Do Fakultní nemocnice Ostrava nastoupili vojáci. Jejich pomoc je nezbytná hlavně na covidových JIP, kde je situace velmi kritická.
Rotmistr Václav Tošovský je profesionálním vojákem 13 let. Teď svůj vojenský stejnokroj dobrovolně vyměnil, stejně jako jeho pět kolegů za nemocniční oblečení a nastoupil na covidovou jednotku intenzivní péče do Fakultní nemocnice Ostrava.
Václav Tošovský, voják, 532. prapor elektronického boje Opava: „Je to zkušenost a je to něco, co člověk nikde jinde nedostane. My jsme tady nastoupili 22. listopadu a vlastně hned ten první den, když jsme tady nastoupili, tak jsme odváželi jednoho pacienta a musím se přiznat, že každý den, co jsme tady, tak každý den směřuje jeden pacient dolů na patologii.“
Pomoc vojáků, kteří pracují stejně ve 12 hodinových směnách, si personál covidových jednotek velmi chválí.
Andrea Polanská, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči FNO: „Vždy pod přímým vedením zdravotnického pracovníka pomáhají, asistují při činnostech, jako je polohování, transport pacienta, transport různých vzorků a zdravotnického materiálu a techniky.“
Karolína Stuchlíková, staniční sestra, Neurologická JIP FNO: „Zapojují se velmi aktivně do péče a chtějí tady s námi být. Ptají se, jestli můžou nějak pomoct, opravdu je to fajn.“
Andrea Polanská, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči FNO: „V té prvotní žádosti jsme žádali o pomoc do konce ledna příštího roku, my tuto žádost budeme upgradovat.“
Václav Tošovský po prvním týdnu na covidové JIP přiznává, že často obědvá až pozdě odpoledne. Svého rozhodnutí ale rozhodně nelituje.
---
Jak už jste možná slyšeli, covid není zdaleka nebezpečný pouze pro seniory a těžce nemocné lidi. V Městské nemocnici Ostrava se znovu učí chodit a jíst 40letý Petr Valenta, který byl před nákazou koronavirem zcela zdravý. 14 dní života po kolapsu si vůbec nepamatuje.
Petr Valenta z Markvartovic na Opavsku doslova vstal z mrtvých. Čtvrtý den po pozitivním testu na Covid 19 se jeho stav natolik zhoršil, že manželka přivolala záchranku a pak už si toho moc nepamatuje. Následoval celkový kolaps metabolismu a 14 dní v umělém spánku.
Petr Valenta: "Nedalo se dýchat a pak už jsme si pamatoval jen málo věcí z převozu. Připadalo mi, že jedeme nejméně do Prahy. Přitom jsme jeli jen z Markvartovic do Ostravy."
Manželka volala na ARO i třikrát denně. Lékaři muži nedávali velkou naději. Prožila tak i se dvěma školáky asi nejhorší dny života.
Jan Šmíd, primář Interního oddělení MNO: "Byl napojen na umělou plicní ventilaci, byl v umělém spánku, dostal se do pronační polohy a měl celou paletu léků od Remdesiviru přes antibiotika a další podpůrnou léčbu."
Pak se stal doslova zázrak a pacient se začal vracet k životu. Rodina byla šťastná, lékaři překvapeni.
Petr Valenta: "První moje jídlo bylo půl lahvičky kaše pro miminka od 4 měsíců a já jsme se jako malé miminko radoval, když jsem to mohl sníst."
Podle odborníků se u takto mladého a zdravého člověka nemuselo nic stát, kdyby se naočkoval. Petr Valenta to ví, ale myslel si, že stačí být opatrný. Že ho nakazí dcerka, nečekal.
Petr Valenta: "Já jsem nikdy nebyl odpůrce očkování, ani nějaký křikloun, že bych do sebe nějaké látky nenechal vpíchnout. Teď mám nějaké protilátky, ale výhledově se určitě nechám očkovat."
Pan Valenta zhubnul za měsíc 13 kilo a po hodině rehabilitací si prý připadá a jak po osmihodinové těžké šichtě. Teď už ale věří, že Vánoce stráví doma s rodinou.
---
Porubská radnice podporuje sportování dětí. Mimo jiné už 5. rokem zajišťuje dětem z mateřských škol bruslení na zimním stadionu. Zatímco ze začátku se to týkalo jen vybraných školek, dneska už bruslí všechny.
