Pandemie zasáhla do života každému. Někomu hlavně v osobním životě, ale mnohým změnila i práci. Je to i případ Marka Žukowskeho kaplana Městské nemocnice Ostrava, ze kterého se kvůli zákazu návštěv stal jakýsi prostředník mezi nemocnými a rodinou. Častěji si s ním povídají i přetížení zdravotníci.
Možná víte, že součástí Městské nemocnice Ostrava je i kaple, kterou mohou nemocní kdykoliv využívat a jsou v ní i pravidelné bohoslužby. Už čtyři roky se o ni stará kaplan Marek Žukowski. Jeho hlavní prací je ale procházet nemocnicí a rozmlouvat s lidmi.
"Dobrý den, jak se dnes máte?" ptá se kaplan po vstupu do pokoje. "Je to dobré, včera mi bylo hůře," odpovídá pacientka.
V pandemické době, kdy je zákaz návštěv často vyřizuje pacientům vzkazy od jejich rodin. Nebojí se ani návštěv uzavřených covidových oddělení, kde rozmlouvá s pacienty, ale bohužel se v posledních měsících často setkává i s umírajícími.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Jsem v poslední době dalo by se říct takovým pošťákem. Vyřizuji pacientům vzkazy rodiny a pak zase od těch pacientů zpátky jejich blízkým."
Protiváhou návštěv nemocných jsou pak návštěvy porodnice, kde je to samozřejmě mnohem veselejší. V poslední době si také více povídá se zdravotníky, kteří nebyli zvyklý na tak častá setkání se smrtí.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Nejtěžší je to, že nevidí to světlo na konci tunelu. Nedávno mi říkala jedna sestra, že kdyby věděla, že to v květnu skončí, tak to zvládne, ale pořád nevidí, kdy už bude ten konec, kdy to bude lepší."
Je také zajímavé, že mnohem častěji než dříve se na kaplana obracejí lidé, kteří nejsou věřící. I krátká rozmluva jim pomáhá přečkat pobyt v nemocnici.
---
Ostrava-Poruba má ve svém obvodě přes 20 tisíc stromů. Zhruba 1 600 z nich je napadeno jmelím, které ze stromu odčerpává vodu a důležité živiny až ho zcela zahubí. Radnice se tomu snaží zabránit ekologickými postřiky.
V Ostravě-Porubě v těchto dnech zachraňují stromy napadené jmelím. Šedesát vytipovaných stromů v 1., 2., a 3. stavebním obvodu prochází speciálními postřiky, po kterých do dvou týdnů jmelí odpadne a stromům přitom nijak neublíží.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My tento postřik provádíme už třetím rokem s tím, že každý rok vybereme přibližně 50 až 60 stromů, které jsou extrémně zasažené jmelím, pro které by klasické mechanické odstranění znamenalo vlastně ohromný šok, případně až jejich odumření. Kdežto tady tento postřik je ohleduplný právě vůči stromům.”
Účinnost postřiku je až 97 procent. Takto efektivní je ale pouze v případě, že se správně načasuje.
Václav Drhlík, Safe Trees: “Důležité je to provádět v tuto dobu, v tom předjarním období, kdy ještě neraší stromy, ale zároveň už nemrzne. Nemělo by příliš foukat a samozřejmě mlha a déšť jsou jakoby špatné faktory. I na podzim po odpadu listí je možné aplikovat postřik proti jmelí bílému."
Aleš Država Safe trees: “Je to dost složité a všechno záleží na tom, jakou máte plošinu. Tahle je skvělá. I přesto, že je strašně stará, tak je podle mě téměř nejlepší. Snažíme se to dělat tak, aby se nic nezlomilo, ale ne vždy to jde.”
Na velký strom, který je masivně zasažený jmelím, se spotřebuje až 10 litrů postřikové kapaliny.
Jmelí se nejčastěji objevuje na méně vitálních stromech. Co se týká druhů, pak jsou to zejména lípy, javory a jabloně.
