Hned na několika místech současně probíhají v Karviné práce na obchvatu města. Momentálně se pracuje na odtěžení nevhodného podloží násypového tělesa a začínají sanační práce.
V Karviné pokračuje výstavba jihozápadního obchvatu města pro dopravu mezi Českým Těšínem, Bohumínem a Ostravou. Karviná na obchvat čekala dlouhých 30 let. Stavba tří kilometrového úseku je rozdělena do několika fází.
Petra Havrlantová, zastupující mluvčí společnosti Skanska: “Aktuálně se dokončují se práce na skrývkách kulturních vrstev, tedy ornice, podornice. Probíhají práce na odtěžení nevhodného podloží násypového tělesa a zahájili jsme práce na sanační vrstvě násypového tělesa."
I tady, u darkovského mostu, probíhají sanační práce. Právě se pokládá geotextilie, která oddělí nevhodné podloží od násypu.
Stavba je velmi specifická. Obchvat vyžaduje někde až desetimetrové násypy.
Petra Havrlantová, zastupující mluvčí společnosti Skanska: "Ten objem nakupovaného materiálu, který přijde jak do násypu, tak do konstrukční vrstvy, je opravdu obrovský. Je třeba do stavby dovézt je cca 800.000 m3, tj. cca 1.600.000 tun materiálu a to různého druhu."
Zhotovitel stavby počítá s pravidelným monitoringem sedání těchto násypů a chování celého území. Obchvat bude obsahovat celkem třicet stavebních objektů, jeden most, o délce 207 metrů a jeden podchod pro pěší.
---
Nová situace v našem školství má název distanční výuka. Dříve nemyslitelný způsob vzdělávání žáků se díky koronavirovým omezením stal realitou. Školy musely především řešit způsob komunikace s žáky. Město vyšlo vstříc zakoupením licencí programové platformy Teams.
Pavla Schneiderová, učitelka 1. ročníku: „Který vlastně umožňuje aby se ten učitel propojil s dětmi v rámci velké skupiny, případně tam probíhají i porady.“
Milena Zatloukalová, ředitelka ZŠ Petrin, Bruntál: „Na naší škole výuka probíhá již od 12. října, vyučujeme on-line, zajištění výuky nebylo až tak problematické, protože máme zkušenosti z jarního období.“
Jiří Pozdíšek, ředitel ZŠ Cihelní, Bruntál: „Natáčíme videa také pro žáky, využíváme podcastů, využíváme zasílání materiálů studijních.“
Ivana Češková, učitelka 3. ročníku ZŠ Cihelní: „My jsme se dnes učili nové připojení Teams, aby se nám spojení s dětma nesekalo.“
To však zdaleka není všechno. Žáci a studenti musejí mít potřebnou techniku a především kvalitní internetové připojení. Vybavení museli řešit především na základních školách.
Jiří Pozdíšek, ředitel ZŠ Cihelní, Bruntál: „Takže jsme zapůjčili asi 12 notebooků dětem tak, aby mohly pracovat z domu.“
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Máme trošku štěstí, u nás žáci tu techniku mají, my si to vyhodnocujeme formou dotazníkových šetření.“
Milena Zatloukalová, ředitelka ZŠ Petrin, Bruntál: „Jsme žákům půjčili celkem asi 46 tabletů a 20 notebooků.“
Takto to nyní vypadá v počítačové učebně školy. Není tu jediný počítač. Daleko komplikovanější situace je s internetovým připojením. Stále jsou i žáci, kteří doma internet vůbec nemají nebo kteří mají síť slabou a s mnoha výpadky.
Pavla Schneiderová, učitelka 1. ročníku: „Já mám tři takové děti ve třídě, kdy posílám sms-ky.“
Milena Zatloukalová, ředitelka ZŠ Petrin, Bruntál: „Je to jeden až tři z každé třídy, kteří nemají to připojení.“
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Můžeme se podívat na graf, vidíme, že máme zhruba 100 video konferencí až 120 za den.“
Překážky se postupně školám daří řešit, shodují se však na tom, že žádná distanční výuka nemůže nahradit školní docházku a především sociální kontakty dětí mezi sebou i dětí s učiteli.
