Opava hostila astrofyziky z celého světa. Na tradiční podzimní konferenci RAGtime se soustředili na fyziku černých děr a neutronových hvězd. Fyzikální ústav Slezské univerzity, který konferenci pořádal, patří mezi světovou špičku ve výzkumu těchto kosmických objektů
Konference Ragtime se konala v Opavě po 23. Když musel být loňský ročník kvůli koronavirové pandemii přesunutý do virtuálního prostoru, rozhodli se organizátoři letos nic neponechat náhodě a rovnou zkombinovat přednášky v sále s on line přednáškami.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu, Slezská univerzita: „Ty přednášky se budou týkat jak všeobecně známých a diskutovaných černých děr, tak i exotičtějších objektů, jako jsou červí díry či superspinary.“
Během týdne se na konferenci představily víc jak čtyři desítky odborníků z Evropy, Ameriky i Asie. Byl mezi nimi také profesor Remo Ruffini, jeden ze zakladatelů fyziky černých děr nebo Marek Abramowicz, který stál u zrodu modelů akrečních disků.
Marek Abramowcz, atrofyzik: „Kvantová gravitace je velmi důležité téma. Moje přednáška bude zaměřena právě na ověření kvantové gravitace. Pokud bychom totiž byli schopni ověřit některé předpovědi, znamenalo by to velký průlom.“
Opavský Fyzikální ústav se zabývá fyzikou černých děr dlouhodobě a dosahuje v ní uznávaných výsledků. V letošním roce zdejší vědci oznámili objev superhmotné černé díry nebo popsali detekce tzv. červích děr.
---
Téměř 19 miliard korun dostane v příštích letech Moravskoslezský kraj, aby se co nejlépe vyrovnal s následky útlumu hornictví. V Ostravě byly představeny některé z projektů, které budou z těchto peněz hrazeny. Bude to například vědecká knihovna nebo také koncertní sál.
Podle posledního prohlášení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se bude uhlí v našem kraji těžit už jen do konce příštího roku. Náš region byl proto vybrán, jako jako jeden ze tří krajů v zemi, které se podělí o peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci Evropské unie. Ze 42 miliard dostaneme necelých 19 miliard korun na projekty, které zmírní dopady uzavření šachet. Vznikla proto strategie, která definuje, kam peníze nejlépe investovat.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jednak potřebujeme zastavit odliv obyvatelstva z kraje. Především těch lidí, kteří jsou vzdělaní a mají velký potenciál, Za druhé potřebujeme zlepšit image kraje."
Celkem bylo vybráno 13 projektů ze kterých je 7 v Ostravě a další především na Karvinsku. Jedním z projektů, který by určitě pomohl zlepšit image kraje, je například výstavba koncertní haly, jejíž příprava běží na plné plné obrátky.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Všude, kde vznikly koncertní sály, které jsou dnes vnímány jako novodobé katedrály, se staly impulsem pro rozvoj kultury, vzdělanosti, turismu, incomingové turistiky v okruhu minimálně 100 plus kilometru."
Sedm ostravských projektů už bylo prezentováno na veřejném projednávání s občany. Asi nejznámější je stavba technické knihovny, které se říká Černá kostka. Podporu získalo také Muzeum + v Dolních Vítkovicích. Několik dalších projektů se týká vzdělávání.
---
Město Nový Jičín je vlastníkem bývalého pivovaru, ve kterém zlatavý mok kdysi vařili jezuité. Nemovitá kulturní památka je ale v dezolátním stavu, radnice připravuje její prodej.
Zchátralý bývalý pivovar, jehož majitelem je město Nový Jičín, se nachází U Jezu v místní části Žilina. Areál tvoří čtyři objekty a plechové garáže. Právě na nich je umístěn QR kód s upozorněním, že se jedná o Panský dvůr, kde se dříve vařilo pivo. Původní správní dům a sladová sýpka jsou kulturními památkami.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “V roce 1624 ztratilo město výsadní titul královského města a do Nového Jičína tehdy přišel jezuitský řád, který se stal vrchností. V souvislosti s tím začal využívat, jsou o tom i písemné zmínky z počátku 17. století, tak zvaný Panský dvůr a pivovar. Ten se stal konkurencí právovárečných měšťanů v Novém Jičíně.”
Jenomže zlatavý mok se tu nevaří už léta a nevyužitý areál chátrá.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tím, v jakém stavu ty nemovitosti jsou, tak město pro ně nemá využití a město připravuje nabídkové řízení na prodej tohoto areálu.”
