Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy VÍKEND

  • Výběr hlavních událostí týdne
  • Sociální služby v MS kraji dostanou více peněz
  • Hranici se Slovenskem hlídají stovky policistů a celníků
  • Kraj vymění integrované výjezdové centrum za nemovitosti
  • Město hledá páky na bezdomovce a uživatele drog
  • Od utonutí utonutí 4 dětí v Odře uplynulo 100 let
  • Vrbno pod Pradědem obohatilo Českou knihu rekordů

Sociální služby v MS kraji dostanou více peněz

Provozovatelé sociálních služeb v v našem regionu dostanou přidáno. Kromě dalších peněz od státu to je i 90 milionů, které dá MS kraj ze svého rozpočtu a podařilo se získat i peníze z evropských zdrojů.

Letošní rok je obzvláště složitý pro poskytovatele sociálních služeb. Jsou odkázání na peníze, které jim posílá stát prostřednictvím krajského úřadu, ale peníze většinou nestačí. MS kraj každý rok posílá i prostředky i ze svého rozpočtu a v minulých dnech přišly i další peníze od státu k dofinancování. 

Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Celkem jsme dnes už mezi poskytovatele sociálních služeb přerozdělili 2, 7 mld. Kč. Jsme si však vědomi, že poskytovatelé sociálních služeb potřebují další a další peníze. Energetická krize je zasáhla a proto jsme uvolnili z krajského rozpočtu dalších 90 milionů korun." 

Tyto peníze mohou poskytovatelé využít jak na mzdy zaměstnanců, tak na vyrovnání nárůstu ceny energií.  Vyplaceny budou ale také peníze, které kraj získal z evropských zdrojů.

Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Kraji se podařilo získat individuální projekty z Evropy, což je financování sociálních služeb na tři roky dopředu ve výši 760 milionů korun, které budeme postupně vyplácet."

Celkově tak bude v našem kraji vyplaceno na sociální služby přes 3 miliardy korun, tedy nejvíce v historii.   

---

Hranici se Slovenskem hlídají stovky policistů a celníků

Na zvýšený počet migrantů, kteří v posledních týdnech překračují slovensko-českou hranici, reagovala také policie v Moravskoslezském kraji. Důsledné hraniční kontroly byly zavedeny v noci na čtvrtek na všech oficiálních přechodech a další desítky hlídek kontrolují také tzv. zelenou hranici na česko-slovenském pomezí v Beskydech.

Kontroly začaly úderem půlnoci. Například na silničním přechodu v Mostech u Jablunkova se v důsledku pečlivého prověřování posádek vozidel a nákladních prostor vytvářela kolona. Anketa: “Půl hodiny zpoždění. Kolona má asi 3 nebo 4 kilometry.”

Tomáš Kužel, krajský ředitel Policie ČR MSK: “ Opatření v rámci MSK se účastní 154 policistů a příslušníků celní stráže, kteří nám vypomáhají tady na hraničních přechodech. Opatření ale probíhá i na vlakovém hraničním přechodu, co se týče MSK a na takzvané zelené hranici. To znamená i v terénu mezi hraničními přechody, na průjezdových cestách, v lese a všude tam, kde je potřeba provést kontrolu toho, jestli se nelegálně nepřekračuje hranice."

Na omezený provoz na hranici Česka a Slovenska si musejí dávat pozor i místní obyvatelé nebo houbaři. Přecházet hranici je možné jen na vymezených místech, kde probíhají kontroly. Policejní kontroly jsou například i na česko-polsko-slovenském trojmezí v Hrčavě.

Anketa: "Co já vím. Je to správné, je třeba sledovat migranty. Když se dívám na televizi, je jich tam plno. Marné, musíme to vydržet.”

Anketa: "Za mě jsou kontroly super a mělo by to tak být, aby se k nám nedostávali lidé, kteří u nás nemají co dělat.”

V prvních hodinách od zavedení kontrol sice nebyli odhaleni žádní migranti, ale policistům se podařilo zadržet hledanou osobu.

---

Kraj vymění integrované výjezdové centrum za nemovitosti

Moravskoslezský kraj chce provést další velkou výměnu majetku se státem. Za Integrované výjezdové centrum v Třinci získá nemovitosti, které pak budou sloužit veřejnosti.

Zcela ojedinělou směnu majetku a to zejména svým rozsahem připravuje MS kraj. Chce totiž se státem, který zastupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Hasičským záchranným sborem MS kraje směnit Integrované výjezdové centrum v Třinci za nemovitosti v hodnotě 200 milionů korun. 

Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "Za jedno centrum získáváme mnoho pozemků, je to asi 126 položek v daném okamžiku a následně, když to podepíšeme a vepíšme do katastru KÚ, tak rozjíždíme jednání s těmi žadateli, tzn. s městy a obcemi." 

Kraj se při těchto jednáních snaží na oplátku získat nemovitosti nebo pozemky, které potřebuje v dané lokalitě pro svůj další rozvoj. Připravuje se už také třetí směna, kdy chce kraj vyměnit se státem IVC Ostrava-Jih.

Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "Hovoříme o nějaké půl miliardě a najít vhodné pozemky a nemovitosti v této výši, bude trvat déle. Počítám, že ten seznam dáme dohromady do dvou let."

Mělo by jít například o pozemky po těžbě na Karvinsku. Podobným způsobem už v roce 2020 vyměnil kraj se státem IVC v Českém Těšíně a získal například školy, dětská centra a další budovy občanské vybavenosti. 

---

Město hledá páky na bezdomovce a uživatele drog

Frýdek-Místek řeší narušování veřejného pořádku na sídlišti Anenská. Konkrétně jde hlavně o popíjející bezdomovce nebo drogově závislé. Sdružují se u dětských hřišť a porušují vyhlášky. Město uvažuje o tom, jak je motivovat ke slušnějšímu životu. Například zapojením lidí bez domova do úklidu veřejných míst.

Injekční stříkačky, odpadky na hřištích a srocování nepřizpůsobivých občanů trápí dlouhodobě obyvatele sídliště Anenská ve Frýdku-Místku. Město řeší problémy v této lokalitě opakovaně.

Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Problémům s veřejným pořádkem na dětských hřištích, na dopravním hřišti se věnuje městská policie denně. Buď ze svých poznatků nebo nám volají občané, že někde sedí, popijí. Město má obecně závaznou vyhlášku, kde je zakázáno požívání alkoholických nápojů na dětských hřištích a do 100 metrů od dětských hřišť."

Jde o opatření, které má chránit hlavně děti, aby se nesetkávaly s lidmi, kteří v jejich okolí popíjejí nebo se někde válejí.

Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Ono se to stejně děje, takže od toho jsme tady my. Jezdíme na ty případy, takové pachatele řešíme na místě. Problém je, že většinou jsou to bezdomovci, se kterými je těžko vyjít. Je to opakující se jednání. Pokuty moc nepomáhají, ale snažíme se to řešit tím, že je vykazujeme z těch míst, ale je to takový dlouhodobý, neustálý boj."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek má velmi propracovaný sociální systém. I díky řadě organizací, které s námi spolupracují. A myslím si, že mohu říct, že každý, kdo se dostane do nelehké situace a potřebuje pomoc, tak mu ta pomoc je nabídnuta. Bohužel stále častěji se setkáváme s jedinci, kteří nerespektují zákony a vyhlášky, ani si neváží pomoci, která je jim nabídnuta. A postupně ztrácejí sociální návyky."

Radnice už nechala prostřednictvím městské policie i magistrátního odboru bezpečnostních rizik zvýšit dohled a kontrolu na sídlišti. Také byl ustanoven domovník, který působí přímo v tamních hotelových domech. Dalším z opatření bylo odstranění betonové zídky, na které posedávali drogově závislí přímo pod okny bytového domu. Stížnosti přesto dále přibývají.

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já bych chtěl říct za město, že nejenom podaná ruka, ale přišel čas i na to, abychom byli v některých situacích rázní a striktní. Není možné, aby například na dětských hřištích, dopravních hřištích nebo před školou, polehávali opilí nebo zfetovaní jedinci, kteří nerespektují vůbec nic. A já budu vyžadovat, aby opravdu každý, kdo nerespektuje pravidla a neváží si pomoci, která je mu nabídnuta, byl umravněn."

Kromě popíjení alkoholu nechávají, zvláště bezdomovci, kolem laviček, v parcích, i u hřišť velký nepořádek.

Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Pokud ty osoby najdeme ještě na místě, donutíme je, ať si to uklidí po sobě. Samozřejmě ne vždycky už tam jsou, takže úzce spolupracujeme s odborem životního prostřední a s technickými službami, které následně ten úklid provedou. Často se tady setkáváme také s injekčními stříkačkami, zvlášť tady v okolí dopravního hřiště, je tady asi plno feťáků v okolí, takže ty se sbírají denně. Tak, aby se děti neporanily."

