Představitelé Asociace OBNOVA 2024+ se sešli s ministry zemědělství a financí. V Krnově jednali o efektivní pomoci vyplaveným firmám a o přípravě protipovodňových opatření v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Představitelé Asociace požadovali například možnou změnu některých podmínek u programů Národní rozvojové banky.
Jan Jendřejek, podnikatel, člen výboru Asociace OBNOVA 2024+: “Jeden je dotován 25 procenty, to považujeme jako nedostatečné, protože aktuálně běží přes Národní rozvojovou banku program Fotovoltaika a tam si klidně podnikatel z Prahy sáhne na padesátiprocentní dotaci na fotovoltaické panely.”
Druhým programem je program Záruka, do kterého se ale zatím kvůli vysokým úrokovým sazbám komerčních úvěrů, které se pohybují mezi 7 až 9 procenty, nikdo nepřihlásil.
Zbyněk Stanjura (ODS/SPOLU), ministr financí: “Popřemýšlíme, jak to udělat více atraktivní, aby se tento program dal využívat.”
Jedním z bodů programu byl také způsob zajištění pojištění firem, které byly záplavami poškozeny.
Jan Jendřejek, podnikatel, člen výboru Asociace OBNOVA 2024+: “Pojistky jdou brutálně nahoru, v našem případě 50 procent a pokud to nebudeme akceptovat, tak máme výpověď z pojistky a museli bysme hledat někoho, kdo nás pojistí.”
Zbyněk Stanjura (ODS/SPOLU), ministr financí: “Budeme pracovat na systémovém řešení problému, jak pojišťovat firmy, které jsou dneska v záplavových územích. Hledáme nějaké řešení, kde by mohl participovat stát.”
Asociace Obnova požadovala i změnu nastavení kurzarbeitu, který je podle čerstvých zkušeností z podzimních povodní potřeba udržet nejméně půl roku po živelné pohromě podobného rozsahu.
Marek Výborný(KDU-ČSL), ministr zemědělství: “Myslím, že je na místě, abychom to prověřili a pokud možno šli na těch 6 měsíců.”
Asociace OBNOVA 2024+ sdružuje přes 120 podnikatelů, živnostníků a zástupců samospráv z Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Právě tyto oblasti nejvíc zasáhly loňské podzimní povodně. S jejich následky se lidé i podniky potýkají dodnes.
---
Slavní sportovci, vedení Českého olympijského výboru, zástupci sportovních svazů a také politici se sešli ve Vendryni u Třince, aby si na konferenci s názvem Na podporu sportování mládeže vyměnili své zkušenosti. Vystoupení na konferenci měl i prezident Petr Pavel.
Hlavní téma konference znělo Silnější pro život pohybem. Sportovci bijí na poplach, současná mládež sportuje čím dál méně a trpí proto nejrůznějšími onemocnění včetně obezity.
Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru: „Předně si všichni musí uvědomit, že existuje problém, že děti málo sportují a že mají málo pohybu. K tomu je tato konference určená.“
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Data, která tady zazněla, byla velmi zajímavá. A myslím si, že s těmi daty můžeme pracovat jako MS kraj z hlediska další podpory sportu a dalších aktivit, které můžeme udělat pro děti, pro mládež a pro občany.“
Jiří Beran, bronzový medailista na OH 2024 v Paříži v šermu: „Jsou to smutné věci, já jsem u sportu třicet let, jsem s těmi lidmi v kontaktu a vidím to z první ruky, jak se ta generace chová, jak se to časem mění a je opravdu potřeba s tím něco udělat.“
Do sportu mládeže bude stát dávat čím dál více peněz.
Petr Pavel, prezident ČR: „Je to znepokojivé nejen z důvodů vynakládaných výdajů na zdravotnictví, které samozřejmě jsou neúměrně vysoké oproti tomu, co bychom platili, kdybychom se o své zdraví starali lépe, ale je to také faktor snižování odolnosti společnosti.“
Velkou motivací ke sportu je pro děti například Olympiáda dětí a mládeže, která právě teď probíhá v MS kraji.
---
V Moravskoslezském kraji se v loňském roce stalo 14 vražd a ve všech případech se policistům podařilo dopadnout pachatele. Zatímco počet vražd je asi o třetinu nižší, než o rok dříve, násilných trestných činů, jako jsou loupeže a ublížení na zdraví, naopak přibylo.
