Nový Jičín vyhlásil osobnosti města za rok 2025. Kromě standardních kategorií, jako je sport, kultura nebo vzdělávání, poprvé ocenil i výjimečný počin za záchranu život.
Vyhlášení osobností města Nový Jičín za rok 2025 proběhl formou galavečera v Beskydském divadle. Radnice ocenila osobnosti v šesti kategoriích, sport, vzdělávání, kultura, sociální a zdravotnické sféra, podnikání a poprvé v historii byl oceněn také Výjimečný počin, a to za záchranu života.
Jiří Adámek, ocenění za Výjimečný počin: “Nebylo zbytí, když jste jediný, kdo může něco udělat, tak to udělat musíte.”
Jiří Adámek loni 13. května pomohl ženě, kterou útočník surově napadl na ulici Dlouhá. Je velká pravděpodobnost, že díky jeho zákroku nedošlo k úmrtí napadené ženy.
Jiří Adámek, ocenění za Výjimečný počin: “Z balkonu jsem slyšel ženský hlas: Proboha, běžte tam někdo, nebo ji umlátí. Tak jsem šel za zvukem a tam jsem právě na zemi uviděl ležící ženu s obličejem zalitým krví a na břiše ji seděl muž a dost brutálně ji bil pěstmi do obličeje. Tak jsem mě něj zakřičel, ať toho nechá, on mě poslal někam jinam, a tak jsem po něm musel skočit a oddělit ho od té napadené ženy.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Já všem gratuluju z celého srdce, všem oceněným, a děkuji, že jsou přínosem pro naše město. A je jedno, jestli to je v kategorii pedagogů, nebo sociálních pracovníků, nebo obyčejných lidí, kteří pomáhají ve chvíli, kdy ten druhý člověk potřebuje pomoc.”
Za rok 2025 město ocenilo celkem 13 jedincům nebo kolektivům.
---
Bělský les v Ostravě se stal unikátním místem, kde se díky odborníkům daří skloubit ekologickou a rekreační funkci. Hlavní podíl na tom má zpřístupnění zajímavých míst a jejich vzájemné pospojování pomocí nejrůznějších chodníků a stezek. Tzv. Cestu vody nyní čeká další rozšíření.
Bělský les se rozprostírá na území 160 hektarů městských částí Výškovice a Stará Bělá. V minulých letech už město do tohoto místa investovalo přes 60 milionů korun a nyní začíná další projekt, který naváže na cestu vody v západní části pod ulicí K Jezeru.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Přemístíme tady tuhle cestičku, která je za mnou a dostáváme se k území, k cestě, která se nejmenuje nijak jinak než K Jezeru, a v podstatě je tady za mnou v suchém poldru, což je místo, které, když v případě, že je mnoho srážek a hodně vody, tak vlastně pomáhá zadržovat vodu, aby v tom celém toku neodtekla z toho lesa, udržuje ji tady. A my nechceme nic jiného, než jenom zvýšit biodiverzitu. A vlastně toto území, které, byť vypadá už dneska po nějakých přípravných pracích, že by se tam dalo projít, tak je to jenom klamné, protože je celé podmáčené a je opravdu nasycené vodou. A je to území, které vlastně jenom tím naším zásahem, ale zásahem přívětivým k přírodě, umožní člověku po povalových a štěrkových chodnících projít dalších 565 metrů a budou doplněné určitými galeriemi, místy takovými vyššími, ať se tam lidé můžou i pozastavit a samozřejmě naším oblíbeným mobiliářem."
Tato část lesa je většinu roku nepřístupná kvůli silnému podmáčení, takže po dokončení projektu se návštěvníkům lesa zvětší možnosti pro procházky.
