Ani indiánský náčelník Vinnetou by se nemusel stydět za kousek, který se povedl ostravským policistům. Když byli přivoláni ke krádeži jízdního kola, využili vhodného počasí a sledovali téměř kilometr stopu, kterou za sebou kolo ve sněhu zanechávalo. Ta je nakonec dovedla až do bytu, kde se zloděj ukrýval.
Na tísňovou linku policie 158 zavolal v minulých dnech muž z Ostravy a ohlásil, že mu někdo z domu na Edisonově ulici ukradl z balkónu jízdní kolo. Policisté z Hrabůvky dorazili na místo a hned uviděli žebřík opřený o balkón, který tam zloděj zanechal. Také si ale všimli, že díky vrstvě sněhu, jde dobře vidět i stopy, které za sebou nechal.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté sledovali horkou stopu, která vedla téměř 1 km až k domu, kde se stopa ztratila. Po otevření vchodových dveří již už mokrá stopa vedla k neoznačenému bytu. I přesto, že muž původně tvrdil, že v bytě nemá žádné kolo, nakonec se k samotné krádeži během chvíle doznal a sám kolo mužům zákona vrátil."
Při výslechu se ukázalo, že jde o 33letého muže, který toho má na svědomí mnohem více. Potvrdily to i kamerové záznamy. Nakonec se doznal k 7 krádežím. Kradl kola a třeba i hliníkové žebříky ze zahrad. Klidně si ale ze sklepa odnesl i lahev alkoholu.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Při výslechu obviněný muž uvedl, že v jednom případě se šel projít a najednou na něj „vypadla“ z okna bunda, ve které našel platební kartu. Tou měl zaplatit na benzínce alkohol a cigarety."
Věci rovnou prodával a peníze utrácel za běžné věci. Všeho ale prý lituje a dokonce slíbil, že pokud ho nechají policisté na svobodě, už neukradne ani rohlík. U soudu mu hrozí 8 let vězení.
---
Hlubinné dobývání černého uhlí na Ostravsku definitivně skončí po 200 letech. První havíři fárali na ostravském Landeku, zatímco těmi posledními budou horníci z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Těžba by měla skončit v roce 2038, ale dá se předpokládat, že to bude o několik let dříve.
Moravskoslezský kraj se na život bez uhlí připravuje už teď. Krajští radní projednali Dopadovou studii odchodu od energetického spalování uhlí. Podle tohoto materiálu je kraj připraven žít bez uhlí dokonce už v roce 2030. Těžební společnost OKD postupně snižuje svou produkci uhlí, na což musí reagovat velcí odběratelé. Ti přecházejí na jiné typy paliva.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí Liberty Ostrava: “Připravujeme transformaci huti, abychom omezili závislost na dovážených surovinách. Předpokládali jsme, že OKD bude fungovat alespoň do doby, než bude v kraji jiný zdroj energie. Připravujeme výstavbu připojení síti velmi vysokého napětí, které, pokud půjde vše podle plánu, by mělo být k dispozici v roce 2025.”
Už před půlrokem podepsalo sedm klíčových podniků z regionu Memorandum o směřování bezuhlíkového průmyslu. Největší odběratelé uhlí potvrdili, že zahájili kroky potřebné k tomu, aby i oni mohli přestat využívat uhlí co nejdříve. Dopadová studie odchodu od energetického spalování uhlí v Moravskoslezském kraji řeší, jak budou nahrazeny uhelné zdroje pro výrobu tepla obyvatelstvu, nebytový sektor a průmysl.
Jakub Unucka (ODS a TOP 09), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region): „Uhlí se stále ještě využívá pro vytápění individuálních domácností. Věřím však, že pomocí kotlíkových dotací vyřadíme uhlí i tady. Rok 2030 tak může být pro náš kraj zlomový. Odchodem od využívání uhlí v energetice začne nová éra, která bude ve znamení nejmodernějších technologií, rozvoje a věřím, že i čistějšího vzduchu.”
