Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Radniční restaurace dočasně vaří i pro domov seniorů
  • Dobrovolníci pomáhají v boji s koronavirem
  • Azylový dům pro rodiny, které přišly o bydlení
  • V Ostravě-Jihu pokřtili knihu o historii Výškovic
  • Budova Ostravské Nové radnice slaví 90 let

Radniční restaurace dočasně vaří i pro domov seniorů

Velmi náročnou práci mají nyní v kuchyni restaurace na havířovské radnici. Denně musí uvařit stovky porcí jídel a rozvézt je do různých organizací. Restaurace nyní vaří i pro Domov seniorů Helios, kde museli kuchyň kvůli karanténě dočasně uzavřít.

Tyto kuchařky chodí do práce už ve čtyři ráno. Každý den musí připravit stovky porcí pro zaměstnance havířovského magistrátu, příspěvkové organizace i pro jednotlivce zejména z řad seniorů, kteří jsou na dovozu jídla mnohdy závislí. Aby nebyl omezen chod z důvodu případné nákazy, musí pracovat v omezeném počtu.

Iveta Kočí Palkovská, jednatelka Restaurace Radnice Havířov: "To znamená, že jsou rozdělení jak kuchaři, tak pomocné síly, takže veškerá ta práce zůstává na té jedné směně a ta směna je poloviční. Takže zaměstnanci dostávají mnohem více práce a samozřejmě se potýkáme s tím, co jiné restaurace, jako je ošetřovné a jsme opatrní. Když se něco děje, zůstávají raději doma. Je to určitě náročné."

Restaurace nyní vaří i pro domov seniorů, kde museli na čas uzavřít kuchyni.

Andrea Jarmarová, provozní: "Samozřejmě tito klienti to mají šité na míru tu stravu. Jsou tam mleté, jsou tam bezmléčné, kašovité a snažíme se vyhovět a spolupracovat momentálně se zaměstnanci, kteří tam jsou.”

Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Museli jsme kuchyni uzavřít, protože z nařízení hygieny jsou v karanténě všechny kuchařky i pomocné kuchařky, protože se nám vyskytl jeden pozitivní případ. Co mám zprávy, ostatní pracovníci, co jsou v karanténě, jsou bez příznaků, nemají teploty, ani jiné projevy koronaviru."

Domov doufá, že provoz kuchyně spustí opět od příštího týdne. 

---

Dobrovolníci pomáhají v boji s koronavirem

Studenti pomáhají v boji s koronavirem. Jako dobrovolníci pracují v nemocnicích, ve sběrných školách pro děti záchranářů, vojáků či sociálních pracovníků, kteří musí zůstat v práci. Skauti zase nakupují seniorům. Jejich pomoc je v této nelehké době vítaná. Často nahrazují nemocné zaměstnance.

Anastázie Štěpánková, studentka 4. ročníku Mendelova gymnázia je členkou Skautu. Obstarává seniorům nákupy, dojde do lékárny i na poštu. Opavští skauti pomáhali starším lidem už na jaře, během první vlny koronavirové pandemie. Zatímco tenkrát vše organizovali sami, nyní spolupracují s celorepublikovou Linkou pro seniory, kde si mohou lidé službu zdarma objednat.

Anastázie Štěpánková, členka Skautu, 3. dívčí odd. Opava: „Tady v OP je nás asi 10 skautů – dobrovolníků. A možná, že se počet bude ještě zvyšovat.“

Další dobrovolníci, budoucí zdravotní sestry, přišly na pomoc Slezské nemocnici. Na speciálně vytvořené jednotce pro kovid pozitivní pacienty pracuje také 8 budoucích zdravotních sester ze Slezské univerzity.

Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd., Slezská nemocnice, Opava: „ I když jim bylo vysvětleno, co budou dělat, na jakém oddělení, tak studenti neměli problém a do práce nastoupili.“

Studenti nahradili chybějící personál, který onemocněl. A tak mohla Slezská nemocnice otevřít další lůžka pro nemocné koronavirem, celkem jich má teď 85. Dobrovolníci mají za sebou první dvanácti hodinové směny v neprodyšných oblecích, ochranných štítech a respirátorech.