Magda Cigánková, architektka krajinářka: "My jsme vlastně chtěli pokračovat tím, že od tramvaje se dá vejít přímo do lesa. Hodně přemýšlíme při tom projektování a při tom, co se tady vlastně v tom Bělském lese děje na změnu klimatu. To znamená, že prostě horké léto a podobně, tak aby ti lidé mohli být v tom lese, kde se dá trošičku nadechnout nějakého kyslíku, protože v tom městě je příšerně. Takže jsme to tady vlastně začali projektovat. Před tím projektováním, i když to působí tak jednoduše, je to obrovská příprava, to znamená, musíme mít biologický průzkum, musíme mít havarijní plány, povodňové plány. Následně musíme mít i hydrogeologický průzkum. A tady toto všecko, protože je Bělský les, je v podstatě jakoby významný krajinný prvek. Je to jako bio koridor, takže se to hodnotí a výsadby, které tady děláme, podléhají takzvanému rekultivačnímu plánu, který má zase nějaké svoje zásady. Není to tak, že si tu dáme, co si my představujeme, ale samozřejmě projektujeme. Nic, co by bylo v rozporu s původními dřevinami, původními rostlinami. Čekáme, že tím, že tady je celkem velká retence té vody, že tu bude v létě opravdu velice příjemné prostředí. Na jednu stranu ty lidi zveme do toho lesa těmi našimi projekty, ale na druhou stranu bychom chtěli usměrňovat to, kde oni chodí, aby tady vznikala místa, kde ti lidé už se nebudou sdružovat a měli ta zvířata prostě místo, kde mít klid a podobně."
V závěru loňského roku byl v Bělském lese dokončen projekt povahových chodníků, který propojil Staroměstské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí křížové cesty s cestou vody. Projekt i tentokrát realizují ostravské městské lesy.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Je to obrovská šance pro naše dvě střediska, Středisko stavební činností a Středisko dřevařské výroby, se předvést a dokázat, že tento projekt, který je velice šetrný k životnímu prostředí, umíme i my šetrně udělat jinak. Bělský les je, myslím, takovým pro lesníky ukázkovým příkladem, jak se dají skloubit produkční a mimoprodukční funkce lesa. Takže velice se na to těším, až bude projekt zrealizován."
Práce v mokřadech jsou samozřejmě náročnější, ale městské lesy mají s podobnými zakázkami bohaté zkušenosti.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Snažíme se být co nejvíce šetrní. Je to sice primárně tím, že to je velmi podmáčené, je tam spousta shnilých stromů, a když tam pustíte lidi, tak samozřejmě musíme řešit všechny rizikové stromy. Takže probíhají ořezy, probíhá nějaké kácení a následně je tam spousta výsadeb. Ale tam je ten druhý paradox. Když do toho trošičku pustíme více světla a trochu slunce, tak zase ten rozmach biodiverzity jde prostě velmi rychle vidět."
Důležité také je, že se odborníkům daří najít rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesa a i přes zvýšení přístupnosti je prostředí stále přívětivé i pro zvířata.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Pozorujeme to i na těch pracech, které jsme historicky dělali jak v Bělém lese, tak třeba ty mokřady v Hrabové, a všechny ty naše zásahy, zejména teda ty tůňky a zásahy kolem toho, naopak podpoří velmi výrazně biodiverzitu. Dneska ráno jsem byl právě v mokřadech v Hrabové, kde je snad možná půl miliardy vajec od žab. A ta podpora biodiverzity tím, že se ta tůň pročistí a hlavně prohloubí a uděláme ty toky tak, aby se opravdu postupně přelévala z jedné tůně do další, kde je vidět, že ten rozkvět toho života tam je prostě exponenciální, jako hned po těch našich zásazích."
Poslední etapou úprav Bělského lesa by mělo být propojení Starobělských Lurd s hospůdkou Jaris.
---
VÁŽNÝ PRACOVNÍ ÚRAZ V TŘINCI
42letého muže při práci ve výrobě v areálu Třineckých železáren přimáčkl těžký stroj. Byl při vědomí, ale utrpěl život ohrožující poranění hrudníku a zranění hlavy. Jako první mu pomohli podnikoví hasiči a záchranáři ho následně vrtulníkem přepravili ve velmi vážném stavu do ostravské fakultní nemocnice.
MS KRAJ FINANČNĚ PODPOŘÍ VÝSADBU ZELENĚ
Moravskoslezský kraj chce, aby se v něm lidem lépe dýchalo, žilo i odpočívalo. Proto opět podpoří výsadbu stromů a keřů v obcích i volné krajině. Na nové aleje, stromořadí nebo zeleň v ulicích má v rozpočtu připraveny 2 miliony korun. O peníze mohou žádat obce, spolky i příspěvkové organizace.