Více o Dopadové studii čtěte
Místo uhlí se Moravskoslezský kraj zaměří na vytápění spalováním odpadů, biomasy a důlního metanu. Podstatnou surovinou však bude zemní plyn.
---
Komplexní onkologické centrum v Novém Jičíně denně reaguje na telefonáty onkologických pacientů, zda je pro ně očkování proti koronaviru vhodné. K problematice se nám vyjádřil vedoucí lékař tohoto specializované pracoviště
Očkování proti koronaviru osob starších 80 let bylo spuštěno také v Novém Jičíně. Ve zdejší nemocnici navíc funguje jedno ze dvou komplexních onkologických center v rámci Moravskoslezského kraje a množí se zde dotazy, zda je vakcinace vhodná právě i pro tyto rizikové pacienty.
David Vrána, vedoucí KOC, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Co se týká očkování onkologických pacientů, kteří jsou v remisi, to znamená jsou bez známek onkologického onemocnění a jsou pouze sledování, tak tam není žádné omezení. A není potřeba ani konzultace s ošetřujícím onkologem.”
Očkovat se podle Davida Vrány mohou i pacienti, kteří jsou pouze na hormonální léčbě nebo jsou ozařování, bez chemoterapie. Odlišný postup je u lidí, kteří jsou v aktivní onkologické léčbě.
David Vrána, vedoucí KOC, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Ať už ve smyslu chemoterapie nebo imunoterapie, tak u těchto pacientů doporučujeme konzultaci s ošetřujícím onkologem. I když je třeba říct, že ani u těchto pacientů není očkování primárně kontraindikováno.”
Očkovací centrum pro veřejnost připravila nemocnice mimo areál, s vakcinací zde začali minulý týden.
Jakub Fejfar, náměstek léčebné péče, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Momentálně, na co narážíme a na co čekáme, jsou plynulé dodávky očkovací látky tak, abychom mohli uspokojit zatím převis poptávky nad momentálně našimi možnostmi.”
Vakcínu zde zatím dostala necelá stovka seniorů.
---
Prvňáčci a druháci jsou jediní školáci, kteří zažili téměř normální výuku ve školních lavicích. Ostatní žáci a studenti se stále učí distančně a i vysvědčení dostane většina z nich na dálku. Natáčeli jsme v karvinské Základní škole Mendelova.
Pololetní vysvědčení jsou rozdána. Osobně si je mohli převzít jen žáci prvních a druhých ročníků základních škol, většina ostatních je dostala elektronicky. Hodnotilo se známkami a někde nechybělo ani hodnocení slovní.
Beata Pukowiecová, třídní učitelkaZŠ Mendelova, Karviná: “Všechny děti dostaly samé jedničky, protože si myslím, že si je právem zaslouží, ale pravda je, že ta jednička je hodně velká, proto mají na druhé straně je to slovní hodnocení, kde je napsáno, jak na tom děti konkrétně jsou. Proto tam mají napsáno třeba, že otáčí písmenka, ale poznají je."
anketa, prvňáči ZŠ Mendelova: “Umím mínus, plus a nevěděl jsem, že mi půjde tak skvěle matematika." "Mě nejvíc baví čeština a matematika, naučil jsem se hodně písmenek."
Děti, které do školy nechodí osobně, dostanou vysvědčení tady na této škole v příštích dnech.
Leona Mechúrová, ředitelka ZŠ Mendelova: “My z ministerstva školství víme, že je možnost rozdat vysvědčení až se děti vrátí zpátky do školy, nicméně vzhledem k tomu, že nevíme, kdy ta situace nastane a víme, že děti o to vysvědčení stojí a rodiče stojí o zpětnou vazbu, jak se dětem během té náročné doby dařilo, tak jsme se rozhodli, že s dodržením epidemiologickým opatřením to zajistíme tak, aby si děti mohly pro to vysvědčení dojít."
Na této škole věnují velkou pozornost formativnímu vyhodnoćování, žáci napříč ročníky se běžně učí sebehodnotit.
