Nemocnice ve Frýdku-Místku omezí poskytování akutní péče na dětském oddělení. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek lékařů. Rodiče v případě určitých problémů, tak budou muset s dětmi do jiných nemocnic. Plánovaná operativa zůstane zachována. Město s tímto plánem ale razantně nesouhlasí.
Dětské oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku ročně hospitalizuje na 2 500 dětí. Z toho necelá polovina jsou ale novorozenci. Od dubna má dojít k restrukturalizaci oddělení.
Miroslav Kobsa, primář dětského oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Máme představu posunout poskytování pediatrické péče trošičku jiným směrem. Je jasné, že stresující prostředí nemocnice je poměrně velkou zátěží, jak pro rodiče, tak pro děti. Takže se budeme snažit maximum těch takzvaných interních pediatrických úkonů a výkonů přesouvat do ambulantní části. Proto se snažíme vybudovat něco v podobě stacionáře nebo takzvané denní kliniky."
V praxi to znamená, že v nemocnici má dojít k omezení akutní péče.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pacienti, kteří budou převáženi rychlou záchrannou službou, budou převáženi do jiného zdravotnického zařízení. Nicméně jedná se v průměru o jednoho pacienta za den. Pokud pacienti přijdou do nemocnice po svých, to znamená přijedou tak, jak budou potřebovat, tak budou potom odkloněni do jiných zdravotnických zařízení."
Na možné riziko omezení péče se nemocnice připravovala už přes rok. Hlavním důvodem má být nedostatek lékařů.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Byli jsme postaveni takřka před hotovou věc, kvůli výpovědím šesti mladých lékařů. Teda těch méně zkušených L1 a L2. A na základě toho měníme už tu strukturu poskytované péče. V kraji chybí přibližně 25 zkušených takzvaných L3 lékařů na dětských odděleních, možná s výjimkou fakultní nemocnice. Tak chybí i lékaři praktičtí. To znamená praktičtí dětští pediatři nebo praktičtí dětští lékaři. Mimochodem v kraji jich je 200 a z toho více než 50 procent je už v důchodovém věku."
Miroslav Kobsa, primář dětského oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "V současné době jsme obsazovali ústavní pohotovostní službu dvěma lékaři. Což znamená rozepsat 60 služeb měsíčně a při minimu pracovníků dochází k tomu, že někteří lékaři jsou až enormně přetěžování značným množstvím ústavních pohotovostních služeb."
Nemocnice se chce dál postarat o dětské pacienty, kteří přijdou na plánované zákroky.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Chtěli bychom se postarat o všechny operanty, o všechny operační plány, které do nemocnice přijdou. Ať už plánované nebo akutní v následné době. Taky o řekněme o 80 procent všech neoperačních výkonů, které by právě ležely na takzvané denní klinice."
Frýdek-Místek má přes 56 tisíc obyvatel a je 16. největším v Česku. Vedení města tak s omezením péče nesouhlasí.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Tahle ta situace pro nás jako pro město je nepředstavitelná, nepřijatelná a my chceme jako město vyvinout veškeré úsilí, aby minimálně část těchto rozhodnutí byla ještě přehodnocena a zvrácena. Aby se podařilo zachovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro občany města."
Dle okresní zástupkyně sdružení praktických lékařů pro děti a dorost by v případě domluvy mohli být pediatři schopni dětskou pohotovost v nemocnici udržet. Záležet tak bude na dalších jednáních.
---
V Ostravě vznikne další mural a tentokrát bude skutečně obří. Jedná se o zhruba tisíc metrů čtverečních opěrné zdi nad stadionem Bazaly. Na námět velkoplošné malby vyhlásila Ostrava společně s krajem mezinárodní uměleckou soutěž.