---
Odstartovala nová kampaň pro nejstarší generaci obyvatel Karviné. První ze série besed nabídla seniorům praktické rady, jak řešit nepříznivé životní situace. Cílem projektu je ukázat, že senioři nejsou na své problémy sami.
Karviná chce, aby se její starší obyvatelé cítili bezpečně a věděli, na koho se obrátit v případě nepříznivé životní situace. Proto město odstartovalo novou kampaň, která seniorům radí přímo v terénu.
Martina Smužová, vedoucí Odboru sociálního MMK: "Dnešní beseda byla věnována v rámci kampaně Karviná vás vidí na seniory, na to, aby měli informace jakou pomoc, případně jakou podporu můžeme my jako město poskytnout v sociální oblasti. A samozřejmě navazuje to i na úřad práce, který poskytuje nebo vyplácí dané příspěvky."
Účastníci získali přehled o tom, jaké dávky nebo služby jim mohou ulehčit život.
Anketa, účastnice přednášky: "Určitě, určitě půjdeme. Proto jsem tady šla, protože jsem se chtěla dozvědět něco ještě navíc. Protože nevíte, kde se máte obrátit. Jdete k jednomu, ten vás pošle dál a jako hledáte pořád kolečko a východ. Vlastně z toho kolečka a to je strašně dlouhé."
Příště se beseda zaměří na další důležitá témata, jako je aktivní stáří, bydlení nebo doprava pro seniory.
---
Výstava železničních modelů otevřela v Novém Jičíně po více než třiceti letech sál Nového Slunce. Lidé tu jednak obdivovali zmenšeniny vlaků, a také vzpomínali na akce, které tu dříve navštěvovali.
Zmenšeniny vláčků a kolejišť přilákaly na akci, kterou v Novém Jičíně připravila městská knihovna ve spolupráci se Společností přátel železničního modelářství a železnice, více než tisícovku návštěvníků.
Jiří Sládek, předseda Společnosti přátel železničního modelářství: “Já na kolejiště pracuji od roku 1998 a mám odpracovaných asi 4800 hodin.”
Pavel Bártek, modelář z Nového Jičína: “To je model mikrokolejiště, jenom předváděcí, a zde jsou zobrazeny vlaky, které skutečně jezdí do Nového Jičína, RegioNova.”
Nebyly to ovšem jen vláčky, co lákaly. Výstava totiž po více než 30 letech otevřela sál budovy Nového Slunce, který byl v minulosti dějištěm kulturního a společenského života.
návštěvníci akce:
“Já jsem tu přišla hlavně kvůli tomu, abych se podívala, jak ten sál vypadá.”
“Já jsem tu chodil, já jsem tu měl taneční.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Většina Novojičíňáků si vlastně nepamatují, jak to vypadá, takže ta výstava nám přišla, když jsme to s panem ředitelem městského kulturního střediska řešili, jako asi nejvhodnější varianta, která umožní těm lidem nejen podívat se na modely vláčků, ale právě i ten velký sál a zároveň i na ten model, který jsme sem instalovali.”
Radnice před více než rokem Nové Slunce vykoupila od soukromých vlastníků a připravuje jeho rekonstrukci, aby se mohlo stát kulturním domem města.
---
POZOR NA OHEŇ PŘI PÁLENÍ ČARODĚJNIC
Ve čtvrtek 30. dubna se na mnoha místech opět rozhoří tradiční vatry při pálení čarodějnic. Hasiči ale upozorňují, že s oblíbeným zvykem jsou spojená i rizika. A připomínají základní pravidla, jak při rozdělávání ohňů předejít požárům a zraněním. Nepálit oheň za větru, dodržet bezpečné vzdálenosti a mít připravené prostředky pro případné hašení.
CELNÍCI OBJEVILI NELEGÁLNÍ HERNY
Ostravští celníci mají za sebou zátah na další nelegální herny v Ostravě. Obě našli ve veřejně přístupných podnicích. V jednom případě ale museli násilně překonat 8 zamčených dveří, za kterých bylo 14 automatů provozovaných bez povolení. Celkem letos zabavili už 18 herních zařízení. Provozovatelům v takových případech hrozí pokuta až 50 milionů korun.
