Další případ internetového podvodu s vidinou snadného zisku řeší novojičínští kriminalisté. Dosud neznámí pachatelé připravil své dvě oběti o téměř 600 tisíc korun.
Přestože jsou lidé před případy finančních podvodů neustále varování, vidina snadného zbohatnutí vehnala do nastražené pasti další dvě oběti, 42 letého muži a 46letou ženu. Přišli o téměř 600 tisíc korun.
René Černohorský, tiskový mluvčí Policie ČR, ÚO Nový Jičín: “Poškozený muž 11. září loňského roku zareagoval na výzvu zveřejněnou na internetu s možností zainvestování do financí a zlata s vidinou snadného zisku. Po otevření daného internetového odkazu získal instruktážní video a návod, jak investice provést. Důvěřivý 42letý muž postupně zaslal ze svého účtu na tři jiné bankovní účty přes 405 tisíc korun.”
Následně se podvodníkům podařilo vymámit dalších 190 tisíc korun také od jeho přítelkyně. Případem se zabývají novojičínští kriminalisté a před podobnými praktikami opakovaně varují.
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Podvodníci také často na své oběti cílí například prostřednictvím reklamy, kde se mohou objevit tváře známých osobností, jejich jména nebo nějaké známé společnosti, jejich loga. Tyto údaje jsou zneužity za účelem toho, aby ta reklama působila více důvěryhodněji.”
Tyto skupiny podvodníků jsou většinou organizovány ze zahraničí, peníze tak končí v cizině a je téměř nulová šance jejich návratu.
---
Hasiči z Moravskoslezského kraje vyjeli v loňském roce k více než 23 tisícům událostí, ze kterých bylo přibližně 8 procent požárů. Nejčastěji hořelo kvůli tzv. neprokázaného zavinění, kdy je sice známa příčina, ale nezjistí se pachatel.
Hasičský záchranný sbor MS kraji v loňském roce přijal na své tísňové linky 112 a 150 363 tisíc hovorů, což nás řadí na třetí místo za Prahu a Středočeský kraj. Výjezdů ale mají hasiči výrazně nejvíce z celé země, přes 23 tisíc. Je to hlavně neemergentními zásahy, kterých máme o asi 6 tisíc více, než střední Čechy.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "Neemergentní zásahy jsou ty, u kterých nemusíme dodržet ten čas daný předpisem k výjezdu. U nás 2 minuty, u dobrovolných sborů 5 nebo 10 minut. Typicky je to neakutní otevření dveří nebo likvidace bodavého hmyzu."
Nejčastějším typem řešené události byla Technická pomoc, kam spadají například likvidace vyvrácených a polámaných stromů. K požárům vyjížděli hasiči v 1900 případech a zahynulo při nich 10 lidí. Mezi příčinami kraluje neprokázané zavinění.
Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Neprokázané zavinění uvedu na příkladu: jsou to často požáry odpadních nádob nebo v přírodním prostředí. My víme jak se to stalo, akorát to nemůžeme přiřadit konkrétní osobě, protože ji neznáme."
Za polovinou požárů v objektech pro bydlení je nedbalost, 23 procent pak vzniklo kvůli špatnému komínu. Oheň celkem napáchal škody za 150 milionů korun, ale hasiči naopak uchránili majetek za asi 650 milionů korun.
---
Každoroční pieta za padlé v československo-polském sporu o Těšínsko v roce 1919 byla letos doplněna o slavnostní odhalení sochy s orlicí. Ta zdobila památník na hřbitově v Orlové už původně, ale byla zničena při polské anexi československého území v roce 1938.
Po více než sto letech od vojenského konfliktu, který určil hranice mezi tehdejším Československem a Polskem, se obě strany snaží na události pohlížet bez rozjitřených emocí. Nad památníkem obětem někdejšího územního sporu nově ční sousoší s orlicí.
Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Úsilím Československé obce legionářské, našeho Muzea Těšínska, ale i města Orlové a také především ministerstva obrany se podařilo uvést jej do původní krásné podoby. Myslím si, že všechno, co je třeba sdělit, je na tom podniku napsáno: Pamatuj, rozdělení Těšínska 1920. Jsem rád, že se podařilo pomník, který připomíná československé oběti sporu o Těšínsko z let 1918 až 20 let, uvést do původního krásného stavu. On byl slavnostně odhalen v roce 1928, v roce 1938 po polské anexi Těšínska byl poničen a pak byl dlouhá léta zapomínán, až se na něj téměř zapomnělo. Ono nakonec výsledkem toho sporu nebyl ten samotný válečný akt z ledna 1919, ta známá Sedmidenní válka, ani následné plebiscitní období. Plebiscit se nikdy nepodařilo uspořádat, lidové hlasování se neuskutečnilo. Rozhodla arbitrážně Pařížská mírová konference, která určila dodnes platné české hranice, tehdy československé hranice s Polskem 28. července 1920.”