---
Zavést úsekové měření rychlosti nebo ne? To je otázka, na kterou teď hledají odpověď ve Frýdku-Místku. Zástupci magistrátu se zatím byli podívat, jak funguje podobné měření ve městech, kde s ním mají zkušenosti a nyní budou vyhodnocovat, na jak legislativně, personálně a finančně náročné by bylo ho ve městě vybudovat a spravovat.
Překročení maximální povolené rychlosti je nejčastější dopravní přestupek. Ročně se ho v Česku dopustí v průměru více než 130 tisíc řidičů. Nejúčinnější způsob, jak přinutit řidiče jezdit podle předpisů je měření rychlosti. Dnes hlavně formou stacionárních nebo úsekových radarů. A právě o možnost úsekového měření rychlosti se začalo uvažovat i ve Frýdku-Místku.
Anketa: 1.) "Já nejezdím rychle, takže mě se to tak nějak netýká ani, ale možná, že to je dobré, protože někteří jezdí rychle." 2.) "Já si myslím, že by to bylo třeba, že by to pasovalo jak se říká." 3.) "Tak asi jo, mělo by se." 4.) "Vždyť tu je všude omezená rychlost, ne?"
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nejenom město, ale i okolní obce jsou hlavně nespokojeny s tím, jaká je bezpečnost na silnicích nebo hlavně v okolí silnic. Máme obrovské problémy na přechodech pro chodce nebo na silnicích, které jsou v intravilánu, dochází k velkému překračování rychlosti."
Po zavedení úsekového měření volají především okolní obce, protože řidiči na řadě místech, kde to svádí k vyšší rychlosti, vůbec nedodržují předpisy.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Řidiči jsou v tomhle velmi nezodpovědní. Máme informace jak z našich okrajových částí Zelinkovic, Lískovce, Skalice, ale i z těch vnitřních ulic Střelniční nebo Bruzovská, kde máme přechody pro chodce a je tam pravidelně překračována povolená rychlost a dochází k nebezpečným situacím právě kolem přechodů pro chodce a kde se pořád pohybují chodci."
Zástupci magistrátu se proto byli osobně podívat, jaké mají zkušenosti s úsekovým měřením v jiných městech.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Máme za sebou návštěvu ve Valašském Meziříčí, kde už dlouhé roky provádějí měření. Stejně tak máme informace z Havířova a v tuto chvíli zvažujeme, není to nic výjimečného, dneska rychlost měří Ostrava, Hlučín, Valmez, Havířov a další města, takže ano, jde to udělat a ty informace, které máme, tak třeba říkají, že ta rychlost nebo počet vlastně toho překračování rychlosti se od 90 procent snížil, takže ta bezpečnost se jednoznačně potom pozitivně projevila."
Radnice je přesto zatím k plánu velmi ostražitá, třetina přestupků totiž končí v administrativně náročném správním řízení. Města, která měření zavedla, musela také přijmout další zaměstnance, kteří začali agendu spravovat.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musely výrazně posílit a museli nabrat nové lidi, kteří to zpracovávají, a to je vlastně důvod, proč se nám úplně do toho nechce a proč tak pečlivě zvažujeme, zda měřit rychlost nebo neměřit. Na druhou stranu ta bezpečnost na silnicích nebo hlavně bezpečnost chodců nás zajímá a my ji potřebujeme vyřešit."
Instalace úsekového radaru vyjde podle zkušeností z jiných měst na částku do zhruba 1,5 milionu korun. Veškeré provozní náklady by se pak měly pohybovat i v případě například dvou zaměstnanců, kteří by se starali o administrativu zhruba do 700 tisíc korun ročně. To by ale mohly vyvážit právě peníze vybrané na pokutách, které by šly do městské kasy.