---
Oblíbená Kavárna pro Radost je po tříměsíční pauze opět v provozu. Projekt Charity Opava, ve kterém obsluhují klienti sociálně terapeutické dílny Radost, našel nové zázemí v Müllerově domě Slezského zemského muzea.
Kavárna pro Radost, kterou si během dvou let oblíbili návštěvníci obchodního centra Breda & Weinstein, se po nuceném uzavření vrací v nové podobě. Díky vstřícnosti Slezského zemského muzea našla nový domov v prostorách Müllerova domu. Hned první otevírací den byl velmi rušný a zájem veřejnosti předčil očekávání.
Lucie Švejdíková, vedoucí Sociálně terapeutické dílny Radost: “Bylo to divoké, bylo to úžasné, byla tady spousta lidí, vlastně jsme se nezastavili od rána, takže jsem až sama překvapená, jsem asi měla nějaké očekávání trošičku, ale tolik zájemců a zákazníků jsme nečekali.”
Nové prostory nabízejí příjemnější atmosféru než rušné prostředí obchodního centra.
Lucie Švejdíková, vedoucí Sociálně terapeutické dílny Radost: “Určitě to tady víc působí jako kavárna, protože tam nás rušily různé ty zvuky, takové ty obchodní.”
O provoz se stará přibližně šestnáct klientů a tři pracovníci, kteří se během dne střídají. Pro klienty sociálně terapeutické dílny Radost je práce v kavárně víc než jen obsluha hostů. Pomáhá jim získat zkušenosti, větší jistotu v komunikaci i sebevědomí.
Jiří, obsluha kavárny, klient Charity Opava: “Jsem v pohodě, je to dobrý, zvládám to. A máš rád tu práci? Jo, jo, jo, je zbožňuju, zbožňuju, takže to je pohoda pohoda.”
Kavárna pro Radost bude v Müllerově domě otevřena celoročně každé úterý vždy od 9 do 17 hodin.
---
Nový Jičín vyhlásil osobnosti města za rok 2025. Kromě standardních kategorií, jako je sport, kultura nebo vzdělávání, poprvé ocenil i výjimečný počin za záchranu život.
Vyhlášení osobností města Nový Jičín za rok 2025 proběhl formou galavečera v Beskydském divadle. Radnice ocenila osobnosti v šesti kategoriích, sport, vzdělávání, kultura, sociální a zdravotnické sféra, podnikání a poprvé v historii byl oceněn také Výjimečný počin, a to za záchranu života.
Jiří Adámek, ocenění za Výjimečný počin: “Nebylo zbytí, když jste jediný, kdo může něco udělat, tak to udělat musíte.”
Jiří Adámek loni 13. května pomohl ženě, kterou útočník surově napadl na ulici Dlouhá. Je velká pravděpodobnost, že díky jeho zákroku nedošlo k úmrtí napadené ženy.
Jiří Adámek, ocenění za Výjimečný počin: “Z balkonu jsem slyšel ženský hlas: Proboha, běžte tam někdo, nebo ji umlátí. Tak jsem šel za zvukem a tam jsem právě na zemi uviděl ležící ženu s obličejem zalitým krví a na břiše ji seděl muž a dost brutálně ji bil pěstmi do obličeje. Tak jsem mě něj zakřičel, ať toho nechá, on mě poslal někam jinam, a tak jsem po něm musel skočit a oddělit ho od té napadené ženy.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Já všem gratuluju z celého srdce, všem oceněným, a děkuji, že jsou přínosem pro naše město. A je jedno, jestli to je v kategorii pedagogů, nebo sociálních pracovníků, nebo obyčejných lidí, kteří pomáhají ve chvíli, kdy ten druhý člověk potřebuje pomoc.”
Za rok 2025 město ocenilo celkem 13 jedincům nebo kolektivům.
---
Bělský les v Ostravě se stal unikátním místem, kde se díky odborníkům daří skloubit ekologickou a rekreační funkci. Hlavní podíl na tom má zpřístupnění zajímavých míst a jejich vzájemné pospojování pomocí nejrůznějších chodníků a stezek. Tzv. Cestu vody nyní čeká další rozšíření.