---
Knihovna Petra Bezruče letos neuspořádala kvůli pandemii koronaviru jedinou akci pro veřejnost v rámci Března – měsíce čtenářů. Ale dobrou zprávou aspoň je, že si sem lidé mohou přijít vypůjčit zásobu čtení, hudby i filmů. Zatím přes výdejní okénko.
Besedy, komponované pořady či přespávání v knihovně – těmito akcemi bývá každoročně březen nabitý. Už druhým rokem ale v nabídce tyto pořady chybí. Stejně, jako čtenáři chybí knihovně. V opavské Knihovně Petra Bezruče vloni přišli o tisíc čtenářů, polovina z nich byli ti nejmladší.
Zuzana Bornová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče, Opava: „Opravdu velký propad, který nás mrzí, jsme zaznamenali v generaci dětí do 15 let, kdy jsme díky uzavření nemohli pracovat s dětmi předškolního a mladšího školního věku.“
Teď se čtenáři opět začínají pomalu vracet. A to přes výdejní okénko, protože k regálům s knihami zatím kvůli opatřením nemohou. Zpočátku tady vyřizovali kolem stovky objednávek denně, teď jsou to tři až čtyři sta.
návštěvník knihovny P. Bezruče v Opavě: „Raději si vybírám knihy přímo z polic, než takto.“
Knihy si nejprve lidé vyberou v on-line katalogu, objednají si je, knihovnice je připraví a teprve potom si pro ně mohou přijít. Většinou je objednávka vyřízená ještě týž den.
Michaela Hrbáčová, vedoucí odd. pro dospělé, Knihovna Petra Bezruče, Opava „Lidé, kteří nemají přístup na internet si mohou objednávat telefonicky nebo prostřednicvím e-mailu.
Novinkou je sběrný box na knihy, kde mohou lidé odložit ty, které už nepotřebují. Pracovníci knihovny je protřídí. Ve fondu knihovny nechají ty, které tam chybí. Ostatní předají neziskovým organizacím, nebo také do knihovničky v opavských? Sadech Svobody.
---
Málokdo z Rychvaldu a okolí si uvědomuje, jak cennou lokalitou je rybník Skučák. Jde o rezervaci, kde se daří vodnímu ptactvu, ale i dalším živočichům. Město teď chce okolí rybníku zvelebit a zřídit tam naučnou stezku.
Rybník Skučák v Rychvaldě je jedinou přírodní rezervací na Karvinsku. Ta tam byla vyhlášena už v roce 1969. Město teď plánuje kolem rybníka vybudovat naučnou trasu.
Milan Starostka (ANO), starosta Rychvaldu: “Kolem rybníku vede cestička, která tu byla odjakživa kolem tratě, v současné době ji používá hodně lidí k vycházkám s dětmi. Je to velice krásné prostředí. Já tomu říkám v létě zelený tunel a na podzim zlatý tunel. Když zezlátne listí, je to úžasné.
Vyšlapaná stezka není v dobrém stavu a je nutné ji opravit. Není však v majetku města.
Milan Starostka (ANO), starosta Rychvaldu: “Zahájili jsme velmi intenzivní jednání jak s životním prostředím kraje, tak s ochranáři, kteří nemají nic proti tomu, aby se zde udělala mlatová cestička, která nezasahuje do přírody a my bychom to využili i jako takovou trošičku naučnou stezku. Jsou tu velmi krásné scenérie.”
Opravu stezky by přivítali také pěší a cyklisté.
Anketa: “Jezdím tady zkratkou pro chleba. Je to dobré, ale mohlo by to být lepší. kaluže a kořeny tam jsou, takže je to problematické a kdyby se to zlepšilo, bylo by to dobré.”
Jak potvrzují odborníci, rezervace je skutečně cennou lokalitou.
Zdeněk Polášek, zoolog: “Ti návštěvníci, kteří k rybníku přijdou, tak kromě těch racků, labutí, hus a kachen také mohou vidět potápky. Pravidelně tam hnízdí potápka roháč, potápka malá. V noci se dají z rákosí slyšet chřástalové. Hnízdí tam minimálně dva druhy. Potom se také ozývá bukač a objevují se také další vzácné druhy ptáků, včetně slavíka modráčka, který je předmětem ochrany v ptačí oblasti.”