Prodej doporučil i audit využitelnosti nemovitého majetku, který si radnice nechala zpracovat v roce 2019.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Ten konstatoval zbytnost tohoto majetku pro město. Navrhoval jeden z rodinných domů k demolici, protože ten je v nejhorším technickém stavu, a zbytek objektů navrhl k prodeji.”
Radnice eviduje jednoho zájemce, který by areál koupil. Záměr prodeje připravuje předložit zastupitelstvu v listopadu.
---
Suché a nemocné stromy kolem Baziliky Navštívení Panny Marie jdou postupně k zemi. O kácení rozhodl z bezpečnostních důvodů odborný posudek. Práce nejsou jednoduché, protože ve stromech žijí chránění netopýři a další ptáci. Za pokácené stromy se následně vysadí nové.
Více než stoleté stromy kolem Baziliky ve Frýdku-Místku postupně padají k zemi. Jejich zdravotní stav totiž dlouhodobě vykazoval problémy. V poslední době musela pod některými z nich farnost zakázat i pohyb.
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "Jsme opravdu už měli obavu toho, aby nedošlo třeba ke zranění. Protože nejednou se stalo, že spadla větev. Nebo celý strom dokonce. Takže nechali jsme udělat průzkumy, biologické, dendrologické."
Stav některých stromů je natolik vážný, že je nebude možné už zachránit. Proto bylo rozhodnuto, že musí jít k zemi bohužel celkem 17 stromů.
Ladislav Lisztwan, arborista, Svobodné zahrady Klus: "Opravdu jak jsme teď řezali ty stromy, tak jsou hodně poškozené. Sami vidíte, některé stromy mají proschlé koruny. A to velmi, takže je to skoro jasné. Ty stromy by tady mohly sice ještě být, ale myslím si, že tady hrozilo nebezpečí pádu větví kosterních a mohlo se to kdykoliv vyvrátit. Některé stromy jsou úplně duté až dolů. Dutiny jsou velké tak, že by tam člověk mohl zůstat úplně celý."
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "I sami ochránci přírody konstatovali, že ty příčiny. Těch příčin je několik, které způsobily právě zhoršení zdravotního stavu těchto stromů. A to byly ať už sucho, stáří samozřejmě taky, napadené byly ty stromy chorobami."
Kácení přitom vůbec není jednoduché. V dutinách stromů se totiž nacházejí chráněné druhy ptáků a hlavně netopýrů.
Ladislav Lisztwan, arborista, Svobodné zahrady Klus: "Našli jsme jich už několik a musíme ty některé věci a duté části stromů spouštět. Proto tady máme plošinu, řežeme to na kousky, pomocí lana to spouštíme dolů. A v dutinách, kde se nacházejí netopýři, ty musíme dát bokem. Ty tam máme položené vedle a necháme je tam ležet 24 hodin a pokud tam jsou netopýři, tak oni odletí."
Pařezy po vykácených stromech se budou následně frézovat. Místa se zatravní a také se zde vysadí nové lípy a jírovce. Ale také duby, buky, habry a javory.
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "Byl zpracovaný projekt, podle kterého se postupuje a zároveň bude vysazeno 38 nových stromů."
Kompletní práce vyjdou na 965 tisíc korun. Na financování se podílí farnost, město, kraj i evropské fondy.
---
Hrob slezského barda Petra Bezruče na Městském hřbitově v Opavě doplnil konečně básníkův epitaf. Při této příležitosti byla také pokřtěna bibliofilie básně Stužkonoska modrá.
Ačkoliv si svůj epitaf Petr Bezruč sám napsal a toužil jej na náhrobku po své smrti mít, na místě jeho posledního odpočinku na opavském hřbitově dlouho spočívala jen socha jedné z postav jeho básně Maryčka Magdonova. Teď ale byl u okraje náhrobní desky odhalený bronzový epitaf.
Tereza Svatošová, sochařka: „Myšlenka byla taková: Bezruč dopsal svůj epitaf, podepsal se a jako kdyby mu ten list spadl ze stolu. A toto já ztvárnila plující, padající list.“
Když v 50. letech autor sbírky Slezské písně zemřel, komunistům se příliš nehodilo, aby smrt básníka, jehož tvorbu si přivlastnili pro své ideje, nesla v epitafu stopu biblických myšlenek. Přání slezského barda tedy zůstalo po dlouhá desetiletí nevyslyšeno.
Jana Foltysová, Magistrát města Opavy: „Odporovalo to obrazu básníka, jak si komunisté přáli, aby byl podáván.“
Milovníky díla opavského rodáka jistě potěší vydání bibliofilie básně Stužkonoska modrá, kterou připravila Zdenka Pfefferová. Vzácná můra se stala symbolem Bezručova života, hledání jeho smyslu i bilancování.