Bělský les se rozprostírá na území 160 hektarů městských částí Výškovice a Stará Bělá. V minulých letech už město do tohoto místa investovalo přes 60 milionů korun a nyní začíná další projekt, který naváže na cestu vody v západní části pod ulicí K Jezeru.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Přemístíme tady tuhle cestičku, která je za mnou a dostáváme se k území, k cestě, která se nejmenuje nijak jinak než K Jezeru, a v podstatě je tady za mnou v suchém poldru, což je místo, které, když v případě, že je mnoho srážek a hodně vody, tak vlastně pomáhá zadržovat vodu, aby v tom celém toku neodtekla z toho lesa, udržuje ji tady. A my nechceme nic jiného, než jenom zvýšit biodiverzitu. A vlastně toto území, které, byť vypadá už dneska po nějakých přípravných pracích, že by se tam dalo projít, tak je to jenom klamné, protože je celé podmáčené a je opravdu nasycené vodou. A je to území, které vlastně jenom tím naším zásahem, ale zásahem přívětivým k přírodě, umožní člověku po povalových a štěrkových chodnících projít dalších 565 metrů a budou doplněné určitými galeriemi, místy takovými vyššími, ať se tam lidé můžou i pozastavit a samozřejmě naším oblíbeným mobiliářem."
Tato část lesa je většinu roku nepřístupná kvůli silnému podmáčení, takže po dokončení projektu se návštěvníkům lesa zvětší možnosti pro procházky.
Magda Cigánková, architektka krajinářka: "My jsme vlastně chtěli pokračovat tím, že od tramvaje se dá vejít přímo do lesa. Hodně přemýšlíme při tom projektování a při tom, co se tady vlastně v tom Bělském lese děje na změnu klimatu. To znamená, že prostě horké léto a podobně, tak aby ti lidé mohli být v tom lese, kde se dá trošičku nadechnout nějakého kyslíku, protože v tom městě je příšerně. Takže jsme to tady vlastně začali projektovat. Před tím projektováním, i když to působí tak jednoduše, je to obrovská příprava, to znamená, musíme mít biologický průzkum, musíme mít havarijní plány, povodňové plány. Následně musíme mít i hydrogeologický průzkum. A tady toto všecko, protože je Bělský les, je v podstatě jakoby významný krajinný prvek. Je to jako bio koridor, takže se to hodnotí a výsadby, které tady děláme, podléhají takzvanému rekultivačnímu plánu, který má zase nějaké svoje zásady. Není to tak, že si tu dáme, co si my představujeme, ale samozřejmě projektujeme. Nic, co by bylo v rozporu s původními dřevinami, původními rostlinami. Čekáme, že tím, že tady je celkem velká retence té vody, že tu bude v létě opravdu velice příjemné prostředí. Na jednu stranu ty lidi zveme do toho lesa těmi našimi projekty, ale na druhou stranu bychom chtěli usměrňovat to, kde oni chodí, aby tady vznikala místa, kde ti lidé už se nebudou sdružovat a měli ta zvířata prostě místo, kde mít klid a podobně."
V závěru loňského roku byl v Bělském lese dokončen projekt povahových chodníků, který propojil Staroměstské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí křížové cesty s cestou vody. Projekt i tentokrát realizují ostravské městské lesy.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Je to obrovská šance pro naše dvě střediska, Středisko stavební činností a Středisko dřevařské výroby, se předvést a dokázat, že tento projekt, který je velice šetrný k životnímu prostředí, umíme i my šetrně udělat jinak. Bělský les je, myslím, takovým pro lesníky ukázkovým příkladem, jak se dají skloubit produkční a mimoprodukční funkce lesa. Takže velice se na to těším, až bude projekt zrealizován."
Práce v mokřadech jsou samozřejmě náročnější, ale městské lesy mají s podobnými zakázkami bohaté zkušenosti.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Snažíme se být co nejvíce šetrní. Je to sice primárně tím, že to je velmi podmáčené, je tam spousta shnilých stromů, a když tam pustíte lidi, tak samozřejmě musíme řešit všechny rizikové stromy. Takže probíhají ořezy, probíhá nějaké kácení a následně je tam spousta výsadeb. Ale tam je ten druhý paradox. Když do toho trošičku pustíme více světla a trochu slunce, tak zase ten rozmach biodiverzity jde prostě velmi rychle vidět."