---
Lapidárium náhrobků a litinových křížů na novojičínském hřbitově poničil spadlý strom. Zdravou lípu tu v říjnu vyvrátil silný vichr. Škody se Klub rodáků a přátel města snaží řešit svépomocí.
Zhruba padesátiletá lípa byla dominantním bodem lapidária na novojičínském hřbitově, které bylo vybudováno z popudu Klubu rodáků a přátel města. Zdravý strom teď ale dokázal vyvrátit z kořenů silný vichr.
Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Ten strom se, bohužel, trefil přímo mezi ty kříže a několik jich poškodil. Což je celkem nemilá věc, byly typické pro tento hřbitov. Je velmi pravděpodobné, že tyto kříže byly zhotovovány ve zdejší známé slévárně firma Dresler.”
Klub rodáků má mezi svými členy profesionála, který si poradí i se svařováním litiny, a opraví tedy poškozené kříže svépomocí.
Lapidárium se podařilo vybudovat díky financím města, Česko-německého fondu budoucnosti a za přispění samotných krajanů, kteří žijí v Německu. Myšlenka klubu rodáků tehdy uchránili nejen 200 náhrobků a litinových křížů, které zde zůstaly po dřívějších obyvatelích, ale pomohla také obnovit poškozené vztahy.
Kilian Leitz, představitel krajanského spolku: “V roce 2005 začalo partnerství s Novým Jičínem, a to v době, kdy se stavělo toto lapidárium. Dokazuje to přátelství mezi Němci a Čechy, kteří zde dříve společně žili.”
Před 15 lety tu v lapidáriu vysadili Němci českou lípu a Češi německý dub. Tyto stromy teď de facto nahradí padlou lípu.
---
Jedna z nejznámějších staveb Ostravy - budova Nové radnice - slaví kulaté jubileum. Přesně 28. října 1930 se totiž konalo její slavnostní otevření, nyní tedy slaví 90. výročí. Díky své nadčasové architektuře je budova s vysokou věží stále velmi zajímavá a moderní.
Budova Nové radnice patří bezesporu k nejznámějším dominantám Ostravy stejně, jako těžní věže nebo Dolní Vítkovice. Stavba začala v roce 1925 a trvala 5 let. Dvoukřídlý objekt s vyhlídkovou věží, byl vyprojektován architekty Františkem Kolářem, Janem Rubým a Vladimírem Fischerem ve funkcionalistickém stylu. Věž měří 86 metrů a architekti se inspirovali ve Florencii. Kvůli nestabilnímu podloží ale musela být věž odlehčena a není kamenná, jako její italská předloha. Na ocelové konstrukci je plášť ze skla a měděného plechu.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Jan Prokeš dokázal obhájit svou vizi, i když mu bylo vytýkáno umístění budovy, její vzhled, cena i financování půjčkou. Objekt byl postaven a my dnes díky tomu můžeme být hrdí na jednu z nejkrásnějších prvorepublikových staveb vůbec. Dědictví našich předků si zaslouží, abychom jej ochraňovali i pro příští generace. A současně bychom si z historie měli vzít ponaučení, že i o dnešních strategických stavbách musíme rozhodovat s přesahem, v širším kontextu a s výhledem do budoucnosti. Abychom i my zanechali dalším generacím odkaz v podobě kvalitní a nadčasové architektury.“
Vnitřní interiéry jsou obloženy mramorem, mahagonem a jinými vzácnými dřevy. Průčelí zdobí portikus s šesti půlkruhovitými sloupy, které nesou terasu. Čtyři bronzové sochy vysoké 3 m od Václava Macha symbolizují čtyři funkce města.
Jozef Šerka, Archiv města Ostravy: "Jsou to vlastně takové alegorie, které symbolizují hornictví, obchod, vědu a hutnictví. Čili 4 pilíře, na kterých to město tehdy stálo."
