Povodně loni v září zastavily vlakovou dopravu na přibližně 80 úsecích. Na obnově posledních tří se stále pracuje. Je mezi nimi i železniční trať Opava-Kravaře.
Mezi Opavou a Kravařemi stále nejezdí vlaky. Jde o nejvíce poškozenou trať z loňských povodní. Záplavy zcela zničily zhruba půlkilometrový úsek u Malých Hoštic. Před další velkou vodou má území chránit estakáda.
Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic: “Narozdíl od jiných tratí bylo rozhodnuto, že se nebude pouze opravovat nebo sanovat, ale že se otevře celková problematika území, které je velmi záplavové díky řece Opava s tím, že by se v délce 300 m udělala estakáda.”
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “My v tuto chvíli estakádu považujeme za dobrou variantu protože podle našeho názoru zlepší odtokové poměry zejména nad tou estakádou, čili směrem k městu Opava.”
Aktuálně probíhá studie proveditelnosti stavby, která by měla být hotová do dvou měsíců.
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy: “Ten základní odhad toho řešení v podobě estakády se pohybuje kolem 700 milionů korun. Právě u Malých Hoštic to poničení bylo fatální. Tady chyběly kusy náspu a i ty koleje byly pokroucené.”
Velká voda zásadně narušila i stabilitu pilíře v korytě Opavy u jednoho z mostů. Pokud vše klapne, se stavbou estakády se začne už příští rok a vlaky se na trati znovu rozjedou v roce 27.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka Malých Hoštic: “Ten most jako kdyby byl vzdušný, aby voda, která případně se znovu do Malých Hoštic dostane, aby co nejrychleji z Hoštic odtekla a nemusela přetéct náš hliněný vál, který byl vybudovaný na 100 letou vodu.”
Vlaky na trati Opava-Kravaře využívali hlavně lidé na cestu do práce a také děti, které jezdí do okolních škol. V současné době místo vlaků jezdí autobusy.
---
V Horní Suché řeší, zda umožnit výstavbu nové nákupní zóny. Zastupitelé zatím vyčkávají, jaký postoj k záměru zaujmou samotní obyvatelé. Dosavadní reakce jsou vyrovnané, polovina je pro, druhá proti.
Jsme obec, ne město. Velké projekty nad 500 metrů čtverečních tady nechceme. To říká po dlouhé roky územní plán Horní Suché. Nyní ale přišel na radnici developer, který chce pozemky na postavení nákupního zóny v centru obce. Než zastupitelé rozhodnou o případné změně, chtějí znát názor místních.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: "Je to teď padesát na padesát. V těch kladných odpovědích lidí, kteří souhlasí s tímto projektem, je spoustu podmiňujících podmínek. Lidé by souhlasili za podmínek, že tady bude třeba lékárna, nebo, že tady bude ten, nebo onen řetězec, ale to my ani ten developer se k tomu nezaváže, ani není schopen se zavázat.”
anketa: “Byl bych i pro, protože je tu opravdu jen Hruška a nic jiného tady není. Není tu lékárna, jiný obchod, byl bych pro.”
anketa: "Tak všemi deseti. Není tady žádný obchoďák, asi by to všichni ocenili. Jsou tady samé malé obchody.”
anketa: “Asi ne, proč? Protože v okolí je dost supermarketu. A zadruhé by asi zlikvidoval ty ostatní, co obchodují tady vedle.”
O projektu developera budou zastupitelé jednat v srpnu. Konečné rozhodnutí zřejmě ale asi nepadne.
---
MOTORKÁŘI DAROVALI KREV V OSTRAVSKÉM MOTOPARKU
Drsní navenek, velcí srdcem – motorkáři dorazili na mobilní odběr krve v ostravském Motoparku, který uspořádalo Krevní centrum FN Ostrava. Zhruba stovka dárců, mezi nimi i prvodárkyně s vzácnou krevní skupinou či zkušení pravidelní dárci, výrazně pomohla doplnit chybějící zásoby. Letní měsíce jsou z hlediska dostupnosti krve kritické, a proto centrum vítá každého dárce – objednat se i lze online.