Město hledá další cesty, jak situace řešit a opět to nejprve zkusí po dobrém, formou motivace.

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Město ale nechce být pouze restriktivní, a proto připravujeme projekt, který se osvědčil už v jiných městech. Kdy byli bezdomovci zapojeni do úklidu města a za ten aktivní přístup pak získali nějakou protislužbu, například stravenky na jídlo."

Všeobecně se problém s bezdomovci nebo drogově závislými objevuje i v jiných částech města, například v parku u 4. ZŠ. Také na toto a další místa se radnice zaměří.

---

Od utonutí utonutí 4 dětí v Odře uplynulo 100 let

Historii netvoří pouze velké a významné události, ale hlavně spousta malých, na které se často po letech zapomene. Přesně tento případ je i rodinná tragédie na hošťálkovickém přívozu, kde se před 100 lety utopily 4 děti. Událost připomínal pouze zarostlý hrob v Mariánských Horách, který byl ale nyní díky milovníkům historie opraven.

Hrob Evžena, Arnoštky, Zdenky a Bohumily Kozielových dlouhé roky chátral a zarůstal na hřbitově v Mariánských Horách v Ostravě. Chátral by asi dále, nebýt Petra Vaňka, který se dozvěděl tragickém příběhu těchto dětí a rozhodl se, že hrob nechá opravit. 

Petr Vaněk, donátor: "Jedná se o hrob největší rodinné tragédie, ke které došlo v Mariánských Horách před 100 lety. V roce 1922 se 4 děti z 5 hostinského a řezníka Koziela utopily v Odře, když si šly na hošťálkovický břeh natrhat sněženky."  

Za objevením tragického příběhu stojí vlastivědný spolek Pestré vrstvy, který mapuje zapomenutá místa i události historie a zájemce pak po zajímavých lokalitách provází.

Tomáš Majliš, historik, Pestré vrstvy: "Když jsme se spolkem Pestrých vrstev tento příběh v zimě zpracovávali, tak jsme jej chtěli zakončit pouze instalací tabule u bývalého přívozu u řeky Odry a byli jsme překvapeni, že se našel Petr Vaněk, který vlastně sám zajistil rekonstrukci hrobového místa." 

V místech, kde hošťálkovický přívoz býval, stojí dnes bezpečná lávka, kterou využívají chodci a cyklisté.

Jestli vás příběh dětí Kozielových zaujal, celý si ho můžete přečíst na webu pestrevrstvy.cz. No a potvrdilo se také, že příklady táhnou. Ještě než byla oprava dokončena, vyčistil někdo i vedlejší hrob. 

---

Vrbno pod Pradědem obohatilo Českou knihu rekordů

Město Vrbno pod Pradědem je bohatší o dva nové rekordy v České knize rekordů. S pomocí dětí ze škol, školek a pořadatelského spolku Everest se podařilo vytvořit největší smajlíky. Ty budou teď výzvou pro další následovatele, kteří se budou chtít rekord pokořit.

Prvního zápisu do knihy rekordů dosáhlo Vrbno v roce 2019, vytvořením 151 metrů dlouhého ocasu draka.

Květoslava Kubíčková, pořádající spolek Everest: „Dneska nás čeká rekord největšího smajlíka, složeného z malovaných smajlíků a dále balónkového smajlíka, který bude z balónků, to je tady to bludiště, které je vidět.“

Na letošním rekordu největšího smajlíka se podíleli především místní předškoláci a školáci. Připravili a namalovali celkem 1879 smajlíků.

Maik Stuchlík, hlavní pořadatel a iniciátor akce: „Asi 14 mateřských škol a 6 základních škol nám pomáhalo namalovat smajlíky. My jsme je následně rozstříhali a nalepili na velkou maketu smajlíka. Po příjezdu komisaře budou přepočteny.“

Anketa, vrbenští školáci: „Taky jsem malovala smajlíky.“

„Smajlíka s brejlema.“

„Já jsem namalovala smajlíky, tady ty dva.“

„Huggyho buggyho smajlíka.“

Na druhém rekordu smajlíka z balónků se podíleli všichni. Nafoukli celkem 2100 balónků.