Zdeňka Pfefferová, vydavatelka: „Proto jsem se soustředila na uměleckou knihu. Aby byla krásná, aby byla vzácná.“
Odkaz i pozůstalost básníka, jehož dílo bylo přeloženo do víc jak 40 jazyků, spravuje Památník Petra Bezruče. Jméno umělce nese také festival, který se od roku 1958 uskutečňuje každý rok v Opavě.
---
Více než 170 tanečníků ze všech tanečních souborů a skupin z Bruntálu a okolí se sešlo na bruntálském náměstí Míru. Série tanečních vystoupení oslovila všechny generace diváků. Město současně představilo také nové taneční pódium, pořízené z česko - polského projektu Společný kulturní rok.
Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším tanečníkem byl více než 80 let.
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Město Bruntál se rozhodlo formou akce Město tančí a děkuje poděkovat dobrovolníkům, kteří pomáhali našim spoluobčanům při řešení pandemické situace v rámci Covidu."
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Kromě tanečníků z Bruntálu přivítáme naše milé hosty z Prudniku, ale máme tady také tanečníky třeba ze Znojma, kteří přijeli na pozvání aktivních seniorů.“
S největším počtem tanečníků překvapila taneční škola Stonožka, ověnčená mnoha mistrovskými tituly. Alternativní tanec představila také skupina Střediska volného času v Bruntále.
Tamara Vlachynská, vedoucí Taneční školy Stonožka: „Stonožka si prošla lockdownem stejně jako všechny kroužky, soubory, ale samozřejmě snažili jsme se pracovat s dětmi on line."
Marcel Zdráhala, SVČ Bruntál: „My jsme Bad Style Street´s Crew, tancujeme něco na podobu break dance, ale ne úplně, je to street dance.“
Skupiny In Motion, Dhambra, aktivní senioři, Znojemské grácie a spousta dalších se k poděkování dobrovolníkům také připojili.
Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Rád bych vyslovil jedno veliké přání. A to je, abychom se mohli scházet nejen v letošním roce, ale i příští rok tak, že nebudeme vůbec omezení a že si budeme moci užít kultury, sportu a dalších akcí, které město Bruntál připraví.“
K tomuto přání se velmi rádi také připojujeme.
---
Opava hostila astrofyziky z celého světa. Na tradiční podzimní konferenci RAGtime se soustředili na fyziku černých děr a neutronových hvězd. Fyzikální ústav Slezské univerzity, který konferenci pořádal, patří mezi světovou špičku ve výzkumu těchto kosmických objektů
Konference Ragtime se konala v Opavě po 23. Když musel být loňský ročník kvůli koronavirové pandemii přesunutý do virtuálního prostoru, rozhodli se organizátoři letos nic neponechat náhodě a rovnou zkombinovat přednášky v sále s on line přednáškami.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu, Slezská univerzita: „Ty přednášky se budou týkat jak všeobecně známých a diskutovaných černých děr, tak i exotičtějších objektů, jako jsou červí díry či superspinary.“
Během týdne se na konferenci představily víc jak čtyři desítky odborníků z Evropy, Ameriky i Asie. Byl mezi nimi také profesor Remo Ruffini, jeden ze zakladatelů fyziky černých děr nebo Marek Abramowicz, který stál u zrodu modelů akrečních disků.
Marek Abramowcz, atrofyzik: „Kvantová gravitace je velmi důležité téma. Moje přednáška bude zaměřena právě na ověření kvantové gravitace. Pokud bychom totiž byli schopni ověřit některé předpovědi, znamenalo by to velký průlom.“
Opavský Fyzikální ústav se zabývá fyzikou černých děr dlouhodobě a dosahuje v ní uznávaných výsledků. V letošním roce zdejší vědci oznámili objev superhmotné černé díry nebo popsali detekce tzv. červích děr.
---
Téměř 19 miliard korun dostane v příštích letech Moravskoslezský kraj, aby se co nejlépe vyrovnal s následky útlumu hornictví. V Ostravě byly představeny některé z projektů, které budou z těchto peněz hrazeny. Bude to například vědecká knihovna nebo také koncertní sál.
Podle posledního prohlášení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se bude uhlí v našem kraji těžit už jen do konce příštího roku. Náš region byl proto vybrán, jako jako jeden ze tří krajů v zemi, které se podělí o peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci Evropské unie. Ze 42 miliard dostaneme necelých 19 miliard korun na projekty, které zmírní dopady uzavření šachet. Vznikla proto strategie, která definuje, kam peníze nejlépe investovat.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jednak potřebujeme zastavit odliv obyvatelstva z kraje. Především těch lidí, kteří jsou vzdělaní a mají velký potenciál, Za druhé potřebujeme zlepšit image kraje."