NA OBCHVATU FM SE VRACÍ RYCHLOST 130 KM/H
Na obchvatu Frýdku-Místku se opět smí jezdit maximální povolenou rychlostí. Výjimka platí v noci, kdy bude limit 80 km/h kvůli hluku. Řidiči změnu vítají.
---
Do Beskyd letos opět dorazili studenti ze sedmi evropských zemí. V rámci výměnných pobytů Eurocamp poznávali krásy hor i kraje. Letos byla ale tématem i digitální gramotnost, kyberbezpečnost a hlavně odtržení od mobilů a psychohygiena.
Studenti z Evropy poznávali Beskydy i Moravskoslezský kraj. Přijeli sem v rámci projektu Eurocamp a zastavili se i ve Frýdku-Místku. V posledních letech je cílem odtrhnout je od mobilů a ukázat jim svět.
Marta Michaláková, organizátorka Eurocampu v ČR: „Aby pochopili nějakou balanci mezi offline a online světem a ukázat jim, že ten mobil můžou využívat nejenom k sledování TikToku, ale také k svému osobnímu rozvoji.“
Mike, student z Kypru: „Ahoj, jsem Mike, jsem vedoucí skupiny z Kypru. Jsme klub atletů a zdejší Eurocamp si užíváme. Moc se nám tady líbí, program je velmi dobře připravený a všichni se skvěle bavíme. Přijeli jsme sem už potřetí a jsme rádi, že tady můžeme být. Studenti si hlavně užívají hry a naučili se spoustu věcí.“
Daniel, student ze Španělska: „Jsem Daniel, jsme skupina ze Španělska. Podle toho, co jsme tady viděli si myslím, že Česká republika je opravdu krásná země. Je hodně zelená, má velmi pěkné hory a přírodu. Eurocamp je pro nás, mladé lidi z Evropy, skvělá příležitost k setkávání a vzájemnému obohacení.“
Kromě psychohygieny se projekt zaměřuje také na kyberbezpečnost a digitální gramotnost.
Marta Michaláková, organizátorka Eurocampu v ČR: „Máme spoustu workshopů, spíše interaktivních, kdy si oni vlastně uvědomují spoustu malých věcí, jak se chránit v tom kyberprostoru.“
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Já jsem velmi rád, že dnešní mladí lidé mají možnosti, které třeba my nebo naši rodiče neměli. Oni to berou úplně automaticky, je to něco, co je obohacuje. Ale myslím si, že musíme všichni dělat maximum pro to, abychom si tohle privilegium zachovali a aby jejich děti měly šanci bez jakýchkoliv bariér poznávat nové kultury, nové přátele a získávat zkušenosti nejenom v České republice, ale v Evropě a obecně samozřejmě i v celém světě.“
Marta Michaláková, organizátorka Eurocampu v ČR: „Bývalí účastníci těch Eurocampů se stávají zase vedoucími a vrací se zpátky. Mám velkou radost, že opravdu vždycky přichází a říkají, že to dělají proto, že jim to strašně moc dalo, to mezinárodní prostředí, a chtějí to dále sdělovat dalším.“
Program je zaměřený na turistiku, vzdělávání, plnění různých úkolů, poznávání beskydské přírody, ale i odpočinek.
Ema Čerňáková, studentka z Česka: „Je to strašně fajn, zlepšujeme se v konverzaci a máme spousty zajímavých aktivit. Což nás nějak obohacuje a je to sranda.“
Maximilián, student z Polska: „Jsme z Polska, jsme opravdu rádi, že tady můžeme být. Já i všichni z polské skupiny jsme tady poprvé. Atmosféra je perfektní. Místo, kde jsme se ubytovali, je úžasné, lidé jsou skvělí a lokalita je také opravdu moc krásná.“
Letos se akce zúčastnilo na šest desítek studentů a jejich vedoucích z Německa, Malty, Itálie, Španělska, Kypru, Polska a České republiky.
---
Muzeum Novojičínska propojilo svou aktuální výstavu o díle Babička Boženy Němcové s workshopem. Ten je věnovaný výrobě loutek. Zájemci si mohou při návštěvě Žerotínského zámku, ve které muzeum sídlí, vytvořit i hliněný šperk a linoryt.