Dvě desítky dětí z MŠ Větrná se učily bruslit na porubském zimním stadionu. Některé z nich byly na ledě úplně poprvé. Výuku bruslení všem školkám v obvodu zajišťuje radnice už pátým rokem.
Martin Tomášek (Piráti), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Školky se tady střídají po jednotlivých dnech. Vždycky je tady jedna školka.”
Jiří Trembač, trenér: “Učíme děti základy. To znamená, umět se postavit na těch bruslích, když spadnou, umět se zvednout. To je ten největší základ. Nebát se spadnout, aby věděly, že musí dát ručičky před sebe.”
Děti se začínají učit na bruslích pomocí různých pomůcek. Některé jsou tak šikovné, že je odloží už za dvě hodiny.
Lenka Velkoborská, učitelka, MŠ Větrná: “Bereme vždy předškoláky a když jsou třeba nemocní, tak po dohodě s rodiči vezmeme děti fyzicky zdatnější, které už by to zvládly. Jsou moc šikovní, vypadají jako takoví malí důchodci s berličkama.”
Anketa: děti z MŠ Větrná: “Já jsem ještě nebyla na ledě a těším se hodně.”
“Já už jsem byl na ledě a hodně se těším, protože tam jezdím rychle.”
“Já jsem někdy byla na ledě. Moc mě to bavilo. S mamkou, taťkou, se mnou a s Bárou.”
O bruslení je obrovský zájem. Školky se na stadionu střídají a každá se na něj dostane zhruba jednou za měsíc.
---
V letošním náročném roce se podařilo několika karvinským sportovcům dosáhnout mimořádných světových výkonů a mnozí jsou dokonce mistři světa. Z tak významného titulu se radují třeba workoutisté nebo mažoretky.
Tohle jsou letošní úspěšní světoví sportovci. Mimořádných úspěchů dosáhli ve workoutu, horolezectví, požárním a mažoretkovém sportu. O jejich cestě na vrchol si s nimi popovídal náměstek primátora.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora: "Jsem velmi rád, že mé pozvání přijali sportovci, kteří v každodenním životě nejsou až tak vidět, ale ty úspěchy jsou opravdu velké."
Mistrovství světa v mažoretkovém sportu se konalo v Praze, přesunuto bylo z jarní sezony. Děvčatům z karvinského MiKaDa se podařilo postoupit s více choreografiemi.
Kateřina Doležalová, trenérka, předsedkyně spolku MiKaDo Karviná: "Jsme dostali 1.místo za sedmici seniorek, která byla na téma Kytice od Erbena, to bylo takové národní a bylo to moc hezké, že jim hrála hymna a jsou mistryněmi světa, pak máme titul 2x 1. vicemistryně a 3x titul 2. vicemistryně světa."
Dařilo se i v sólových vystoupeních. Osobní úspěch patří Lauře Kasperlíkové.
Laura Kasperlíková, úspěšná mažoretka: "Po té dlouhé době, co byl ten covid to bylo neskutečné, trénovaly jsme na to dlouho, konkurence byla obrovská. Já jsem obrovská trémistka, určitě jsem to nehodila za hlavu, bylo tam trémy hodně."
---
Záleží vám na vzhledu Frýdku-Místku? Přijďte osobně říct svůj názor hlavnímu architektovi. Ten uspořádal už dvě setkání s obyvateli na různých místech. Další proběhne ve čtvrtek. Akce pořádá město v rámci programu Zapoj F-M. Cílem je, aby se lidé zapojili do spolurozhodování o změnách ve městě.
U nábřeží řeky Ostravice hned vedle červeného mostu rozbalil hlavní architekt Frýdku-Místku malý infostánek. Během chvíle postupně přicházeli lidé, kteří s ním debatovali o budoucí podobě zdejšího nábřeží.
Anketa: 1.) "Je to moc hezké, protože je tady kus přírody. Pěkné přírody."
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Z našeho pohledu chceme, aby se ty břehy, ta berma, stala přístupnější pro lidi. Aby se tam dalo snadněji dojít s kočárkem, aby tam pěší nemuseli chodit v bahně, aby bylo kde si dát deku, kde posedět. Aby prostě se daly ty břehy využívat k rekreaci lépe než teďka."
Lidé, kteří sem chodí na procházky by uvítali hlavně rozšíření stezky pro chodce.