Nová radnice byla vystavěna za částku 52 milionů korun. Záměr počítal s jejím využitím nejen pro potřeby městských, ale i státních úřadů. Objekt byl koncipován velkoryse a stal se tak největší radnicí v tehdejším Československu a toto prvenství si stále drží.
Kvůli pandemie se bohužel letos neuskuteční Den otevřených dveří. Město ale výročí připomene vydáním publikace Nová radnice devadesátiletá, která bude k dostání v pobočkách informačního servisu.
---
Střední škola techniky a služeb se může pochlubit vynikajícími výsledky svých žáků ze světa sportu. Hned dva žáci získali titul Mistr České republiky v boxu a další je zase nejlepší v republice v silovém trojboji.
Mikuláš Sikora, mistr České republiky v silovém trojboji, Ladislav Plachetka, čerstvý Mistr České republiky boxu, v kategorii kadeti a boxer Josef Slepčík, rovněž držitel titulu Mistr ČR v kategorii kadeti. Všichni jsou to žáci Střední školy techniky a služeb Karviná. Vedení školy je na ně patřičně pyšné.
Yvetta Kalužová, ředitelka SŠTaS Karviná: “Naší škole se dá připsat mnoho sportovních úspěchů. Vážím si všech mladých lidí, kteří se věnují sportu."
Mikuláš Sikora je studentem třetího ročníku oboru Požární technik. Vyhrál titul Mistr ČR v silovém trojboji v kategorii dorostenci.
Miloš Sikora, mistr ČR v silovém trojboji: "Soutěžilo se v dřepu, benchpressu a mrtvém tahu. Na mrtvý tah jsem zatáhnul Národní rekord 267 kg."
Ladislav Plachetka vyhrál mistrovství v boxu v kadetech, ve váhové kategorii 70 kg. Republikový titul získal potřetí.
Ladislav Plachetka, mistr ČR v boxu: “Díky panu trenérovi, že nás tak připravil, tak jsme vyhráli a hlavně i mému taťkovi bych chtěl poděkovat, že se mi tak věnuje."
---
Hned na několika místech současně probíhají v Karviné práce na obchvatu města. Momentálně se pracuje na odtěžení nevhodného podloží násypového tělesa a začínají sanační práce.
V Karviné pokračuje výstavba jihozápadního obchvatu města pro dopravu mezi Českým Těšínem, Bohumínem a Ostravou. Karviná na obchvat čekala dlouhých 30 let. Stavba tří kilometrového úseku je rozdělena do několika fází.
Petra Havrlantová, zastupující mluvčí společnosti Skanska: “Aktuálně se dokončují se práce na skrývkách kulturních vrstev, tedy ornice, podornice. Probíhají práce na odtěžení nevhodného podloží násypového tělesa a zahájili jsme práce na sanační vrstvě násypového tělesa."
I tady, u darkovského mostu, probíhají sanační práce. Právě se pokládá geotextilie, která oddělí nevhodné podloží od násypu.
Stavba je velmi specifická. Obchvat vyžaduje někde až desetimetrové násypy.
Petra Havrlantová, zastupující mluvčí společnosti Skanska: "Ten objem nakupovaného materiálu, který přijde jak do násypu, tak do konstrukční vrstvy, je opravdu obrovský. Je třeba do stavby dovézt je cca 800.000 m3, tj. cca 1.600.000 tun materiálu a to různého druhu."
Zhotovitel stavby počítá s pravidelným monitoringem sedání těchto násypů a chování celého území. Obchvat bude obsahovat celkem třicet stavebních objektů, jeden most, o délce 207 metrů a jeden podchod pro pěší.
---
Nová situace v našem školství má název distanční výuka. Dříve nemyslitelný způsob vzdělávání žáků se díky koronavirovým omezením stal realitou. Školy musely především řešit způsob komunikace s žáky. Město vyšlo vstříc zakoupením licencí programové platformy Teams.