---
Ptáčci teď potřebují naši pomoc. V zimě si totiž potravu hledají jen velmi těžce. Nesvědčí jim zejména hodně sněhu a tuhé mrazy.
Sýkorky, vrabci, kosi, nebo brhlíci. Tak s těmito ptáčky se u nás setkáváme vůbec nejčastěji. Po většinu roku jsou soběstační, v zimě je pak nutné je přikrmovat, aby ji přečkali. Ne každé jídlo je ale pro ně vhodné.
Otakar Závalský, ornitolog: "Nedávat jim tam zbytky od oběda a to, co jí člověk. Třeba solené věci, to je může i zabít. Takže slunečnice, oříšky, syrový lůj, to jsou ty lojové koule, nebo smíchané se semínky. To je ideální krmení. Pro kosy nějaká jablka."
Zatímco kosi jí nejraději ze země, ostatní ptáčci upřednostňují krmítka. Optimálně byste je měli umístit na keř, kde se cítí bezpečně.
Otakar Závalský, ornitolog: “Když to krmítko dáme na volný prostor, jako třeba máme kousek dál, tak tam létají taky, ale daleko méně často, protože, když ten keř je daleko 10, 15 metrů, tak to už krahujcovi stačí, aby od toho krmítka než tam přiletí a schovají se, aby je ulovil."
Jedna z obyvatelek Ostravy: “Já jim dávám lojové kuličky. Ty věším tady na ten keř."
Letošní zima přinesla i překvapení. V Ostravě se objevili ptáci, které tady nikdo neviděl už desítky let.
Otakar Závalský, ornitolog: “Před chvilkou jsme viděli holuba hřivnáče, což je teda úplná rarita, protože holub hřivnáč je přísně tažný. Všichni jeho kolegové jsou už dávno na zimovišti od konce října."
Dříve než obvykle jsou v Ostravě k vidění i čížci lesní. Ti většinou přilétají na přelomu února a března. Letos výjimečně ve velkých počtech oživují krmítka u nás už od začátku ledna.
---
Ani indiánský náčelník Vinnetou by se nemusel stydět za kousek, který se povedl ostravským policistům. Když byli přivoláni ke krádeži jízdního kola, využili vhodného počasí a sledovali téměř kilometr stopu, kterou za sebou kolo ve sněhu zanechávalo. Ta je nakonec dovedla až do bytu, kde se zloděj ukrýval.
Na tísňovou linku policie 158 zavolal v minulých dnech muž z Ostravy a ohlásil, že mu někdo z domu na Edisonově ulici ukradl z balkónu jízdní kolo. Policisté z Hrabůvky dorazili na místo a hned uviděli žebřík opřený o balkón, který tam zloděj zanechal. Také si ale všimli, že díky vrstvě sněhu, jde dobře vidět i stopy, které za sebou nechal.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté sledovali horkou stopu, která vedla téměř 1 km až k domu, kde se stopa ztratila. Po otevření vchodových dveří již už mokrá stopa vedla k neoznačenému bytu. I přesto, že muž původně tvrdil, že v bytě nemá žádné kolo, nakonec se k samotné krádeži během chvíle doznal a sám kolo mužům zákona vrátil."
Při výslechu se ukázalo, že jde o 33letého muže, který toho má na svědomí mnohem více. Potvrdily to i kamerové záznamy. Nakonec se doznal k 7 krádežím. Kradl kola a třeba i hliníkové žebříky ze zahrad. Klidně si ale ze sklepa odnesl i lahev alkoholu.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Při výslechu obviněný muž uvedl, že v jednom případě se šel projít a najednou na něj „vypadla“ z okna bunda, ve které našel platební kartu. Tou měl zaplatit na benzínce alkohol a cigarety."
Věci rovnou prodával a peníze utrácel za běžné věci. Všeho ale prý lituje a dokonce slíbil, že pokud ho nechají policisté na svobodě, už neukradne ani rohlík. U soudu mu hrozí 8 let vězení.
