Tak ať to do té přírody co nejvíc zapadne. A smyslem této etapy vlastně bylo otevřít les a propojit jednotlivá atraktivní místa Bělského lesa tak, aby návštěvník mohl i v tomto období lesem projít. Náklady jsou přes 13 milionů korun z celkových povalových chodníků, včetně právě těch schodišť, které byly dost navštěvovány z té strany Výškovic a navštěvování běžeckých okruhů. Takže víte, že jsme nedávno otevřeli běžecké okruhy a teď jsme je vlastně propojili s těmi ostatními částmi. A myslím si, že dostatečně tady v podstatě rezonuje to zadržování vody. Je to stejný projekt, jako se teď postupně dokreslil. Projekt k jezeru tedy bude podle mě z hlediska hospodaření taky nádherný."
Magda Cigánková, spoluautorka návrhu, architektka: "V rámci našeho projektování jsme s kolegyní především chtěly propojit stávající cestu vody, která tady byla, s křížovou cestou. Protože se nám úplně nelíbilo, když skončila cesta vody, že se lidé tak bezprizorně pouštěli po celém Bělském lese. A to prošlapávání nebylo zrovna to pravé ořechové. A vzhledem k tomu, že po covidu v lese je opravdu těch lidí strašně moc, tak jsme se snažily je nějakým směrem nasměrovat, aby v lese zůstala aspoň část přírody neprošlapaná těmi návštěvníky. Ta naše část, co jsme dělaly s kolegyní, je vlastně odsud až k začátku křížové cesty. My jsme se snažily v rámci projektu držet i mírnou linku tak, aby se dalo projít i kočárkem."
Stejně jako u předchozích projektů provedla úpravy městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň. Práce začaly v srpnu.
Martin Mati, technický ředitel, Ostravské městské lesy a zeleň: "Myslím si, že jsme vytvořili nádherný projekt, ale s čím jsme si hodně vyhráli, tak je právě voda. Jsou to cesty vody, ale myslím si, že za námi se otvírá ta nejhezčí část cest vody. Co se týče přírody a užívání si, toho kochání se přírodou. Vytvořili jsme několik tůní a opravdu musím říct, že náš bagrista byl téměř génius. Hráli jsme si opravdu na centimetry s vodou, že uvidíte, jak se to z jedné tůně přelévá do druhé tůně, a zase do třetí. Mění se to taky v čase. Záleží na tom, jak naprší, jestli je léto nebo zima. A opravdu v každém ročním období tady uvidíte trochu něco jiného, trochu jinak fungování vody. A když se na to zaměříte, tak budete nadšení."
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Už v roce 2015 Městské lesy představily vedení města několik zajímavých projektů týkajících se úpravy celé městské významné zeleně. No a po rekapitulaci toho materiálu jsem zjistil, že vlastně z těch sedmi projektů 5 už došlo ke svému naplnění. Takže je to úžasné. Já bych chtěl za nás, za lesníky, skutečně poděkovat vedení města, že přistoupilo k tomu, co jsme postupně navrhovali, a měli jsme možnost ukázat, že některé věci v lese umíme udělat."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Samozřejmě dostatečný mobiliář, posezení. Vidíme tady naše klasické čtyřhranné lavice, jsou tady i dětské prvky, některé pohybové věci doplněné, už myslím si, že atraktivní prasátka od běžeckých okruhů směrem dolů pro děti. Instrumentální ukázkové cedule."
Bělský les s rozlohou zhruba 160 hektarů je vyhledávaným místem pro rekreaci. Od roku 2023 mohou návštěvníci lesa využívat Stezku vody. V roce 2025 se zde otevřel park nad rybníkem s mnoha atrakcemi.
---
Charita se intenzivně připravuje na Tříkrálovou sbírku. Třeba ve Studénce a v Novém Jičíně oslovuje dobrovolníky, chystá kostýmy a pečetí pokladničky. Koledníci vyrazí do ulic zkraje ledna.
Tříkrálová sbírka patří mezi největší dobročinné akce v České republice, její výtěžek pomáhá lidem v nouzi přímo v regionu. Její organizace i ve studénecké Charitě vrcholila v prosinci ještě před Vánoci.