Pokud znáte Ostravu jistě se shodneme, že obrovská opěrná zeď podél dlouhé zatáčky nad stadionem Bazaly městu příliš parády nedělá. V minulosti byly snahy o její zazelenění, ale nepovedlo se tak se nyní MS kraj, který má silnici ve správě, domluvil s Ostravou, že zeď ozdobí mural. Byla proto vyhlášena výtvarná soutěž.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Mural je forma uměleckého vyjádření, která má ve městech své místo. Stejně jako v případě jiných forem umění je však důležité hledání kvality a jedinečnosti díla vycházející z identity místa. Město Ostrava dlouhodobě diskutovalo s Moravskoslezským krajem problematiku opěrné zdi nad Bazaly a mural představoval jedno z možných řešení. Jedná se o dominantní plochu v blízkosti centra města a oceňuji proto, že jsme s krajem jakožto s vlastníkem zdi, nalezli konsensus v tom, aby ztvárnění vzešlo jako výsledek mezinárodní umělecké soutěže, kterou město v rámci svých mural aktivit zorganizuje."
V Ostravě už je několik muralů. Ten poslední vznikl v roce 2020 na Nádražní ulici. Dílo polského umělce Mariuse Warase nese název Skok má rozlohu 220 metrů čtverečních. Kurátorka projektu Alexandra Kroliková bude v porotě, která rozhodne o vítězném díle.
Alexandra Krolikova, kurátorka díla: "Na začátku to bylo považováno za vandalismus. Liší se to ale především tím, že je to legální umění, protože taková plocha se nedá připravit ilegálně. Potřebuješ schválení, dokumenty, hodně materiálu a finance."
Konkrétní podmínky soutěže jsou dostupné na webových stránkách www.streetart.ostrava.cz. Termín pro zaslání návrhů je 10. května 2022. Město uhradí náklady za soutěž a kraj pak zaplatí samotnou realizaci díla.
---
Krátké zprávy, 28. 3. 2022, 3
Moravskosleszká vědecká knihovna vydává každodročně audioknihu pro nevidomé a slabozraké. Letos proběhne křest dvou audioknih najednou, protože v loňském roce kvůli pandemickým opatřením akce neproběhla. První z nich je nahrávka pohádek „O královně Života“ od Vojtěcha Martínka, druhou pak povídky „Jsme tady“ od Jana Balabána.
Libuše Foberová, ředitelka MS vědecké knihovny: „Březen je v knihovnách tradičně oslavován jako měsíc knihy a čtenářů. Zdálo se nám tedy případné, že audioknihy vydané v letech 2020 a 2021 představíme veřejnosti právě v tomto měsíci. Zároveň jsme se rozhodli této příležitosti využít také k ocenění našich nejlepších a nejvěrnějších čtenářů.“
---
Desítky požárů porostu musejí v posledních dnech likvidovat hasiči po celém Moravskoslezském kraji. Bohužel je téměř ve všech případech stejná příčina - nedbalost při úklidu zahrad. Lidé se neuvědomují, že panuje velké sucho a stačí i malá jiskra a louka je v plamenech.
Druhý stupeň požárního poplachu museli vyhlásit hasiči na Frýdeckomístecku u obce Pstruží. Lokalita, kde začal hořet porost je na úbočí turisticky oblíbené hory Ondřejník. Profesionálním hasičům museli samozřejmě pomáhat i dobrovolné jednotky a všichni dostali pořádně zabrat. Oheň totiž pomáhal rychle šířit silný vítr.
Jakub Kozák, velitel zásahu HZS FM: "Druhý stupeň požárního poplachu byl vyhlášen při požáru nízkého lesního porostu na úbočí vrcholu Ondřejník u Frýdlantu nad Ostravicí. Požár se šířil všemi směry, na hašení se podílelo 15 jednotek s 20 vozidly. Hasičům se podařilo od plamenů uchránit nedaleký dům."
Od sobotní půlnoci do nedělního poledne museli hasiči vyrazit k rekordním 24 požárům travních, lesních či polních porostů, což vysoce překračuje počet podobných výjezdů v tomto období.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: Když srovnáme první čtvrtletí předchozích 5 let a tohoto čtvrtletí, tak máme 4 krát více požárů v přírodě."
Příčina těchto požárů je bohužel většinou podobná - neopatrnost lidí, kteří si v těchto dnech uklízejí po zimě své zahrady. Pokud chtějí pálit suchou trávu, měli by dodržet několik důležitých pravidel.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Důležitý je výběr vhodného místa, které obložíme kameny, žádný silný vítr, měly bychom mít připraven kbelík s vodou nebo pískem a oheň nesmíme nechat bez dozoru."