Letní programy v novojičínském zámku čerpají také z aktuální výstavy na téma knihy Babička Boženy Němcové, která byla ovšem i autorkou mnoha oblíbených pohádek.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “To znamená, že děti si mohou vyrobit jednoduchou papírovou pohyblivou loutku, která znázorňuje nějakou pohádkovou postavu, případně maňáska z látky.”
Návštěvníci si mohou na zámku projít pohádkovou hledačku, která jim připomene, že Božena Němcová také sbírala lidové příběhy. Vyrobit si mohou šperk z hliněných korálků a vyzkoušet techniku linorytu. Prázdninové workshopy využívají tábory, ale také rodinné skupiny.
návštěvníci programu:
“Zkouším vyrábět korálky a daří se mi to dobře.”
“Vybrala jsem si pandu.”
“Chci si zkusit vyrobit loutku a linoryt.”
“Líbí se nám to hodně, jsem tady potřetí a holky to mají hrozně rády. Spojíme to vždycky s nějakým výletem, takže za nás je to super akce. Jsme z Šenova u Ostravy.”
Kromě tvořivých dílen pořádá muzeum během prázdnin také příležitostná setkání se spisovateli. Příznivci knížek si tako budou moci zpestřit i poslední den prázdnin.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Právě 31. srpna, to je neděle, kdy v 16 hodin u nás proběhne setkání, beseda, čtení a také origami dílná se spisovatelkou Markétou Pilátovou.”
Na všechny programy muzea je dobré se dopředu objednat.
---
ZASTÁVKY BEZPEČNÉ A BEZ BEZDOMOVCŮ
Ostrava-Vítkovice vyměnila zastávky, které dříve sloužily jako přístřeší bezdomovcům. Nové přístřešky mají být čistší a bezpečnější. Pomůže tomu i dohled strážníků.
HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA VÁŽNĚ ZRANILA DVĚ ŽENY
Letečtí záchranáři zasahovali u dvou žen na Frýdecko-Místecku, které vážně zranila hospodářská zvířata. V Brušperku kopl kůň mladou ženu do hrudníku a břicha, ve Starém Městě pak kráva zranila seniorku do hlavy a hrudníku. Obě ženy byly v ohrožení života transportovány do ostravské fakultní nemocnice.
---
V obci, kterou loni zasáhly ničivé povodně, se odehrál výjimečný kulturně-společenský den. Festival pro přehradu, jak byla akce pojmenována, se konal na fotbalovém hřišti v Zátoru a jeho hlavním tématem bylo vodní dílo Nové Heřminovy a protipovodňová opatření na řece Opavě.
Festival pro přehradu nabídl zábavu pro celou rodinu, atrakce pro děti i koncerty. Jedním z pilířů byla veřejná debata, které se zúčastnili zástupci zaplavených obcí podél řeky Opavy, Povodí Odry i Ministerstva zemědělství.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám obrovskou radost, že vznikla takováto akce na podporu výstavby přehrady v Nových Heřminovech. Diskutujeme o tom, co se stalo, co budou dalšími kroky, jaká protipovodňová opatření se chystají a kdy vlastně bude postavena nová přehrada. Takže mají také možnost lidé se zeptat na to, co je trápí, co je zajímá, protože ta obava je prostě obrovská, no a já doufám, že aspoň trošinku jsme je uklidnili a že děláme všechny kroky pro to, aby k podobné katastrofě už nedošlo.”
Opava už za obnovu po povodních proinvestovala zhruba 350 milionů korun.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Museli jsme pozastavit veškeré připravené akce, které jsme měli a vlastně do dnešního dne z dotačního programu, jak ministerstva pro místní rozvoj, tak z Národní sportovní agentury, zatím žádné finance nemáme. Já doufám, že na základě informací a státních slibů dokola, že ty peníze v rozpočtu jsou, je tam alokovaných 40 miliard, tak ty peníze snad konečně budou.”
Peníze zatím nedostaly ani další obce a města.
Salome Sýkorová (SNK ED), starostka Zátoru: “Zatím ne, zatím financujeme ze svého a protože jsme malá obec, tak těch finančních prostředků máme docela málo a byli jsme mezi prvními, kteří podávali žádost ke konci ledna a doufejme, že teď už ty penízky pomalu začnou chodit, protože my bychom to sami investičně nezvládli.”