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Dneska budeme pečetit pokladničky s pracovnicemi městského úřadu ve Studénce. Jinak další pokladničky do obcí, které koledují pro naší Charitu, tak ty už jsou rozvezené. Tady ve Studénce budeme mít zapečetěno 40 pokladniček a jinak celkově 172 pokladničky.”
Markéta Bőhmová, odbor financí a rozpočtu, MěÚ Studénka: “Pečetění pokladniček spočívá v tom, že vlastně každá ta pokladnička je přelepená štítkem, kde je razítko města, podpis od oprávněné osoby a vlastně datum, kdy byla ta pokladnička zapečetěná.”
Důkladné přípravy probíhají také v novojičínské Charitě.
Markéta Brožová, koordinátor Tříkrálové sbírky, Charita Nový Jičín: “Balíme tašky pro koledníky, oslovujeme koledníčky, žádáme, jestli by nám někdo nepřišel pomoct, protože koledníku je vždycky málo. A jinak samozřejmě chystáme Tříkrálový průvod, doufám, že se potkáme opět u jesliček 6. ledna v 10 hodin.”
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Počítáme zase s pomocí pracovníků, jejich rodin a dětí a už se pomaličku hlásí i děti ze škol, kde jsme rozdali pozvánky ke koledování, takže doufáme, že se nám ty skupinky podaří naplnit a že budeme moci vyrazit do ulic.”
Sbírka bude probíhat od 1. do 14. ledna. Peníze pomáhají realizovat služby pro lidi v nouzi. Ve Studénce půjdou také a dovybavení domu sv. Jáchyma, jehož stavba bude právě v průběhu trvání Tříkrálové sbírky dokončena.
---
Knihovna Petra Bezruče v Opavě přichází s výraznou novinkou. Po více než třiceti letech mění svůj vizuální styl. Má nové logo, nové barvy i moderní grafiku. Zároveň před hlavní budovu nechala instalovat výdejový box, díky kterému si lidé budou moci vyzvednout své knihy kdykoliv.
Knihovna města Opavy zahajuje novou etapu. Moderní vizuální identita odkazuje k současným trendům i potřebám čtenářů a má osvěžit tvář jedné z nejnavštěvovanějších kulturních institucí ve městě.
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “Původní logo pocházelo z 90. let, bylo víc než 35 let staré a myslíme si, že si zaslouží upgrade. Dělali jsme si velký průzkum jak s tou značkou KPBO a zjistili jsme, že vlastně všechna písmenka nejsou důležitá v tom našem logu.”
Novým symbolem je K s tildou, prvek, který nabízí mnoho výkladů.
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “Někdo v tom vidí otevřenou knihu, někdo dým z dýmky Petra Bezruče, někdo řeku. A líbí se nám na tom, že to logo je takové hravé.”
Knihovna mění i barevnou paletu.
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “Z takové lehce zlaté, kterou jsme celé roky používali, jsme se odhodlali k hlavním barvám, kterými jsou cihlově oranžová a burgundy, což je vínově červená.”
Knihovna však nepřichází jen s novým vzhledem. Před hlavní budovou instalovala také výdejový box, který čtenářům umožní vyzvednout si rezervované knihy kdykoliv.
Miloš Bednařík, IT oddělení, Knihovna Petra Bezruče: “Naši čtenáři nyní budou mít nově možnost prostřednictvím našeho webového katalogu si jakýkoliv dokument z knihovny odložit přímo do výdejového boxu a budou mít pět dní na to, aby si ho vyzvedli.”
Box bude v provozu 24/7 a nabídne 30 schránek. Nový vizuální styl i výdejový box mají knihovnu přiblížit současným trendům a zároveň udělat její služby přístupnější.
---
Hornické tradice mají v našem regionu hluboké kořeny a jednou z nich je i Skok přes kůži. S koncem těžby černého uhlí jsou tímto aktem do hornického cechu přijímaní lidé, kteří chtějí uchovávat odkaz svých předků a předávat hornické tradice dalším generacím.
Ve Stonavě se každoročně v prosinci koná tradiční hornická slavnost Skok přes kůži. V době, kdy těžba černého uhlí je u svého konce, jsou do hornického cechu přijímáni ti, kteří chtějí tradice svých předků předávat dalším generacím.