Anketa: 1.) "No, kdyby tady byl druhý chodníček pro cyklistky nebo prostě jeden pro cyklisty, druhý pro chodce. Aby se ti chodci tam nemotali mezi těmi cyklisty a mezi těmi, kteří jsou bezohlední a nedávají pozor. Staří lidi jim tady překážejí prostě. 2.) "No tož abych to podpořila tu stezku. A ty lavičky tam u splavu." - Takže to byste tady chtěla vybudovat? - To bych chtěla, to by nám ulevilo, to by se nám líbilo. Protože je jich hodně a hodně lidí tady chodí, s dětmi a ty kola mezi nimi, není to dobré."
Diskuze a nové nápady. To je cíl tří setkání, které architekt postupně pořádá s veřejností.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Jsou o lidech, chceme, aby se začali vyjadřovat k záměrům, které město má. Které jejich volení zástupci tady chtějí realizovat. A aby se i podíleli na tom, jak ty projekty vypadají, jak se vyvíjejí. Aby věděli o tom procesu co nejvíce, aby byli informovaní a byli do toho zapojení od začátku až do konce. Aby nám sdělili ten názor na to, aby my jsme s tím mohli pracovat, abychom měli zpětnou vazbu od nich a aby se ten projekt vyvíjel ku prospěchu všech."
Další a zároveň poslední setkání, při kterém bude městský architekt nalévat diskutujícím opět svařák, proběhne ve čtvrtek 2. prosince na stejném místě.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "To bude k cyklostezce tady na Rivieře, protože víme, že na ulici 1. máje od křížového podchodu, až tady ke staroměstskému splavu, tam prostě lidi chodí přes sídliště, jezdí tam na kole. A my chceme zvýšit jejich bezpečnost a chceme rozšířit síť cyklostezek ve městě tak, aby je mohl každý den každý, kdo třeba jede do práce, do školy na kole, využívat bezpečně, hlavně děti."
V rámci tohoto tématu se architekt setkal už s negativní odezvou.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Že bychom ji měli zrušit, že není třeba, že je to nebezpečná věc, taková cyklostezka. Ale právě proto máme to setkání. Potřebujeme si s těmi lidmi vysvětlit o co vlastně jde. Co to může přinést a co je to bezpečí, tady v tomto případě."
Setkání proběhne od 15. do 18. hodin. Město je pořádá v rámci nového programu Zapoj F-M. Další budou probíhat příští rok.
---
Málokdo ví, že Slávek Boura, známý moderátor a herec, je také zkušeným a vystudovaným logopedem. Nyní, v době útlumů divadelních představení, se rozhodl pomáhat předškolákům a malým školákům s problémy s výslovností. Se svými Logohrátkami nyní zavítal na Bruntálsko.
Slávek Boura svým hravým přístupem vyvolává u dětí nadšení i aktivitu. Tak tomu bylo i v mateřské škole v Světlé Hoře.
Jana Šubová, ředitelka MŠ Světlá Hora: „Napadlo mě, že je spousta dětí s logopedickou vadou. Tak jsme potřebovali nějakým způsobem ty děti namotivovat."
Slávek Boura, moderátor, herec a logoped: „V podstatě už páty, šestý měsíc dělám tyto logohrátky, to znamená logopedie hrou. A vychází to, to je neuvěřitelné. Mám z toho nesmírnou radost. No a proto jsme vyjeli na turné na Moravu. Už mám tady kotel plný kafe, takže jdeme na to.“
Logohrátky jsou vlastně logopedií hrou. Učí děti nenásilnou formou odstraňovat vady při výslovností.
Slávek Boura, moderátor, herec a logoped: „A to nejenom R nebo Ř, těch těžkých souhlásek, ale hlavně S například, Ž. Jsem docela překvapen, ale musím říct, že v podstatě v každé Logohrátce zažijeme zázrak, takže děti skutečně začínají otvírat ty pusy, protože jinak je mají takové malinkaté a vůbec nemluví."
Úspěšnou školku ve Světlé Hoře navštěvují také děti z Andělské Hory a několika spádových obcí.
Miroslav Novotný (nez.), starosta Andělské Hory: „Máme vynikající paní učitelky, máme celkem hodně dětí, všechno funguje tak, jak má, jsme maximálně s tím spokojeni.“
Taťána Svbobodová (KDU-ČSL), starostka Světlé Hory: „Tak školka nám funguje, myslím si, že dobře, jsme rádi, že tady tu školku máme."