I když bude kolem rybníka naučná stezka, lidé budou muset dodržovat přísná pravidla přírodní rezervace.
---
Nový Jičín se ve své historii může pochlubit řadou významných rodáků. Jedním z nich byl průkopník automobilového sportu a slavný manažer závodní stáje, který uměl vítězit. Od jeho narození uplynulo 130 let.
Na dnešní Ztracené ulici v Novém Jičíně stával, ve kterém se před 130 lety, v roce 1891, tehdy na velikonoční neděli 29. března, narodil Alfred Neubauer.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Byl považován za jednu z největších ikon motoristického sportu, a dodnes je, spojený se značkou Mercedes. A právě v těchto místech prožíval své dětství.”
Rychlé vozy mu učarovaly, svůj život spojil s automobilkou , tedy dnešním Mercedesem. Nejprve zde působil jako automobilový závodník.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Pak přešel na manažerování. Stal se hlavním manažerem závodního týmu, který v tehdejší době vyhrával většinu velkých cen Grand Prix.”
Alfredu Neubauerovi se říkalo “muž tisíce triků”. Pro závodník vymýšlel různé speciality, které jim pomáhaly vítězit. Například systém značek, kterými předával taktické informace v průběhu závodu. Nebo jak se vyrovnal s povinným snížením váhy sportovních vozů na 690 kilogramů.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Tehdy zasáhly do závodění nová pravidla, kdy musely vozy snížit svou váhu na 690 kilogramů. On, aby toho dosáhl, nechal seškrábat barvu ze svých závodních vozů. Seškrábal ji až na karoserii a od té doby se Mercedesy nazývají stříbrné šípy.”
Kontakty s rodným městem udržoval ještě v 60tých a 70tých letech, kdy zdejšímu muzeu věnoval některé osobní fotografie. Zemřel v roce 1980.
---
Pandemie zasáhla do života každému. Někomu hlavně v osobním životě, ale mnohým změnila i práci. Je to i případ Marka Žukowskeho kaplana Městské nemocnice Ostrava, ze kterého se kvůli zákazu návštěv stal jakýsi prostředník mezi nemocnými a rodinou. Častěji si s ním povídají i přetížení zdravotníci.
Možná víte, že součástí Městské nemocnice Ostrava je i kaple, kterou mohou nemocní kdykoliv využívat a jsou v ní i pravidelné bohoslužby. Už čtyři roky se o ni stará kaplan Marek Žukowski. Jeho hlavní prací je ale procházet nemocnicí a rozmlouvat s lidmi.
"Dobrý den, jak se dnes máte?" ptá se kaplan po vstupu do pokoje. "Je to dobré, včera mi bylo hůře," odpovídá pacientka.
V pandemické době, kdy je zákaz návštěv často vyřizuje pacientům vzkazy od jejich rodin. Nebojí se ani návštěv uzavřených covidových oddělení, kde rozmlouvá s pacienty, ale bohužel se v posledních měsících často setkává i s umírajícími.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Jsem v poslední době dalo by se říct takovým pošťákem. Vyřizuji pacientům vzkazy rodiny a pak zase od těch pacientů zpátky jejich blízkým."
Protiváhou návštěv nemocných jsou pak návštěvy porodnice, kde je to samozřejmě mnohem veselejší. V poslední době si také více povídá se zdravotníky, kteří nebyli zvyklý na tak častá setkání se smrtí.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Nejtěžší je to, že nevidí to světlo na konci tunelu. Nedávno mi říkala jedna sestra, že kdyby věděla, že to v květnu skončí, tak to zvládne, ale pořád nevidí, kdy už bude ten konec, kdy to bude lepší."
Je také zajímavé, že mnohem častěji než dříve se na kaplana obracejí lidé, kteří nejsou věřící. I krátká rozmluva jim pomáhá přečkat pobyt v nemocnici.