Tomáš Hradil (Nezávislí), starosta Krnova: “Co se týče státu, tak teď máme zhruba 9 měsíců po povodni a peníze na obnovu, to znamená na opravy škol, školek, komunikací, chodníků a nebo třeba na opravu zdravotního střediska na Žižkové, které muselo být zdemolováno, tak doteď jsme neviděli ani korunu. Jenom na městském majetku ty škody odhadujeme na jednu miliardu korun, takže ty škody jsou obrovské.”
Co se týká Povodí Odry, tak státní podnik aktuálně dokončuje dokumentaci, na základě které požádá o povolení stavebního záměru, kterým je přehrada Nové Heřminovy.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “Předpokládáme, že žádost o povolení záměru podáme na konci léta. Současně dokončujeme dokumentaci k realizaci stavby. Záměr by měl být povolen v příštím roce a následně bude vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele. Současně pracujeme také na stavbách v rámci ochrany obcí pod přehradou. Dneska máme stavební povolení pro úsek přehradní hráz Zátor a dále Zátor Loučky. Tyto stavby čekají v tuto chvíli na povolení o rozhodnutí dotace a máme připravenou i dokumentaci pro výběr zhotovitele.”
Povodí Odry intenzivně spolupracuje i s obcí Nové Heřminovy, aby mohlo zahájit přípravu projekčních prací na protipovodňových opatřeních, které ochrání část Kunov. A řeší se i přeložka silnice I/45 kolem zátopy vodního díla.
Radek Lanč (TOP 09), náměstek Ministerstva zemědělství ČR: “Přeložka silnice, která je potřebná k tomu, aby se mohla realizovat přehrada, tak bylo 30. června letošního roku požádáno o v podstatě stavební povolení, takže teď jde o to, kdy jej získají. Samozřejmě pak jsou tam ještě nějaké otázky s kácením, což je věcí Lesů ČR, takže tato stavba se realizuje.”
S výstavbou přehrady by se mělo začít nejpozději v říjnu roku 2027 a první napouštění nádrže by mělo proběhnout v roce 2032.
---
Povodně loni v září zastavily vlakovou dopravu na přibližně 80 úsecích. Na obnově posledních tří se stále pracuje. Je mezi nimi i železniční trať Opava-Kravaře.
Mezi Opavou a Kravařemi stále nejezdí vlaky. Jde o nejvíce poškozenou trať z loňských povodní. Záplavy zcela zničily zhruba půlkilometrový úsek u Malých Hoštic. Před další velkou vodou má území chránit estakáda.
Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic: “Narozdíl od jiných tratí bylo rozhodnuto, že se nebude pouze opravovat nebo sanovat, ale že se otevře celková problematika území, které je velmi záplavové díky řece Opava s tím, že by se v délce 300 m udělala estakáda.”
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “My v tuto chvíli estakádu považujeme za dobrou variantu protože podle našeho názoru zlepší odtokové poměry zejména nad tou estakádou, čili směrem k městu Opava.”
Aktuálně probíhá studie proveditelnosti stavby, která by měla být hotová do dvou měsíců.
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy: “Ten základní odhad toho řešení v podobě estakády se pohybuje kolem 700 milionů korun. Právě u Malých Hoštic to poničení bylo fatální. Tady chyběly kusy náspu a i ty koleje byly pokroucené.”
Velká voda zásadně narušila i stabilitu pilíře v korytě Opavy u jednoho z mostů. Pokud vše klapne, se stavbou estakády se začne už příští rok a vlaky se na trati znovu rozjedou v roce 27.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka Malých Hoštic: “Ten most jako kdyby byl vzdušný, aby voda, která případně se znovu do Malých Hoštic dostane, aby co nejrychleji z Hoštic odtekla a nemusela přetéct náš hliněný vál, který byl vybudovaný na 100 letou vodu.”
Vlaky na trati Opava-Kravaře využívali hlavně lidé na cestu do práce a také děti, které jezdí do okolních škol. V současné době místo vlaků jezdí autobusy.
---
V Horní Suché řeší, zda umožnit výstavbu nové nákupní zóny. Zastupitelé zatím vyčkávají, jaký postoj k záměru zaujmou samotní obyvatelé. Dosavadní reakce jsou vyrovnané, polovina je pro, druhá proti.