Celkem bylo vybráno 13 projektů ze kterých je 7 v Ostravě a další především na Karvinsku. Jedním z projektů, který by určitě pomohl zlepšit image kraje, je například výstavba koncertní haly, jejíž příprava běží na plné plné obrátky.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Všude, kde vznikly koncertní sály, které jsou dnes vnímány jako novodobé katedrály, se staly impulsem pro rozvoj kultury, vzdělanosti, turismu, incomingové turistiky v okruhu minimálně 100 plus kilometru."
Sedm ostravských projektů už bylo prezentováno na veřejném projednávání s občany. Asi nejznámější je stavba technické knihovny, které se říká Černá kostka. Podporu získalo také Muzeum + v Dolních Vítkovicích. Několik dalších projektů se týká vzdělávání.
---
Město Nový Jičín je vlastníkem bývalého pivovaru, ve kterém zlatavý mok kdysi vařili jezuité. Nemovitá kulturní památka je ale v dezolátním stavu, radnice připravuje její prodej.
Zchátralý bývalý pivovar, jehož majitelem je město Nový Jičín, se nachází U Jezu v místní části Žilina. Areál tvoří čtyři objekty a plechové garáže. Právě na nich je umístěn QR kód s upozorněním, že se jedná o Panský dvůr, kde se dříve vařilo pivo. Původní správní dům a sladová sýpka jsou kulturními památkami.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “V roce 1624 ztratilo město výsadní titul královského města a do Nového Jičína tehdy přišel jezuitský řád, který se stal vrchností. V souvislosti s tím začal využívat, jsou o tom i písemné zmínky z počátku 17. století, tak zvaný Panský dvůr a pivovar. Ten se stal konkurencí právovárečných měšťanů v Novém Jičíně.”
Jenomže zlatavý mok se tu nevaří už léta a nevyužitý areál chátrá.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tím, v jakém stavu ty nemovitosti jsou, tak město pro ně nemá využití a město připravuje nabídkové řízení na prodej tohoto areálu.”
Prodej doporučil i audit využitelnosti nemovitého majetku, který si radnice nechala zpracovat v roce 2019.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Ten konstatoval zbytnost tohoto majetku pro město. Navrhoval jeden z rodinných domů k demolici, protože ten je v nejhorším technickém stavu, a zbytek objektů navrhl k prodeji.”
Radnice eviduje jednoho zájemce, který by areál koupil. Záměr prodeje připravuje předložit zastupitelstvu v listopadu.
---
Suché a nemocné stromy kolem Baziliky Navštívení Panny Marie jdou postupně k zemi. O kácení rozhodl z bezpečnostních důvodů odborný posudek. Práce nejsou jednoduché, protože ve stromech žijí chránění netopýři a další ptáci. Za pokácené stromy se následně vysadí nové.
Více než stoleté stromy kolem Baziliky ve Frýdku-Místku postupně padají k zemi. Jejich zdravotní stav totiž dlouhodobě vykazoval problémy. V poslední době musela pod některými z nich farnost zakázat i pohyb.
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "Jsme opravdu už měli obavu toho, aby nedošlo třeba ke zranění. Protože nejednou se stalo, že spadla větev. Nebo celý strom dokonce. Takže nechali jsme udělat průzkumy, biologické, dendrologické."
Stav některých stromů je natolik vážný, že je nebude možné už zachránit. Proto bylo rozhodnuto, že musí jít k zemi bohužel celkem 17 stromů.
Ladislav Lisztwan, arborista, Svobodné zahrady Klus: "Opravdu jak jsme teď řezali ty stromy, tak jsou hodně poškozené. Sami vidíte, některé stromy mají proschlé koruny. A to velmi, takže je to skoro jasné. Ty stromy by tady mohly sice ještě být, ale myslím si, že tady hrozilo nebezpečí pádu větví kosterních a mohlo se to kdykoliv vyvrátit. Některé stromy jsou úplně duté až dolů. Dutiny jsou velké tak, že by tam člověk mohl zůstat úplně celý."
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "I sami ochránci přírody konstatovali, že ty příčiny. Těch příčin je několik, které způsobily právě zhoršení zdravotního stavu těchto stromů. A to byly ať už sucho, stáří samozřejmě taky, napadené byly ty stromy chorobami."
Kácení přitom vůbec není jednoduché. V dutinách stromů se totiž nacházejí chráněné druhy ptáků a hlavně netopýrů.