Protože se původní socha nedochovala, museli novou autoři vytvořit jen podle dobových fotografií.
Martin Chmelař, sochař: “Dokumentace, která byla součástí výběrového řízení, tak už od začátku bylo jasné, že se budeme zaobírat zhruba pěti šesti historickými fotografiemi, ze kterých jsem vlastně vycházel. Takže prvopočátek byl nastudování si fotek, vyzjistit nebo si uvědomit dané proporce postav a vůbec samotnou tu velikost. A na základě toho jsem zhotovil sádrový model, který byl v třetinové velikosti a ten třetinový sádrový model se převedl na základě pantografu, což je stará reprodukční sochařská technika, tak díky tomuto pantografu jsme převedli sádrový model do této podoby, která je za námi.”
Po opravě památníku v Orlové teď česká strana řeší možnost zvelebení pamětního místa ve Stonavě, kde leží polské oběti konfliktu.
---
Těžba černého uhlí v posledních dvou dolech na Ostravsku se chýlí ke svému nevyhnutelnému konci. Ten nastane počátkem roku 2026. Horníci však i přesto v podzemí dobývají dostupné zásoby uhlí, které se nyní na trhu dobře prodává.
V podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku pracuje několik stovek horníků. Letos by měli vytěžit více než jeden milion tun uhlí, tedy podobně jako loni.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “V loňském roce jsme vytěžili více než 1 milion tun uhlí a vytvořili jsme přípravy v délce zhruba 8 km.”
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “My jsme se loni potýkali s výpadkem těžby ve výši zhruba 350 tisíc tun uhlí z toho důvodu, že jsme museli tři poruby zavřít z bezpečnostních důvodů. Ale chlapi zabrali v jiných porubech a podařilo se nám to mamko stáhnout na méně než 100 tisíc tun.”
Přestože konec těžby černého uhlí nastane už za dva roky, horníci v podzemí připravují k dobývání další poruby.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “V loňském roce jsme vytěžili více než 1 milion tun uhlí a vytvořili jsme přípravy v délce zhruba 8 km. V letošním roce jsme si dali do business plánu vytěžit přibližně 1,2 milionu tun uhlí a zhruba necelých 8 km příprav tak, abychom byli schopni odfárat ta důlní díla, která chceme těžit v roce 2024, ale už se připravili i na rok 2025.”
Aby své plány společnost OKD plnila, musí i s vidinou konce těžby přijímat nové horníky.
---
Zdařilá rekonstrukce bývalých městských Jatek a jejich přeměna na Galerii Plato v Ostravě už získala řadu nejrůznějších ocenění. Nyní je ale ve hře i o to nejvýznamnější. Plato totiž bylo vybráno do užšího kola Cen Evropské unie, kde své stavby přihlásilo 38 zemí.
Rekonstrukce a přeměna bývalých městských Jatek v Ostravě na Galerii Plato skončila v roce 2022. Autorem projektu je polský architekt Robert Konieczny a investorem byla Ostrava. Dílo začala okamžitě sbírat odborná ocenění. Například v rámci tzv. Památkářských Oskarů získalo hned dvě ocenění nebo na Grand Prix Architektů vyhrálo modrou kostku. Nyní se dokonce Plato dostalo do užšího výběru Cen Evropské unie.
Marek Pokorný, ředitel Plato Ostrava: "Jsou to ocenění, která jdou primárně z odborné obce, tzn. z hlediska rekonstrukce, architektury, podoby toho našeho nového sídla. Jsme maximálně spokojeni."
V prvním kole se o prestižní Cenu Evropské unie Miese van der Roheho za současnou architekturu utkalo 362 staveb ze 38 zemí Evropy. Z nich bylo vybráno 40 nejlepších, které jsou ve 20 zemích. Českou republiku reprezentovalo 9 staveb
Lucie Baránková-Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Poslední novinkou je, že se Plato dostalo do užšího výběru mezi 40 nejlepších staveb. To vyhlášení bude zanedlouho, tak uvidíme, jestli budeme mít ještě vetší radost."
Objekty hodnotila sedmičlenná porota. Ta nyní vybrané stavby osobně navštíví a v dubnu pak v Barceloně vyhlásí vítěze. Ten získá nejen prestižní cenu, ale také významné finanční ohodnocení.