Pavla Schneiderová, učitelka 1. ročníku: „Který vlastně umožňuje aby se ten učitel propojil s dětmi v rámci velké skupiny, případně tam probíhají i porady.“
Milena Zatloukalová, ředitelka ZŠ Petrin, Bruntál: „Na naší škole výuka probíhá již od 12. října, vyučujeme on-line, zajištění výuky nebylo až tak problematické, protože máme zkušenosti z jarního období.“
Jiří Pozdíšek, ředitel ZŠ Cihelní, Bruntál: „Natáčíme videa také pro žáky, využíváme podcastů, využíváme zasílání materiálů studijních.“
Ivana Češková, učitelka 3. ročníku ZŠ Cihelní: „My jsme se dnes učili nové připojení Teams, aby se nám spojení s dětma nesekalo.“
To však zdaleka není všechno. Žáci a studenti musejí mít potřebnou techniku a především kvalitní internetové připojení. Vybavení museli řešit především na základních školách.
Jiří Pozdíšek, ředitel ZŠ Cihelní, Bruntál: „Takže jsme zapůjčili asi 12 notebooků dětem tak, aby mohly pracovat z domu.“
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Máme trošku štěstí, u nás žáci tu techniku mají, my si to vyhodnocujeme formou dotazníkových šetření.“
Milena Zatloukalová, ředitelka ZŠ Petrin, Bruntál: „Jsme žákům půjčili celkem asi 46 tabletů a 20 notebooků.“
Takto to nyní vypadá v počítačové učebně školy. Není tu jediný počítač. Daleko komplikovanější situace je s internetovým připojením. Stále jsou i žáci, kteří doma internet vůbec nemají nebo kteří mají síť slabou a s mnoha výpadky.
Pavla Schneiderová, učitelka 1. ročníku: „Já mám tři takové děti ve třídě, kdy posílám sms-ky.“
Milena Zatloukalová, ředitelka ZŠ Petrin, Bruntál: „Je to jeden až tři z každé třídy, kteří nemají to připojení.“
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Můžeme se podívat na graf, vidíme, že máme zhruba 100 video konferencí až 120 za den.“
Překážky se postupně školám daří řešit, shodují se však na tom, že žádná distanční výuka nemůže nahradit školní docházku a především sociální kontakty dětí mezi sebou i dětí s učiteli.
---
Zavést úsekové měření rychlosti nebo ne? To je otázka, na kterou teď hledají odpověď ve Frýdku-Místku. Zástupci magistrátu se zatím byli podívat, jak funguje podobné měření ve městech, kde s ním mají zkušenosti a nyní budou vyhodnocovat, na jak legislativně, personálně a finančně náročné by bylo ho ve městě vybudovat a spravovat.
Překročení maximální povolené rychlosti je nejčastější dopravní přestupek. Ročně se ho v Česku dopustí v průměru více než 130 tisíc řidičů. Nejúčinnější způsob, jak přinutit řidiče jezdit podle předpisů je měření rychlosti. Dnes hlavně formou stacionárních nebo úsekových radarů. A právě o možnost úsekového měření rychlosti se začalo uvažovat i ve Frýdku-Místku.
Anketa: 1.) "Já nejezdím rychle, takže mě se to tak nějak netýká ani, ale možná, že to je dobré, protože někteří jezdí rychle." 2.) "Já si myslím, že by to bylo třeba, že by to pasovalo jak se říká." 3.) "Tak asi jo, mělo by se." 4.) "Vždyť tu je všude omezená rychlost, ne?"
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nejenom město, ale i okolní obce jsou hlavně nespokojeny s tím, jaká je bezpečnost na silnicích nebo hlavně v okolí silnic. Máme obrovské problémy na přechodech pro chodce nebo na silnicích, které jsou v intravilánu, dochází k velkému překračování rychlosti."