Petr Kopínec (ANO), starosta Vrbna pod Pradědem: „Ne, pro mě je to premiéra. Ale učím se to, tak třeba je to takový rekvalifikační kurs.“

Michal Kadula, komisař ČKR: „Každý ten rekord, který Vrbo vytvořilo, byl vlastně ustavující. To znamená, je to první rekord, který pak města, organizace nebo spolky můžou překonat.“

Oba rekordy byly nakonec zapsány a Vrbno je vyzývatelem ostatních k jejich překonání.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy VÍKEND
02. října 2022, 14:00

Sociální služby v MS kraji dostanou více peněz

Provozovatelé sociálních služeb v v našem regionu dostanou přidáno. Kromě dalších peněz od státu to je i 90 milionů, které dá MS kraj ze svého rozpočtu a podařilo se získat i peníze z evropských zdrojů.

Letošní rok je obzvláště složitý pro poskytovatele sociálních služeb. Jsou odkázání na peníze, které jim posílá stát prostřednictvím krajského úřadu, ale peníze většinou nestačí. MS kraj každý rok posílá i prostředky i ze svého rozpočtu a v minulých dnech přišly i další peníze od státu k dofinancování. 

Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Celkem jsme dnes už mezi poskytovatele sociálních služeb přerozdělili 2, 7 mld. Kč. Jsme si však vědomi, že poskytovatelé sociálních služeb potřebují další a další peníze. Energetická krize je zasáhla a proto jsme uvolnili z krajského rozpočtu dalších 90 milionů korun." 

Tyto peníze mohou poskytovatelé využít jak na mzdy zaměstnanců, tak na vyrovnání nárůstu ceny energií.  Vyplaceny budou ale také peníze, které kraj získal z evropských zdrojů.

Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Kraji se podařilo získat individuální projekty z Evropy, což je financování sociálních služeb na tři roky dopředu ve výši 760 milionů korun, které budeme postupně vyplácet."

Celkově tak bude v našem kraji vyplaceno na sociální služby přes 3 miliardy korun, tedy nejvíce v historii.   

---

Hranici se Slovenskem hlídají stovky policistů a celníků

Na zvýšený počet migrantů, kteří v posledních týdnech překračují slovensko-českou hranici, reagovala také policie v Moravskoslezském kraji. Důsledné hraniční kontroly byly zavedeny v noci na čtvrtek na všech oficiálních přechodech a další desítky hlídek kontrolují také tzv. zelenou hranici na česko-slovenském pomezí v Beskydech.

Kontroly začaly úderem půlnoci. Například na silničním přechodu v Mostech u Jablunkova se v důsledku pečlivého prověřování posádek vozidel a nákladních prostor vytvářela kolona. Anketa: “Půl hodiny zpoždění. Kolona má asi 3 nebo 4 kilometry.”

Tomáš Kužel, krajský ředitel Policie ČR MSK: “ Opatření v rámci MSK se účastní 154 policistů a příslušníků celní stráže, kteří nám vypomáhají tady na hraničních přechodech. Opatření ale probíhá i na vlakovém hraničním přechodu, co se týče MSK a na takzvané zelené hranici. To znamená i v terénu mezi hraničními přechody, na průjezdových cestách, v lese a všude tam, kde je potřeba provést kontrolu toho, jestli se nelegálně nepřekračuje hranice."

Na omezený provoz na hranici Česka a Slovenska si musejí dávat pozor i místní obyvatelé nebo houbaři. Přecházet hranici je možné jen na vymezených místech, kde probíhají kontroly. Policejní kontroly jsou například i na česko-polsko-slovenském trojmezí v Hrčavě.

Anketa: "Co já vím. Je to správné, je třeba sledovat migranty. Když se dívám na televizi, je jich tam plno. Marné, musíme to vydržet.”

Anketa: "Za mě jsou kontroly super a mělo by to tak být, aby se k nám nedostávali lidé, kteří u nás nemají co dělat.”

V prvních hodinách od zavedení kontrol sice nebyli odhaleni žádní migranti, ale policistům se podařilo zadržet hledanou osobu.

---

Kraj vymění integrované výjezdové centrum za nemovitosti

Moravskoslezský kraj chce provést další velkou výměnu majetku se státem. Za Integrované výjezdové centrum v Třinci získá nemovitosti, které pak budou sloužit veřejnosti.

Zcela ojedinělou směnu majetku a to zejména svým rozsahem připravuje MS kraj. Chce totiž se státem, který zastupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Hasičským záchranným sborem MS kraje směnit Integrované výjezdové centrum v Třinci za nemovitosti v hodnotě 200 milionů korun. 

Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "Za jedno centrum získáváme mnoho pozemků, je to asi 126 položek v daném okamžiku a následně, když to podepíšeme a vepíšme do katastru KÚ, tak rozjíždíme jednání s těmi žadateli, tzn. s městy a obcemi." 