Jsme obec, ne město. Velké projekty nad 500 metrů čtverečních tady nechceme. To říká po dlouhé roky územní plán Horní Suché. Nyní ale přišel na radnici developer, který chce pozemky na postavení nákupního zóny v centru obce. Než zastupitelé rozhodnou o případné změně, chtějí znát názor místních.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: "Je to teď padesát na padesát. V těch kladných odpovědích lidí, kteří souhlasí s tímto projektem, je spoustu podmiňujících podmínek. Lidé by souhlasili za podmínek, že tady bude třeba lékárna, nebo, že tady bude ten, nebo onen řetězec, ale to my ani ten developer se k tomu nezaváže, ani není schopen se zavázat.”
anketa: “Byl bych i pro, protože je tu opravdu jen Hruška a nic jiného tady není. Není tu lékárna, jiný obchod, byl bych pro.”
anketa: "Tak všemi deseti. Není tady žádný obchoďák, asi by to všichni ocenili. Jsou tady samé malé obchody.”
anketa: “Asi ne, proč? Protože v okolí je dost supermarketu. A zadruhé by asi zlikvidoval ty ostatní, co obchodují tady vedle.”
O projektu developera budou zastupitelé jednat v srpnu. Konečné rozhodnutí zřejmě ale asi nepadne.
---
MOTORKÁŘI DAROVALI KREV V OSTRAVSKÉM MOTOPARKU
Drsní navenek, velcí srdcem – motorkáři dorazili na mobilní odběr krve v ostravském Motoparku, který uspořádalo Krevní centrum FN Ostrava. Zhruba stovka dárců, mezi nimi i prvodárkyně s vzácnou krevní skupinou či zkušení pravidelní dárci, výrazně pomohla doplnit chybějící zásoby. Letní měsíce jsou z hlediska dostupnosti krve kritické, a proto centrum vítá každého dárce – objednat se i lze online.
NA OBCHVATU FM SE VRACÍ RYCHLOST 130 KM/H
Na obchvatu Frýdku-Místku se opět smí jezdit maximální povolenou rychlostí. Výjimka platí v noci, kdy bude limit 80 km/h kvůli hluku. Řidiči změnu vítají.
---
Do Beskyd letos opět dorazili studenti ze sedmi evropských zemí. V rámci výměnných pobytů Eurocamp poznávali krásy hor i kraje. Letos byla ale tématem i digitální gramotnost, kyberbezpečnost a hlavně odtržení od mobilů a psychohygiena.
Studenti z Evropy poznávali Beskydy i Moravskoslezský kraj. Přijeli sem v rámci projektu Eurocamp a zastavili se i ve Frýdku-Místku. V posledních letech je cílem odtrhnout je od mobilů a ukázat jim svět.
Marta Michaláková, organizátorka Eurocampu v ČR: „Aby pochopili nějakou balanci mezi offline a online světem a ukázat jim, že ten mobil můžou využívat nejenom k sledování TikToku, ale také k svému osobnímu rozvoji.“
Mike, student z Kypru: „Ahoj, jsem Mike, jsem vedoucí skupiny z Kypru. Jsme klub atletů a zdejší Eurocamp si užíváme. Moc se nám tady líbí, program je velmi dobře připravený a všichni se skvěle bavíme. Přijeli jsme sem už potřetí a jsme rádi, že tady můžeme být. Studenti si hlavně užívají hry a naučili se spoustu věcí.“
Daniel, student ze Španělska: „Jsem Daniel, jsme skupina ze Španělska. Podle toho, co jsme tady viděli si myslím, že Česká republika je opravdu krásná země. Je hodně zelená, má velmi pěkné hory a přírodu. Eurocamp je pro nás, mladé lidi z Evropy, skvělá příležitost k setkávání a vzájemnému obohacení.“
Kromě psychohygieny se projekt zaměřuje také na kyberbezpečnost a digitální gramotnost.