Po zavedení úsekového měření volají především okolní obce, protože řidiči na řadě místech, kde to svádí k vyšší rychlosti, vůbec nedodržují předpisy.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Řidiči jsou v tomhle velmi nezodpovědní. Máme informace jak z našich okrajových částí Zelinkovic, Lískovce, Skalice, ale i z těch vnitřních ulic Střelniční nebo Bruzovská, kde máme přechody pro chodce a je tam pravidelně překračována povolená rychlost a dochází k nebezpečným situacím právě kolem přechodů pro chodce a kde se pořád pohybují chodci."
Zástupci magistrátu se proto byli osobně podívat, jaké mají zkušenosti s úsekovým měřením v jiných městech.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Máme za sebou návštěvu ve Valašském Meziříčí, kde už dlouhé roky provádějí měření. Stejně tak máme informace z Havířova a v tuto chvíli zvažujeme, není to nic výjimečného, dneska rychlost měří Ostrava, Hlučín, Valmez, Havířov a další města, takže ano, jde to udělat a ty informace, které máme, tak třeba říkají, že ta rychlost nebo počet vlastně toho překračování rychlosti se od 90 procent snížil, takže ta bezpečnost se jednoznačně potom pozitivně projevila."
Radnice je přesto zatím k plánu velmi ostražitá, třetina přestupků totiž končí v administrativně náročném správním řízení. Města, která měření zavedla, musela také přijmout další zaměstnance, kteří začali agendu spravovat.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musely výrazně posílit a museli nabrat nové lidi, kteří to zpracovávají, a to je vlastně důvod, proč se nám úplně do toho nechce a proč tak pečlivě zvažujeme, zda měřit rychlost nebo neměřit. Na druhou stranu ta bezpečnost na silnicích nebo hlavně bezpečnost chodců nás zajímá a my ji potřebujeme vyřešit."
Instalace úsekového radaru vyjde podle zkušeností z jiných měst na částku do zhruba 1,5 milionu korun. Veškeré provozní náklady by se pak měly pohybovat i v případě například dvou zaměstnanců, kteří by se starali o administrativu zhruba do 700 tisíc korun ročně. To by ale mohly vyvážit právě peníze vybrané na pokutách, které by šly do městské kasy.
---
Lapidárium náhrobků a litinových křížů na novojičínském hřbitově poničil spadlý strom. Zdravou lípu tu v říjnu vyvrátil silný vichr. Škody se Klub rodáků a přátel města snaží řešit svépomocí.
Zhruba padesátiletá lípa byla dominantním bodem lapidária na novojičínském hřbitově, které bylo vybudováno z popudu Klubu rodáků a přátel města. Zdravý strom teď ale dokázal vyvrátit z kořenů silný vichr.
Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Ten strom se, bohužel, trefil přímo mezi ty kříže a několik jich poškodil. Což je celkem nemilá věc, byly typické pro tento hřbitov. Je velmi pravděpodobné, že tyto kříže byly zhotovovány ve zdejší známé slévárně firma Dresler.”
Klub rodáků má mezi svými členy profesionála, který si poradí i se svařováním litiny, a opraví tedy poškozené kříže svépomocí.
Lapidárium se podařilo vybudovat díky financím města, Česko-německého fondu budoucnosti a za přispění samotných krajanů, kteří žijí v Německu. Myšlenka klubu rodáků tehdy uchránili nejen 200 náhrobků a litinových křížů, které zde zůstaly po dřívějších obyvatelích, ale pomohla také obnovit poškozené vztahy.
Kilian Leitz, představitel krajanského spolku: “V roce 2005 začalo partnerství s Novým Jičínem, a to v době, kdy se stavělo toto lapidárium. Dokazuje to přátelství mezi Němci a Čechy, kteří zde dříve společně žili.”
Před 15 lety tu v lapidáriu vysadili Němci českou lípu a Češi německý dub. Tyto stromy teď de facto nahradí padlou lípu.
---
Jedna z nejznámějších staveb Ostravy - budova Nové radnice - slaví kulaté jubileum. Přesně 28. října 1930 se totiž konalo její slavnostní otevření, nyní tedy slaví 90. výročí. Díky své nadčasové architektuře je budova s vysokou věží stále velmi zajímavá a moderní.