Díky profesionálnímu a rychlému zásahu se v několika případech hasičům podařilo uchránit před plameny cenný majetek. V Mankovicích zachránili velkokapacitní seník, v Zálužné chatoviště a na Ondřejníku domek.
---
Karvinská Střední odborná škola ochrany osob a majetku navázala spolupráci se Střední zdravotnickou školou. Společným cílem je předávat praktické zkušenosti a rady studentům, kteří v budoucnu budou pracovat v rámci Integrovaného záchranného systému.
V tělocvičně Střední odborné školy ochrany osob a majetku se potkali žáci tamní školy se studentkami a studenty Střední zdravotnické školy, aby se v praxi naučili základy poskytování první pomoci. Tímto prvním setkáním začala spolupráce obou škol.
Petr Godál, zástupce ředitelky SOSOOM Karviná: "I v praxi to je tak, že ty integrované složky spolu spolupracují. My jsme chtěli, aby ta spolupráce začala už na středních školách. Oni se potkají a mají si co předat a musí se naučit spolupracovat."
Monika Kotyzová, odborná učitelka SZŠ Karviná: "Naši žáci ze SZŠ si připravili čtyři stanoviště, na kterých prakticky ukáží, jak poskytovat první pomoc při různých zraněních, se kterými se potom v práci mohou setkat, při služebním výkonu nebo sebeobraně."
Studenti si například vyzkoušeli ošetření střelných zranění hrudníku, zlomeniny nebo jak zastavit tepenné krvácení.
anketa: žáci Střední školy ochrany osob a majetku Karviná: "Tohle nám pomůže k tomu, abychom se zorientovali, neudělali něco špatně a nezhoršili to zranění nebo tak. Je to dobré." "Jsem tady ráda. Dozvídáme se nové věci."
Do budoucna chystá Střední zdravotnická škola zorganizovat modelovou situaci přímo na výročí školy. Střední škola ochrany osob a majetku se chystá budoucí zdravotní sestřičky a lékařky naučit základům sebeobrany.
---
Krátké zprávy, 28. 3. 2022, 4
Zoo Ostrava má aktuálně největší skupinu hulmanů na světě, čítá 37 jedinců. Během roku Ostravu opustí 16 zvířat do dvou polských zoo. I tak ale zůstane ostravská skupina nejpočetnější.
Profesionální hasiči z Ostravy-Zábřehu vyprošťovali v pondělí ráno osobní automobil Škoda Superb, který po nehodě se Škodou Fabia skončil v tramvajovém kolejišti u zastávky Sport Aréna. Podle dostupných informací nedal řidič Fabie přednost Superbu a auta se srazila a Superb skončil v kolejišti.Po dobu vyprošťování byla zastavena tramvajová doprava.
---
Nejvyspělejší civilizace starověkého Egypta a Středomoří v kontextu se životem na našem území. Toto zajímavé srovnání přináší výstava s názvem Civilizace a barbaři. A těží především z depozitářů Slezského zemského muzea.
Egyptskou civilizaci připomíná kartonážový obal na mumii s datací okolo prvního tisíciletí před naším letopočtem. Za pozornost stojí také fragmenty výzdoby hrobky nejvýznamnějšího egyptského faraona Ramesse II.
Ve vedlejší místnosti se pak nabízí srovnání s archeologickými nálezy ze stejno období, které se pojí s územím severní Moravy. Vyspělé civilizace jižní Evropy nazývaly národy z jiných částí světa barbary.
Jiří Juchelka, spoluautor výstavy, Slezské zemské muzeum: „Ony ty světy o sobě skutečně věděly. Antický svět obchodoval se severním prostředím. Vozil se jantar na jih, v době laténské se vozilo zase víno směrem na sever.“
Asijští nájezdníci, Hunové, zanechali v Rázové, Miloticích a Lichnově na Bruntálsku své stopy v podobě částí měděných kotlů.
Stejně, jako středomořské národy, tak i barbaři používali mince. Tyto keltské duhovky jsou z ryzího zlata. Tento klíč je zřejmě prvním dokladem o cíleném zabezpečování majetku na území Slezska.
Zajímavé srovnání pravěkých civilizací můžete na vlastní oči vidět ve Slezském zemském muzeu do konce roku.