Kraj se při těchto jednáních snaží na oplátku získat nemovitosti nebo pozemky, které potřebuje v dané lokalitě pro svůj další rozvoj. Připravuje se už také třetí směna, kdy chce kraj vyměnit se státem IVC Ostrava-Jih.

Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "Hovoříme o nějaké půl miliardě a najít vhodné pozemky a nemovitosti v této výši, bude trvat déle. Počítám, že ten seznam dáme dohromady do dvou let."

Mělo by jít například o pozemky po těžbě na Karvinsku. Podobným způsobem už v roce 2020 vyměnil kraj se státem IVC v Českém Těšíně a získal například školy, dětská centra a další budovy občanské vybavenosti. 

---

Město hledá páky na bezdomovce a uživatele drog

Frýdek-Místek řeší narušování veřejného pořádku na sídlišti Anenská. Konkrétně jde hlavně o popíjející bezdomovce nebo drogově závislé. Sdružují se u dětských hřišť a porušují vyhlášky. Město uvažuje o tom, jak je motivovat ke slušnějšímu životu. Například zapojením lidí bez domova do úklidu veřejných míst.

Injekční stříkačky, odpadky na hřištích a srocování nepřizpůsobivých občanů trápí dlouhodobě obyvatele sídliště Anenská ve Frýdku-Místku. Město řeší problémy v této lokalitě opakovaně.

Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Problémům s veřejným pořádkem na dětských hřištích, na dopravním hřišti se věnuje městská policie denně. Buď ze svých poznatků nebo nám volají občané, že někde sedí, popijí. Město má obecně závaznou vyhlášku, kde je zakázáno požívání alkoholických nápojů na dětských hřištích a do 100 metrů od dětských hřišť."

Jde o opatření, které má chránit hlavně děti, aby se nesetkávaly s lidmi, kteří v jejich okolí popíjejí nebo se někde válejí.

Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Ono se to stejně děje, takže od toho jsme tady my. Jezdíme na ty případy, takové pachatele řešíme na místě. Problém je, že většinou jsou to bezdomovci, se kterými je těžko vyjít. Je to opakující se jednání. Pokuty moc nepomáhají, ale snažíme se to řešit tím, že je vykazujeme z těch míst, ale je to takový dlouhodobý, neustálý boj."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek má velmi propracovaný sociální systém. I díky řadě organizací, které s námi spolupracují. A myslím si, že mohu říct, že každý, kdo se dostane do nelehké situace a potřebuje pomoc, tak mu ta pomoc je nabídnuta. Bohužel stále častěji se setkáváme s jedinci, kteří nerespektují zákony a vyhlášky, ani si neváží pomoci, která je jim nabídnuta. A postupně ztrácejí sociální návyky."

Radnice už nechala prostřednictvím městské policie i magistrátního odboru bezpečnostních rizik zvýšit dohled a kontrolu na sídlišti. Také byl ustanoven domovník, který působí přímo v tamních hotelových domech. Dalším z opatření bylo odstranění betonové zídky, na které posedávali drogově závislí přímo pod okny bytového domu. Stížnosti přesto dále přibývají.

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já bych chtěl říct za město, že nejenom podaná ruka, ale přišel čas i na to, abychom byli v některých situacích rázní a striktní. Není možné, aby například na dětských hřištích, dopravních hřištích nebo před školou, polehávali opilí nebo zfetovaní jedinci, kteří nerespektují vůbec nic. A já budu vyžadovat, aby opravdu každý, kdo nerespektuje pravidla a neváží si pomoci, která je mu nabídnuta, byl umravněn."

Kromě popíjení alkoholu nechávají, zvláště bezdomovci, kolem laviček, v parcích, i u hřišť velký nepořádek.

Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Pokud ty osoby najdeme ještě na místě, donutíme je, ať si to uklidí po sobě. Samozřejmě ne vždycky už tam jsou, takže úzce spolupracujeme s odborem životního prostřední a s technickými službami, které následně ten úklid provedou. Často se tady setkáváme také s injekčními stříkačkami, zvlášť tady v okolí dopravního hřiště, je tady asi plno feťáků v okolí, takže ty se sbírají denně. Tak, aby se děti neporanily."

Město hledá další cesty, jak situace řešit a opět to nejprve zkusí po dobrém, formou motivace.