Ladislav Lisztwan, arborista, Svobodné zahrady Klus: "Našli jsme jich už několik a musíme ty některé věci a duté části stromů spouštět. Proto tady máme plošinu, řežeme to na kousky, pomocí lana to spouštíme dolů. A v dutinách, kde se nacházejí netopýři, ty musíme dát bokem. Ty tam máme položené vedle a necháme je tam ležet 24 hodin a pokud tam jsou netopýři, tak oni odletí."
Pařezy po vykácených stromech se budou následně frézovat. Místa se zatravní a také se zde vysadí nové lípy a jírovce. Ale také duby, buky, habry a javory.
Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek: "Byl zpracovaný projekt, podle kterého se postupuje a zároveň bude vysazeno 38 nových stromů."
Kompletní práce vyjdou na 965 tisíc korun. Na financování se podílí farnost, město, kraj i evropské fondy.
---
Hrob slezského barda Petra Bezruče na Městském hřbitově v Opavě doplnil konečně básníkův epitaf. Při této příležitosti byla také pokřtěna bibliofilie básně Stužkonoska modrá.
Ačkoliv si svůj epitaf Petr Bezruč sám napsal a toužil jej na náhrobku po své smrti mít, na místě jeho posledního odpočinku na opavském hřbitově dlouho spočívala jen socha jedné z postav jeho básně Maryčka Magdonova. Teď ale byl u okraje náhrobní desky odhalený bronzový epitaf.
Tereza Svatošová, sochařka: „Myšlenka byla taková: Bezruč dopsal svůj epitaf, podepsal se a jako kdyby mu ten list spadl ze stolu. A toto já ztvárnila plující, padající list.“
Když v 50. letech autor sbírky Slezské písně zemřel, komunistům se příliš nehodilo, aby smrt básníka, jehož tvorbu si přivlastnili pro své ideje, nesla v epitafu stopu biblických myšlenek. Přání slezského barda tedy zůstalo po dlouhá desetiletí nevyslyšeno.
Jana Foltysová, Magistrát města Opavy: „Odporovalo to obrazu básníka, jak si komunisté přáli, aby byl podáván.“
Milovníky díla opavského rodáka jistě potěší vydání bibliofilie básně Stužkonoska modrá, kterou připravila Zdenka Pfefferová. Vzácná můra se stala symbolem Bezručova života, hledání jeho smyslu i bilancování.
Zdeňka Pfefferová, vydavatelka: „Proto jsem se soustředila na uměleckou knihu. Aby byla krásná, aby byla vzácná.“
Odkaz i pozůstalost básníka, jehož dílo bylo přeloženo do víc jak 40 jazyků, spravuje Památník Petra Bezruče. Jméno umělce nese také festival, který se od roku 1958 uskutečňuje každý rok v Opavě.
---
Více než 170 tanečníků ze všech tanečních souborů a skupin z Bruntálu a okolí se sešlo na bruntálském náměstí Míru. Série tanečních vystoupení oslovila všechny generace diváků. Město současně představilo také nové taneční pódium, pořízené z česko - polského projektu Společný kulturní rok.
Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším tanečníkem byl více než 80 let.
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Město Bruntál se rozhodlo formou akce Město tančí a děkuje poděkovat dobrovolníkům, kteří pomáhali našim spoluobčanům při řešení pandemické situace v rámci Covidu."
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Kromě tanečníků z Bruntálu přivítáme naše milé hosty z Prudniku, ale máme tady také tanečníky třeba ze Znojma, kteří přijeli na pozvání aktivních seniorů.“
S největším počtem tanečníků překvapila taneční škola Stonožka, ověnčená mnoha mistrovskými tituly. Alternativní tanec představila také skupina Střediska volného času v Bruntále.
Tamara Vlachynská, vedoucí Taneční školy Stonožka: „Stonožka si prošla lockdownem stejně jako všechny kroužky, soubory, ale samozřejmě snažili jsme se pracovat s dětmi on line."
Marcel Zdráhala, SVČ Bruntál: „My jsme Bad Style Street´s Crew, tancujeme něco na podobu break dance, ale ne úplně, je to street dance.“
Skupiny In Motion, Dhambra, aktivní senioři, Znojemské grácie a spousta dalších se k poděkování dobrovolníkům také připojili.
Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Rád bych vyslovil jedno veliké přání. A to je, abychom se mohli scházet nejen v letošním roce, ale i příští rok tak, že nebudeme vůbec omezení a že si budeme moci užít kultury, sportu a dalších akcí, které město Bruntál připraví.“
K tomuto přání se velmi rádi také připojujeme.
---