---
Nemocnice ve Frýdku-Místku omezí poskytování akutní péče na dětském oddělení. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek lékařů. Rodiče v případě určitých problémů, tak budou muset s dětmi do jiných nemocnic. Plánovaná operativa zůstane zachována. Město s tímto plánem ale razantně nesouhlasí.
Dětské oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku ročně hospitalizuje na 2 500 dětí. Z toho necelá polovina jsou ale novorozenci. Od dubna má dojít k restrukturalizaci oddělení.
Miroslav Kobsa, primář dětského oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Máme představu posunout poskytování pediatrické péče trošičku jiným směrem. Je jasné, že stresující prostředí nemocnice je poměrně velkou zátěží, jak pro rodiče, tak pro děti. Takže se budeme snažit maximum těch takzvaných interních pediatrických úkonů a výkonů přesouvat do ambulantní části. Proto se snažíme vybudovat něco v podobě stacionáře nebo takzvané denní kliniky."
V praxi to znamená, že v nemocnici má dojít k omezení akutní péče.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pacienti, kteří budou převáženi rychlou záchrannou službou, budou převáženi do jiného zdravotnického zařízení. Nicméně jedná se v průměru o jednoho pacienta za den. Pokud pacienti přijdou do nemocnice po svých, to znamená přijedou tak, jak budou potřebovat, tak budou potom odkloněni do jiných zdravotnických zařízení."
Na možné riziko omezení péče se nemocnice připravovala už přes rok. Hlavním důvodem má být nedostatek lékařů.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Byli jsme postaveni takřka před hotovou věc, kvůli výpovědím šesti mladých lékařů. Teda těch méně zkušených L1 a L2. A na základě toho měníme už tu strukturu poskytované péče. V kraji chybí přibližně 25 zkušených takzvaných L3 lékařů na dětských odděleních, možná s výjimkou fakultní nemocnice. Tak chybí i lékaři praktičtí. To znamená praktičtí dětští pediatři nebo praktičtí dětští lékaři. Mimochodem v kraji jich je 200 a z toho více než 50 procent je už v důchodovém věku."
Miroslav Kobsa, primář dětského oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "V současné době jsme obsazovali ústavní pohotovostní službu dvěma lékaři. Což znamená rozepsat 60 služeb měsíčně a při minimu pracovníků dochází k tomu, že někteří lékaři jsou až enormně přetěžování značným množstvím ústavních pohotovostních služeb."
Nemocnice se chce dál postarat o dětské pacienty, kteří přijdou na plánované zákroky.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Chtěli bychom se postarat o všechny operanty, o všechny operační plány, které do nemocnice přijdou. Ať už plánované nebo akutní v následné době. Taky o řekněme o 80 procent všech neoperačních výkonů, které by právě ležely na takzvané denní klinice."
Frýdek-Místek má přes 56 tisíc obyvatel a je 16. největším v Česku. Vedení města tak s omezením péče nesouhlasí.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Tahle ta situace pro nás jako pro město je nepředstavitelná, nepřijatelná a my chceme jako město vyvinout veškeré úsilí, aby minimálně část těchto rozhodnutí byla ještě přehodnocena a zvrácena. Aby se podařilo zachovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro občany města."
Dle okresní zástupkyně sdružení praktických lékařů pro děti a dorost by v případě domluvy mohli být pediatři schopni dětskou pohotovost v nemocnici udržet. Záležet tak bude na dalších jednáních.
---
V Ostravě vznikne další mural a tentokrát bude skutečně obří. Jedná se o zhruba tisíc metrů čtverečních opěrné zdi nad stadionem Bazaly. Na námět velkoplošné malby vyhlásila Ostrava společně s krajem mezinárodní uměleckou soutěž.