---
Už tuto neděli se v Hrabůvce otevře bytové muzeum v Jubilejní kolonii. To návštěvníky vrátí o století v čase, kdy tato výstavní kolonie postavená na počest stoletého trvání Vítkovického hutnictví vznikla. Jedná se o první muzejní instituci v celém obvodu.
Výstavní skříň Ostravy-Jihu. I takto se přezdívá Jubilejní kolonii. Její bohatá historie je jedním z důvodů, proč zde vedení obvodu nechalo zhotovit své vůbec první muzeum. Na jeho otevření se pracuje už přes 2 roky.
Petr Lexa Přendík, kronikář obvodu Ostrava-Jih: „Už v roce 2022 jsme vlastně začali uvažovat o tom, že by tady nějaké muzeum vzniklo. Bylo to taková ideální příležitost. Ten byt je opravdu 1+1, tak jak to bylo v těch 30. letech. A když jsme tady přišli, tak ten byt byl v takové zvláštní fázi, po modernizaci z 80. let, kdy všude byly nějaké radiátory, všude trubky po stěnách.“
Konkrétně tento byt si vybrali z toho důvodu, že má samostatný vchod a návštěvníci muzea proto nebudou rušit ostatní obyvatele domu. Od loňského června poté začali byt postupně vybavovat.
Petr Lexa Přendík, kronikář obvodu Ostrava-Jih: „Všechno, co tady kolem je, se sehnalo většinou z darů po celé Moravě, Slezsku. Snahou bylo přiblížit ten interiér do 30. let. Veškerý ten nábytek a vlastně vůbec všechny ty předměty, které tady jsou tak se drhly, a nějak upravovaly, voskovaly tady na místě, těmato rukama. Všechno tady v podstatě prošlo za pomocí kolegů a rodiny no a snažili jsme se ať to tady vypadá čistě.“
Jako první si bytové muzeum mělo možnost prohlédnout vedení obvodu i města Ostravy.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Zájemce bychom chtěli pozvat na slavnostní otevření tohoto muzea, které proběhne 4. února od 10 do 17 hodin.“
Ke příležitosti otevření muzea bude zpřístupněn i specializovaný web jubilejnikolonie.cz.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Zde naleznete informace o historii, fotografie, stavební plány. Budete si moct prokliknout jednotlivé domy, zjistit kdo v těch domech žil a jaký příběh se k těmto domům váže.“
---
Další případ internetového podvodu s vidinou snadného zisku řeší novojičínští kriminalisté. Dosud neznámí pachatelé připravil své dvě oběti o téměř 600 tisíc korun.
Přestože jsou lidé před případy finančních podvodů neustále varování, vidina snadného zbohatnutí vehnala do nastražené pasti další dvě oběti, 42 letého muži a 46letou ženu. Přišli o téměř 600 tisíc korun.
René Černohorský, tiskový mluvčí Policie ČR, ÚO Nový Jičín: “Poškozený muž 11. září loňského roku zareagoval na výzvu zveřejněnou na internetu s možností zainvestování do financí a zlata s vidinou snadného zisku. Po otevření daného internetového odkazu získal instruktážní video a návod, jak investice provést. Důvěřivý 42letý muž postupně zaslal ze svého účtu na tři jiné bankovní účty přes 405 tisíc korun.”
Následně se podvodníkům podařilo vymámit dalších 190 tisíc korun také od jeho přítelkyně. Případem se zabývají novojičínští kriminalisté a před podobnými praktikami opakovaně varují.
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Podvodníci také často na své oběti cílí například prostřednictvím reklamy, kde se mohou objevit tváře známých osobností, jejich jména nebo nějaké známé společnosti, jejich loga. Tyto údaje jsou zneužity za účelem toho, aby ta reklama působila více důvěryhodněji.”
Tyto skupiny podvodníků jsou většinou organizovány ze zahraničí, peníze tak končí v cizině a je téměř nulová šance jejich návratu.
---
Hasiči z Moravskoslezského kraje vyjeli v loňském roce k více než 23 tisícům událostí, ze kterých bylo přibližně 8 procent požárů. Nejčastěji hořelo kvůli tzv. neprokázaného zavinění, kdy je sice známa příčina, ale nezjistí se pachatel.
Hasičský záchranný sbor MS kraji v loňském roce přijal na své tísňové linky 112 a 150 363 tisíc hovorů, což nás řadí na třetí místo za Prahu a Středočeský kraj. Výjezdů ale mají hasiči výrazně nejvíce z celé země, přes 23 tisíc. Je to hlavně neemergentními zásahy, kterých máme o asi 6 tisíc více, než střední Čechy.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "Neemergentní zásahy jsou ty, u kterých nemusíme dodržet ten čas daný předpisem k výjezdu. U nás 2 minuty, u dobrovolných sborů 5 nebo 10 minut. Typicky je to neakutní otevření dveří nebo likvidace bodavého hmyzu."