Jana Bouzková, studentka Slezské univerzity: „Nejtěžší je to pro mne udýchat přes respirátor. A také psychická zátěž je hodně velká.“

Studenti Sociální patologie a prevence teď pomáhají ve sběrné škole, která se stará o děti záchranářů, vojáků či sociálních pracovníků, kteří s nimi nemohou být v době distanční výuky doma. Pomáhají odpoledne, při volnočasových aktivitách.

Viktor Balažíků, student Slezské univerzity: „Chodím sem podle toho, jak je třeba. Někdy je tady málo dětí, tak tady ani být nemusím. A přijdu jiný den.“

Jana Reichlová, vedoucí školní družiny, ZŠ E. Beneše, Opava: „Každá ruka je dobrá, já jsem ráda, že jsou tady. Někdy dokáží částečně zastoupit vychovatelku.“

Dobrovolníci pracují většinou v sociálních službách a v nemocnicích. Víc jak tři stovky studentů Slezské univerzity jsou pak připraveny reagovat na výzvu hejtmana a v případě potřeby se zapojit do pomoci v Moravskoslezském kraji.


---

Azylový dům pro rodiny, které přišly o bydlení

V azylovém domku Šance v Opavě, který provozuje Armáda spásy, teď nově mohou najít útočiště celé rodiny, které se ocitly bez bydlení. Dříve totiž museli být její členové rozdělení: otec přebýval na mužské noclehárně, matka s dětmi zase na druhém konci města v té ženské.

Domek Šance dříve sloužil matkám s dětmi, které se ocitly v tíživé situace. Stále častěji zde ale žádaly o pomoc celé rodiny. Žít spolu na jednom místě však jednotliví členové nemohli. Zatímco žena s dětmi zůstala v samostatném bytě, muž musel do vzdáleného azylového domu. To rodinám ale neprosívalo. Proto byly zdejší byty uzpůsobeny tak, aby tady mohly pobývat všichni spolu.

Martina Řeháčková, vedoucí sociálních služeb, Armáda spásy Opava: „Je to tak lepší, aby se nezpřetrhaly a nenarušily vazby. Už tak rodina přišla o bydlení, což je zátěž, a ještě aby přišli o vazby, vztahy.“

Během dvou měsíční rekonstrukce tady opravili podlahy. Pokoje jsou vybaveny novým nábytkem, který se vždy přizpůsobí aktuálnímu počtu obyvatel. Ke dvěma menším přízemním bytům přibyl ještě jeden, větší v patře. Domek Šance se začíná pomalu zaplňovat. Útočiště tady našla i babička, která se stará o svou vnučku.

klientka Azylového domu Armády spásy: “ Ztratila jsem bydlení. Náhle jsem přišla jsem o byt. Jsem ráda, že tady můžeme být. Je tady soukromí, klid.“

Lidé, kteří se ocitli v tísni, mohou žít v azylovém bytě nejdéle rok. Během pobytu sociální pracovníci pomáhají klientům hledat vlastní bydlení. To ale není jednoduché.

Martina Řeháčková, vedoucí sociálních služeb, Armáda spásy Opava: „Máme největší problém posunout klienty do vlastního bydlení. Ne, že by nebyli schopni, ale ty byty tady v Opavě prostě nejsou.“

S žádostí o bydlení se na azylový dům měsíčně obrátí i dvacítka zájemců. Získat jej ale mohou nanejvýš tři rodiny.

---

V Ostravě-Jihu pokřtili knihu o historii Výškovic

Městský obvod Ostrava Jih vydal další knihu o historii obvodu. Tentokrát mapuje historii Výškovic. Jde už o 4. publikaci Jižního města, která byla symbolicky pokřtěna před kaplí Nanebevzetí panny Marie ve Výškovicích.

Na světě je další kniha o městském obvodu Ostrava-Jih. Jmenuje se „Pamětní kniha obce Výškovice: Psáno výškovickými kronikáři v letech 1923–1966“. a jak už název vypovídá, mapuje historii Výškovic a pokřtěna byla vodou z nedaleké řeky Odry.