Milan Malich, předseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Většina z nich již nejsou horníci, ale řekl bych, že jsou zapálení pro tu věc, takže by měli i do budoucna udržovat hornické tradice."
Václav Bařák, účastník skoku: „Chci, aby tato tradice byla uchována, abychom potom i našim dětem říkali, co vlastně bylo to hornictví, a aby to pořád v nás zůstávalo."
Viktor Topiarz, účastník skoku: „Já osobně se domnívám, že to je velmi zajímavá a činorodá práce, a pokud v obci Stonava bude tradice nadále pokračovat, tak se velmi rád zapojím."
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta obce Stonava: „Stonava patří k hornickým obcím, možná je nejvíc hornická. Máme svůj spolek krojovaných horníků a pokud to půjde, budeme se snažit tuto tradici udržovat dál."
Skok přes kůži ale není jen slavnostním přijetím do hornického cechu. Celý program se řídí takzvaným pivním zákonem – zpívají se hornické písně, soutěží se, vzpomíná se na zesnulé kamarády. Jde o akci, která spojuje úctu k hornické minulosti s přátelskou a veselou atmosférou. V současné době navíc probíhá snaha o zapsání „Skoku přes kůži“ na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
---
Obec Slováků v Karviné má za sebou další klasické předvánoční setkání, při němž se zpívalo a tančilo, ale především se vroucně setkávali její členové. Letos za doprovodu vystoupení souboru Velká Magurka ze Slovenska.
Vánoční setkání obce Slováků je již dlouhou tradicí. Letos se konalo po jednatřicáté. Na akci bývají pravidelně pozvány soubory ze Slovenska, aby byla událost autentická a aby zaznívala slovenština ve své nejryzejší podobě.
Vilma Krňávková, předsedkyně Obce Slováků v Karvné: "Tento rok je to soubor Veľká Magurka. Loni jsme měli soubor Kelčovan. Před tím, ještě když jsme byli na tom trošku lépe finančně, tak chodívali z Oravské nížiny, Moravského Veselého, z východu jsme měli pozvané, Šmykňa účinkovala u nás z Nové Bystrice, z Bánské Bystrice. Bylo to velmi, velmi bohaté."
Viktor Chudoba, vedoucí soubor Velká Magurka: "Jsme dětský folklorní soubor Veľká Magurka z Oravské Lesné, z nejchladnější obce Oravy. Přišli jsme sem mezi tuto slovenskou menšinu, už počtvrté jsme tu zavítali a rádi se sem vracíme, protože jsou tu velmi dobří dobrosrdeční lidé. Přišli jsme s programem, který má název od Ondřeje do Třech králů. Je to taková scénická freska vánočních písní, koled, ukázka betlémské hry Kubovců a také scénická freska Tří králů."
Členky souboru Velká Magurka: "Já jsem se velmi těšila na to, jak budeme vystupovat, protože už jsem tu podruhé a velmi se mi to minule líbilo, jak to bylo zorganizované a takové velmi pěkné." "Těšíme se. Jsme tu poprvé a budeme zpívat, tancovat." "No, mně se velmi líbí Česko, takže jsem velmi ráda, že jsem tu, v Karviné."
Obec Slováků vznikla na popud přílivu slovenského obyvatelstva do Karviné během minulého století, a to především kvůli práci v dolech. Podle Vilmy Krňávkové je velice těžké propojit mladou generaci s tou starší, protože každý očekává jiný program a ne každý má vztah k národním zvykům a tradicím.
Vilma Krňávková, předsedkyně Obce Slováků v Karvné: "Generace už odchází, která chodila do slovenské školy a tu vznikla ta smíšená manželství třeba. A tam už rozhodne, kdo je hlava rodiny, nebo že ten jazyk, nebo ta škola už se podle něj řeší."
Hlavním gró obce Slováků a veškerých akcí, které pořádá, je, aby slovenština zůstala živá a tento jazyk ani v rámci národnostních menšin nezemřel. V lednu Obec Slováků bude pořádat klasický Slovenský ples, přičemž další akce budou navazovat v průběhu roku.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