Nejčastějším typem řešené události byla Technická pomoc, kam spadají například likvidace vyvrácených a polámaných stromů. K požárům vyjížděli hasiči v 1900 případech a zahynulo při nich 10 lidí. Mezi příčinami kraluje neprokázané zavinění.
Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Neprokázané zavinění uvedu na příkladu: jsou to často požáry odpadních nádob nebo v přírodním prostředí. My víme jak se to stalo, akorát to nemůžeme přiřadit konkrétní osobě, protože ji neznáme."
Za polovinou požárů v objektech pro bydlení je nedbalost, 23 procent pak vzniklo kvůli špatnému komínu. Oheň celkem napáchal škody za 150 milionů korun, ale hasiči naopak uchránili majetek za asi 650 milionů korun.
---
Každoroční pieta za padlé v československo-polském sporu o Těšínsko v roce 1919 byla letos doplněna o slavnostní odhalení sochy s orlicí. Ta zdobila památník na hřbitově v Orlové už původně, ale byla zničena při polské anexi československého území v roce 1938.
Po více než sto letech od vojenského konfliktu, který určil hranice mezi tehdejším Československem a Polskem, se obě strany snaží na události pohlížet bez rozjitřených emocí. Nad památníkem obětem někdejšího územního sporu nově ční sousoší s orlicí.
Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Úsilím Československé obce legionářské, našeho Muzea Těšínska, ale i města Orlové a také především ministerstva obrany se podařilo uvést jej do původní krásné podoby. Myslím si, že všechno, co je třeba sdělit, je na tom podniku napsáno: Pamatuj, rozdělení Těšínska 1920. Jsem rád, že se podařilo pomník, který připomíná československé oběti sporu o Těšínsko z let 1918 až 20 let, uvést do původního krásného stavu. On byl slavnostně odhalen v roce 1928, v roce 1938 po polské anexi Těšínska byl poničen a pak byl dlouhá léta zapomínán, až se na něj téměř zapomnělo. Ono nakonec výsledkem toho sporu nebyl ten samotný válečný akt z ledna 1919, ta známá Sedmidenní válka, ani následné plebiscitní období. Plebiscit se nikdy nepodařilo uspořádat, lidové hlasování se neuskutečnilo. Rozhodla arbitrážně Pařížská mírová konference, která určila dodnes platné české hranice, tehdy československé hranice s Polskem 28. července 1920.”
Protože se původní socha nedochovala, museli novou autoři vytvořit jen podle dobových fotografií.
Martin Chmelař, sochař: “Dokumentace, která byla součástí výběrového řízení, tak už od začátku bylo jasné, že se budeme zaobírat zhruba pěti šesti historickými fotografiemi, ze kterých jsem vlastně vycházel. Takže prvopočátek byl nastudování si fotek, vyzjistit nebo si uvědomit dané proporce postav a vůbec samotnou tu velikost. A na základě toho jsem zhotovil sádrový model, který byl v třetinové velikosti a ten třetinový sádrový model se převedl na základě pantografu, což je stará reprodukční sochařská technika, tak díky tomuto pantografu jsme převedli sádrový model do této podoby, která je za námi.”
Po opravě památníku v Orlové teď česká strana řeší možnost zvelebení pamětního místa ve Stonavě, kde leží polské oběti konfliktu.
---
Těžba černého uhlí v posledních dvou dolech na Ostravsku se chýlí ke svému nevyhnutelnému konci. Ten nastane počátkem roku 2026. Horníci však i přesto v podzemí dobývají dostupné zásoby uhlí, které se nyní na trhu dobře prodává.
V podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku pracuje několik stovek horníků. Letos by měli vytěžit více než jeden milion tun uhlí, tedy podobně jako loni.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “V loňském roce jsme vytěžili více než 1 milion tun uhlí a vytvořili jsme přípravy v délce zhruba 8 km.”
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “My jsme se loni potýkali s výpadkem těžby ve výši zhruba 350 tisíc tun uhlí z toho důvodu, že jsme museli tři poruby zavřít z bezpečnostních důvodů. Ale chlapi zabrali v jiných porubech a podařilo se nám to mamko stáhnout na méně než 100 tisíc tun.”