Pokud znáte Ostravu jistě se shodneme, že obrovská opěrná zeď podél dlouhé zatáčky nad stadionem Bazaly městu příliš parády nedělá. V minulosti byly snahy o její zazelenění, ale nepovedlo se tak se nyní MS kraj, který má silnici ve správě, domluvil s Ostravou, že zeď ozdobí mural. Byla proto vyhlášena výtvarná soutěž.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Mural je forma uměleckého vyjádření, která má ve městech své místo. Stejně jako v případě jiných forem umění je však důležité hledání kvality a jedinečnosti díla vycházející z identity místa. Město Ostrava dlouhodobě diskutovalo s Moravskoslezským krajem problematiku opěrné zdi nad Bazaly a mural představoval jedno z možných řešení. Jedná se o dominantní plochu v blízkosti centra města a oceňuji proto, že jsme s krajem jakožto s vlastníkem zdi, nalezli konsensus v tom, aby ztvárnění vzešlo jako výsledek mezinárodní umělecké soutěže, kterou město v rámci svých mural aktivit zorganizuje."
V Ostravě už je několik muralů. Ten poslední vznikl v roce 2020 na Nádražní ulici. Dílo polského umělce Mariuse Warase nese název Skok má rozlohu 220 metrů čtverečních. Kurátorka projektu Alexandra Kroliková bude v porotě, která rozhodne o vítězném díle.
Alexandra Krolikova, kurátorka díla: "Na začátku to bylo považováno za vandalismus. Liší se to ale především tím, že je to legální umění, protože taková plocha se nedá připravit ilegálně. Potřebuješ schválení, dokumenty, hodně materiálu a finance."
Konkrétní podmínky soutěže jsou dostupné na webových stránkách www.streetart.ostrava.cz. Termín pro zaslání návrhů je 10. května 2022. Město uhradí náklady za soutěž a kraj pak zaplatí samotnou realizaci díla.
---
Krátké zprávy, 28. 3. 2022, 3
Moravskosleszká vědecká knihovna vydává každodročně audioknihu pro nevidomé a slabozraké. Letos proběhne křest dvou audioknih najednou, protože v loňském roce kvůli pandemickým opatřením akce neproběhla. První z nich je nahrávka pohádek „O královně Života“ od Vojtěcha Martínka, druhou pak povídky „Jsme tady“ od Jana Balabána.
Libuše Foberová, ředitelka MS vědecké knihovny: „Březen je v knihovnách tradičně oslavován jako měsíc knihy a čtenářů. Zdálo se nám tedy případné, že audioknihy vydané v letech 2020 a 2021 představíme veřejnosti právě v tomto měsíci. Zároveň jsme se rozhodli této příležitosti využít také k ocenění našich nejlepších a nejvěrnějších čtenářů.“
---
Desítky požárů porostu musejí v posledních dnech likvidovat hasiči po celém Moravskoslezském kraji. Bohužel je téměř ve všech případech stejná příčina - nedbalost při úklidu zahrad. Lidé se neuvědomují, že panuje velké sucho a stačí i malá jiskra a louka je v plamenech.
Druhý stupeň požárního poplachu museli vyhlásit hasiči na Frýdeckomístecku u obce Pstruží. Lokalita, kde začal hořet porost je na úbočí turisticky oblíbené hory Ondřejník. Profesionálním hasičům museli samozřejmě pomáhat i dobrovolné jednotky a všichni dostali pořádně zabrat. Oheň totiž pomáhal rychle šířit silný vítr.
Jakub Kozák, velitel zásahu HZS FM: "Druhý stupeň požárního poplachu byl vyhlášen při požáru nízkého lesního porostu na úbočí vrcholu Ondřejník u Frýdlantu nad Ostravicí. Požár se šířil všemi směry, na hašení se podílelo 15 jednotek s 20 vozidly. Hasičům se podařilo od plamenů uchránit nedaleký dům."
Od sobotní půlnoci do nedělního poledne museli hasiči vyrazit k rekordním 24 požárům travních, lesních či polních porostů, což vysoce překračuje počet podobných výjezdů v tomto období.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: Když srovnáme první čtvrtletí předchozích 5 let a tohoto čtvrtletí, tak máme 4 krát více požárů v přírodě."
Příčina těchto požárů je bohužel většinou podobná - neopatrnost lidí, kteří si v těchto dnech uklízejí po zimě své zahrady. Pokud chtějí pálit suchou trávu, měli by dodržet několik důležitých pravidel.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Důležitý je výběr vhodného místa, které obložíme kameny, žádný silný vítr, měly bychom mít připraven kbelík s vodou nebo pískem a oheň nesmíme nechat bez dozoru."