Elitní kriminalisté Moravskoslezského kraje loni vyšetřovali 14 vražd, což je o 8 méně než v roce 2023. Polovina z nich byla dokonaná a polovina pokusů. Všechny byly objasněny. Nejbrutálnější vraždu spáchal pachatel ve Frýdku-Místku. Muž ubodal dívku, která se s ním chtěla rozejít a pak spáchal sebevraždu. Nejsložitější pak byl pro policii mord v Karviné v únoru.
Martin Lichý, náměstek ředitele PČR MS kraje: "Po více než 3 měsících se podařilo dopadnout pachatele ročník 1990. Motiv této vraždy byl čistě loupežný. Ten pachatel měl minimální vztah k tomu místu, takže bylo těžké ho dopadnout."
Nejčastějším motivem byly osobní neshody a žárlivost a stejně jako každý rok použilo nejvíce vrahů nůž, pak následují údery a kopy do hlavy. Zatímco vražd o třetinu ubylo, dalších násilných trestných činů přibylo.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Je to možná způsobeno sociální skladbou v rámci MS kraje, možná i nějakou historií, a musím říct, že násilných trestných činů v rámci MS kraje je více, než v Praze, po které jsme na druhém místě v celkovém nápadu trestné činnosti."
Na nevyřešených vraždách pracuje speciální tým kriminalistů Homicidium. Promlčecí lhůta u vražd je 15 nebo 20 let podle jejich surovosti.
---
Ostrava by v budoucnu mohla mít až 500 tisíc obyvatel. Prostoru je tady dost, stačí jen zahušťovat a zefektivnit fungování města. Naznačuje to nejen spousta brownfieldových projektů.
Vodíkové město, Žofinka, Lipový dvůr a spousta dalších projektů má v Ostravě šanci na realizaci. Většina se týká nových bytů, které by měly vzniknout revitalizací brownfieldů.
Jan Světlík, prezident NSK: “Je tady projekt Město parků, který byl loni první na světě takového prostorového města, na který teď dělá studie a projekty Josef Pleskot. V zásadě nemusíme investovat do té infrastruktury, protože ta tady na tom velkém prostoru je a teď je třeba jenom dostavět.”
V databázi Moravskoslezského kraje je v současné době více než 650 brownfieldů.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Můžeme je využít pro sociální služby, komunitní centrum, pro kulturu, ale taky pro bydlení, což bude přínos pro občany z celého našeho regionu."
Před námi je ale také řada problémů.
Jan Světlík, prezident NSK: “Jsou to samozřejmě peníze, kapacity, teď i časová osa se musí brát, protože nelze dát na trh najednou 10 tisíc bytů v Ostravě. Musí se udržet samozřejmě i cenová úroveň, protože v Praze už máme dneska nějakých 160, 170 tisíc za metr čtvereční a Ostrava, si myslím, že měla by mít vizi, že bude do sta tisíc.”
Výzvou bude také nalákat do Ostravy lidi, kteří by byli ochotni se sem za kvalitním zeleným bydlením přestěhovat. K tomu jsou potřeba i kvalitní pracovní místa.
---
Do původní historické podoby se vrací část studéneckého zámku, která slouží jako obřadní síň. Díky další dotaci ve výši jeden milion korun se práce, které tu od léta probíhají, mohou rozšířit. Restaurována budou i okna.
Studénka pokračuje v postupném restaurování interiéru památkově chráněného zámeckého objektu. Loni začaly práce, které se zaměřily na prostory současné obřadní síň. Město na obnovu získalo dotaci z Moravskoslezského kraje ve výši 2 miliony korun. Projekt byl vyčíslen na 4, 7 milionu.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V průběhu podzimu jsme ještě žádali z MAS a IROP dotaci na rekonstrukci stávajících oken zde v obřadní síni. Tam jsem byli také úspěšní. Takže už jsem v tomto týdnu vysoutěžili zhotovitele na realizaci oken, takže celé práce ještě rozšíříme o tenhle poslední střípek k tomu, ať ta mozaika celého tohohle prostoru je dokončena v průběhu letošního roku.”