Přestože konec těžby černého uhlí nastane už za dva roky, horníci v podzemí připravují k dobývání další poruby.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “V loňském roce jsme vytěžili více než 1 milion tun uhlí a vytvořili jsme přípravy v délce zhruba 8 km. V letošním roce jsme si dali do business plánu vytěžit přibližně 1,2 milionu tun uhlí a zhruba necelých 8 km příprav tak, abychom byli schopni odfárat ta důlní díla, která chceme těžit v roce 2024, ale už se připravili i na rok 2025.”
Aby své plány společnost OKD plnila, musí i s vidinou konce těžby přijímat nové horníky.
---
Zdařilá rekonstrukce bývalých městských Jatek a jejich přeměna na Galerii Plato v Ostravě už získala řadu nejrůznějších ocenění. Nyní je ale ve hře i o to nejvýznamnější. Plato totiž bylo vybráno do užšího kola Cen Evropské unie, kde své stavby přihlásilo 38 zemí.
Rekonstrukce a přeměna bývalých městských Jatek v Ostravě na Galerii Plato skončila v roce 2022. Autorem projektu je polský architekt Robert Konieczny a investorem byla Ostrava. Dílo začala okamžitě sbírat odborná ocenění. Například v rámci tzv. Památkářských Oskarů získalo hned dvě ocenění nebo na Grand Prix Architektů vyhrálo modrou kostku. Nyní se dokonce Plato dostalo do užšího výběru Cen Evropské unie.
Marek Pokorný, ředitel Plato Ostrava: "Jsou to ocenění, která jdou primárně z odborné obce, tzn. z hlediska rekonstrukce, architektury, podoby toho našeho nového sídla. Jsme maximálně spokojeni."
V prvním kole se o prestižní Cenu Evropské unie Miese van der Roheho za současnou architekturu utkalo 362 staveb ze 38 zemí Evropy. Z nich bylo vybráno 40 nejlepších, které jsou ve 20 zemích. Českou republiku reprezentovalo 9 staveb
Lucie Baránková-Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Poslední novinkou je, že se Plato dostalo do užšího výběru mezi 40 nejlepších staveb. To vyhlášení bude zanedlouho, tak uvidíme, jestli budeme mít ještě vetší radost."
Objekty hodnotila sedmičlenná porota. Ta nyní vybrané stavby osobně navštíví a v dubnu pak v Barceloně vyhlásí vítěze. Ten získá nejen prestižní cenu, ale také významné finanční ohodnocení.
---
Už tuto neděli se v Hrabůvce otevře bytové muzeum v Jubilejní kolonii. To návštěvníky vrátí o století v čase, kdy tato výstavní kolonie postavená na počest stoletého trvání Vítkovického hutnictví vznikla. Jedná se o první muzejní instituci v celém obvodu.
Výstavní skříň Ostravy-Jihu. I takto se přezdívá Jubilejní kolonii. Její bohatá historie je jedním z důvodů, proč zde vedení obvodu nechalo zhotovit své vůbec první muzeum. Na jeho otevření se pracuje už přes 2 roky.
Petr Lexa Přendík, kronikář obvodu Ostrava-Jih: „Už v roce 2022 jsme vlastně začali uvažovat o tom, že by tady nějaké muzeum vzniklo. Bylo to taková ideální příležitost. Ten byt je opravdu 1+1, tak jak to bylo v těch 30. letech. A když jsme tady přišli, tak ten byt byl v takové zvláštní fázi, po modernizaci z 80. let, kdy všude byly nějaké radiátory, všude trubky po stěnách.“
Konkrétně tento byt si vybrali z toho důvodu, že má samostatný vchod a návštěvníci muzea proto nebudou rušit ostatní obyvatele domu. Od loňského června poté začali byt postupně vybavovat.
Petr Lexa Přendík, kronikář obvodu Ostrava-Jih: „Všechno, co tady kolem je, se sehnalo většinou z darů po celé Moravě, Slezsku. Snahou bylo přiblížit ten interiér do 30. let. Veškerý ten nábytek a vlastně vůbec všechny ty předměty, které tady jsou tak se drhly, a nějak upravovaly, voskovaly tady na místě, těmato rukama. Všechno tady v podstatě prošlo za pomocí kolegů a rodiny no a snažili jsme se ať to tady vypadá čistě.“
Jako první si bytové muzeum mělo možnost prohlédnout vedení obvodu i města Ostravy.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Zájemce bychom chtěli pozvat na slavnostní otevření tohoto muzea, které proběhne 4. února od 10 do 17 hodin.“
Ke příležitosti otevření muzea bude zpřístupněn i specializovaný web jubilejnikolonie.cz.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Zde naleznete informace o historii, fotografie, stavební plány. Budete si moct prokliknout jednotlivé domy, zjistit kdo v těch domech žil a jaký příběh se k těmto domům váže.“
---