Důležité také je, že se odborníkům daří najít rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesa a i přes zvýšení přístupnosti je prostředí stále přívětivé i pro zvířata.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Pozorujeme to i na těch pracech, které jsme historicky dělali jak v Bělém lese, tak třeba ty mokřady v Hrabové, a všechny ty naše zásahy, zejména teda ty tůňky a zásahy kolem toho, naopak podpoří velmi výrazně biodiverzitu. Dneska ráno jsem byl právě v mokřadech v Hrabové, kde je snad možná půl miliardy vajec od žab. A ta podpora biodiverzity tím, že se ta tůň pročistí a hlavně prohloubí a uděláme ty toky tak, aby se opravdu postupně přelévala z jedné tůně do další, kde je vidět, že ten rozkvět toho života tam je prostě exponenciální, jako hned po těch našich zásazích."
Poslední etapou úprav Bělského lesa by mělo být propojení Starobělských Lurd s hospůdkou Jaris.
---
VÁŽNÝ PRACOVNÍ ÚRAZ V TŘINCI
42letého muže při práci ve výrobě v areálu Třineckých železáren přimáčkl těžký stroj. Byl při vědomí, ale utrpěl život ohrožující poranění hrudníku a zranění hlavy. Jako první mu pomohli podnikoví hasiči a záchranáři ho následně vrtulníkem přepravili ve velmi vážném stavu do ostravské fakultní nemocnice.
MS KRAJ FINANČNĚ PODPOŘÍ VÝSADBU ZELENĚ
Moravskoslezský kraj chce, aby se v něm lidem lépe dýchalo, žilo i odpočívalo. Proto opět podpoří výsadbu stromů a keřů v obcích i volné krajině. Na nové aleje, stromořadí nebo zeleň v ulicích má v rozpočtu připraveny 2 miliony korun. O peníze mohou žádat obce, spolky i příspěvkové organizace.
---
Odstartovala nová kampaň pro nejstarší generaci obyvatel Karviné. První ze série besed nabídla seniorům praktické rady, jak řešit nepříznivé životní situace. Cílem projektu je ukázat, že senioři nejsou na své problémy sami.
Karviná chce, aby se její starší obyvatelé cítili bezpečně a věděli, na koho se obrátit v případě nepříznivé životní situace. Proto město odstartovalo novou kampaň, která seniorům radí přímo v terénu.
Martina Smužová, vedoucí Odboru sociálního MMK: "Dnešní beseda byla věnována v rámci kampaně Karviná vás vidí na seniory, na to, aby měli informace jakou pomoc, případně jakou podporu můžeme my jako město poskytnout v sociální oblasti. A samozřejmě navazuje to i na úřad práce, který poskytuje nebo vyplácí dané příspěvky."
Účastníci získali přehled o tom, jaké dávky nebo služby jim mohou ulehčit život.
Anketa, účastnice přednášky: "Určitě, určitě půjdeme. Proto jsem tady šla, protože jsem se chtěla dozvědět něco ještě navíc. Protože nevíte, kde se máte obrátit. Jdete k jednomu, ten vás pošle dál a jako hledáte pořád kolečko a východ. Vlastně z toho kolečka a to je strašně dlouhé."
Příště se beseda zaměří na další důležitá témata, jako je aktivní stáří, bydlení nebo doprava pro seniory.
---
Výstava železničních modelů otevřela v Novém Jičíně po více než třiceti letech sál Nového Slunce. Lidé tu jednak obdivovali zmenšeniny vlaků, a také vzpomínali na akce, které tu dříve navštěvovali.
Zmenšeniny vláčků a kolejišť přilákaly na akci, kterou v Novém Jičíně připravila městská knihovna ve spolupráci se Společností přátel železničního modelářství a železnice, více než tisícovku návštěvníků.