Marta Michaláková, organizátorka Eurocampu v ČR: „Máme spoustu workshopů, spíše interaktivních, kdy si oni vlastně uvědomují spoustu malých věcí, jak se chránit v tom kyberprostoru.“
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Já jsem velmi rád, že dnešní mladí lidé mají možnosti, které třeba my nebo naši rodiče neměli. Oni to berou úplně automaticky, je to něco, co je obohacuje. Ale myslím si, že musíme všichni dělat maximum pro to, abychom si tohle privilegium zachovali a aby jejich děti měly šanci bez jakýchkoliv bariér poznávat nové kultury, nové přátele a získávat zkušenosti nejenom v České republice, ale v Evropě a obecně samozřejmě i v celém světě.“
Marta Michaláková, organizátorka Eurocampu v ČR: „Bývalí účastníci těch Eurocampů se stávají zase vedoucími a vrací se zpátky. Mám velkou radost, že opravdu vždycky přichází a říkají, že to dělají proto, že jim to strašně moc dalo, to mezinárodní prostředí, a chtějí to dále sdělovat dalším.“
Program je zaměřený na turistiku, vzdělávání, plnění různých úkolů, poznávání beskydské přírody, ale i odpočinek.
Ema Čerňáková, studentka z Česka: „Je to strašně fajn, zlepšujeme se v konverzaci a máme spousty zajímavých aktivit. Což nás nějak obohacuje a je to sranda.“
Maximilián, student z Polska: „Jsme z Polska, jsme opravdu rádi, že tady můžeme být. Já i všichni z polské skupiny jsme tady poprvé. Atmosféra je perfektní. Místo, kde jsme se ubytovali, je úžasné, lidé jsou skvělí a lokalita je také opravdu moc krásná.“
Letos se akce zúčastnilo na šest desítek studentů a jejich vedoucích z Německa, Malty, Itálie, Španělska, Kypru, Polska a České republiky.
---
Muzeum Novojičínska propojilo svou aktuální výstavu o díle Babička Boženy Němcové s workshopem. Ten je věnovaný výrobě loutek. Zájemci si mohou při návštěvě Žerotínského zámku, ve které muzeum sídlí, vytvořit i hliněný šperk a linoryt.
Letní programy v novojičínském zámku čerpají také z aktuální výstavy na téma knihy Babička Boženy Němcové, která byla ovšem i autorkou mnoha oblíbených pohádek.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “To znamená, že děti si mohou vyrobit jednoduchou papírovou pohyblivou loutku, která znázorňuje nějakou pohádkovou postavu, případně maňáska z látky.”
Návštěvníci si mohou na zámku projít pohádkovou hledačku, která jim připomene, že Božena Němcová také sbírala lidové příběhy. Vyrobit si mohou šperk z hliněných korálků a vyzkoušet techniku linorytu. Prázdninové workshopy využívají tábory, ale také rodinné skupiny.
návštěvníci programu:
“Zkouším vyrábět korálky a daří se mi to dobře.”
“Vybrala jsem si pandu.”
“Chci si zkusit vyrobit loutku a linoryt.”
“Líbí se nám to hodně, jsem tady potřetí a holky to mají hrozně rády. Spojíme to vždycky s nějakým výletem, takže za nás je to super akce. Jsme z Šenova u Ostravy.”
Kromě tvořivých dílen pořádá muzeum během prázdnin také příležitostná setkání se spisovateli. Příznivci knížek si tako budou moci zpestřit i poslední den prázdnin.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Právě 31. srpna, to je neděle, kdy v 16 hodin u nás proběhne setkání, beseda, čtení a také origami dílná se spisovatelkou Markétou Pilátovou.”
Na všechny programy muzea je dobré se dopředu objednat.
---
ZASTÁVKY BEZPEČNÉ A BEZ BEZDOMOVCŮ
Ostrava-Vítkovice vyměnila zastávky, které dříve sloužily jako přístřeší bezdomovcům. Nové přístřešky mají být čistší a bezpečnější. Pomůže tomu i dohled strážníků.
HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA VÁŽNĚ ZRANILA DVĚ ŽENY
Letečtí záchranáři zasahovali u dvou žen na Frýdecko-Místecku, které vážně zranila hospodářská zvířata. V Brušperku kopl kůň mladou ženu do hrudníku a břicha, ve Starém Městě pak kráva zranila seniorku do hlavy a hrudníku. Obě ženy byly v ohrožení života transportovány do ostravské fakultní nemocnice.