Petr Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “My se nyní nacházíne u výškovických tůní. Nejsou to však původní tůně, ale původní koryto řeky Odry, protože až do 30.let než proběhla regulace řeky, Odra protékala tudy a právě odsud vlastně začínaly veškeré povodně, které Výškovice sužovaly po celé staletí. My jsme se rozhodli, že právě zde nabereme vodu, kterou dneska pokřtíme naši novou publikaci.”

Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Dneska křtíme už 4. knihu, kterou napsal jako autor nebo spoluautor pan Přendík. Chceme ukázat lidem, kteří tady žijí, že to není jen sídliště, ale že každá ta městská část má taky své dějiny a v těch dějinách se stalo leccos zajímavého.”


Publikace je zcela unikátní zejména tím, že obsahuje historické dokumenty, průkazky, plakáty a fotografie, které by se za normálních okolností vůbec nedostaly na veřejnost nebýt ochoty známých výškovických rodů jako rod Havránků, Rojíčků, nebo Staňků,

Petr Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: "Takže třeba tam máme snímek z roku 1917, kdy tady ve výškovické kapli byl zabavován zvon pro válečné účely."


V současné době už se připravuje další kniha, která bude mapovat historii, tentokrát bude o Zábřehu Družstvu.

---

Budova Ostravské Nové radnice slaví 90 let

Jedna z nejznámějších staveb Ostravy - budova Nové radnice slaví kulaté jubileum. Přesně 28. října 1930 se totiž konalo její slavnostní otevření a tak nyní slaví 90 výročí. Díky své nadčasové architektuře je budova s vysokou věží stále velmi zajímavá a moderní.

Budova Nové radnice patří bezesporu k nejznámějším dominantám Ostravy stejně, jako těžní věže nebo Dolní Vítkovice. Stavba začala v roce 1925 a trvala 5 let. Dvoukřídlý objekt s vyhlídkovou věží, byl vyprojektován architekty Františkem Kolářem, Janem Rubým a Vladimírem Fischerem ve funkcionalistickém stylu. Věž měří 86 metrů a architekti se inspirovali ve Florencii. Kvůli nestabilnímu podloží, ale musela být věž odlehčena a tak není kamenná, jako její italská předloha. Na ocelové konstrukci je plášť ze skla a měděného plechu.

Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Jan Prokeš dokázal obhájit svou vizi, i když mu bylo vytýkáno umístění budovy, její vzhled, cena i financování půjčkou. Objekt byl postaven a my dnes díky tomu můžeme být hrdi na jednu z nejkrásnějších prvorepublikových staveb vůbec. Dědictví našich předků si zaslouží, abychom jej ochraňovali i pro příští generace. A současně bychom si z historie měli vzít ponaučení, že i o dnešních strategických stavbách musíme rozhodovat s přesahem, v širším kontextu a s výhledem do budoucnosti. Abychom i my zanechali dalším generacím odkaz v podobě kvalitní a nadčasové architektury.“

Vnitřní interiéry jsou obloženy mramorem, mahagonem a jinými vzácnými dřevy. Průčelí zdobí portikus s šesti půlkruhovitými sloupy, které nesou terasu. Čtyři bronzové sochy vysoké 3 m od Václava Macha symbolizují čtyři funkce města.

Jozef Šerka, Archiv města Ostravy: "Jsou to vlastně takové alegorie, které symbolizují hornictví, obchod, vědu a hutnictví. Čili 4 pilíře, na kterých to město tehdy stálo." 

Nová radnice byla vystavěna za částku 52 milionů korun. Záměr počítal s jejím využitím nejen pro potřeby městských, ale i státních úřadů. Objekt byl koncipován velkoryse a stal se tak největší radnicí v tehdejší Československu a toto prvenství si stále drží. 

Kvůli pandemie se bohužel letos neuskuteční Den otevřených dveří. Město ale výročí připomene vydáním publikace Nová radnice devadesátiletá, která bude k dostání v pobočkách informačního servisu. 

---



Mohlo by Vás také zajímat