---
Hlubinné dobývání černého uhlí na Ostravsku definitivně skončí po 200 letech. První havíři fárali na ostravském Landeku, zatímco těmi posledními budou horníci z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Těžba by měla skončit v roce 2038, ale dá se předpokládat, že to bude o několik let dříve.
Moravskoslezský kraj se na život bez uhlí připravuje už teď. Krajští radní projednali Dopadovou studii odchodu od energetického spalování uhlí. Podle tohoto materiálu je kraj připraven žít bez uhlí dokonce už v roce 2030. Těžební společnost OKD postupně snižuje svou produkci uhlí, na což musí reagovat velcí odběratelé. Ti přecházejí na jiné typy paliva.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí Liberty Ostrava: “Připravujeme transformaci huti, abychom omezili závislost na dovážených surovinách. Předpokládali jsme, že OKD bude fungovat alespoň do doby, než bude v kraji jiný zdroj energie. Připravujeme výstavbu připojení síti velmi vysokého napětí, které, pokud půjde vše podle plánu, by mělo být k dispozici v roce 2025.”
Už před půlrokem podepsalo sedm klíčových podniků z regionu Memorandum o směřování bezuhlíkového průmyslu. Největší odběratelé uhlí potvrdili, že zahájili kroky potřebné k tomu, aby i oni mohli přestat využívat uhlí co nejdříve. Dopadová studie odchodu od energetického spalování uhlí v Moravskoslezském kraji řeší, jak budou nahrazeny uhelné zdroje pro výrobu tepla obyvatelstvu, nebytový sektor a průmysl.
Jakub Unucka (ODS a TOP 09), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region): „Uhlí se stále ještě využívá pro vytápění individuálních domácností. Věřím však, že pomocí kotlíkových dotací vyřadíme uhlí i tady. Rok 2030 tak může být pro náš kraj zlomový. Odchodem od využívání uhlí v energetice začne nová éra, která bude ve znamení nejmodernějších technologií, rozvoje a věřím, že i čistějšího vzduchu.”
Více o Dopadové studii čtěte
Místo uhlí se Moravskoslezský kraj zaměří na vytápění spalováním odpadů, biomasy a důlního metanu. Podstatnou surovinou však bude zemní plyn.
---
Komplexní onkologické centrum v Novém Jičíně denně reaguje na telefonáty onkologických pacientů, zda je pro ně očkování proti koronaviru vhodné. K problematice se nám vyjádřil vedoucí lékař tohoto specializované pracoviště
Očkování proti koronaviru osob starších 80 let bylo spuštěno také v Novém Jičíně. Ve zdejší nemocnici navíc funguje jedno ze dvou komplexních onkologických center v rámci Moravskoslezského kraje a množí se zde dotazy, zda je vakcinace vhodná právě i pro tyto rizikové pacienty.
David Vrána, vedoucí KOC, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Co se týká očkování onkologických pacientů, kteří jsou v remisi, to znamená jsou bez známek onkologického onemocnění a jsou pouze sledování, tak tam není žádné omezení. A není potřeba ani konzultace s ošetřujícím onkologem.”
Očkovat se podle Davida Vrány mohou i pacienti, kteří jsou pouze na hormonální léčbě nebo jsou ozařování, bez chemoterapie. Odlišný postup je u lidí, kteří jsou v aktivní onkologické léčbě.
David Vrána, vedoucí KOC, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Ať už ve smyslu chemoterapie nebo imunoterapie, tak u těchto pacientů doporučujeme konzultaci s ošetřujícím onkologem. I když je třeba říct, že ani u těchto pacientů není očkování primárně kontraindikováno.”
Očkovací centrum pro veřejnost připravila nemocnice mimo areál, s vakcinací zde začali minulý týden.
Jakub Fejfar, náměstek léčebné péče, Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Momentálně, na co narážíme a na co čekáme, jsou plynulé dodávky očkovací látky tak, abychom mohli uspokojit zatím převis poptávky nad momentálně našimi možnostmi.”
Vakcínu zde zatím dostala necelá stovka seniorů.