Rozšíření zásahu o restaurování oken v obřadní síni, přilehlých místnostech a balkonových dveří si pravděpodobně vyžádá prodloužení termínu prací, které měly původně skončit v srpnu.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Protože práce, které jsme měli plánovány, musíme přerušit. Výměna oken nám zasahuje do restaurování zdí i výměny podlah. Takže abychom předešli nějakým škodám, které by byly právě způsobeny tím, že okenní výplně budeme vytahovat, restaurovat a dávat zpátky.”
Obřadní síň získá historický reprezentativní ráz. Předpokladem je, že kromě uzavírání manželství a vítání občánků se tu budou konat i komorní koncerty a jiné společenské akce.
---
I v dnešní přetechnizované moderní době má jistě velký význam udržování tradic a zachovávání řemesel naších předků pro budoucí generace. Proto také vznikla anketa Moravskoslezského kraje, kdy je každoročně vyhledán a vyhlášen Mistr tradiční rukodělné výroby.
Víte co je to stružok? TI starší možná ano a navíc se občas stále používá obrat "cpát peníze do stružovku" neboli šetřit a schovávat je do matrace. Klasický stružok našich předků byl slaměný a už ho umí vyrobit pouze paní Muchová z Mostů u Jablunkova. Získala za to i titul Mistr tradiční rukodělné výroby.
Kristína Muchová, Mistr tradiční rukodělné výroby 2024: "Sami si to pěstujeme, sami si to kosíme, mlátíme, děláme vlastně celý ten proces až po ušití a udělání slamníku."
V Centru tradičních technologií Příbor byla prezentována i různá další lidová řemesla, jako například česání vlny, pletení jehlou nebo vyrábění kožených produktů podle historických postupů. Na slamník paní Muchové si návštěvníci Piaristického kláštěra mohli lehnout.
Peter Havránek (SPD), náměstek hejtmana MS kraje: "Je dobré, že i dnešní době zachováváme tradice, lidové umění, že se díváme na ty kořeny a hlavně, že to zachováváme pro budoucí generace."
První tituly Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje byly uděleny v roce 2017. Vloni titul získal Karel Kufa za výrobu gorolských krpců, předloni Lenka Koždoňová, která z ovčí vlny vyrábí krojové součástky.
---
Představitelé Asociace OBNOVA 2024+ se sešli s ministry zemědělství a financí. V Krnově jednali o efektivní pomoci vyplaveným firmám a o přípravě protipovodňových opatření v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Představitelé Asociace požadovali například možnou změnu některých podmínek u programů Národní rozvojové banky.
Jan Jendřejek, podnikatel, člen výboru Asociace OBNOVA 2024+: “Jeden je dotován 25 procenty, to považujeme jako nedostatečné, protože aktuálně běží přes Národní rozvojovou banku program Fotovoltaika a tam si klidně podnikatel z Prahy sáhne na padesátiprocentní dotaci na fotovoltaické panely.”
Druhým programem je program Záruka, do kterého se ale zatím kvůli vysokým úrokovým sazbám komerčních úvěrů, které se pohybují mezi 7 až 9 procenty, nikdo nepřihlásil.
Zbyněk Stanjura (ODS/SPOLU), ministr financí: “Popřemýšlíme, jak to udělat více atraktivní, aby se tento program dal využívat.”
Jedním z bodů programu byl také způsob zajištění pojištění firem, které byly záplavami poškozeny.
Jan Jendřejek, podnikatel, člen výboru Asociace OBNOVA 2024+: “Pojistky jdou brutálně nahoru, v našem případě 50 procent a pokud to nebudeme akceptovat, tak máme výpověď z pojistky a museli bysme hledat někoho, kdo nás pojistí.”
Zbyněk Stanjura (ODS/SPOLU), ministr financí: “Budeme pracovat na systémovém řešení problému, jak pojišťovat firmy, které jsou dneska v záplavových územích. Hledáme nějaké řešení, kde by mohl participovat stát.”
Asociace Obnova požadovala i změnu nastavení kurzarbeitu, který je podle čerstvých zkušeností z podzimních povodní potřeba udržet nejméně půl roku po živelné pohromě podobného rozsahu.
Marek Výborný(KDU-ČSL), ministr zemědělství: “Myslím, že je na místě, abychom to prověřili a pokud možno šli na těch 6 měsíců.”