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Město ale nechce být pouze restriktivní, a proto připravujeme projekt, který se osvědčil už v jiných městech. Kdy byli bezdomovci zapojeni do úklidu města a za ten aktivní přístup pak získali nějakou protislužbu, například stravenky na jídlo."

Všeobecně se problém s bezdomovci nebo drogově závislými objevuje i v jiných částech města, například v parku u 4. ZŠ. Také na toto a další místa se radnice zaměří.

---

Od utonutí utonutí 4 dětí v Odře uplynulo 100 let

Historii netvoří pouze velké a významné události, ale hlavně spousta malých, na které se často po letech zapomene. Přesně tento případ je i rodinná tragédie na hošťálkovickém přívozu, kde se před 100 lety utopily 4 děti. Událost připomínal pouze zarostlý hrob v Mariánských Horách, který byl ale nyní díky milovníkům historie opraven.

Hrob Evžena, Arnoštky, Zdenky a Bohumily Kozielových dlouhé roky chátral a zarůstal na hřbitově v Mariánských Horách v Ostravě. Chátral by asi dále, nebýt Petra Vaňka, který se dozvěděl tragickém příběhu těchto dětí a rozhodl se, že hrob nechá opravit. 

Petr Vaněk, donátor: "Jedná se o hrob největší rodinné tragédie, ke které došlo v Mariánských Horách před 100 lety. V roce 1922 se 4 děti z 5 hostinského a řezníka Koziela utopily v Odře, když si šly na hošťálkovický břeh natrhat sněženky."  

Za objevením tragického příběhu stojí vlastivědný spolek Pestré vrstvy, který mapuje zapomenutá místa i události historie a zájemce pak po zajímavých lokalitách provází.

Tomáš Majliš, historik, Pestré vrstvy: "Když jsme se spolkem Pestrých vrstev tento příběh v zimě zpracovávali, tak jsme jej chtěli zakončit pouze instalací tabule u bývalého přívozu u řeky Odry a byli jsme překvapeni, že se našel Petr Vaněk, který vlastně sám zajistil rekonstrukci hrobového místa." 

V místech, kde hošťálkovický přívoz býval, stojí dnes bezpečná lávka, kterou využívají chodci a cyklisté.

Jestli vás příběh dětí Kozielových zaujal, celý si ho můžete přečíst na webu pestrevrstvy.cz. No a potvrdilo se také, že příklady táhnou. Ještě než byla oprava dokončena, vyčistil někdo i vedlejší hrob. 

---

Vrbno pod Pradědem obohatilo Českou knihu rekordů

Město Vrbno pod Pradědem je bohatší o dva nové rekordy v České knize rekordů. S pomocí dětí ze škol, školek a pořadatelského spolku Everest se podařilo vytvořit největší smajlíky. Ty budou teď výzvou pro další následovatele, kteří se budou chtít rekord pokořit.

Prvního zápisu do knihy rekordů dosáhlo Vrbno v roce 2019, vytvořením 151 metrů dlouhého ocasu draka.

Květoslava Kubíčková, pořádající spolek Everest: „Dneska nás čeká rekord největšího smajlíka, složeného z malovaných smajlíků a dále balónkového smajlíka, který bude z balónků, to je tady to bludiště, které je vidět.“

Na letošním rekordu největšího smajlíka se podíleli především místní předškoláci a školáci. Připravili a namalovali celkem 1879 smajlíků.

Maik Stuchlík, hlavní pořadatel a iniciátor akce: „Asi 14 mateřských škol a 6 základních škol nám pomáhalo namalovat smajlíky. My jsme je následně rozstříhali a nalepili na velkou maketu smajlíka. Po příjezdu komisaře budou přepočteny.“

Anketa, vrbenští školáci: „Taky jsem malovala smajlíky.“

„Smajlíka s brejlema.“

„Já jsem namalovala smajlíky, tady ty dva.“

„Huggyho buggyho smajlíka.“

Na druhém rekordu smajlíka z balónků se podíleli všichni. Nafoukli celkem 2100 balónků.

Petr Kopínec (ANO), starosta Vrbna pod Pradědem: „Ne, pro mě je to premiéra. Ale učím se to, tak třeba je to takový rekvalifikační kurs.“

Michal Kadula, komisař ČKR: „Každý ten rekord, který Vrbo vytvořilo, byl vlastně ustavující. To znamená, je to první rekord, který pak města, organizace nebo spolky můžou překonat.“

Oba rekordy byly nakonec zapsány a Vrbno je vyzývatelem ostatních k jejich překonání.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-vikend-02-10-2022-14-00