---
Prvňáčci a druháci jsou jediní školáci, kteří zažili téměř normální výuku ve školních lavicích. Ostatní žáci a studenti se stále učí distančně a i vysvědčení dostane většina z nich na dálku. Natáčeli jsme v karvinské Základní škole Mendelova.
Pololetní vysvědčení jsou rozdána. Osobně si je mohli převzít jen žáci prvních a druhých ročníků základních škol, většina ostatních je dostala elektronicky. Hodnotilo se známkami a někde nechybělo ani hodnocení slovní.
Beata Pukowiecová, třídní učitelkaZŠ Mendelova, Karviná: “Všechny děti dostaly samé jedničky, protože si myslím, že si je právem zaslouží, ale pravda je, že ta jednička je hodně velká, proto mají na druhé straně je to slovní hodnocení, kde je napsáno, jak na tom děti konkrétně jsou. Proto tam mají napsáno třeba, že otáčí písmenka, ale poznají je."
anketa, prvňáči ZŠ Mendelova: “Umím mínus, plus a nevěděl jsem, že mi půjde tak skvěle matematika." "Mě nejvíc baví čeština a matematika, naučil jsem se hodně písmenek."
Děti, které do školy nechodí osobně, dostanou vysvědčení tady na této škole v příštích dnech.
Leona Mechúrová, ředitelka ZŠ Mendelova: “My z ministerstva školství víme, že je možnost rozdat vysvědčení až se děti vrátí zpátky do školy, nicméně vzhledem k tomu, že nevíme, kdy ta situace nastane a víme, že děti o to vysvědčení stojí a rodiče stojí o zpětnou vazbu, jak se dětem během té náročné doby dařilo, tak jsme se rozhodli, že s dodržením epidemiologickým opatřením to zajistíme tak, aby si děti mohly pro to vysvědčení dojít."
Na této škole věnují velkou pozornost formativnímu vyhodnoćování, žáci napříč ročníky se běžně učí sebehodnotit.
---
Ptáčci teď potřebují naši pomoc. V zimě si totiž potravu hledají jen velmi těžce. Nesvědčí jim zejména hodně sněhu a tuhé mrazy.
Sýkorky, vrabci, kosi, nebo brhlíci. Tak s těmito ptáčky se u nás setkáváme vůbec nejčastěji. Po většinu roku jsou soběstační, v zimě je pak nutné je přikrmovat, aby ji přečkali. Ne každé jídlo je ale pro ně vhodné.
Otakar Závalský, ornitolog: "Nedávat jim tam zbytky od oběda a to, co jí člověk. Třeba solené věci, to je může i zabít. Takže slunečnice, oříšky, syrový lůj, to jsou ty lojové koule, nebo smíchané se semínky. To je ideální krmení. Pro kosy nějaká jablka."
Zatímco kosi jí nejraději ze země, ostatní ptáčci upřednostňují krmítka. Optimálně byste je měli umístit na keř, kde se cítí bezpečně.
Otakar Závalský, ornitolog: “Když to krmítko dáme na volný prostor, jako třeba máme kousek dál, tak tam létají taky, ale daleko méně často, protože, když ten keř je daleko 10, 15 metrů, tak to už krahujcovi stačí, aby od toho krmítka než tam přiletí a schovají se, aby je ulovil."
Jedna z obyvatelek Ostravy: “Já jim dávám lojové kuličky. Ty věším tady na ten keř."
Letošní zima přinesla i překvapení. V Ostravě se objevili ptáci, které tady nikdo neviděl už desítky let.
Otakar Závalský, ornitolog: “Před chvilkou jsme viděli holuba hřivnáče, což je teda úplná rarita, protože holub hřivnáč je přísně tažný. Všichni jeho kolegové jsou už dávno na zimovišti od konce října."
Dříve než obvykle jsou v Ostravě k vidění i čížci lesní. Ti většinou přilétají na přelomu února a března. Letos výjimečně ve velkých počtech oživují krmítka u nás už od začátku ledna.
---