Asociace OBNOVA 2024+ sdružuje přes 120 podnikatelů, živnostníků a zástupců samospráv z Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Právě tyto oblasti nejvíc zasáhly loňské podzimní povodně. S jejich následky se lidé i podniky potýkají dodnes.
---
Slavní sportovci, vedení Českého olympijského výboru, zástupci sportovních svazů a také politici se sešli ve Vendryni u Třince, aby si na konferenci s názvem Na podporu sportování mládeže vyměnili své zkušenosti. Vystoupení na konferenci měl i prezident Petr Pavel.
Hlavní téma konference znělo Silnější pro život pohybem. Sportovci bijí na poplach, současná mládež sportuje čím dál méně a trpí proto nejrůznějšími onemocnění včetně obezity.
Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru: „Předně si všichni musí uvědomit, že existuje problém, že děti málo sportují a že mají málo pohybu. K tomu je tato konference určená.“
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Data, která tady zazněla, byla velmi zajímavá. A myslím si, že s těmi daty můžeme pracovat jako MS kraj z hlediska další podpory sportu a dalších aktivit, které můžeme udělat pro děti, pro mládež a pro občany.“
Jiří Beran, bronzový medailista na OH 2024 v Paříži v šermu: „Jsou to smutné věci, já jsem u sportu třicet let, jsem s těmi lidmi v kontaktu a vidím to z první ruky, jak se ta generace chová, jak se to časem mění a je opravdu potřeba s tím něco udělat.“
Do sportu mládeže bude stát dávat čím dál více peněz.
Petr Pavel, prezident ČR: „Je to znepokojivé nejen z důvodů vynakládaných výdajů na zdravotnictví, které samozřejmě jsou neúměrně vysoké oproti tomu, co bychom platili, kdybychom se o své zdraví starali lépe, ale je to také faktor snižování odolnosti společnosti.“
Velkou motivací ke sportu je pro děti například Olympiáda dětí a mládeže, která právě teď probíhá v MS kraji.
---
V Moravskoslezském kraji se v loňském roce stalo 14 vražd a ve všech případech se policistům podařilo dopadnout pachatele. Zatímco počet vražd je asi o třetinu nižší, než o rok dříve, násilných trestných činů, jako jsou loupeže a ublížení na zdraví, naopak přibylo.
Elitní kriminalisté Moravskoslezského kraje loni vyšetřovali 14 vražd, což je o 8 méně než v roce 2023. Polovina z nich byla dokonaná a polovina pokusů. Všechny byly objasněny. Nejbrutálnější vraždu spáchal pachatel ve Frýdku-Místku. Muž ubodal dívku, která se s ním chtěla rozejít a pak spáchal sebevraždu. Nejsložitější pak byl pro policii mord v Karviné v únoru.
Martin Lichý, náměstek ředitele PČR MS kraje: "Po více než 3 měsících se podařilo dopadnout pachatele ročník 1990. Motiv této vraždy byl čistě loupežný. Ten pachatel měl minimální vztah k tomu místu, takže bylo těžké ho dopadnout."
Nejčastějším motivem byly osobní neshody a žárlivost a stejně jako každý rok použilo nejvíce vrahů nůž, pak následují údery a kopy do hlavy. Zatímco vražd o třetinu ubylo, dalších násilných trestných činů přibylo.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Je to možná způsobeno sociální skladbou v rámci MS kraje, možná i nějakou historií, a musím říct, že násilných trestných činů v rámci MS kraje je více, než v Praze, po které jsme na druhém místě v celkovém nápadu trestné činnosti."
Na nevyřešených vraždách pracuje speciální tým kriminalistů Homicidium. Promlčecí lhůta u vražd je 15 nebo 20 let podle jejich surovosti.
---
Ostrava by v budoucnu mohla mít až 500 tisíc obyvatel. Prostoru je tady dost, stačí jen zahušťovat a zefektivnit fungování města. Naznačuje to nejen spousta brownfieldových projektů.
Vodíkové město, Žofinka, Lipový dvůr a spousta dalších projektů má v Ostravě šanci na realizaci. Většina se týká nových bytů, které by měly vzniknout revitalizací brownfieldů.
Jan Světlík, prezident NSK: “Je tady projekt Město parků, který byl loni první na světě takového prostorového města, na který teď dělá studie a projekty Josef Pleskot. V zásadě nemusíme investovat do té infrastruktury, protože ta tady na tom velkém prostoru je a teď je třeba jenom dostavět.”