Budova Nové radnice patří bezesporu k nejznámějším dominantám Ostravy stejně, jako těžní věže nebo Dolní Vítkovice. Stavba začala v roce 1925 a trvala 5 let. Dvoukřídlý objekt s vyhlídkovou věží, byl vyprojektován architekty Františkem Kolářem, Janem Rubým a Vladimírem Fischerem ve funkcionalistickém stylu. Věž měří 86 metrů a architekti se inspirovali ve Florencii. Kvůli nestabilnímu podloží ale musela být věž odlehčena a není kamenná, jako její italská předloha. Na ocelové konstrukci je plášť ze skla a měděného plechu.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Jan Prokeš dokázal obhájit svou vizi, i když mu bylo vytýkáno umístění budovy, její vzhled, cena i financování půjčkou. Objekt byl postaven a my dnes díky tomu můžeme být hrdí na jednu z nejkrásnějších prvorepublikových staveb vůbec. Dědictví našich předků si zaslouží, abychom jej ochraňovali i pro příští generace. A současně bychom si z historie měli vzít ponaučení, že i o dnešních strategických stavbách musíme rozhodovat s přesahem, v širším kontextu a s výhledem do budoucnosti. Abychom i my zanechali dalším generacím odkaz v podobě kvalitní a nadčasové architektury.“
Vnitřní interiéry jsou obloženy mramorem, mahagonem a jinými vzácnými dřevy. Průčelí zdobí portikus s šesti půlkruhovitými sloupy, které nesou terasu. Čtyři bronzové sochy vysoké 3 m od Václava Macha symbolizují čtyři funkce města.
Jozef Šerka, Archiv města Ostravy: "Jsou to vlastně takové alegorie, které symbolizují hornictví, obchod, vědu a hutnictví. Čili 4 pilíře, na kterých to město tehdy stálo."
Nová radnice byla vystavěna za částku 52 milionů korun. Záměr počítal s jejím využitím nejen pro potřeby městských, ale i státních úřadů. Objekt byl koncipován velkoryse a stal se tak největší radnicí v tehdejším Československu a toto prvenství si stále drží.
Kvůli pandemie se bohužel letos neuskuteční Den otevřených dveří. Město ale výročí připomene vydáním publikace Nová radnice devadesátiletá, která bude k dostání v pobočkách informačního servisu.
---
Střední škola techniky a služeb se může pochlubit vynikajícími výsledky svých žáků ze světa sportu. Hned dva žáci získali titul Mistr České republiky v boxu a další je zase nejlepší v republice v silovém trojboji.
Mikuláš Sikora, mistr České republiky v silovém trojboji, Ladislav Plachetka, čerstvý Mistr České republiky boxu, v kategorii kadeti a boxer Josef Slepčík, rovněž držitel titulu Mistr ČR v kategorii kadeti. Všichni jsou to žáci Střední školy techniky a služeb Karviná. Vedení školy je na ně patřičně pyšné.
Yvetta Kalužová, ředitelka SŠTaS Karviná: “Naší škole se dá připsat mnoho sportovních úspěchů. Vážím si všech mladých lidí, kteří se věnují sportu."
Mikuláš Sikora je studentem třetího ročníku oboru Požární technik. Vyhrál titul Mistr ČR v silovém trojboji v kategorii dorostenci.
Miloš Sikora, mistr ČR v silovém trojboji: "Soutěžilo se v dřepu, benchpressu a mrtvém tahu. Na mrtvý tah jsem zatáhnul Národní rekord 267 kg."
Ladislav Plachetka vyhrál mistrovství v boxu v kadetech, ve váhové kategorii 70 kg. Republikový titul získal potřetí.
Ladislav Plachetka, mistr ČR v boxu: “Díky panu trenérovi, že nás tak připravil, tak jsme vyhráli a hlavně i mému taťkovi bych chtěl poděkovat, že se mi tak věnuje."
---