---
Ostrava-Poruba má ve svém obvodě přes 20 tisíc stromů. Zhruba 1 600 z nich je napadeno jmelím, které ze stromu odčerpává vodu a důležité živiny až ho zcela zahubí. Radnice se tomu snaží zabránit ekologickými postřiky.
V Ostravě-Porubě v těchto dnech zachraňují stromy napadené jmelím. Šedesát vytipovaných stromů v 1., 2., a 3. stavebním obvodu prochází speciálními postřiky, po kterých do dvou týdnů jmelí odpadne a stromům přitom nijak neublíží.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My tento postřik provádíme už třetím rokem s tím, že každý rok vybereme přibližně 50 až 60 stromů, které jsou extrémně zasažené jmelím, pro které by klasické mechanické odstranění znamenalo vlastně ohromný šok, případně až jejich odumření. Kdežto tady tento postřik je ohleduplný právě vůči stromům.”
Účinnost postřiku je až 97 procent. Takto efektivní je ale pouze v případě, že se správně načasuje.
Václav Drhlík, Safe Trees: “Důležité je to provádět v tuto dobu, v tom předjarním období, kdy ještě neraší stromy, ale zároveň už nemrzne. Nemělo by příliš foukat a samozřejmě mlha a déšť jsou jakoby špatné faktory. I na podzim po odpadu listí je možné aplikovat postřik proti jmelí bílému."
Aleš Država Safe trees: “Je to dost složité a všechno záleží na tom, jakou máte plošinu. Tahle je skvělá. I přesto, že je strašně stará, tak je podle mě téměř nejlepší. Snažíme se to dělat tak, aby se nic nezlomilo, ale ne vždy to jde.”
Na velký strom, který je masivně zasažený jmelím, se spotřebuje až 10 litrů postřikové kapaliny.
Jmelí se nejčastěji objevuje na méně vitálních stromech. Co se týká druhů, pak jsou to zejména lípy, javory a jabloně.
---
Knihovna Petra Bezruče letos neuspořádala kvůli pandemii koronaviru jedinou akci pro veřejnost v rámci Března – měsíce čtenářů. Ale dobrou zprávou aspoň je, že si sem lidé mohou přijít vypůjčit zásobu čtení, hudby i filmů. Zatím přes výdejní okénko.
Besedy, komponované pořady či přespávání v knihovně – těmito akcemi bývá každoročně březen nabitý. Už druhým rokem ale v nabídce tyto pořady chybí. Stejně, jako čtenáři chybí knihovně. V opavské Knihovně Petra Bezruče vloni přišli o tisíc čtenářů, polovina z nich byli ti nejmladší.
Zuzana Bornová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče, Opava: „Opravdu velký propad, který nás mrzí, jsme zaznamenali v generaci dětí do 15 let, kdy jsme díky uzavření nemohli pracovat s dětmi předškolního a mladšího školního věku.“
Teď se čtenáři opět začínají pomalu vracet. A to přes výdejní okénko, protože k regálům s knihami zatím kvůli opatřením nemohou. Zpočátku tady vyřizovali kolem stovky objednávek denně, teď jsou to tři až čtyři sta.
návštěvník knihovny P. Bezruče v Opavě: „Raději si vybírám knihy přímo z polic, než takto.“
Knihy si nejprve lidé vyberou v on-line katalogu, objednají si je, knihovnice je připraví a teprve potom si pro ně mohou přijít. Většinou je objednávka vyřízená ještě týž den.
Michaela Hrbáčová, vedoucí odd. pro dospělé, Knihovna Petra Bezruče, Opava „Lidé, kteří nemají přístup na internet si mohou objednávat telefonicky nebo prostřednicvím e-mailu.
Novinkou je sběrný box na knihy, kde mohou lidé odložit ty, které už nepotřebují. Pracovníci knihovny je protřídí. Ve fondu knihovny nechají ty, které tam chybí. Ostatní předají neziskovým organizacím, nebo také do knihovničky v opavských? Sadech Svobody.