V databázi Moravskoslezského kraje je v současné době více než 650 brownfieldů.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Můžeme je využít pro sociální služby, komunitní centrum, pro kulturu, ale taky pro bydlení, což bude přínos pro občany z celého našeho regionu."
Před námi je ale také řada problémů.
Jan Světlík, prezident NSK: “Jsou to samozřejmě peníze, kapacity, teď i časová osa se musí brát, protože nelze dát na trh najednou 10 tisíc bytů v Ostravě. Musí se udržet samozřejmě i cenová úroveň, protože v Praze už máme dneska nějakých 160, 170 tisíc za metr čtvereční a Ostrava, si myslím, že měla by mít vizi, že bude do sta tisíc.”
Výzvou bude také nalákat do Ostravy lidi, kteří by byli ochotni se sem za kvalitním zeleným bydlením přestěhovat. K tomu jsou potřeba i kvalitní pracovní místa.
---
Do původní historické podoby se vrací část studéneckého zámku, která slouží jako obřadní síň. Díky další dotaci ve výši jeden milion korun se práce, které tu od léta probíhají, mohou rozšířit. Restaurována budou i okna.
Studénka pokračuje v postupném restaurování interiéru památkově chráněného zámeckého objektu. Loni začaly práce, které se zaměřily na prostory současné obřadní síň. Město na obnovu získalo dotaci z Moravskoslezského kraje ve výši 2 miliony korun. Projekt byl vyčíslen na 4, 7 milionu.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V průběhu podzimu jsme ještě žádali z MAS a IROP dotaci na rekonstrukci stávajících oken zde v obřadní síni. Tam jsem byli také úspěšní. Takže už jsem v tomto týdnu vysoutěžili zhotovitele na realizaci oken, takže celé práce ještě rozšíříme o tenhle poslední střípek k tomu, ať ta mozaika celého tohohle prostoru je dokončena v průběhu letošního roku.”
Rozšíření zásahu o restaurování oken v obřadní síni, přilehlých místnostech a balkonových dveří si pravděpodobně vyžádá prodloužení termínu prací, které měly původně skončit v srpnu.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Protože práce, které jsme měli plánovány, musíme přerušit. Výměna oken nám zasahuje do restaurování zdí i výměny podlah. Takže abychom předešli nějakým škodám, které by byly právě způsobeny tím, že okenní výplně budeme vytahovat, restaurovat a dávat zpátky.”
Obřadní síň získá historický reprezentativní ráz. Předpokladem je, že kromě uzavírání manželství a vítání občánků se tu budou konat i komorní koncerty a jiné společenské akce.
---
I v dnešní přetechnizované moderní době má jistě velký význam udržování tradic a zachovávání řemesel naších předků pro budoucí generace. Proto také vznikla anketa Moravskoslezského kraje, kdy je každoročně vyhledán a vyhlášen Mistr tradiční rukodělné výroby.
Víte co je to stružok? TI starší možná ano a navíc se občas stále používá obrat "cpát peníze do stružovku" neboli šetřit a schovávat je do matrace. Klasický stružok našich předků byl slaměný a už ho umí vyrobit pouze paní Muchová z Mostů u Jablunkova. Získala za to i titul Mistr tradiční rukodělné výroby.
Kristína Muchová, Mistr tradiční rukodělné výroby 2024: "Sami si to pěstujeme, sami si to kosíme, mlátíme, děláme vlastně celý ten proces až po ušití a udělání slamníku."
V Centru tradičních technologií Příbor byla prezentována i různá další lidová řemesla, jako například česání vlny, pletení jehlou nebo vyrábění kožených produktů podle historických postupů. Na slamník paní Muchové si návštěvníci Piaristického kláštěra mohli lehnout.
Peter Havránek (SPD), náměstek hejtmana MS kraje: "Je dobré, že i dnešní době zachováváme tradice, lidové umění, že se díváme na ty kořeny a hlavně, že to zachováváme pro budoucí generace."
První tituly Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje byly uděleny v roce 2017. Vloni titul získal Karel Kufa za výrobu gorolských krpců, předloni Lenka Koždoňová, která z ovčí vlny vyrábí krojové součástky.
---