Slávka Bouru čekají s logohrátkami v dalších dnech také ve Vrbně pod Pradědem a na čtyřech místech v Bruntále.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Do Fakultní nemocnice Ostrava nastoupili vojáci. Jejich pomoc je nezbytná hlavně na covidových JIP, kde je situace velmi kritická.
Rotmistr Václav Tošovský je profesionálním vojákem 13 let. Teď svůj vojenský stejnokroj dobrovolně vyměnil, stejně jako jeho pět kolegů za nemocniční oblečení a nastoupil na covidovou jednotku intenzivní péče do Fakultní nemocnice Ostrava.
Václav Tošovský, voják, 532. prapor elektronického boje Opava: „Je to zkušenost a je to něco, co člověk nikde jinde nedostane. My jsme tady nastoupili 22. listopadu a vlastně hned ten první den, když jsme tady nastoupili, tak jsme odváželi jednoho pacienta a musím se přiznat, že každý den, co jsme tady, tak každý den směřuje jeden pacient dolů na patologii.“
Pomoc vojáků, kteří pracují stejně ve 12 hodinových směnách, si personál covidových jednotek velmi chválí.
Andrea Polanská, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči FNO: „Vždy pod přímým vedením zdravotnického pracovníka pomáhají, asistují při činnostech, jako je polohování, transport pacienta, transport různých vzorků a zdravotnického materiálu a techniky.“
Karolína Stuchlíková, staniční sestra, Neurologická JIP FNO: „Zapojují se velmi aktivně do péče a chtějí tady s námi být. Ptají se, jestli můžou nějak pomoct, opravdu je to fajn.“
Andrea Polanská, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči FNO: „V té prvotní žádosti jsme žádali o pomoc do konce ledna příštího roku, my tuto žádost budeme upgradovat.“
Václav Tošovský po prvním týdnu na covidové JIP přiznává, že často obědvá až pozdě odpoledne. Svého rozhodnutí ale rozhodně nelituje.
---
Jak už jste možná slyšeli, covid není zdaleka nebezpečný pouze pro seniory a těžce nemocné lidi. V Městské nemocnici Ostrava se znovu učí chodit a jíst 40letý Petr Valenta, který byl před nákazou koronavirem zcela zdravý. 14 dní života po kolapsu si vůbec nepamatuje.
Petr Valenta z Markvartovic na Opavsku doslova vstal z mrtvých. Čtvrtý den po pozitivním testu na Covid 19 se jeho stav natolik zhoršil, že manželka přivolala záchranku a pak už si toho moc nepamatuje. Následoval celkový kolaps metabolismu a 14 dní v umělém spánku.
Petr Valenta: "Nedalo se dýchat a pak už jsme si pamatoval jen málo věcí z převozu. Připadalo mi, že jedeme nejméně do Prahy. Přitom jsme jeli jen z Markvartovic do Ostravy."
Manželka volala na ARO i třikrát denně. Lékaři muži nedávali velkou naději. Prožila tak i se dvěma školáky asi nejhorší dny života.
Jan Šmíd, primář Interního oddělení MNO: "Byl napojen na umělou plicní ventilaci, byl v umělém spánku, dostal se do pronační polohy a měl celou paletu léků od Remdesiviru přes antibiotika a další podpůrnou léčbu."
Pak se stal doslova zázrak a pacient se začal vracet k životu. Rodina byla šťastná, lékaři překvapeni.
Petr Valenta: "První moje jídlo bylo půl lahvičky kaše pro miminka od 4 měsíců a já jsme se jako malé miminko radoval, když jsem to mohl sníst."
Podle odborníků se u takto mladého a zdravého člověka nemuselo nic stát, kdyby se naočkoval. Petr Valenta to ví, ale myslel si, že stačí být opatrný. Že ho nakazí dcerka, nečekal.
Petr Valenta: "Já jsem nikdy nebyl odpůrce očkování, ani nějaký křikloun, že bych do sebe nějaké látky nenechal vpíchnout. Teď mám nějaké protilátky, ale výhledově se určitě nechám očkovat."
Pan Valenta zhubnul za měsíc 13 kilo a po hodině rehabilitací si prý připadá a jak po osmihodinové těžké šichtě. Teď už ale věří, že Vánoce stráví doma s rodinou.
---
Porubská radnice podporuje sportování dětí. Mimo jiné už 5. rokem zajišťuje dětem z mateřských škol bruslení na zimním stadionu. Zatímco ze začátku se to týkalo jen vybraných školek, dneska už bruslí všechny.