---
V obci, kterou loni zasáhly ničivé povodně, se odehrál výjimečný kulturně-společenský den. Festival pro přehradu, jak byla akce pojmenována, se konal na fotbalovém hřišti v Zátoru a jeho hlavním tématem bylo vodní dílo Nové Heřminovy a protipovodňová opatření na řece Opavě.
Festival pro přehradu nabídl zábavu pro celou rodinu, atrakce pro děti i koncerty. Jedním z pilířů byla veřejná debata, které se zúčastnili zástupci zaplavených obcí podél řeky Opavy, Povodí Odry i Ministerstva zemědělství.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám obrovskou radost, že vznikla takováto akce na podporu výstavby přehrady v Nových Heřminovech. Diskutujeme o tom, co se stalo, co budou dalšími kroky, jaká protipovodňová opatření se chystají a kdy vlastně bude postavena nová přehrada. Takže mají také možnost lidé se zeptat na to, co je trápí, co je zajímá, protože ta obava je prostě obrovská, no a já doufám, že aspoň trošinku jsme je uklidnili a že děláme všechny kroky pro to, aby k podobné katastrofě už nedošlo.”
Opava už za obnovu po povodních proinvestovala zhruba 350 milionů korun.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Museli jsme pozastavit veškeré připravené akce, které jsme měli a vlastně do dnešního dne z dotačního programu, jak ministerstva pro místní rozvoj, tak z Národní sportovní agentury, zatím žádné finance nemáme. Já doufám, že na základě informací a státních slibů dokola, že ty peníze v rozpočtu jsou, je tam alokovaných 40 miliard, tak ty peníze snad konečně budou.”
Peníze zatím nedostaly ani další obce a města.
Salome Sýkorová (SNK ED), starostka Zátoru: “Zatím ne, zatím financujeme ze svého a protože jsme malá obec, tak těch finančních prostředků máme docela málo a byli jsme mezi prvními, kteří podávali žádost ke konci ledna a doufejme, že teď už ty penízky pomalu začnou chodit, protože my bychom to sami investičně nezvládli.”
Tomáš Hradil (Nezávislí), starosta Krnova: “Co se týče státu, tak teď máme zhruba 9 měsíců po povodni a peníze na obnovu, to znamená na opravy škol, školek, komunikací, chodníků a nebo třeba na opravu zdravotního střediska na Žižkové, které muselo být zdemolováno, tak doteď jsme neviděli ani korunu. Jenom na městském majetku ty škody odhadujeme na jednu miliardu korun, takže ty škody jsou obrovské.”
Co se týká Povodí Odry, tak státní podnik aktuálně dokončuje dokumentaci, na základě které požádá o povolení stavebního záměru, kterým je přehrada Nové Heřminovy.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “Předpokládáme, že žádost o povolení záměru podáme na konci léta. Současně dokončujeme dokumentaci k realizaci stavby. Záměr by měl být povolen v příštím roce a následně bude vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele. Současně pracujeme také na stavbách v rámci ochrany obcí pod přehradou. Dneska máme stavební povolení pro úsek přehradní hráz Zátor a dále Zátor Loučky. Tyto stavby čekají v tuto chvíli na povolení o rozhodnutí dotace a máme připravenou i dokumentaci pro výběr zhotovitele.”
Povodí Odry intenzivně spolupracuje i s obcí Nové Heřminovy, aby mohlo zahájit přípravu projekčních prací na protipovodňových opatřeních, které ochrání část Kunov. A řeší se i přeložka silnice I/45 kolem zátopy vodního díla.
Radek Lanč (TOP 09), náměstek Ministerstva zemědělství ČR: “Přeložka silnice, která je potřebná k tomu, aby se mohla realizovat přehrada, tak bylo 30. června letošního roku požádáno o v podstatě stavební povolení, takže teď jde o to, kdy jej získají. Samozřejmě pak jsou tam ještě nějaké otázky s kácením, což je věcí Lesů ČR, takže tato stavba se realizuje.”
S výstavbou přehrady by se mělo začít nejpozději v říjnu roku 2027 a první napouštění nádrže by mělo proběhnout v roce 2032.
---