---
Málokdo z Rychvaldu a okolí si uvědomuje, jak cennou lokalitou je rybník Skučák. Jde o rezervaci, kde se daří vodnímu ptactvu, ale i dalším živočichům. Město teď chce okolí rybníku zvelebit a zřídit tam naučnou stezku.
Rybník Skučák v Rychvaldě je jedinou přírodní rezervací na Karvinsku. Ta tam byla vyhlášena už v roce 1969. Město teď plánuje kolem rybníka vybudovat naučnou trasu.
Milan Starostka (ANO), starosta Rychvaldu: “Kolem rybníku vede cestička, která tu byla odjakživa kolem tratě, v současné době ji používá hodně lidí k vycházkám s dětmi. Je to velice krásné prostředí. Já tomu říkám v létě zelený tunel a na podzim zlatý tunel. Když zezlátne listí, je to úžasné.
Vyšlapaná stezka není v dobrém stavu a je nutné ji opravit. Není však v majetku města.
Milan Starostka (ANO), starosta Rychvaldu: “Zahájili jsme velmi intenzivní jednání jak s životním prostředím kraje, tak s ochranáři, kteří nemají nic proti tomu, aby se zde udělala mlatová cestička, která nezasahuje do přírody a my bychom to využili i jako takovou trošičku naučnou stezku. Jsou tu velmi krásné scenérie.”
Opravu stezky by přivítali také pěší a cyklisté.
Anketa: “Jezdím tady zkratkou pro chleba. Je to dobré, ale mohlo by to být lepší. kaluže a kořeny tam jsou, takže je to problematické a kdyby se to zlepšilo, bylo by to dobré.”
Jak potvrzují odborníci, rezervace je skutečně cennou lokalitou.
Zdeněk Polášek, zoolog: “Ti návštěvníci, kteří k rybníku přijdou, tak kromě těch racků, labutí, hus a kachen také mohou vidět potápky. Pravidelně tam hnízdí potápka roháč, potápka malá. V noci se dají z rákosí slyšet chřástalové. Hnízdí tam minimálně dva druhy. Potom se také ozývá bukač a objevují se také další vzácné druhy ptáků, včetně slavíka modráčka, který je předmětem ochrany v ptačí oblasti.”
I když bude kolem rybníka naučná stezka, lidé budou muset dodržovat přísná pravidla přírodní rezervace.
---
Nový Jičín se ve své historii může pochlubit řadou významných rodáků. Jedním z nich byl průkopník automobilového sportu a slavný manažer závodní stáje, který uměl vítězit. Od jeho narození uplynulo 130 let.
Na dnešní Ztracené ulici v Novém Jičíně stával, ve kterém se před 130 lety, v roce 1891, tehdy na velikonoční neděli 29. března, narodil Alfred Neubauer.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Byl považován za jednu z největších ikon motoristického sportu, a dodnes je, spojený se značkou Mercedes. A právě v těchto místech prožíval své dětství.”
Rychlé vozy mu učarovaly, svůj život spojil s automobilkou , tedy dnešním Mercedesem. Nejprve zde působil jako automobilový závodník.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Pak přešel na manažerování. Stal se hlavním manažerem závodního týmu, který v tehdejší době vyhrával většinu velkých cen Grand Prix.”
Alfredu Neubauerovi se říkalo “muž tisíce triků”. Pro závodník vymýšlel různé speciality, které jim pomáhaly vítězit. Například systém značek, kterými předával taktické informace v průběhu závodu. Nebo jak se vyrovnal s povinným snížením váhy sportovních vozů na 690 kilogramů.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Tehdy zasáhly do závodění nová pravidla, kdy musely vozy snížit svou váhu na 690 kilogramů. On, aby toho dosáhl, nechal seškrábat barvu ze svých závodních vozů. Seškrábal ji až na karoserii a od té doby se Mercedesy nazývají stříbrné šípy.”
Kontakty s rodným městem udržoval ještě v 60tých a 70tých letech, kdy zdejšímu muzeu věnoval některé osobní fotografie. Zemřel v roce 1980.
---