Dvě desítky dětí z MŠ Větrná se učily bruslit na porubském zimním stadionu. Některé z nich byly na ledě úplně poprvé. Výuku bruslení všem školkám v obvodu zajišťuje radnice už pátým rokem.
Martin Tomášek (Piráti), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Školky se tady střídají po jednotlivých dnech. Vždycky je tady jedna školka.”
Jiří Trembač, trenér: “Učíme děti základy. To znamená, umět se postavit na těch bruslích, když spadnou, umět se zvednout. To je ten největší základ. Nebát se spadnout, aby věděly, že musí dát ručičky před sebe.”
Děti se začínají učit na bruslích pomocí různých pomůcek. Některé jsou tak šikovné, že je odloží už za dvě hodiny.
Lenka Velkoborská, učitelka, MŠ Větrná: “Bereme vždy předškoláky a když jsou třeba nemocní, tak po dohodě s rodiči vezmeme děti fyzicky zdatnější, které už by to zvládly. Jsou moc šikovní, vypadají jako takoví malí důchodci s berličkama.”
Anketa: děti z MŠ Větrná: “Já jsem ještě nebyla na ledě a těším se hodně.”
“Já už jsem byl na ledě a hodně se těším, protože tam jezdím rychle.”
“Já jsem někdy byla na ledě. Moc mě to bavilo. S mamkou, taťkou, se mnou a s Bárou.”
O bruslení je obrovský zájem. Školky se na stadionu střídají a každá se na něj dostane zhruba jednou za měsíc.
---
V letošním náročném roce se podařilo několika karvinským sportovcům dosáhnout mimořádných světových výkonů a mnozí jsou dokonce mistři světa. Z tak významného titulu se radují třeba workoutisté nebo mažoretky.
Tohle jsou letošní úspěšní světoví sportovci. Mimořádných úspěchů dosáhli ve workoutu, horolezectví, požárním a mažoretkovém sportu. O jejich cestě na vrchol si s nimi popovídal náměstek primátora.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora: "Jsem velmi rád, že mé pozvání přijali sportovci, kteří v každodenním životě nejsou až tak vidět, ale ty úspěchy jsou opravdu velké."
Mistrovství světa v mažoretkovém sportu se konalo v Praze, přesunuto bylo z jarní sezony. Děvčatům z karvinského MiKaDa se podařilo postoupit s více choreografiemi.
Kateřina Doležalová, trenérka, předsedkyně spolku MiKaDo Karviná: "Jsme dostali 1.místo za sedmici seniorek, která byla na téma Kytice od Erbena, to bylo takové národní a bylo to moc hezké, že jim hrála hymna a jsou mistryněmi světa, pak máme titul 2x 1. vicemistryně a 3x titul 2. vicemistryně světa."
Dařilo se i v sólových vystoupeních. Osobní úspěch patří Lauře Kasperlíkové.
Laura Kasperlíková, úspěšná mažoretka: "Po té dlouhé době, co byl ten covid to bylo neskutečné, trénovaly jsme na to dlouho, konkurence byla obrovská. Já jsem obrovská trémistka, určitě jsem to nehodila za hlavu, bylo tam trémy hodně."
---
Záleží vám na vzhledu Frýdku-Místku? Přijďte osobně říct svůj názor hlavnímu architektovi. Ten uspořádal už dvě setkání s obyvateli na různých místech. Další proběhne ve čtvrtek. Akce pořádá město v rámci programu Zapoj F-M. Cílem je, aby se lidé zapojili do spolurozhodování o změnách ve městě.
U nábřeží řeky Ostravice hned vedle červeného mostu rozbalil hlavní architekt Frýdku-Místku malý infostánek. Během chvíle postupně přicházeli lidé, kteří s ním debatovali o budoucí podobě zdejšího nábřeží.
Anketa: 1.) "Je to moc hezké, protože je tady kus přírody. Pěkné přírody."
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Z našeho pohledu chceme, aby se ty břehy, ta berma, stala přístupnější pro lidi. Aby se tam dalo snadněji dojít s kočárkem, aby tam pěší nemuseli chodit v bahně, aby bylo kde si dát deku, kde posedět. Aby prostě se daly ty břehy využívat k rekreaci lépe než teďka."
Lidé, kteří sem chodí na procházky by uvítali hlavně rozšíření stezky pro chodce.