Díky profesionálnímu a rychlému zásahu se v několika případech hasičům podařilo uchránit před plameny cenný majetek. V Mankovicích zachránili velkokapacitní seník, v Zálužné chatoviště a na Ondřejníku domek.
---
Karvinská Střední odborná škola ochrany osob a majetku navázala spolupráci se Střední zdravotnickou školou. Společným cílem je předávat praktické zkušenosti a rady studentům, kteří v budoucnu budou pracovat v rámci Integrovaného záchranného systému.
V tělocvičně Střední odborné školy ochrany osob a majetku se potkali žáci tamní školy se studentkami a studenty Střední zdravotnické školy, aby se v praxi naučili základy poskytování první pomoci. Tímto prvním setkáním začala spolupráce obou škol.
Petr Godál, zástupce ředitelky SOSOOM Karviná: "I v praxi to je tak, že ty integrované složky spolu spolupracují. My jsme chtěli, aby ta spolupráce začala už na středních školách. Oni se potkají a mají si co předat a musí se naučit spolupracovat."
Monika Kotyzová, odborná učitelka SZŠ Karviná: "Naši žáci ze SZŠ si připravili čtyři stanoviště, na kterých prakticky ukáží, jak poskytovat první pomoc při různých zraněních, se kterými se potom v práci mohou setkat, při služebním výkonu nebo sebeobraně."
Studenti si například vyzkoušeli ošetření střelných zranění hrudníku, zlomeniny nebo jak zastavit tepenné krvácení.
anketa: žáci Střední školy ochrany osob a majetku Karviná: "Tohle nám pomůže k tomu, abychom se zorientovali, neudělali něco špatně a nezhoršili to zranění nebo tak. Je to dobré." "Jsem tady ráda. Dozvídáme se nové věci."
Do budoucna chystá Střední zdravotnická škola zorganizovat modelovou situaci přímo na výročí školy. Střední škola ochrany osob a majetku se chystá budoucí zdravotní sestřičky a lékařky naučit základům sebeobrany.
---
Krátké zprávy, 28. 3. 2022, 4
Zoo Ostrava má aktuálně největší skupinu hulmanů na světě, čítá 37 jedinců. Během roku Ostravu opustí 16 zvířat do dvou polských zoo. I tak ale zůstane ostravská skupina nejpočetnější.
Profesionální hasiči z Ostravy-Zábřehu vyprošťovali v pondělí ráno osobní automobil Škoda Superb, který po nehodě se Škodou Fabia skončil v tramvajovém kolejišti u zastávky Sport Aréna. Podle dostupných informací nedal řidič Fabie přednost Superbu a auta se srazila a Superb skončil v kolejišti.Po dobu vyprošťování byla zastavena tramvajová doprava.
---
Nejvyspělejší civilizace starověkého Egypta a Středomoří v kontextu se životem na našem území. Toto zajímavé srovnání přináší výstava s názvem Civilizace a barbaři. A těží především z depozitářů Slezského zemského muzea.
Egyptskou civilizaci připomíná kartonážový obal na mumii s datací okolo prvního tisíciletí před naším letopočtem. Za pozornost stojí také fragmenty výzdoby hrobky nejvýznamnějšího egyptského faraona Ramesse II.
Ve vedlejší místnosti se pak nabízí srovnání s archeologickými nálezy ze stejno období, které se pojí s územím severní Moravy. Vyspělé civilizace jižní Evropy nazývaly národy z jiných částí světa barbary.
Jiří Juchelka, spoluautor výstavy, Slezské zemské muzeum: „Ony ty světy o sobě skutečně věděly. Antický svět obchodoval se severním prostředím. Vozil se jantar na jih, v době laténské se vozilo zase víno směrem na sever.“
Asijští nájezdníci, Hunové, zanechali v Rázové, Miloticích a Lichnově na Bruntálsku své stopy v podobě částí měděných kotlů.
Stejně, jako středomořské národy, tak i barbaři používali mince. Tyto keltské duhovky jsou z ryzího zlata. Tento klíč je zřejmě prvním dokladem o cíleném zabezpečování majetku na území Slezska.
Zajímavé srovnání pravěkých civilizací můžete na vlastní oči vidět ve Slezském zemském muzeu do konce roku.
---