Jiří Sládek, předseda Společnosti přátel železničního modelářství: “Já na kolejiště pracuji od roku 1998 a mám odpracovaných asi 4800 hodin.”
Pavel Bártek, modelář z Nového Jičína: “To je model mikrokolejiště, jenom předváděcí, a zde jsou zobrazeny vlaky, které skutečně jezdí do Nového Jičína, RegioNova.”
Nebyly to ovšem jen vláčky, co lákaly. Výstava totiž po více než 30 letech otevřela sál budovy Nového Slunce, který byl v minulosti dějištěm kulturního a společenského života.
návštěvníci akce:
“Já jsem tu přišla hlavně kvůli tomu, abych se podívala, jak ten sál vypadá.”
“Já jsem tu chodil, já jsem tu měl taneční.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Většina Novojičíňáků si vlastně nepamatují, jak to vypadá, takže ta výstava nám přišla, když jsme to s panem ředitelem městského kulturního střediska řešili, jako asi nejvhodnější varianta, která umožní těm lidem nejen podívat se na modely vláčků, ale právě i ten velký sál a zároveň i na ten model, který jsme sem instalovali.”
Radnice před více než rokem Nové Slunce vykoupila od soukromých vlastníků a připravuje jeho rekonstrukci, aby se mohlo stát kulturním domem města.
---
POZOR NA OHEŇ PŘI PÁLENÍ ČARODĚJNIC
Ve čtvrtek 30. dubna se na mnoha místech opět rozhoří tradiční vatry při pálení čarodějnic. Hasiči ale upozorňují, že s oblíbeným zvykem jsou spojená i rizika. A připomínají základní pravidla, jak při rozdělávání ohňů předejít požárům a zraněním. Nepálit oheň za větru, dodržet bezpečné vzdálenosti a mít připravené prostředky pro případné hašení.
CELNÍCI OBJEVILI NELEGÁLNÍ HERNY
Ostravští celníci mají za sebou zátah na další nelegální herny v Ostravě. Obě našli ve veřejně přístupných podnicích. V jednom případě ale museli násilně překonat 8 zamčených dveří, za kterých bylo 14 automatů provozovaných bez povolení. Celkem letos zabavili už 18 herních zařízení. Provozovatelům v takových případech hrozí pokuta až 50 milionů korun.
---
Oblíbená Kavárna pro Radost je po tříměsíční pauze opět v provozu. Projekt Charity Opava, ve kterém obsluhují klienti sociálně terapeutické dílny Radost, našel nové zázemí v Müllerově domě Slezského zemského muzea.
Kavárna pro Radost, kterou si během dvou let oblíbili návštěvníci obchodního centra Breda & Weinstein, se po nuceném uzavření vrací v nové podobě. Díky vstřícnosti Slezského zemského muzea našla nový domov v prostorách Müllerova domu. Hned první otevírací den byl velmi rušný a zájem veřejnosti předčil očekávání.
Lucie Švejdíková, vedoucí Sociálně terapeutické dílny Radost: “Bylo to divoké, bylo to úžasné, byla tady spousta lidí, vlastně jsme se nezastavili od rána, takže jsem až sama překvapená, jsem asi měla nějaké očekávání trošičku, ale tolik zájemců a zákazníků jsme nečekali.”
Nové prostory nabízejí příjemnější atmosféru než rušné prostředí obchodního centra.
Lucie Švejdíková, vedoucí Sociálně terapeutické dílny Radost: “Určitě to tady víc působí jako kavárna, protože tam nás rušily různé ty zvuky, takové ty obchodní.”
O provoz se stará přibližně šestnáct klientů a tři pracovníci, kteří se během dne střídají. Pro klienty sociálně terapeutické dílny Radost je práce v kavárně víc než jen obsluha hostů. Pomáhá jim získat zkušenosti, větší jistotu v komunikaci i sebevědomí.
Jiří, obsluha kavárny, klient Charity Opava: “Jsem v pohodě, je to dobrý, zvládám to. A máš rád tu práci? Jo, jo, jo, je zbožňuju, zbožňuju, takže to je pohoda pohoda.”
Kavárna pro Radost bude v Müllerově domě otevřena celoročně každé úterý vždy od 9 do 17 hodin.
---