Anketa: 1.) "No, kdyby tady byl druhý chodníček pro cyklistky nebo prostě jeden pro cyklisty, druhý pro chodce. Aby se ti chodci tam nemotali mezi těmi cyklisty a mezi těmi, kteří jsou bezohlední a nedávají pozor. Staří lidi jim tady překážejí prostě. 2.) "No tož abych to podpořila tu stezku. A ty lavičky tam u splavu." - Takže to byste tady chtěla vybudovat? - To bych chtěla, to by nám ulevilo, to by se nám líbilo. Protože je jich hodně a hodně lidí tady chodí, s dětmi a ty kola mezi nimi, není to dobré."
Diskuze a nové nápady. To je cíl tří setkání, které architekt postupně pořádá s veřejností.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Jsou o lidech, chceme, aby se začali vyjadřovat k záměrům, které město má. Které jejich volení zástupci tady chtějí realizovat. A aby se i podíleli na tom, jak ty projekty vypadají, jak se vyvíjejí. Aby věděli o tom procesu co nejvíce, aby byli informovaní a byli do toho zapojení od začátku až do konce. Aby nám sdělili ten názor na to, aby my jsme s tím mohli pracovat, abychom měli zpětnou vazbu od nich a aby se ten projekt vyvíjel ku prospěchu všech."
Další a zároveň poslední setkání, při kterém bude městský architekt nalévat diskutujícím opět svařák, proběhne ve čtvrtek 2. prosince na stejném místě.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "To bude k cyklostezce tady na Rivieře, protože víme, že na ulici 1. máje od křížového podchodu, až tady ke staroměstskému splavu, tam prostě lidi chodí přes sídliště, jezdí tam na kole. A my chceme zvýšit jejich bezpečnost a chceme rozšířit síť cyklostezek ve městě tak, aby je mohl každý den každý, kdo třeba jede do práce, do školy na kole, využívat bezpečně, hlavně děti."
V rámci tohoto tématu se architekt setkal už s negativní odezvou.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Že bychom ji měli zrušit, že není třeba, že je to nebezpečná věc, taková cyklostezka. Ale právě proto máme to setkání. Potřebujeme si s těmi lidmi vysvětlit o co vlastně jde. Co to může přinést a co je to bezpečí, tady v tomto případě."
Setkání proběhne od 15. do 18. hodin. Město je pořádá v rámci nového programu Zapoj F-M. Další budou probíhat příští rok.
---
Málokdo ví, že Slávek Boura, známý moderátor a herec, je také zkušeným a vystudovaným logopedem. Nyní, v době útlumů divadelních představení, se rozhodl pomáhat předškolákům a malým školákům s problémy s výslovností. Se svými Logohrátkami nyní zavítal na Bruntálsko.
Slávek Boura svým hravým přístupem vyvolává u dětí nadšení i aktivitu. Tak tomu bylo i v mateřské škole v Světlé Hoře.
Jana Šubová, ředitelka MŠ Světlá Hora: „Napadlo mě, že je spousta dětí s logopedickou vadou. Tak jsme potřebovali nějakým způsobem ty děti namotivovat."
Slávek Boura, moderátor, herec a logoped: „V podstatě už páty, šestý měsíc dělám tyto logohrátky, to znamená logopedie hrou. A vychází to, to je neuvěřitelné. Mám z toho nesmírnou radost. No a proto jsme vyjeli na turné na Moravu. Už mám tady kotel plný kafe, takže jdeme na to.“
Logohrátky jsou vlastně logopedií hrou. Učí děti nenásilnou formou odstraňovat vady při výslovností.
Slávek Boura, moderátor, herec a logoped: „A to nejenom R nebo Ř, těch těžkých souhlásek, ale hlavně S například, Ž. Jsem docela překvapen, ale musím říct, že v podstatě v každé Logohrátce zažijeme zázrak, takže děti skutečně začínají otvírat ty pusy, protože jinak je mají takové malinkaté a vůbec nemluví."
Úspěšnou školku ve Světlé Hoře navštěvují také děti z Andělské Hory a několika spádových obcí.
Miroslav Novotný (nez.), starosta Andělské Hory: „Máme vynikající paní učitelky, máme celkem hodně dětí, všechno funguje tak, jak má, jsme maximálně s tím spokojeni.“
Taťána Svbobodová (KDU-ČSL), starostka Světlé Hory: „Tak školka nám funguje, myslím si, že dobře, jsme rádi, že tady tu školku máme."
Slávka Bouru čekají s logohrátkami v dalších dnech také ve Vrbně pod Pradědem a na čtyřech místech v Bruntále.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
